do té doby, než tuto funkci bude moci provádět ústředí československých knihoven.

Výpůjční praxe knihoven vyššího stupně bude vybudována na podkladě výpůjční techniky a zkušeností státních doplňovacích knihoven, které jsou v činnosti při většině okresních národních výborů, obsahují až 8. 000 svazků a doplňují knižní zásoby nejmenších knihoven pružnými knižními soubory. Z pracovních a úsporných důvodů je třeba, aby v každém místě byla pouze jediná lidová knihovna. Státní doplňovací knihovny budou sloučeny s místními lidovými knihovnami sídel okresu vždy v jedinou okresní (krajskou) lidovou knihovnu. Okresní a krajské lidové knihovny budou plnit v místě svého sídla nebo v okrese svého sídla i funkci lidových knihoven nižšího stupně.

V malých obcích je účelné zřídit půjčování knih prostřednictvím pojízdných knihoven. Sovětský svaz vybudoval veliký aparát těchto pojízdných knihoven. V časopise Bibliotěkar je sdělení, že jen na Ukrajině je v činnosti 60 pojízdných knihoven. V Praze bylo do června 1948 na předměstí 12 malých knihoven, otevřených pro čtenáře jednou nebo dvakrát týdně. Tím nebylo plně využito knih v těchto knihovnách umístěných, jak je vidět z toho, že ani po 10 letech nebyly knihy opotřebovány, nýbrž zůstaly nevyužity, zastaraly, a staly se pro čtenáře těchto míst neužitečnými. Proto byly tyto knihovny zrušeny a místo nich byly zřízeny dvě pojízdné knihovny, půjčující denně knihy čtenářům této oblasti. Místo 60. 000 svazků bývalých knihoven postačí pouze 15. 000 knih, což představuje investiční úsporu asi 4, 000. 500 Kčs. (čtenář je přitom zásobován novými knihami, nikoliv jako v knihovnách stálých týmž a neměnným knižním skladem, který rychle zastará. Čtenářům jsou na požádání dováženy knihy z ústředí podle jejich individuálního přání. ) Na nájemném, světle, otopu a udržování místností bývalých knihoven bylo ušetřeno 100. 000 Kčs ročně. Místností bylo zčásti použito za byty Investiční náklad na dvě pojízdné knihovny činil 1, 800. 000 Kčs, roční náklad na opravu, udržování a provoz obou činí 100. 000 Kčs. Osobní náklady těchto dvou pojízdných knihoven jsou stejné jako u stálých knihoven. — Počítá se s tím, že v první pětiletce zakoupí ministerstvo informací a osvěty 10 pokusných a vzorkových pojízdných knihoven a půjčí je okresním lidovým knihovnám. Teprve v druhé pětiletce bude započato s pravidelným budováním pojízdných knihoven na náklad udržovatelů. Plánují se tři typy (různé velikosti) pojízdných knihoven. V nejmenších obcích pak bude možno upustit od pravidelného půjčování

knih z místní lidové knihovny. V takové místní lidové knihovně by zůstala jen základní díla, příruční knihovna a čítárna. Ostatní literaturu by pravidelně půjčovala pojízdná knihovna. Tím se dosáhne značných úspor na vydání, na nákup a vazbu i na vydání personálním. Další velkou výhodou bude, že i čtenáře malých obcí bude obsluhovat školený knihovník. Rozvážení pružných knižních souborů (souborů o 20 až 100 knihách, které budou okresní lidové knihovny zapůjčovat místním knihovnám na přechodnou dobu) obstarají v první pětiletce okresní národní výbory obvyklým způsobem (vlastními osobními auty, poštou, železnicí). Později se počítá s přívěsnými vozíky u pojízdných knihoven.

