Národní shromáždění republiky Československé 1950.
L volební období. 5. zasedání.
478.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne. .... 1950
o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon).
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Všeobecná ustanovení.
§ 1.
(1) Knihovny jako důležitý prostředek výchovy nejširších mas k socialismu se organisují v jednotnou soustavu podle dalších ustanovení tohoto zákona.
(2) Národní výbory proto rozvíjejí zájem pracujícího lidu o plné využití knihoven, dbají o jejich vzájemnou spolupráci a zajišťují jejich rozvoj též z dobrovolných příspěvků a výtěžků kulturních a společenských akcí.
§ 2. (1) Jednotnou soustavu knihoven tvoří:
1. československá státní knihovna,
2. Národní knihovny,
3. lidové knihovny,
4. studijní knihovny,
5. školní knihovny,
6. odborné knihovny,
7. knihovny jednotné odborové organisace,
8. ústavní knihovny,
9. vojenské knihovny, 10. spolkové knihovny.
(2) Ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ministerstvem školství, věd a umění
může prohlásiti i jiné knihovny nežli knihovny uvedené v odstavci l pro jejich mimořádný kulturní význam za knihovny jednotné soustavy.
§ 3.
(1) Knihovny jednotné soustavy půjčují knihy a časopisy zpravidla za výpůjční poplatek.
(2) Vlastníci knihoven jednotné soustavy jsou povinni půjčiti na požádání knihy nebo knižní soubory svých knihoven kterékoliv jiné knihovně jednotné soustavy.
(3) Předpisy k provedení ustanovení odstavců l a 2, zejména o podmínkách a rozsahu půjčování a výjimkách z uvedených ustanovení vydá ministerstvo informací a osvěty v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
§ 4.
Ústředí československých knihoven.
Ministerstvo informací a osvěty zřídí ústředí československých knihoven s pobočkou v Bratislavě. Ústředí napomáhá národním výborům při plnění jejich úkolů (§ l odst. 2), zajišťuje vzájemnou spolupráci knihoven jednotné soustavy a obstarává technické záležitosti knihovnické. Další úkoly ústředí československých knihoven stanoví ministerstvo informací a osvěty v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a po slyšení ústřední rady odborů.
§ 5.
Československá státní knihovna.
(1) Zřídí se československá státní knihovna v Praze s pobočkou v Bratislavě jako vrcholná knihovna jednotné soustavy knihoven.
(2) československá státní knihovna shromažďuje knižní materiál ze všech oborů vědy a umění a zpřístupňuje jej nejširším lidovým vrstvám.
(3) Dobu, způsob zřízení a správy československé státní knihovny stanoví vláda.
§ 6. Národní knihovny.
(1) Zřizuje se Národní knihovna česká a Národní knihovna slovenská.
(2) Národní knihovna česká je státní knihovna, v níž se soustřeďují bohemika a knižní památky z oboru české literatury a knižní kultury. Tato knihovna plní úkoly konservační a bibliografické pro českou literární tvorbu a pes
čuje o výstavy knižních památek. Národní knihovna slovenská je státní knihovna s týmiž úkoly pro Slovensko a slovenskou literární tvorbu. Do správy Národních knihoven přecházejí jako státní kulturní majetek, pokud ministerstvo školství, věd a umění nestanoví jinak, knižní materiál a knižní soubory, které byly ve správě Národních kulturních komisí.
(3) Sídlo a organisaci Národních knihoven stanoví vláda.
Lidové knihovny.
§ 7. Lidové knihovny jsou:
a) místní lidové knihovny,
b) okresní lidové knihovny,
c) krajské lidové knihovny.
§ 8.
Lidové knihovny slouží mimoškolní ideové a mravní výchově lidu, soustavnému a plánovitému prohlubování a doplňování školního vzdělání a zvýšení kulturní úrovně nejširších lidových vrstev. Jsou základem jednotné soustavy knihoven.
§ 9.
