financování bytových investic. Podrobně jsou tyto dva její úseky vymezeny v oddílu I. a oddílu II.

Oddíl I.

Finanční zabezpečení hospodaření s bytovým majetkem.

§ 13.

Základním předpokladem obstarávání finanční služby týkající se bytového majetku je, aby hospodaření s tímto majetkem bylo odděleno od ostatního hospodaření národních a komunálních podniků a jednotných zemědělských družstev. Na tuto základní podmínku pamatuje již zákon o financování národních a komunálních podniků, který se právě ústavně projednává. Zákon stanoví, že hodnota prostředků, které stát svěřuje těmto podnikům ve výši určené plánem, tvoří jejich kmenové jmění. To se dělí na základní fond, rovnající se hodnotě investičního majetku, a na obratový fond, rovnající se části kmenového jmění určené k financování provozu. Z působnosti zákona je však vyloučen bytový fond a podnikový fond pracujících, pro něž platí zvláštní předpisy. Těmi, pokud jde o bytový fond (bytové jmění), je tento zákon o organisaci bytového majetku a o Fondu bytového hospodářství. U národních a komunálních podniků bude tedy pro příště podléhati bytové jmění režimu Fondu bytového hospodářství a ostatní jmění Fondu znárodněného hospodářství.

§ 14.

Jedním z úkolů finanční služby je zproštění bytového majetku národního a bytového majetku jednotných zemědělských družstev všech závazků, které na něm váznou. Závazky investiční povahy přejdou zákonnou cessí na Fond. Půjde tu o závazky, které vznikly přímo ve spojitosti s pořízením bytového majetku nebo s provedením oprav investiční povahy, tedy zpravidla o hypotékami zápůjčky poskytnuté k tomuto účelu; u staveb vybudovaných podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919 až 1924 budou to též závazky z náhrady státu. Podle své povahy budou sem mimo to náležet i nezaplacené dávky z majetkového přírůstku a dávky z majetku. Naproti tomu jiné závazky převezme Fond jako dlužník (§ 1405 obč. zák. ) jen podle rozhodnutí ministerstva financí vydaného v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a věcně příslušným ministerstvem. Toto převzetí dluhu bude se týkat zejména závazků, jejichž vznik je ve spojitosti s provedením běžných udržovacích prací nebo s hospoda-

řením s bytovým majetkem, po případě jiných závazků, které souvisí s bytovým majetkem jen nepřímo nebo pouze zčásti.

§ 15.

Dalším důsledkem finanční správy bude, že výsledky hospodaření s bytovým majetkem národních a komunálních podniků, jakož i jednotných zemědělských družstev půjdou ve prospěch Fondu nebo na jeho vrub. Krajní hranicí pro rozsah tohoto úseku finanční služby budou částky stanovené v rozpočtech fondů podniků a družstev jako náklady a výnosy. Přebytky, jichž se dosáhne v mezích rozpočtu, odvede podnik nebo družstvo Fondu; naproti tomu zůstanou jim k dobru přebytky, jichž se dosáhne nad rozpočet snížením nákladů. Opačně Fond uhradí schodek stanovený v rozpočtu; nebude však hradit schodky, jež vzniknou nad rozpočet zvýšením nákladu. Stejně budou z úhrady Fondem vyloučeny schodky, třebas se předpokládaly v rozpočtu, jsou-li zaviněny nedostatečným výnosem nájemného, ač bylo možno dosíci výnosu vyššího. Má se tak zabrániti tomu, aby zejména podniky poskytovaly svým zaměstnancům na účet Fondu neodůvodněné úlevy na nájemném a porušovaly tak nepřímo zákazy neoprávněného zvyšování mezd.

§ 16.

Výše odpisů bytového majetku bude stanovena ví. nařízením podle § 44.

Oddíl II. Financování bytových investic.

§ 17.

Druhým úsekem finanční správy, vytčeným v § 12, který se podrobně rozvádí v tomto oddílu, je financování bytových investic.

