Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání.
188.
Zpráva
výborů ústavně-právního a rozpočtového
•
k vládnímu návrhu zákona (tisk 163) o krajském zřízení.
L
Ústavně-právní výbor projednal osnovu vládního návrhu zákona o krajském zřízení (tisk 163) ve své schůzi dne 14. prosince 1948.
Ve vládním návrhu zákona učinil výbor tyto změny:
V § 8, odst. 2, pod písm. a) vsunul za slova "pověřenectva" slova "nebo jiné úřady"; jinak text zůstává nezměněn,
v § 20, odst. 1 opravuje se tisková chyba; také v § 21 opravuje se tisková chyba. Správný text je patrný z připojené osnovy;
v § 24, poslední řádka správně zní: "(o správním řízení)",
v § 46, odst. 2 opravuje se tisková chyba,
v § 47, ve třetí řádce za slova "ve shodě a" vsunuje se písmeno "s".
Rovněž výbor provedl některé menší korektury krajských hranic jak je patrno z připojené přílohy.
K § 38, odst. 3 se připomíná, aby urychleně byl vydán prováděcí předpis.
Ústavně-právní výbor doporučuje Národnímu shromáždění takto upravený návrh zákona ke schválení.
V Praze dne 14. prosince 1948.
Dr. Friš v. r.,
místopředseda.
Dr. Bartuška v. r.,
zpravodaj
II.
Rozpočtový výbor projednal ve své schůzi konané dne 15. prosince 1948 vládní návrh zákona (tisk 163) o krajském zřízeni a usnesl se
doporučiti Národnímu shromáždění jeho přijetí ve znění usneseném výborem ústavně-právním.
V Praze dne 15. prosince 1948.
Valo v. r. předseda.
Tymeš v. r.,
zpravodaj.
Zákon
ze dne......................1948
o krajském zřízení.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
O d d í l 1. Zřízení krajů a krajských národních výborů.
§ 1. Základní ustanovení.
území československé republiky se dělí na kraje.
Zřízení krajů. § 2.
(1) Zřizují se tyto kraje:
A. v českých zemích (v Čechách, na Moravě a ve Slezsku):
1. kraj Pražský,
2. kraj českobudějovický,
3. kraj Plzeňský,
4. kraj Karlovarský,
5. kraj ústecký,
6. kraj Liberecký,
7. kraj Hradecký,
8. kraj Pardubický,
9. kraj Jihlavský,
10. kraj Brněnský,
11. kraj Olomoucký,
12. kraj Gottwaldovský,
13. kraj Ostravský;
B. na Slovensku:
14. kraj Bratislavský,
15. kraj Nitranský,
16. kraj Banskobystrický,
17. kraj Žilinský,
18. kraj Košický,
19. kraj Prešovský.
(2) Území krajů a jejich sídla (krajská města) jsou stanovena v příloze tohoto zákona, která tvoří jeho součást (dále jen "příloha").
§ 3.
Postavení hlavního města Prahy upraví zvláštní zákon. Dokud se tak nestane, platí všeobecné předpisy.
§ 4.
(1) V případech, kde krajské hranice, stanovené v příloze, rozdělují území dosavadních okresů nebo obcí, buďtež tato území přizpůsobena krajským hranicím. V této souvislosti buď provedena nová územní organisace okresů. V českých zemích učiní tak vláda nařízením; přitom se opatření k zatímnímu vedení správy v dotčených okresech a k ustavení jejich mimořádných orgánů a dále majetkové vypořádání mezi okresy a rozdělení zaměstnanců provedou podle příslušných ustanovení dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 121 Sb., o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory.
(2) Až do doby, kdy budou území okresů a obcí přizpůsobena krajským hranicím (odstavec 1), zůstává místní příslušnost dosavadních okresních a místních národních výborů nedotčena. V této přechodné době se místní příslušnost krajských národních výborů vztahuje na obvody všech okresních národních výborů, jejichž sídla jsou na území kraje. Případy této dočasně odchylné místní příslušnosti krajských národních výborů jsou v příloze zvlášť vyznačeny.
§ 5.
(1) Zříditi nebo zrušiti kraj nebo změniti jeho sídlo je možno jen zákonem.
