způsobilosti k zvláštní službě nebo k osobním úkonům, jsou povinny povolání uposlechnout.
(2) Povolání se provádí povolávacím rozkazem. Druhy a způsoby povolávacích rozkazů, jakož i postup při jejich vydávání a doručování stanoví vláda nařízením.
(3) Povolaným osobám hradí stát jízdné z místa trvalého pobytu do místa nastoupení, osobám propuštěným jízdné z místa propuštění do místa budoucího trvalého pobytu; podrobnosti stanoví vláda nařízením.
(4) Osoby, které opominuly hlášení předepsané zvláštními předpisy (§ 51, odst. 2) nebo jinak zavinily, že jim povolávací rozkaz nemohl být včas doručen, odpovídají za nenastoupení vojenské činné služby stejně, jako kdyby bývaly povolávací rozkaz dostaly do vlastních rukou. Ustanovení předchozí věty platí i o osobách určených k osobním úkonům pro potřeby branné moci nebo k zvláštní službě a o osobách, u nichž má být zjištěna neschopnost k vojenské činné službě nebo nezpůsobilost k zvláštní službě nebo k osobním úkonům pro potřeby branné moci.
§ 53. Vojenské průkazy.
Vláda stanoví nařízením, jaké průkazy se vydávají brancům a vojenským osobám, a určí podrobnosti o jejich používání.
§ 54. Uzavírání sňatků.
(1) Vojenské osoby konající základní (náhradní) nebo další službu, vojenské osoby z povolání, vojenské osoby ve výslužbě povolané přechodně k činné službě a vojenské osoby, které jsou v místním zaopatření vojenské invalidovny, smějí uzavřít sňatek jen s předchozím povolením vojenské správy.
(2) Povolení k uzavření sňatku neposkytuje výhod při plnění branné povinnosti.
(3) Udělení povolení k uzavírání sňatku nelze podmínit vzdáním se nároku na státní vyživovací příspěvek.
§ 55.
Cestování do ciziny a vystěhování.
(1) Osoby, které podléhají branné povinnosti a nesplnily ještě pravidelnou odvodní povinnost, odvedenci, vojenské osoby v činné službě nebo na trvalé dovolené a záložníci (náhradní záložníci), kteří jsou ještě povinni
vojenským cvičením, potřebují k cestování do ciziny povolení vojenské správy.
(2) Muži podléhající branné povinnosti a ženy, které jsou vojenskými osobami nebo které podléhají odvodní a služební povinnosti podle § 5, odst. 3, potřebují k vystěhování povolení vojenské správy. Za branné pohotovosti státu potřebují toto povolení všechny ženy podléhající branné povinnosti. Vláda stanoví nařízením, jakým způsobem a za jakých podmínek se povolení uděluje, a upraví příslušné řízení.
§ 56.
Vstup do cizích vojenských služeb.
(1) Občané československé republiky smějí vstoupit do cizích vojenských služeb jen s povolením presidenta republiky. Osoba, které bylo uděleno toto povolení, je po dobu, po niž vykonává službu v armádě cizího státu, osvobozena od plnění branné povinnosti v československé branné moci. Po skončení výkonu této služby podléhá branné povinnosti odpovídající jejímu věku.
(2) Povolení udělené podle odstavce l může president republiky kdykoli odvolat. Pozbývá platnosti též, octne-li se stát, do jehož vojenských služeb občan vstoupil, ve válečném stavu s československou republikou nebo se státem, který je spojencem československé republiky.
(3) Podrobnosti stanoví vláda nařízením.
ČÁST 4. Trestní ustanovení.
§ 57.
Opominutí předepsaného hlášení a nedostavení se k zjištění neschopnosti nebo nezpůsobí l o s t i.
Kdo opomine se hlásit podle § 51, odst. l nebo kdo se nedostaví k zjištění neschopnosti k vojenské činné službě nebo nezpůsobilosti k zvláštní službě nebo k osobními úkonům, ke kterému byl povolán (§ 52, odst. 1), bude potrestán, nejde-li o čin přísněji trestný, pro správní přestupek pokutou do 5000 Kčs.
§ 58. Sňatky bez povolení.
