Národní shromáždění republiky Československé 1949.
1. volební období. 3. zasedání.
326.
Návrh
poslanců Hodinové-Spurné, Komzaly, V. Davida, dr. Beráka, dr. Procházky, dr. Hulínského, Töröka, dr. Bartušky a Štětky
na vydání zákona o jednacím řádu Národního shromáždění.
•
Podepsaní navrhují: Národní shromáždění republiky Československé rač se usnésti:
Zákon
ze dne 1949
o jednacím řádu Národního shromáždění.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Část I. Úvodní ustanovení.
§ 1.
(1) Jednací řád Národního shromáždění upravuje základnu zásady jednání Národního shromáždění, jeho styky s vládou a navenek vůbec.
(2) Vnitřní poměry a další pravidla jednání upravuje si Národní shromáždění v rámci tohoto jednacího řádu vlastním usnesením (§ 106).
Část II.
Jak se Národní shromáždění ustavuje. Ustavující schůze.
§ 2.
Ustavující schůzi nově zvoleného Národního shromáždění svolá president republiky do 6 týdnů po vyhlášení výsledku voleb.
§ 3.
Než bude zvoleno předsednictvo, řídí ustavující schůzi předseda dřívějšího Národního shromáždění.
§4.
(O Předsedající přijme slib poslanců a dá provést volbu předsedy, místopředsedů o ostatních členů předsednictva.
(2) Sčítání hlasů provádějí čtyři poslanci pověření předsedajícím.
§ 5.
Jakmile se zvolí nové předsednictvo, ujme se nově zvolený předseda řízení schůze a dá provést volbu zapisovatelů.
§ 6.
Pak podá předseda dřívějšího Národního shromáždění nebo některý z jeho místopředsedů zprávu o činnosti předsednictva (§ 66, odst. 7 ústavy).
Část III. Zasedání Národního shromáždění.
§ 7.
(1) Národní shromáždění se schází ke dvěma řádným zasedáním v roce: jarnímu v březnu, podzimnímu v říjnu. Svolává je president republiky (§ 49, odst. l ústavy).
(2) K mimořádnému zasedání se sejde Národní shromáždění, kdykoliv je k němu svolá president republiky nebo výjimečně na vyzvání předsednictva Národního shromáždění, nesvolá-li je na žádost nadpoloviční většiny poslanců president republiky ve lhůtě stanovené v § 49, odst. 3 ústavy.
§ 8.
Zasedání se končí, rozpustí-li president republiky Národní shromáždění (§ 50, odst. l ústavy), nebo uplyne-li volební období (§ 50, odst. 2 ústavy) nebo prohlásí-li president republiky zasedání za skončené (§ 49, odst. 2 ústavy).
§9.
Bylo-li Národní shromáždění rozpuštěno nebo uplynulo-li jeho období nebo bylo-li jeho zasedání prohlášeno za skončené, končí všechny jeho práce mimo činnost předsednictva.
§10.
(1) Nově zvolené Národní shromáždění se může na návrh svého předsednictva nebo na
návrh vlády usnést, že učiní předmětem svého jednání věci, které v dřívějším Národním shromáždění nebyly dokončeny.
(2) Bylo-li však zasedání prohlášeno za skončené, pokračuje Národní shromáždění v příštím zasedání v pracích podle toho stavu, v jakém byly při skončení minulého zasedání.
§ U.
Při pouhém odročení zasedání presidentem republiky (§ 49, odst. 2 ústavy) nastává v něm pouze přestávka a všechny výbory mohou pokračovat ve své práci.
Část IV. Předměty jednání.
§ 12.
Předměty jednání Národního shromáždění jsou:
1. zprávy a podněty presidenta republiky (§ 74, odst. l, čís. 5 ústavy),
2. připomínky presidenta republiky (§§ 58 a 59 ústavy),
3. návrhy, podněty a zprávy předsednictva a předsedy Národního shromáždění,
4. návrhy vlády a prohlášení vlády,
5. návrhy poslanců,
6. zprávy a podněty výborů,
7. dotazy (interpelace),
8. provádění voleb jemu příslušejících.
§ 13.
(1) Návrhy zákonů podávané poslanci (iniciativní návrhy poslanců) musí být podány písemně v kanceláři Národního shromáždění a podepsány alespoň 20 poslanci.
