Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání.
166.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne .....................1948
o organisaci státních lesů a statků.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
Oddíl I. Zřízení a právní povaha.
§ 1.
Zřízení.
(1) Z dosavadního podniku "Státní lesy a statky" zřídí vláda nařízením státní lesní a zemědělské podniky ve formě národních podniků (dále jen "podniky") za tím účelem, aby spravovaly národní lesní a zemědělský majetek s přidruženými závody, zvelebovaly lesní a polní hospodářství ve státě a poskytovaly malým a středním rolníkům podporu a pomoc.
(2) Jiný státní lesní a zemědělský majetek, lesní a zemědělský majetek získaný podle předpisů konfiskačních a podle zákonů o pozemkových reformách a ze zůstatkových podstat zemí, jakož i části majetkových podstat národních podniků, u nichž není národohospodářsky žádoucno, aby jich bylo nadále využito v rámci dosavadního začlenění, může ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí a s příslušným ministrem začleniti do podniků zřízených podle tohoto zákona.
(3) Ministr zemědělství může v dohodě s ministrem financí vyjmouti z podniků jednotlivé majetkové části a práva, nepotřebuje-li jich podnik nezbytně ke svému provozu, a přenechati je v dohodě s příslušným ministrem k začlenění do podniků, ústavů nebo zařízení, která tomuto ministru přísluší zřizovati, anebo i svazkům lidové správy.
(4) Podniky vstupují v práva a závazky, které patřily do dne zřízení podniků nebo do dne začlenění k převzatým nebo začleněným majetkovým podstatám, pokud ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí a věcně příslušným ministrem nestanoví jinak.
(5) Zřizujíc podniky určí vláda jejich firmu, sídlo a předmět jejich podnikání. Rovněž může nařízením změniti sídlo nebo předmět podnikání podniků, jednotlivé podniky zrušiti nebo sloučiti, po případě zříditi nové podniky a určiti jim firmu, sídlo a předmět podnikání.
(6) Ministerstvo zemědělství vyhlásí v úředním listě, které majetkové podstaty (odstavec 2) se začleňují do podniků.
(7) Majetek a fondy, určené k sociální, kulturní a zdravotní péči, nesmějí býti odňaty svému určení.
§ 2. Právní povaha.
(1) Podniky jsou majetkem státu podle dalších ustanovení. Jsou právnickými osobami a platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva.
(2) Podniky se zapisují jako firma jednotlivce do obchodního (firemního) rejstříku u soudu, vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má podnik sídlo.
(3) Podniky jsou povinny užívati ve firmě označení "národní podnik" v nezkráceném znění.
(4) Knihovní soud zapíše přechod vlastnictví a jiných práv k majetkovým podstatám na podnik na jeho návrh s odvoláním na tento zákon. Toto ustanovení platí obdobně o vyznačení přechodu práv v jiných úředních rejstřících a seznamech.
§ 3. Oprávnění podniků.
Podniky nepotřebují oprávnění, která by jinak byla nutná k provozování činnosti podle jejich předmětu podnikání podle ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) nebo jiných živnostensko-právních předpisů. Podnik oznámí předmět takového podnikání úřadu (§ 145 ž.. ř. a § 242 ž. z. ), který jej vyznačí ve zvláštním oddílu živnostenského rejstřiku. Podrobné předpisy, jakož i v jakém rozsahu platí pro podniky ustanovení živnostenského řádu (živnostenského zákona) ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, může stanoviti vláda nařízením.
Oddíl II. Hospodaření podniků.
§4. Zásady správy a provozu.
Podniky je vésti podle zásad obchodního podnikání se zřetelem k národohospodářským a správním úkolům jim uloženým tak, aby co nejlépe a nejhospodárněji provozovaly lesní a zemědělskou prvovýrobu, aby přidružené závody zajišťovaly a doplňovaly provoz lesní a zemědělské prvovýroby a aby podniky byly vzorem pro malé a střední rolníky a poskytovaly jim podporu a pomoc.
§5. Finanční hospodaření.
(1) Jmění podniků se skládá ze jmění kmenového a z reservního fondu. Podrobnosti upraví organisační statut (§ 15).
(2) O kmenovém jmění podniků, o jejich financování, o platebním styku, o použití čis-
tého zisku, o hrazení ztrát a o peněžní kontrole podniků platí obdobně ustanovení oddílů II. až VII. zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských. Podrobnosti upraví organisační statut.
(3) Pokud podniky provádějí v zájmu veřejném z příkazu vlády nebo ministra zemědělství investice, dodávky a výkony nebo jiná plnění, které nesouvisí přímo s jejich provozem nebo zatěžují tento provoz neúměrnými výdaji, mají nárok na náhradu nákladů vzniklých jim splněním příkazu. O této náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež náhradu poskytne.
