10. Kraj Brněnský.
Sídlo krajského národního výboru je v Brně. Území kraje tvoří:
A. území statutárního města Brna. |   | ||
B. Celé okresy: Boskovice, | Mikulov, | ||
Brno-venkov; | Moravská Třebová a | ||
Hustopeče, | Tišnov. | ||
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Brněnského, a to: | |||
Z okresu Znojmo | všechny obce soudního okresu Jaroslavice; | ||
všechny obce soudního okresu Znojmo; | |||
obce soudního okresu Vranov vyjma: Oslnovice, Vysočany a Zblovice. | |||
Z okresu Moravský Krumlov | všechny obce soudního okresu Moravský Krumlov; | ||
tyto obce soudního ok | resu Hrotovice: | ||
  | Běhařovice, | Ratišovice, | |
  | Dobronice, | Řešice, | |
  | Dukovany, | Rouchovany, | |
  | Heřmanice, | Skryje, | |
  | Horní Kounice, | Stupešice, | |
  | Křepice, | Šemíkovice a | |
  | Přeskače, | Tavíkovice. | |
Z okresu Vyškov | obce soudního okresu Vyškov vyjma obec Ondratice; | ||
všechny obce soudního okresu Bučovice; | |||
všechny obce soudního okresu Slavkov u Brna. |   | ||
D. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje Brněnského, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2) | ||
Z okresu Třebíč | obce soudního okresu Náměšť nad Oslavou vyjma: Koněšín, Pozďatín a Studenec. | Jihlava | |
Z okresu Velké Meziříčí | obce soudního okresu Velká Bíteš vyjma osadu Lhotku z obce Holubí Zhoře. | ||
Z okresu Nové Město na Moravě | všechny obce soudního okresu Bystřice nad Pernštejnem. |
(Pokračování oddílu D)
Z okresu Polička | tyto obce soudního okresu Polička: | Pardubice | |
  | Banm, | Česká Radiměř, |   |
  | Bělá, | Chrastavec, |   |
  | Brněnec, | Lavičné a |   |
  | česká Dlouhá, | Vítějeves. |   |
Z okresu Litomyšl j | tyto obce soudního | okresu Litomyšl: |   |
  | Dětřichov, | Mikuleč, |   |
  | Kamenná Horka, | Opatov a |   |
  | Koclířov, | Opatovec. |   |
Z okresu Zábřeh | obec Vránová (soudní okres Mohelnice). | Olomouc | |
Z okresu Kroměříž | tyto obce soudního | okresu Zdounky: | Zlín |
  | Chvalnov, | Nítkovice, |   |
  | Kunkovice, | Střílky a |   |
  | Lísky, | Zástřizly. |   |
Z okresu Hodonín | všechny obce soudního okresu Břeclav. |   |
11. Kraj Olomoucký.
Sídlo krajského národního výboru je v Olomouci. Území kraje tvoří:
A. Statutární město Olomouc. | |
B. Celé okresy: |   |
Litovel, | Rýmařov, |
Olomouc-venkov, | Šternberk. |
Prostějov, | Šumperk. |
Přerov, |   |
C. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Olomouckého, a to: | |
Z okresu Zábřeh | obce soudního okresu Mohelnice vyjma obec Vránovou; |
i | obce soudního okresu Zábřeh vyjma obec Lubník; |
  | všechny obce soudního okresu Šilperk. |
Z okresu Jeseník | všechny obce soudního okresu Javorník; |
  | všechny obce soudního okresu Vidnava; |
  | všechny obce soudního okresu Jeseník; |
  | obce soudního okresu Cukmantl vyjma obec Heřmanovice. |
(Pokračování oddílu C)
Z okresu Bruntál | všechny obce soudního okresu Vrbno; | ||
všechny obce soudního okresu Bruntál; | |||
tyto obce soudního okresu Horní Benešov: Leskovec nad Moravicí, Rázová a Slezská Harta. | |||
Z okresu Moravský | obce soudního okresu Dvorce vyjma: |   | |
Beroun | Herčivald, | Kunčice a | Medlice; |
  | Kerhartice, | • |   |
obce soudního okresu | Libavá vyjma: | ||
  | Budišov nad | Nové Oldřůvky, | |
  | Budišovkou, | Staré Oldřůvky a | |
  | Guntramovice, | Šumvald. | |
Z okresu Hranice | obce soudního okresu Hranice vyjma: | ||
  | Babice, | Malou Lhotu a | |
  | Kelč, | Spálov; | |
  | Luboměř, |   | |
všechny obce soudního okresu Lipník nad Bečvou. | |||
D. části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje | Dočasná příslušnost krajského národního výboru(§4, odst. 2) | ||
