§34.
Hospodářství krajů jako svazků lidové správy povedou v roce 1949 krajské národní výbory podle rozpočtů, jež pro ně stanový ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Tyto rozpočty se nevyhlašují.
§ 35.
Ministr vnitra přidělí v dohodě s ministrem financí v rámci státního rozpočtu na rok 1949 krajům státní příspěvky, jimiž bude zabezpečeno nutné hospodaření krajů.
§36.
Do krajských rozpočtů na rok 1949 se nezařadí státní příděly určené na příspěvky nižším svazkům lidové správy, částky určené na příděly zemím k poskytování zemských příspěvků finančně slabým okresům a obcím rozdělí v roce 1949 okresům a obcím k témuž účelu ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí.
§37.
Krajské národní výbory v Praze a v Brně sdělají účty o hospodaření zemí v roce 1948 a předloží je vládě k schválení na místě příslušných zemských národních výborů. Další projednávání těchto účtů podle dosavadních předpisů odpadá.
§38.
(1) Až do nové zákonné úpravy právních poměrů zaměstnanců svazků lidové správy přísluší radě krajského národního výboru usnášeti se o tom, zda ke správě zvláštních krajských zařízení, ústavů, podniků a pod. je třeba ustanoviti zaměstnance a která služební místa a s kterými platy mají býti na náklad kraje systemisována. Služební a platové poměry zaměstnanců kraje upravuje rada krajského národního výboru. Služební a platová práva z této úpravy vyplývající nesmějí přesahovati míru jednotlivých druhů služebních a platových práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů.
(2) Usnesení podle předchozího odstavce vyžadují ke své platnosti schválení ministerstva vnitra uděleného v dohodě s ministerstvem financí.
(3) Ustanoviti zaměstnance ke správě zvláštních krajských zařízení a propůjčiti mu systemisované služební místo (odstavec 1) přísluší krajskému národnímu výboru.
Oddíl 6. Likvidace zemí a zemských národních výborů.
§ 39. Majetek zemí.
(1) Země Česká a. Moravskoslezská jako svazky lidové správy zanikají uplynutím dne 31. prosince 1948.
(2) Jmění a fondy každé z obou zemí tvoří ode dne 1. ledna 1949 zůstatkovou podstatu jakožto právnickou osobu veřejného práva, kterou spravuje a podle ustanovení odstavce 3 zlikviduje ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí. Provedení některých likvidačních úkonů mohou tato ministerstva svěřiti jednotlivým krajským národním výborům. Běžnou správu jednotlivých částí zůstatkových podstat svěří zatím zpravidla onomu krajskému národnímu výboru, v jehož obvodu leží dotčený majetek. Krajský národní výbor jej bude spravovati v rámci krajského rozpočtu (§ 34). Ustanovení § 2, odst. 1 zákona ze dne 19. července 1948, č. 185 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a organisací státní ústavní léčebné péče, zůstává nedotčeno.
(3) Ministerstvo vnitra převede v dohodě s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy jednotlivé části zůstatkové podstaty zásadně na svazky lidové správy. Před tím vyslechne krajský národní výbor, v jehož obvodu leží dotčený majetek. Jsou-li pro to důvody hospodářské účelnosti nebo veřejného zájmu, může býti některá část zůstatkové podstaty převedena též na jiný subjekt. Na stát buďtež převedeny:
a) peněžní hotovosti, vklady, kmenové podíly, podílové listy a cenné papíry,
b) hypotekárně zajištěné pohledávky,
c) pohledávky ze zápůjček,
d) dluhy ze zápůjček,
e) závazky z ručení,
f) majetek, kterého země česká nabyla podle zákona ze dne 10. července 1947, č. 143 Sb., o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi českou.
(4) Skončení likvidace podle odstavců 2 a 3 vyhlásí ministerstvo vnitra v úředním listě. Dnem vyhlášení tohoto opatření přecházejí na stát práva a závazky obou zůstatkových podstat, pokud nebyly již dříve převedeny na stát nebo na jiné nabyvatele.