Kdo uzavře sňatek bez povolení podle § 54, odst. l nebo kdo vyláká takové povalení nepravdivými údaji, bude potrestán, nepodléhá-li pro tento čin vojenské soudní pravomoci, pro správní přestupek pokutou do 10. 000 Kčs.
§59.
Nedovolený vstup do cizích vojenských služeb.
Kdo bez povolení vstoupí do cizích vojenských služeb nebo v nich setrvá, ačkoliv udělené povolení bylo odvoláno nebo pozbylo platnosti, bude potrestán pro zločin žalářem od l roku do 5 let, a je-li vinník vojenskou osobou, nebo za okolností zvláště přitěžujících, těžkým žalářem od 5 do 20 let. Byly-li spáchaným zločinem ohroženy důležité veřejné zájmy, vysloví soud částečné nebo úplné propadnutí jmění.
§60.
Zameškání odvodu, přezkoušení a nemocničního nebo výběrového vyšetření.
Kdo se úmyslně nebo z nedbalosti nedostaví včas k odvodu, k přezkoušení nebo k nemocničnímu nebo výběrovému vyšetření, bude potrestán pro správní přestupek pokutou do 15. 000 Kčs; dopustí-li se pachatel takového činu za branné pohotovosti státu, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od 8 dnů do 1 měsíce.
§61.
Úmyslné nesplnění odvodní povinnosti.
Kdo se nedostaví k odvodu, k přezkoušení nebo k nemocničnímu nebo výběrovému vyšetření v úmyslu, aby tím splnění své odvodní povinnosti oddálil nebo zmařil, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od 1 do 3 měsíců, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 250 do 15. 000 Kčs; dopustí-li se pachatel takového činu za branné pohotovosti státu, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od 3 měsíců do 1 roku, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 500 do 50. 000 Kčs.
§62. Uprchnutí před odvodem.
Kdo opustí státní území v úmyslu, aby tím zmařil nebo oddálil splnění své odvodní povin-
nosti, nebo kdo v témže úmyslu dlí mimo toto území, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od 6 měsíců do 2 let, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 500 do 50. 000 Kčs; dopustí-li se pachatel takového činu za branné pohotovosti státu, bude potrestán pro zločin žalářem od l roku do 5 let, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 1000 do 100. 000 Kčs.
§63. Obcházení branné povinnosti.
(1) Kdo se dopustí pletich, aby se on sám nebo někdo jiný vyhnul plnění odvodní povinnosti, základní nebo náhradní službě, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od 6 měsíců do 2 let. Stejně bude potrestán kdo se dopustí pletich, aby se on sáni nebo někdo jiný vyhnul mimořádné nebo zvláštní službě v době mimořádných opatření mimo dobu branné pohotovosti státu.
(2) Kdo se dopustí pletich, aby dosáhl jinakých úlev v plnění branné povinnosti, zejména určení k náhradní službě nebo vůbec zkrácení základní nebo náhradní služby nebo vojenského cvičení, bude potrestán soudem pro přestupek vězením od 1 do 6 měsíců.
(3) Kdo se dopustí pletich, aby se on sám nebo někdo jiný trvale nebo dočasně vyhnul vojenské činné službě nebo zvláštní službě za branné pohotovosti státu, bude potrestán pro zločin žalářem od 1 roku do 5 let.
(4) Vedle trestů na svobodě stanovených v odstavcích l a 2 lze uložit trest na penězích, a to při činech podle odstavce 1 od 500 'do 50. 000 Kčs, při činech podle odstavce 2. od 250 do 15. 000 Kčs; v případě uvedeném v odstavci 3 může soud vyslovit v závažných případech, zejména při častějším opakování, částečné nebo úplné propadnutí jmění. Vždy propadá to, co bylo poskytnuto za tím účelem, aby bylo dosaženo nebo umožněno obcházení branné povinnosti, i když nelze z jakéhokoli důvodu trestně stíhat toho, kdo přijal poskytnuté plnění.
§64. Poškození na těle nebo na zdraví.