Olomouckého, a to: |   | ||
Z okresu Vyškov | obec Ondratice (soudní okres Vyškov). | Brno | |
Z okresu Holešov | tyto obce soudního ok pod Hostýnem: | resu Bystřice | Zlín |
  | Bezuchov, | Nahošovice, |   |
  | Hradčany, | Oprostovice a |   |
  | Líšná, | Šišma. |   |
12. Kraj Gottwaldovský.
Sídlo krajského národního výboru je ve Zlíně, území kraje tvoří:
A. Celé okresy: |   |
Kyjov, | Vsetín a |
Uherský Brod, | Zlín. |
Uherské Hradiště, |   |
B. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Gottwaldovského, a to: | |||
Z okresu Hodonín | všechny obce soudního okresu Strážnice; | ||
všechny obce soudního okresu Hodonín. | |||
Z okresu Kroměříž | všechny obce soudního okresu Kroměříž; | ||
obce soudního okresu Zdounky vyjma: | |||
  | Chvalnov, | Nítkovice, | |
  | Kunkovice, | Střílky a | |
  | Lísky, • | Zástřizly. | |
Z okresu Holešov | všechny obce soudního | okresu Holešov; | |
obce soudního okresu Bystřice pod Hostýnem vyjma: | |||
  | Bezuchov, | Nahošovice, | |
  | Hradčany, | Oprostovice a | |
  | Líšnou, | Šišmu. | |
Z okresu Valašské Meziříčí | všechny obce soudního okresu Valašské Meziříčí; | ||
obce soudního okresu Rožnov pod Radhoštěm vyjma: Dolní Bečvu, Horní Bečvu a Prostřední Bečvu. | |||
C. část území děleného okresu, jehož sídlo je mimo území kraje Gottwaldovského, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2) | ||
Z okresu Hranice | tyto obce soudního okresu Hranice: Babice, Kelč a Malá Lhota. | Olomouc |
13. Kraj Ostravský.
Sídlo krajského národního výboru je v Ostravě. Území kraje tvoří:
A. Statutární města Ostrava a Opava. | |
B. Celé okresy: |   |
Bílovec, | Nový Jičín, |
Český Těšín, | Krnov, |
Fryštát, | Místek a |
Hlučín, | Opava-venkov. |
C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje Ostravského, a to: | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2) | ||
Z okresu Valašské Meziříčí - | tyto obce soudního okresu Rožnov pod Radhoštěm: | Zlín | |
  | Dolní Bečva, Horní Bečva a Prostřední Bečva. |   | |
Z okresu Hranice | tyto obce soudního okresu Hranice: | Olomouc | |
  | Lumoběř a Spálov. |   | |
Z okresu Moravský | tyto obce soudního | okresu Libavá: |   |
Beroun | Budišov nad | Nové Oldřůvky, | • |
  | Budišovkou, | Staré Oldřůvky a |   |
  | Guntramovice, | Šumvald; | • |
  | tyto obce soudního Herčivald, | okresu Dvorce: Kunčice a |   |
  | Kerhartice, | Medlice. |   |
Z okresu Bruntál | obce soudního okresu Horní Benešov vyjma: |   | |
  | Leskovec nad Moravicí, Rázovou a Slezskou |   | |
  | Hartu. |   | |
Z okresu Jeseník | obec Heřmanovice (soudní okres Cukmantl). |   |
14. Kraj Bratislavský.
Sídlo krajského národního výboru je v Bratislavě. Území kraje tvoří:
A. | Město Bratislava. |   | • |
B. | Celé okresy: |   |   |
  | Bratislava — okolí, | Piešťany, |   |
  | Dunajská Středa, | Senica, |   |
  | Galanta, | Skalica, |   |
  | Malacky, | Šamorín, |   |
  | Modra, | Trenčín a |   |
  | Myjava, | Trnava. |   |
  | Nové Město nad Váhom, |   |   |
C. | části území dělených okresů, jejichž | sídlo je mimo obvod kraje | Dočasná příslušnost |
  | Bratislavského, a to: |   | krajského národního |
  |   |   | výboru (§4, odst. 2) |
Z okresu Hlohovec tyto obce: |   | Nitra | |
Dvorníky, | Šalgočka, |   | |
Malý Báb, | Veľký Báb, |   | |
Pusté Sady, | Zemianske Sady. |   | |
Rumanová, |   |   |
37 (Pokračování oddílu C)
