1913 ř. z., o poskytování vypověditelných zúročitelných záloh a krátkodobých zápůjček obecně prospěšným stavebním sdružením podle zákona ze dne 1. září 1913, č. 197 ř. z., kterým byl změněn zákon ze dne 28. prosince 1911, č. 244 ř. z., o státní pomoc pro bytovou péči; 9. ustanovení § 4 cís. nařízení č. 69/1916 ř. z., jímž sel vydává třetí dílčí novela k obecnému zákonu občanskému;

10. zákona č. 98/1919 Sb.;

11. ustanovení § 6 vládního nařízení č. 160/ 1934 Sb., o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení;

12. ustanovení čl. III vládního nařízení č. 182/ 1939 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení týkající se bytové péče;

13. vládního nařízení č. 9/1942 Sb., o zákazu zcizení nemovitostí obecně prospěšných bytových podniků (obecně prospěšných stavebních sdružení);

14. ustanovení § 20 odst. 6 druhé věty, § 22 odst. l až 6, pokud jde o obytné stavby, a s účinností od 1. ledna 1950 ustanovení § 22a zákona č. 86/1946 Sb. ve znění zákona č. 115/1947 Sb.;

15. ustanovení § 13 druhé věty a §§ 16 až 18 zákona č. 41/1947 Sb.

(2) Podporu podle zákona č. 66/1936 Sb., o stavebním ruchu, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, nelze poskytnouti na stavby, s nimiž bude začato po vyhlášení tohoto zákona.

§ 46. Počátek účinnosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej ministři práce a sociální péče a financí v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

Bytový majetek je u nás dosud převážně v soukromém vlastnictví a je proto spravován podle soukromokapitalistických zásad. To platí namnoze i o správě bytového majetku socialistického sektoru. Jeho roztříštěnost a ponejvíce i zapojení do celkového podnikového hospodářství bylo dosud překážkou, aby bytové hospodářství tohoto sektoru mohlo být spravováno podle socialistických zásad a aby napomáhalo soustavnému plánování bytových in-

vestic podle potřeby jednotného hospodářského plánu. Má-li se umožnit další růst tohoto bytového hospodářství, dlužno jej pověřit výlučně zřizováním nových bytových investic. Aby se však přizpůsobilo hospodářským zásadám socialistickým, musí být provedena jeho reorganisace účelným soustředěním a zejména také úplným oddělením bytového hospodaření od hospodářské činnosti hlavní. Finanční rovnováhu takto osamostatněného bytového hospodářství nutno pak zajistit z veřejných prostředků.

Na naší cestě k socialismu musíme se však starat také o zvyšování bytové úrovně pracujících. Musí být proto pro ně únosné nájemné i z nových bytů, které jsou pro ně určeny. Tomu napomáháme tím, že udržujeme nájemné i z těchto bytů celkem na předválečné úrovni přesto, že stavební náklady se několikanásobně zvýšily. Značné schodky bytového hospodářství vyplývající z této disparity je proto nutno hradit z veřejných prostředků. To je dalším důvodem, proč se nové bytové investice svěřují výlučně socialistickému sektoru. Veškerou finanční službu nově organisovaného bytového hospodářství socialistického sektoru i jeho nových bytových investic bude obstarávat Fond bytového hospodářství.

I. Organisace bytového majetku.

První podmínkou soustavného zvyšování bytové úrovně pracujícího lidu je vhodná a účelná organisace správy bytového majetku.

Ministerstvo práce a sociální péče bude proto zmocněno, aby v dohodě s věcně příslušným ministerstvem svěřilo bytový majetek, s nímž hospodaří stát přímo, do správy národním nebo komunálním podnikům. Bytový majetek, jejž spravují tyto podniky, bude pak moci převést zcela nebo zčásti ze správy jednoho podniku do správy podniku jiného. Ve spojitosti s tím má býti uspořádána také organisace bytového majetku bytových sdružení. Majetek bytových družstev bude přitom až na některé výjimky v každém správním okrese sloučen v jediný velký hospodářský celek v rukou okresního bytového družstva. Naproti tomu bytová sdružení jiných právních forem bude možno zrušit a jejich bytový majetek převést na stát a svěřit do správy národním nebo komunálním podnikům. Tím mají býti zlikvidována především bytová sdružení ve formě spolků nebo akciových společností, které založily některé národní podniky a jejich prostřednictvím opatřovaly byty pro své zaměstnance.