Místní lidovou knihovnu zřizuje a spravuje místní národní výbor v každé obci. Zřídí ji z dosavadní veřejné obecní knihovny.
§ 10.
(1) Okresní lidovou knihovnu zřizuje a spravuje okresní národní výbor v každém okresu. Zřídí ji ve svém sídle z dosavadní veřejné obecní knihovny (místní lidové knihovny) obce svého sídla.
(2) Okresní lidová knihovna plní i úkoly místní lidové knihovny sídla okresního národního výboru. Zprostředkuje nákup knih pro všechny místní lidové knihovny v okresu a opatřuje tyto knihy všemi pomůckami nutnými k půjčování.
§ 11.
(1) Krajskou lidovou knihovnu zřizuje a spravuje krajský národní výbor v každém kraji. Zřídí ji ve svém sídle z dosavadní veřejné obecní knihovny (místní lidové knihovny) obce svého sídla.
(2) Krajská lidová knihovna plní i úkoly místní lidové knihovny sídla krajského národního výboru a okresní lidové knihovny okresu sídla krajského národního výboru.
(3) Ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 2 se nevztahují na krajskou lidovou
knihovnu pro kraj Pražský. Způsob jejího zřízení určí ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra a financí. Krajská lidová knihovna pro kraj Pražský plní i úkoly okresních lidových knihoven okresů Prahasever, Praha-jih, Praha-východ, Praha-západ.
§ 12.
Pro území hlavního města Prahy se zřizuje ústřední lidová knihovna hlavního města Prahy z dosavadní ústřední knihovny hlavního města Prahy; spravuje ji ústřední národní výbor hlavního města Prahy podle zvláštního statutu. Tento statut vydá ústřední národní výbor hlavního města Prahy se schválením ministerstva informací a osvěty.
§ 13.
Okresní a krajské lidové knihovny doplňují knižní zásoby lidových knihoven nižšího stupně půjčováním knižních souborů a vysíláním pojízdných knihoven.
§ 14.
(1) Místní lidovou knihovnu v obcích s počtem obyvatelů do 10. 000 vede za odměnu knihovník.
(2) Místní lidovou knihovnu v obcích s počtem obyvatelů přesahujícím 10. 000, okresní lidovou knihovnu a krajskou lidovou knihovnu vede školený knihovník, při čemž ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra a financí určí, které lidové knihovny vede knihovník z povolání.
§ 15.
Podrobnější předpisy o zřizování, správě a provozu lidových knihoven vydá ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.
Studijní knihovny. § 16.
Studijní knihovny slouží vědeckému bádání a obecnému i odbornému vzdělání vyššího stupně.
§ 17.
(1) Státní studijní knihovny zřizuje v sídle vysokých škol a jejich poboček ministerstvo školství, věd a umění. Může je v dohodě s ministerstvem financí zříditi i v dalších místech, kde jsou pro ně předpoklady a potřeba.
(-) Státní studijní knihovny v sídlech vysokých škol (jejich poboček) a vědeckých
ústavu se budují tak, aby vyhovovaly také potřebám těchto institucí.
§ 18.
Organisační a knihovnické řády státních studijních knihoven vydá v dohodě s ministerstvem informací a osvěty ministerstvo školství, věd a umění, které také schvaluje tyto řády v jiných studijních knihovnách.
§ 19.
Ministerstvo školství, věd a umění v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady stanoví, které z ostatních knihoven, obsahujících převážně literární díla naučného obsahu, jsou studijní knihovny.
§ 20.
Všechny knihovny jednotné soustavy jsou povinny spolupracovat se studijními knihovnami na úkolech katalogisačních a bibliografických.
§ 21. školní knihovny.
(1) školní knihovny se zřizují u každé školy L, II. a III. stupně a podle potřeby též u škol mateřských. Slouží vzdělávacím potřebám žáků, jakož i k prohloubení a doplnění vzdělání učitelů a účelům vyučovacím.