(2) Návrh musí obsahovat přesnou formulaci toho, na čem se má Národní shromáždění usnést a musí být k němu přiložen rozpočet o finančním dosahu osnovy a návrh na úhradu potřebného nákladu (§ 57 ústavy).
§ 14.
(1) Návrhy a podněty předsednictva, návrhy vlády a iniciativní návrhy poslanců se vytisknou a dodají co nejdříve poslancům.
(2) Užší předsednictvo může, nejde-li o návrhy zákonů, upustit od úplného vytištění návrhů (podnětů) a nahradit je stručným označením obsahu s upozorněním, že do úplných návrhů (podnětů) lze nahlédnouti v kanceláři Národního shromáždění.
§ 15.
Vládní návrhy, jakož i podle povahy věci návrhy a podněty předsednictva nebo výborů, přikazují se příslušnému výboru k projednání a podání zprávy, jestliže je neprojedná a nepodá o nich zprávu Národnímu shromáždění předsednictvo (§ 54, č. 1).
§ 16.
(1) Iniciativní návrhy poslanců může však předsednictvo, shledá-li po jejich prozkoumání, že se nehodí k věcnému projednávání, do 15 dnů od podání návrhu zamítnouti. Jinak musí předsednictvo návrh projednati a podati o něm zprávu sněmovně nebo jej přikázati příslušnému výboru k projednání a podání zprávy.
(2)0 zamítavém usnesení vyrozumí předsednictvo navrhovatele. Tito mohou do tří dnů poté podati u předsedy Národního shromáždění písemný návrh, aby Národní shromáždění toto zamítavé usnesení zrušilo. Předseda je povinen předložiti věc k rozhodnutí Národnímu shromáždění v některé z nejbližších tří schůzí. Národní shromáždění rozhodne bez rozpravy prostým hlasováním.
(3) Rozhodne-li Národní shromáždění, že návrh má být předmětem jednání, postupuje předsednictvo podle odstavce l, druhá věta.
§ 17.
Vládní návrhy i iniciativní návrhy poslanců mohou být odvolány, dokud Národní shromáždění nepřikročí k hlasování o nich.
§ 18.
(1) Užší předsednictvo Národního shromáždění předkládá Národnímu shromáždění k projednání podle své úvahy návrhy a podněty vyšlé z iniciativy lidu (návrhy, podněty, resoluce, petice a pod. ).
(2) Nepředloží-li užší předsednictvo tyto návrhy, podněty, resoluce, petice a pod. k projednání Národnímu shromáždění, rozhodne o nich samo.
část V.
Valná schůze.
§ 19.
Valná schůze může být zahájena a Národní shromáždění je způsobilé jednati, je-li přítomna v zasedací síni alespoň jedna třetina poslanců.
§ 20.
Valné schůze se mohou zúčastniti členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, dále zástupci jimi vyslaní.
§ 21.
člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu je povinen dostaviti se osobně do schůze Národního shromáždění, usnese-li se na tom Národní shromáždění na písemný návrh alespoň 20 poslanců prostým hlasováním bez rozpravy, nebo požádá-li o to předsednictvo Národního shromáždění (§ 55 ústavy).
§ 22.
Valné schůze Národního shromáždění jsou zpravidla veřejné.
§ 23.,
(1) Důvěrná (neveřejná) schůze se koná výjimečně, usnese-li se na tom Národní shromáždění na návrh svého předsedy nebo na návrh vlády nebo člena vlády, a to bez rozpravy prostým hlasováním.
(2) Usnese-li se Národní shromáždění, že bude schůze neveřejná, nařídí ihned předseda, aby posluchači opustili zasedací síň. V neveřejné schůzi smějí setrvati mimo poslance jen členové vlády, předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu, jedná-li se o věc z oboru jeho působnosti, dále zaměstnanci kanceláře Národního shromáždění určení předsedou a na návrh členů vlády se souhlasem Národního shromáždění, daným prostým hlasováním bez rozpravy, jejich zástupci.
(3) Zápis o jednání, jakož i těsnopisecká zpráva o neveřejné schůzi se neuveřejňují, ledaže by se Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy usneslo jinak.
§ 24.