II. Finanční služba.

Dalším prostředkem, jímž má býti podporováno soustavné zvyšování bytové úrovně pracujících, je finanční služba.

1. Fond bytového hospodářství.

K obstarávání této služby se zřizuje Fond bytového hospodářství. Jeho působnost se bude zásadně vztahovat na bytový majetek národních a komunálních podniků a jednotných zemědělských družstev. Ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem bude ji však

moci rozšířit na bytový majetek organisací a institucí celostátního významu a jednotlivých bytových družstev. Opačně bude možno některé části bytového majetku národního z působnosti Fondu vyloučit; půjde tu zejména o objekty sloužící k ubytování ozbrojených sborů, o objekty železniční a pod.

Fond bude samostatnou právnickou osobou, jejímž správním orgánem bude devítičlenný výbor, jmenovaný ministrem práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí; ze členů výboru bude 6 Čechů a 3 Slováci. Administrativní, účetní a pokladní práce bude obstarávat Investiční banka, národní podnik, za odměnu.

2. Obsah finanční služby.

Finanční služba záleží v tom, že stát prostřednictvím Fondu finančně zabezpečuje hospodaření s bytovým majetkem národních a komunálních podniků a jednotných zemědělských družstev a že jim svěřuje prostředky na pořízení bytových investic.

a) Finanční zabezpečení hospodaření s bytovým majetkem.

Nezbytným předpokladem řádného obstarávání této služby je, aby národní a komunální podniky a zemědělská družstva hospodařily s bytovým majetkem odděleně od svého ostatního majetku. Za tím účelem oddělí účetně od hodnoty svého investičního a provozního majetku hodnotu majetku bytového a vykazují ji v závěrkách samostatně jako bytové jmění (bytový fond), odlišné od ostatního jmění.

Takto účetně oddělený bytový majetek bude především zbaven všech závazků investiční povahy, které na něm váznou. Přejdou proto přímo ze zákona na Fond jako přímého dlužníka, který je buď splatí státními dluhopisy nebo je bude nadále sám úrokovat a umořovat. U jiných závazků rozhodne pak ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem práce a sociální péče a věcně příslušným ministerstvem, zda je Fond převezme či nikoli.

Výsledky hospodaření s bytovým majetkem, zbaveným takto závazků, půjdou ve prospěch nebo na vrub Fondu. To znamená, že se mu budou odvádět přebytky z tohoto hospodaření a že opačně schodky bude Fond hradit; půjde tu zejména o schodky vzniklé ze značné disparity mezi ročními výdaji vyplývajícími z vysokých stavebních nákladů nových bytových investic a výnosem nájemného. Při zjišťování přebytků, po případě schodků bude se vycházet z rozpočtů, jejichž podklady budou stanoveny plánem. Bude-li úsporami dosaženo přebytku nad rozpočet, zůstanou částky přesahující tuto hranici k dobru vlastníka nebo operativního správce bytového majetku; naproti tomu Fond nepřevezme k úhradě schodky, jež vyplynou z toho, že roční náklady překročily rozpočet. Tímto způsobem se zavádí do bytového hospodářství socialistická methoda hospodaření, že každé odvětví národního hospodářství musí mít hmotný zájem na výsledcích své činnosti. Jeho hmotný stav se proto učiní závislým na výsledcích jeho hospodaření a neposkytne se mu pomoci z veřejných prostředků, nehospodaří-li podle rozpočtu. Fond vedle toho nebude hraditi schodky pramenící z toho, že nájemné z bytového majetku bylo vybíráno nižší částkou, než činí průměr nájemného z nájemních objektů téhož druhu, stejné velikosti, jakosti i polohy v obci, nebo že se vůbec nevybíralo. Chce se tak dosíci účinného tlaku, zejména na národní a komunální podniky, aby se vyvarovaly nepřípustných úlev na nájemném. Národní a komunální podniky a jednotná zemědělská družstva budou mimo to odvádět Fondu částky rovnající se odpisům bytového majetku, jakož i částky rovnající se zbytkové účetní ceně bytového majetku vyřazeného.

