péče a Slovenského ústředí pracujícího dorostu při pověřenectvu práce a sociální péče.

K § 3:

Působnost ústředí je uvedena příkladmo a je vymezena tak, aby nebyla dotčena příslušnost jiných resortů větší měrou, než je nezbytně třeba v zájmu výchovy pracujícího dorostu podle jednotných zásad. V úvahu přichází ministerstvo školství, věd a umění, státní úřad pro tělesnou výchovu a sport a ministerstvo informací a osvěty. K jednotlivým bodům prvního odstavce se uvádí:

K bodu a): ústředními plánovacími orgány jsou míněna vedle státního úřadu plánovacího plánovací oddělení příslušných ústředních úřadů. Hmotným zajištěním výchovy pracujícího dorostu se rozumí opatření zařízení sloužících k výchově dorostu (učňovské dílny, základní odborné školy, domovy mládeže), čítajíc v to i jejich vybavení věcnými potřebami (stroje, nástroje, vyučovací pomůcky, vnitřní vybavení domovů mládeže, knihovny, sportovní potřeby atd. ) a zajištění úhrady provozních nákladů.

ústředí v zájmu jednotnosti postupu také kontroluje plnění plánů.

K bodu b): Rozmisťováním se rozumí první začlenění mládeže, která opouští školu, a nové začlenění pracujícího dorostu při změně pracovního místa do příslušného pracovního oboru podle potřeb jednotného hospodářského plánu, vyjádřených plánem včleňování dorostu. Rozmisťování dorostu provádějí orgány jednotné lidové správy. Prostředkem k dosažení těchto cílů je nábor, který řídí ústředí. Při začlenění mládeže, která opouští školu, bude ovšem ústředí postupovati v úzké součinnosti s ministerstvem školství, věd a umění.

K bodu c): ústředí bude vykonávati působnost, která ve věcech výcviku učňů příslušela ministerstvu práce a sociální péče podle vládního nařízení č. 186/1949 Sb., o zatímní úpravě výcviku učňů. Okruh zúčastněných je rozšířen o československý svaz mládeže. V ostatním zůstává cit. vlád. nařízení v platnosti, což platí zejména také o pojmu "zúčastněné ministerstvo", jak je vymezen v § l resp. v § 6 cit. vlád. nařízení.

Působnost čs. ústavu práce podle příslušných zákonných předpisů není dotčena. To platí zejména o jeho úkolu vypracovávati popisy učebních oborů a osnov výcviku; vydávati je bude ústředí.

K bodu d): Aby bylo zajištěno, že k potřebám jednotné výchovy pracujícího dorostu bude přihlíženo i v oboru základního odborného

školství, je stanoveno, že ústředí spolupracuje ve věcech zde vyjmenovaných. Tato součinnost vyplývá zásadně už ze smyslu prvního paragrafu.

K bodu e): Aby byla výchova pracujícího dorostu prováděna harmonicky ve všech složkách, přiznává se ústředí účast na řízení politické, kulturní a tělesné výchovy pracujícího dorostu. Osnova nemění zákonné oprávnění jiných činitelů (min. informací a osvěty, stát. výboru pro těles, výchovu a sport) stanoviti zásady politické, kulturní nebo tělesné výchovy, stanoví však pro ústřední oprávnění vydávati k provádění těchto zásad směrnice, které zajistí jednotnost linie výchovy pracujícího dorostu. Bude se tak samozřejmě díti v dohodě se zúčastněnými resorty.

K bodu f): Osnova má zde na mysli směrnice zásadního významu, povahy věcné i organisační k provádění odborného výcviku pracujícího dorostu v rámci platných předpisů zákonných, popisů učebních oborů a osnov výcviku. Tyto směrnice budou ovšem předem projednány v poradním sboru podle § 5 a dohodnuty se zúčastněnými ústředními úřady.

K bodu g): Co se rozumí hmotným zajištěním, je vysvětleno pod bodem a). Ústředí pracujícího dorostu, které se zúčastní vypracování plánů opatření určených k hmotnému zajištění výchovy pracujícího dorostu, bude dbáti, aby tyto plány byly v souladu s plánem sítě středisek pracujícího dorostu, který ústředí vypracuje ve spolupráci s příslušnými činiteli.

Z účelového jmění pro podpory při včleňování do práce budou podle platných předpisů poskytovány příspěvky zejména na vybavení pracujícího dorostu oděvem, prádlem a obuví a příspěvky na náklad školení výchovného personálu (vychovatelé, instruktoři).

K bodu h): Podřízenými orgány ústředí jsou referáty pro pracující dorost (§ 7) a referáty práce a sociální péče krajských a okresních národních výborů. Referátům práce a sociální péče okresních národních výborů přísluší v I. stolici zejména poradenství pro volbu povolání a včleňování dorostu do povolání. Krajské národní výbory jsou v těchto věcech druhou stolicí a v první stolici jim přísluší zejména péče o provádění učňovských zkoušek, vedení seznamu učňů (§ 2 odst. l zák. č. 87/1949 Sb. o výkonu veřejné správy v oboru organisace a ochrany práce národními výbory) a dozor nad prováděním odborného výcviku učňů (§ 2 odst. 2 vl. nař. č. 186/949 Sb. ). Pokud jde o hornické učně, přísluší působnost, kterou vykonávají KNV v první stolici, báňským úřadům druhé stolice (§ 7 vl. nař. č. 186/1949 Sb. ).