(2) školní knihovny na vysokých školách se zřizují, pokud jejich potřeba není jinak uspokojena (§ 17 odst. 2), pro fakulty, vědní obory, ústavy a pod. Tyto knihovny slouží vědeckému bádání a vyučovacím potřebám vysokých škol.
§ 22. Odborné knihovny.
Odborné knihovny zřizují, udržují a spravují závody, orgány veřejné správy, ústavy, hospodářské organisace a pod. Tyto knihovny mají především prohlubovat odborné znalosti zamést-' nanců a jiných pracovníků, umožňovat a usnadňovat jim plnění úkolů, kterými jsou pověřeni, a rozšiřovat jejich poznatky z nejdůležitějších oborů vědy, techniky a umění.
§ 23.
Knihovny jednotné odborové organisace.
Knihovny jednotné odborové organisace zřizuje a spravuje při svých organisačních složkách jednotná odborová organisace pro odborovou, politickou a kulturní výchovu členů.
§ 24. Ústavní knihovny.
Ústavní knihovny zřizuje, spravuje a udržuje v každém léčebném a ošetřovacím, sociálním, výchovném a vězeňském ústavu pro jeho chovance orgán, kterému přísluší řízeni a správa ústavu.
§ 2. 5. Vojenské knihovny.
(1) Vojenské knihovny zřizuje, udržuje a spravuje vojenská správa.
(2) Slouží k doplnění a prohloubení všeobecného i odborného vzdělání a politickému uvědomění příslušníků branné moci.
(3) Předpisy o organisaci vojenských knihoven vydá ministerstvo národní obrany.
§ 26. S p o l k o v é knihovny.
(1) Spolkové knihovny slouží k prohloubení odborného vzdělání a politickému uvědomění členů spolku.
(2) Směrnice o zřizování, udržování a správě spolkových knihoven vydá ministerstvo informací a osvěty v dohadě s ministerstvem vnitra.
Dozor. § 27.
(1) Na činnost knihoven jednotné soustavy dozírají, pokud dále není stanoveno jinak, okresní národní výbory.
(2) Na činnost okresních lidových knihoven dozírají krajské národní výbory a na činnost krajských lidových knihoven a ústřední lidové knihovny hlavního města Prahy dozírá ministerstvo informací a osvěty.
(3) Pro výkon dozorčí a instrukční činnosti mohou býti ustanoveni u krajských a okresních národních výborů okresní a krajští knihovničtí inspektoři.
(4) Při výkonu dozoru postupují národní výbory podle směrnic, které vydá ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ministerstvem vnitra a ostatními zúčastněnými ministerstvy.
(5) Na činnost studijních knihoven, odborných knihoven, vojenských knihoven a knihoven vězeňských ústavů dozírá příslušný ústřední úřad. Jednotná odborová organisace dozírá na činnost svých knihoven.
(6) Ministerstvo informací a osvěty v dohodě s věcně příslušným ministerstvem může
určiti, že knihovny, které pro svůj význam přesahují rámec kraje, podléhají přímému dozoru příslušného ministerstva.
§ 28.
Vrchní vedení a dozor nad knihovnami lidovými, knihovnami jednotné odborové organisace a knihovnami spolkovými přísluší ministerstvu informací a osvěty, nad ostatními knihovnami příslušným ministerstvům.
§ 29. Ústřední knihovnická rada.
(1) Ministr informací a osvěty v dohodě s ministrem školství, věd a umění zřídí Ústřední knihovnickou radu, která se skládá z české knihovnické rady při ministerstvu informací a osvěty a Slovenské knihovnické rady při pověřenectvu informací a osvěty, jako iniciativní poradní sbor ve věcech knihovnických.
(2) Organisaci, jednání a usnášení ústřední knihovnické rady a její české a slovenské složky upraví organisační a jednací řád, který vydá ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ministerstvem školství, věd a umění.
Závěrečná ustanoveni. § 30.
Zanikají živnostenská oprávnění půjčování knih a provozu čítáren (§ 15 č. 2 živnostenského řádu a § 22 č. 2 živnostenského zákona).
§ 31.