(5) Převod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle ustanovení odstavců 3 a 4 zapíší knihovní soudy podle rozhodnutí ministerstva vnitra a na návrh ministerstva techniky přímo na nové nabyvatele.
(6) Ministerstvo vnitra stanoví v dohodě s ministerstvem financí, na které orgány veřejné správy se převede správa jednotlivých samostatných fondů a nadací, jež byly dosud ve správě zemí.
(7) Opatřeními podle odstavců 2 až 4 a 6 nejsou dotčena práva a závazky třetích osob.
(8) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení ustanovení odstavců l až 6, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
§ 40. Zaměstnanecké věci.
(1) Zaměstnanci zemí, kteří budou dne 31. prosince 1948 zaměstnáni ve správě (provozu) zvláštních zemských zařízení (ústavů, podniků a pod. ), stávají se dnem 1. ledna 1949 zaměstnanci příslušné zůstatkové podstaty se všemi dosavadními služebními (pracovními) a platovými (mzdovými) právy a nároky. Jejich služební (pracovní) a platové (mzdové) poměry se řídí přiměřeně předpisy dosud pro ně platnými. Dnem, kdy dotčené zemské zařízení bude podle § 39, odst. 3 nebo 4 převedeno na nového nabyvatele, přejdou do služeb tohoto nabyvatele. Jejich služební a platové poměry se upraví přiměřeně podle zásad vládního nařízení ze. dne 7. listopadu 1930, č. 163 Sb., o převzetí zaměstnanců samosprávných korporací do státní služby a o jejich zařazení. Pracovní a mzdové poměry převzatých zaměstnanců, na které se vztahují předpisy o řízení státní mzdové politiky, zůstávají nezměněny. Ustanovení § 7 zák. č. 185/1948 Sb. a ustanovení § 23 zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích, zůstávají nedotčena.
(2) Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců zemí, kteří přede dnem 1. ledna 1949 vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích zemí, kteří přede dnem 1. ledna 1949 zemřeli, hradí od toho dne stát, pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. l až 3 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon). Stát hradí od toho dne s omezením stanoveným v předchozí větě také ostatní odpočivné a zaopatřovací platy, které dosud uhrazovaly země; tím však nejsou dotčeny dosavadní závazky jiných subjektů k refundaci těchto platů. Výše odpočivných a zaopatřovacích platů (starobních, vdovských, sirotčích a jiných důchodů), jež uhrazovala
země česká podle ustanovení § 3, odst. 3 zák. č. 143/1947 Sb., zůstává nedotčena.
§ 41. Zemská správní komise.
Ministr vnitra rozpustí zemské národní výbory, jakmile značná část jejich dosavadní působnosti bude vykonávána krajskými národními výbory nebo jinými orgány, a jmenuje zemskou správní komisi k obstarávání zbývající správy.
O d d í l 7. Zatímní správa.
§ 42.
(1) Na přechodnou dobu, dokud nezačnou působiti krajské národní výbory vyšlé z voleb, zřídí se pro každý kraj zatímní krajský národní výbor.
(2) Počet členů zatímního krajského národního výboru určí ministr vnitra.
(3) členy zatímního krajského národního výboru a jejich náhradníky jmenuje a odvolává na návrh ústředního akčního výboru Národní fronty ministr vnitra, který také pověří jednotlivé členy funkcemi.
(4) Zatímní krajský národní výbor vykonává působnost krajského národního výboru (§§ 8 a 9) podle předpisů pro tento národní výbor platných.
Oddíl 8.
Přizpůsobení organisace okresních a místních národních výborů.
§ 43.
O) Vláda upraví nařízením organisaci okresních a místních národních výborů přiměřeně podle zásad platných pro krajské národní výbory.
(2) Ministr vnitra může upraviti nařízením na dobu, dokud nebudou vydány předpisy o volbách do okresních a místních národních výborů, způsob, jakým se ustavují sborové složky okresních a místních národních výborů.