b) Financování bytových investic.

Podstatnou součástí finanční služby je financování bytových investic: Těmi se rozumějí novostavby, přístavby, nástavby, přestavby a úpravy, jimiž se získávají nové byty, jakož i obnova obytných domů zničených nebo těžce poškozených válkou nebo živelní pohromou. Zvláštní kategorii těchto investic tvoří rodinné domky, t. j. domky s jedním bytem určené k tomu, aby byly převedeny do osobního vlastnictví jednotlivých občanů. Investicemi jsou vedle toho též opravy bytového majetku, jimiž se zvyšuje pořizovací hodnota původní investice nebo se prodlužuje doba její upotřebitelnosti.

Bytové investice financuje Fond tím, že svěřuje národním a komunálním podnikům a jednotným zemědělským družstvům peněžní prostředky na úhradu pořizovací ceny investic, a to po případě až do plné výše této ceny. Těmito prostředky se zvýší bytové jmění, takže investoři je nebudou Fondu ani umořovat ani úrokovat. Použije-li jich však investor ke stavbě nebo obnově rodinného domku a poskytne-li z nich jeho vlastníku zápůjčku na úhradu trhové ceny nebo platu za obnovu, musí vlastník domku platiti z této zápůjčky úmor, po případě u obnovy též úrok. Pohledávky investorů z těchto zápůjček nastoupí v závěrce na místo hodnoty rodinných domků, takže bytové jmění se nezmění. Bude se však snižovat splácením zápůjček a proto investoři budou povinni část-

ky rovnající se úmorovým splátkám odváděti Fondu. Stejně budou odváděti Fondu úrok z těchto zápůjček.

Podstata financování bytových investic Fondem liší se od dřívějšího způsobu podpor stavebního ruchu. Je to ve skutečnosti jenom plánovaná distribuce prostředků určených k pořízení investic. Proto i okruh investorů, jejichž investice mají být takto financovány, je zásadně omezen na národní a komunální podniky a jednotná zemědělská družstva. Výjimečně může ministerstvo práce a sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a věcně příslušným ministerstvem přiřadit k nim ústřední státní orgány (ministerstva), státní podniky a národní výbory a po případě některé organisace a instituce celostátního významu; mimo to může uznat za investory též obecně prospěšná bytová družstva, pro něž však lze stanoviti i jiný způsob financování jejich bytových investic. V duchu zatlačování kapitalistických prvků budou z financování Fondem zásadně vyloučeny bytové investice, které představují rozmnožení soukromého majetku, tedy zejména nájemní domy jednotlivců.

Naproti tomu bude Fond financovat stavbu a obnovu rodinných domků, jež ústava prohlašuje za osobní nedotknutelný majetek jednotlivých občanů. Rodinné domky budou však předmětem financování jen tehdy, budou-li je stavět nebo obnovovat pro určité osoby národní nebo komunální podniky nebo jednotná zemědělská družstva.