Právní jednání a písemnosti potřebné k provedení tohoto zákona jsou osvobozeny od poplatků.
§ 32.
Zrušují se všechny dosavadní předpisy, odporující tomuto zákonu, zejména:
a) zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních,
b) vládní nařízení č. 607/1919 Sb., jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních ve znění vládního nařízení č. 212/1921 Sb.,
c) ustanovení § 2 odst. 4 dekretu presidenta republiky č. 130/1945 Sb., o státní péči osvětové, pokud jde o státní knihovnické instruktory.
§ 33.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
I. Všeobecná část.
Dosavadní právní předpisy a skutečný stav organisace našeho knihovnictví nezabezpečují jednotné provádění státní kulturní politiky v duchu lidově demokratickém ve všech knihovnách. Je proto třeba vytýčit jednotnou pokrokovou linii knihovnické práce a upravit organisaci našeho knihovnictví tak, aby bylo zabezpečeno jednotné provádění státní kulturní politiky ve všech knihovnách. Navrhovaná osnova má umožnit, aby se všechny knihovny staly aktivními činiteli státně politické a kulturní výchovy nejširších mas.
Organisace našeho knihovnictví není dosud upravena jednotnou zákonnou normou. Zákonem ze dne 22. července 1919, č. 430 Sb., o veřejných knihovnách obecních a nařízením vlády republiky Československé ze dne 5. listopadu 1919, č. 617 Sb., jímž se provádí zákon o veřejných knihovnách obecních, ve znění nařízení vlády republiky československé ze dne 9. června 1921, č. 212 Sb., je upraveno pouze lidové knihovnictví. Tato zákonná úprava v změněných poměrech politických, sociálních a hospodářských nevyhovuje ani svým ideovým zaměřením, ani ustanoveními organisačního i finančního rázu. Budování a výstavba vědeckých a Studijních knihoven se dosud opírá o staré rakouské předpisy, doplňované příležitostně pozdějšími rakouskými i našimi předpisy (na př. t. zv. "provisorní" instrukce v roku 1825, jíž byla sjednocena vnitřní správa knihoven gymnasijních a vysokoškolských). Celá řada ostatních odvětví knihovnictví není vůbec upravena zákonnou normou.
Nevyhovující jest i skutečný organisační stav našeho knihovnictví. Nevyhovuje ani organisace knihovnictví lidového, ani knihoven vědeckých a studijních, činnost spolkových knihoven a soukromých výdělečných půjčoven knih nebyla ve většině případů v souladu s posláním a úkoly veřejných knihoven v lidově demokratickém státě. Přítomné potřebě nevyhovuje ani osobní vybavení knihoven. V zásadě pak trpí celé naše knihovnictví dosud ještě naprostou neúnosnou roztříštěností a nejednotností.
Aby nejširší lidové vrstvy mohly čerpat poučení i zábavu ze všech knihoven, zavádí se jednotná soustava knihoven. Vzájemný poměr a spolupráce knihoven jednotné soustav v upravují se tak. aby každý občan i na pracovišti vzdáleném od kulturního centra mohl dostat jakoukoliv knihu z kterékoliv knihovny jednotné soustavy. Vlastníci knihoven jsou po-
vinni půjčit na požádání knihy nebo knižní soubory svých knihoven kterékoliv jiné knihovně jednotné soustavy. Nový zákon má zamezit rozšiřování literárního braku a výdělečné půjčování knih a časopisu. Majitelé živnostenských půjčoven knih a časopisů se při výběru knih dali vést více zájmy výdělečnými než kulturními a neostýchali se za značný peníz půjčovat brak a pornografie nejen dospělým, ale i školní mládeži. Nelze také pokládat za správné, účelné a veřejnému zajmu prospěšné, aby půjčování i hodnotné literatury bylo předmětem výdělečného podnikání. Proto se navrhuje zrušení všech výdělečných půjčoven knih a Časopisů.