(1) Kdo něco podnikne v úmyslu, aby dosáhl toho, aby se on sám nebo někdo jiný stal trvale nebo dočasně tělesně nebo duševně nezpůsobilým nebo méně způsobilým k plnění branné povinnosti, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od 6 měsíců do 3 let, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 1000 do 100. 000 Kčs; dopustí-li se pachatel takového činu za branné pohotovosti státu, bude potrestán pro zločin žalářem od l roku do 5 let, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 5000 do 150. 000 Kčs.
(2) Soud vysloví propadnutí nástrojů a prostředků, jichž bylo použito při trestném činu spáchaném podle odstavce l, jakož i toho, co bylo poskytnuto za tím účelem, aby bylo dosaženo toho, že se někdo stane tělesně nebo duševně nezpůsobilým. Dopustí-li se těchto činů lékař, lékárník, zubní technik nebo příslušník jiného povolání pečujícího o lidské zdraví, může soud vyslovit ztrátu práva provozovat samostatně toto povolání na čas nebo trvale.
§ 65.
Neuposlechnutí povolávacího rozkazu.
Kdo nenastoupí do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené povolávacím rozkazem
a) vojenské cvičení,
b) základní nebo náhradní službu nebo
c) mimořádnou nebo zvláštní službu za mimořádných opatření,
bude potrestán v případě uvedeném pod
písm. a) pro přečin tuhým vězením od l do 3 měsíců,
písm. b) pro přečin tuhým vězením od 3 měsíců do l roku, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 500 do 50. 000 Kčs, za branné pohotovosti státu pro zločin žalářem od l roku do 5 let, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 5000 do 150. 000 Kčs,
písm. c) pro přečin tuhým vězením od 6 měsíců do 2 let, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 1000 do 100. 000 Kčs, za branné pohotovosti státu pro zločin žalářem od l roku do 5 let, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 5000 do 150. 000 Kčs.
*
§ 66.
Nenastoupení vojenské činné
služby bez zvláštního povolání
a neuposlechnutí výzvy ke
vstupu do vojenských služeb
spojeneckého státu.
Kdo se po vyhlášení mobilisace nedostaví z ciziny neprodleně bez zvláštního povolání k nastoupení vojenské činné služby, jakož i kdo neuposlechne výzvy ke vstupu do vojenských služeb spojeneckého státu, je-li k tomu povinen podle § 48, odst. l, bude potrestán pro přečin tuhým vězením od 6 měsíců do 3 let, vedle kte-
rého může být uložen trest na penězích od 5000 do 150. 000 Kčs.
§ 67.
Nenastoupení k osobním úkonům pro potřeby branné moci.
Kdo neuposlechne povolávacího rozkazu, aby nastoupil k osobním úkonům pro potřeby branné moci (§ 45), bude potrestán soudem pro přestupek vězením od 14 dnů do 6 měsíců, vedle kterého může být uložen trest na penězích od 500 do 50. 000 Kčs.
§ 68. Trestnost cizinců.
Cizinec, který se dopustil trestných činů uvedených v tomto zákoně, je trestný, i když čin byl spáchán v cizině.
§ 69. Trestnost pokusů.
Pokus přečinů a soudních přestupků uvedených v tomto zákoně je trestný i na Slovensku.
§ 70.
Zvláštní ustanovení o správních přestupcích.
(1) Kdo předsevezme jednání směřující přímo ke spáchání správního přestupku uvedeného v tomto zákoně a čin nedokoná jen pro nemožnost nebo pro zevní překážku nebo náhodu, je trestně odpověden, jako kdyby byl čin dokonal.
(2) Kdo rozkazem, utvrzováním nebo poskytnutím pomoci úmyslně způsobí nebo usnadní spáchání správního přestupku uvedeného v tomto zákoně jinou osobou (pachatelem), je trestně odpověden stejně jako pachatel, i když pachatel nemůže být pro přestupek stíhán nebo odsouzen.
§ 71. Promlčení.
(1) Promlčecí lhůta je u soudních a správních přestupků podle tohoto zákona 6 měsíců a u přečinů 3 roky.
(2) Promlčení počíná
a) v případech uvedených v §§ 57, 59 až 62 a 65 až 67 dnem, kdy protiprávní stav pominul;
b) v ostatních případech dnem spáchaného činu.