(3) Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisaci účetní a pokladní služby vydá pro okresní a místní národní výbory nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Dokud tyto předpisy nebudou vydány, platí předpisy dosavadní. Ustanovení § 29, odst. 2 platí obdobně.
O d d í l 9.
Zrušení obchodních a živnostenských (průmyslových) komor.
§44.
(1) Obchodní a živnostenské (průmyslové) komory (dále jen "komory") se zrušují uplynutím dne 31. prosince 1948.
(2) Dosavadní působnost komor přechází na krajské národní výbory, pokud vláda nařízením nestanoví, že část této působnosti přechází na jiné orgány nebo zaniká.
§45.
(1) Jmění a fondy, majetková práva a závazky komor, jakož i ústavy a jiná zařízení komor tvoří ode dne 1. ledna 1949 zůstatkovou podstatu jakožto právnickou osobu veřejného práva, kterou spravuje a podle odstavce 3 zlikviduje ministerstvo vnitřního obchodu v dohodě s ministerstvem financí. Provedení některých likvidačních úkonů, jakož i běžnou správu jednotlivých částí zůstatkové podstaty mohou tato ministerstva svěřiti jednotlivým krajským národním výborům.
(2) Ministerstvo vnitřního obchodu převede v dohodě s ministerstvem financí a s věcně příslušnými ministerstvy jednotlivé části zůstatkové podstaty na kraje nebo na jiný svazek lidové správy nebo na stát, anebo na jiný subjekt, na který přenese vláda nařízením podle § 44, odst. 2 část dosavadní působnosti komor.
(3) Skončení likvidace podle odstavců l a 2 vyhlásí ministerstvo vnitřního obchodu v Úředním listě. Dnem tohoto vyhlášení přecházejí na stát práva a závazky zůstatkové podstaty komor, jež nebyly převedeny na kraje ani na jiné subjekty.
(4) Převod vlastnického práva a jiných knihovních práv podle ustanovení odstavců 2 a 3 zapíší knihovní soudy podle rozhodnutí ministerstva vnitřního obchodu a na návrh ministerstva techniky přímo na nové nabyvatele.
(5) Opatřeními podle odstavců l až 3 nejsou dotčena práva a závazky třetích osob.
(6) Právní jednání, písemnosti a úřední úkony, kterých je třeba k provedení ustanovení odstavců 1 až 4, jsou osvobozeny od daní, poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních a od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.
§ 46.
(i) Zaměstnanci komor stávají se dnem 1. ledna 1949 zaměstnanci zůstatkové podstaty
(§ 45, odst. 1). Jejich služební (pracovní) a platové (mzdové) poměry zůstávají nezměněny a řídí se přiměřeně předpisy dosud pro ně platnými.
(2) Zaměstnanci komor, kteří budou převzati do služeb státních, budou zařazeni do příslušných kategorií státních zaměstnanců, při čemž se jim plně započte služební doba strávená v komorách, a to ode dne počátku jejich pensijního pojištění (zaopatření) v tomto služebním poměru. Jiná předchozí služba bude zhodnocena přiměřeně podle zásad stanovených v § 4, odst. 4 zákona ze dne 19. března 1947, č. 48 Sb., o organisaci péče o mládež. Zařazení těchto zaměstnanců provede příslušný ústřední úřad podle platných předpisů v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.
(3) Právní poměry zaměstnanců, kteří nebudou převzati do státních služeb, upraví vláda nařízením.
(4) Odpočivné (zaopatřovací) platy zaměstnanců komor, kteří přede dnem vyhlášení skončení likvidace komor (§ 45, odst. 3) vstoupili do výslužby, a zaopatřovací platy pozůstalých po zaměstnancích komor, kteří před tímto dnem zemřeli, hradí počínajíc tímto dnem stát, pokud jsou dosud vypláceny z prostředků pensijních fondů komorních, zřízených podle § 21, odst. 2 zákona ze dne 29. června 1868, č. 85 ř. z., o organisaci obchodních a živnostenských komor, nebo podle zák. čl. VI/1868, a pokud nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 platového zákona.