II. Vysvětlivky k jednotlivým paragrafům
K § 1:
Aby knihovny na území státu mohly splnit základní úkoly tak, jak jsou vytýčeny ve všeobecné části důvodové zprávy, a aby mohly sloužit ve všech místech kulturní výchově lidu, spojují se v jednotnou soustavu. Které knihovny tuto soustavu tvoří, stanoví další paragrafy
Národním výborům se ukládá povinnost, aby rozvíjely iniciativu zdola a masový zájem
o rozvoj a život knihoven jednotné soustavy a o jejich zajišťování z příspěvků jednotlivců
i korporací a z rozličných kulturních a společenských akcí, aby náklady na knihovny zejména lidové mohl v býti hrazeny jednak z rozpočtových prostředků národních výborů, jednak z příspěvků ze zmíněných akcí. aby tak na základě masové iniciativy se mohly knihovny rozvíjet nad rámec svého rozpočtu.
K § 2:
Toto ustanovení obsahuje výpočet knihoven, tvořících jednotnou soustavu. Ustanovení odst.
2 dává možnost ministerstvu informací a osvěty, aby v dohodě s ministerstvem školství, věd a. umění zařadilo do jednotné soustavy i jiné knihovny, nežli knihovny uvedené v odst. 1, zejména knihovny ve vlastnictví fysických osob, které pro jejich mimořádný kulturní význam je třeba zveřejniti.
K § 3:
V zákoně se stanoví zásada, že knihovny jednotné soustavy půjčují zpravidla knihy a časopisy za výpůjční poplatek. Směrnice k provedení tohoto ustanovení, které má zaktivisovat čtenáře knihoven k zvýšenému zájmu o rozvoj knihoven, vydá po schválení ústřední knihovnickou radou v dohodě se zúčastněnými ministerstvy ministerstvo informací a osvěty. Ve směrnicích bude třeba pamatovat i na četné výjimky z tohoto ustanovení. Půjde zejména o půjčování naučné literatury, o půjčování literatury z odborných knihoven zaměstnanců, o půjčování knih mládeži atp. V těchto případech se výpůjční poplatky vybírat nebudou.
Ustanovením o povinnosti vlastníků knihoven zapůjčiti knihy nebo celé knižní soubory jiným knihovnám jednotné soustavy sleduje se snaha, aby dosud nevyužité knižní bohatství některých knihoven bylo náležitě využito i jinými knihovnami a jejich čtenáři.
Do doby, než bude možno přikročit k podrobné úpravě povinností o půjčování knih a časopisů a o návštěvě knihoven, jakož i povinností jejich vlastníků k půjčování knih jiným knihovnám, ponechávají se dosavadní zvláštní předpisy a zvyklosti v platnosti. Toto ustanovení se týká zejména knihoven presenčních, které nepůjčují knihy mimo budovu knihovny, knihoven studijních, odborných, ústavních, školních a vojenských.
Ustanovení odst. 2 nabude účinnosti až po vydání zvláštního výpůjčního řádu, kterým budou stanoveny výjimky, rozsah a podmínky vzájemného půjčování knih a časopisů mezi knihovnami jednotné soustavy. K § 4:
Aby mohla býti uskutečněna vzájemná spolupráce knihoven jednotné soustavy, zejména aby bylo zajištěno plnění povinností knihoven půjčovati knihy a knižní soubory jiným knihovnám, ukládá se ministerstvu informací a osvěty. aby zřídilo ústředí československých knihoven, které bude nápomocno národním výborům při rozvoji iniciativy lidu kolem knihoven a bude pomáhat národním výborům (kulturním a osvětovým komisím) při organisování svépomocných akcí ve prospěch knihoven, které bude koordinovat činnost knihoven jednotné soustavy a bude obstarávat technické záležitosti knihoven. Podrobnější vymezení stanovených úkolů a další úkoly postupně stanoví ministerstvo informací a osvěty v dohodě s ostatními zúčastněnými resorty a po slyšení ústřední rady odborů.