Organisace lidové správy v hlavním městě Praze (zákon o krajském zřízení č. 280/1948 Sb. ) vyžaduje zřízení zvláštní krajské lidově knihovny pro kraj Pražský. Úprava způsobu jejího zřízení se proto svěřuje ministerstvu informací a osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra a financí. Dosavadní ústřední knihovna hlavního města Prahy bude sloužit pouze území hlavního města. Z tohoto důvodu je též nutno pověřit budoucí krajskou lidovou knihovnu kraje Pražského i funkcí okresních lidových knihoven čtyř venkovských pražských okresů. Pokud jde o Ústřední lidovou knihovnu hlavního města Prahy, bude tato knihovna ovšem plnit na území města Prahy i úkoly lidových knihoven vyššího stupně.

K § 14:

Toto ustanovení zajišťuje, aby místní lidové knihovny ve větších místech, jakož i lidové knihovny vyšších stupňů vedli školení knihovníci. Přitom se dává ministerstvu informací a osvěty možnost, aby postupně ustanovovala pro tyto knihovny knihovníky z povoláni.

K § 15: Nepotřebuje výkladu.

K §§ 16—20:

Ustanovení osnovy o studijních knihovnách jsou rámcová. Osnova pak rozlišuje státní studijní knihovny a jiné knihovny studijní. Náklady na státní studijní knihovny jsou již zařazeny do rozpočtu na r. 1950 a nové náklad v tímto ustanovením státní správě nevzniknou. Vedle státních studijních knihoven je celá řada významných knihoven, které mají všechny znaky studijních knihoven a jež jsou v majetku institucí, ústavů, korporací nebo odborných spolků. Jsou to na př. knihovny Orientálního ústavu, Akademie věd a umění a j., které obsahují knižní celky, s hlediska

studijního a badatelského zvláště potřebné. Jde vesměs o knihovny, které jsou subvencovány státem a je proto účelné, aby jejich činnost byla uvedena v soulad s odbornými požadavky knihovnickými a státní kulturní potřebou. Proto se stanoví, že ministerstvo školství, věd a umění schvaluje jejich organisační a knihovnické řády.

Ministerstvo školství, věd a umění v dohodě se zúčastněnými resorty může též stanoviti, které z ostatních knihoven, obsahujících převážně literární díla naučného obsahu, jsou studijní knihovny.

Význam ustanovení o studijních knihovnách spočívá v tom, že i tyto knihovny se stávají součástí jednotné soustavy a jejich knižní zásoby se tak otvírají nejširším lidovým vrstvám.

K §21:

školní knihovny u škol L, 11. a 111. stupně a u škol mateřských mají dva úkoly: jednak prohloubení a doplnění vzdělání učitelů, jednak doplnění výchovy a vyučování žactva. Na školách vysokých slouží školní knihovny (knihovny jednotlivých fakult, oborů, ústavů, seminářů a pod. ) i vědeckému bádání a vyučovacím účelům. V místech, kde je nebo bude zřízena studijní knihovna, vyhovující potřebě místních vysokých škol, resp. fakult, nebude již potřeba zřizovati zvláštní fakultní knihovny.

K §22:

Součástí jednotné soustavy knihoven jsou i odborné knihovny. Za odborné knihovny jest vzhledem k jejich skutečnému účelu pokládati knihovny československé akademie zemědělské a ústředního svazu průmyslu, na něž se proto ustanovení o spolkových knihovnách nevztahují.

Odborné knihovny obsahují především odbornou literaturu a prohlubují odborné znalosti zaměstnanců, umožňují a usnadňují jim plnění úkolů, kterými jsou pověřeni a vzájemně úzce spolupracují s knihovnami jednotné odborové organisace.

K §23:

Knihovny jednotné odborové organisace slouží především politickému uvědomění pracujících a usnadňují jim přístup ke krásné knize. Spolupracují úzce s lidovými knihovnami a odbornými knihovnami.

Knihovny jednotné odborové organisace zřizuje, spravuje a hlavní náklady s udržováním spojené nese tato organisace. Vzhledem k velikému politickému významu knihoven jednotné odborové organisace, které po knihov-

nách lidových jsou nejpočetnější složkou jednotné soustavy, je třeba v budoucnosti počítat s podporou knihoven jednotné odborové organisace ze státních případné i jiných prostředků, než jenom z prostředků jednotné odborové organisace.

