Národní shromáždění republiky Československé 1950.
i volební období. 5. zasedání.
489,
Zpráva
výboru hospodářského
k vládnímu návrhu zákona (tisk 476)
o drahách.
Hospodářský výbor projednal ve své schůzi konané dne 21. června 1950 vládní návrh zákona o drahách (tisk 476) a usnesl se doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí s těmito změnami:
1. V § l se v druhém řádku vkládá za slovo třeba slovo "plánovitě" a slova "plánovitě a pečovat o to" za slovem provozovat se škrtají.
Důvodem těchto změn jest zdůraznění významu plánu pro dráhy.
2. Ustanovení § 22 odst. l bylo změněno a zní:
"O) Drážní podnik bude sestavovat jízdní řády tak, aby plnění úkolů, stanovených jednotným hospodářským plánem, bylo zajištěno. Zároveň podle možností vlastního provozu je povinen přihlížet k potřebám veřejnosti. Nevyhovují-li jízdní řády uvedeným zájmům, nařídí dopravní správní úřad jejich přiměřenou úpravu. "
Tato změna byla usnesena proto, aby v rámci plnění jednotného hospodářského plánu bylo vyvinuto co největší mobilisační úsilí pro splnění nároků našeho hospodářství na dopravu.
3. Ustanovení § 31 odst. 2 bylo změněno takto:
"(2) Občanstvo je povinno zachovat ve styku s drahou opatrnost přiměřenou povaze jejího provozu, zdržet se všeho, co by jej mohlo rušit nebo ohrozit a řídit se kromě obecných předpisů také pokyny vyhlášenými drážním podnikem nebo udělenými jeho zaměstnanci při výkonu služby. "
Důvodem změny je význam drah, který žádá, aby obecenstvu byla opatrnost, zmíněna v tomto odstavci, výslovně uložena jako povinnost.
4. V § 39 se jeho nadpis "Přeprava pošty" přeřazuje pod řádek "Díl pátý" jako nadpis tohoto dílu.
V Praze dne 21. června 1950.
Machačová-Dostálová v. r.,
místopředsedkyně.
Jura v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne 1950
o drahách.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení.
§ 1.
Dráhy jako významný dopravní prostředek je třeba plánovitě zřizovat a provozovat, aby co nejlépe a nejhospodárněji plnily úkoly ukládané jim jednotným hospodářským plánem.
§ 2. Předmět zákona.
(1) Drahami podle tohoto zákona jsou zejména železnice, lanové dráhy (pozemní a visuté) a dráhy trolejbusové.
(2) O tom, je-li jiné dopravní zařízení drahou podle tohoto zákona, rozhodne v pochybnosti ministerstvo dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvy národní obrany a průmyslu.
§ 3.
Rozdělení drah.
(1) Dráhy se dělí na dráhy pro přepravu veřejnou a na dráhy pro přepravu neveřejnou.
(2) Dráhy pro přepravu veřejnou obstarávají obecné přepravní potřeby podle vyhlášených přepravních podmínek.
(3) Dráhy pro přepravu neveřejnou obstarávají toliko přepravní potřeby svého podniku nebo provozovatele.
ČÁST PRVNÍ. Dráhy pro přepravu veřejnou.
§ 4.
(1) Dráhy pro přepravu veřejnou se člení na celostátní a místní.
(2) Dráhy celostátní tvoří souvislou síť celostátního významu. Dělí se na trati hlavní a vedlejší. Vedlejší trati jsou menšího dopravního významu.
(3) Dráhy místní obstarávají místní přepravní potřeby (v obci, mezi blízkými obcemi a pod. ).
(4) Pro vedlejší trati drah celostátních a pro dráhy místní mohou být stanoveny úlevy, pokud jde o jejich vybudování, udržování a provozování.
