že jde o lesní a polnohospodářskou půdu včetně půdy rybniční o výměre celkem 2, 285. 729 ha, která stále vzrůstá prováděním zákonů o pozemkových reformách. Již tato rozloha ukazuje, že organisace těchto lesních a zemědělských podniků vyžaduje dělbu práce podle základních výrobních odvětví, aby správa tak rozsáhlých majetků mohla býti, zejména při zjednodušené instanční cestě, zvládnuta.

adb):

Základní výrobní složky zemědělské, t. j. polní a lesní hospodářství, jsou při intensivních formách hospodaření dvě samostatná, navzájem odlišná výrobní odvětví, která vyžadují též samostatnou vzájemně nezávislou podnikovou organisaci. Není žádoucí, aby lesní odborníci rozhodovali o věcech polního hospodářství a opačně. Ačkoli společná správa obou složek se jeví zdánlivě po stránce věcné i personální hospodárnější, vyžaduje rozlišnost práce a výroby lesní a polnohospodářské, aby byla vykonávána lesními a zemědělskými odborníky. Je to požadavek specialisace, který při odlišnosti výrobních odvětví předpokládá specialisaci i ve společných službách, jako jest služba účetní, právní, technická, personální a kancelářská.

Plánování v lesním a polním hospodářství je také rozličného charakteru. V lesnictví jde se zřetelem k dlouhé produkční době vždy o plánování dlouhodobé, naproti tomu v polním hospodářství o plánování krátkodobé.

Výsledky hospodaření lze sledovati v polním hospodářství každoročně po sklizni, v lesním hospodářství však až po revisi lesního hospodářství, v nejlepším případě po 5 letech, obvykle však po 10 letech.

Kumulace správy nese s sebou i kumulaci provozních prostředků věcných a personálu. Nelze zřetelně prokázati podíl lesnické a polnohospodářské výroby na těchto společných prostředcích věcných a na službách společného personálu.

Obtíže s reálným vydělením majetkové podstaty výrobní složky lesní a polnohospodářské pravidlem nejsou, a vyskytnou-li se, dají se odstranit.

ad c):

Socialistické hospodaření je zaměřeno pro službu lidu a chce dosáhnouti stupňovanou produktivitou práce stále vyššího blahobytu. Půda sama o sobě netvoří hodnot, nýbrž lidská práce, násobená vědeckými poznatky a mechanisací pracovního procesu. Produktivity práce lze dosáhnouti specialisaci a nemůže tedy v otázce organisace lesní a polnohospodářské výroby býti rozhodující nic jiného než práce a

té se musí přizpůsobovati i její předmět. I když v zemědělství a lesnictví se vyskytují potřeby špičkových výkonů, nelze přijímati, názor, že v zemědělství a lesnictví jsou období, kdy by nebyly pracovní síly plně využity. Plánovaná přestavba zemědělské výroby v našem státě na výrobu živočišnou předpokládá po celý rok stálý kádr pracovních sil. Pěstění a těžbu lesní lze rovněž, při intensivním hospodaření rozložiti na celý rok tak, aby vyžadovala stálého stavu zaměstnanců.

ad d):

Ve shora vylíčeném vývoji podniku "Státní lesy a statky" je patrno, že se projevovaly a uskutečňovaly tendence, směřující k oddělení obou základních výrobních složek, takže provoz obou těchto složek byl již trvale od sebe odloučen. Také místní správní orgány podniku byly odděleně organisovány, zvlášť pro hospodářství polní a zvlášť pro hospodářství lesní. Také v ústřední správě byly některé správní složky podle těchto hlavních výrobních odvětví rozděleny.

Proto osnova zákona o organisaci státních lesů a statků umožňuje, aby nařizovací cestou byly v rámci ressortu zemědělství organisovány jako samostatné podniky, československé státní lesy a československé státní statky, národní podniky, jichž účelem by bylo vzorné hospodaření na národním lesním a zemědělském majetku s přidruženými závody, podpora provozu lesního a polního hospodářství ve státě vůbec a malých a středních rolníků zvláště.

Osnova mluví o státních lesních a zemědělských podnicích proto, že považuje lesní hospodářství za souřadný pojem hospodářství polního, tedy zemědělství v užším smyslu.

Státní lesní a zemědělské podnikání není omezeno nebo soustředěno na určité území státu, nýbrž rozptýleno po celém státním území. Toto hospodářství nelze při jeho celostátním významu rozčleniti na jednotlivé samostatné podniky, na sobě zcela nezávislé, obdobné národním podnikům téhož výrobního odvětví. Celostátní význam zemědělství, zejména lesnictví, odůvodňuje, aby bylo provozováno státem jako celek, ježto jest nejvhodnějším instrumentem státní zemědělské politiky, která při účelné organisaci provozu a administrativy vyžaduje rámec jednoho podniku s jedním centrálním vedením a s oblastním vedením pro Slovensko.