Fond bude financovat zásadně jen bytové investice národních a komunálních podniků a jednotných zemědělských družstev. Rozhodnutím ministerstva práce a sociální péče bude však možno rozšířit tuto působnost Fondu i na investice jednotlivých ministerstev, státních podniků a jiných ústředních orgánů státu a národních výborů, pokud prostředky potřebné pro tento účel nebudou zařazeny do státního rozpočtu, jakož i na bytové investice organisaci a institucí celostátního významu, o nichž byla již zmínka u § 8. Poněkud odlišné postavení mají míti obecně prospěšná bytová družstva. I u těch může sice ministerstvo práce a sociální péče rozhodnouti, aby Fond financoval jejich bytové investice, avšak v dohodě s ministerstvem financí může určiti i jiný způsob jejich financování, zejména na př. ve formě záruky fondu za hypotékami úvěr a ve způsobe příspěvku podle obdoby § 31 odst. 2.

§ 18.

Ustanovení § 18 definuje pojem bytových investic. Jsou to především všechny druhy staveb, tedy novostavby, přístavby, nástavby, přestavby, jakož i adaptace neobytných budov a pod., jimiž se získají nové byty. Je to však i obnova obytných staveb zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo s nepřátelskou okupací; zde návrh navazuje na zákon o stavební obnově, který podrobně vypočítává jednotlivé druhy staveb, jimiž se obnova provádí (§ 1 odst. 1 zák. č. 86/1946 Sb. ve znění zák. č. 115/1947 Sb. ). K nim připojuje návrh též obnovovací práce na obytných stavbách, které byly zničeny nebo poškozeny živelní pohromou, a nahrazuje tak nepřímo v těchto případech působnost zákona

o státní podpoře při živelních pohromách č. 27/ 1950 Sb. Bytovými investicemi jsou konečně

i stavební úpravy, jimiž se prodlužuje doba upotřebitelnosti obytných staveb, jakož i výměna stavebních součástí za nové nebo jejich rekonstrukce, jsou-li v takovém stavu, že nemohou plniti svůj účel, a nelze je již opravit. Takovými pracemi se rozumějí na př. odklepání odpouchlé omítky a obnova celé fasády domu, proražení nových oken a dveří, vnitřní přestavba obytné budovy nebo její součásti, zpevnění schátralého zdiva, zesílení vadných stropů, výměna vadných schodišť, rekonstrukce a větší opravy instalací vodovodních a kanalisačních, výměna elektrického nebo plynového vedení, zavedení ústředního topení, zřízení koupelen a pod.

Ustanovení § 18 vyslovuje zároveň zásadu obsaženou v zákoně o územním plánování a výstavbě obcí, že pozemní stavby a jakékoliv stavební práce na nich se smějí provádět, jen jsou-li součástí úkolů stanovených jednotným hospodářským plánem nebo jde-li o udržovací práce v nezbytném rozsahu (§ 9 odst. 1 zák. č. 280/1949 Sb. ).

§ 19.

Financování bytových investic je v podstatě usměrněná distribuce prostředků určených pro tento účel. Záleží v tom, že Fond svěřuje investorovi prostřednictvím Investiční banky, n. p., peněžitou částku potřebnou na úhradu pořizovací ceny bytové investice.

Pořizovací cenou se rozumí úhrn skutečných výdajů a ceny investorových vlastních výrobků

a jeho vlastní práce, jichž si vyžádalo pořízení investice. Přitom se však cena stavebního pozemku, je-li investor jeho vlastníkem, započte do pořizovacího nákladu pouze takovou částkou, jakou by činila náhrada při jeho vyvlastnění (vyhl. č. 208/1950 Ú. l. I. ).

§ 20.

Rodinné domky tvoří zvláštní kategorii bytových investic. Jsou to domky s jedním bytem určené jako osobní vlastnictví jednotlivců, čtyři typy takových domků byly uveřejněny vyhláškami č. 1003/1949 Ú. l. I. a č. 1061/1949 Ú, l. I.; typy jsou závazné a musí jich býti proto použito při projektování a provádění všech nových rodinných domků, nepovolí-li ministerstvo techniky výjimku.

O tom, kdo může býti investorem rodinných domků a za jakých podmínek, jakož i o povolování odchylek od těchto ustanovení, byl podán výklad již ve všeobecné části.

§ 21.

Rovněž výklad ustanovení § 21 je již obsažen ve všeobecné části.

§ 22.

