vývoje území obce. To platí také vůbec o stavbách pro zvláštní účely v území, které zásadně nebude určeno k zastavění (na př. turistické chaty, rozhledny, myslivny, stavby pro silniční dopravu a j. ). Takovouto činnost bude třeba nejprve ohlásit krajskému národnímu výboru jakožto orgánu, který řídí plánování, a bude ji možno provést jen s jeho souhlasem. Tímto ustanovením se nahradí použivatelné vl. nař. č. 299/1941 Sb., o přípravách prostorového plánování a o zjištění a projednávání plánovacích akcí. Vláda určí podrobněji nařízením (§90 ústavy) jednotlivé druhy činnosti, které je třeba hlásit.

V území, pro něž již bude platit plán potvrzený podle tohoto zákona, budou tím dány směrnice pro vývoj a nebude třeba, aby krajský národní výbor jako plánovací úřad přezkoumával každou jednotlivou činnost. Pokud jde o stavební činnost, bude zde ovšem rozhodný zastavovací plán; kdyby šlo o takovou činnost mimo obvod platnosti zastavovacího plánu (na př. stavba turistické chaty, rozhledny, myslivny a pod. ), bude i zde třeba předběžného souhlasu krajského národního výboru. Kdyby se plán potvrzený podle tohoto zákona měl měnit, bude třeba na dobu přípravy a projednávání změny vyhlásit stavební uzávěru

(§ 18).

Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahují na území vojenských újezdů.

K § 22:

Dosavadní stavební řády znaly sice t. zv. plán polohy s funkcí plánu popisného, avšak formálně jej spojovaly s "regulováním", t. j. s úpravou zamýšlenou v budoucnosti. Osnova zavádí samostatné popisné mapy pro znárodnění skutečného stavebního stavu obce. Popisné mapy je třeba opatřit pro každou obec.

Popisné mapy jsou pouhou evidenční pomůckou a nezakládají ani práv, ani povinností pro vlastníky nemovitostí.

Pro pořízení popisných map bude použito otisků katastrálních map, a to podle potřeby v určité úpravě.

K § 23:

Reklamní a podobná zařízení mohou mít nepochybně veliký vliv na vzhled veřejně přístupných míst, a to zpravidla vliv velmi nepříznivý, ponechá-li se jejich úprava a umístění volné úvaze zájemců. Proto je třeba tuto činnost regulovat. Příslušné prováděcí předpisy nahradí vl. nař. č. 111/1942 Sb.

K §24:

Pro území hlav. města Prahy je třeba zvláště upravit příslušnost, pokud jde o územní a zastavovací plány. Plánování tu nelze roztříštit na obvodní národní výbory, nýbrž je třeba postupovat jednotně na celém území; protože tedy plán musí pořizovat ústřední národní výbor, je třeba jeho potvrzování přenést na úřad přímo nadřízený, t. j. podle zákona č. 76/1949 Sb. na věcně příslušný ústřední úřad. Bude tudíž potvrzovat územní plány státní úřad plánovací a zastavovací plány ministerstvo techniky.

V českých zemích platí vl. nař. č. 8/1928 Sb. o správním řízení přiměřeně pro řízení u místních národních výborů již podle použivatelného nařízení č. 150/1944 Sb., o obecním správním řízení. Protože jde o normu z doby okupace, která není použivatelná na Slovensku, je třeba vydat pro ně obdobné ustanovení.

K §25:

Upouští se od dosavadního taxativního vyjmenování trestných činů a používá se rámcového označení trestné činnosti na způsob připravovaného trestního zákoníku správního.

K §26:

Stavebnictví se velmi rychle vyvíjí, zejména po technické stránce, a proto je třeba, aby zákon byl jen rámcový a ponechával možnost pružné úpravy prováděcími předpisy. To se děje jak zvláštními zmocněními vlády (vedle všeobecného zmocnění podle § 90 ústavy) i ministrů nebo ústředních úřadů na příslušných místech zákona, tak i souhrnným ustanovením v tomto paragrafu.

K §27:

Vzhledem k tomu, že se ruší parcelace a bezplatný postup ploch pro ulice a provádějí další podstatné změny proti dosud platnému stavu, půjde tu o velmi rozmanité vztahy mezi úpravou novou a dosavadní, které by nebylo lze vystihnout jednoduchým ustanovením již v zákoně. Proto se zde dává povšechná zmocnění vládě k úpravě přechodu z dosavadních předpisů do nových.

K §28:

V posledním odstavci se příkladmo uvádějí některé předpisy, které zůstávají nedotčeny, zejména pokud jde o vyvlastnění. Těchto předpisů je ovšem ještě více, jako na př. vodní zákon nebo katastrální zákon (č. 177/1927 Sb. — § 77, vyvlastnění pro triangulaci).

V Praze dne 29. listopadu 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr techniky: Šlechta v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 6097-49.