(2) Okresy a obce mohou náležeti jen do obvodu jednoho kraje.
(3) Pro změnu hranic krajů platí tato ustanovení:
a) Přechází-li z jednoho kraje do druhého jen část území obce, platí obecné předpisy o změnách hranic obcí a okresů.
b) Do 31. prosince 1950 může vláda nařízením prováděti i jiné drobné úpravy krajských hranic, které se nedotýkají existence okresů, a v souvislosti s tím měniti území okresů. Tohoto zmocnění nelze použíti na změny krajských hranic, jež oddělují kraje v českých zemích od krajů na Slovensku.
c) Mimo případy upravené pod písm. a) a b) lze měniti krajské hranice jen zákonem.
Zřízení krajských národních
výborů.
§6.
Pro každý kraj se zřizuje krajský národní výbor se sídlem v krajském městě.
§7.
Krajské národní výbory počnou působiti dnem 1. ledna 1949.
Oddíl 2. Působnost krajských národních výborů.
§8. Základní ustanovení.
(1) Krajské národní výbory vykonávají ve svém obvodu veřejnou správu ve všech jejích oborech (krajskou správu), s výjimkou těch odvětví veřejné správy, jejíž výkon přísluší jiným orgánům (§ 124 ústavy).
(2) Krajská správa zahrnuje v sobě
a) správní obory, které obstarávají dosud zemské národní výbory, na Slovensku pak působnost téhož druhu, kterou tam dosud vykonávají pověřenectva nebo jiné úřady, při čemž podrobnosti může stanoviti vláda nařízením,
b) správní obory ostatní, které dosud obstarávají orgány jiné, a to v rozsahu, který stanoví zvláštní zákony.
(3) Krajské národní výbory budou se ujímati jednotlivých oborů krajské správy počínajíc dnem 1. ledna 1949 postupně, a to
a) správních oborů uvedených v odstavci 2, písm. a) v časovém pořadí, jež určí vláda nařízením,
b) ostatních správních oborů [odstavec 2, písm. b)] podle zvláštních zákonů.
(4) Vláda může za účelem co nejjednoduššího a nejúspornějšího výkonu veřejné správy nařízením
a) přenésti působnost vydávati rozhodnutí a činiti opatření v I. stolici s ústředních úřadů na krajské národní výbory, po případě na okresní národní výbory,
b) přenésti působnost krajských (zemských) národních výborů na okresní národní výbory nebo na místní národní výbory a působnost okresních národních výborů na místní národní výbory.
§9.
úkoly krajských národních výborů.
Krajské národní výbory mají podle § 125 ústavy jako orgány jednotné lidové správy v oboru své působnosti zejména tyto úkoly:
chrání a posilují lidově demokratické zřízení;
spolupůsobí při plnění úkolů obrany státu;
pečují o národní bezpečnost;
podporují udržování a zvelebování národního majetku;
účastní se vypracovávání a provádění jednotného hospodářského plánu;
v rámci jednotného hospodářského plánu plánují a řídí hospodářské, sociální a kulturní budování na svém území, zajišťují předpoklady plynulé zemědělské a průmyslové výroby a starají se o zásobování i o výživu obyvatelstva;
pečují o národní zdraví;
nalézají právo v oboru své působnosti, zejména vykonávají v mezích stanovených zákonem pravomoc trestní.
O d d í l 3. Podřízenost a dozor.
§ 10.
(1) Krajské národní výbory i jejich složky jsou podřízeny vládě a v jednotlivých oborech své působnosti věcně příslušným ministrům a ústředním úřadům.
(2) Krajské národní výbory i jejich složky jsou povinny zachovávati zákony a nařízení a v zájmu jednotného výkonu veřejné správy a jednotné státní politiky dbáti směrnic a pokynů vlády, jednotlivých ministrů a ústředních úřadů. Jsou za to odpovědny ministru vnitra.
(3) Ústřední úřady dohlížejí v oboru své působnosti na to, zda krajské národní výbory i jejich složky plní své povinnosti podle odstavce 2.
O d d í l 4.
Organisace krajských národních výborů.
§11.