V praxi vyskytnou se časté případy, že jednotlivec, pro něhož má národní nebo komunální podnik anebo jednotné zemědělské družstvo vystavěti rodinný domek, bude vlastníkem staveniště, na němž má býti stavba provedena. Pravidlem bude tomu tak při obnově rodinných domků. Zákon ponechává zde vlastníku pozemku a investoru, aby se dohodli o podmínkách stavby nebo obnovy; půjde tu zpravidla o smlouvu, jíž se investor zaváže vlastníku pozemku, že za plat vystaví nebo obnoví na jeho pozemku na své nebezpečí rodinný domek (§§ 1151 a 1165 a násl. obč. zák. ). Nedojde-li k takové dohodě o stavbě domku, vyhledá investor jiného zájemce, po případě, bude-li to nutné, staveniště se vyvlastní v jeho prospěch. Jinak tomu bude však při obnově rodinných domků, jejichž provedení je veřejnoprávní povinností vlastníků zničených nebo poškozených objektů. Bylo proto nutno učiniti pro ni zvláštní opatření pro případ, že by nedošlo mezi vlastníkem zničeného nebo poškozeného objektu a investorem k dohodě o podmínkách jejího provedení. Z toho důvodu stanoví § 22 odst. 2, že v takových případech vznikne rozhodnutím stavebního úřadu, vyvolaným na investorův podnět, mezi investorem a vlastníkem objektu právní poměr, který se posuzuje podle obdoby smlouvy o dílo.

§§ 23 a 24.

Rodinné domky, jež vystavěli investoři na vlastních pozemcích, převedou po dokončení stavby trhovou smlouvou do osobního vlastnictví osob, pro které jsou určeny (§ 23 odst. 1). Jsou-li však domky vystavěny nebo obnoveny na pozemcích těchto osob, odevzdá je investor po dokončení stavby nebo obnovy jejich vlastníkům (§ 24 odst. 1). V prvém případě přísluší investoru nárok na zaplacení trhové ceny; v druhém případě na úhradu platu za stavbu nebo obnovu. Obě tyto pohledávky se rovnají pořizovacímu nákladu, pokud jej investor uhradil z prostředků Fondu (§ 23 odst. l a 3, a § 24 odst. 2). Z těchto prostředků poskytne investor vlastníku domku na úhradu své pohledávky neknihovní zápůjčku. Tím se zakládá mezi ním jako věřitelem a vlastníkem domku jako dlužníkem nový právní poměr, zatím co dosavadní právní poměr mezi investorem a Fondem zůstane nedotčen. Rovněž výše investorova bytového jmění zůstane přitom nezměněna, poněvadž na místo bilanční hodnoty domku nastoupí investorova pohledávka za jeho vlastníkem. Bytové jmění se však na vrub Fondu sníží v případech uvedených v § 23 odst. 2 a v l§ 24 odst. 3.

§§ 25 a 26.

Zápůjčku poskytnutou investorem z prostředků Fondu vlastníku rodinného domku na úhradu trhové ceny domku nebo platu za jeho stavbu nebo obnovu, jest vlastník domku povinen umořovati, a to částkami, které určí krajský národní výbor podle jeho výdělkových a rodinných poměrů (§ 25 odst. l a 3). Zvláštní výhoda co do placení této zápůjčky má být přiznána osobám uvedeným v § 20 odst. l č. l, vyjma ty, které uvolní své zdravotně nezávadné a vhodné byty pro zaměstnance těchto oborů. Těmto zaměstnancům promine investor zbytek zápůjčky, jakmile zaplatí na její úmor pravidelnými ročními splátkami takovou částku, která se s připočtením prostředků, jimiž vlastník domku přispěl k úhradě pořizovaího nákladu, rovná třetině tohoto nákladu (§ 26). Této částky se dosáhne při pravidelném umořování 3% splátkami po uplynutí necelých 17 let. Zkrácení této doby vyššími splátkami, než stanovil krajský národní výbor, nebo jednorázovým splacením bude trhovou smlouvou vyloučeno. Prominutí zbytku investorovy pohledávky půjde na vrub Fondu a sníží se proto o tento zbytek investorovo bytové jmění.