Ústředí pracujícího dorostu musí být přiznáno právo dozoru nad prováděním jeho opatření, zejména pokud jde o výchovu pracujícího dorostu. Národním výborům bude podle § 6 odstavce 2 svěřen dozor nad výchovou pracujícího dorostu, po případě provádění některých dalších úkolů ústředí.

Dozor nad prováděním odborného výcviku učňů nemohly krajské národní výbory dosud ve skutečnosti provádět pro nedostatek zaměstnanců. Totéž platí o okresních národních výborech, které mají rovněž nedostatek zaměstnanců pro plnění úkolů, které jim příslušejí v první stolici.

K § 4:

Vedoucího Ústředí jmenuje vláda, vedoucího Slovenského ústředí ministr práce a sociální péče na návrh pověřence práce a sociální péče.

Odstavce třetí až pátý obsahují ustanovení

o tom, jak bude obstarávána agenda ústředí

i Slovenského ústředí. Bude se to dít tak, že ze zaměstnanců ministerstva, po př. pověřenectva práce a sociální péče bude přidělen ústředí potřebný počet zaměstnanců. Ministerstvo, po př. pověřenectvo uhradí ze svého rozpočtu osobní a věcné náklady se zřízením a činností ústředí spojené.

K § 5:

Poradní sbor má umožnit úspěšnou koordinaci a prohloubení výchovy pracujícího dorostu. Vedle toho bude možno prostřednictvím členů poradního sboru objasňovat přímo ve složkách ve sboru zastoupených, jak provádí ústředí jednotnou kádrovou politiku. Tím bude poradní sbor přispívat bezprostředně ke koordinaci stanovisek, která vyplývají ze speciálního zaměření zúčastněných úřadů a organisací. Podněty pro jednání poradního sboru mohou přicházeti odkudkoliv, zejména i od zúčastněných resortů.

Poradní sbor je složen jednak z vedoucího ústředí a Slovenského ústředí, jednak ze zástupců vysílaných zúčastněnými ústředními úřady a zástupců organisací přímo dotčených. Vedle toho bude obsahovat členy ze řad odborníků, jmenované ministrem práce a sociální péče. Při složení poradního sboru bude nutno dbáti toho, aby byl pružný. Přitom je však možné, aby ministr práce a sociální péče v případě potřeby přizval do něho další účastníky. Poradní sbor může pracovati též v užších komisích. Otázky souvisící s činností sboru upraví ministr práce a sociální péče svým organisačním opatřením (jednací řád poradního sboru, při jehož vypracování bude vzat náležitý zřetel na zájmy a přání zúčastněných resortů).

K § 6:

Toto ustanovení vymezuje poměr ústředí k národním výborům. Které předpisy jsou zde míněny, je uvedeno již v důvodové zprávě k § 3 písm. h). Báňským úřadem se rozumí na Slovensku též pověřenectvo průmyslu, které je II. stolicí v hornických věcech.

Druhý odstavec umožňuje, aby byly úkoly ústředí v případě potřeby účelné decentralisovány.

K § 7:

Referáty pro pracující dorost zřídí ty centrální orgány národních a státních podniků, jimž to ústředí uloží, řídíc se samozřejmě zásadami potřebnosti a účelnosti. Není však zamýšleno zřizovati dorostové referáty, pokud půjde o zařízení vojenské správy. Dorostové referáty podle osnovy budou při ústředních orgánech. Budou pečovati o plnění úkolů vyplývajících z § l, ovšem z důvodu jednotnosti linie výchovy pracujícího dorostu budou své úkoly plniti podle směrnic a pokynů ústředí a budou také podávati ústředí vlastní návrhy a podněty a tlumočiti požadavky jiných složek, zejména středisek pro výchovu dorostu. Péčí se zde rozumí také organisování, řízení a kontrolování výchovy dorostu.

K § 8:

Těžiště úpravy prováděné osnovaným zákonem spočívá v tom, že budou zřizována střediska pro výchovu dorostu, složená z učňovské dílny, základní odborné školy a domova pracujícího dorostu. Střediska budou zpravidla na závodech, výjimečně mimo závody. Budou zřizována podnikem, střediska mimo závod též příslušným ústředním orgánem, a to se souhlasem ústředí. Těmito orgány se rozumí centrální orgány podle příslušné organisace hospodářského sektoru (u nár. podniků generální ředitelé, u vojenských MNO atd. ).

Do středisek bude začleněn pracující dorost — zejména učňové — podniku, který středisko zřídil; osnova dává však možnost, aby do střediska byl převzat také dorost jiných podniků nebo závodů. To bude zpravidla v případech, kdy půjde o podniky, po př. závody menší, u nichž by nebylo vhodno zřizovat pro pracující dorost zvláštní středisko. Na trvání učebního poměru k mateřskému podniku toto převzetí do střediska nebude míti vliv.

