Národní shromáždění republiky Československé 1949.
I. volební období. 3. zasedání.
338.
Zpráva
výboru ústavně-právního
o návrhu poslanců Hodinové-Spurné, Komzaly, V. Davida, dr. Beráka,
dr. Procházky, dr. Hulínského, Töröka, dr. Bartušky, Štětky a druhů (tisk 326)
na vydání zákona o jednacím řádu Národního shromáždění.
Ústavně-právní výbor projednal shora zmíněný iniciativní návrh zákona o jednacím řádu Národního shromáždění ve své schůzi dne 7. července 1949 a přijal jej s těmito změnami:
V § l, v odst. 2, § 106 přečíslován na § 105.
V § 3, za slovo "předseda" se vkládají slova "nebo některý z místopředsedů".
V § 4, odst. l, v 2. řádce za slovo "místopředsedů" se dává písmeno "a" místo-dosavadního "o".
V § 5, za slovo "schůze" se vkládá čárka a "přijme slib dosud předsedajícího, byl-li tento zvolen poslancem nového Národního shromáždění,... ".
V § 6, za slovo "předsednictva" se vkládá "... za dobu, kdy Národní shromáždění nezasedalo (§ 66 ústavy). "
V § 7, odst. 2 druhá část věty bude zníti "... president republiky nebo výjimečně předsednictvo Národního shromáždění, pakliže je president republiky přes žádost nadpoloviční většiny poslanců nesvolal ve lhůtě stanovené v § 49, odst. 3 ústavy. "
§ 8 bude zníti:
"§ 8.
Zasedání se končí, prohlásí-li president republiky zasedání za skončené (§ 49, odst. 2 ústavy), nebo uplyne-li volební období (§ 50, odst. 2 ústavy), nebo rozpustí-li president republiky Národní shromáždění (§ 50, odst. l ústavy). "
§ 9 bude zníti:
"§ 9.
Bylo-li zasedání Národního shromáždění prohlášeno za skončené, nebo uplynulo-li volební období Národního shromáždění nebo bylo-li Národní shromáždění rozpuštěno, končí všechny jeho práce mimo činnost předsednictva. "
V § 12, v bodě 3 za slovo "předsednictva" přijde "..., užšího předsednictva... "; '
v bodě 4 bude: "4. návrhy vlády, prohlášení vlády a členů vlády, ";
v bodě 5 bude: "5. návrhy a podněty poslanců, ".
§ 13, odst. 2 bude začínati takto: "Takový návrh musí obsahovat... ".
V § 14, odst. l škrtnuto "a podněty", za slovo "předsednictva" přijde "Národního shromáždění" a za slovo "poslanců" přijde (§ 13). V 2. odst. ve 3. i 5. řádce bude škrtnuto slovo "podnětů" se závorkami.
§ 15 bude zníti:
"§ 15.
Vládní návrhy, jakož i podle povahy věci návrhy a podněty předsednictva, užšího předsednictva, nebo výborů, přikáže užší předsednictvo Národního shromáždění příslušnému výboru k projednání a podání zprávy, pokud je neponechá předsednictvu k projednání a podání zprávy Národnímu shromáždění (§ 54, č. 1). "
V § 16, odst. l, řádce 3. mění se lhůta 15 dnů na 30 dnů a v odst. 2, lhůta 3 dnů na 8 dnů. V odst. 2 rovněž se škrtá v poslední větě "bez rozpravy". V odst. l se rovněž škrtají ve slovech zamítnouti, projednati, podati a přikázati koncová měkká "i".
V § 18, v odst, l za slovo "vyšlé" vkládá se "buď z jeho vlastní iniciativy nebo přímo".
V části V., nadpis "Valná schůze" se mění v "Plenární schůze"; na základě tohoto usnesení v celé osnově zákona se místo termínu valná schůze bude používati plenární schůze.
V § 19 slovo "valná" se mění v "plenární".
V § 20 slovo "valné" se mění v "plenární" a na konci věty přijde "(§ 55, odst. 3 ústavy). "
V § 22 slovo "valné" se nahrazuje "plenární".
V § 23, odst. 2 v 9. řádce za slovem "souhlasem" se vkládá "plenární schůze".
V § 24, odst. l slovo "valné" se nahrazuje slovem "plenární".
V § 27 jako 6. odst. se vkládá:
"(6) Národní shromáždění může na návrh užšího předsednictva bez rozpravy prostým hlasováním omezit dobu řeči. "
Odstavec původně 6. se přečísluje na 7. a původně 7. na 8.