úrokovat zápůjčky budou povinni toliko vlastníci rodinných domků obnovených, úrokovou sazbu stanoví v mezích určených vyhláškou

č. 3491/1948 ú. 1. 1. pro každý jednotlivý případ krajský národní výbor podle výdělkových a rodinných poměrů vlastníka domku. Krajský národní výbor může ho však této povinnosti zprostiti, bylo-li by úrokování pro něho neúnosné, nebo bude-li vlastník domku osobou zvláště zasloužilou o výstavbu státu (§ 25 odst. 2 a 3).

§ 27.

Zápůjčky poskytnuté investorem z prostředků Fondu vlastníkům rodinných domků se nebudou zajišťovat na domcích zástavním právem. Vlastníkům nebude však dovoleno bez investorova svolení domek zciziti ani zatížiti. Půjde o zákonný zákaz, který působí i proti exekučnímu zcizení a zavazení; zákaz nebrání však přechodu vlastnického práva z důvodu dědictví, ani nevylučuje právo o domku pořizovati (§ 610 obč. zák. ).

§ 28.

Zaměstnancům národních podniků klíčových oborů přiznává návrh oproti ostatním jednotlivcům značné výhody při získání rodinných domků za předpokladu, že zůstanou v těchto oborech trvale zaměstnáni. Splnění tohoto předpokladu musí být vhodným způsobem zajištěno. Návrh tak činí v § 28 zákonnou výhradou investorova práva vykoupiti domek, opustil-li by jeho vlastník bez závažného důvodu své zaměstnání. Obsah tohoto práva formuluje návrh podle obdoby všeobecných předpisů občanského práva o právu zpětné koupě (§§ 1068 a 1069 obč. zák. ).

Odchylka vyplývá z toho, že předčasným a neodůvodněným opuštěním svého zaměstnání se vlastník domku vzdává výhod, jež mu byly přiznány právě z důvodu tohoto zaměstnáni; vzdává se tudíž i nároku na snížení trhové ceny domku o jednu třetinu pořizovacího nákladu a musí z ní proto nahradit investorovi úmor. Další odchylkou je to, že u rodinných domků vystavěných na pozemcích osob, pro které byly určeny, nahradí investor vlastníku cenu pozemku určenou podle předpisů platných pro vyvlastnění, tedy nyní podle vyhlášky č. 208/1950 Ú.. 1. I.

§ 23.

O žádostech za financování bytových investic budou rozhodovat krajské národní výbory. Své rozhodnutí budou předkládati Fondu prostřednictvím ministerstva práce a sociální péče, jemuž přísluší právo kontroly těchto rozhonutí, zejména též s hlediska plnění úkolů jednotného

hospodářského plánu a jednotné praxe při provádění zákona. Zjistí-li tedy ministerstvo v některém případě závady v tomto smyslu, požádá krajský národní výbor, aby své rozhodnutí změnil, doplnil, po případě zrušil.

HLAVA III.

Stavba bytů a obnova obytných

staveb z období dvouletého

hospodářského plánu.

§§ 30 až 32.

Ve spojitosti s obstaráváním finanční služby náleží Fondu též jako další úkol, podrobně rozvedený v této hlavě, povinnost vypořádat podpora bytové výstavby a obnovy ve dvouletém hospodářském plánu.

Na stavbu obytných domů, pokud byla součástí úkolů tohoto plánu, byla poskytnuta podpora podle zákona na obytné stavby č. 41/1947 Sb., a to:

1. obcím ar okresům, dokud nebyly jejich investice hrazeny ze státního rozpočtu (§ 18 odst. l zák. č. 33/1949 Sb. ), na všechny druhy staveb, vyjímajíc rodinné domky;

2. obecně prospěšným bytovým sdružením na všechny druhy staveb;

3. jiným právnickým osobám, jakož i osobám fysickým, pokud stavěly jako zaměstnavatelé byty pro své zaměstnance, na všechny druhy staveb vyjímajíc rodinné domky; 4. jiným fysickým osobám toliko na rodinné domky.