(4) Podniky jsou povinny sestavovati podnikové rozpočty a podle nich hospodařiti.
(5) Stát neručí za závazky podniků.
§6. Ustanovení daňová a poplatková.
Pro podniky platí daňové předpisy o podnicích veřejně účtujících; podniky podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky a od svého zřízení také poplatkovému ekvivalentu podle § 1, odst. 2, písm. e) zákona ze dne 8. dubna 1938,
č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, při čemž se však na ně nevztahují ustanovení § 8 a § 17, odst. l téhož zákona.
§ 7. Provozní společenství.
Ministerstvo zemědělství může vyhláškou stanoviti, povinnost spolupráce podniků ve věcech společného zájmu a blíže upraviti podrobnosti této spolupráce. Obdobně může zajistiti součinnost podniků s úřady a orgány upravujícími pozemkovou držbu a hospodaření na půdě.
Oddíl III. Správa podniků.
§ 8. Správní orgány.
(1) Správu podniku obstarává správní sbor s generálním ředitelem, který mu předsedá. Generální ředitel má náměstka, který je místopředsedou správního sboru.
(2) Výkonným orgánem správního sboru a generálního ředitele je ústřední ředitelství, na Slovensku oblastní ředitelství; vedoucí oblastního ředitelství, oblastní ředitel, je zároveň náměstkem generálního ředitele.
(3) Generální ředitel, jeho náměstek a ostatní členové správního sboru, po případě jejich náhradníci, spravují podnik s péčí řádného hospodáře a jsou osobně odpovědni za splnění svých povinností.
(4) Správní sbor činí všechna opatření ve věcech provozu a správy podniku zásadní důležitosti. Podrobnosti o jeho působnosti, složení a jednání upraví organisační statut (§ 15).
§9. Správní sbor.
(1) Správní sbor podniku se skládá z předsedy, místopředsedy, stálého zástupce ministerstva zemědělství, stálého zástupce ministerstva financí, stálého zástupce jednotné odborové organisace a ze 6, 9, 12 nebo 15 dalších členů. Kromě předsedy a místopředsedy má každý člen náhradníka. Stálé zástupce ministerstev zemědělství a financí a jednotné odborové organisace jmenuje příslušný ministr, po případě příslušný orgán jednotné odborové organisace. Ostatní členy správního sboru a jejich náhradníky jmenuje ministr zemědělství, a to:
a) jednu třetinu členů a jejich náhradníků ze stálých zaměstnanců podniku, kteří mají odborné vědomosti a zkušenosti, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace a podnikové rady se zřetelem na to, aby byli přiměřeně zastoupeni zaměstnanci ze Slovenska,
b) zbývající dvě třetiny členů a jejich náhradníků z řad osob, které nejsou zaměstnanci podniku, po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace a se zřetelem na přiměřené zastoupení Slovenska.
(2) členem správního sboru nebo jeho náhradníkem může býti toliko československý občan; musí míti politický a hospodářský rozhled a zkušenosti a musí býti státně spolehlivý a zachovalý.
(3) člen správního sboru nebo jeho náhradník nesmí provozovati výdělečný podnik, jehož předmět podnikání je v rozporu se zájmy státního podniku, ani nesmí vykonávati jinou funkci nebo činnost, které jsou v rozporu s těmito zájmy.
(4) členové správních sborů a jejich náhradníci složí do rukou ministra zemědělství slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.
(5) členům správního sboru, po případě jejich náhradníkům, přísluší náhrada hotových výloh spojených s výkonem funkce, a to podle směrnic, jež vydá ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí; ministerstvo zemědělství může jim v dohodě s ministerstvem financí přiznati odměnu za zvláštní práce nebo za dosažení zvlášť příznivých hospodářských výsledků podniku.
§ 10.
Generální ředitel a jeho náměstek.
(1) Generálního ředitele podniku a jeho náměstka (oblastního ředitele) ustanovuje a odvolává vláda na návrh ministra zemědělství, učiněný po slyšení příslušného orgánu jednotné odborové organisace. Prohlášení, kterým se generální ředitel nebo jeho náměstek vzdává své funkce, bere na vědomí ministr zemědělství, čímž se zánik funkce stává účinným..
(2) Generálním ředitelem a jeho náměstkem může býti toliko československý občan, který má politický a hospodářský rozhled a zkušenosti a je státně spolehlivý a zachovalý.