V § 28, V 1. odstavci se škrtá "a to písemně" a za slovo "poslanec" v 3. řádce se vkládá tečka.
V 2. odstavci se za slovo "poslanec" vkládá středník, škrtají se slova "rovněž písemně".
§30 bude zníti:
"§ 30.
členům vlády a předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu budiž uděleno slovo,
kdykoliv o to požádají, a to i po skončení rozpravy; předsedovi nejvyššího účetního kontrolního úřadu však jen, jde-li o obor jeho působnosti. "
§ 32 bude zníti:
"§ 32.
Národní shromáždění může se prostým hlasováním bez rozpravy k návrhu užšího předsednictva nebo kteréhokoliv poslance usnésti, aby byla zahájena rozprava o návrzích a podnětech předsednictva (užšího předsednictva). "
V § 36, v 2. odstavci, 3. řádce místo slov "aby proň" budou slova "aby pro ně".
§38, odst. 2 bude zníti:
"(2) Týmž způsobem se hlasuje, usnese-li se na tom Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy k návrhu předsedy. "
§ 39 bude zníti:
"§ 39.
(1) Národní shromáždění provádí volby a usnáší se o návrzích na jmenování prostou většinou hlasů, a to, není-li námitek, zdvižením- ruky, jinak hlasovacími lístky.
(2) Nedosáhne-li se při druhé volbě prosté většiny hlasů, koná se volba užší, do níž se pojme dvakrát tolik osob, kolik má býti voleno, a to těch, které při prvé volbě obdrží nejvíce hlasů. Při užší volbě je zvolen ten, kdo obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. "
(3) Nezměněn.
V § 46 slovo "valné" nahrazeno slovem "plenární". V druhé větě za slovem "uvést" se vkládá "zejména, kdo řídil schůzi,... ".
V § 49 slovo "valné" se nahrazuje slovem "plenární".
V § 50, v odst. l za slovo "vyloží" se vkládají, slova "před vytištěním".
V § 51 vkládá se jako bod 2. "užší předšednictvo, " původní bod 2, 3, 4 a 5 se přečíslují na 3, 4, 5, 6 a bod 6 bude zníti "kancelář Národního shromáždění. "
Nadpis předsednictvo před § 53 se škrtá.
V § 53 v bodě 8, 9 a 12 místo sněmovna se vkládá "Národní shromáždění", a to tak, že v bodě 8. bude "Národnímu shromáždění", v bodě 9. "Národního shromáždění" a v bodě 12. "funkcionáře Národního shromáždění".
V § 54 v bodě 2. místo "sněmovny" bude "Národního shromáždění", v bodě 4. místo "sněmovny" bude "Národního shromáždění" a místo slova "valné" bude "plenární". V bodě 6. místo "sněmovní" bude "kanceláře Národního shromáždění, jakož i o jejím služebním řádu, " a
v bodě 8. škrtají se slova "projevy mohoucí" a nahrazují se "projevy, které mohou" a v třetí řádce od zdola škrtá se spojka "a" a nahrazuje se slovem "anebo". "V § 55, odst. l, bodu 1. slovo "valné" se nahrazuje slovem "plenární".
V odst. 3 se škrtá slovo "sněmovní".
V § 57, 3. odstavci vkládá se pomlčka ve slově nepřijme-li.
V § 61 slovo "valné" se nahrazuje slovem "plenární".
§ 62 bude zníti:
"§ 62.
Národní shromáždění zvolí po svém ustavení výbor mandátový, rozpočtový a výbor pro hospodářské plánování a jeho kontrolu a stanoví počet jejich členů. Dále zvolí Národní shromáždění výbory podle zákona. "
V § 64, odst. 1. bude zníti:
"(1) Výbory projednávají věci, přikázané jim plenární schůzí, předsednictvem, nebo užším předsednictvem Národního shromáždění a podávají o nich zprávy (§§ 53 a 54). "
Jako § 65 bude původní § 66.
Původní § 65 se přečísluje na § 66 a v odst. l, liteře c) bude slovo "prohřešil" nahrazeno slovem "provinil".
V § 68, odst. l slovo "valná" se nahrazuje slovem "plenární".
V § 71, odst. 2 se škrtají slova "v přiměřené lhůtě", a před slovo "svolá" se klade čárka.