(1) Pořad jednání valné schůze stanoví užší předsednictvo Národního shromáždění. Předseda sdělí před ukončením schůze usnesení užšího předsednictva o době a způsobu svolání příští schůze. Před ukončením schůze nebo při zahájení příští schůze sdělí předseda pořad a dotáže se, zda není proti němu námitek. O pořadu nebo i námitkách rozhodne Národní shromáždění prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Na návrh předsedův může Národní shromáždění za schůze prostým hlasováním bez rozpravy přesunouti pořad jednání nebo jednání o některém předmětu přerušiti a projednávati jiný bod denního pořadu.
§ 25.
(1) Sdělení předsednictva Národního shromáždění, vlády a výborů Národního shromáždění, zejména sdělení o tom, které návrhy, jak a komu jsou přiděleny, došlé zprávy a dotazy oznámí předseda ve schůzi; sdělení taková mohou býti oznámena i písemně, nejde-li o věc, o které jednací řád nařizuje hlasování.
(2) Ke sdělení předsednictva možno se hlásit o slovo jen, pokud tak jednací řád výslovně stanoví; přihlásí-li se poslanec k písemným sdělením, může mu předseda na konci schůze udělit slovo podle své úvahy.
§26.
Užší předsednictvo může rozpravu rozdělit, jde-li o věci závažné, na povšechnou a podrobnou. Předseda rozhodne, jak se bude vzhledem k tomu o věci hlasovat. Bude-li proti předsedovu rozhodnutí podána námitka, rozhodne Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním.
§27.
(1) Řečníci se mohou hlásit o slovko u předsedy již před schůzí nebo za schůze osobně nebo prostřednictvím klubu, dokud není usnesen konec rozpravy, jinak dokud předseda nedá závěrečné slovo zpravodaji.
(2) Při zahájení rozpravy oznámí předseda dosud přihlášené řečníky. Po zpravodajově řeči uděluje předsedá slovo řečníkům zpravidla v pořadí jejich přihlášek.
(3) Slova se smí ujmouti jen ten, komu je předseda udělí; mluví se s řečniště.
(4) Kdo, byv vyzván k řeči, není přítomen, ztrácí slovo.
(5) Řečníci si mohou pořadí vyměnit, musí to však, než přijde řada na prvého z nich, oznámit předsedovi.
(6)Řeči k jednacímu řádu, poznámky osobní a věcné připustí předseda podle svého uvážení. Tyto řeči a poznámky nesmějí trvati déle než 5 minut.
(7) Chce-li se předseda zúčastnit rozpravy, předá řízení schůze.
§28.
(1) Návrhy týkající se pouze způsobu jednání, jakož i návrhy na konec rozpravy může podati každý poslanec, a to písemně. Národní shromáždění se o nich usnáší prostým hlasováním bez rozpravy.
(2) Návrh na odročení jednání o věci nebo na její vrácení předsednictvu nebo výboru s určitým příkazem může podati každý poslanec rovněž písemně; byl-li zamítnut, nelze jej během jednání o téže věci a v téže schůzi opakovat.
§ 29.
Návrhy vedlejší a pozměňovací musí být podány písemně nejpozději hned po tom, kdy bude
usneseno rozpravu skončit, nebo kdy předseda prohlásí, že již nikdo není ke slovu přihlášen. Tyto návrhy stejně jako návrh, aby se přešlo k dennímu pořadu, musí být podepsány alespoň 20 poslanci.
§ 30.
Členové vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu mohou se ujmouti slova kdykoli, i několikrát, a to i po skončení rozpravy; předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu však jen, jde-li o obor jeho působnosti.
§ 31.
Předseda Národního shromáždění udělí slovo předsedovi nebo členům vlády také k prohlášení, která nejsou v souvislosti s pořadem schůze. Na návrh užšího předsednictva nebo kteréhokoliv z poslanců může se Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním usnésti, aby byla o prohlášení zahájena rozprava. Rozprava se zakončí hlasováním, zda Národní shromáždění toto prohlášení schvaluje či neschvaluje.
§ 32.
O návrzích a podnětech předsednictva budiž na jeho návrh nebo k návrhu kteréhokoliv poslance rovněž zahájena rozprava.
§ 33.
(1) Po řečnících udělí předseda závěrečné slovo zpravodajům, jinak navrhovateli podepsanému na prvém místě na návrhu; ten se však může vzdát slova ve prospěch jiného navrhovatele.