(5) Stát hradí počínajíc dnem vyhlášení skončení likvidace komor (§ 45, odst. 3) též doplnění odpočivných a zaopatřovacích platů, která jsou dosud vyplácena ze zvláštních příplatkových (nadlepšovacích) fondů komorních, pokud v každém jednotlivém případě součet doplnění a důchodu vypláceného podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 99 Sb., o národním pojištění, nepřesáhne míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3 platového zákona.
Oddíl 10. Závěrečná ustanovení.
§47.
Opatření k přípravě krajského zřízení provedená před účinností tohoto zákona, pokud jsou ve shodě a s jeho ustanoveními, platí za opatření učiněná podle tohoto zákona.
§48.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Příloha k § 2, odst. 2 zák. č.
Územní popis krajů. 1. Kraj Pražský.
Sídlo krajského národního výboru je v Praze, území kraje tvoří:
| A. Statutární město Praha. | ||
| B. Celé okresy: Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem, český Brod, Hořovice, Jílové, Kladno, Kralupy nad Vltavou, Mělník, | Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-venkov-jih, Praha-venkov-sever, Příbram, Rakovník, Říčany, Slaný a Vlašim. | |
| C. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Pražského, a to: | ||
| Z okresu Sedlčany všechny obce soudního okresu Votice; | ||
| obce soudního okresu Sedlec vyjma:. Borotín, Petříkovice, Modlíkov, Pohoří, Nadějkov, Starcovu Lhotu a Nosetín, Svoříž Orlov, | ||
| a vyjma tyto osady obce Jetřichovic: Aleninu Lhotu, Javoří a Cunkov, Ounuz; | ||
| obce soudního okresu Sedlčany vyjma: Kosobudy a Obděnice a vyjma osadu Přední Chlum z obce Podmoků. | ||
| Z okresu Poděbrady | obce soudního okresu Městec Králové vyjma obec Skochovice; | |
| všechny obce soudního okresu Poděbrady. | ||
| Z okresu Kolín | obce soudního okresu Kolín vyjma obce Kojíce a Vinaříce; | |
| všechny obce soudního okresu Kouřim. | ||
(Pokračování oddílu C)
| Z okresu Kutná Hora | obce soudního okresu Kutná Hora vyjma: Bernardov, Pucheř a Třebešice; | ||
| obce soudního okresu Uhlířské Janovice vyjma obec Chabeřice. | |||
| D. části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje Pražského, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§ 4, odst. 2) | ||
| Z okresu Tábor obce soudního okresu Mladá Vožice vyjma: České Budějovice | |||
Domamyšl, Hlasivo, Pohnánec, Pohnání, Pojbuky, | Radostovice, Rodnou, Smilovy Hory, Velký Ježov a Zadní Střítež. | ||
Z okresu Písek | tyto obce soudního okresu Mirovice: Technice a Zbenice. | ||
Z okresu Blatná | tyto obce soudního okresu Březnice: | Plzeň | |
Horní Láz, Hořejany, Ostrov, | Tochovice a Vrančice. | ||
| Z okresu Rokycany tyto obce soudního okresu Zbiroh: | |||
Jivina, Kařízek, Kvaň, | Olešná a Zaječov. | ||
| Z okresu Podbořany tyto obce soudního okresu Jesenice: Karlovy Vary | |||
Hořesedly, Kolešovice, Pšovlky, | Řeřichy a Václavy. | ||
| Z okresu Louny tyto obce soudního okresu Louny: ústí nad Labem | |||
Kozojedy, Pochvalov, Smilovice, | Třeboc a Zichovec. | ||
| Z okresu Dubá tyto obce soudního okresu Štětí: | |||
| Liběchov, Tupadly a Želízy; | |||
|
obec Sitné (soudní okres Dubá). | Liberec | ||
Z okresu Mnichovo Hradiště | obec Bradlec (soudní okres Mnich. Hradiště). | ||
| Z okresu Ledeč nad Sázavou | i tyto obce soudního okresu Dolní Královice: | Jihlava | |
Borovnice, Čechtice, Horní Lhota, Chmelná, Jeníkov, Kunovice, | Miřetice, Mnichovice, Nakvasovice, Otročice, Pravonín a Tisek. | ||