V § 72, odst. l nahrazuje se slovo "zásadně" slovem "zpravidla"; a v odst. 2 škrtá se slovo "svého" a za slovo "předsedy" se klade slovo "výboru".
V § 73, v 3. větě ve slově předsedající se škrtá koncovka "jící" a ve větě 4. ve slově předsedajícího se škrtá druhá část slova "ajícího" a nahrazuje se "y". V poslední větě slovo "valnou" se nahrazuje slovem "plenární" a slovo "sněmovny'' se nahrazuje slovy "Národního shromáždění. "
- V §; 74, odst. l se škrtá slovo "sněmovní" a za slovo "kanceláře" se vkládají slova "Národního shromáždění". V odst. 4 škrtají se slova "jeho jednání" a nahrazují se slovy "zpráva o jeho jednání nebo jeho části".
V § 75, odst. 2 bude zníti:
"(2) Předsedovi a místopředsedům Národního shromáždění a členům vlády budiž uděleno slovo kdykoliv o to požádají. Totéž platí, avšak jen v oboru jejich působnosti, pro předsedu nejvyššího účetního kontrolního úřadu a pověřence. "
V § 78 provedena v druhé části věty tato změna "... vyslechl nebo příslušným soudem po případě jiným orgánem státní moci dal vyslechnouti svědky. "
V § 79 v odst. (1) škrtají se slova "výkon dohlídky příslušného orgánu" a nahrazují se slovy,,... vyšetření příslušným orgánem". V odst 2, škrtají se slova "a listiny předložit".
V § 81 v prvním odstavci škrtají se slova "cestou dožádání soud" a nahrazují se slovy "úkon soud". V odst. 4 za slovo "svědkova" se vkládají slova "před výborem". V odst. 5 za slovo "rozhodne" se vkládají slova "soud nebo" a škrtá se druhá polovina věty od slova "(nebo.. shromáždění". Za slovo moci se dává tečka.
V § 82 místo "ve valných" bude státi "v plenárních.
§ 84 bude zníti:
"§ 84.
(1) Pro projednání věci výboru přikázané bude ustanoven předsedou nebo, budou-li vzneseny námitky usnesením výboru zpravodaj, který podává zpravidla též zprávu o výsledku jednání výboru plenární schůzi. Výjimečně při zvlášť obsáhlých osnovách lze ustanoviti vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.
(2) Zpravodaj doprovodí ve výboru svou zprávu čtením osnovy zákona nebo návrhu usnesení, po případě jeho části, kterou výbor projednává. "
V § 85, odst. l slovo "valné" nahrazuje se slovem "plenární" a v odst. 2, větě 2. škrtají se slova "užší předsednictvo" a nahrazují se slovem "předseda". Nadpis Sněmovní- kancelář před § 88 se nahrazuje nadpisem "Kancelář Národního shromáždění. "
§ 89 bude zníti:
§ 89.
Dříve než se poslanci zúčastní poprvé schůze Národního shromáždění, podepíší v jeho kanceláři prohlášení, obsahující formuli poslaneckého slibu. "
V § 91 místo slova "sněmovních" přijdou slova "Národního shromáždění".
V § 92, v odst. l a 3 místo slova "sněmovních" přijdou slova "Národního shromáždění". V 3. odst. slovo "poslanci" z druhé řádky se přesune do řádky první, před slovo "omluvné". K 4. odst. se připojí tato věta: "Proti jeho rozhodnutí může se dotčený poslanec odvolati do 15 dnů k plenární schůzi Národního shromáždění, která rozhodne prostým hlasováním bez rozpravy. "
V § 98 slovo "valné" se nahrazuje slovem "plenární".
škrtá se úplně § 94, a to z toho důvodu, že pro zajištění toho, co měl chránit tento paragraf, plně postačí § 92, odst. (1) a § 94 (v návrhu § 95, odst. (1).
Původní § 95 přečísluje se na § 94 a bude
zníti:
"Kárné řízení. §94.
(1) Kárné řízení se zavádí proti poslanci, který
1. se opětovně nezúčastní bezplatné omluvy schůzí nebo jiných prací Národního shromáždění jemu uložených;
2. urazí při výkonu mandátu při jednání Národního shromáždění jeho "členy nebo jiné ústavní činitele na cti takovým způsobem, který je v rozporu s postavením Národního shromáždění;
3. urazí toto shromáždění nebo jeho orgán při jednání Národního shromáždění.