(2) Ujme-li se slova po skončení rozpravy člen vlády, je tím rozprava znovu zahájena.
§ 34.
(1) Předseda může po předchozím napomenutí odejmouti řečníkovi slovo, odchyluje-li se od projednávané věci nebo překročí-li stanovenou dobu řeči. "
(2) Předseda odejme slovo řečníkovi, porušuje-li jednací řád nebo vážnost jednání Národního shromáždění.
(3) Poslanec, kterému bylo slovo odňato, nesmí v téže rozpravě již mluviti.
(4) Návrhy, směřující zřejmě k maření nebo k svévolnému zdržování jednání Národního shromáždění, může předseda vyloučiti z jednání.
(5) Podá-li poslanec, kterého se týká některé z opatření učiněných podle předchozích odstavců, námitky u předsedy, rozhodne o nich Národní shromáždění bez rozpravy prostým hlasováním.
§ 35.
Urazí-li poslanec ve schůzi ústavního činitele, neuposlechne-li nařízení nebo opatření předsedova anebo maří-li přesto, že byl již předsedou napomenut, jednání, může ho předseda vyloučit ze schůze na dobu celé schůze, v těžších případech až na dobu tří schůzí dalších. Vyloučený se může odvolati do 8 dnů k užšímu předsednictvu Národního shromáždění.
§36.
(1) Národní shromáždění je způsobilé se usnášeti, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech poslanců. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(2) Usnesení, kterým se mění ústava, schvaluje ústavní zákon nebo se rozhoduje o vypovědění války, potřebuje k platnosti, aby proň hlasovaly nejméně 3/5 všech poslanců.
(3) Stejné většiny je třeba k platnosti usnesení, kterými se vynáší rozsudek v trestním řízení proti presidentu republiky nebo členu Vlády (§54 ústavy).
(4) K usnesení o návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo členu vlády, který musí být podepsán nejméně 100 poslanci, je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců, nadpoloviční většiny hlasů a hlasování podle jmen (§ 83, odst. 3 a § 86, odst. 3 ústavy).
§37.
O) Pořad hlasování stanoví po skončení rozpravy předseda.
(2) Hlasuje se zpravidla zdvižením ruky. (3) Předseda může dát sečísti hlasy.
(4) Předseda hlasuje.
§38.
(1) Usnáší-li se Národní shromáždění na zákonu vráceném presidentem republiky (§ 59, odst. l ústavy) nebo na návrhu na vyslovení nedůvěry vládě nebo jednotlivému členu vlády (§ 83, odst. 2 a § 86, odst. 3 ústavy), hlasuje se podle jmen.
(2) Týmž způsobem se hlasuje, určí-li tak užší předsednictvo.
§ 39.
(1) Volby se provádějí a návrhy na jmenování se usnášejí prostou většinou hlasů, a to, není-li námitek, zdvižením ruky, jinak hlasovacími lístky.
(2) Nedosáhne-li se při prvé volbě prosté většiny hlasů, koná se volba užší, do níž se pojme dvakrát tolik osob, kolik má býti voleno, a to těch, které při prvé volbě obdrží nejvíce hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los.
(3) Hlasovací lístky sčítají zapisovatelé nebo předsedou určení skrutátoři z poslanců s úředníky kanceláře Národního shromáždění.
§40.
(1) Poslanci se mohou dotazovat vlády nebo jednotlivých členů vlády na věci jejich působnosti.
(2) Dotaz může být písemný nebo ústní.
§41.
O) Písemné dotazy se podávají v kanceláři Národního shromáždění.
(2) Písemné dotazy musí být zodpověděny písemně nebo ústně do jednoho měsíce. Dotaz a odpověď se tiskem nerozdávají.
§42.
(1) Ústní dotaz musí být rovněž předem dodán kanceláři Národního shromáždění písemně.
(2) Užší předsednictvo Národního shromáždění přezkoumá podané ústní dotazy a rozhodne, zda se dotaz připouští k ústnímu zodpověděni anebo zda bude projednán jako dotaz písemný.