(5) Změní — li se poměry, rozhodné pro zařazení dráhy nebo její části, může ministerstvo dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvy národní obrany a vnitra zařadit dráhu nebo její část do jiné skupiny, po případě zařadit ji mezi dráhy pro přepravu neveřejnou. Přitom stanoví, je-li třeba, podmínky, za nichž má býti změna uskutečněna.
Díl první. Oprávnění k vybudování a provozování.
§ 5.
Vybudovat a provozovat dráhu celostátní může toliko stát nebo národní podnik pro drážní dopravu, dráhu místní kromě nich také jiný národní podnik nebo podnik komunální. Vybudovat a provozovat dráhu místní pro městskou dopravu (§ 27) přísluší však zpravidla komunálnímu podniku.
§ 6.
(1) Místní dráhu nebo její část lze převést jen mezi provozovateli uvedenými v § 5. a to jen se svolením ministerstva dopravy, které se udělí v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvy národní obrany a financí.
(2) Provozování místní dráhy nebo její části může drážní podnik přenechat buď jinému z provozovatelů uvedených v § 5 nebo se zřetelem k obecnému zájmu a potřebám národního hospodářství také jiným právnickým osobám. K přenechání provozu je třeba svolení ministerstva dopravy, které se udělí v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvy národní obrany a financí.
§ 7.
K vybudování a k zahájení provozu dráhy nebo její části je třeba:
a) zařazení do jednotného hospodářského plánu,
b) povolení k přípravným pracím, je-li jich třeba (§ 8),
c) projednání stavebního návrhu (§ 9),
d) zařazení do ročního prováděcího plánu dopravy (§ 10),
e) souhlasu k užívání dráhy (§ 11).
§ 8. Povolení k přípravným pracím.
(1) Povolení k přípravným pracím opravňuje žadatele konat i na cizích nemovitostech práce a provádět šetření potřebná k přípravě návrhu dráhy.
(2) Povolení k přípravným pracím uděluje na potřebnou dobu ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(3) Ten, komu bylo uděleno povolení k přípravným pracím, odpovídá za způsobenou škodu. O náhradě škody rozhodne okresní národní výbor na žádost, kterou musí ten, kdo nárok uplatňuje, podat do 30 dnů ode dne, kdy zjistil rozsah škody, nejpozději však do jednoho roku od vzniku škody.
(4) Podrobnosti stanoví vláda nařízením, jež zejména určí, jak má býti doložena žádost o povolení k přípravným pracím, a stanoví podmínky vstupu do závodů a na jiné nemovitosti.
§ 9. Projednání stavebního návrhu.
(1) Před zařazením stavebního návrhu dráhy nebo její části do návrhu ročního prováděcího plánu dopravy se komisionelně zjistí na místě, zda stavební návrh vyhovuje obecnému zájmu, jakých opatření bude třeba na dráze a v jejím okolí, jak budou dotčena trvající práva a čeho bude třeba k jejich ochraně.
(2) nížení podle odstavce l vykoná úřad (orgán) vykonávající veřejnou správu ve věcech drah (dále jen "dopravní správní úřad"), který stanoví také podmínky vybudování a provozu dráhy. Dopouští-li to obecný zájem, mohou být drážnímu podniku poskytnuty úlevy z ustanovení tohoto zákona, zejména u drah místních; žádá-li to obecný zájem, mohou být uloženy zvláštní povinnosti.
(3) O výsledku řízení (odstavec l a 2) rozhodne dopravní správní úřad.
(4) Podrobnosti řízení stanoví vláda nařízením, které zejména také určí, jak je třeba doložit stavební návrh, které úřady (orgány) se zúčastní řízení, a kdy a jak lze provést řízení zkrácené, po případě kdy lze od něho upustit.
§ 10.
Zařazení do ročního prováděcího plánu dopravy.
(1) Ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany rozhodne, zda a kdy
bude stavební návrh dráhy nebo její části pojat do návrhu ročního prováděcího plánu dopravy.
(2) O tom, že stavební návrh dráhy nebo její části byl zařazen do prováděcího plánu dopravy, zpraví žadatele dopravní správní úřad.