2. Kraj českobudějovický.
Sídlo krajského národního výboru je v Českých Budějovicích. Území kraje tvoří:
| A. Celé okresy: České Budějovice, Český Krumlov, Milevsko, Kaplice, | Prachatice, Třeboň a Týn nad Vltavou. | |
| B. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje českobudějovického, a to: | ||
| Z okresu Strakonice | všechny obce soudního okresu Strakonice; | |
| všechny obce soudního okresu Volyně. | ||
| Z okresu Písek | všechny obce soudního okresu Písek; | |
| všechny obce soudního okresu Vodňany; | ||
| obce soudního okresu Mirovice vyjma obce Technice a Zbenice. | ||
| Z okresu Tábor | obce soudního okresu Tábor vyjma obec Vlčeves; | |
| tyto obce soudního okresu Mladá Vozíce: Hlasivo, Pohnánec a Pohnání; | ||
| obce soudního okresu Soběslav vyjma: Mlýny, Tříklasovice a Psárov, Vícemil. | ||
| Z okresu Jindřichův Hradec | obce soudního okresu Jindřichův Hradec vyjma obce Najdek, Okrouhlou Radouň a Zahrádky; | |
obce soudního okresu Dobrotín, Kebharec, Košťálkov, Kuní, Návary, Peršláček, | Nová Bystřice vyjma: Pomezí, Rajchéřov, Romavu, Staré Hutě, Staré Město a Vitíněves. | |
| C. části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje českobudějovického, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2) | ||
| Z okresu Sušice | obec Filipova Huť (soudní okres Hartmanice); | Plzeň | |
| tyto obce soudního okresu Kašperské Hory: | |||
Horská Kvilda, Javorník, | Nicov a Stachy. | ||
Z okresu Blatná | obec Plíškovice (soudní okres Březnice). | ||
| Z okresu Sedlčany | tyto obce soudního okresu "Sedlčany: Kosobudy a Obděnice a osada Přední Chlum z obce Podmoků; | Praha | |
| tyto obce soudního okresu Sedlec: | |||
Borotín, Modlíkov, Nadějkov, Nosetín, Orlov, | Petříkovice, Pohoří, Starcova Lhota a Svoříž | ||
| a tyto osady obce Jetřichovic: | |||
Alenina Lhota, Cunkov, | Javoří a Ounuz. | ||
Z okresu Dačice | tyto obce soudního okresu Telč: česká Olešná, Palupín a Popelín. | Jihlava | |
3. Kraj Plzeňský.
Sídlo krajského národního výboru je v Plzni. Území kraje tvoří:
| A. Statutární město Plzeň. | |
B. Celé okresy: | |
Domažlice, Horšovský Týn, Klatovy, Plzeň-venkov, | Přeštice, Stříbro a Tachov. |
| C. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Plzeňského, a to: | |||
| Z okresu Královice | všechny obce soudního okresu Královice; | ||
| obce soudního okresu Manětín vyjma: | |||
Bezvěrov, Krašov, Lukovou, Mezí, | Potok, Služetín a Vlkošov. | ||
| Z okresu Rokycany | všechny obce soudního okresu Rokycany; | ||
| obce soudního okresu Zbiroh vyjma: | |||
Jivinu, Kařízek, Kvaň, | Olešnou a Zaječov. | ||
| Z okresu Blatná | všechny obce soudního okresu Blatná; | ||
| obce soudního okresu Březnice vyjma: | |||
Horní Láz, Hořejany, Ostrov, | Plíškovice, Tochovice a Vrančice. | ||
| Z okresu Sušice | všechny obce soudního okresu Sušice; | ||
| obce soudního okresu Kašperské Hory vyjma: | |||
Horskou Kvildu, Javorník, | Nicov a Stachy; | ||
| obce soudního okresu Hartmanice vyjma obec Filipovu Huť. | |||
| D. části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje Plzeňského, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru(§4, odst. 2) | ||
Z okresu Planá | tyto obce soudního okresu Planá: | Karlovy Vary | |
Bezděkov, Damnov, Jemnice, Klíčov, Kočov, Kumpolec, | Lhota, Pavlovice, Třebel, Vížka a Záhoří; | ||
| obce soudního okresu Bezdružice vyjma: | |||
Dolní Jamné, Hanov, Chudeč, Kořen, | Lestkov, Stan, Vysoké Jamné a žernovník. | ||
(Pokračování oddílu D)
| Z okresu Podbořany tyto obce soudního okresu Jesenice: | Karlovy Vary | ||
Nová Ves, Přehořov, Vysoká Libyně, | Zdeslav a Žihle. | ||
Z okresu Strakonice | všechny obce soudního okresu Horažďovice. | české Budějovice | |