Z okresu šal'a | tyto obce: Dverníky, Pata, | Šintava a Šoporňa. | Nitra |
Z okresu Komárno | tyto obce: |   |   |
  | Bodza, | Klížska Nemá, |   |
  | Čalovo, | Okoč, |   |
  | Číčov, | Opatovský Sokolec, |   |
  | Hodžovo, | Toň, |   |
  | Holiare, | Trávnik a |   |
  | Ižop, | Zemianska Olča. |   |
15. Kraj Nitranský.
Sídlo krajského národního výboru je v Nitře. Území kraje tvoří:
A. Celé okresy: Bánovce nad Bebravou, | Štúrovo, | |
Hurbanovo, | Topol'čany, | |
Levice, | Vráble, | |
Nitra, | Zlaté Moravce a | |
Nové Zámky, | Želiezovce. | |
B. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Nitranského, a to: | ||
Z okresu Komárno | všechny obce vyjma: |   |
  | Bodzu, | Klížskou Němou, |
  | Čalovo, | Okoč, |
  | ČÍČOV, | Opatovský Sokolec, |
  | Hodžovo, | Toň, |
  | Holiare, | Trávnik a |
  | Ižop, | Zemianskou Olču. |
Z okresu šal'a všechny obce vyjma: |   | |
  | Dveřníky, | Šintavu a |
Z okresu Hlohovec | Patu, všechny obce vyjma: | Šoporňu. |
  | Dvorníky, | Šalgočku, |
  | Malý Báb, | Veľký Báb a |
  | Pusté Sady, | Zemianske Sady. |
  | Rumanovou, |   |
Z okresu Prievidza | všechny obce vyjma Valaškou Belou. |
16. Kraj Banskobystrický.
Sídlo krajského národního výboru je v Banské Bystrici, území kraje tvoří:
Celé okresy: |   |
Banská Bystrica, | Lučenec, |
Banská Štiavnica, | Modrý Kameň, |
Březno, | Nová Baňa, |
Jesenské, | Rimavská Sobota, |
Kremnica, | Šafárikovo a |
Krupina, | Zvolen. |
17. Kraj Žilinský.
Sídlo krajského národního výboru je v Žilině. Území kraje tvoří:
A. | Celé okresy: |   | |
  | Bytča, | Považská Bystrica, | |
  | Čadca, | Púchov, | |
  | Dolný Kubín, | Ružomberok, | |
  | Ilava, | Trstená, | |
  | Kysucké Nové Město, | Turčiansky Svátý Martin a | |
  | Liptovský Svátý Mikuláš, | Žilina. | |
  | Námestovo, |   | |
B. | Část území děleného okresu, Žilinského, a to: | jehož sídlo je mimo obvod kraje | Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§ 4, odst. 2) |
Z okresu Prievidza obec Valaška Bělá. | Nitra |
18. Kraj Košíčky.
Sídlo krajského národního výboru je v Košicích. Území kraje tvoří:
A. Město Košice a obec Vysoké Tatry. | |
B. Celé okresy: |   |
Gelnica, | Poprad, |
Kežmarok, | Revúca, |
Košice-okolí, | Rožňava, |
Kráľovský Chľmec, | Spišská Nová Ves a |
Levoča, | Trebišov. |
Moldava nad Bodvou, |   |
19. Kraj Prešovský.
Sídlo krajského národního výboru je v Prešově, území kraje tvoří:
Celé okresy: |   |
Bardejov, | Sebrance, |
Giraltovce, | Spišská Stará Ves, |
Humenné, | Stará Ľubovňa, |
Medzilaborce, | Stropkov, |
Michalovce, | Svidník, |
Prešov, | Veľké Kapušany a |
Sabinov, | Vranov. |
Snina, |   |
Důvodová zpráva.
Všeobecná část.
A. Krajské zřízení v minulosti.
Krajské zřízení jako instituce územní organisace správní má v Čechách pradávné historické kořeny. Jeho vývoj můžeme sledovati již od poloviny 13. století, kdy panovník, ustanovoval pro jednotlivé oblasti zvláštní úředníky (poprávce) s rozsáhlou pravomocí policejní a trestní, časem však i finanční a vojenskou. Tato krajská organisace, jež byla plně v rukou šlechty, vyvinula se ve významnou instituci. V bojích mezi feudálním vládcem a mezi stavy měnila se průběhem času tvářnost krajské organisace podle toho, jak se stavům dařilo v té které době vydobýt na panovníku větší nebo menší podíl na moci. účast stavovské representace národa na politické a administrativní moci nikdy však nepřekročila hranice, dané sociální a třídní strukturou feudální společnosti.