(3) Připustí-li užší předsednictvo Národního shromáždění dotaz k ústní odpovědi, zašle jedno
• vyhotovení dotázanému a uvede, ve které valné schůzi má být odpověď podána. Dotázaný je povinen dostaviti se do schůze osobně, nebo, není-li mu to možno, dát se zastoupit jiným členem vlády.
(4) Ve schůzi určené k ústní odpovědi přečte tazatel svůj dotaz; dotázaný je povinen odpovědět nebo odpověď odepřít s udáním důvodu.
§43.
(1) Každý poslanec se může dotázat předsednictva Národního shromáždění nebo předsedy Národního shromáždění na jejich opatření.
(2) Dotaz musí být podán písemně v kanceláři Národního shromáždění.
(3) Předseda, přečta obsah dotazu, odpoví naň v nejbližší valné schůzi.
(4) Dotaz ani odpověď se tiskem nerozdávají.
§ 44.
Návrhy vlády na vyslovení důvěry (§ 82 a § 83, odst. 3 ústavy) projedná Národní shromáždění, aniž byly před tím projednány v předsednictvu Národního shromáždění nebo ve výboru.
§ 45.
Návrh na vyslovení nedůvěry vládě (§83, odst. 2 ústavy) nebo jednotlivým členům vlády (§ 86, odst. 2 ústavy) projedná předsednictvo Národního shromáždění a podá o něm zprávu nejdéle do 8 dnů.
§ 46.
O každé valné schůzi Národního shromáždění sepíše se zápis. V zápise je nutno uvést, kolik členů bylo přítomno, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci se zúčastnili rozpravy a jaký byl výsledek hlasování.
§ 47.
(1) Zápisy o schůzi ověřené předsedou, zapisovatelem a generálním tajemníkem Národního shromáždění vyloží se po 48 hodin v kanceláři Národního shromáždění k nahlédnutí. Každý poslanec má právo podati v této lhůtě v kanceláři Národního shromáždění písemné námitky proti správnosti zápisu. Nepodá-li žádný poslanec námitky, pokládá se zápis za správný.
(2) Byly-li námitky podány, rozhodne o nich užší předsednictvo Národního shromáždění.
§ 48.
Usnesení Národního shromáždění a listiny jím vydávané podpisuje předseda Národního shromáždění, zapisovatel a generální tajemník Národního shromáždění.
§ 49.
O každé valné schůzi Národního shromáždění se sepíše a vytiskne těsnopisecká zpráva, podávající přesný obsah celého jednání.
§ 50.
(1) Těsnopisecké zprávy se vyloží v kanceláři Národního shromáždění.
(2) Každý řečník může podati námitky ve lhůtě určené užším předsednictvem proti znění té části záznamu, která obsahuje jeho řeč, uvede-li jaké omyly nebo nedostatky podle jeho názoru obsahuje.
(3) O vážnějších námitkách rozhoduje předseda Národního shromáždění.
(4) Spisy rozdané tiskem jsou přílohami těsnopiseckých zpráv.
Část VI. Orgány Národního shromáždění.
§ 51. Orgány Národního shromáždění jsou:
1. předsednictvo,
2. předseda,
3. výbory,
4. zapisovatelé,
5. sněmovní kancelář.
__
Předsednictvo Národního shromážděni, jeho složeni a pravomoc.
§ 52.
(O Předsednictvo má 24 členů a skládá se z předsedy, místopředsedů a ostatních členů (§63 ústavy).
(2) Předseda a místopředsedové tvoří užší předsednictvo.
Předsednictvo.
§53. Do pravomoci předsednictva náleží:
1. pravomoc podle § 65 ústavy,
2. projednávat návrhy na vyslovení nedůvěry vládě (§ 83, odst. 2 ústavy),
3. přijímat demisi vlády v době, kdy vláda vykonává funkci presidenta republiky (§ 84, odst. 3 ústavy),
4. podávat Národnímu shromáždění žalobu na presidenta republiky (§ 78 ústavy) a žalobu na členy vlády (§ 91, odst. 2 ústavy),
5. svolávat Národní shromáždění ve smyslu § 49, odst. 3, posl. věty ústavy,
6. projevovat souhlas s další vazbou poslance, který byl při trestném činu dopaden a zatčen v době, kdy sněmovna právě nezasedá (§ 46, odst. 3 ústavy),
7. pravomoc podle § 66 ústavy,
8. projednávat vládní návrhy a podle povahy věci i návrhy a podněty své nebo výborů, nebyly-li přikázány k projednání některému výboru a podávat o nich zprávu sněmovně; výjimečně může v zájmu urychleného projednání návrhu převzíti k vlastnímu projednání i věci výborům již přikázané,
9. rozhodovat, zda iniciativní návrhy poslanců mají být předmětem jednání sněmovny a v kladném případě postupovat podle § 16, odst. l jednacího řádu,
10. podávat závazný výklad jednacího řádu,
11. ustanovovat pořadí, v jakém místopředsedové zastupují předsedu,
12. ustanovovat sněmovní funkcionáře a vymezovat jejich pravomoc (§ 52, odst. 2 ústavy), nejsou-li podle ustanovení jednacího řádu voleni.