K §24:

Z jednotné soustavy nelze vyjmouti ani knihovny ústavů sociálních, léčebných a ošetřovacích, výchovných a vězeňských, určené pro chovance těchto ústavů, i když tyto knihovny nelze obecně zpřístupniti. Jejich zařazením do jednotné soustavy se dostane ústavním knihovnám možnosti doplňovati knižní zásoby výpůjčkami z ostatních knihoven jednotné soustavy.

K §25:

Do jednotné soustavy jsou zavazeny i vojenské knihovny. Zřizuje, udržuje a spravuje je vojenská správa. Organisace" vojenského knihovnictví bude upravena zvláštními směrnicemi ministerstva národní obrany.

K §26:

Toto ustanovení umožňuje upravit organisaci spolkových knihoven v souladu s ostatními knihovnami jednotné soustavy.

K §§27 a 28:

Ustanovení o přímém dozoru plynou ze všeobecné správní působnosti národních výborů zaručené i ústavou. Odbornost dozoru zaručuje okresní národní výbor, proto se stanoví jeho bezprostřední dozorčí pravomoc jako zásadní. Na nutné výjimky z tohoto pravidla pamatují ústanovení odst. 2, 5 a 6. Příslušným ústředním úřadem podle odstavce 5 jest rozumět' u studijních knihoven ministerstvo školství, věd a umění, u vojenských knihoven ministerstvo národní obrany a u knihoven vězeňských ústavů ministerstva národní bezpečnosti a spravedlnosti. Ustanovení odst. 4 dává národním výborům podklad pro výkon dozoru. Ustanovení o vrchním dozoru je v souladu s úkoly jednotlivých druhů knihoven jednotné soustavy.

K §29:

ústřední knihovnickou radu zřídí ministr informací a osvěty v dohodě s ministrem školství, věd a umění a organisační a jednací řád pro ni vydá ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ministerstvem školství, věd a umění. V ústřední knihovnické radě budou zasedat političtí a odborní pracovníci a zástupci odborných knihovnických organisaci, Svazu českých knihovníků a Svazu slovenských knihovníkov.

K § 30:

Tímto ustanovením se provádí ve všeobecné části důvodové zprávy blíže rozvedená zásada, že půjčování knih a časopisů nesmí býti zdrojem soukromých zisků.

K §§ 31 až 33:

Tato ustanovení nepotřebují zvláštního výkladu.

III. Finanční náklady.

ústředí československých knihoven.

ústředí československých knihoven bude budováno postupně v rámci dvou pětiletek. V roce 1950 se počítá s 10 zaměstnanci, kteří budou převedeni z Masarykova lidovýchovného ústavu, který zruší distribuční oddělení. Masarykův lidovýchovný ústav je dotován ze značné části ministerstvem informací a osvěty. Personální náklady pro r. 1950 budou činit asi 100. 000 Kčs, do konce r. 1953 se počítá s rozšířením počtu zaměstnanců na 15 až 20, což by si v r. 1953 vyžádalo asi 1, 500. 000 Kčs až 2, 000. 000 Kčs ročně. Věcné náklady v r. 1950 budou činit asi 700. 000 Kčs, v r. 1953 asi 2, 000. 000 Kčs ročně. Předpokládaná úspora 20% zlevnění knih pro lidové knihovny, t. j. při nákupu asi za 50. 000 Kčs ročně úspora 10, 000. 000 Kčs, za které mohou knihovny nakoupit více knih. Kromě toho nelze vyčíslit úsporu desetitisíců pracovních hodin knihovníků malých lidových knihoven. Personální i věcné náklady na ústředí budou v r. 1950 uhrazeny v rámci rozpočtu ministerstva informací a osvěty.

Národní knihovny.