Stavba těchto domků bude zaměřena k plnění účelu pětiletého hospodářského plánu: k výstavbě a přestavbě státu. Domky mají být proto určeny pro dvě skupiny osob. První tvoří osoby, které se přihlásily do práce v některém klíčovém odvětví průmyslovém, zejména v hornictví, hutnictví a těžkém strojírenství, a zavázaly se, že zůstanou v podniku trvale zaměstnány; z části patří sem též osoby, které jsou v takovém podniku již zaměstnány a jejichž byty se staly poddolováním nezpůsobilými k bydlení nebo kteří bydlí s rodiči, ač si založily sňatkem vlastní domácnost. Do druhé skupiny náleží osoby, které se zvláště zasloužily o výstavbu státu, zejména jednotlivci, jimž bylo propůjčeno československé vyznamenání práce, nebo osoby, které byly uznány při socialistickém soutěžení za vítěze a obdržely čestný odznak průkopníka socialistické práce nebo československého úderníka. Pro první skupinu mohou stavěti domky toliko národní podniky některého klíčového odvětví, kdežto pro druhou skupinu národní nebo komunální podniky nebo jednotná zemědělská družstva. U národních podniků a zemědělských

družstev je však vždy podmínkou, aby osoba, pro kterou je domek určen, byla zaměstnancem podniku nebo členem družstva. Od těchto všeobecných zásad může ministerstvo práce a sociální péče povoliti v případech hodných zvláštního zřetele odchylky, zejména v tom smyslu, aby národní podniky mohly stavěti rodinné domky též pro osoby, které nejsou u nich zaměstnány. Mají se tak umožnit zejména velké přesídlovací akce z poddolováného území prováděné národními podniky, po případě stavba jednotlivých rodinných domků československými stavebními závody, n. p., zejména na venkově a v menších městech, pro osoby, které se zvláště zasloužily o výstavbu státu, ale nejsou jejich zaměstnanci, a pod.

Rodinné domky převedou investoři po dokončení stavby do osobního vlastnictví osob, pro které jsou určeny. Trhová cena se rovná pořizovací ceně domku. Na její účet se započtou prostředky, jimiž nabyvatel přispěl k úhradě pořizovací ceny, tedy zejména cena jeho vlastní práce vykonané na stavbě, hotové peníze a pod. Zbytek, který byl uhrazen z prostředků Fondu, představuje neknihovní zápůjčku, jejímž věřitelem je investor. Zápůjčka je nezúročitelná, avšak vlastník domku musí ji investorovi spláceti částkami, jejichž výši určí krajský národní výbor podle osobních poměrů dlužníkových. Zvláštní podmínky platí pro první skupinu osob, tedy zejména pro nově získané zaměstnance národních podniků klíčových oborů. Těm se především sníží trhová cena domku o třetinu, takže budou spláceti zápůjčku rovnající se toliko dvěma třetinám pořizovací ceny sníženým o cenu vlastních prostředků. Tato zápůjčka bude se pak považovati za úplně splacenou, jakmile vlastník domku splatí na ni pravidelnými umořovacími splátkami takovou částku, která s připočtením vlastních prostředků se rovná třetině pořizovací ceny. Získají tudíž nově získaní zaměstnanci národních podniků klíčových oborů rodinné domky toliko za třetinu jejich pořizovací ceny. Tyto výhody půjdou na vrub Fondu a budou tedy darem státu těmto zaměstnancům.

Stejně tak jako stavbu rodinných domků bude Fond financovat i jejich obnovu zásadně jen tenkráte, budou-li je obnovovat národní nebo komunální podniky nebo jednotná zemědělská družstva. Nevyžaduje se tu však, aby osoby, pro něž jsou domky určeny, byly zvláště zasloužilé o výstavbu státu; stačí, jsou-li státně spolehlivé. Obnova se bude provádět zpravidla na pozemku původního vlastníka. Kdyby snad nedošlo v takovém případě mezi ním a investorem k dohodě o podmínkách obnovy, určí je stavební úřad; tím vznikne mezi investorem

a vlastníkem pozemku právní poměr, který se posuzuje podle obdoby smlouvy o dílo. Po dokončení obnovy bude příslušeti investoru za vlastníkem domku pohledávka, rovnající se pořizovací ceně snížené o cenu vlastních prostředků. Tuto pohledávku bude vlastník domku umořovat a vedle toho — na rozdíl od stavby rodinných domků — též úrokovat. Výši úmoru a úroku určí krajský národní výbor, který může od požadavku zúročení též upustit, půjde-li o případ hodný zvláštního zřetele, zejména bude-li vlastníkem domku osoba zvláště zasloužilá o výstavbu státu.