(3) Zařazení do ročního prováděcího plánu dopravy zahrnuje tato oprávnění:
a) vybudovat dráhu podle projednaného stavebního návrhu (§ 9);
b) vyvlastňovat v rozsahu nutném k účelům dráhy podle právních předpisů o tom vydaných;
c) přepravovat na vybudované dráze osoby a věci podle stanovených podmínek (§ 9 odst. 2) a podle povolení k užívání dráhy (§ 11);
d) vykonávat a obstarávat (třebas v pomocných závodech nebo jako vedlejší činnosti) samostatně všechny práce a pomocné úkony pro úkoly dráhy.
§ 11. Souhlas k užívání dráhy.
(1) Před zahájením provozu (odstavec 2) smí doprava na dráze, která je ve stavbě, být vykonávána jen k účelům souvisícím s vybudováním dráhy (na př. pro přepravu hmot a pracovníků), a to podle povolení, které vydá dopravní správní úřad.
(2) Provoz dráhy nebo její části smí být zahájen jen podle povolení, které vydá dopravní správní úřad po zjištění, že byly splněny předpoklady bezpečného, pravidelného a nerušeného provozu.
(3) Řízení, předcházející udělení souhlasu k užívání dráhy, upraví vláda nařízením.
§ 12. Zrušení dráhy.
(O Dráha nebo její část může být zrušena rozhodnutím ministerstva dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem národní obrany, a to po provedení řízení obdobného řízení podle § 9.
(2) Podrobnosti stanoví vláda nařízením.
Díl druhý. Vybudování dráhy.
§ 13.
Všeobecně.
0) Dráha (s příslušenstvím, pomocnými závody a vedlejšími činnostmi) buď v mezích
technické a hospodářské účelnosti vybudována a udržována tak, aby co nejlépe plnila své úkoly a aby její provoz byl bezpečný, pravidelný a nerušený.
(2) Nestanoví-li zákonná ustanovení o drahách nic jiného nebo z nich nic jiného nevyplývá, užije se při rozhodování o vybudování a udržování dráhy obecných ustanovení o stavbách, silnicích, vodách a vodních dílech s výjimkou předpisů o řízení. Nedotčena zůstává úprava řízení, pokud půjde o rozhodnutí o jsoucnosti a rozsahu sporného vodního práva,
o povolení odběru vody a svádění odpadních vod, jakož i o využití vodní síly.
(3) Dopravní správní úřad může stanovit v oboru vybudování a udržování dráhy závaznou jednotnost.
§ 14. Stavby na dráze.
(1) Stavbami na dráze jsou stavby, které rozšiřují, doplňují, mění nebo zabezpečují dráhu (s příslušenstvím a pomocnými závody), jakož
i všechny stavby na pozemku, který slouží provozu dráhy.
(2) Na stavby na dráze užije se přiměřeně ustanovení dílu prvního; není-li stavba podnikána drážním podnikem, platí přiměřeně pouze ustanovení §§ 9 a 11.
§ 15. Sousedství dráhy.
(1) Drážní podnik provede v mezích technické a hospodářské účelnosti potřebná opatření, aby nemovitosti a jejich příslušenství v okolí dráhy neutrpěly škodu vybudováním, udržováním a provozem dráhy, jakož i aby jejich užívání nebylo ztíženo nad nevyhnutelnou míru.
(2) Náklady na opatření, nutná podle odstavce l nebo k zajištění dráhy, vyvolaná změnami vzniklými na nemovitostech po projednání stavebního návrhu (§ 9 odst. 3), nese vlastník (uživatel) nemovitosti; byly-li příčinou opatření také změny na dráze, nese přiměřenou část nákladů i drážní podnik.
(3) O nutnosti opatření podle odstavce l a 2 rozhodne dopravní správní úřad; bude-li však k němu třeba zvláštního povolení (souhlasu), rozhodne příslušný úřad, dbaje při tom stanoviska dopravního správního úřadu. Nesjedná-li se dohoda o tom, kdo tato opatření
provede a na čí náklad, rozhodne dopravní správní úřad.