Podpora záležela jednak ve státní záruce za hypotékami zápůjčky poskytnuté na stavbu, jednak v periodickém státním příspěvku na úhradu výdajů s domem spojených. Jeho účelem bylo přizpůsobiti nájemné z bytů v nových domech všeobecné hladině nájemného. Stát se proto zavázal vlastníku domu, že mu bude přispívati na úhradu ročních výdajů s domem spojených částkou, rovnající se rozdílu mezi těmito výdaji a dosažitelným výnosem domu, t. j. nájemným stanoveným podle cenových předpisů. Výsledky provádění tohoto zákona činí ke dni 31. března 1950:

Roční výši státního příspěvku nelze prozatím přesně určiti. Vedle těchto podpor již udělených byla v českých zemích převzata zatímní záruka státu u dalších 7. 075 bytů za zálohy na příští zaručené zápůjčky ve výši 1. 466, 045. 000 Kčs.

Na obnovu obytných staveb, zničených nebo poškozených ve spojitosti s válečnými událostmi nebo nepřátelskou okupací, poskytuje se až dosud podpora podle zákona o stavební obnově č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb. Jejími subjekty jsou vlastníci zničených nebo poškozených stavebních objektů, a to bez ohledu, zda jde o osobu fysickou nebo právnickou, vyjímajíc svazky lidové správy, ježto potřeba jejich investic se hradí ze státního rozpočtu. Podpora záleží ve státní záruce za hypotékami zápůjčky a v periodickém státním

příspěvku na úhradu anuit ze zaručené zápůjčky a na Slovensku vedle toho ještě ve státním příspěvku jednorázovém; do konce roku 1949 bylo mimo to možno poskytnouti zvláštní druh podpory na obnovu zemědělských usedlostí a rodinných domků v souvislém těžce poškozeném území. Periodický státní příspěvek vyměřuje se v každém roce částkami upravenými jednak podle výnosnosti obnoveného objektu, jednak podle hospodářských poměrů jeho vlastníka. Při tom se však má u stavebních objektů fysických osob vycházet ze zásady, že jejich vlastníkům má býti zachován čistý výnos domu před jeho zničením nebo poškozením.

Podle stavu ke dni 31. března 1950 jevily se výsledky provádění zákona takto:

Roční výši státního příspěvku nelze přesně určiti. Mimo tyto podpory již udělené byla v českých zemích převzata zatímně záruka u dalších 6. 607 bytů za zálohy na příští zaručené zápůjčky v uhrané částce 630, 840. 000 Kčs.

Nositelem podpory podle obou těchto zákonů bude pro příště Fond bytového hospodářství. To se vztahuje nejen na podpory, které budou podle těchto zákonů ještě uděleny, nýbrž i na podpory již poskytnuté (§ 31 odst. l a § 32).

Zároveň sjednocuje návrh formu periodického státního příspěvku podle obou zákonů tak, že příspěvek může činiti podle hospodářských poměrů vlastníka domu nejvýše částku, o kterou jsou roční výdaje s domem spojené vyšší než výnos nájemného stanoveného podle cenových předpisů. Tato změna se bude vztahovat i na případy, ve kterých byla podpora ve způsobu příspěvku podle tohoto nebo onoho zákona již udělena (§ 31 odst. 2 a § 82).

§§ 33 až 35.

Ustanovení §§ 33 až 35 se zabývají případy staveb a obnovy, na něž dosud nebyla poskytnuta podpora podle zákona č. 41/1947 Sb. nebo podle zákona č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb. Návrh rozlišuje tři kategorie stavebníků, a to: 1. národní a komunální podniky a jednotná zemědělská družstva; 2. obecně prospěšná bytová sdružení a jednotlivce; 3. ostatní stavebníky.

Stavby a obnova pivní kategorie stavebníků budou financovány Fondem podle hlavy II. návrhu. Na stavbu a obnovu druhé kategorie stavebníků bude poskytnuta podpora podle zákona č. 41/1947 Sb. nebo podle zákona č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/947 Sb., půjde — li o nájemní domy nebo rodinné domky obecně prospěšného bytového družstva nebo o rodinné domky jednotlivců. Třetí kategorie stavebníků, k níž patří zejména stavba a obnova nájemních domů jednotlivců, musí se obejíti bez podpory.

§ 36.