III. Likvidace podpor bytové výstavby a obnovy z dvouletého hospodářského plánu.

Ve spojitosti s financováním bytových investic provede Fond bytového hospodářství též likvidaci podpor bytové výstavby a obnovy z dvouletého hospodářského plánu, účelem je tu snaha napojit tuto podporu na Fond a vytvořit tak plynulý přechod od její formy k nově zaváděnému financování bytových investic.

Podporu poskytoval dosud stát, a to na novou výstavbu podle zákona o státní podpoře na obytné stavby z roku 1947 a na obnovu podle zákona o stavební obnově z roku 1946. Pro příště bude jejím nositelem Fond, který vstoupí též v nabytá práva a v převzaté závazky z podpor již poskytnutých. Podpora podle obou zákonů záležela jednak ve státní záruce za hypotékami zápůjčky, jednak v periodickém příspěvku, jehož forma byla však u nových staveb a u obnovy odlišná. Tento rozdíl bude nyní odstraněn tím, že se zavádí příspěvek jednotný.

Jeho účelem bude přispět vlastníkům domů k úhradě ročních výdajů s domem spojených, pokud je podle svých poměrů nemohou hraditi.

Pokud podpora podle těchto zákonů nebyla dosud poskytnuta, bude postupováno dvojím způsobem. Je-li stavebníkem národní nebo komunální podnik anebo jednotné zemědělské družstvo, bude stavba nebo obnova financována Fondem již podle nově zaváděného způsobu. Je-li však stavebníkem jiná osoba, bude na stavbu nebo obnovu poskytnuta podpora podle zákona z roku 1947 nebo 1946, avšak jen tenkráte, jde-li o stavbu obecně prospěšného bytového družstva nebo o rodinné domky jednotlivců. V ostatních případech se musí stavebníci obejíti bez podpory.

Dokončení vleklých a neúsporných staveb bude umožněno tím, že jejich liknavým stavebníkům uloží krajský národní výbor, aby je převedli za cenu přiměřeného pořizovacího nákladu na stát anebo na jednotné zemědělské nebo obecně prospěšné bytové družstvo. Kdyby snad

stavebník otálel s provedením takového příkazu, okresní národní výbor stavbu vyvlastní ve prospěch státu nebo některého z těchto družstev.

IV. Prostředky k plnění úkolů Fondu.

Výši nákladů spojených s plněním úkolů Fondu nelze předem bezpečně odhadnouti. To platí především o nákladech, jež vyplynou z finanční služby Fondu, ježto prozatím není statistických dat o bilanční hodnotě bytového majetku národního a bytového majetku zemědělských družstev, o výši závazků s ním spojených, ani o jeho výnosu. Lze však i bez jejich znalosti s jistotou předem prohlásiti, že hospodaření s tímto majetkem bude vcelku aktivní. Naproti tomu pevnou základnu pro odhad nákladů spojených s financováním bytových investic tvoří zákon o pětiletém hospodářském plánu. Podle něho má býti do konce roku 1953 získáno stavbami a rekonstrukcemi 9, 700. 000 m2 nové bytové plochy, a to nákladem 39. 300, 000. 000 Kčs, z něhož připadá 25. 600, 000. 000 Kčs na české země a 13 miliard 700, 000. 000 Kčs na Slovensko.

