ponovat drahou, jejím příslušenstvím, pomocnými závody a vedlejšími činnostmi.
(3) Na žádost vojenské správy převezme provoz kterékoliv dráhy národní podnik pro drážní dopravu; v případě nutné potřeby může provoz na kterékoliv dráze převzít vojenská správa.
(4) Další povinnosti drážních podniků, zejména též povinnost umožnit využití sdělovacích zařízení vojenskou správou, stanoví vláda nařízením.
(5) Za branné pohotovosti státu může vláda nařízením stanovit odchylky od zákonných ustanovení o drahách.
§ 37.
Přeprava příslušníků Sboru
národní bezpečnosti a Sboru
vězeňské stráže.
O přepravě příslušníků a zásilek Sboru národní bezpečnosti a Sboru vězeňské stráže platí předpisy § 35 odst. l obdobně; způsob této přepravy stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti po případě s ministerstvem spravedlnosti.
§ 38.
Zvláštní ustanovení pro místní dráhy.
Povinnosti podle ustanovení §§ 34 až 37 postihují podnik dráhy místní jen potud, pokud ty které úkony možno uskutečnit se zřením k vybudování dráhy.
Díl pátý.
Přeprava pošty.
§ 39.
(1) Drážní podnik je povinen přepravovat poštovní zásilky a zaměstnance je doprovázející a příslušné dohlédací orgány.
(2) Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem pošt.
ČÁST DRUHÁ. Dráhy pro přepravu neveřejnou.
§ 40.
(1) Dráhy pro přepravu neveřejnou se člení na
a) dráhy, z nichž je možný přímý přechod vozidel na dráhu pro přepravu veřejnou,
b) dráhy, z nichž takový přechod není možný.
(2) Na dráhy uvedené v odstavci l písm. b), pokud jsou zcela v obvodu závodu nebo z něho vycházejí jenom na krátkou vzdálenost, zejména aby byly spojeny sousední závody, se ustanovení tohoto zákona nevztahují.
§ 41.
O vybudování a zahájení provozu dráhy pro přepravu neveřejnou nebo její části platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 11; návrh dráhy se však nezařazuje do plánu dopravy, nýbrž do plánu onoho hospodářského úseku, k němuž přísluší podnik, jehož přepravní potřeby má dráha obstarávat.
§ 42.
Obstarávání cizích přepravních
potřeb drahou pro přepravu
neveřejnou.
(1) Podnik dráhy pro přepravu neveřejnou může se svolením dopravního správního úřadu obstarávat také cizí přepravní potřeby, a to podle zvláštních smluv nebo podle zvláště vyhlášených přepravních podmínek.
(2) žádá — li toho obecný zájem, může dopravní správní úřad uložit podniku dráhy pro přepravu neveřejnou některou z přeprav podle odstavce l jako povinnost, není-li to na újmu přepravních potřeb podniku a nevznikají — li tím nové povinnosti, pokud jde o vybudování a udržování dráhy.
§ 43.
O výkonu veřejné dopravní
správy na drahách pro přepravu
neveřejnou.
(1) Při stanoveni podmínek pro vybudování, udržování a provozování dráhy pro přepravu neveřejnou omezí se dopravní správní úřad na tyto zřetele:
a) aby dráha vyhovovala po stránce bezpečnosti;
b) aby majetek v okolí dráhy byl chráněn před škodlivými účinky vybudování, udržování a provozu dráhy;
c) aby byla zajištěna způsobilost osob, jichž dráha užívá při provozu;
d) aby byla uskutečňována jednotnost ve vybudování, udržování a provozu dráhy.
(2) Podrobnosti stanoví vláda nařízením.
§ 44.
Ustanovení dílu čtvrtého části první platí přiměřeně i pro dráhy pro přepravu neveřejnou.
ČÁST TŘETÍ. Dráhy přenosné.
§ 45.
(1) Měla-li by se přenosná dráha dotknout veřejné pozemní komunikace nebo vod a vodních děl, je třeba vyžádati si před jejím zřízením souhlas příslušného úřadu (orgánu).
(2) Ostatní ustanovení tohoto zákona se na dráhy přenosné nevztahují.
ČÁST ČTVRTÁ. Společná ustanovení.
§ 46. Vyvlastnění.
(1) Dojde-li k vyvlastnění [§ 10 odst. 3 písm. b)], poskytne drážní podnik za ně přiměřenou náhradu.
(2) O předmětu a rozsahu vyvlastnění i náhradě rozhoduje okresní národní výbor na návrh drážního podniku. Není-li některá strana spokojena s pravoplatným rozhodnutím o náhradě, rozhodne na její návrh v nesporném řízení soud, v jehož obvodu je nemovitost. Návrh je podat do 30 dnů ode dne doručení pravoplatného rozhodnutí.