(4) Podrobnosti upraví vláda nařízením.
§ 16.
Styk s jinými komunikacemi,
vodami, vodními díly a s územím,
v němž jsou dobývány nerosty.
(1) Dráha může — žádá-li toho obecný zájem — přetnout jiné komunikace (dráhy, veřejné silnice a cesty, elektrická, plynová a jiná vedení), vody, vodní díla a území, v němž jsou dobývány nerosty nebo jinak se jich dotknout, nebo může býti jimi přeťata nebo jinak dotčena, a to způsobem přiměřeným potřebám a poměrům zúčastněných subjektů tak, aby jejich zájmy byly dotčeny v nejmenší možné míře.
(2) Dopravní správní úřad určuje, přihlížeje k místním poměrům a k technické a hospodářské účelnosti, zda a jak je třeba dráhu ohradit, a které přejezdy (přechody) mají být opatřeny výstražnými zařízeními nebo znameními a jakými. Podrobnosti týkající se přejezdů (přechodů) upraví ministerstvo dopravy směrnicemi, které vydá v dohodě s ministerstvy národní bezpečnosti a techniky.
(3) žádá-li obecný zájem, aby přejezd (přechod), nadjezd nebo podjezd byl přestavěn nebo jinak upraven, nebo aby úrovňové křížení dráhy se silnicí bylo nahrazeno mimoúrovňovým, dohodnou se o nutné úpravě dopravní správní úřad se silničním správním úřadem (orgánem). V této dohodě se určí podle účelnosti, zda se dohodnutá přestavba nařídí drážnímu podniku nebo silniční správě.
(4) Nevyhovují-li mosty a propustky dráhy odtoku vod, uloží dopravní správní úřad drážnímu podniku, aby je přestavěl nebo jinak upravil.
(5) Vedlejší trati celostátních drah a dráhy místní lze vést po veřejných pozemních komunikacích, veřejných prostranstvích a ochranných hrázích, jsou-li k tomu tyto prostory a ochranné hráze, třebas po provedení úprav, způsobilé.
(6) Podrobnosti upraví vláda nařízením.
§ 17. Vozidla.
(1) V provozu dráhy smí být užíváno jen vozidel, která byla vybudována podle schválených typů a jež, pokud třeba, byla vyzkoušena.
(2) Podrobnosti upraví vláda nařízením.
Díl třetí. Provoz.
§18. Všeobecně.
(1) Provoz dráhy jest v mezích technické a hospodářské účelnosti uspořádat tak, aby dráha řádně plnila své úkoly a aby její provoz byl bezpečný, pravidelný a nerušený.
(2) Drážní podnik je povinen na vybudované dráze zahájit provoz ihned, jakmile byl k tomu udělen souhlas (§11) a udržovat jej podle zákonných ustanovení o drahách a předpisů podle nich vydaných, jakož i podle podmínek vybudování a provozu dráhy (§ 9 odst. 2).
(3) Výjimky a úlevy z povinnosti podle odstavce 2, jakož i změny způsobu provozu povoluje dopravní správní úřad. Jde-li o výjimky a úlevy trvalé povahy, přísluší rozhodnutí podle věty prvé ministerstvu dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem národní obrany.
(4) Uzná-li ministerstvo dopravy další provoz dráhy nebo její části za neúčelný, může v dohodě se státním úřadem plánovacím a ministerstvem národní obrany provoz zastavit nebo omezit.
§ 19. Odpovědnost za provoz.
Za řádné vedení provozu dráhy odpovídá vedoucí podniku dráhu provozujícího, po případě osoba jím k tomu ustanovená.
§ 20. Zaměstnanci.
(1) Drážní podnik se postará o dostatečný počet státně spolehlivých, způsobilých, ve službě vycvičených a příslušných předpisů znalých zaměstnanců. Ministerstvo dopravy může pro některé zaměstnance stanovit další podmínky.
