Národní shromáždění republiky Československé 1950.
L volební období. 6. zasedání.
541.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .........1950
o úkolech a organisaci pojišťovnictví.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I. Všeobecné ustanovení.
§1.
(1) Aby v zájmu pracujícího lidu bylo zabezpečeno plnění všech úkolů, které jednotný hospodářský plán ukládá pojišťovnictví, upravují se jeho úkoly a organisace.
(2) K pojišťovnictví ve smyslu tohoto zákona náleží provozování pojištění, provozování zajištění, jakož i zprostředkování pojištění nebo zajištění.
•
Oddíl II. Pojišťovna.
§2. Právní poměry pojišťovny.
(1) Pojištění provozuje československá pojišťovna, národní podnik (dále jen "pojišťovna"), jež byla zřízena podle dekretu presidenta republiky č. 103/1945 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven.
(2) Pojišťovna je samostatná právnická osoba.
(3) Sídlo pojišťovny je v Praze.
Úkoly a činnost pojišťovny. §3.
(1) Pojišťovna má výlučné právo provozovat na území Československé republiky dobrovolné i povinné pojištění osob a majetku. Je oprávněna též provozovat zajištění.
(2) Pojišťovna se účastní péče, která má zabránit vzniku pojistných příhod a chránit před jejich následky, podle směrnic, které vydá ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí a s jinými zúčastněnými ministerstvy.
(3) Oprávnění pojišťovny podle odstavce l se nedotýká působnosti ústřední národní pojišťovny ani pojišťovacích zařízení, jejichž vlastním účelem je pojišťovat dávky obdobné dávkám národního pojištění.
§4.
(1) Pojišťovna provozuje ve zvláštním pojistném fondu s odděleným účtováním a hospodařením pojištění národního majetku.
(2) Národní majetek, který je svěřen do správy státním orgánům, je souborně pojištěn v rozsahu a za podmínek, které stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy vnitra a techniky a zúčastněným ministerstvem.
(3) Národní a komunální podniky jsou povinny pojistit se proti následkům zákonné odpovědnosti a pojistit majetek, který je jim svěřen do správy, proti škodám živelním; proti jiným škodám mohou pojistiti tento majetek, jen vyžaduje-li toho hospodářská potřeba podniku. Ve stejném rozsahu se pojistí i jiné socialistické právnické osoby, kterým byl svěřen národní majetek do správy a jež určí ministerstvo financí v dohodě se zúčastněnými ministerstvy. Na smlouvy o pojištění podle předchozích vět se vztahují přiměřeně ustanovení části první zákona č. 99/1950 Sb., o hospodářských smlouvách a státní arbitráži.
§5.
Vláda může nařízením stanovit pro určitý okruh osob povinnost pojistit se proti škodám určitého druhu.
§6.
(1) činnost pojišťovny je určována jejím schváleným podnikovým plánem. Podnikový plán pojišťovny je svým obsahem součástí jednotného hospodářského plánu.
(2) Podnikový plán pojišťovny schvaluje ministerstvo financí.
s
§7. Územní organisace pojišťovny.
(1) Pojišťovna provozuje svou činnost ústředím, oblastním ústavem pro Slovensko v Bratislavě (dále jen "oblastní ústav") a pobočkami.
(2) Pojišťovna je povinna zabezpečit účelnou decentralisací své činnosti přímý styk s pojistníky a spolupráci s národními výbory.
Správa pojišťovny. §8.
(1) Pojišťovnu řídí a navenek zastupuje vedoucí ředitel, který osobně odpovídá ministru financí. Rozhoduje samostatně, pokud není stanoveno, že potřebuje ke svému rozhodnutí předchozího souhlasu ministerstva financí nebo jiného orgánu.
(2) Vedoucího ředitele zastupuje náměstek, jenž zároveň řídí určitý úsek činnosti pojišťovny.
(3) Vedoucího ředitele a jeho náměstka jmenuje a odvolává ministr financí po slyšení
ústředního orgánu jednotné odborové organisace.
(4) Vedoucí ředitel a jeho náměstek složí slib ministru financí.
(5) Vedoucí ředitel a jeho náměstek se dnem složení slibu ujímají své funkce a stávají se zaměstnanci pojišťovny, jestliže jimi nejsou.; jejich funkce zaniká dnem, kdy byli odvoláni, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se jí vzdávají.
