tým příkazem může podati každý poslanec; byl-li zamítnut, nelze jej během jednání o téže věci a v téže schůzi opakovat.
" § 29.
-Návrhy vedlejší a pozměňovací musí být podány písemně nejpozději hned po tom, kdy bude usneseno rozpravu skončit, nebo kdy předseda prohlásí, že již nikdo není ke slovu přihlášen. Tyto návrhy stejně jako návrh, aby se přešlo k dennímu pořadu, musí být podepsány alespoň 20 poslanci.
§30.
členům vlády a předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu budiž uděleno slovo, kdykoliv o to požádají, a to i po skončení rozpravy; předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu však jen, jde-li o obor jeho působnosti.
§ 81.
Předseda Národního shromáždění udělí slovo předsedovi nebo členům vlády také k prohlášení, která nejsou v souvislosti s pořadem schůze. Na návrh užšího předsednictva nebo kteréhokoliv z poslanců může se Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, aby byla o prohlášení zahájena rozprava. Rozprava se zakončí Masováním, zda Národní shromáždění toto prohlášení schvaluje či neschvaluje.
§32.
Národní shromáždění může se prostým hlasováním bez rozpravy k návrhu užšího předsednictva nebo kteréhokoliv poslance usnésti, aby byla zahájena rozprava o návrzích a podnětech předsednictva (užšího předsednictva).
§33.
(1) Po řečnících udělí předseda závěrečné slovo zpravodajům, jinak navrhovateli podepsanému na prvém místě na návrhu; ten se však může vzdát slova ve prospěch jiného navrhovatele.
(2) Ujme-li se slova po skončení rozpravy člen vlády, je tím rozprava znovu zahájena.
§ 34.
(1) Předseda může po předchozím napomenutí odejmouti řečníkovi slovo, odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou dobu řeči.
(2) Předseda odejme slovo řečníkovi, porušuje-li jednací řád nebo vážnost jednání Národního shromáždění.
(3) Poslanec, kterému bylo slovo odňato, nesmí v téže rozpravě již mluviti.
(4) Návrhy, směřující zřejmě k maření nebo k svévolnému zdržování jednání Národního shromáždění, může předseda vyloučiti z jednání.
(5) Podá-li poslanec, kterého se týká některé z opatření učiněných podle předchozích odstavců, námitky u předsedy, rozhodne o nich Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním.
§ 35.
Urazí-li poslanec ve schůzi ústavního činitele, neuposlechne-li nařízení nebo opatření předsedova anebo maří-li přesto, že byl již předsedou napomenut, jednání, může ho předseda vyloučit ze schůze na dobu celé schůze, v těžších případech až na dobu tří schůzí dalších. Vyloučený se může odvolati do 8 dnů k užšímu předsednictvu Národního shromáždění.
§36.
(1) Národní shromáždění je způsobilé se usnášeti, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(2) Usnesení, kterým se mění ústava, schvaluje ústavní zákon nebo se rozhoduje o vypovědění války, potřebuje k platnosti, aby pro ně hlasovaly nejméně 3/5 všech poslanců.
(3) Stejné většiny je třeba k platnosti usnesení, kterými se vynáší rozsudek v trestním řízení proti presidentu republiky nebo členu vlády (§54 ústavy).
(4) K usnesení o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo členu vlády, který musí být podepsán nejméně 100 poslanci, je" třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, nadpoloviční většiny hlasů a hlasování podle jmen (§ 83, odst 3 a § 86, odst. 3 ústavy).
§37.
(1) Pořad hlasování stanoví po skončení rozpravy předseda.
(2) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky.
(3) Předseda může dát sečísti hlasy.
(4) Předseda hlasuje.
§38.
(1) Usnáší-li se Národní shromáždění na zákonu vráceném presidentem republiky (§ 59,
odst. l ústavy) nebo na návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo jednotlivému členu vlády (§ 83, odst. 2 a § 86, odst. 3 ústavy), hlasuje se podje jmen.