Počet členů. (1) Krajský národní výbor má v krajích do 500. 000 obyvatel 36 členů, v krajích nad 500. 000 do 750. 000 obyvatel 48 členů,
v krajích nad 750. 000 do 1, 000. 000 obyvatel 60 členů, v krajích nad 1, 000. 000 obyvatel 72 členy.
(2) Počet obyvatel se zjišťuje podle posledního všeobecného sčítání lidu. provedeného za účinnosti tohoto zákona; než bude toto sčítání provedeno, zjišťuje se počet obyvatel podle jiného úředního zjištění. V pochybnostech rozhoduje ministerstvo vnitra.
§ 12. Volby a odvolatelnost.
(1) členové krajského národního výboru jsou voleni a mohou býti ze své funkce odvoláni.
(2) Podrobnosti o podmínkách i o výkonu volebního práva a o provádění voleb a způsob odvolávání členů upraví zákon.
§ 13. Odpovědnost a kontrola.
(1) členové krajského národního výboru a členové jeho sborových výkonných složek (§ 16) jsou ze své činnosti odpovědni lidu a podléhají jeho kontrole.
(2) Způsob, jakým lid provádí kontrolu a uplatňuje tuto odpovědnost, stanoví zákon.
§ 14. Rozpuštění.
(1) Krajský národní výbor může býti rozpuštěn usnesením vlády, zejména neplní li své úkoly nebo ohrožuje li jeho činnost řádný výkon veřejné správy. Rozpuštění krajského národního výboru vyhlásí ministr vnitra v úředním listě.
(2) Nové volby buďtež vypsány nejpozději do 2 měsíců ode dne usnesení vlády (odstavec 1).
(3) Na přechodnou dobu, než se ujmou funkce orgány nově zvolené, učiní ministr vnitra potřebná opatření k zatímnímu vedení správy.
§ 15. Plenární zasedání.
(1) Krajský národní výbor určuje na svých plenárních zasedáních směr činnosti a politiku krajského národního výboru. V rámci jeho usnesení vykonávají krajskou správu (§8) jeho výkonné složky (§ 16).
(2) Krajskému národnímu výboru je vyhrazeno v plenárním zasedání:
a) schvalovati v rámci jednotného hospodářského plánu krajský plán a kontrolovati jeho provádění,
b) vydávati v rámci směrnic a pokynů vyšších orgánů směrnice pro činnost výkonných složek, přijímati zprávy o jejich činnosti, kontrolovati jejich činnost a dávati jim pokyny a podněty,
c) voliti a odvolávati svého předsedu, jeho náměstky a referenty a zřizovati a zrušovati komise,
d) usnášeti se na svém rozpočtu a na účetních závěrkách svého hospodaření,
e) rozhodovati o věcech, které jsou mimořádné hospodářské důležitosti,
f) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí plenárního zasedání.
(3) Krajský národní výbor může v plenárním zasedání rozhodnouti o kterékoli záležitosti krajské správy.
§ 16. Výkonné složky.
Výkonné složky krajského národního výboru jsou:
a) rada,
b) předseda (jeho náměstkové), c) referenti,
d) komise.
§ 17. Rada.
O) členy rady jsou předseda, jeho náměstkové a referenti.
(2) Rada vykonává usnesení plenárního zasedání krajského národního výboru. Přísluší jí řízení a správa všech záležitostí náležejících do působnosti krajského národního výboru, pokud nejsou vyhrazeny plenárnímu zasedání nebo předsedovi krajského národního výboru.
(3) Rada vykonává svou působnost podle odstavce 2 zásadně prostřednictvím referentů. Ve sboru jí přísluší
a) jednati předběžně o věcech, o nichž má jednati krajský národní výbor v plenárním zasedání,
b) jednati o věcech politické povahy, pokud to nepřísluší plenárnímu zasedání,
c) usnášeti se na návrhu krajského plánu a předkládati jej plenárnímu zasedání ke schválení,
d) projednávati pravidelně zprávy o plnění hospodářského plánu,
e) rozhodovati o věcech vyhrazených zvláštními předpisy rozhodnutí rady.
(4) Rada je oprávněna rozhodnouti o kterékoliv záležitosti, o níž jinak rozhodují referenti nebo komise.