(6) Na jmenování a odvolání vedoucího ředitele a jeho náměstka se nevztahují předpisy o spolurozhodování závodního zastupitelstva při přijímání a propouštění zaměstnanců, po případě o spolupůsobení tohoto zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu národního výboru při sjednání a rozvázání pracovního poměru.
§9.
Oblastní ústav řídí oblastní ředitel podle zásadních pokynů a směrnic vedoucího ředitele; oblastního ředitele jmenuje a odvolává ministr financí po slyšení vedoucího ředitele a Slovenské odborové rady. Ustanovení § 8 odst. 2 a 4 až 6 platí obdobně i o oblastním řediteli.
§ 10.
Jednotlivé úseky činnosti pojišťovny řídí ředitelé. Ředitele ustanovuje a zprošťuje vedoucí ředitel se souhlasem ministerstva finand po slyšení ústředního orgánu jednotné odborové organisace. Ustanovení § 8 odst. 6 platí tu obdobně.
§ 11.
Za pojišťovnu se podepisuje tak, že pod název pojišťovny připojí vedoucí ředitel nebo jeho náměstek svůj podpis. Oprávnění dalších zaměstnanců podepisovat za pojišťovnu upraví statut (§ 19).
§ 12. Zaměstnanci pojišťovny.
(1) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců pojišťovny se řídí předpisy platnými pro zaměstnance, na které se vztahuje zákon o státní mzdové politice.
(2) Pokud tento zákon nebo předpisy podle něho vydané nestanoví jinak, jsou zaměstnanci pojišťovny přijímáni a na pracovní místa zařazováni po projednání se závodním zastupitelstvem. K jejich propuštění je třeba souhlasu tohoto orgánu.
Majetkové poměry pojišťovny. § 13.
(1) Majetek pojišťovny je vlastnictvím státu a tvoří účelové jmění na krytí pojistných a jiných závazků pojišťovny a na krytí jejího reservního fondu.
(2) v pozemkových knihách, úředních rejstřících nebo v seznamech se zapisuje jako vlastník nemovitosti nebo práva, které má pojišťovna ve správě, československý stát s vyznačením pojišťovny.
(3) Správu národního majetku lze pojišťovně odnít, jen bude-li její majetek zároveň doplněn hodnotami, jejichž druh a výši určí ministerstvo financí.
§ 14.
(1) Pojišťovna nesmí zcizit ani zatížit nemovitý majetek svěřený jí do správy. Jednání příčící se tomuto zákazu nemají právních následků.
(2) Výjimky ze zákazu zcizení a zatížení podle odstavce l povoluje ministerstvo financí.
§ 15.
(1) Pro závazky pojišťovny se lze uspokojiti toliko z majetku svěřeného jí do správy.
(2) Z majetku, který má pojišťovna ve správě, nelze žádat ani dosíci uspokojení pohledávek za státem.
Hospodaření pojišťovny. § 16.
(1) Pojišťovnu a její zaměstnance musí vést snaha splnit uložené úkoly co nejhospodárněji.
(2) Pojišťovna je povinna uspořádat svou činnost tak, aby poskytovala co nejširší pojistnou ochranu, a účastnit se co nejúčelněji péče o činnost zábrannou a ochrannou.
§17.
(1) Statut (§19) určí, které reservy tvoří pojišťovna ke krytí závazků z pojistných smluv.
(2) Pojišťovna vytvoří reservní fond ve výši průměru ročního pojistného z majetkových a úrazových pojištění za poslední tři roky.
(3) O použití zisku pojišťovny platí ustanovení § 8 zákona č. 104/1950 Sb., o financování národních a komunálních podniků.
§ 18.
(1) Oblastní ústav vede podle směrnic ústředí účetní záznamy o výsledcích své činnosti na Slovensku a sestavuje dílčí účetní závěrku.
(2) Pojišťovna předloží do 31. května každého roku ministerstvu financí účetní závěrku a výroční zprávu za uplynulý kalendářní rok ke schválení.
§19. Statut pojišťovny.
Vláda vydá nařízením statut pojišťovny, ve kterém budou podrobněji upraveny zejména organisace, úkoly a obsah činnosti a hospodaření pojišťovny, podrobnosti vrchního vedení a dozoru nad pojišťovnou a rozsah pravomoci a odpovědnosti ředitelů. Statut může svěřit podrobnější úpravu obecným právním předpisům.
Oddíl III.
Zajišťovna.