Dokud finanční prostředky Fondu nedosáhnou takové výše, aby z nich bylo možno hraditi náklady spojené s plněním jeho úkolů, budou mu poskytovány každoročně potřebné dotace ze státního rozpočtu. V rozpočtu na rok 1950 je na tento účel již pamatováno částkou 7. 200, 000. 000 Kčs určenou na financování bytových investic a vedle toho částkami 162 milionů Kčs a 130, 000. 000 Kčs na úhradu výdajů vyplývajících z podpor na obnovu a výstavbu bytů ve dvouletém hospodářském plánu. Výše dotací určených na financování investic bude určována vždy podle plánovaných bytových investic a bude postupně klesat podle toho, jak budou vzrůstat potřebné prostředky Fondu plynoucí z jiných příjmů.

Takovými příjmy budou především jednak přebytky hospodaření s bytovým majetkem, jednak pravidelný odvod odpisových částek tohoto majetku, jakož i odvod úmorových splátek a úroků z prostředků poskytnutých na stavbu a obnovu rodinných domků.

Podružným příjmem budou náhrady z podpor poskytnutých státem na stavbu obytných domů. U podpor podle zákonů o stavebním ruchu z let 1919 až 1924 půjde o periodické platy vlastníků domů, které za rok 1919 i s nedoplatky za předcházející léta a s úroky z prodlení činily v českých zemích 4, 738. 266. 70 Kčs, na Slovensku 1, 509. 203. 30 Kčs; jejich roční průměr lze odhadnouti asi celkovou částkou 5, 000. 000 Kčs. Naproti tomu náhrady podle zá-

konu o stavebním ruchu z let 1927 až 1936 představuje souhrn pohledávek za vlastníky domů v úhrnné výši v českých zemích 8, 493. 830. 10 Kčs a na Slovensku 6, 268. 318. 40 Kčs.

Konečně bude sem náležet i výnos vlastního jmění Fondu. Jeho základem bude jmění Státního bytového fondu, který se ruší a jehož nemovitosti přejdou na stát a ostatní práva a závazky na Fond bytového hospodářství. Podle závěrky za rok 1949 činí čisté jmění Státního bytového fondu 62, 745. 555. 40 Kčs, nečítajíc hodnotu nemovitostí. Hospodaření fondu za rok 1949 skončilo po odpočtu čistého výnosu nemovitostí přebytkem 1, 763. 724. 60 Kčs.

Zvláštní část.

K odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu nutno uvésti toto:

§ 1.

Ustanovení § l vyjadřuje povšechně účel zákona, který se pak podrobné rozvádí v hlavě I. a II.

HLAVA I.

Organisace správy bytovým majetkem.

§ 2.

Ustanovení § 2 podává definici bytového majetku. Jsou to budovy, u nichž z úhrnu obyvatelných podlahových ploch a podlahových ploch místností věnovaných provozním nebo jiným účelům připadá více než polovina na byty a které také ve skutečnosti slouží výlučně nebo převážně bytovým účelům. K bytovému majetku se počítá též vše, co k budovám podle jejich povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž se tím budova nebo její oddělitelná část poškodí nebo podstatně znehodnotí (součásti); stejné je tomu s vedlejšími věcmi, které náleží vlastníku budovy a jsou určeny k tomu, aby se jich s budovou trvale užívalo (příslušenství).

§§ 3 až 5.

Půjde tu především o přesuny bytového majetku národního z přímé správy státu do operativní správy národních a komunálních podniků a pak o přesuny majetku z operativní správy jednoho podniku do správy podniku druhého.

Provádění těchto přesunů bytového majetku národního se soustřeďuje u ministerstva práce a sociální péče jako úřadu, do jehož oboru působnosti náleží bytová péče. Jinak je toto soustředění odůvodněno zejména tím, že každý přesun tohoto majetku musí být zachycen centrálně u Fondu. Tím ovšem nemá být vyloučena možnost zmocniti podle § 31 odst. 2 zákona č. 279/49 Sb. k částečnému výkonu této agendy krajské nebo okresní národní výbory; nedotčeny zůstávají rovněž platné předpisy o organisaci komunálních podniků.