Střediska budou zřizována podle plánu, který bude vypracován s ohledem na potřebu mladých kvalifikovaných pracovníků v důležitých

oborech. Základní odborné školy budou zřizovány zásadně tam, kde jsou ostatní podmínky pro zřízení střediska, t. j. pracoviště (učňovská dílna) a domov mládeže. Tyto školy ovšem budou zřizovány podle dosavadních předpisů, t. j. podle školského zákona; jejich organické spojení s ostatními složkami v jedno středisko bude docíleno pomocí jednotného vedení a organisačního řádu (viz § 9).

K §9:

V organismu střediska nutno rozlišiti trojí druh vztahů: vztah k závodu, vztah k ústředí pracujícího dorostu a vztah ke školské správě. Přitom vychází osnova z principu jednotného řízení výchovy pracujícího dorostu, tudíž i jednotného řízení střediska. Proto obsahuje druhý odstavec ustanovení o podřízenosti a odpovědnosti vedoucího střediska, vedoucího závodu a ředitele podniku orgánům příslušným podle předpisů o organisaci podniků. Pokud se týče výchovy pracujícího dorostu, jak je definována v § 2, podléhají však tito činitelé také dozoru Ústředí, které výchovu řídí podle jednotných zásad. Poněvadž součástí střediska je základní odborná škola, jsou ve věcech základní odborné školy povinni dbáti také směrnic a pokynů školské správy, ale — opět v zájmu výchovy podle jednotných zásad — odpovídají za to ústředí. Zásada jednotného řízení výchovy vyžaduje aby směrnice a pokyny školské správy byly vydávány prostřednictvím ústředí. K odstranění zjištěných závad bude činit u národních podniků průmyslových ústředí podněty u orgánu nadřízeného řediteli národního podniku, pokud nebude zjednána náprava na místě samém.

Součástí organisačního řádu střediska je také organisační řád základní odborné školy, vydaný podle předpisů školského zákona a v dohodě s ústředím.

Ustanovení § 7 školského zákona zůstává nedotčeno.

Pro střediska zřízená ústředními orgány platí obdobná ustanovení.

K § 10:

Poněvadž organisační struktura družstevního podnikání je jiná než podnikání národního nebo státního, je stanoveno, že se ustanovení tohoto zákona použije u komunálních a družstevních podniků přiměřeně. Mohou tedy býti na př. u ústředních nebo oblastních orgánů lidového

družstevnictví zřizovány referáty vykonávající funkci referátů pro pracující dorost a u družstevních podniků střediska vykonávající funkci středisek u průmyslových závodů, organisovaná podle zásad v jádře stejných. Totéž platí o jiných podnicích, ústavech a zařízeních, která provádějí výcvik učňů; jelikož zde může jít o různorodé útvary, nebude často možné aplikovat zákonná ustanovení leč přiměřeně. Tak na příklad provádějí výcvik učňů výchovná střediska vojenské správy, gobelínový ústav ve Valašském Meziříčí atd.

K §11:

Toto ustanovení slouží k odstranění pochybností, jaký je poměr ustanovení osnovaného zákona k dosavadním předpisům v oboru výcviku učňů, zejména vlád. nař. č. 186/1949 Sb. (viz přísl. odstavec všeob. části důvodové zprávy).

K § 12:

Náklady spojené se zřízením i činností středisek nesou podniky, které si je zřídily (viz § 8), jelikož zdárné výsledky výchovy pracujícího dorostu jsou jejich vlastním hospodářským zájmem. Z toho jsou vyňaty určité náklady souvisící se základní odbornou školou, které podle školského zákona nese stát. Ustanovení tohoto paragrafu není náhradou za zákon předvídaný v § 65 školského zákona, totiž za zákon, který určí, jak se opatřují věcné potřeby pro školy a hradí náklad na ně.

K §13:

ústředí pracujícího dorostu bylo zřízeno opatřením ministra práce a sociální péče se souhlasem vlády, s okruhem působnosti uvedeným v § l (viz vlád. usnesení ze dne 7. února 1950, bod 14). Poněvadž v souvislosti s tím byla již předběžně učiněna určitá opatření (zejména vykonány přípravy k sestavení poradního sboru podle § 5, prováděna instruktáž závodů, u nichž budou vybudována střediska podle tohoto zákona, jakož i provedeny urychleně přípravné práce pro zřizování středisek v odvětvích s úzkým profilem atd. ), bylo nutno dáti těmto přípravným opatřením zákonnou sankci. Nejvýznamnější je soubor opatření, která byla učiněna k provedení t. zv. "Lánské akce", která s úspěchem pomáhá zdolávat nedostatek mladých kádrů v hornictví a popularisuje mezi mládeží hornické povolání.

l V Praze dne 13. června 1950.

Předseda vlády: A. Zápotocký, v. r.

Ministr práce a sociální péče: E. Erban v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 2709-50