Užší předsednictvo.
§ 54.
Užší předsednictvo řídí ostatní práce Národního shromáždění a pečuje o jejich řádný chod, nejsou-li tyto práce vyhrazeny předsedovi Národního shromáždění, zejména:
1. přikazuje výborům vládní návrhy a podle povahy věci návrhy a podněty výborů, neponechá-li je k projednání předsednictvu,
2. projednává návrhy, podněty, resoluce, petice a pod., o nichž rozhodlo, že se nestanou předmětem jednání sněmovny,
3. rozhoduje, zda na dotazy poslanců má býti předsedou nebo členy vlády dána ústní odpověď,
4. určuje dobu jednání schůzí sněmovny a navrhuje valné schůzi ke schválení pořad těchto schůzí,
5. usnáší se na návrhu rozpočtu Národního shromáždění, o výdajích v rámci rozpočtu nebo o poukazovacím právu,
6. usnáší se o organisaci sněmovní kanceláře,
7. činí návrhy nebo rozhoduje v kárných věcech poslanců,
8. usnáší se o tisku návrhů a vylučuje z tisků projevy mohoucí ohrozit bezpečnost republiky nebo její lidově demokratické zřízení, projevy hrubě urážlivé nebo vybízející k trestným činům a je schvalující. S téhož hlediska posuzuje také přípustnost dotazů (§ 40 násl. ).
Předseda a místopředsedové.
§ 55.
(1) Do pravomoci předsedy Národního shromáždění náleží zejména:
1. svolávat a řídit valné schůze Národního shromáždění a schůze předsednictva,
2. zastupovat Národní shromáždění navenek,
3. podpisovat zákony (§ 60, odst. 2 ústavy),
4. podávat Národnímu shromáždění zprávy o činnosti předsednictva podle § 66, odst. 7 ústavy.
(2) Předsedovi je přímo podřízena kancelář Národního shromáždění.
(3) Předsedovi podléhá v Národním shromáždění sněmovní stráž, kterou opatřuje v dohodě s ministrem vnitra.
§56.
Místopředsedové zastupují předsedu se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí stanoveném předsednictvem.
Volba předsednictva.
§ 57.
(1) Národní shromáždění si volí ze svého středu předsednictvo vždy na dobu jednoho roku.
(2) Členové předsednictva podržují své funkce, dokud není zvoleno předsednictvo nové. Uplyne-li volební období Národního shromáždění anebo bude-li Národní shromáždění rozpuštěno, podrží členové předsednictva své funkce, dokud si nové Národní shromáždění nezvolí předsednictvo své.
(3) Nepřijmeli zvolený poslanec volbu do předsednictva, provede se ihned volba doplňovací.
(4) Uprázdní-li se z jakékoli příčiny místo člena předsednictva dříve, než skončí funkční období předsednictva, koná se na zbytek období volba doplňovací.
(5) Národní shromáždění může své předsednictvo nebo jeho jednotlivé členy kdykoli odvolat.
§ 58.
(1) Návrhy na volby, jakož i odvolání předsednictva Národního shromáždění nebo jeho členů, musí být podepsány alespoň 50 poslanci.
(2) Volba předsedy Národního shromáždění a místopředsedů se koná zvláštním hlasováním.
(3) Jinak platí pro volbu předsednictva všeobecná ustanovení tohoto jednacího řádu o volbách (§ 39).
Schůze a způsob jednání předsednictva.
§ 59.