(2) Vyžaduje-li se podle jiných předpisů úřední zkouška, koná se před zkušebními orgány, které ustanovuje dopravní správní úřad.
(3) Zaměstnanci drážního podniku jsou povinni nosit při výkonu služby stejnokroj po případě služební odznak, přísluší-li jim výkon bezpečnostní služby na dráze (§33) nebo vyžaduje-li toho jejich styk s obecenstvem.
§21. Výkon dopravy.
(1) Podle jakých zásad bude vykonávána doprava, stanoví ministr dopravy nařízením, při
čemž přihlédne k tomu, že pro provoz trolejových vozidel na veřejných silnicích a cestách platí zvláštní předpisy.
(2) Podrobnosti v mezích těchto zásad upraví dopravní správní úřad.
§ 22. Jízdní řády.
(1) Drážní podnik bude sestavovat jízdní řády tak, aby plnění úkolů, stanovených jednotným hospodářským plánem, bylo zajištěno. Zároveň podle možností vlastního provozu je povinen přihlížet k potřebám veřejnosti. Nevyhovují-li jízdní řady uvedeným zájmům, nařídí dopravní správní úřad jejich přiměřenou úpravu.
(2) Drážní podnik je povinen dodržovat v mezích technické a hospodářské možnosti jízdní řády. Osoby, které užijí dráhy, nemají však nároku na náhradu škody, která jim snad vzejde z nesplnění této povinnosti.
(3) Ministr dopravy stanoví nařízením zásady, podle nichž se jízdní řády sestavují, mění a uvádějí ve známost obecenstva.
§ 23. Přepravní povinnost.
Drážní podnik je povinen provést přepravu, jsou-li splněny přepravní podmínky, je-li přeprava možná pravidelnými zařízeními přepravními, nebrání-li jí okolnosti, které drážní podnik nemohl odvrátit ani zdolat a není-li přeprava zakázána.
§ 24. Vnitrozemská přeprava.
(1) Podmínky, za kterých drážní podniky provádějí vnitrozemskou přepravu, stanoví přepravní řád, jejž vydá vláda nařízením. Přepravní řád může převzít zásady mezinárodních smluv o drážní přepravě i tehdy, odchylují-li se od vnitrostátních předpisů, a to i pro takový způsob přepravy, o němž mezinárodní smlouvy výslovně nejednají.
(2) Přepravní řád může stanovit, že ten, kdo poruší některé jeho ustanovení, je povinen zaplatit drážnímu podniku určitou peněžitou částku. Drážní podnik je oprávněn stanovit pevné sazby náhrad za způsobené malé poruchy v provozu a za poškození nebo znečištění svých zařízení.
(1) Dopravní správní úřad může na návrh drážního podniku schválit nebo v případě potřeby sám stanovit změny ustanovení přepravního řádu; tyto změny pozbudou platnosti,
nebudou-li do dvou let provedeny vládním nařízením.
(4) Dopravní správní úřad může také stanovit, je-li to odůvodněno zvláštními poměry, odchylky od ustanovení přepravního řádu pro jednotlivé trati, stanice, vlaky, vozidla, přepravy a určité zboží.
(5) Podnik místní dráhy je oprávněn a — uloží-li mu to dopravní správní úřad — povinen sestavit vlastní přepravní řád podle svých provozních poměrů; k jeho platnosti je třeba schválení dopravního správního úřadu.
§ 25. Tarify.
(1) Drážní podnik sestaví tarify řídě se jednotným hospodářským plánem, předpisy o tvorbě cen a zásadami podnikového hospodaření; z tarifů musí býti zřejmé podmínky pro přepravu, jakož i podmínky pro určení výše jízdného a přepravného.
(2) Tarify, jejich změny a zrušení schvaluje — bez újmy obecných předpisů o tvorbě cen — dopravní správní úřad, který může též nařídit, žádá-li toho obecný zájem, aby drážní podnik tarify přiměřeně upravil.