§20.
(1) Zajišťování provozuje podle svých stanov První česká zajišťovací banka, akciová společnost v Praze (dále jen "zajišťovna").
(2) Pro provozování zajišťovací činnosti zajišťovnou a pro její hospodaření vydá ministerstvo financí pravidla.
(3) Zajišťovna předloží do 30. června každého roku ministerstvu financí účetní závěrku a výroční zprávu za uplynulý kalendářní rok k prozkoumání.
Oddíl IV.
Společná a závěrečná
ustanovení.
§21.
(1) Pojišťovna je podřízena vrchnímu vedení a dozoru státu, které vykonává ministerstvo financí.
(2) při výkonu vrchního vedení a dozoru nad pojišťovnou přísluší ministerstvu financí zejména:
a) dbát, aby byla zaručena stálá splnitelnost závazků pojišťovny,
b) schvalovat podklady a zásady, podle kterých pojišťovna sjednává pojištění, jakož i — vyžaduje-li toho obecný zájem — měniti tyto podklady a zásady s účinností i pro platná pojištění,
c) vydávat zásadní pokyny a směrnice pro činnost pojišťovny,
d) revidovat činnost pojišťovny,
e) sledovat zájmy pojistníků.
(3) Ministerstvo financí dozírá na zajišťovnu, vydává pokyny a směrnice pro její činnost, dbá o splnitelnost jejích závazků a reviduje její činnost. K výkonu dozoru nad zajišťovnou může ministerstvo financí ustanovit na její náklad svého zástupce a určit přitom jeho práva a povinnosti.
(4) Ministerstvo financí dozírá na znárodněné ústavy pojišťovací, dokud o nich nebylo učiněno opatření podle § 4 zákona č. 95/1950 Sb.. kterým se upravují některé poměry v pojišťovnictví.
§22.
(1) K zprostředkování pojištění nebo zajištění je třeba povolení ministerstva financí, živnostenská oprávnění fysických osob zprostředkovat pojištění nebo zajištění zanikají dnem počátku účinnosti tohoto zákona.
(2) Ministerstvo financí dozírá na zprostředkování pojištění nebo zajištění, jakož i na podniky, jejichž činností je převážně zprostředkováni pojištění nebo zajištění.
§23.
(1) Akcie zajišťovny přecházejí dnem počátku účinnosti tohoto zákona na stát úschovny podle dekretu presidenta republiky č. 95/ 1945 Sb., o přihlášení vkladů a jiných peněžních pohledávek u peněžních ústavů, jakož i životních pojištění a cenných papírů, a vlastníci akcií uložených v cizině jsou povinni odvésti tyto akcie Státní bance československé ve lhůtě šedesáti dnů od počátku účinnosti tohoto zákona. Vlastníkům odvedených akcií přísluší náhrada, o níž platí přiměřeně §§18 až 22 dekretu č. 103/1945 Sb.
(2) Akcie, které nebudou odvedeny podle odstavce l, pozbudou platnosti a zajišťovna vydá za ně státu nové akcie.
§ 24.
(1) Zrušují se s výjimkou předpisů uvedených v odstavci 2 všechny předpisy, které odporují tomuto zákonu, zejména:
1. §§ 115a až 115u živnostenského řádu,
2. zákon č. 42/1873 ř. z., o tom, že se cizozemským společnostem pojišťovacím dovoluje provozovati obchody,
3. zákon č. 202/1892 ř. z., o zapsaných pokladnách pomocných, a předpisy jej měnící a doplňující,
4. oddíl A nařízení č. 31/1896 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven, a předpisy jej měnící a doplňující,
5. vládní nařízení č. 321/1919 Sb., jímž se mění, po případě doplňují některá ustanovení ministerského nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z. (pojišťovacího regulativu),
6. vládní nařízení č. 505/1920 Sb., jímž se mění § 5 pojišťovacího regulativu,
7. zákon č. 65/1922 Sb., kterým se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách,
8. oddíl A vládního nařízení č. 307/1922 Sb., o zřizování, zařízení a hospodaření soukromých pojišťoven na Slovensku (pojišťovací regulativ),
9. §§ 163 až 181 živnostenského zákona,
10. vládní nařízení č. 30/1939 Sl. z., o kurátorské správě některých soukromých pojišťoven působících na území Slovenska,
11. vládní nařízení č. 408/1940 Sb., o některých opatřeních týkajících se soutěže v oboru soukromého pojištění,
12. nařízení s mocí zákona č. 278/1940 Sl. z.,
o převzetí pojištění ujednaných cizozemskými soukromými pojišťovnami, jakož
i pojištění některých tuzemských soukromých pojišťoven jinými tuzemskými soukromými pojišťovnami,
13. nařízení s mocí zákona č. 279/1940 Sl. z., o omezení uzavírání pojistných smluv s pojistníky jiných soukromých pojišťoven,
14. nařízení s mocí zákona č. 281/1940 Sl. z., kterým se částečně doplňuje zákon o zabezpečení nároků pojistníků v soukromém pojištění a o státním dozoru na soukromé pojišťovny,
15. čl. III až VI vládního nařízení č. 331/1942 Sb., o doplnění a změně některých ustanovení o pojišťovnách,
16. oddíl II dekretu č. 103/1945 Sb.,
17. vládní nařízení č. 215/1946 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 103 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven,
18. vládní nařízení č. 48/1949 Sb., jímž se mění některá ustanovení prováděcích předpisů k dekretu presidenta republiky o znárodnění soukromých pojišťoven.