(2) Týmž způsobem se hlasuje, usnese-li se na tom Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy k návrhu předsedy.
§39.
(1) Národní shromáždění provádí volby a usnáší se o návrzích na jmenování prostou většinou hlasů, a to, není-li námitek, zdvižením ruky, jinak hlasovacími lístky.
(2) Nedosáhne-li se při druhé volbě prosté většiny hlasů, koná se volba užší, do níž se pojme dvakrát tolik osob, kolik má býti vo-
leno, a to těch, které při prvé volbě obdrží nejvíce hlasů. Při užší volbě je zvolen ten, kdo
obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti
hlasů rozhoduje los.
(3) Hlasovací lístky sčítají zapisovatelé nebo předsedou určení skrutátoři z poslanců s úřeďníky kanceláře Národního shromáždění.
§40.
(1) Poslanci se mohou dotazovat vlády nebo jednotlivých členů vlády na věci jejich působnosti.
(2) Dotaz může být písemný nebo ústní.
§41.
(1) Písemné dotazy se podávají v kanceláři Národního shromáždění.
(2) Písemné dotazy musí být zodpověděny písemně nebo ústně do jednoho měsíce. Dotaz a odpověď se tiskem nerozdávají.
§42.
(1) Ústní dotaz musí být rovněž předem dodán kanceláři Národního shromáždění písemně.
(2) Užší předsednictvo Národního shromáždění přezkoumá podané ústní dotazy a rozhodne, zda se dotaz připouští k ústnímu zodpovědění anebo zda bude projednán jako dotaz písemný.
(3) Připustí-li užší předsednictvo Národního shromáždění dotaz k ústní odpovědi, zašle jedno vyhotovení dotázanému a uvede, ve které plenární schůzi má být odpověď podána. Dotázaný je povinen dostaviti se do schůze osobně, nebo, není-li mu to možno, dát se zastoupit jiným členem vlády.
(4) Ve schůzi určené k ústní odpovědi přečte tazatel svůj dotaz; dotázaný je povinen
odpovědět nebo odpověď odepřít s udáním důvodu.
§48.
(1) Každý poslanec se může dotázat předsednictva Národního shromáždění nebo předsedy Národního shromáždění na jejich opatření.
(2) Dotaz musí být podán písemně v kanceláři Národního shromáždění.
(3) Předseda, přečta obsah dotazu, odpoví naň v nejbližší plenární schůzi.
(4) Dotaz ani odpověď se tiskem nerozdávají.
§44.
Návrhy vlády na vyslovení důvěry (§ 82 a § 83, odst. 3 ústavy) projedná Národní shromáždění, aniž byly před tím projednány v předsednictvu Národního shromáždění nebo ve výboru.
§45.
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě (§83, odst. 2 ústavy) nebo jednotlivým členům vlády (§ 86, odst. 2 ústavy) projedná předsednictvo Národního shromáždění a podá o něm zprávu nejdéle do 8 dnů.
§ 46.
O každé plenární schůzi Národního shromáždění sepíše se zápis. V zápise je nutno uvést zejména, kdo řídil schůzi, kolik členů bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování.
§47.
(1) Zápisy o schůzi ověřené předsedou, zapisovatelem a generálním tajemníkem Národního shromáždění vyloží se po 48 hodin v kanceláři Národního shromáždění k nahlédnutí. Každý poslanec má právo podati v této lhůtě v kanceláři Národního shromáždění písemné námitky proti správnosti zápisu. Nepodá-li žádný poslanec námitky, pokládá se zápis za správný.
(2) Byly-li námitky podány, rozhodne o nich užší předsednictvo Národního shromáždění.
§ 48.
Usnesení Národního shromáždění a listiny jím vydávané podpisuje předseda Národního shromáždění, zapisovatel a generální tajemník
Národního shromáždění.
§ 49.
O každé plenární schůzi Národního shromáždění se sepíše a vytiskne těsnopisecká zprava, podávající přesný obsah celého jednání.
§ 50.