(5) Rada může v době, kdy krajský národní výbor nezasedá, zřizovati komise, je však povinna požádati nejbližší plenární zasedání o dodatečné schválení.
(6) Rada kontroluje činnost jednotlivých komisí a referátů a jednotliví její členové, jakož i předsedové komisí, jsou povinni podávati jí pravidelně zprávy o své činnosti a o svých pracovních plánech; rada může dávati jednotlivým referentům a'komisím závazné pokyny.
(7) Rada přezkoumává veškerá rozhodnutí, která vydal referent nebo jím zmocněný zaměstnanec (§ 19, odst. 4) nebo komise (§ 23), bylo-li proti nim podáno odvolání. Dospěla-li rada k názoru, že by se odvolání, které není nepřípustné, mohlo vyhověti, může vyhověti odvolacímu návrhu a vyříditi odvolání, netýká-li se rozhodnutí v odpor vzaté nikoho jiného než odvolatele. Odvolání, která nebyla takto vyřízena, musí býti předložena odvolacímu úřadu (§ 25, odst. 1), pokud není jinak stanoveno, do 3 týdnů po jejich podání
§ 18. Předseda.
(1) Předseda krajského národního výboru zastupuje krajský národní výbor a kraj jako svazek lidové správy navenek a předsedá plenárním zasedáním krajského národního výboru a schůzím rady.
(2) V době, kdy rada nezasedá, může předseda činiti neodkladná opatření, k nimž by jinak bylo potřebí usnesení rady, je však povinen do 8 dnů požádati radu o dodatečné schválení.
(3) Předseda sjednocuje činnost jednotlivých referátů a bdí nad prováděním směrnic nadřízených orgánů a směrnic, na nichž se usneslo plenární zasedání krajského národního výboru.
(4) Neučiní-li referent krajského národního výboru včas opatření nutná k řádnému obstarávání prací svého referátu (§ 19), učiní tato opatření na jeho místě předseda a oznámí to radě v její nejbližší schůzi.
(5) Má-li předseda za to, že usnesení (opatření) plenárního zasedání krajského národního výboru nebo rady nebo komise nebo rozhodnutí (opatření) referenta vybočuje z mezí jejich působnosti nebo že odporuje předpisům nebo že je v rozporu se směrnicemi a po-
kyny nadřízených orgánů, je povinen zastaviti výkon tohoto usnesení a oznámiti to, pokud jde o usnesení (opatření) plenárního zasedání nebo rady, věcně příslušnému ústřednímu úřadu a ministerstvu vnitra, pokud pak jde o usnesení (opatření) komise nebo o rozhodnutí (opatření) referenta, radě. Dokud o věci nerozhodne věcně příslušný ministr (přednosta ústředního úřadu), po případě rada, nesmí býti usnesení (rozhodnutí, opatření) vykonáno.
(6) Předseda je služebním představeným všech zaměstnanců krajského národního výboru (§§ 30 a 38). Přiděluje zaměstnance jednotlivým referátům; zaměstnanců, kteří jsou určeni (vyškolení) pro zvláštní úkoly jednotlivých resortů (zaměstnanců pro odborné služby), lze použít k jiným úkolům jen se souhlasem příslušného ústředního úřadu.
(7) Předseda krajského národního výboru má v krajích do 500 000 obyvatel jednoho náměstka, v krajích nad 500. 000 do 1, 000. 000 obyvatel dva náměstky a v krajích nad 1, 000. 000 obyvatel tři náměstky.
(8) Předseda krajského národního výboru je za výkon svého úřadu odpovědný plenárnímu zasedáni i radě, jíž je podřízen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny ministra vnitra.
Referenti. § 19.
(1) Práce krajského národního výboru se obstarávají v referátech. V čele každého referátu je volený referent.
(2) Rada stanoví způsob vzájemného zastupování referentů. Nemůže-li některý z referentů vykonávati funkci nebo uprázdní-li se místo referenta, pověří rada některého jiného člena krajského národního výboru zatímní správou referátu, člen krajského národního výboru, pověřený správou referátu, má práva a povinnosti referenta.
(3) Vláda vydá nařízením předpisy o rozsahu činnosti jednotlivých referátů, při čemž může podrobnější úpravu svěřiti obecným právním předpisům vydaným věcně příslušným ústředním úřadem v dohodě s ministerstvem vnitra.