Některé stavby, zejména stavba nebo obnova nájemních domů jednotlivců, byly sice řádně zahájeny, avšak později jejich dokončení bylo úmyslně nebo z nedbalosti oddalováno, takže až dodnes stojí rozestavěné. Jejich dokončení má býti podle § 36 umožněno ve veřejném zájmu tím, že dosavadní stavebníci budou na příkaz krajského národního výboru povinni převésti takovou stavbu na stát nebo na jednotné zemědělské družstvo nebo na obecně prospěšné družstvo bytové; převod bude osvobo-

zen od poplatků (§ 42 odst. 1). Nevyhoví-li příkazu, okresní národní výbor stavbu vyvlastní; náhrada se při tom určí podle vyhlášky č. 208, 1950 Ú, 1. I.

HLAVA IV.

Společná a závěrečná ustanovení.

§ 37.

V roce 1910 byl zřízen zákonem č. 242/1910 ř. z. Státní bytový fond pro péči o malé byty, jehož účelem bylo poskytovati právnickým osobám veřejného práva a obecně prospěšným bytovým sdružením úvěrovou pomoc na stavby bytů pro nezámožné obyvatelstvo. Pro práva a závazky tohoto fondu, pokud se vztahovaly na území našeho státu, byl zřízen zákonem č. 98/ 1919 Sb. Státní bytový fond, který se nyní zrušuje. Jeho nemovitosti přejdou na stát a ostatní práva a závazky na Fond bytového hospodářství. O těchto právech a závazcích byl podán již výklad jednak ve všeobecné části, jednak u § 7. Pokud jde o nemovitosti, stane se stát vlastníkem 27 nájemních domů v Praze a v Kralupech, jichž nabyl zrušený fond koupí v exekučních dražbách za úhrnnou částku 27, 017. 413 Kčs, a 2 nájemních domů v Bratislavě získaných obdobně za částku 6, 304. 553 Kčs. V závěrce fondu za rok 1949 je bilanční hodnota 27 domů v českých zemích vykázána částkou 21, 905. 749. 40 Kčs; jejich čistý výnos za týž rok činil 900. 458. 10 Kčs.

§ 38.

Výklad o těchto náhradách je již obsažen ve všeobecné části.

§ 39.

Základem pro provedení obnovy je výměr o obnově, v němž se stanoví mimo jiné zmocněnec pro obnovu a určí se zároveň, zda obnova bude vzhledem k rozsahu a způsobu škod provedena jako jednotná stavební akce či zda bude její provedení ponecháno jednotlivým vlastníkům zničených nebo poškozených objektů. V prvém případě učiní zmocněnec v zastoupení těchto osob všechna opatření potřebná k provedení obnovy, a to i taková, která je jinak oprávněn nebo povinen učiniti vlastník nebo k nimž je potřebí jeho souhlasu. V druhých případech může učiniti obdobná opatření, nedodrží-li vlastníci objektů lhůtu stanovenou ve výměru o obnově pro postup prací (§ 8 odst. 3, § 11 odst. l a § 12 odst. 2 zák. č. 86/1946 Sb. ve znění zák. č. 115/1947 Sb. ).

Tato kompetence zmocněnců mohla by působiti mnohdy rušivě na provádění obnovy obytných staveb národními a komunálními podniky nebo jednotnými zemědělskými družstvy a návrh ji proto pro tyto případy vylučuje.

§§ 40 až 43.

Tato ustanovení nevyžadují bližšího odůvodnění.

§ 44.

Nařízením bude především stanovena účast Slováků ve správě Fondu a vymezen rozsah působnosti výboru co do správy fondovního jmění; mimo to bude jím zejména stanoveno,

jak rozhoduje výbor o věcech náležejících do oboru jeho působnosti, kdo provádí jeho usnesení, kdo zastupuje Fond před veřejnými orgány a vůči třetím osobám a jakým způsobem budou za Fond podpisovány závazné listiny a jiné písemnosti. V soudním řízení bude výlučným zástupcem Fondu finanční prokuratura (§ l odst. l zák. č. 270/1949 Sb. a § l odst. l vl. nař. č. 7/1950 Sb. ).

§ 45.

Podle § 45 má být zrušena platnost (použivatelnost) všech právních norem, které přímo souvisí s materií, jež má být upravena navrhovaným zákonem.

V Praze dne 27. června 1950.

Předseda vlády: Antonín Zápotocký v. r.

Ministr práce a sociální péče: Evžen Erban v. r.

Státní tiskárna v Praxe. — 2918-50.