(1) Těsnopisecké zprávy se vyloží před vytištěním v kanceláři Národního shromáždění.
(2) Každý řečník může podati námitky ve lhůtě určené užším předsednictvem proti znění té části záznamu, která obsahuje jeho řeč, uvede-li, jaké omyly nebo nedostatky podle jeho názoru obsahuje.
(3) O vážnějších námitkách rozhoduje předseda Národního shromáždění.
(4) Spisy rozdané tiskem jsou přílohami těsnopiseckých zpráv.
Část VI. Orgány Národního shromáždění.
§ 51.
Orgány Národního shromáždění jsou:
1. předsednictvo,
2. užší předsednictvo,
3. předseda,
4. výbory,
5. zapisovatelé,
6. kancelář Národního shromáždění.
Předsednictvo Národního shromáždění,
jeho složení a pravomoc.
§ 52.
(1) Předsednictvo má 24 členů a skládá se z předsedy, místopředsedů a ostatních členů (§ 63 ústavy).
(2) Předseda a místopředsedové tvoří užší předsednictvo.
§ 53. Do pravomoci předsednictva náleží:
1. pravomoc podle § 65 ústavy,
2. projednávat návrhy na vyslovení nedůvěry vládě (§ 83, odst. 2 ústavy),
3. přijímat demisi vlády v době, kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky (§ 84, odst. 3 ústavy),
4. podávat Národnímu shromáždění žalobu na presidenta republiky (§ 78 ústavy) a žalobu na členy vlády (§ 91, odst. 2
ústavy),
5. svolávat Národní shromáždění ve smyslu § 49, odst. 3, posl. věty ústavy,
6. projevovat souhlas s další vazbou poslance, který byl při trestném činu dopaden a zatčen v době, kdy sněmovna právě nezasedá (§ 46, odst. 3 ústavy),
7. pravomoc podle § 66 ústavy,
8. projednávat vládní návrhy a podle povahy věci i návrhy a podněty své nebo výborů, nebyly-li přikázány k projednání některému výboru a podávat o nich zprávu Národnímu shromáždění; výjimečně může v zájmu urychleného projednání návrhu převzíti k vlastnímu projednání i věci výborům již přikázané,
9. rozhodovat, zda iniciativní návrhy poslanců mají být předmětem jednání Národního shromáždění a v kladném případě postupovat podle § 16, odst. l jednacího řádu,
10. podávat závazný výklad jednacího řádu,
11. ustanovovat pořadí, v jakém místopředsedové zastupují předsedu,
12. ustanovovat funkcionáře Národního shromáždění a vymezovat jejich pravomoc (§ 52, odst. 2 ústavy), nejsou-li podle ustanovení jednacího řádu voleni.
Užší předsednictvo.
§ 54.
Užší předsednictvo řídí ostatní práce Národního shromáždění a pečuje o jejich řádný chod, nejsou-li tyto práce vyhrazeny předsedovi Národního shromáždění, zejména:
1. přikazuje výborům vládní návrhy a podle povahy věci návrhy a podněty výborů, neponechá-li je k projednání předsednictvu,
2. projednává návrhy, podněty, resoluce, petice a pod., o nichž rozhodlo, že se nestanou předmětem jednání Národního shromáždění,
3. rozhoduje, zda na dotazy poslanců má býti předsedou nebo členy vlády dána ústní odpověď,
4. určuje dobu jednání schůzí Národního shromáždění- a navrhuje plenární schůzi ke schválení pořad těchto schůzí,
5. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního
shromáždění, o výdajích v rámci rozpočtu
nebo o poukazovacím právu, 6. usnáší se o organisaci kanceláře Národního
shromáždění, jakož i o jejím služebním
řádu,
7. činí návrhy nebo rozhoduje v kárných věcech poslanců,
8. usnáší se o tisku návrhů a vylučuje z tisku projevy, které mohou ohrozit bezpečnost republiky nebo její lidově demokratické zřízení, projevy hrubě urážlivé nebo vybízející k trestným činům anebo je schvalující. S téhož hlediska posuzuje také přípustnost dotazů (§ 40 a násl. ).