(2) Dnem, který určí nařízením ministr financů se zruší:
1. oddíly B, C, D a E nařízení č. 31/1896 ř. z. a předpisy je měnící a doplňující,
2. nařízení č. 521/1917 ř. z., jímž se stanoví některé změny nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., o zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven ("pojišťovací regulativ"),
3. vládní nařízení č. 238/1921 Sb., jímž se doplňují předpisy pojišťovacího regulativu o uložení jmění pojišťoven,
4. oddíly B, C, D a E vládního nařízení č. 307/1922 Sb.,
5. zákon č. 147/1934 Sb., o zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru na soukromé pojišťovny,
6. čl. I a II vládního nařízení č. 331/1942 Sb.
§ 25.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951; provede jej ministr financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
Původní myšlenky vzájemné svépomoci, na které bylo pojišťovnictví založeno, bylo za kapitalismu zneužito. Kapitalisté zakládali akciové pojišťovny a zmocnili se i pojišťoven vzájemných. Pojišťování se stalo obchodem
a prostředkem k vykořisťování. Pojišťovny jsou příkladem, jak se svépomocné instituce přeměnou v útvary finančně kapitalistické odcizily svému prvotnímu poslání.
Pojišťovnictví v socialismu je znárodněno a provozuje je jediná pojišťovna, uskutečňující myšlenku pojistného fondu, v němž se shromažďují prostředky oddělené ze společenského produktu, jichž je potřebí k obnově majetku poškozeného nebo zničeného nahodilými událostmi. Pojištění není obchodem, nýbrž službou pojistníku, jemuž se poskytuje co nejširší ochrana. Veliká péče se věnuje činnosti zábranné.
Mezníkem ve vývoji československého pojišťovnictví soukromého je dekret č. 103/1945 Sb., kterým bylo znárodněno zestátněním smluvní (soukromé) pojišťovnictví na území československé republiky. Koncem roku 1946 bylo opatřeními vlády podle § 10 dekr. č. 103/1945 Sb. do pěti pojišťoven — národních podniků soustředěno 43 tuzemských pojišťoven a 418 tuzemských pojišťovacích spolků, dále československé stavy pojištění (resp. jejich části) 22 cizozemských pojišťoven a části tuzemských stavů-pojištění 6 tuzemských pojišťoven. Pojišťovny — národní podniky zahájily činnost dnem 1. ledna 1947. Toto zjednodušení našeho smluvního pojišťovnictví bylo však jen kompromisním řešením, které bylo taktickým ústupkem reakčnímu vedení některých politických stran proti zamýšlené koncentraci. Nadto si nové podniky neuvědomily své důležité poslání při budování socialistického řádu a nezaměřovaly své úsilí výhradně na službu pracující pospolitosti, nýbrž pokračovaly v dravé konkurenční činnosti a honbě za pojistníky namnoze v duchu dřívější podnikové řevnivosti a kapitalistického boje
o zisk. Vítězný únor 1948 umožnil zřízení jediné pojišťovny s oblastním ústavem v Bratislavě, jak bylo plánováno již dříve. Tím byla odstraněna v našem pojišťovnictví nezdravá konkurence a byly vytvořeny předpoklady pro zcela novou organisaci vnitřní a vnější činnosti pojišťovny. Tato nová organisace umožní pojišťovně poskytovat při snížení osobní
i věcné režie co nejširší pojistnou ochranu a vyvíjet co nejúčelnější zábrannou a ochrannou činnost. Prováděná racionalisace provozu pojišťovny se projevuje v postupném uvolňování pracovních sil, jež jsou převáděny do jiných hospodářských úseků, i v uvolňování provozoven.
