k povaze jejich služby a absolvování odborného školení, jakož i k potřebě důstojníků fysicky mladých, použitelných jen do určitého věku (na př. u letectva), bude nutno hranici přiměřeně snížit (viz všeobecnou část důvodové zprávy).

Takovéto případy, jakož i podmínky, za kterých se tak může stát, stanoví ministerstvo národní obrany služebním předpisem.

Splnění podmínky stanovené v § 8 má nahradit všeobecné podmínky, stanovené příslušnými předpisy, vydanými podle platového zákona, pro jmenování důstojníky III. služební třídy.

K § 9:

Ustanovení § 9 zabraňuje společně s § 8 nežádoucímu přestárnutí této části velitelského sboru. Všichni poddůstojníci z povolání se přirozeně nebudou moci stát z důvodů organisačních důstojníky. Proto má vojenská správa zájem na jejich dobrovolném odchodu, který ještě podporuje materiálními výhodami (§ 11), pokud jde o odchod do soukromého hospodářského sektoru. Vedle toho je dána možnost přechodu do jiných státních nebo veřejných služeb, a to jak v oboru vojenské správy, tak i mimo ni, a to nejen pro další zaopatření takovýchto poddůstojníků z povolání, nýbrž zejména také proto, aby jiné obory veřejné správy mohly specialistů vyškolených vojenskou správou běžně dále používat.

Osnova zmocňuje v odstavci 3 vládu, aby stanovila nařízením podrobnosti o způsobu převodu do jiných veřejných služeb a zejména také stanovila, na která služební místa ve veřejných službách budou poddůstojníci z povolání umisťováni přednostně, pokud by ovšem nešlo o místa, která se doplňují ze zaměstnanců nižších služebních kategorií nebo která se obsazují povýšením z nižší platové stupnice.

§ 9, odst. 2 umožňuje, aby v novém služebním poměru byla poddůstojníku z povolání doba, kterou skutečně strávil jako poddůstojník z povolání, hodnocena vždy tak, jako kdyby byla strávena v novém služebním poměru. Totéž platí i pro dobu, která se z titulu služby poddůstojníka z povolání v některých případech započítává zvýšeně (na př. zvýšený zápočet u výkonných letců a p. ). Účelem tohoto opatření je dosáhnout, aby celá služební, resp. započitatelná doba byla považována za jeden celek a takto také hodnocena v novém služebním poměru, do něhož byl poddůstojník z povolání převeden.

K § 10:

Předpisy, na něž se odvolává tento paragraf, rozumí se zákon č. 76/1922 Sb., o vojenských

požitcích zaopatřovacích, ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, se změnami obsaženými v tomto zákoně.

K § 11:

Ustanovení tohoto paragrafu má za účel umožnit rozvázání služebního poměru poddůstojníků z povolání odchodem do zálohy po odsloužení doby pěti, resp. desíti let v tomto poměru. Takoví poddůstojníci z povolání se odchodem do zálohy zříkají možnosti být jmenováni důstojníky nebo umístěni (převedeni) v civilních státních nebo veřejných službách nebo ponecháni v poměru poddůstojníků z povolání až do přeložení do výslužby. Má to za účel umožnit a podporovat odchod takovýchto osob do produktivních povolání a na druhé straně se umožňuje snaha vojenské správy po stálém omlazování sboru poddůstojníků z povolání. Systém odstupného je obdobou dosavadního ustanovení § 42 vl. nař. č. 111/1934 Sb., platného pro délesloužící, s tím rozdílem, že výměry odstupného byly přizpůsobeny délce služby po deseti letech částkou vyšší proto, že pro vojenskou správu by byl nejvýhodnější takový stav, aby poddůstojníci z povolání setrvali v tomto poměru zpravidla 10 let a pak odcházeli do civilních povolání.

Pokud se v tomto paragrafu anebo jinde v osnově mluví o odbytném, je jím na rozdíl od odstupného podle § 11 osnovy rozumět odbytné podle zákona č. 76/1922 Sb., vyjímaje případ § 11, odst. 6, kde jde o odbytné délesloužícího poddůstojníka podle § 42 vl. nař. č. 111/1934 Sb.

Odstavec 5 stanoví, kdy poddůstojník z povolání je povinen vrátit vyplacené odstupné.