Jednotná státní politika zemědělská vyžaduje též, aby lesní, polní a rybniční hospodářství státu, národních podniků a zůstatkových podstat zemí bylo soustředěno a jednotně vedno. Proto osnova dává možnostmi

nistru zemědělství, aby do podniků touto osnovou zřizovaných začleňoval i majetkové podstaty lesní a zemědělské z jiných státních podniků, z národních podniků a zůstatkových podstat zemí.

Podniky podle osnovy jsou organisovány jako samostatné právnické osoby a mají být spravovány podle zásad obchodního hospodaření se zřetelem k národohospodářským a správním úkonům, které jsou jim ukládány. Samostatnou právní subjektivitou je zaručena volnost obchodního podnikání a pružnost správy. Odpovídá to i úkolům, jež byly resortům státní správy uloženy v dvouletém hospodářském plánu, aby správu podniků odloučily od státní veřejné správy.

Osnova umožňuje, aby podniky obstarávaly samostatně všechny práce a pomocné úkoly, jež slouží účelům jejich činnosti, a provozovaly vedlejší činnosti, jež souvisí s jejich provozem, aniž by k tomu potřebovaly živnostenského oprávnění. Tím se odstraňuje nedostatek, jímž trpěly státní podniky ve své činnosti, neboť živnostenský řád je donucoval opatřovati si živnostenské oprávnění i k takovým činnostem, které nebyly sice jejich hlavním předmětem podnikání, avšak souvisely s jejich provozem (dílny na opravu strojů, stavby, průmyslové zpracování zemědělských produktu a pod. ).

Osnova přejímá ustanovení o kmenovém jmění podniků, o financování podniků, o platebním styku, o použití čistého zisku, hrazení ztrát a o peněžní kontrole z oddílů II až VII zákona č. 51/1948 Sb., a tak přizpůsobuje tyto podniky jiným podnikům národním. Podrobnosti vyplývající z těchto ustanovení budou pojaty do organisačních statutů těchto podniků, jež vydá vláda nařízením. Důležité je zejména ustanovení o úpravě kmenového jmění podniků, které přinese podnikům ulehčení v plnění závazků, jež se staly pro ně znehodnocením pohledávek, cenných papírů, vlivem válečných událostí nebo uspořádáním státoprávních poměrů pochybnými nebo nedobytnými. Pro tyto úkoly bude použito finanční služby Fondu znárodněného hospodářství, jenž byl zřízen vládním nařízením č. 253/ 1948 Sb.

Nové uspořádání financování provozu a investic provozní a investiční bankou bude použito i pro podniky podle tohoto zákona zřízené. Taktéž platební styk podniku a t. zv. kontrola koninou budou prováděny bankou.

Podnikům zajišťuje osnova možnost účtovati náklady a investice vynaložené v zájmu veřejném z příkazu vlády nebo ministra zemědělství, jež s provozem podniků přímo ne-

souvisí anebo podnik zatěžují neúnosným břemenem, těm odvětvím veřejné správy, pro které tyto služby a investice podniky provádějí.

Správa je organisována co nejjednodušeji. V čele podniku stojí kolektivní orgány, zvané správní sbory, složené jednak ze zaměstnanců podniků, jednak z osob mimo podnik stojících, které jsou v převaze. V čele tohoto správního orgánu stojí generální ředitel jako předseda a náměstek generálního ředitele jako místopředseda. Generální ředitel a jeho náměstek jsou osobně odpovědni za podnik, zastupují a znamenají jej a činí všechna opatření a rozhodnutí ve správě podniku, která nejsou vyhrazena správnímu, sboru. Výkonnými orgány generálního ředitele a správního sboru jsou ústřední ředitelství a oblastní ředitelství na Slovensku. Organisačnímu statutu, jenž má býti vydán vládním nařízením, jest přenecháno, aby podrobně upravil působnost, složení a jednání podnikových správních orgánů.

Osnova obsahuje ustanovení o zaměstnancích podniků podle tohoto zákona zřízených po vzoru zákona o znárodnění dopravních podniků.

Dozor a kontrola nad podniky jsou upraveny obdobně jako u ostatních podniků národních.