Funkci Národní knihovny české, pokud jde o činnost konservační, vykonává trvale t. zv. konservační oddělení. Je věcné i personálně vybaveno a rozpočtově zajištěno, takže případné pokračování jeho činnosti v nově vytvořené Národní knihovně české nevyžaduje žádné další náklady pro rok 1950. Podstatné rozšíření úkolů Národní knihovně vznikne, jakmile k ní bude připojena knihovna Národního musea, která obsahuje cenné bohemikální sbírky a bohatý literární archiv. Věcné i personální náklady na r. 1950 jsou zajištěny v rozpočtu ministerstva školství, věd a umění. Je třeba počítat s tím, že z dosavadní knihovny Národního musea přejde do Národní knihovny 29 zaměstnanců. Toto opatření si vyžádá ročně částku 1, 740. 000 Kčs. Pokud jde o věcný ná-

klad včetně nákupu a vazby knih a udržovacích nákladů, je třeba počítat s částkou 1, 000. 000 Kčs ročně.

Pokud jde o Národní knihovnu slovenskou, lze přibližně odhadnout potřebu pracovních sil na 40 a celkové náklady osobní i věcné na 5, 500. 000 Kčs ročně.

Lidové knihovny.

Personální náklad na lidové knihovny vyššího

stupně (okresní, krajské) a na okresní

a krajské knihovnické inspektory.

Okresní a krajské lidové knihovny' budou plnit ve svém sídle i funkci místních lidových knihoven. Základní jejich osobní vybavení pro r. 1950 bude takové, jako místních lidových knihoven, z nichž vzniknou. Náklady na osobní vybavení jsou zahrnuty v přehledech o finančním nákladu na místní lidové knihovny.

Při stanovení počtu dalších pracovních si! pro potřeby okresních a krajských lidových knihoven bude třeba vzíti v úvahu celkový počet svazků, které knihovna v běžném roce rozešle knihovnám nižšího stupně v souborech, i počet přímých výpůjček prostřednictvím pojízdných knihoven, roční přírůstek svazků a počet nakoupených a knihovnicky zpracovaných svazků pro knihovny nižšího stupně. Z celkového ročního počtu těchto pracovních jednotek jest odečísti na příslušného knihovnického inspektora 5. 000 jednotek vzhledem k tomu, že se počítá s jeho částečným pracovním úvazkem v příslušné okresní (krajské) lidové knihovně. V knihovnách, kde počet pracovních jednotek přesáhne 5. 000, jest přijmouti výpomocnou sílu za odměnu, kde počet pracovních jednotek přesáhne 10. 000 a na každých dalších 10. 000 pracovních jednotek bude třeba ustanoviti knihovnickou sílu z povolání.

Ustanovení osnovy o knihovnících z povolání v okresních a krajských lidových knihovnách bude realisováno postupně. Knihovníky z po-, volání budou ihned po zřízení vedeny pouze ty krajské a okresní lidové knihovny, které vzniknou z veřejných obecních knihoven vedených knihovníky z povolání. Budou to především všechny krajské lidové knihovny (kromě krajské lidové knihovny kraje Pražského, která bude zřízena zvláštním opatřením ministerstva informací a osvěty).

V okresních lidových knihovnách, které vzniknou z veřejných obecních knihoven dosud nevedených knihovníky z povolání, budou ustanoveni knihovníci z povolání teprve tenkrát, až dosáhne knihovna shora uvedených 10. 000 ročních pracovních jednotek. Než se tak stane, budou vedením těchto okresních lidových knihoven pověřeni příslušní okresní knihovničtí inspektoři.