(4) Pokud se rada neusnesla jinak, přísluší referentu právo rozhodovati a činiti opatření v rozsahu činnosti referátu jménem rady. Referent může se souhlasem rady zmocniti přidělené zaměstnance, aby rozhodovali a činili opatření z jeho příkazu.
(5) Referent je za výkon svého úřadu odpověden plenárnímu zasedání i radě, jíž je podřizen. Je povinen říditi se příkazy a pokyny věcně příslušných ústředních úřadů.
§ 20.
O) Bezprostředním služebním představeným zaměstnanců přidělených referátu je referent.
(2) Rada ustanoví pro každý referát ze zaměstnánu přidělených tomuto referátu přednostu referátu. Jeho ustanovení vyžaduje potvrzení ministra vnitra uděleného v dohodě s věcně příslušnými ministry.
(3) Ostatní přidělení zaměstnanci jsou podřízeni přednostovi referátu.
§ 21.
Krajské velitelství národní bezpečnosti.
(1) Pro obstarávání úkolů národní bezpečnosti zřizuje se v rámci bezpečnostního referátu krajského národního výboru krajské velitelství národní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra přidělí tomuto velitelství potřebný počet zaměstnanců z příslušníků Sboru národní bezpečnosti a ze zaměstnanců obstarávajících úkoly národní bezpečnosti.
(2) Organisaci a činnost krajského velitelství národní bezpečnosti upraví ministerstvo vnitra. Přitom může stanoviti odchylky od § 19, odst. 4 a od ustanovení upravujících služební postavení přidělených zaměstnanců.
§ 22. Krajský tajemník.
(1) Rada ustanoví ze zaměstnanců přidělených krajskému národnímu výboru krajského tajemníka. Jeho ustanovení vyžaduje potvrzení ministrem vnitra.
(2) Přednostové referátů a ostatní zaměstnanci krajského národního výboru jsou podřízeni krajskému tajemníku.
(3) Krajský tajemník je pomocníkem předsedy krajského národního výboru při výkonu jeho působnosti podle § 18, odst. 2 až 5 a jeho výkonným orgánem a zastupuje ho v jeho funkci služebního představeného zaměstnanců krajského národního výboru.
(4) Krajský tajemník je povinen zúčastniti se plenárních zasedání a schůzí rady; ve schůzích rady má poradní hlas.
§ 23. Komise.
Komise krajského národního výboru mají zpravidla funkci poradní. Rada je však může
pověřiti, aby v rozsahu, který stanoví, rozhodovaly jejím jménem.
§ 24. nížení.
Dokud nebude vydán zákon upravující všeobecně zásady řízení před národními výbory, platí pro řízení, které provádí krajský národní výbor, pokud zvláštními předpisy není nebo nebude stanoveno jinak, vládní nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (o správním zřízení).
§ 25. Odvolání.
(1) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí, opatření a nálezů krajského národního výboru- k příslušnému ústřednímu úřadu.
(2) Z rozhodnutí krajského národního výboru jako odvolací stolice není další odvolání přípustné.
Zásady jednání krajského národního výboru a jeho sborových výkonných složek.
§ 26.
(1) Předseda svolává členy krajského národního výboru nejméně dvakrát do roka k plenárním zasedáním.
(2) Plenární zasedání musí býti svoláno, usnese li se na tom rada nebo žádá-li o to alespoň jedna čtvrtina členů krajského národního výboru, uvádějíc předmět jednání. Schůze rady se konají podle potřeby.
(3) Podjatí členové nesmějí býti přítomni schůzím; podrobnosti stanoví jednací řády (§ 28, odst. 1).
(4) Plenární zasedání krajského národního výboru jsou zpravidla veřejná; schůze rady a schůze komisí jsou zpravidla neveřejné.
(5) Předseda řídí schůze a pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho ne* rušený průběh.
§ 27.
(1) Plenární zasedání krajského národního výboru nebo rada jsou schopny se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů. Nese jdou-li se členové tak, aby byli schopni se usnášet, svolá je předseda znovu k projednání téhož pořadu. Po tomto druhém svolání jsou
plenární zasedání nebo rada schopny se usnášet za přítomnosti nejméně jedné třetiny členů.