(3) Podrobnosti stanoví ministr dopravy nařízením, v němž bude také určeno, pokud a jak mají být tarify uveřejněny.
§ 26.
Sdružená přeprava vnitrozemská.
Drážní podnik může se schválením ministerstva dopravy, uděleným v dohodě se státním úřadem plánovacím, provádět sdruženou přepravu s jiným podnikem pro veřejnou dopravu podle jednotných podmínek a tarifů. Je-li třeba, uloží ministerstvo dopravy v dohodě se státním úřadem plánovacím drážnímu podniku provádění takové sdružené přepravy, při čemž může stanovit zásady pro její úpravu.
§ 27. Městská doprava.
Podmínky pro provozování drah pro veřejnou přepravu, která se podle předpisů o plánování zahrnuje do dopravy městské, budou, pokud to povaha věci připouští, shodné s podmínkami pro ostatní obory městské dopravy.
§ 28. Předpisy pro výkon služby.
Drážní podnik sestavuje podle potřeby předpisy pro výkon jednotlivých služeb. Předpisy,
u nichž si to dopravní správní úřad vyhradí, budou mu předloženy před tím, než budou vydány; připomínkám dopravního správního úřadu k nim je drážní podnik povinen vyhovět.
§ 29. Vzájemné vztahy drážních
podniků.
(1) Drážní podnik dovolí, vyžaduje-li to obecný zájem a není-li to na podstatnou újmu jeho vlastnímu provozu nebo hospodářským zájmům, aby jiný drážní podnik užíval jeho dráhy nebo jejího zařízení za přiměřenou náhradu.
(2) Drážní podniky, jejichž trati se stýkají (§ 16 odst. 1), dohodnou se o úpravě přípojové a přechodové služby, o vzájemném užívání vozidel a o rozdělení příslušných nákladů.
(3) Nedohodnou-li se drážní podniky o úpravě vzájemných vztahů nebo nevyhovuje-li sjednaná dohoda obecnému zájmu, rozhodne dopravní správní úřad.
§ 30.
Omezení užívání pozemků a podnikání v okolí dráhy.
(1) V okolí dráhy nesmí býti podnikáno nic, co by ohrožovalo dráhu a její zařízení nebo bezpečnost, pravidelnost a nerušenost jejího provozu, zejména rušilo činnost sdělovacích a zabezpečovacích zařízení, ztěžovalo nebo zamezovalo rozhled na návěstidla a přejezdy (přechody), nebo způsobovalo nebezpečí ohně. Dopravní správní úřad může jmenovitě označit pozemky v okolí dráhy, jichž se to týká.
(2) Dojde-li k ohrožení dráhy, nařídí dopravní správní úřad, aby závada byla odstraněna nebo uloží provedení nezbytných ochranných opatření; bude-li však k tomu třeba zvláštního povolení (souhlasu), rozhodne příslušný úřad, dbaje při tom stanoviska dopravního správního úřadu. Odstranění závad nebo provedení ochranných opatření může být uloženo i drážnímu podniku na účet toho, kdo závadu způsobil.
(3) Vláda určí nařízením prostor, v němž je zakázáno cokoliv stavět, prostor, v němž stavby musí býti provedeny bezpečně proti ohni, jakož i způsob užívání a úpravu pozemků v okolí dráhy, aby nebyla ohrožena bezpečnost, pravidelnost a nerušenost jejího provozu, zejména pokud jde o ukládání snadno zápalných věcí, hospodaření v lesích, okleštění nebo vykácení stromu a zalesnění pozemků; upraví také příslušné řízení, při čemž stanoví také přípustnost výjimek.
§ 31. Styk mezi občanstvem a drahou.
(1) Drážní podnik upraví svůj styk s občanstvem tak, aby byl účelný a jednoduchý a aby se vyznačoval rychlým jednáním a ochotou.