Předseda a místopředsedové.
§55.
(1) Do pravomoci předsedy Národního shromáždění náleží zejména:
1. svolávat a řídit plenární schůze Národního shromáždění a schůze předsednictva,
2. zastupovat Národní shromáždění navenek,
3. podpisovat zákony (§ 60, odst. 2 ústavy), 4. podávat Národnímu shromáždění zprávy
o činnosti předsednictva podle § 66, odst. 7 ústavy.
(2) Předsedovi je přímo podřízena kancelář Národního shromáždění.
(3) Předsedovi podléhá v Národním shromáždění stráž, kterou opatřuje v dohodě s mi. nistrem vnitra.
§56.
Místopředsedové zastupují předsedu se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí stanoveném předsednictvem.
Volba předsednictva.
§ 57.
(1) Národní shromáždění si volí ze svého středu předsednictvo vždy na dobu jednoho roku.
(2) členové předsednictva podržují své funkce, dokud není zvoleno předsednictvo nové.
Uplyne-li volební období Národního shromáždění anebo bude-li Národní shromáždění rozpuštěno, podrží členové předsednictva své funkce, dokud si nové Národní shromáždění nezvolí předsednictvo své.
(3) Nepřijme-li zvolený poslanec volbu do předsednictva, provede se ihned volba doplňovací.
(4) Uprázdní-li se z jakékoli příčiny místo člena předsednictva dříve, než skončí funkční období předsednictva, koná se na zbytek období volba doplňovací.
(5) Národní shromáždění může své předsednictvo nebo jeho jednotlivé členy kdykoli odvolat.
§ 58.
(1) Návrhy na volby, jakož i odvolání předsednictva Národního shromáždění nebo jeho členů, musí být podepsány alespoň 50 poslanci.
(2) Volba předsedy Národního shromáždění a místopředsedů se koná zvláštním hlasováním.
(3) Jinak platí pro volbu předsednictva všeobecná ustanovení tohoto jednacího řádu o volbách (§39).
Schůze a způsob jednání předsednictva. §59.
(1) Schůze předsednictva Národního shromáždění jsou zpravidla neveřejné. Jednání, jeho část nebo výsledek schůze mohou být prohlášeny za důvěrné a v tomto případě platí obdobně ustanovení o důvěrných schůzích výborů Národního shromáždění.
(2) Schůze předsednictva Národního shromáždění svolává a řídí předseda Národního shromáždění. Navrhne-li to třetina členů s uvedením pořadu jednání, předseda je povinen svolati schůzi do 5 dnů.
(3) V době, kdy předsednictvo vykonává funkci podle § 66 ústavy, je předseda povinen, žádá-li o to předseda vlády nebo 1/3 členů předsednictva s uvedením pořadu jednání, svolati schůzi předsednictva do 3 dnů. Neučiní-li tak, sejde se předsednictvo v téže lhůtě bez vyzvání.
(4) K platnosti usnesení předsednictva je třeba, s výjimkou uvedenou v § 66, odst. 5 ústavy, přítomnosti alespoň poloviny členů a souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(5) Ustanovení o účasti jiných osob ve výborech, o přizvání znalců a svědků do výboru (§§ 75—81), jakož i o provádění šetření platí obdobně pro schůze předsednictva.
§ 60.
Požádá-li o to předsednictvo Národního shromáždění, je člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu povinen dostaviti se osobně do schůze předsednictva (§ 55, odst. 2 ústavy).
§ 61.
(1) O schůzích předsednictva se vedou zápisy, pro něž pláli obdobně všeobecná ustanovení o zápisech v plenární schůzi Národního shromáždění (§ 46).
(2) O zpravodajích a zprávách předsednictva platí obdobně ustanovení o zpravodajích a zprávách výborů (§§ 84—86).
Výbory, jejich pravomoc a složení.
§ 62.