O) Schůze předsednictva Národního shromáždění jsou zpravidla neveřejné. Jednání,
jeho Část nebo výsledek schůze mohou být prohlášeny za důvěrné a v tomto případě platí obdobně ustanovení o důvěrných schůzích výborů Národního shromáždění.
(2) Schůze předsednictva Národního shromáždění svolává a řídí předseda Národního shromáždění. Navrhne-li to třetina členů s uvedením pořadu jednání, předseda je povinen svolati schůzi do 5 dnů.
(3) V době, kdy předsednictvo vykonává funkci podle § 66 ústavy, je předseda povinen, žádá-li o to předseda vlády nebo 1/3 členů předsednictva s uvedením pořadu jednání, svolati schůzi předsednictva do 3 dnů. Neučiní-li tak, sejde se předsednictvo v téže lhůtě bez vyzvání.
(4) K platnosti usnesení předsednictva je třeba, s výjimkou uvedenou v § 66, odst. 5 ústavy, přítomnosti alespoň poloviny členů a souhlasu nadpoloviční většiny přítomných.
(5) Ustanovení o účasti jiných osob ve výborech, o přizvání znalců a svědků do výboru (§§ 75—81), jakož i o provádění šetření platí obdobně pro schůze předsednictva.
§ 60.
Požádá-li o to předsednictvo Národního shromáždění, je člen vlády a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu povinen dostaviti se osobně do schůze předsednictva (§ 55, odst. 2 ústavy).
§ 61.
(1) O schůzích předsednictva se vedou zápisy, pro něž platí obdobně všeobecná ustanovení o zápisech ve valné schůzi Národního shromáždění (§ 46).
(2) O zpravodajích a zprávách předsednictva platí obdobně ustanovení o zpravodajích a zprávách výborů (§§ 84—86).
Výbory, jejich pravomoc a složení.
§ 62.
Na počátku svého zasedání zřídí Národní shromáždění výbor mandátový, rozpočtový a výbor pro hospodářské plánování a jeho kontrolu a stanoví počet jejich členů. Dále zřídí Národní shromáždění výbory podle zákona.
§ 63.
Na návrh užšího předsednictva Národního shromáždění nebo 20 poslanců nebo na návrh vlády může Národní shromáždění zřídit prostým hlasováním bez rozpravy i výbory jiné a stanovit počet jejich členů.
§64.
(1) Výbory projednávají věci přikázané jim valnou schůzí nebo předsednictvem Národního shromáždění a podávají o nich zprávy (§§ 53 a 54).
(2) Vlastní podněty předkládají užšímu předsednictvu.
§ 65. (1) Mandátový výbor zkoumá:
a) byli-li jednotliví poslanci platně zvoleni,
b) zda poslanec ztratil po volbě volitelnost,
c) zda se poslanec, jehož odvoláni navrhla volební skupina, na jejíž kandidátní listinu byl zvolen, prohřešil proti zájmům lidu,
d) zda je funkce poslance neslučitelná s jinou jeho funkcí (§41, odst., 1 ústavy).
(2) Za tím účelem provede výbor nutné šetření, v němž poslanci poskytne možnost k vyjádření, a podá Národnímu shromáždění zprávu s návrhem, zda má býti vyslovena ztráta mandátu.
(3) Mandátový výbor kromě toho podává po vyšetření věci Národnímu shromáždění návrh podle § 45 ústavy, zda má býti dán souhlas k trestnímu nebo kárnému stíhání poslance, nebo zda má být dán souhlas podle § 46 ústavy s další vazbou, byl-li poslanec dopaden a zajištěn při trestném činu samém.
§ 66.
Rozpočtovému výboru musí být přikázány k projednání osnovy rozpočtové a finanční, jakož i státní závěrečné účty.
§ 67.
Výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu přísluší zejména sledovat provádění a plnění hospodářského plánu, a to na podkladě zpráv, které vláda podává Národnímu shromáždění pravidelně čtvrtletně nebo kdykoli ji o to výbor požádá.
Volba, ustavení a jednání výborů.
§ 68.
(1) členy výborů volí valná schůze Národního shromáždění podle všeobecných ustanovení platných pro volbu (§ 39).
(2) Ztratí-li poslanec členství ve výboru nebo uprázdní-li se místo člena výboru z jakékoli příčiny jiné, provede sněmovna doplňovací volbu.