4. Kraj Karlovarský.
Sídlo krajského národního výboru je v Karlových Varech. Území kraje tvoří:
A. Celé okresy: Aš, Cheb, Jáchymov, Kadaň, Karlovy Vary, Kraslice, | Loket, Mariánské Lázně, Nejdek, Sokolov, Teplá a Žlutice. ' | |
| B. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Karlovarského, a to: | ||
| Z okresu Vejprty všechny obce soudního okresu Vejprty; | ||
| obce soudního okresu "Přísečnice vyjma: | ||
Sobětice, Třebíšku, | Úbočí a Volyni. | |
| Z okresu Podbořany | všechny obce soudního okresu Podbořany; | |
| obce soudního okresu Jesenice vyjma: | ||
1 | Hořesedly, Kolešovice, Novou Ves, Přehořov, Pšovlky, | Řeřichy, Václavy, Vysokou Libyni, Zdeslav a Žihle. |
| Z okresu Planá | tyto obce soudního okresu Bezdružice: | |
Dolní Jamné, Hanov, Chudeč, Kořen, | Lestkov, Stan, Vysoké Jamné a Žernovník. | |
| obce soudního okresu Planá vyjma: | ||
Bezděkov, Damnov, Jemnice, Klíčov, Kočov, Kumpolec, | Lhotu, Pavlovice, Třebel, Vížku a Záhoří. | |
l?
| C. část území děleného okresu, jehož sídlo je mimo území kraje Karlovarského, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2) | ||
Z okresu Královice | . tyto obce soudního okresu Manětín: | Plzeň | |
Bezvěrov, Krašov, Luková, Mezí, | Potok, Služetín a Vlkošov. | ||
5. Kraj ústecký.
Sídlo krajského národního výboru je v ústí nad Labem, území kraje tvoří:
A. Celé okresy: Bílina, Duchcov, Chomutov, Most, | • | Roudnice nad Labem, Teplice, ústí nad Labem a. zatec. | |
| B. Části území dělených okres'ů, jejichž sídlo zůstává na území kraje ústeckého, a to: | |||
Z okresu Děčín | všechny obce soudního okresu Děčín; | ||
| všechny obce soudního okresu Benešov nad Ploučnicí; | |||
| tyto obce soudního okresu Česká Kamenice1: Markvartice, Nová Oleška a Stará Oleška. | |||
Z okresu Litoměřice | všechny obce soudního okresu Lovosice; | ||
| všechny obce soudního okresu Litoměřice; | |||
| • obce soudního okresu Úštěk vyjma: Heřmanice, Stvolínecké Petrovice a Velkou Javorskou. | |||
Z okresu Louny | obce soudního okresu Louny vyjma: | ||
• | Kozojedy, Pochvalov, Smilovice, | Třeboc a Zichovec. | |
| C. části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje Ústeckého, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2) | ||
Z okresu Duba | obce soudního okresu Štětí vyjma: Liběchov, Tupadly a Želízy. | Liberec | |
Z okresu Vejprty |
tyto obce soudního okresu Přísečnice: | Karlovy Vary | |
Sobětice, Třebíška, | Úbočí a Volyně. | ||