Národní shromáždění zvolí-po svém ustavení výbor rozpočtový, mandátový a výbor pro
hospodářské plánování a jeho kontrolu a sta-
* noví počet jejich členů. Dále zvolí Národní
shromáždění výbory podle zákona.
§ 63,
Na návrh užšího předsednictva Národního shromáždění nebo 20 poslanců nebo na návrh vlády může Národní shromáždění zřídit prostým hlasováním bez rozpravy i výbory jiné a stanovit počet jejich členů.
§ 64.
(1) Výbory projednávají věci, přikázané jim plenární schůzí, předsednictvem, nebo užším předsednictvem Národního shromáždění a podávají o nich zprávy (§§ 63 a 54).
(2) Vlastní podněty předkládají užšímu předsednictví.
§ 65.
Rozpočtovému výboru musí být přikázány k projednání osnovy rozpočtové a finanční, jakož i státní závěrečné účty.
§ 66.
(1) Mandátový výbor zkoumá:
a) byli-li jednotliví poslanci platně zvoleni,
b) zda poslanec ztratil po volbě volitelnost,
c) zda se poslanec, jehož odvolání navrhla volební skupina, na jejíž kandidátní listinu byl zvolen, provinil proti zájmům lidu,
d) zda je funkce poslance neslučitelná s jinou jeho funkcí (§ 41, odst. l ústavy).
(2) Za tím účelem provede výbor nutné šetření, v němž poslanci poskytne možnost k vyjádření, a podá Národnímu shromáždění zprávu s návrhem, zda má býti vyslovena ztráta mandátu.
(3) Mandátový výbor kromě toho podává po vyšetření věci Národnímu shromáždění návrh podle § 45 ústavy, zda má býti dán souhlas k trestnímu nebo kárnému stíhání poslance, nebo zda má být dán souhlas podle § 46 ústavy s další vazbou, byl-li poslanec dopaden a zajištěn při trestném činu samém.
§ 67.
Výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu přísluší zejména sledovat provádění
a plnění hospodářského plánu, a to na podkladě zpráv, které vládá podává Národnímu shromáždění pravidelně čtvrtletně nebo kdykoli ji o to výbor požádá.
Volba, ustavení a jednání výborů.
§ 68.
(1) členy výborů volí plenární schůze Národního shromáždění podle všeobecných ustanovení platných pro volbu (§ 39).
(2) Ztratí-li poslanec členství ve výboru nebo uprázdní-li se místo člena výboru z jakékoli příčiny jiné, provede Národní shromáždění doplňovací volbu.
§ 69.
(1) Ustavující schůzi výboru svolává a řídí člen výboru pověřený předsedou Národního shromáždění.
(2) Jakmile si výbor zvolí ze svého středu předsedu, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze. Kromě předsedy zvolí si výbor místopředsedy a zapisovatele.
(3) Pro tyto volby platí obdobně všeobecná ustanovení jednacího řádu o volbách (§ 39).
§ 70.
Nadpoloviční většina všech členů výboru může kdykoli žádat o nové volby všech nebo některých funkcionářů.
§ 71.
(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda.
(2) Předseda je povinen schůzi svolat, požádá-li o to užší předsednictvo Národního shromáždění nebo 1/3 členů výboru s uvedením předmětu jednání. Nevyhoví-li, svolá schůzi výboru předseda Národního shromáždění.
§ 72.
(1) Schůze výborů jsou zpravidla neveřejné, jestliže se výbor se souhlasem užšího předsednictva Národního shromáždění neusnese, aby byla připuštěna veřejnost.
(2) Jednání neveřejné schůze výboru, jeho část nebo výsledek může býti prohlášen za důvěrný na návrh předsedy Národního shromáždění, vlády nebo člena vlády nebo na návrh předsedy výboru.
§ 73.
Výbor je schopen se usnášeti, je-li přítomna nejméně1/3 členů. K platnosti usnesení je třeba
nadpoloviční většiny přítomných. Předseda výboru může se účastnit rozpravy a činit návrhy. Návrhy lze se souhlasem předsedy podávat i ústně. Jinak platí pro jednání výboru obdobně pravidla pro plenární schůzi Národního shromáždění.