Půjde zejména o tuto činnost: Ústředí bude mít přehled o knižních zásobách knihoven (zvlášť pokud jde o knihy, které se na území státu vyskytují v malém počtu), bude podávat informace čtenářům i knihovnám a zprostředkovávat výpůjčky knih a knižních souborů mezi knihovnami různých krajů i z ciziny. Navrhované ústředí má býti administrativní centrálou jednotné soustavy knihoven.
ústředí bude nákupnou knih pro knihovny jednotné soustavy, zejména pro knihovny lidové. Dosavadní způsob nákupu knih zvláště pro lidové knihovny je nevyhovující. Knihovníci venkovských knihoven (to jest na 10. 000 knihovníků) nakupují knihy obvykle v okresních městech nebo v několika málo střediscích na okresech. Jejich nákup je nahodilý, řídí se tím, co knihkupec má právě na skladě. Nejednotnost nákupů znemožňuje též plánovité řízení distribuce knih a plánování potřeby výtisků. Tak se často stává, že kniha je dříve rozebrána, než se knihovník dostane ke knihkupci. Soustředěním nákupů knih pro lidové knihovny v ústředí se umožní plánovitě řídit výběr knih pro lidové knihovny a včas zajistit potřebný počet výtisků u nakladatele. Dosavadní cesta knihy do knihovny je zdlouhavá. Od nakladatele jde z Prahy ke knihkupci ve venkovském městě, od knihkupce do knihovny, z knihovny zpět do okresního města (nebo jiného střediska) ke knihaři a teprve potom definitivně opět do knihovny. Tento způsob opatřování knih znamená značné finanční i časové ztráty pro knihovníka i pro knihovnu. Podle navrhované úpravy provede knihovník pouze výběr knih a zašle jej okresní lidové knihovně. Okresní lidová knihovna bude shromažďovat objednávky z celého okresu a bude je zasílat ústředí, ústředí nakoupí knihy hromadně u nakladatelů s největší možnou slevou. Ústředí se postará o knihovnickou vazbu a o vybavení knih pomůckami nutnými k půjčování (katalogisačními lístky, charakteristikami, knižními lístky atp. ), takže kniha půjde zpět do knihovny zcela připravena k půjčování. Racionalisací této knihovnické práce se ušetří knihovníkům místních lidových knihoven tisíce pracovních hodin a národním výborům značná část nákladu.
ústřední nákup knih bude závazným pouze pro lidové knihovny. Ostatní druhý knihoven jednotné soustavy mohou se podílet na výhodách, spojených s ústředním nákupem. Ústředí bude nakupovat knihy na požádání pro všechny knihovny jednotné soustavy.
ústředí bude provádět i statistická šetření ve věcech knihovnických. Bude zpracovávat statistická hlášení a navrhovat zlepšovací opatření.
Vzhledem k daným úkolům je účelné, aby se v Ústředí soustředilo i veškeré knihovnické výzkumnictví.
ústředí bude budováno postupně v rámci dvou pětiletek podle rozpočtových možností.
K § 5:
Československá státní knihovna má býti representativní státní knihovnou, která by obsáhovala veškeré dostupné bohatství české i světové literatury. Bude každému přístupná. S jejím zřízením se počítá až v druhé pětiletce.
K § 6:
Nemáme dosud knihovny, která by shromažďovala, zpracovávala a uchovávala veškerou naši minulou i současnou literární produkci a zachraňovala klenoty naší literární i knižní kultury po celém světě, kdekoli se vyskytnou na trhu i v rukou soukromníků. Podle navrhované osnovy má vzniknouti Národní knihovna česká a Národní knihovna slovenská. Národní knihovna česká jako státní knihovna s úkoly konservačními a bibliografickými pro domácí literární tvorbu soustředí památky z oboru literatury a knižní kultury, čímž se rozumějí nejen celé knihovny a literární pozůstalost vynikajících českých spisovatelů, nýbrž i typický mobilář, po případě celý interiér pracovny, který uchovává národům výrazný pohled do spisovatelova pracovního prostředí. Stejně úkoly pro území Slovenska bude plnit Národní knihovna slovenská..