(3) Vláda stanoví nařízením podrobnosti, zejména pokud jde o způsob a dobu placení náhrady, o úpravu vyvlastňovacího řízení, o vstup na vyvlastňovanou nemovitost a o její užívání před zahájením vyvlastňovacího řízení.
§ 47. Mezinárodní železniční styk.
Ministr dopravy může v dohodě se zúčastněnými ministry upravit nařízením věci týkající se mezinárodního železničního styku, vyžaduje-li to provedení mezinárodních smluv.
§ 48. Státní dozor.
(1) Dopravní správní úřad bdí nad tím, aby drážní podniky a jejich zaměstnanci zachovávali ustanovení tohoto zákona a předpisů
podle něho vydaných; o stavu provozních zařízení může se přesvědčit též na místě.
(2) K zajištění bezpečnosti a pravidelnosti dopravy na drahách může dopravní správní úřad drážnímu podniku udílet příkazy a zákazy, jakož i činit vhodná opatření k odstranění závad, aniž by však přímo zasahoval do provozu, vyjma případy, kdy by bylo nebezpečí v prodlení.
(3) Podrobnosti stanoví vláda nařízením.
§ 49.
úřady (orgány) vykonávající veřejnou správu ve věcech
drah. (1) Dopravním správním úřadem jsou
a) ministerstvo dopravy,
b) krajské národní výbory a
c) okresní národní výbory.
(2) Vláda rozvrhne nařízením úkony veřejné správy ve věcech drah (dále jen "veřejné správy") mezi jednotlivé úřady (orgány) uvedené v odstavci 1. Při tom se bude řídit zásadou, že ministerstvu dopravy přísluší vrchní dozor, činnost řídící a výkon veřejné správy ve věcech, jež svým významem přesahují obvod jednoho kraje nebo jež vyžadují řešení s jednotného hlediska; ve vztahu k národnímu podniku pro drážní dopravu však výkon veřejné správy omezí na případy, ve kterých se zájmy tohoto podniku střetnou s obecnými zájmy, se zájmy jiných dopravních podniků nebo s důležitými zájmy sousedů dráhy.
(3) Ministerstvo dopravy může výkonem své působnosti pověřit všeobecně nebo v jednotlivých případech krajské národní výbory; všeobecné pověření stane se v dohodě s ministerstvem vnitra vyhláškou, uveřejněnou v příslušném úředním listě. Kromě toho může ministerstvo dopravy vyhláškou uveřejněnou v příslušném úředním listě pověřit prováděním některých úkonů veřejné správy, náležejících jinak dopravnímu správnímu úřadu, jiné orgány; půjde-li o věci působnosti národních výborů nebo o pověření orgánů komunálních podniků, vydá ministerstvo dopravy vyhlášku o tom v dohodě s ministerstvem vnitra.
(4) Měl-li by národní výbor rozhodovat ve věcech, v nichž podle tohoto zákona je třeba předchozí dohody s ústředními úřady, mohou tyto ústřední úřady pověřit svou pravomocí úřady nebo orgány jim podřízené, a to s obecnou platností nebo pro jednotlivé případy.
§ 50.
Zvláštní úkoly ministerstva dopravy.
Kromě toho, co se o tom stanoví na jiných místech tohoto zákona, náleží do pravomoci ministerstva dopravy zejména
a) účastnit se přípravy hospodářských plánů drážní dopravy a kontroly jejich plnění podle platných předpisů o hospodářském plánování;
b) připravovat mezinárodní smlouvy ve věcech drah, po případě účastnit se jejich sjednávání a spolupůsobit při sjednávání jiných mezinárodních smluv, jež se dotýkají drah;
c) schvalovat smlouvy mezi československými drážními podniky a zahraničními dopravními podniky, pokud jimi mohou být dotčeny důležité obecné zájmy, jakož i schvalovat členství drážních podniků v mezinárodních drážních sdruženích a — vyhradí-li si to z důvodů obecného zájmu v jednotlivých případech — též zúčastnit se jejich zasedání;
d) vydávat podrobnější ustanovení o stavebním a provozním zařízení drah;
e) vykonávat podle příslušných předpisů místo orgánů tam uvedených úřední vyzkoušení a prohlídky parních kotlů lokomotiv, parních kotlů a tlakových nádob, které jsou součástí vozidel a jsou v provozu drah, jakož i stabilních nebo lokomobilních parních kotlů a jiných tlakových nádob užívaných na drahách;
f) sledovat, aby zájem obrany vlasti na drahách byl zabezpečen a jednat s ministerstvem národní obrany o věcech, které se týkají plánování, vybudování, udržování a provozu drah, za účelem jejich pohotovosti a vojenského užití pro obranu vlasti; upravovat v dohodě s příslušnými ústředními úřady zdravotnickou dozorčí službu na drahách, počítajíc v to i službu záchrannou, jakož i službu veterinárně-dozorčí;
h) organisovat, zpracovávat a vydávat celkovou statistiku drah, a to v dohodě se státním úřadem plánovacím a státním úřadem statistickým.