§ 74.
(1) Zápisy ve výborech pořizuje úředník kanceláře Národního shromáždění, ověřuje je předseda a zapisovatel výboru, který odpovídá za správnost a úplnost zápisu.
(2) O obsahu zápisů platí obdobně všeobecná ustanovení o zápisech (§ 46).
(3) Těsnopisný záznam o jednání výboru pořizuje se jen tehdy, usnese-li se na tom výbor a dá-li k tomu předseda Národního shromáždění souhlas.
(4) Výbor se může usnésti, že se zpráva o jeho jednání nebo jeho části neuveřejní.
Účast jiných osob ve výborech.
§ 75.
(1) Předseda a místopředsedové Národního shromáždění, členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu a pověřenci v oboru své působnosti, se souhlasem příslušného ministra, mohou se dostaviti do výborových schůzí.
(2) Předsedovi a místopředsedům Národního shromáždění a členům vlády budiž uděleno slovo kdykoliv o to požádají. Totéž platí, avšak jen v oboru jejich působnosti, pro předsedu nejvyššího účetního kontrolního úřadu a pověřence.
(3) úředníci, vyslaní členy vlády, mohou se zúčastnit schůzí výborových a se souhlasem předsedy výboru ujmouti se tam slova.
(4) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají právo býti přítomni jednání výboru, ačli jeho jednání nebylo prohlášeno za důvěrné.
(5) Dále mají právo býti přítomni předsedou Národního shromáždění pověření úředníci kanceláře Národního shromáždění, úředníci vyslaní kanceláří presidenta republiky a mimo schůze důvěrné tajemníci poslaneckých klubů, pověření předsednictvem klubu.
§ 76.
člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu jsou povinni dostaviti se do schůze výboru na pozvání jeho předsedy, jestliže se na tom usnese výbor (§ 55 ústavy).
Znalci a svědci ve výboru. Provádění šetření.
§ 77.
(1) Výbor může se souhlasem předsedy Národního shromáždění přizvati ke svým poradám i jiné soby jako znalce s hlasem poradním.
(2) O jejich odměně rozhoduje užší předsednictvo Národního shromáždění.
§ 78.
Usnesením výboru může býti předseda nebo zpravodaj zmocněn, aby ve věci, kterou výbor se souhlasem užšího předsednictva vyšetřuje, předvolal a ve schůzi nebo mimo schůzi vyslechl nebo příslušným soudem po případě jiným orgánem státní moci dal vyslechnouti svědky.
§ 79.
(1) Vyžaduje-li toho objasnění věci, může si výbor vyžádat i jiná dobrozdání nebo vyšetření příslušným orgánem státní moci nebo použití jiných důkazních prostředků, jako předložení listin a pod.
(2) Orgán státní moci je povinen vyžádaný úkon provést.
(3) Odepření předložení soukromé listiny se rovná odepření svědectví.
§ 80*.
Výbor může pověřiti předsedu nebo zpravodaje nebo několik svých členů, aby za spoluúčasti znalců nebo bez ní provedli ohledání na místě samém.
§ 81.
(1) O povinnosti svědčiti, o opatřeních donucovacích, o právu odpírati výpověď a o nárocích na svědečné platí ustanovení správního řízení, neprovádí-li úkon soud.
(2) Člen Národního shromáždění může odepříti svědectví z důvodu § 47 ústavy.
(3) Veřejní úředníci před výborem nemohou odepříti svědectví z důvodu úředního tajemství.
(4) Křivá výpověď svědkova před výborem je trestná jako křivá výpověď před soudem.
(5) O donucovacích opatřeních soud, nebo příslušný orgán státní moci.
Účast ve schůzích výboru.
§82.
Poslanec zvolený do výboru je povinen volbu přijmout a pravidelně se zúčastnit schůzí. Pro
účast ve schůzích výboru platí všeobecná ustanovení o účasti v plenárních schůzích (§ 91 a násl. ).