Náklady na okresní a krajské knihovnické inspektory na rok 1950 jsou zajištěny v rozpočtu ministerstva informací a osvěty a pověřenectva informací a osvěty. Pokud jde o krajské referenty, budou to pomocné síly krajských knihovnických inspektorů, pro úkoly administrativní, instrukční a inspekční. Počítají se (spolu s krajskými knihovnickými ins-

pektory) do počtu 7—9 sil normalisovaných pro potřeby osvětového oddělení školského, osvětového a tělovýchovného referátu krajských národních výborů. Náklady na ně jsou taktéž zajištěny v rozpočtu ministerstva a pověřenectva informací a osvěty. Během první pětiletky se nepočítá s podstatným zvýšením počtu knihovnických inspektorů. Někteří knihovničtí inspektoři budou pověřeni péčí o dva okresy.

Věcné náklady na lidové knihovny.

Věcné náklady na lidové knihovny zařadí do svého rozpočtu národní výbor, který příslušnou (místní, okresní, krajskou) lidovou knihovnu spravuje. U knihoven vyššího stupně (okresních, krajských) se nepřipouští příspěvková konkurence národních výborů nižšího stupně. Věcným nákladem je rozuměti i náklady na umístění, vybavení, udržování, nákup

a vazbu knih a výstavbu nových budov. V r. 1950 z rozpočtových důvodů opatří tyto věcné potřeby a náklad na ně uhradí v rámci schváleného rozpočtu vždy obec sídla knihovny. Půjde prakticky o plnění, které má obec zařazeno do rozpočtu na potřeby místní lidové knihovny. V r. 1950 se nepočítá také se zřízením krajské lidové knihovny kraje Pražského.

Přehled věcných nákladů na lidové knihovny všech druhů:

Přehled všech osobních a věcných nákladů na lidové knihovny všech druhů:

Předpokládané výdaje lidových knihoven na rok 1950 jsou ze % kryty v rozpočtu ministerstva informací a osvěty a národních výborů. Zbývající 14 nákladů bude kryta výnosem půjčovních poplatků, případně z výtěžků dobrovolných příspěvků a z výtěžků kulturních a společenských akcí, s nimiž v příjmech rozpočtu na rok 1950 nebylo počítáno. Pokud by uvedená úhrada nepostačovala, byla by činnost lidových knihoven přiměřeně omezena.

Náklad na nákup, udržování a knižní vybavení pojízdných knihoven.

Předpokládá se, že do konce roku 1953 zakoupí ministerstvo informací a osvěty 10 pojízdných knihoven a pověřenectvo informací a osvěty 1 pojízdnou knihovnu, vybaví každou 10 tisíci svazky a zapůjčí je jako vzorové a pokusné venkovským okresům (zvlášť pohraničním). Ukáže-li se zavedení těchto pojízdných půjčoven výhodným a úsporným, bude v druhé pětiletce přistoupeno k pravidelnému budování pojízdných půjčoven na náklad národních vý-

borů.

Přehled předpokládaných výloh v letech 1950—1953.

Položky na nákup pojízdných knihoven jsou zajištěny v pětiletém plánu, na nákup knih v rozpočtu ministerstva informací a osvěty a pověřenectva informací a osvěty.

Náklad spojený se zřízením a činností Ústřední knihovnické rady bude zcela nepatrný. Bude uhrazován z pravidelných rozpočtových položek ministerstva a pověřenectva informací a osvěty. Náklad spojený se vzájemným půjčováním knih a knižních souborů mezi knihovnami jednotné soustavy nelze předběžně odhadnout, poněvadž teprve vyhláška minis-

terstva informací a osvěty určí podmínky a rozsah půjčování, t. j. i to, kdo a jak náklady s tím spojené hradí.

Provedení ustanovení osnovy o státních a studijních knihovnách si nevyžádá zvláštního nákladu. Stane se tak v rámci rozpočtových prostředků ministerstva školství, věd a umění.

Provedení ustanovení osnovy o odborných, ústavních, školních, vojenských a spolkových knihovnách stane se v rámci rozpočtových prostředků jednotlivých resortů a nevyžádá si zvláštního nákladu.

V Praze dne 20. června 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr informací a osvěty: V. Kopecký v. r.

Státní tiskárna v Praze — 2844-50