Pokud jde o bytová sdružení, bude ministerstvo práce a sociální péče zmocněno, aby je zrušilo a v dohodě s věcně příslušným ministerstvem převedlo jejich majetek zcela nebo zčásti na stát nebo na obecně prospěšná bytová družstva. Koncem roku 1948 v českých zemích bylo takových bytových sdružení celkem 954, a to 861 družstev, 85 spolků, 4 společnosti s r. o., 3 akc. společnosti a l nadace. Převod majetku těchto sdružení na stát bude se týkati zásadně jen spolků, společností s r. o., akc. společností a nadací. Naproti tomu téměř všechna bytová družstva budou sloučena v obecně prospěšná bytová družstva okresní.

§ 6.

Toto ustanovení nevyžaduje bližšího odůvodnění.

HLAVA II. Finanční služba.

část I.

Fond bytového hospodářství. § 7.

Ustanovením § 7 se zřizuje Fond bytového hospodářství, jehož prostřednictvím bude stát obstarávat finanční službu.

Fond bude samostatnou právnickou osobou a bude tudíž moci nabývati práv a vstupovati v závazky. Přejdou naň proto i práva a závazky Státního bytového fondu, který se zároveň zrušuje (§ 37 odst. 1). Přejde naň tak majetek zrušeného fondu v bilanční hodnotě 62 milionů 745. 555. 40 Kčs. Naproti tomu vstoupí Fond v rukojemské závazky týkající se zápůjček poskytnutých různými věřiteli obcím a obecně prospěšným bytovým sdružením na stavbu obytných domů; neumořené zbytky těchto zápůjček činily ke dni 31. prosince 1948 úhrnnou částku 65, 306. 236. 60 Kčs.

§ 8.

Působnost Fondu bude se vztahovat na bytový majetek národní a bytový majetek jednotných zemědělských družstev, jimž jsou postavena na roven zemědělská výrobní družstva. To platí jako zásada, od níž připouští § 9 některé odchylky.

Vynětí z působnosti Fondu bude se týkat především bytového majetku národního, který slouží k ubytování ozbrojených sborů bytového majetku železničního a pod. Mimo to bude nutno dočasně vyjmout z ní též majetek svěřený do správy československé pojišťovny, n. p., poněvadž na jeho výnosu jsou vybudovány kalkulace jejího hospodaření.

Naproti tomu bude možno rozšířit působnost Fondu na bytový majetek organisací a institucí celostátního významu a obecně prospěšných bytových družstev. Organisacemi a institucemi celostátního významu míní se na př. masové organisace jako Revoluční odborové hnutí, Jednotný svaz československých zemědělců, československá obec sokolská a pod., jakož i právnické osoby socialistického charakteru, jako ústřední národní pojišťovna, ústřední rada družstev, Velkodistribuční podnik, z. s. s r. o., ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky, z. s. s r. o., a pod.

§ 9.

Otázka nákladů spojených s plněním úkolů Fondu, jakož i otázka jeho příjmů potřebných k úhradě těchto nákladů, byla již zevrubně projednána ve všeobecné části.

§ 10.

Fond jako samostatná právnická osoba musí míti vlastní orgán, který by vedl správu jeho jmění a zastupoval ho navenek. Takovým orgánem bude devítičlenný výbor, jehož členy, počítajíc k nim i předsedu Fondu a jeho náměstka, bude jmenovat ministr práce a sociální péče v dohodě s ministrem financí. Výbor povede správu jmění Fondu a bude pečovat o to, aby Fond plnil povinnosti uložené mu zákonem, zejména aby jeho činnost byla ve shodě s jednotným hospodářským plánem.

Funkce členů výboru bude čestná; členové budou mít nárok pouze na náhradu hotových vydání.

§ 11.

Fond bude podroben též dozoru nejvyššího účetního kontrolního úřadu (§ 5 zák. č. 175/ 1919 Sb. ).

Část II.

Obsah finanční služby. § 12.

Obsah finanční služby co do formy a účelu možno rozděliti jednak na finanční zabezpečení hospodaření s bytovým majetkem, jednak na