V době husitské byl demokratický charakter krajských orgánů značně posílen: na místo starých popraven stáli v čele krajů hejtmane, volení na krajských sjezdech, skládajících se ze zástupců všech tří stavů. Krajské sjezdy rozhodovaly časem i o všeobecných záležitostech týkajících se krajů a volily delegáty rytířstva do sněmu. Správu v krajích měli krajští hejtmane vésti spolu s radou, složenou z obyvatel kraje.
Instituce krajských hejtmanů byla v 16. století uzákoněna. Za Habsburků odpadlo volení krajských hejtmanů, avšak stavovská pována tohoto úřadu zůstala dlouho zachována. Působnost hejtmanů se rozšiřovala na věci hospodářské, sociální i jiné.
Na Moravě došlo k rozdělení země na hejtmanství resp. kraje teprve pod hrozbou tureckého nebezpečí a ve Slezsku vznikly kraje až v 16. století, rovněž z vojenských důvodů. Na Slovensku bylo obdobou českých krajů zřízení komitátní.
Habsburský absolutismus zbavil krajské zřízení — až na nepatrné zbytky — prvků stavovských a vytvořil v něm byrokratický aparát, plně postavený do služeb monarchie. Paralelně s tímto vývojem rozšiřovala se působnost krajských úřadů. Na Slovensku zachovala se stará feudální komitátní soustava s rozsáhlou samostatností až do roku 1848.
I když v některých údobích byl význam krajských orgánů zmenšen na prospěch byrokratických orgánů zemských, byla územní organisace krajská i nadále útvarem příznačným pro správní strukturu české země. Teprve
pronikavé převraty ve veřejné správě, k nimž u nás došlo v polovině 19. stol., otřásly základy krajského zřízení, nikoliv však nadobro. Také Kroměřížský sněm r. 1848 jednal o krajském zřízení, jehož základem měly být krajské sněmy s rozsáhlou kompetencí. Rovněž Stadionovo obecní zřízení z roku 1849 mluví o krajské obci.
Ve stále se opakujících snahách po obnově krajského zřízení počal se pak projevovat nový prvek, prvek nacionální, a s ním úsilí o rozdělení Čech s hledisek národnostních a o posílení vídeňské centralisace. Tyto tendence zastiňují v očích české veřejnosti věcné důvody, mluvící pro reorganisaci veřejné správy, jak si ji vynucoval hospodářský, sociální a kulturní rozvoj českých zemí. Tento vývoj vyžadoval si administrativu intensivní a moderní, jakou nebylo možno prováděti v rámci zřízení zemského.
Po osvobození v roce 1918 vrátila se nová republika k myšlence krajského zřízení. Důvodová zpráva k zákonu, jímž se zavádí župní zřízení (č. 126/1920 Sb. ), svědčí o tom, že země byly uznány za obvody pro správu příliš veliké a nestejnoměrné a že správě prováděné v zemích byla vytýkána pomalost, těžkopádnost, formalismus a nedostatek i nemožnost iniciativy.
Zákon vytvořil v župní organisaci mocné byrokratické zábrany proti tomu, aby se župní zřízení nestalo počátkem skutečného zlidovění veřejné správy. Ani v této byrokratické podobě nebylo však župní zřízení v českých zemích uskutečněno. Pod pláštíkem obav z německé iredenty, která by mohla najít pole působnosti v župách převážně německých, a pod záminkami rázu finančního, zabráněno bylo tehdy reorganisaci veřejné správy, jejíž nutnost uznával lid i odborníci. Organisační zákon z roku 1927 znamená úplný návrat k byrokratické soustavě, representované okresními hejtmany a zemskými presidenty a takřka bezmocnými okresními a zemskými zastupitelstvy. Tím ztroskotal tento náběh na modernější územní organisaci veřejné správy právě tak. jako se po roce 1918 rozplynuly sliby socialisace a jako již po několika týdnech byla zlikvidována instituce národních výborů, jež se vytvořily v říjnu 1918.
Na Slovensku byl sice župní zákon republiky uveden ve skutek, avšak i tam bylo župní zřízení po několika letech nahrazeno zřízením zemským. Tisův režim za t. zv. slovenského státu zavedl opět župní zřízení s omezenou kompetencí župních orgánů. I na Slovensku zůstal na župním zřízení v očích lidu stín, který