(2) Občanstvo je povinno zachovat ve styku s drahou opatrnost přiměřenou povaze jejího provozu, zdržet se všeho, co by jej mohlo rušit nebo ohrozit a řídit se kromě obecných předpisů také pokyny vyhlášenými drážním podnikem nebo udělenými jeho zaměstnanci při výkonu služby.
(3) Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy vyhláškou, vydanou v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti a — pokud jde o podniky komunální — též v dohodě s ministerstvem vnitra a uveřejněnou v příslušném úředním listě.
§ 32.
Vstup do vyhrazeného obvodu dráhy.
Vstup do vyhrazeného obvodu dráhy upraví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušnými ministerstvy.
§ 33.
Výkon bezpečnostní služby na dráze zaměstnanci dráhy.
(1) Zaměstnanci drážního podniku, vykonávající službu v území určeném k provozu dráhy v stejnokroji nebo se služebním odznakem (§ 20 odst. 3), jsou v tomto území oprávněni, není-li po ruce orgán národní bezpečnosti, zjišťovat totožnost osoby, která se dopustí trestného činu nebo jednání, které ruší dopravu nebo ohrožuje její bezpečnost; je-li to nutné, jsou oprávněni takovou osobu zadržet a odevzdat bez zbytečných průtahů orgánu národní bezpečnosti nebo příslušnému úřadu.
(2) Ministerstvo národní bezpečnosti v dohodě s ministerstvy dopravy a národní obrany může pověřit ochranou provozu dráhy zvláštní oddíly, složené ze zaměstnanců drážního podniku. Příslušníci těchto oddílů mohou při výkonu služby použít zbraně. Podrobnější předpisy, zejména také o rozsahu užití zbraně, vydá ministerstvo národní bezpečnosti v dohodě s ministerstvy dopravy a národní obrany vyhláškou, uveřejněnou v příslušném úředním listě,
Díl čtvrtý.
Zájem obrany vlasti. § 34.
O) Drážní podnik je povinen dbát zájmů obrany vlasti a uskutečnit opatření nebo zařízení, která mu v tomto zájmu uloží dopravní správní úřad.
(2) Vojenská správa spolupůsobí při plánování a vybudování drah a sleduje jejich udržování, provoz, stav a výkonnost s hlediska obrany vlasti a stanoví z toho vyplývající požadavky. Dopravní správní úřad posuzuje tyto požadavky s odborného hlediska, vydává příslušná rozhodnutí drážnímu podniku a dozírá na jejich provedení.
§ 35.
(1) Drážní podnik je povinen sestaviti podmínky a stanoviti snížené jízdné a přepravné za přepravu vojska a vojenských zásilek, t. j. za přepravu na příkaz, k účelům a na účet vojenské správy. Tyto podmínky a sazby schvaluje ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany a — pokud jde o podniky komunální — též v dohodě s ministerstvem vnitra.
(2) Vláda může nařízením zavést pro dráhy po případě pro některé druhy nebo skupiny drah účinnost některých předpisů zákona o obraně státu, které se vztahují na podniky důležité pro obranu vlasti, i když příslušné drážní podniky nebyly za takové podniky výslovně určeny.
(3) Způsob přepravy vojska a vojenských zásilek, výcvik vojenských osob ve výkonné službě drah, součinnost vojenské správy s dopravním správním úřadem a drážním podnikem, jakož i způsob, jak se vojenská správa přesvědčí u drážního podniku o tom, jak jsou plněny povinnosti ukládané mu v zájmu obrany vlasti, upraví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem národní obrany.
§ 36.
Povinnosti v době zvýšeného ohrožení státu.
(1) Drážní podnik je povinen dbát zájmu obrany vlasti přede všemi ostatními zájmy.
(2) Dopravní správní úřad může učinit potřebná opatření o uspořádání a o řízení drážního provozu, použít volně a na jakémkoli místě zaměstnanců dráhy a podle potřeby volně dis-