(2) Kárné řízení se zahájí k návrhu předsedovu nebo v případech bodů 2 a 3 též k návrhu uraženého. "
Ostatní paragrafy se přečíslují o nižší číslo.
V § 95 slovo "obviněnému" se nahrazuje slovem "poslanci".
V § 96, bod 4. bude zníti:
"(4) Ztráta nároku poslance Národního shromáždění na náhradu nebo její část (zákon ze dne 25. října 1948, č. 246 Sb. ). "
§ 97 bude zníti:
"§ 97.
Kárné řízení provádí užší předsednictvo Národního shromáždění, které též samo ukládá
tresty: písemnou důtku, ztrátu členství ve výboru a ztrátu nároku poslance Národního shromáždění na náhradu nebo její část na dobu nejvýše l měsíce a činí návrhy plenární schůzi Národního shromáždění na uložení ostatních trestů. "
§ 98 bude zníti:
"§ 98.
O návrzích užšího předsednictva Národního shromáždění v kárných věcech rozhodne Národního shromáždění prostým hlasováním. "
V § 99 slovo "valné" se nahrazuje slovem "plenární" a slovo "sněmovny" se nahrazuje slovy "Národního shromáždění".
V § 100 slovo "disciplinárního" se nahrazuje slovem "kárného".
V § 101 bude zníti odst. l takto:
"(1) K usnadnění výkonu mandátu a politické spolupráce poslanců, styku s předsednictvem a jinými orgány Národního shromáždění, sdružují se poslanci v poslanecké kluby. "
V § 102 slovo "sněmovny" se nahrazuje slovy "Národního shromáždění".
§ 103 bude zníti:
"§ 103.
Na úhradu nákladů poslaneckých klubů poskytují se státní příspěvky z rozpočtu Národního shromáždění ve výši 15% úhrnné částky nároků poslanců Národního shromážděni na náhradu všech členů klubu. "
§ 105 přečísluje se "§ 101, 103, 104" na "§ 100, 102 a 103" a škrtá se úplně "§ 94".
V § 106 za slovo "zrušují" se vkládá slovo "zejména".
Takto upravený návrh zákona doporučuje ústavně-právní výbor Národnímu shromáždění ke schválení.
V Praze dne 7. července 1949.
Dr. Bartuška v. r., předseda.
Dr. Kokeš v. r., zpravodaj.
Zákon
ze dne - 1949
o jednacím řádu Národního shromáždění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I. Úvodní ustanovení.
§ 1.
(1) Jednací řád Národního shromáždění upravuje základní zásady jednání Národního shromáždění, jeho styky s vládou a navenek vůbec.
(2) Vnitřní poměry a další pravidla jednání upravuje si Národní shromáždění v rámci tohoto jednacího řádu vlastním usnesením (§ 105),
Část II.
Jak se Národní shromáždění ustavuje. Ustavující schůze.
§ 2.
Ustavující schůzi nově zvoleného Národního shromáždění svolá president republiky do 6 týdnů po vyhlášení výsledku voleb.
§ 3.
Než bude zvoleno předsednictvo, řídí ustavující schůzi předseda nebol některý z místopředsedů dřívějšího Národního shromáždění.
§ 4.
(1) Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsedy, místopředsedů a ostatních členů předsednictva.
(2) Sčítání hlasů provádějí čtyři poslanci pověření předsedajícím.
§ 5.
Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze, přijme slib dosud předsedajícího, byl-li tento zvolen poslancem nového Národního shromáždění a dá provést volbu zapisovatelů.
§ 6.
Pak podá předseda dřívějšího Národního shromáždění nebo některý z jeho místopředsedů zprávu o činnosti předsednictva za dobu, kdy Národní shromáždění nezasedalo (§ 66 ústavy).
část III. Zasedání Národního shromáždění.
§ 7.
(O Národní shromáždění se schází ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu v březnu, podzimnímu v říjnu. Svolává je president republiky (§ 49, odst. l ústavy).
(2) K mimořádnému zasedání se sejde Národní shromáždění, kdykoliv je k němu svolá president republiky nebo výjimečně předsednictvo Národního shromáždění, pakliže je president republiky přes žádost nadpoloviční většiny poslanců nesvolal ve lhůtě stanovené v § 49, odst. 3 ústavy.
§ 8.
Zasedání se končí, prohlásí-li president republiky zasedání za skončené (§ 49, odst. 2 ústavy), nebo uplyne-li volební období (§ 50, odst. 2 ústavy), nebo rozpustí-li president republiky Národního shromáždění (§ 50, odst. l ústavy).