(3) Generální ředitel a jeho náměstek nesmějí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou činnost, která je v rozporu se zájmy podniku, ani nesmějí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm jakkoliv účastniti.
(4) Generální ředitel a jeho náměstek složí do rukou ministra zemědělství slib, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.
(5) Dnem slibu ujímá se generální ředitel (náměstek) své funkce a stává se, pokud jím již nebyl, zaměstnancem podniku; jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán, nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by jinak bylo lze pracovní poměr zrušiti předčasně, příslušejí generálnímu řediteli (náměstkovi) požitky nejméně po dobu, po kterou by mu náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.
(6) Na jmenování a odvolání generálního ředitele (náměstka) se nevztahují předpisy o spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.
(7) Podnik ohlásí svého generálního ředitele (náměstka) do obchodního (firemního) rejstříku. Generální ředitel (náměstek) má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo poslati svůj podpis v ověřené formě. Za podnik se podepisuje tak, že k vytištěnému
nebo kýmkoli napsanému znění firmy podniku připojí generální ředitel (náměstek) svůj podpis.
§ 11.
Pravomoc generálního ředitele (náměstka).
(1) Generální ředitel (náměstek) zastupuje a znamená podnik a činí všechna opatření a rozhodnutí v jeho správě, která nejsou vyhrazena správnímu sboru. Není-li správního sboru nebo není-li schopen se usnášeti, nebo je-li nebezpečí z prodlení, přísluší generálnímu řediteli (náměstku), aby činil potřebná opatření; je však povinen podati o nich zprávu správnímu sboru v nejbližší jeho schůzi.
(2) Generální ředitel (náměstek) vykonáváusnesení správního sboru. Má-li však za to, že usnesení správního sboru je na újmu zájmům podniku nebo odporuje zákonu, upozorní na to správní sbor, a setrvá-li správní sbor na usnesení při opětovném hlasování
podle jmen v téže schůzi, zastaví generální ředitel (náměstek) jeho výkon a podá o tom ihned zprávu ministru zemědělství.
§ 12. Zastupování před soudy.
Ve věcech, v nichž se podle platných předpisů vyžaduje zastoupení advokátem, zastupuje podnik finanční prokuratura podle zákona ze dne 8. června 1933, č. 97 Sb., o finančních prokuraturách.
Oddíl IV. Zaměstnanci.
§ 13.
Pracovní (služební), mzdové (platové) a pensijní poměry zaměstnanců.
(1) Zaměstnanci u dosavadních podniků a majetkových podstat, z nichž se zřídí podniky podle tohoto zákona, jakož i státní zaměstnanci, kteří budou určeni ke službám v podnicích podle tohoto zákona zřízených, přecházejí do služeb podniku a stávají se jeho zaměstnanci v soukromoprávním pracovním poměru.
(2) Pracovní a mzdové poměry zaměstnanců podniků upraví podniky pracovními a mzdovými řády, jež schválí ministerstvo sociální péče. Pokud tito zaměstnanci byli dosud v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, upraví vláda nařízením nově jejich pensijní zabezpečení.
(3) Než budou vydány předpisy podle odstavce 2, zůstávají zaměstnanci, kteří byli dosud v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, nadále vyňati z národního pojištění důchodového a platí pro jejich pensijní zaopatření, jakož i pro jejich pracovní (služební) a mzdové (platové) poměry nadále dosavadní předpisy s výjimkou předpisů o příslušnosti k opatřením o jednotlivých zaměstnancích; tato příslušnost přechází výlučně na správní orgány podniků.
(4) Pensijní zaopatření zaměstnanců dosavadního podniku "Státní lesy a statky" v pragmatikálním nebo regulovaném služebním poměru, jejichž činný služební poměr skončí před zřízením podniků, a jejich pozůstalých zůstává nedotčeno. Řízení o věcech tohoto zaopatření upraví vláda nařízením; až do jeho vydání platí obdobně ustanovení odstavce 3.
(6) Ministři financí a zemědělství a předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu
určí, jakým podílem a způsobem uhradí stát a podniky náklady na úhradu dávek pensijního zaopatření, včetně platů povolených podle volné úvahy, zaměstnanců podniků a jejich pozůstalých, jakož i bývalých zaměstnanců podniku "Státní lesy a statky" a jejich pozůstalých.
Oddíl V. Dozor a kontrola.
§ 14. Dozor nad podniky.
(1) Dozor nad podniky vykonává ministr zemědělství.
(2) Nastanou-li u podniku nepravidelnosti, ohrožující vážně jeho řádný provoz, nebo vyžaduje-li to zájem polního nebo lesního hospodářství, nebo nepůsobí-li příslušné jeho správní orgány, učiní ministr zemědělství vhodná opatření.