Z předchozího je patrno, že osnova obsahuje základní organisační předpisy pro státní lesní a zemědělské národní podniky v oboru ministerstva zemědělství, spočívající ve velké části na předpisech platných pro podniky národní, zejména však pokud jde o právní postavení, provozní oprávnění, zásady hospodaření, správní orgány a o služební a platové poměry zaměstnanců.

Část zvláštní.

Osnova v oddílu I obsahuje ustanovení o zřízení a právní povaze státních lesních a zemědělských podniků ve formě podniků národních, v oddílu II ustanovení hospodaření podniků, v oddílu III o správě podniků, v oddílu IV o zaměstnancích podniků, v oddílu V o dozoru a kontrole a v oddílu VI ustanovení závěrečná.

K jednotlivým ustanovením se poznamenává:

K § l, odst. l:

Osnova ponechává vládnímu nařízení, které podniky zřídí ke správě národního lesního a zemědělského majetku s přidruženými závody. Toto ustanovení souvisí s ustanovením § l, odst. 5, kterým umožňuje, aby podniky, zřízené vládním nařízením podle tohoto zákona mohly býti zrušeny, sloučeny nebo jinak sdruženy.

Označením podniku za "státní" má se vyjádřiti, že tyto podniky vznikly převážně ze státního majetku.

Vedle vlastních úkolů ukládá osnova podnikům podle ní zřízeným též zvláštní úkoly spojené se zvelebováním lesního a polního hospodářství ve státě, jak vyplývá též z ustanovení § 5, odst. 3. Sem spadá na příklad též přechodná správa půdních reserv pro budoucí příděl, napomáhání zřizování a zvelebování zemědělských výrobních družstev, horských pastvinářských družstev a jiné úkoly, které podnikům uloží vláda nebo ministr zemědělství v oboru zemědělské a lesní výroby.

Podniky podle tohoto zákona zřízené vstupují do všech práv a závazků dosavadního podniku "Státní lesy a statky", který tedy zaniká bez likvidace (generální sukcese).

K § l, odst. 2:

Ministru zemědělství v dohodě s příslušným ministrem je umožněno tímto ustanovením včleňovati z důvodů účelné správy jiné majetkové podstaty lesní a zemědělské v rozsahu v zákoně uvedeném.

K § 2:

Tímto ustanovením se vyjadřuje, že jde o státní majetek, spravovaný podle zásad platných pro podniky národní.

K § 3:

Ustanovení toto odstraňuje časté spory v praxi o tom, zda podnik je oprávněn pro své vlastní potřeby obstarávati různé řemeslné práce svými odbornými zaměstnanci, aniž by měl živnostenské oprávnění. Také vedlejší činnosti, spočívající v tom, že podniky provozují výdělečnou činnost, jež není vlastním předmětem jejich podnikání, avšak s provozem jejich souvisí, nebudou potřebovati zvláštního živnostenského oprávnění. Jde na příklad o opracování kamene, výrobu dřevěných polotovarů, zužitkování odpadů, využití kapacity vlastních mlýnů výjimečně pro námezdní nebo obchodní mletí a pod.

O závodech potravinářského průmyslu (cukrovary, pivovary a mlýny) jest dohoda mezi ministrem zemědělství a výživy, podle které ze státních cukrovarů byly již zřízeny národní podniky cukrovarské a pivovary státní budou dnem 1. ledna 1949 začleněny do národních podniků pivovarských. Podle této dohody zůstanou mlýny podniku, zřízenému podle to-

hoto zákona pro režijní a námezdní mleti a v zájmu využití kapacity i pro obchodní mletí. Závody na konservování ovoce podnik zřizovati nebude.

K § 5, odst. 2:

Zde se přibližuje osnova národním podnikům nejtěsněji. Podniky podle tohoto zákona zřízené řídí se v otázkách kmenového jmění, financování, platebních styků a finanční kontroly předpisy platnými pro jiné národní podniky.

K § 5, odst. 3:

Požadavek náhrady nákladů a investic tohoto druhu je odůvodněn tím, že jde o podnik vedený podle zásad obchodního hospodaření, jehož finanční výsledky by zkreslovalo, kdyby měl z vlastních prostředků hraditi náklady a investice vynaložené z příkazu a v zájmu jiného odvětví státní správy. Zároveň by unikalo přehledu ve veřejné správě žádoucímu, jaké částky jsou ze státních prostředků na určité účely vynakládány.

K § 6:

Podniky mají postavení obchodníka plného práva, musí v důsledku toho vésti řádné obchodní knihy a jest proto na ně s hlediska daňového a poplatkového pohlížeti jako na obchodníky plného práva.