§ 9.
Bylo-li zasedání Národního shromáždění prohlášeno za skončené, nebo uplynulo-li volební období Národního shromáždění nebo bylo-li Národní shromáždění rozpuštěno, končí všechny jeho práce mimo činnost předsednictva.
8-10.
(1) Nově zvolené Národní shromáždění se může na návrh svého předsednictva nebo na návrh vlády usnést, že učiní předmětem svého jednání věci, které v dřívějším Národním shromáždění nebyly dokončeny.
(2) Bylo-li však zasedání prohlášeno za skončené, pokračuje Národní shromáždění v příštím zasedání v pracích podle toho stavu, v jakém byly při skončení minulého zasedání.
§ 11.
Při pouhém odročení zasedání presidentem republiky (§ 49, odst. 2 ústavy) nastává v něm pouze přestávka a všechny výbory mohou pokračovat ve své práci.
Část IV. Předměty jednání.
§ 12.
Předměty jednání Národního shromáždění jsou:
1. zprávy a podněty presidenta republiky (§ 74, odst. l, čís. 5 ústavy),
2. připomínky presidenta republiky (§§ 58 a 59 ústavy),
3. návrhy, podněty a zprávy předsednictva, užšího předsednictva a předsedy Národního shromáždění,
4. návrhy vlády, prohlášení vlády a členů vlády,
5. návrhy a podněty poslanců,
6. zprávy a podněty výborů,
7. dotazy (interpelace),
8. provádění voleb jemu příslušejících.
§ 13.
(1)Návrhy zákonů podávané poslanci (iniciativní návrhy poslanců) musí být podány písemně v kanceláři Národního shromáždění a podepsány alespoň 20 poslanci.
(2) Takový návrh musí obsahovat přesnou formulaci toho, na čem se má Národní shromáždění usnést a musí být k němu přiložen rozpočet o finančním dosahu osnovy a návrh na úhradu potřebného nákladu (§57 ústavy).
§ 14.
(1) Návrhy předsednictva Národního shromáždění, návrhy vlády a iniciativní návrhy poslanců (§ 13) se vytisknou a dodají co nejdříve poslancům.
(2) Užší předsednictvo může, nejde-li o návrhy zákonů, upustit od úplného vytištění návrhů a nahradit je stručným označením obsahu s upozorněním, že do úplných návrhů lze nahlédnouti v kanceláři Národního shromáždění.
•
§ 15.
Vládní návrhy, jakož i podle povahy věci návrhy a podněty předsednictva, užšího předsednictva, nebo výborů, přikáže užší předsednictvo Národního shromáždění příslušnému výboru k projednání a podání zprávy, pokud je neponechá předsednictvu k projednání a podání zprávy Národnímu shromáždění (§ 54, č. 1).
§ 16.
(1) Iniciativní návrhy poslanců může však předsednictvo, shledá-li po jejich prozkoumání, že se nehodí k věcnému projednávání, do 30 dnů od podání návrhu zamítnout. Jinak musí předsednictvo návrh projednat a podat o něm zprávu sněmovně nebo jej přikázat příslušnému výboru k projednání a podání zprávy.
(2) O zamítavém usnesení vyrozumí předsednictvo navrhovatele. Tito mohou do osmi dnů poté podati u předsedy Národního shromáždění písemný návrh, aby Národní shromáždění toto zamítavé usnesení zrušilo. Předseda je povinen předložiti věc k rozhodnutí Národnímu shromáždění v některé z nejbližších tří schůzí. Národní shromáždění rozhodne prostým hlasováním.
(3) Rozhodne-li Národní shromáždění, že návrh má být předmětem jednání, postupuje předsednictvo podle odstavce l, druhá věta.
§ 17.
• v
Vládní návrhy i iniciativní návrhy poslanců mohou být odvolány, dokud Národní shromáždění nepřikročí k hlasování o nich.
§ 18.
(1) Užší předsednictvo Národního shromáždění předkládá Národnímu shromáždění k projednání podle své úvahy návrhy a podněty vyšlé buď z jeho vlastní iniciativy nebo přímo z iniciativy lidu (návrhy, podněty, resoluce, petice a pod. ).
(2) Nepředloží-li užší předsednictvo tyto návrhy, podněty, resoluce, petice a pod. k projednáni Národnímu shromáždění, rozhodne o nich samo.
část V. Plenární schůze.
§ 19.