(3) Podniky podléhají kontrole nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
Oddíl VI Závěreční ustanovení
§15. Organisační statuty.
Vláda vydá nařízením organisační statuty podniků, v nichž blíže upraví jejich organisaci a působnost jejich orgánů, při čemž zejména
a) upraví užívání státních znaků, symbolů, stejnokrojů a služebních odznaků v provozu podniků,
b) upraví zcizování a zatěžování nemovitostí,
c) vydá podrobnější předpisy o hospodaření, o opatřování úvěrů, zřizování fondů a jejich dotaci, provádění odpisů, rozdělení zisku a o způsobu úhrady ztráty.
§ 16. Derogační ustanovení.
Počátečním dnem účinnosti tohoto zákona zrušují se všechny předpisy odporující tomuto zákonu, zejména
a) ustanovení § l vládního nařízení ze dne 24. září 1924, č. 206 Sb., kterým se provádí zákon o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, pokud se za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření prohlašuje podnik "Státní lesy a statky",
b) vládní nařízení ze dne 8. ledna 1946, č. 10 Sb., pokud se za podnik spravovaný podle zásad obchodního hospodaření prohlašuje podnik "Státní pokusné statky výzkumných ústavů zemědělských",
c) vládní nařízení ze dne 5. března 1948, č. 25 Sb., kterým se slučují podniky "Státní lesy a statky", "Státní statky" a "Státní lesy".
§ 17. Účinnost a provádění zákona.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provede jej ministr zemědělství v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Důvodová zpráva.
část všeobecná.
Státní zemědělské podnikání vyvíjelo se z pozemkového majetku panovníkova, jehož součástí byli i lidé na půdě usazení. Teprve vývojem státu se rozlišoval státní majetek od
osobního nebo rodinného majetku panovníkova. Státní pozemkový majetek na území naší republiky sdílel všechny osudy hospodářského a politického dění ve státě. K jeho prvnímu většímu vzrůstu došlo po prvé světové válce.
Původní říšské rakousko-uherské státní lesy a statky o rozloze ..... | 587. 586 ha, |
vzrostly o lesy a statky panovnické rodiny o rozloze ......... | 145. 643 ha, |
Při provádění pozemkové reformy bylo získáno v akci postátňovací... | 168. 052 ha, |
směnou ........................ | 22. 643 ha, |
a koupí a směnou ..................... | 117 ha, |
Celkem... | 934. 041 ha. |
Z této výměry bylo odevzdáno pro příděl zemědělcům asi ....... | 20. 000 ha, |
takže podnik "Státní lesy a statky", utvořený podle zákona č. 404/1922 Sb. a vládního nařízení č. 206/1924 Sb., měl podle stavu ke dni 1. ledna 1929 nemovitosti o výměře ................... | 914. 041 ha, |
t. j. asi 6, 5 % celkové rozlohy republiky (14, 035. 190 ha). Až do německé a maďarské okupace v roce 1938 měly podnikové nemovitosti rozlohu ...................... | 1, 156. 211 ha. |
Odtržením pohraničních oblastí ztratil podnik ........... | 617. 712 ha |
a po okupaci v r. 1939 klesla rozloha podnikových nemovitostí v zemích českých na ....................... | 188. 514 ha |
a na Slovensku na ..................... | 349. 985 ha. |
V tomto stavu zastihla podnik květnová revoluce r. 1945. Návratem pohraničních oblastí dosáhl podnik původní rozlohy ........ | 778. 595 ha, |
ovšem bez pozemkové držby na Zakarpatské Ukrajině, která činila... | 357. 578 ha. |
Konfiskací zemědělského majetku a zákonem o revisi první pozemkové reformy vzrostla a dosud vzrůstá pozemková držba státu. Ke dni 1. října 1948 činí rozloha veškeré půdy podniku "Státní lesy a statky" ....... | 4 2, 285. 729 ha. |
Z toho vyplývá, že od osvobození vzrostl tedy podnik o ....... | 1, 507. 134 ha. |
Je přirozené, že vzrůst a pokles obhospodařované půdy a politické události měly svůj vliv
na organisaci a správu podniku. Až do dne
účinnosti vládního nařízení č. 206/1924 Sb.
byl podnik spravován podle zásad rakouskouherských služebních instrukcí jako státní majetek podle jednotlivých ředitelství bez unifikace správních, služebních a účetních předpisů. Řádné finanční hospodářství a obchodní bilancování bylo vyloučeno, jelikož převzatý kamerální systém účtování nepodával jasného obrazu hospodářského postupu; hospodařilo se s příjmy a vydáními, aniž byla známa vlastní základna obchodní bilance řádného podnikatele, t. j. hodnota základních kmenových kapitálů, provozního zařízení a zásob. V lesním hospodářství jediným vodítkem bylo hospodářské zařízení lesní, předpisující periodický dřevní etát, podle kterého bylo usuzováno na hospodářskou kapacitu jednotlivých hospodářství a oblastí. Správní organisace nebyla jednotná a odpovídala v hrubých rysech troj i čtyřstupňové správní soustavě, která v podrobnostech se lišila podle původu pozemkového majetku. Správa byla nepružná, zdlouhavá, nejednotná, byrokratická a drahá.