K § 7:

Ustanovení toto představuje účelné zmocnění ministra zemědělství k zajištění nutného provozního společenství příbuzných a doplňujících se podniků.

Ač je zamýšleno zříditi podle navrženého zákona dva samostatné podniky, je nutno, aby oba tyto podniky pracovaly jednak v úzké součinnosti mezi sebou a jednak s jinými národními podniky, aby tak bylo usnadněno úspěšné plnění hospodářského plánu. V této souvislosti se poznamenává, že lesní a polní hospodářství státu vyžaduje v předpisech celostátního plánu samostatnou kapitolu vedle příslušné kapitoly o soukromém podnikání v lesnictví a'zemědělství.

K § 8:

Kolektivní správní orgán, zvaný správní sbor, odpovídá představenstvu národního podniku. Také zde generální ředitel jest jeho předsedou. Protože oblastní ředitel na Slovensku je zároveň náměstkem generálního ředitele celého podniku, je odůvodněno, aby byl místopředsedou správního sboru. Osnova se tu pokusila jedním kolektivním orgánem vhodně zjednodusiti správu podniku na celém území státu a přiznati zvláštní zastoupení zájmům slovenské části podniku. Podrobnosti složení, funkce a jednání správních orgánů ponechává osnova organisačním statutům, které budou vydány vládním nařízením. Státní lesní a zemědělské podniky vyžadují v celostátním zájmu a v zájmu zjednodušení správy podniku, aby v řídícím správním orgánu byli zastoupeni resortní ministr a ministr financí. Proto též byla volena forma správního sboru, jehož další členy jmenuje ministr zemědělství. V představenstvech ostatních národních podniků resortní ministr ani ministr financí zastoupeni nejsou. Jednotnost podniku pro celé území státu je odůvodněna celostátní povahou zemědělské politiky, řízené ústavně odpovědným ministrem. Proto oblastní orgán těchto podniků jest do jisté míry nahrazen poměrným zastoupením Slovenska ve správním sboru, místopředsednictvím ředitele slovenské složky podniku ve správním sboru a oblastním ředitelstvím na Slovensku, vedeným k zajištění nutné spolupráce náměstkem generálního ředitele celého podniku. Poměr zaměstnanců podniku a osob mimo podnik stojících je ve správním sboru úmyslně volen ve prospěch posléze uvedených za účelem převahy neúředního živlu v řízení podniku.

K §10:

Obdobně jako u národních podniků je k zajištění nezávislosti generálního ředitele (náměstka) jmenován generální ředitel (náměstek) vládou.

K §11:

Osnova přiznává generálnímu řediteli (náměstku) pravomoc v rozsahu omezeném pravomocí správního sboru. Ta bude v organisačním statutu taxativně vypočtena. Nouzová

opatření v oboru působnosti správního sboru se přiznávají generálnímu řediteli (náměstku) z důvodu plynulosti správy podniku. Právo zastaviti usnesení správního sboru jest v osnově na rozdíl od jiných národních podniků upraveno tak, aby odstranění rozporů mezi správním sborem a generálním ředitelem (náměstkem) bylo docíleno již při jednání ve správním sboru.

K §12:

Osnova dává přednost při zastupování podniku před soudy finanční prokuratuře, jako orgánu státu, před soukromým právním zástupcem.

K §13:

Toto ustanovení je převzato do osnovy z návrhu zákona o národních dopravních podnicích, a to z důvodu jednotné úpravy poměrů zaměstnaneckých v národních podnicích.

K §14:

Dozor ministra zemědělství jest odůvodněn resortní příslušností.

Ostatní ustanovení osnovy nevyžadují zvláštního odůvodnění.

Provedení zákona nevyžádá si zvýšení nákladů ze státní pokladny. Pokud jde o převzaté pensijní závazky, které dosud šly k tíži podniku "Státní lesy a statky", a tudíž zatěžovaly státní rozpočet, ustanovuje § 13, odst. 5, že budou tyto závazky rozděleny mezi stát a podniky zřizované osnovou, takže státní pokladna ušetří tu část těchto závazků, kterou napříště ponesou podniky. Poněvadž má býti určeno dohodou příslušných ministrů. (ministra zemědělství, financí a předsedy nejvyššího účetního kontrolního úřadu), jak bude tento náklad rozdělen mezi stát a podniky, nelze úsporu pro státní pokladnu předem vyčísliti.

V Praze dne 7. prosince 1948.

Úřadující náměstek předsedy vlády: Zd. Fierlinger v. r.

Ministr zemědělství: Duříš v. r.

Státní tiskárna v Praxe. — 6321-48.