K § 12:

Vzhledem k tomu, že poddůstojníci z povolání jsou svým služebním upotřebením spjati s osobami mužstva, není dobře možná je podrobovat kárnému řízení jako důstojníky. Vojenská správa je si vědoma nevhodnosti dosavadního kárného řízení a hodlá tyto otázky i pro důstojníky nově upravit. Bylo by proto také s tohoto hlediska neúčelné podrobovat další okruh osob kárnému řízení. Kázeňské právo je i pro poddůstojníky zachováno, ovšem s tím, že jako kázeňského trestu nelze použít trestu odnětí hodnosti, což by se příčilo povaze veřejnozaměstnaneckého služebního poměru. Odnětí hodnosti řízením správním je upraveno v § 13.

K odstavci 2 se poukazuje v podrobnostech na odůvodnění v § 1. Je samozřejmé, že po dobu zproštění od výkonů služby nenosí poddůstojník z povolání služební výstroj, nebydlí

v kasárnách a nestravuje se s mužstvem. Ministerstvo národní obrany je však zmocněno, aby služebním předpisem stanovilo výjimky.

K§13:

Ježto podle ustanovení § 12 osnovy jsou poddůstojníci z povolání podrobeni vyjímajíc trest odnětí hodnosti jenom části I zákona č. 154/ 1923 Sb., t. j. nepodléhají právu kárnému, ani se na ně nevztahuje ustanovení o odnětí hodnosti důstojníkům celtou správní, je zapotřebí možnost odnímání hodnosti řízením správním upravit v osnově podrobně a způsobem odpovídajícím potřebám vojenské správy a podle okolností za současného zachování nároků nabytých z veřejnozaměstnaneckého služebního poměru.

Ustanovení odstavce 1, č. 1 přihlíží především k tomu, jsou-li u takové osoby podmínky pro přeložení do výslužby nebo zálohy s odbytným, uvedené v §§ 2 a 5, odst. 2, č. 1 a 2 zákona č. 76/1922 Sb. V těchto případech může podle závažnosti své příčiny správní opatření mít dvojí důsledek. V mírnějších případech dojde jen k odnětí hodnosti a přeložení do zálohy, a to podle nabytých nároků buďto s odpočivnými platy nebo s odbytným. V závažných případech dojde k odnětí hodnosti a přeložení do zálohy bez nároku na odpočivné platy (odbytné).

Odstavec 1, č. 2 vztahuje se na případy osob, u nichž nebyly splněny podmínky pro přeložení do výslužby. Podle závažnosti důvodů může být taková osoba přeložena do zálohy s odstupným, nebo v závažnějších případech odňata jí hodnost a přeložena do zálohy s odstupným nebo bez něho, v těchto případech vždy se ztrátou nároku na odpočivné platy. Prémiové reservy budou však vždy převedeny podle předpisů platných v sociálním pojištění o přestupech.

K správnímu opatření může dojít jen tehdy, je-li další ponechání poddůstojníka z povolání v činné službě na újmu důležitých vojenských nebo jiných státních zájmů. Sem patří i případy, kdy služební ohodnocení poddůstojníka z povolání bude označeno jako nevyhovující.

Se zřetelem na závažnost opatření činí je ministr národní obrany na návrh komise (odstavec 2). Podrobné předpisy, zejména o složení komise a o její působnosti, stanoví ministerstvo národní obrany.

K §14:

Poddůstojníci z povolání stávají se při přeložení do zálohy poddůstojníky (příslušníky mužstva) v záloze a při opětném povolání do činné služby budou posuzováni jako poddůstoj-

níci (mužstvo) v záloze, kteří vykonali jen presenční službu a jsou povoláni do činné služby. Poddůstojníci z povolání přeložení do výslužby posuzují se obdobně jako důstojníci ve výslužbě. Současně se upravuje branná povinnost osob v tomto paragrafu uvedených.

K §15:

Označení,. gážisté mimo služební třídy" je termín, kterého užívá dosavadní platový zákon, naproti tomu termín "rotmistři" je označením organisačním. Proto § 15 odstraňuje pro obor osnovy používání označení "gážisté mimo služební třídy", které i po věcné stránce je s dnešního hlediska nesprávné, a z důvodů uvedených ve všeobecné části důvodové zprávy nevhodné a nahrazuje ho termínem "rotmistři".