Vzhledem k tomu, že Národní kulturní komise nemají dostatečný počet knihovnických odborníků a zejména vzhledem k tomu, že je nutno, aby knižní materiál, dosud uzavřený na zámcích byl zásadně zveřejněn a využit ve velkých studijních knihovnách, stanoví se, že Národní knihovny přebírají do své správy, pokud ministerstvo školství, věd a umění nestanoví jinak, knižní materiál a knižní celky, které dosud byly ve správě Národních kulturních komisí.
Počítá se s tím, že Národní knihovna česká vznikne z některých sbírek a zařízení Národní a universitní knihovny a knihovny Národního musea v Praze a že základem Národní knihovny slovenské bude Národní knižnice v Turčanském Svatém Martině.
K § 7:
Aby bylo účelně využito knižních zásob, tvoří se síť lidových knihoven. V každé obci bude místní lidová knihovna, v každém okrese okresní lidová knihovna, v každém kraji krajská lidová knihovna.
K § 8:
Naše nynější lidové knihovny (podle zákona č. 430/1919 Sb. "veřejné obecní knihovny") nevychovávají dosud občana v duchu lidově demokratickém. Obsahují často literaturu méně hodnotnou a nehodnotnou, chybí v nich politická literatura, díla pokrokových socialistic-
kých autorů jsou zastoupena zcela nedostatečně. Zákon má vytvořit předpoklady k tomu, aby lidové knihovny v blízké budoucnosti mohly soustavně a plánovitě pečovat o prohloubení a doplnění školního vzdělání a zvýšení kulturní úrovně nejširších lidových vrstev. Výchova mas k socialismu, k socialistickému myšlení, chápání a jednání bude hlavním úkolem lidových knihoven.
K §9:
Místní lidovou knihovnu zřídí, pokud se tak již nestalo, povinně každý místní národní výbor.
K §§ 10, 11, 12 a 13:
Lidové knihovny vyššího stupně (okresní a krajské) budou knihovnickými ústřednami příslušné oblasti, budou poskytovat knihovnám nižšího stupně organisační a instruktorskou pomoc, budou doplňovat ze svých skladišť jejich knižní zásoby půjčováním pružných knižních souborů, budou rozmnožovat, případně i nahrazovat půjčovní hodiny malých knihoven vysíláním pojízdných knihoven (bibliobusů). Knihovny vyššího stupně (okresní, krajské) nebudou však knihovnám nižšího stupně instančně nadřazeny. Vytvořením těchto knihovnických ústředen bude lépe využito knižních zásob lidových knihoven. Do krajských lidových knihoven budou zakupována díla, která buď pro svou vysokou cenu nebo malou poptávku čtenářů nebudou obvykle zakupovat místní a okresní lidové knihovny.
Krajské lidové knihovny budou soustřeďovat veškerou literaturu regionální. V místech, kde nebudou zřízeny knihovny studijní, budou plnit i úkoly těchto knihoven. Okresní lidové knihovny budou nakupovat knihy pro všechny místní lidové knihovny svého obvodu. Výběr knih provedou místní lidové knihovny. Okresní lidové knihovny budou pouze kontrolovat účelnost a správnost výběru. V případech, kdy by výběr neodpovídal obecným směrnicím, upozorní místní lidovou knihovnu a požádají ji o změnu. Tímto opatřením nebude nijak dotčena a omezena možnost volného rozhodování místních lidových knihoven podle místní potřeby. Bude však umožněna žádoucí kontrola výběru a tak znemožněno náhodné vybírání a zakupování knih nevhodných a zabezpečeno jednotné provádění státní kulturní politiky v lidových knihovnách. Okresní lidové knihovny budou zprostředkovávat nákup knih pro místní lidové knihovny. Okresní lidové knihovny se postarají o jednotnou knihovnickou vazbu, opatří knihy všemi pomůckami, nutnými k půjčování. Tuto službu budou vykonávat až