§ 72. Ukládání trestů.
(1) U trestů uložených za trestné činy uvedené v tomto zákoně je zkrácení pod dolní hranici zákonné trestní sazby vyloučeno, byl-li čin spáchán za branné pohotovosti státu. Toto ustanovení neplatí pro mladistvé.
(2) Trest vězení uložený tímto zákonem za přestupky se vykonává na Slovensku jako trest uzamčení.
(3) U přečinů uvedených v §§ 61 až 64 je přeměna trestu na svobodě v trest na penězích vyloučena.
(4) Pro případ nedobytnosti pokut uvedených v §§ 57, 58 a 60 vyměří se náhradní trest vězení podle míry zavinění, a to za každých 500 Kčs uložené pokuty jeden den vězení.
(5) U trestných činů spáchaných za branné pohotovosti státu je vyměřit trest na svobodě podle sazeb stanovených pro dobu branné pohotovosti státu, i když dojde k odsouzení pachatele po skončení branné pohotovosti státu.
§ 73. Poměr k jiným trestním zákonům.
(1) Stíhání pro správní přestupek nevylučuje stíhání soudem, naplňuje-li jednání též skutkovou podstatu soudně trestného činu.
(2) Podmíněné odsouzení je vyloučeno u zločinu uvedených v tomto zákoně, u přečinů uvedených v § 63, odst. l a v § 66 a u přestupku uvedeného v § 67 vůbec a jde-li o některý z přečinů nebo přestupků uvedených y § 61, 62, § 63, odst. 2, § 64 nebo § 65, vyžaduje-li veřejný zájem výkon trestu. Toto ustanovení se nevztahuje na mladistvé.
(3) Trestné činy uvedené v §§ 62 až 64 se považují vždy za zvláště zavržitelné ve smyslu | l, odst. l zákona ze dne 16. července 1931, č. 123 Sb., o státním vězení.
§ 74. Příslušnost.
(1) Ustanovení této části platí jak pro občanské, tak pro vojenské osoby.
(2) K trestnímu řízení o činech trestných podle §§ 65 až 67, po případě o zločinu zběhnutí jimi spáchaném jsou příslušné proti pachateli vojenské soudy. Nepodléhají-li spoluvinníci podle jiných zákonů vojenské soudní pravomoci, stíhají je občanské soudy.
ČÁST 5. Společná, přechodná a závěrečná ustanoveni.
§ 75. Prováděcí předpisy.
Vláda vydá prováděcí předpisy k tomuto zákonu nařízením, které může vyhradit bližší úpravu některých věcí ve svých mezích služebním předpisům ministerstva národní obrany.
§ 76. Příslušnost.
(1) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak,
a) jsou k vydávání rozhodnutí a opatření podle tohoto zákona příslušné v I. stolici velitelství doplňovacích obvodů jako orgán vojenské správy a okresní národní výbory jako orgán správy civilní, v II. stolici velitelství oblasti jako orgán správy vojenské a krajské národní výbory jako orgán správy civilní; nejvyšší stolicí jsou ministerstva národní obrany a vnitra,
b) upraví příslušnost vojenských útvarů ve věcech vojenských osob v činné službě ministerstvo národní obrany služebním předpisem.
(2) Místní příslušnost se řídí zpravidla podle místa, kde osoba, na kterou se vztahuje řízení, je přihlášena k trvalému pobytu, vyjímajíc
a) vedení branců v patrnosti, u něhož se řídí podle rodiště,
b) odvodní řízení, v němž se řídí podle místa, kde byla podána přihláška k odvodnímu soupisu (§ 51, odst. 1). Vláda může nařízením stanovit výjimky z tohoto ustanovení.
(3) Nelze-li místní příslušnost stanovit podle trvalého pobytu nebo rodiště, je příslušné velitelství doplňovacího obvodu Velké Brno a ústřední národní výbor v Brně.
(4) Soudy a jiné orgány veřejné správy jsou y mezích své -působnosti povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona a předpisů vydaných podle něho.