K§ 16:

Ustanovení § 16 obsahují opatření vyplývající z účelu celé osnovy.

K §17:

Ustanovení § 17 upravují likvidaci dosavadního sboru délesloužících poddůstojníků, a to jak po stránce jejich převzatého služebního závazku, tak i po stránce platové. Délesloužící poddůstojníci budou přijati za poddůstojníky z povolání, pokud o to požádají a vojenská správa jejich žádosti vyhoví. Ustanovení o služebním a platovém zhodnocení dosavadní služby v poměru délesloužícího poddůstojníka nepotřebují bližšího odůvodnění.

Pokud délesloužící poddůstojníci, mající dosud závazek k činné službě vojenské, se nebudou chtít stát poddůstojníky z povolání nebo vojenská správa je za poddůstojníky z. povolání nepřijme, budou se na zbytek doby převzatého závazku považovat za poddůstojníky z povolání podle ustanovení odstavce 2. To, že se tyto osoby pouze považují za poddůstojníky z povolání, má za následek, že se jejich náležitosti a povinnosti upraví po dobu činné služby obdobně jako u poddůstojníků z povolání s výjimkami uvedenými v odstavci 2. Po skončení závazku budou přeloženi do zálohy jako poddůstojníci (mužstvo) v záloze, a to tak, jako kdyby celý závazek byli odsloužili v poměru délesloužících poddůstojníků, a nedostanou odstupné podle tohoto zákona, nýbrž odbytné podle § 42 vl. nař. č. 111/1934 Sb.

Odstavec 4 upravuje současně v souvislosti se zásadou vyslovenou v § 2, odst. 2 a 3 poměr těch vojenských osob v další činné službě, kterým se dostalo zvláštního odborného školení, obdobně jako v odstavcích l a 2.

Odstavec 5 nepotřebuje zvláštního odůvodnění.

K § 18:

Zásadně se počítá s tím, že dnešní rotmistři budou ve své většině jmenováni důstojníky (poručíky, podporučíky) při současném ustanovení čekateli i když nesplňují podmínky stanovené vl. nař. č. 104/1927 Sb., pro III.. služební třídu. Předpisy o čekatelské době (zejména o možnosti ji zkrátit nebo prominout) zůstávají nedotčeny. Ve zvláštních případech, kdy takový důstojník splní dodatečně podmínky, jaké byly požadovány pro jmenování důstojníkem před tímto zákonem (odborné zkoušky na důstojníky 7 povolání a j. ), bude čekatelská doba prominuta. Proto lze předpokládat, že nový platový zákon, který se připravuje, zastihne tyto důstojníky většinou v čekatelském poměru, v němž dustojníci-čekatelé podrží dosavadní služební platy gážistů mimo služební třídy (srov. § 100, odst. 3 platového zákona ve znění zákona č. 1391946 Sb. ), v němž jen vojenský přídavek se zvyšuje o 250 Kčs na 350 Kčs měsíčně. Jeví se nutným převést dosavadní rotmistry a štábní rotmistry před takovým jmenováním do platové stupnice Ib, a to u rotmistrů přímo bez použití platové stupnice II proto, že vzhledem k novému uspořádání hodností poddůstojníků z povolání bude takovéhoto opatření použito i u těch rotmistrů a štábních rotmistrů, kteří nebudou jmenováni důstojníky, avšak budou převzati do sboru poddůstojníků z povolání jako staršinové (platová stupnice Ib). V zásadě zastává vojenská správa názor, že rotmistři, kteří se stanou důstojníky, mají v nejnižší hodnosti doplnit své odborné vzdělání před dalším povýšením. Sbor rotmistrů je ve své většině přestárlý, a proto nelze plně tuto zásadu dodržet. Pro vojenskou správu není přijatelný podporučík ve věku kolem 50 let, když má současně v této hodnosti podporučíky presenční služby ve věku do 28 let. Tito starší podporučíci by také nedosáhli přiměřené hodnosti před svým pensionováním.

Dalším důvodem pro dělení na poručíky a podporučíky je i ta okolnost, že do věku 30 let jsou schopní rotmistři veleni na studium do vojenské akademie, a není proto dobře možné, aby jejich vrstevníci mimo vojenskou akademii dosáhli poručických hodností dříve než oni.