§ 51. Řízení.
(1) Neustanovuje-li se v tomto zákoně, v předpisech podle něho vydaných, po případě v předpisech, které platí pro přechodnou dobu (§ 52 odst. 3) nic jiného, užije se pro řízení o věcech, které náležejí do působnosti doprav-
ního správního úřadu, zahrnujíc v to řízení exekuční, předpisů platných pro řízení ve věcech správních (správního řízení).
(2) Rozhoduje-li krajský národní výbor ve
věcech drah v I. stolici, je odvolací stolicí ministerstvo dopravy, které rozhoduje po případě v dohodě s příslušným ústředním úřadem.
ČÁST PÁTÁ. Přechodná a závěrečná ustanovení.
§ 52. Přechodná ustanovení.
(1) Předpisy tohoto zákona platí i pro dokončení věcí již projednávaných.
(2) Odkazují-li jiné předpisy na některé předpisy, které se zrušují, nastupují na místo zrušených předpisů příslušná ustanovení tohoto zákona, po případě předpisů jej provádějících.
(3) Dokud nebude vydána úprava vládním nařízením podle tohoto zákona nebo jiná úprava všeobecné povahy předvídaná tímto zákonem, platí (jsou použivatelné) při provádění tohoto zákona dosavadní předpisy, které upravují příslušné předměty, se změnami, které vyplývají z ustanovení tohoto zákona a postupně vydávaných prováděcích předpisů.
(4) Dráhy, které podle dosavadních předpisů byly drahami hlavními a vedlejšími, stávají se drahami celostátními podle tohoto zákona; dráhy, které podle dosavadních předpisů byly drahami drobnými, stávají se drahami místními podle tohoto zákona. Ministerstvo dopravy může stanoviti výjimky.
(5) Komunálním podnikům, na něž se budou vztahovati ustanovení tohoto zákona, zůstávají zachovány daňové, dávkové a poplatkové úlevy podle dosavadních předpisů až do nové úpravy příslušného oboru práva daňového, dávkového a poplatkového, po případě až do dřívější nové úpravy finančního hospodaření komunálních podniků.
(6) Předpisy čl. 390 až 421 odst. l obchodního zákoníka č. 1/1863 ř. z. a §§ 393 až 420 zák. čl. XXXVII/1875 (obchodního zákona) neplatí pro přepravu na drahách.
§ 53. Zrušovací ustanovení.
(1) Platnosti po případě použivatelnosti pozbývají, pokud tento zákon nestanoví něco jiného nebo se z něho jinak nepodává, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o věcech, na něž se vztahuje tento zákon.
(2) Zrušují se, po případě nejsou nadále použivatelné zejména:
zákon č. 373/1919 Sb., o doplnění sítě železniční stavbou drah místních,
zákon č. 690/1920 Sb., o převzetí soukromých železnic do správy státní,
zákon č. 56/1931 Sb., o úpravě některých právních a finančních poměrů soukromých místních drah ve státním provozu,
zákon č. 86/1937 Sb., o drahách (železniční zákon) i s přílohou k jeho § 195 s výhradou ustanovení odstavce 3,
vládní nařízení č. 278/1941 Sb., o přikázán/ pravomoci železničního správního úřadu a zemského úřadu, ve znění nařízení ministra dopravy a techniky č. 54/1944 Sb.,
nařízení ministra spravedlnosti č. 175/1942 Sb., o báňsko-železničním rozhodčím soudu.
(3) V platnosti zůstávají §§ 112 až 115, § 166 a §§ 196 až 205 zákona č. 86/1937 Sb., o drahách (železničního zákona), s tou změ-
nou, že ustanovení § 200 odst. l bude znít: "Drážní podnik odpovídá za škody na osobě svých zaměstnanců, kteří jsou pojištěni pro případ pracovního úrazu podle předpisů o národním pojištění důchodovém, jen podle předpisů zákona o národním pojištění o ručení zaměstnavatelů (podnikatelů) a třetích osob za škody způsobené pracovním úrazem. "
(4) Nedotčeny zůstávají předpisy, podle nichž se projednávají projekty státních vodocestných staveb uvedených v § l zákona č. 66/ 1901 ř. z., o stavbě vodních drah a o provedení úpravy řek, jakož i projekty vodních elektráren zřizovaných v souvislosti s těmito stavbami.
§ 54. účinnost a provedení zákona.
Tento zákon nabude účinnosti dnem, který stanoví vláda nařízením; provede jej ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze. — 2942-50