I způsob hospodaření neodpovídal jednotné idei a neopíral se o geonomický průzkum. Nebylo řádného výrobního plánu a nebylo vůle ani odvahy opustiti tradiční metody hospodářské.
Obrat přinesla teprve přeměna státních lesů a statků na podnik podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, a vládního nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. Státní lesy a statky se staly podnikem, spravovaným podle zásad obchodního hospodaření.
Podle těchto zákonných ustanovení dospělo se postupně k správní unifikaci trojstupňové. I pestrý služební poměr zaměstnanců byl sjednocován podle zásad platového zákona č. 103/ 1926 Sb. služebním řádem pro zaměstnance podniku "Státní lesy a statky" a směrnicemi o poskytování naturálních příjmů. Plánované decentralisaci bránily však zájmy vedoucí politické strany, různorodé hospodářské poměry v jednotlivých oblastech republiky a různost hospodářských výrobních odvětví (hospodářství lesní, polní, rybniční, průmyslové závody).
Těžkým úkolem byla unifikace a normalisace výrobního postupu tak rozsáhlého prvovýrobního podniku v komplikovaných hospodářských poměrech a v pestrém sociálním rozvrstvení obyvatelstva. Citlivá reakce na výkyvy světového hospodářství bránila plánování výroby kapitalistického hospodářského systému prvé republiky. Proto neměly tyto snahy většího úspěchu a vyznačovaly se násilným přizpůsobováním, se vrtkavosti trhu, ovládaného plně
zákonem nabídky a poptávky. Hospodářská kříse let 1933—1935 byla i těžkou krisí podniku, který pod tlakem této kříse, neméně však také pod zájmy politickými svěřil veškerý svůj obchod s dřívím soukromé akciové společnosti "Československé ústřední prodejně dříví".
Nejpronikavější úspěch měla přeměna podniku v uskutečnění řádného podnikového účetnictví a bilancování. Podkladem jeho byla inventarisace jmění podniku, odhad výnosové lokální kapacity kmenových kapitálů, jednotná soustava účetní a pokladní služby,, uvolnění vázanosti rubrikového hospodářství rozpočtového s volností virementů v položkách provozního charakteru a konečně vybudování řádného investičního hospodářství a zřízení pomocných fondů.
V celku se vyznačoval podnik "Státní lesy a statky" před okupací tendencemi, jež byly úkazem nervosity kapitalistického systému v neklidném politickém a sociálním prostředí. Okupace a válka přinesly nejpronikavější změny jak v rozloze podniku, tak i v jeho správě, česká a slovenská část podniku ubíraly se svými cestami, česká část, značně okleštěná, pod komisařským vedením byla vyňata z působnosti ministerstva zemědělství a začleněna do okupanty vedeného t. zv. Bodenamtu, v němž měla sloužiti německému vedení války a osidlovacím plánům okupantů. Pozemková držba polnohospodářská byla převáděna na t. zv. Entschädigungsfonds a byla vlastně osidlovací reservou okupantů. Lesní držba, t. zv. Stiftung zur Förderung und Unterstützung von Siedlern in Böhmen und Möhren měla sloužiti k financování a podpoře německých osídlenců v Čechách. Okupantské hospodaření přineslo sebou hospodářský, finanční, správní i právní chaos. Osvobození zastihlo tak podnik ve velmi neutěšené situaci a před velkými úkoly konfiskace zemědělského majetku nepřátel republiky, před pozemkovými reformami, před úkoly přestavby hospodářského, politického a sociálního zřízení republiky a zejména v pozdější a přítomné době před úkoly nové zemědělské politiky.
Pro novou organisaci zemědělského a lesního podnikání státu je rozhodující:
a) rozloha obhospodařované půdy,
b) výrobní odvětví,
c) požadavky socialistického hospodářství,
d) poučení z historie podniku "Státní lesy a statky".
ad a):
V přítomné době nutno při organisaci lesních a zemědělských podfuků státních "vzíti v úvahu,