Takto vytvořenému stavu pojišťovnictví je nutno dát nový normativní základ, neboť dosavadní předpisy o pojišťovnách nejsou namnoze v souladu s jeho dnešním stavem. Hlavní nesoulad nutno spatřovat v tom, že dekret č. 103/1945 Sb. předpokládá existenci několika pojišťoven — národních podniků, kdežto z existence jediné pojišťovny, utvořené jako národní podnik, plyne zcela odlišné pojetí norem o organisaci pojišťovnictví; je
nutno upravit vnitřní právní poměry pojišťovny obdobným způsobem jako se stalo zákonem č. 103/1950 Sb. u národních podniků průmyslových. Rovněž dosavadní předpisy dozorčího práva vyžadují naléhavě změny. Dalším důvodem normativní úpravy je nutnost dobudovat znárodněné pojišťovnictví v plné šíři, t. j. zapojit organicky do něho i První českou zajišťovací banku a podrobit dozoru i zprostředkovací činnost.
Podle osnovy má působit na celém státním území jedna pojišťovna a jedna zajišťovna.
Pojišťovna bude mít výlučné právo provozovat na území československé republiky pojišťovací činnost. Obsahem této činnosti má být provozování pojištění majetku a pojištění osob, a to dobrovolné i povinné. Osnova zavádí přímo ze zákona plynoucí pojištění národního majetku ve správě státních orgánů a stanoví povinnost sjednat odpovědnostní pojištění a pojistit národní majetek svěřený do správy národních a komunálních podniků proti škodám živelním. Uskutečňuje se tak pro národní majetek Marxova myšlenka pojistného fondu pro úhradu individuálně neplánovatelných škod a umožňuje se ústřední zpracování materiálu o škodách za účelem jeho využití k organisaci zábranné činnosti. (Marx-Engels: "Kritiky programů", str.. 40; nakladatelství Svoboda 1948. ) Pojištění soukromého majetku výrobního (zvláště v zemědělství) a osobního majetku pracujících a osobní pojištění má být zásadně dobrovolné; bude-li však toho třeba pro zabezpečení obnovy zničených věcí nebo na ochranu zájmů třetích osob, má podle osnovy vláda mít možnost zavést pojistnou povinnost.
Zajišťovně se nepřiznává výlučné právo v jejím oboru činnosti, t. j. v zajišťování. Její existence je odůvodněna zvláštní povahou zajišťovacího obchodu. Tento důvod vedl ke zřizování samostatných zajišťoven i v lidově demokratických státech. Považuje se za účelné ponechat pojišťovně právo provozovat i zajišťovací činnost. Zajištěním přesunuje pojišťovna část pojistného nebezpečí na jinou pojišťovnu, aniž je však tím dotčen její závazek vůči osobě oprávněné z pojistné smlouvy. Pojišťovna zajišťuje, aby zabránila velkým výkyvům ve škodním průběhu následkem poškození nebo zničení věcí o velké pojistné hodnotě. Důvodem k zajištění je i snaha zabránit devisovým ztrátám (zejména v dopravním pojištění dováženého a vyváženého zboží).
Pro provozování zprostředkovací činnosti v oboru pojišťovnictví nevytváří osnova
zvláštní podnik, protože není účelné soustředit tuto činnost. Dosud ji provozuje jedna firma jako jedinou svou činnost a národní podniky dopravní; jsou k ní oprávněna podle stanov i některá družstva; osnova však nebrání zřízení nového podniku pro zprostředkování pojištěni nebo zajištění, kdyby se to ukázalo účelným.
Zvláštní část.
K§ 1:
Odstavec l vyjadřuje účel zákona. Pojišťovnictví se v odstavci 2 vymezuje v užším slova smyslu tak, že zahrnuje jen činnost pojišťovací, zajišťovací a zprostředkovací v oboru pojištění a zajištění.