Hranici (t. j. rok narození 1908/1909) volila vojenská správa kromě důvodů výše uvedených také proto, aby se přibližně 50% rotmistrů stalo poručíky a 50% podporučíky, což vyhovuje po stránce organisační. Věková hranice je brána za základ, aby se současně řešil problém přestárlosti těchto osob v jednotlivých hodnostech. Přihlížení k délce služební doby by tuto

otázku uspokojivě neřešilo, nehledě k tomu, že ty osoby, které mají dlouhou služební nebo započitatelnou dobu a jsou schopné, jsou již stejně praporčíky.

K § 19:

Ustanovení tohoto paragrafu umožňuje těm rotmistrům (s výjimkou štábních praporčíků), kteří se nestanou důstojníky, aby se stali poddůstojníky z povolání, pokud vojenská správa je za poddůstojníky z povolání přijme, při čemž se jim pro tento případ stanoví i přiměřená hodnost a provede platová úprava. Z této možnosti jsou vyňati štábní praporčíci, u nichž se počítá, že se převážnou většinou stanou důstojníky. Pokud se tak nestane, bude to pro nedostatky tkvící v jejich osobě, a budou proto už z důvodů věkových přeloženi do zálohy nebo výslužby, nebudou — li převedeni do jiných státních nebo veřejných služeb.

K § 20:

Ustanovení tohoto paragrafu jsou obdobou § 15 vládního nařízení č. 139 1939 Sb. Tvoří jeden ze způsobů likvidace sboru rotmistrů. Osnova ponechává vládě, aby stanovila způsob platového zařadění při převodu a ostatní podrobnosti. Opatření podle tohoto paragrafu nesměřují ke zvyšování počtu státních a veřejných zaměstnanců v jiných oborech veřejné správy, nýbrž mají umožnit, aby ostatní obory veřejné správy mohly převzít určité specialisty a využít jejich odborných znalostí, nabytých u vojenské správy.

Odstavec 3 o vyrovnávacím přídavku odpovídá dosud platným zásadám praktikovaným při převodu, omezuje však vyrovnávací přídavek na dobu jednoho roku, aby byl usnadněn přechod do nových platových poměrů.

K § 21:

Jde o další způsob likvidace sboru rotmistrů. Nepůjde ani o jmenování důstojníky, ani o přijetí za poddůstojníky z povolání, ani o převedení do jiných veřejných služeb. V těchto případech, jsou — li splněny podmínky zákona č. 76/ 1922 Sb., dojde k přeložení do výslužby nebo do zálohy s odbytným. V případech, kdy by nemohlo dojít k shora uvedeným opatřením, dává se ministerstvu národní obrany možnost, aby se souhlasem vlády přeložilo do výslužby i takové osoby, u nichž nejsou splněny podmínky pro přeložení do výslužby, pokud půjde o případy zřetele hodné.

K § 22:

Z organisačních důvodů je nutno likvidovat nejen sbor rotmistrů v činné službě, ale i ve výslužbě a v záloze. Jakým způsobem se to stane, stanoví § 22. Pro případ, že by některý z takto jmenovaných důstojníků ve výslužbě byl povolán do činné služby, bylo nutno pojmout do zákona ustanovení o platovém opatření pro takové případy.

K § 23:

Ustanovení odstavce 1 nepotřebuje zvlastního odůvodnění.

Odstavec 2 pamatuje na případy, kdy se proti rotmistrům vede soudní trestní nebo kárné řízení, aby tyto osoby před ukončením řízení ve vlastnosti rotmistra nebyly tomuto řízení odňaty před jeho skončením a aby podle výsledku řízení mohlo být učiněno opatření podle tohoto zákona.

Ustanovení odstavce 3 bylo nutno pojmout do osnovy, aby mohlo dojít k likvidací rotmistrovského sboru v celku. V uložených kárných trestech se však pokračuje po úpravě služebního poměru podle tohoto zákona, pokud zůstává v poměru vojenské osoby z povolání nebo ve výslužbě.

K § 24:

Ježto v den počátku účinnosti zákona budou ve vojenské službě i ženy v poměru rotmistryň nebo délesloužících poddůstojnic, je třeba ustanovení osnovy vztáhnout i na ně, ovšem s tím, že podle platných zákonů místo přeložení do zálohy nastupuje u nich propuštění z branné moci.