§83.
Nemůže-li se člen výboru dočasně účastnit výborových schůzí, může výbor na návrh předsednictva klubu, jehož Členem je tento poslanec, povolat na jeho místo a po dobu jeho nepřítomnosti do výboru jiného poslance téhož klubu.
§84.
(1) Pro projednání věci výboru přikázané bude ustanoven předsedou nebo, budou-li vzneseny námitky usnesením výboru zpravodaj, který podává zpravidla též zprávu o výsledku jednání výboru plenární schůzi. Výjimečně při zvlášť obsáhlých osnovách lze ustanoviti vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.
(2) Zpravodaj doprovodí ve výboru svou zprávu čtením osnovy zákona nebo návrhu usnesení, po případě jeho části, kterou výbor projednává.
§85.
(1) Pro podání zprávy plenární schůzi může však býti ustanoven zpravodaj jiný, po případě jeden zpravodaj i pro podání zprávy o více osnovách projednaných týmž výborem.
(2) Projednává-li tutéž záležitost několik výborů, může podati zprávu zpravodaj nebo zpravodajové, na nichž se dohodli předsedové příslušných výborů. Nedohodli-li se, určí zpravodaje předseda Národního shromáždění.
•
§86.
(1) Zprávu o výsledku jednání nutno sepsati, a jde-li o osnovu zákona připojit k ní jako její součást celou osnovu zákona v úpravě výborem provedené. Zprávu o výsledku jednání výboru lze podati teprve, když byla výborem schválena. Výbor může však zmocnit zpravodaje a předsedu, aby sami zprávu vypracovali.
(2) Zprávu podpisuje předseda a zpravodaj, který též dohlíží, aby byla správně vytištěna.
- Zapisovatelé.
§ 87.
Zapisovatelé odpovídají za správnost a úplnost zápisu a dohlížejí na hlasování a konání voleb.
Kancelář Národního shromáždění.
§88.
(1) Orgánem Národního shromáždění a jeho předsednictva je kancelář Národního shromáž-
dění, která je bezprostředně podřízena předsedovi Národního shromáždění. V jejím čele stojí generální tajemník Národního shromáždění, který má náměstky.
(2) Organisace a působnost kanceláře Národního shromáždění, ustanovování jejích zaměstnanců a úprava jejich služebního poměru řídí se platnými zákonnými ustanoveními a organisačními a služebními řády.
Část VII. Ustanovení o poslancích. § 89.
Dříve než se poslanci zúčastní poprvé schůze Národního shromáždění, podepíší v jeho kanceláři prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu.
§ 90.
(1) Poslanci skládají v první schůzi Národního shromáždění, které se zúčastní, slib (§ 42, odst. l ústavy).
(2) Slib skládají poslanci slovem "slibuji" a podáním ruky předsedajícímu, jenž před tím dá přečísti formuli slibu.
(3) Odepření slibu nebo slib s výhradou mají samy o sobě, za následek ztrátu mandátu (§ 42, odst. 2 ústavy), kterou prohlásí předsedající.
§91.
(1) Poslanci jsou povinni účastniti se všech jednání a prací Národního shromáždění.
(2) Toto ustanoveni se nevztahuje na poslance, kteří jsou členy vlády.
§ 92.
(1) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání nebo prací Národního shromáždění, musí se omluvit. Omluvit se může jen ze závažných důvodů ústně nebo písemně předem u předsedy Národního shromáždění.
(2) Dodatečná omluva se uzná jen tehdy, prokáže-li poslanec překážky, které mu zabránily omluviti se předem a podá-li ji ihned, jakmile tyto překážky pominou.
(3) Brání-li poslanci omluvné důvody, s výjimkou nemoci zúčastnit se jednání a prací Národního shromáždění na dobu delší než 7 dnů, musí si vyžádati u předsedy Národního shromáždění písemně dovolenou s uvedením a s průkazem omluvných důvodů. Trvá-li nemoc déle než 7 dnů musí poslanec předložit lékařské vysvědčení.