(5) úřady a orgány národní bezpečnosti jsou v mezích své působnosti povinny vyhovět přímým dožádáním velitelství doplňovacích obvodů v případech, kdy je nebezpečí v prodlení, zejména ve věcech týkajících se pátrání po brancích, kteří se nedostavili k odvodu, po vojenských osobách mimo činnou službu, které se nepřihlásily k pobytu, a po
vojenských osobách, které nenastoupily vojenskou činnou službu.
§ 77. Osvobození od poplatků.
Podání, protokoly a vysvědčení potřebné k provedení tohoto zákona nebo předpisů vydaných podle něho jsou osvobozeny od poplatků a dávek.
§ 78.
Přechodná úprava branného poměru.
(1) Osoby propuštěné z branné moci před 1. říjnem 1949 se nestávají znovu příslušníky vojska, i kdyby jinak podle svého věku ještě podléhaly branné povinnosti stanovené tímto zákonem.
(2) ženy propuštěné z branné moci podle § 3 zákona ze dne 24. ledna 1946, č. 14 Sb., o zatímní úpravě vojenské služby žen v československé branné moci, mohou se stát vojenskými osobami v záloze, jsou — li u nich splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro dobrovolné převzetí branné povinnosti a požádají-li o potřebné svolení do 30. září 1952.
(3) Osoby, které podle dosavadních předpisů podléhaly branné povinnosti, nepodléhají jí však podle tohoto zákona, se propustí z vojska.
(4) Nejde-li o některý z případů, na které se vztahují ustanovení odstavců l až 3, nestanoví-li tento zákon jinak, hledí se na branný poměr založený před 1. říjnem 1949 podle příslušných ustanovení dosavadních předpisů tak, jako kdyby byl založen podle odpovídajících jim ustanovení tohoto zákona. Kde dosavadní předpisy mluví o presenční službě, rozumí se tím základní služba podle tohoto zákona; kde mluví o vojenském výcviku příslušníků náhradní zálohy, rozumí se tím náhradní služba podle tohoto zákona.
§ 79.
Přechodná úprava některých druhů služební povinnosti.
Osoby, které byly odvedeny nebo které se měly podrobit odvodu před 1. říjnem 1949 a které dosud nenastoupily základní (náhradní) službu, jsou povinny základní (náhradní) službou po dobu stanovenou předpisy, které platily v době, kdy byly odvedeny nebo měly se podrobit odvodu. Zamešká — li však taková osoba odvod vlastní vinou, je povinna zá-
kladní (náhradní) službou po nejdelší dobu, která byla stanovena v období mezi zameškaným a skutečným odvodem.
§ 80.
Přechodná úprava služební
povinnosti příslušníků Sboru
národní bezpečnosti.
Ustanovení § 26, odst. l platí i pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti, kteří nevykonali základní službu nebo vykonali jen její část a na které se vztahují ustanovení § 16, odst. 2 a 5 zákona ze dne 21. prosince 1948, č. 286 Sb., o národní bezpečnosti.
§ 81. Důstojníci základní služby.
Vojenské osoby mohou být v mezích organisační potřeby již za své základní služby jmenovány důstojníky základní služby až do hodnosti poručíka. Tito důstojníci mají nárok na služné jako důstojníci v záloze. Na jejich nároky na odpočivné a zaopatřovací platy se vztahují příslušné předpisy o důstojnících v záloze.
§ 82.
Započítání vojenské služby vykonané v některých ozbrojených sborech.
(1) Na odvody provedené na Slovensku v době od 15. března 1939 do 28. srpna 1944 se hledí, jako kdyby byly provedeny podle dosavadního branného zákona.
(2) Služba vykonaná v branné moci t. zv. Slovenského státu v době od 15. března 1939 do 28. srpna 1944 se započítává do celkové doby základní (náhradní) služby podle tohoto zákona.
(3) Krajanům, kteří se navrátili do československé republiky, započítává se do celkové doby základní (náhradní) služby podle tohoto zákona doba vojenské služby, kterou vykonali ve spojeneckých armádách. O započtení vojenské služby vykonané v jiných armádách rozhoduje ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí.