Plenární schůze může být zahájena a Národní shromáždění je způsobilé jednati, je-li přítomna v zasedací síni alespoň jedna třetina poslanců.
§ 20.
Plenární schůze se mohou zúčastniti členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, dále zástupci jimi vyslaní (§ 55, odst. 3 ústavy).
§ 21.
Člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu je povinen dostaviti se osobně do schůze Národního shromáždění, usnese-li se na tom Národní shromáždění na písemný návrh alespoň 20 poslanců prostým hlasováním bez rozpravy, nebo požádá-li o to předsednictvo Národního shromáždění (§ 55 ústavy).
§ 22.
Plenární schůze Národního shromáždění jsou zpravidla veřejné.
§ 23.
(1)Důvěrná (neveřejná) schůze se koná výjimečně, usnese-li se na tom Národní shromáždění na návrh svého předsedy nebo na návrh vlády nebo člena vlády, a to bez rozpravy prostým hlasováním.
(2) Usnese-li se Národní shromáždění, že, bude schůze neveřejná, nařídí ihned předseda, aby posluchači opustili zasedací síň. V neveřejné schůzi smějí setrvati mimo poslance jen členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, jedná-li se o věc z oboru jeho působnosti, dále zaměstnanci kanceláře Národního shromáždění určení předsedou a na návrh členů vlády se souhlasem plenární schůze Národního shromáždění, daným prostým hlasováním, bez rozpravy, jejich zástupci.
(3) Zápis o jednání, jakož i těsnopisecká zpráva o neveřejné schůzi se neuveřejňují, ledaže by se Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy usneslo jinak.
§ 24.
(1) Pořad jednání plenární schůze stanoví užší předsednictvo Národního shromáždění. Předseda sdělí před ukončením schůze usnesení užšího předsednictva o době a způsobu svolání příští schůze. Před ukončením schůze nebo při zahájení příští schůze sdělí předseda pořad a dotáže se, zda není proti němu námitek. O pořadu nebo i námitkách rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Na návrh předsedův může Národní shromáždění za schůze prostým hlasováním bez rozpravy přesunouti pořad jednání nebo jednání o některém předmětu přerušiti a projednávati jiný bod denního pořadu.
§25.
(1) Sdělení předsednictva Národního shromáždění, vlády a výborů Národního shromáž-
dění, zejména sdělení o tom, které návrhy, jak a komu jsou přiděleny, došlé zprávy a dotazy oznámí předseda ve schůzi; sdělení taková mohou býti oznámena i písemně, nejde-li o věc, o které jednací řád nařizuje hlasování.
(2) Ke sdělení předsednictva možno se hlásit o slovo jen, pokud tak jednací řad výslovně stanoví; přihlásí-li se poslanec k písemným sdělením, může mu předseda na konci schůze udělit slovo podle své úvahy.
§26.
Užší předsednictvo může rozpravu rozdělit, jde-li o věci závažné, na povšechnou a podrobnou. Předseda rozhodne, jak se bude vzhledem k tomu o věci hlasovat. Bude-li proti předsedovu rozhodnutí podána námitka, rozhodne Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním.
§27.
(1) Řečníci se mohou hlásit o slovo u předsedy již před schůzí nebo za schůze osobně nebo prostřednictvím klubu, dokud není usnesen konec rozpravy, jinak dokud předseda nedá závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Při zahájení rozpravy oznámí předseda dosud přihlášené řečníky. Po zpravodajově řeči uděluje předseda slovo řečníkům zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Slova se smí ujmouti jen ten, komu je předseda udělí; mluví se s řečniště.
(4) Kdo, byv vyzván k řeči, není přítomen, ztrácí slovo.
(5) Řečníci si mohou pořadí vyměnit, musí to však, než přijde řada na prvého z nich, oznámit předsedovi.
(6) Národní shromáždění může na návrh užšího předsednictva bez rozpravy prostým hlasováním omezit dobu řeči.
(7) Řeči k jednacímu řádu, poznámky osobní a věcné připustí předseda podle, svého uvážení. Tyto řeči a poznámky nesmějí trvati déle než 5 minut.
(8) Chce-li se předseda zúčastnit rozpravy, předá řízení schůze.
§28.
(1) Návrhy týkající se pouze způsobu jednání, jakož i návrhy na konec rozpravy může podati každý poslanec. Národní shromáždění se o nich usnáší prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Návrh na odročení jednání o věci nebo na její vrácení předsednictvu nebo výboru s urči-