K§2:
československá pojišťovna, národní podnik, byla vytvořena opatřeními vlády podle § 10 dekr. č. 103/1945 Sb. s účinností od 1. ledna 1947 pod názvem "První československá pojišťovna — národní podnik"; měla sídlo v Brně (vyhláška ministra financí č. 2090/ 1946 Ú. 1. I). S účinností od 1. ledna 1948 byly s jmenovanou pojišťovnou sloučeny ostatní čtyři pojišťovny — národní podniky. Její název byl změněn na "československá pojišťovna, národní podnik" a sídlo přeneseno do Prahy (vyhláška č. 977/1948 Ú. 1. I). Právní forma pojišťovny jako národního podniku je vyjádřena v jejím označení.
Odstavec 2 je vyjádřením ustanovení § 158 odst. 2 ústavy, v němž jsou národní podniky prohlašovány za samostatné osoby právnické.
K§3:
Odstavec l vyjadřuje monopolní postavení pojišťovny. Ve výčtu oprávnění pojišťovny se proti dřívějšímu třídění pojištění na pojištění životní a pojištění proti škodám a úrazům zavádí třídění na pojištění majetku a pojištění osob. Toto třídění však nebude důvodem pro tvoření odborů pojišťovny, od něhož se upouští. Zdůrazňuje se, že pojišťovna provozuje i povinná pojištění, jejichž podíl v činnosti pojišťovny — i dnes již významný — se bude časem zvětšovat. Proto se osnova ani v názvu ani v obsahu nezmiňuje o "smluvním" ani "soukromém" pojištění. Povinnými pojištěními jsou míněna jednak pojištění sjednaná smlouvou z povinnosti uložené zákonem (na př. pojištění odpovědnosti z výkonu myslivosti podle § 33 zák. č. 225/1947 Sb. nebo povinné pojištění jatečných zvířat v českých zemích podle vládního nařízení č. 139/1942 Sb. ), jednak pojištění přímo ze zákona vznikající, jako na př. pojištění odpo-
vědnosti z provozu motorových vozidel podle zákona č. 56/1950 Sb.
Odstavec 2 vyjadřuje, že k úkolům pojišťovny patří účastnit se péče o to, aby bylo zabráněno vzniku pojistné příhody, nebo nastala-li, aby byly zmenšeny její následky. Pojišťovna bude zjišťovat příčiny vzniku pojistných příhod, zkoumat, jak by jim mohlo být zabráněno, a spolupůsobit při sestavování plánů takové činnosti a částečně financovat jejich provádění.
Ustanovení odstavce 3 zabraňuje, aby se činnost československé pojišťovny, národního podniku, nedotkla činnosti ústřední národní pojišťovny, jež provozuje určitý druh povinného pojištění osob, ani činnosti příplatkových ústavů a jiných zařízení v oboru národního pojištění.
K§4:
Tento paragraf upravuje pojištění národního majetku. Stanoví se, že pojišťovna provozuje pojištění národního majetku ve zvláštním pojistném fondu s odděleným účtováním a hospodařením, aby výsledky tohoto pojištění neměly vliv na výsledky ostatních pojištění a ani jimi nebyly ovlivňovány, a aby bylo možno stanovit postačitelné pojistné za pojištění národního majetku, jež nemá být zdrojem akumulace.
Národní majetek svěřený do správy státním orgánům má být pojištěn přímo ze zákona; podkladem pro toto pojištění budou soupisy majetku podle vládního nařízení č. 90/1950 Sb. a podle předpisů, které budou vydány.
Pojištění národních a komunálních podniků podle odstavce 3 bude sjednáváno smlouvami. Forma smlouvy se tu ponechává proto, aby mohlo být přihlédnuto ke zvláštním nebezpečenským poměrům a potřebě pojistné ochrany, jakož i proto, aby mohlo býti stanoveno pojistné, jež tvoří složku výrobních nákladů. Ustanovení druhé věty odstavce 3 umožní, aby byla stanovena povinnost sjednat odpovědnostní a majetkové pojištění na př. pro Státní banku československou a pro družstva, kterým byl svěřen národní majetek do správy.
Pojištění proti škodám živelním, o němž se zmiňují odstavce 2 a 3, je svým obsahem širší než dosavadní pojištění požární; zahrnuje na př. i škody způsobené vichřicí, povodní a j. Obsah pojištění bude v hospodářských smlouvách přizpůsoben potřebám příslušného sektoru; obdobně bude v hospodářských smlouvách vymezena odpovědnost, na kterou se bude vztahovat pojištění.