(2) K platnosti usnesení se vyžaduje, aby se pro návrh vyslovilo více členů než proti němu. Při rovnosti hlasů se považuje návrh za přijatý, hlasoval-li pro něj předseda.
(3) Jednací řády stanoví nejmenší počet kladných hlasů potřebných pro přijetí návrhu; mohou také pro některé druhy usnesení stanoviti vyšší většinu.
§ 28.
(1) Jednací řády pro plenární zasedání krajského národního výboru a jeho sborových výkonných složek vydá ministr vnitra nařízením. Podrobnější předpisy o jednání může vydati krajský národní výbor.
(2) Všeobecné zásady pro složení komisí stanoví a všeobecné předpisy pro vnější styk i pro vnitřní úřadování krajských národních výborů, zejména také kancelářský řád, vydá ministerstvo vnitra. Zvláštní předpisy o složení jednotlivých komisí a zvláštní předpisy pro vnitřní úřadování jednotlivých referátů s hlediska odborných potřeb mohou vydati věcně příslušné ústřední úřady v dohodě s ministerstvem vnitra.
§ 29.
Poukazovací právo a účetní a pokladní služba.
(1) Předpisy o výkonu poukazovacího práva a o organisaci účetní a pokladní služby vydá pro krajské národní výbory nařízením ministr financí v dohodě s ministrem vnitra. Dokud tyto předpisy nebudou vydány, platí přiměřeně předpisy pro úřady II. stolice, na Slovensku předpisy pro pověřenectva.
(2) Ustanovení § 11, odst. 2 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, zůstává nedotčeno.
§ 30. Osobní vybavení.
(1) Krajským národním výborům přidělí v rámci schválené systemisace služebních míst ministerstvo vnitra potřebný počet zaměstnanců z osobního stavu svého resortu a příslušná ministerstva v dohodě s ministerstvem vnitra též potřebný počet státních zaměstnanců pro odborné služby. Ministerstvo vnitra převezme v dohodě s příslušným ministerstvem do svého osobního stavu potřebný počet ostatních
zaměstnanců těch úřadů a orgánů, jejichž působnost přejde na krajské národní výbory.
(2) Odborní zaměstnanci mohou býti přiděleni zatímně pro obvod několika krajských národních výborů určitému krajskému národnímu výboru. Tento obvod určí příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem vnitra.
(3) Krajské národní výbory jsou osobními úřady státních zaměstnanců přidělených krajským národním výborům, okresním národním výborům a národním výborům vykonávajícím působnost okresních národních výborů, ústředním úřadem těchto zaměstnanců je příslušný odborný ústřední úřad, který činí opatření a rozhoduje o jejich osobních věcech po slyšení krajského národního výboru.
(4) Podrobnosti, jakož i odchylky stanoví vláda nařízením.
§ 31. Společná správa.
(1) Krajské národní výbory se mohou souhlasným usnesením svých plenárních zasedání sdružiti ke společné správě svých jednotlivých záležitostí. Usnesení vyžaduje schválení věcně příslušného ústředního úřadu uděleného v dohodě s ministerstvem vnitra.
(2) Krajské národní výbory mohou býti rozhodnutím vlády sdruženy ke společné správě některých svých záležitostí.
Oddíl 5.
Přechodná ustanovení o hospodaření krajských
národních výborů a o zaměstnancích krajů.
§ 32.
(1) Hospodaření krajských národních výborů upraví zákon.
(2) Až do nové zákonné úpravy (odstavec 1) postupují krajské národní výbory přiměřeně podle dosavadních formálních předpisů pro hospodaření zemských národních výborů, na Slovensku podle dosavadních formálních předpisů pro hospodaření okresních národních výborů.
(3) V hospodářskosprávních a účetních věcech krajského velitelství národní bezpečnosti platí předpisy vydané pro Sbor národní bezpečnosti.
§ 33.
Vláda stanoví, jaké částky státního rozpočtu, určené na rok 1949 pro zemské národní výbory, na Slovensku pro pověřenectva, připadnou jednotlivým krajským národním výborům.