ad. 3. u něhož bylo dítě zapsáno.

Skutečnost, že manželství bylo rozvedeno nebo prohlášeno neplatným, nebo že zaniklo prohlášením jednoho z manželů za mrtvého, jakož i skutečnosti, týkající se zjištění otcovství, se vyznačí v knize manželství v poznámce. Tím se matriční kniha uvede v soulad se stavem skutečným.

Ke změně příjmení může dojíti na základě soudního rozhodnutí, na př. o osvojení, nebo v případě, nedohodli-li se rodiče (neoddaní) o tom, kterého z nich příjmení dítě ponese, došlo-li k zjištění otcovství teprve po zápisu dítěte do matriky příjmením matčiným.

K§ 18:

Toto ustanovení navazuje na novou úpravu zákona o právu rodinném, podle níž ponese dítě, jehož rodiče uzavřeli manželství po jeho narození, příjmení určené pro ostatní děti těchto rodičů; rovněž uzavře-li manželství matka dítěte jehož otec není znám, mohou prohlásiti manželé před orgánem pověřeným vésti matriku, že toto dítě ponese příjmení určené pro Jejich ostatní děti. účelem oznamovací povinnosti je zajistit, aby místní národní výbor místa zápisu dítěte se dozvěděl o změně příjmení dítěte, není-li místní národní výbor místa zápisu dítěte shodný s místním národním výborem místa uzavření sňatku (dohoda, na jejímž podkladě ke změně příjmení dítěte dochází, se oznamuje před oddávajícím orgánem).

K § 20:

Změna zápisů se může týkati jednotlivých zapsaných skutečností nebo i celého zápisu. Změny lze však prováděti jen na podkladě listinného dokladu, jenž má veřejný charakter. Takovým listinným dokladem bude na př. soudní rozhodnutí o určení příjmení dítěte, nebo o osvojení, úřední zápis místního národního výboru o oznámení rozvedeného manžela, který přijal příjmení druhého manžela, že opět přijímá své dřívější příjmení nebo o prohlášení manželů — při uzavření manželství matkou dítěte, jehož otec není znám — že příjmení určené pro jejich děti, ponese i toto dítě. Rovněž, jde-li o chyby v zápise vzniklé omylem nebo nedopatřením, provede se změna podle správného údaje v příslušné listině.

Na žádost lze provésti změnu v zápise, jde-li o odstranění německého nebo maďarského zkomolení jmen a zastaralého pravopisu. Strana má možnost z rozhodnutí se odvolat.

K dodatečnému zápisu dojde, nemohla-li byt zapsána některá skutečnost nebo proveden celý

zápis v době k tomu určené, poněvadž matričnímu orgánu nebyly údaje pro zápis potřebné známy. Pro dodatečný zápis platí ustanovení

o zápisech prováděných v příslušné době.

K §21:

Skutečnosti, týkající se československých občanů, se zapisují v tuzemské matrice, i když se staly v cizině. Příslušným je místní národní výbor, který určí ministerstvo vnitra.

Podklady pro zápisy se opatři především při výměně matrik v mezinárodním styku. Nebude-li možno cizozemskou listinu opatřiti úřední cestou nebo straně bez značných nákladů nebo jiných překážek, provede se zápis

i na základě jiných důkazů, na př. výslechem hodnověrných svědků.

K § 22:

Prováděti zápisy osob vojenských v činné službě podle ustanovení zákona nebude možno v době válečné nejen v poli, nýbrž i na území, kde civilní úřady zastavily pro válečné události činnost.

Matriční zápisy válečných zajatců je třeba vyhraditi vojenské správě, a to nejen v době stavu branné pohotovosti státu, nýbrž i po jeho skončení. Vojenská správa bude Údaje o skutečnostech týkajících se válečných zajatců zasílati prostřednictvím organisace mezinárodního červeného kříže státům, o jejichž příslušníky jde.

Předpisy vydanými podle navrhovaného zmocnění (odstavec 3) bude upraven výkon matriční agendy pro civilní osoby v případech, kdy matriční orgány nebudou pro válečné události vykonávat činnost.

K § 24:

Osvobození žádosti o výpis z matriky se navrhuje v zájmu zjednodušení, neboť místo dvou poplatků, t. j. dosavadního poplatku ze žádosti a poplatku z výpisu, bude vybírán jen poplatek z výpisu (s výjimkou prvního výpisu).

Toto ustanovení má jen přechodný význam a bude platiti, pokud nebude provedena připravovaná reforma správních poplatků.

K§ 25:

Na Slovensko se nevztahuje použivatelné nařízení č. 150/1944 Sb. o obecním správním řízení, podle něhož se postupuje při řízení před místními národními výbory v českých zemích.

K § 26:

Dosavadní vojenské matriky zůstanou u vojenské správy, která bude také z nich vydávat výpisy.

Předání vojenských matrik a vydávání výpisů z nich národními výbory není možné vzhledem k tomu, že zápisy v nich nebyly pořizovány podle místní příslušnosti, nýbrž podle příslušnosti osob k určitým vojenským útvarům.

K § 27

Předmětem navrhované úpravy jsou jen veřejné matriky; ustanovení o přechodu církevních matrik do správy národních výborů se tedy nevztahuje na církevní matriky vedené na Slovensku po 30. září 1895, neboť po tomto dni nemají tam církevní matriky charakter veřejný.

K § 30:

Účinnost zákona se stanoví v souladu s účinností zákona o právu rodinném.

Osnova, sjednocujíc s reformního hlediska dosavadní roztříštěné matriční předpisy, zna-

mená po této stránce podstatné zjednodušení veřejné správy. Naproti tomu vznikají národním výborům nové úkoly v oboru matričního práva.

Provedení osnovy vyžádá si značného nákladu, neboť je třeba vybavit po stránce věcné, po případě osobní, národní výbory, a to v první řadě místní národní výbory jako orgány matriční. Tento náklad bude v podstatě odvislý od počtu matričních obvodů. Lze počítat asi se 2. 500 až 3. 000 matričními obvody (mimo Slovensko, kde již matriční obvody jsou zřízeny), což si vyžádá při přibližném nákladu na jeden obvod ve výši 20. 000 Kčs celkového nákladu asi 60 milionů Kčs. Lze očekávat, že v roce 1949 nebudou propláceny všechny účty za věcné potřeby, jež budou dodány v tomto roce.

Pokud však k takovému výdaji v roce 1949 dojde, bude nutno získat potřebnou rozpočtovou úhradu přesunem podle § 4 rozpočtového zákona na r. 1949, a nebylo-li by to možné, tedy podle § 8 tohoto zákona. Na rok 1950 budou pak již potřebné úvěry, jak pro ministerstvo vnitra, tak i národní výbory, zařazeny do státního rozpočtu.

V Praze dne 22. listopadu 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr vnitra: V. Nosek v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 5785-49.