(4) Dosavadní předpisy upravující započítání vojenské služby vykonané v československé armádě v zahraničí, ve spojenecké armádě, v první československé armádě na Slovensku nebo v partyzánské jednotce zůstávají nedotčeny. Pokud nejde o vojenské osoby z povolání, hodnotí se vojenská služba všech
těchto druhů jako mimořádná služba podle tohoto zákona.
(5) Vojenská služba vykonaná ve spojenecké armádě na podkladě výzvy podle ustanovení § 48, odst. l, věty druhé se započítává jako mimořádná služba konaná podle ustanovení tohoto zákona.
(6) Ministerstvo národní obrany může v dohodě a ministerstvem zahraničních věcí osobám, které nabyly československého občanství, započítat do celkové doby základní (náhradní) služby dobu vojenské služby, kterou vykonaly v cizích armádách.
§ 83. Výklad některých pojmů.
Pokud tento zákon nestanoví jinak, rozumějí se tam, kde se v něm mluví o "důstojnících, poddůstojnících, záložnících, náhradních záložnících a dobrovolnících" tím také "důstojnice, poddůstojnice, záložnice, náhradní záložnice, dobrovolnice", a výrazem "mužstvo" se rozumějí muži i ženy.
§ 84. Poměr k dosavadním předpisům.
(1) Zrušují se všechny dosavadní předpisy, které odporují ustanovením tohoto zákona, zejména:
1. branný zákon republiky Československé ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb., ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
2. zákon ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb., o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona,
3. vládní nařízení ze dne 15. dubna 1932, č.. 52 Sb., jímž se poskytují úlevy ve vykonávání branné povinnosti příslušníkům československým trvale usedlým v mimoevropských zemích,
4. zákon ze dne 11. května 1932, č. 66 Sb., o délce presenční služby a o některých změnách branného zákona a zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb.,
5. vládní nařízení ze dne 28. dubna 1933, č. 71 Sb., o odkladu presenční služby,
6. zákon ze dne 19. prosince 1934, č. 267 Sb., o délce presenční služby,
7. zákon ze dne 3. března 1937, č. 26 Sb., kterým se mění § 3 zákona ze dne 11. května 1932, č. 66 Sb.,
8. zákon č. 14/1946 Sb.,
9. ustanovení § 401 b) zákona č. 119/1873 ř. z.,
10. ustanovení § 509, odst. 2 zák. čl. XXXIII/ 1896,
11. ustanovení čl. I zákona ze dne 1. července 1947, č. 130 Sb., jímž se mění ustanovení branného zákona o povolování sňatků osob podléhajících branné povinnosti a s tím souvisící ustanovení zákona o vyživovacím příspěvku.
(2) Zákon ze dne 7. dubna 1948, č. 85 Sb, jímž se na přechodnou dobu vylučuje přeložení do zálohy (propuštění ze svazku Československé branné moci) některých kategorií důstojníků z povolání, zůstává nedotčen.
§ 85. účinnost a provedení zákona.
(1) Ustanovení § 11 o tom, kdy vzniká a do kdy trvá pravidelná odvodní povinnost, nabývají účinnosti dnem, který určí vláda nařízením. Do tohoto dne vzniká pravidelná odvodní povinnost 1. lednem roku, v němž branec dovrší 20 let, a trvá do konce odvodního řízení, jemuž se branec podrobí v roce, v němž dovrší 22 let.
(2) Ustanovení § 16, odst. 3 o počtu odvodních tříd nabývají účinnosti dnem, který určí vláda nařízením. Do tohoto dne se povolává k pravidelným odvodům každoročně i třetí odvodní třída, nestanoví-li ministerstvo národní obrany nejpozději do konce ledna vyhláškou v úředním listě odchylky na běžný kalendářní rok. Osoby, které se nepodrobily odvodu ve věku, v němž patřily do první nebo druhé odvodní třídy, podrobí se odvodům najednou za předcházející třídy.
(3) S výjimkou ustanovení uvedených v odstavcích l a 2 nabývá tento zákon účinnosti dnem 1. října 1949, vláda může však vydávat nařízení k jeho provedení již ode dne jeho vyhlášení; provede jej ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Státní tiskárna v Praze- 1501-49.