K článku II:

Organisační požadavky armády vyžadují, aby byla trvale zavedena hodnost podporučíka jako nejnižší důstojnická hodnost, a to i pro důstojníky z povolání. Vzhledem k tomu je nutno provést potřebnou novelisaci platového zákona, a to jednak zavedením 9. platové stupnice se všemi důsledky z toho vyplývajícími, jednak novelisaci některých dalších ustanovení platových. Po zavedení 9. platové stupnice pro podporučíky z povolání bylo nutno využít této platové stupnice též pro stanovení služebního platu podporučíkům v záloze, u nichž se dosud vycházelo z nejnižšího stupně 8. platové stupnice.

Se zřetelem k tomu, že se podporučící v záloze budou vyskytovat převážně ve služebních kategoriích, v nichž důstojníci z povolání jsou posuzováni jen podle L a II. služební třídy (a v nichž je nejnižší platovou stupnicí stupnice 7. a 8. ). vychází osnova v odstavci 1, č. 6 při využití nově zavedené stupnice 9. z dnešního stavu alespoň potud, že se dosavadní počáteční služné stupně a) 8. platové stupnice (16 560 Kčs) za-

chovává podporučíkům v záloze ve formě služného stupně b) 9. platové stupnice (rovněž 16. 560 Kčs). Je to nutné též se zřetelem na podporučíky presenční služby, kteří mají nárok jen na služné podle výměry pro podporučíky v záloze (srov. § 13, odst. 2 branného zákona), a tím bylo dosud služné stupně a) 8. platové stupnice (16 560 Kčs). Platová stupnice 9. byla proto co do výše služného konstruována též se zřetelem na důvody vpředu popsané jinak takovým způsobem, aby se v celkovém systému dustojnického služného vhodně předřadila služnému podle platové stupnice osmé s náslužnými přídavky III. služební třídy. V činovném se řadí podporučíci na roven poručíkům, kdežto vojenský přídavek se navrhuje v částce, tvořící průměr mezi vojenským přídavkem čekatele a důstojníka S. platové stupnice.

Při tom je však nutno, aby dosavadní stav byl zachován pro gážisty Sboru národní bezpečnosti, u nichž není zavedena hodnost podporučíka.

K článku III:

Vzhledem k tomu, že byla nově předchozím článkem zavedena 9. platová stupnice pro podporučíky, je nutno pro vojenské gážisty zařazené do této platové stupnice nově stanovit i vojenský přídavek, jak je navrženo v čl. III osnovy.

K článku IV:

Doplnění zákona č. 83/1932 Sb., ve znění zákona č. 37/1916 Sb., žoldem pro staršiny je nutné se zřetelem na event. případy vykonávání činné služby z. a branné pohotovosti vojenskými osobami v záloze s hodností staršiny. Při zvýšení denního žoldu se přihlíželo k tomu, aby tento žold byl zvýšen v poměru k žoldu předcházející hodnosti (rotný) o stejný rozdíl, jaký je mezi hodností četaře a rotného. Výměra nemocničního žoldu je stanovena poloviční částkou žoldu normálního.

K článku V:

Toto ustanovení nepotřebuje zvláštního odůvodnění.

D. Nákladová a úhradová doložka:

Trvalý finanční dosah tohoto opatření při plných předepsaných počtech lze odhadnout asi na 185 mil. Kčs ročně.

Protože však nebude dosaženo v roce 1949 plného počtu míst systemisovaných pro poddůstojníky z povolání, vzhledem k tomu, že s výsledkem náboru lze počítati teprve po 1. říjnu 1949 při odchodu presenčně sloužícího

mužstva z činné služby a rovněž skutečné počty rotmistrů a délesloužících poddůstojníků nedosahují počtů, s jakými bylo v rozpočtu na rok 1949 počítáno, lze předpokládat, že náklady, kterých si toto opatření v roce 1949 vyžádá, budou kryty z úspor dosažených v mezích kap. 7 "Ministerstvo národní obrany" na rok

1949 (§ 4 návrhu rozpočtového zákona na rok 1949).

Podrobný výpočet není připojen vzhledem k tomu, že nelze uvádět počty vojenských osob, kterých se osnova týká. V případě potřeby může být výpočet předložen dodatečně.

V Praze dne 8. února 1949.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr národní obrany:

arm. gen. L. Svoboda v. r.

Státní tiskárna v Praze. - 661-49