Neprošlo opravou po digitalizaci !

10. Kraj Brněnský.

Sídlo krajského národního výboru je v Brně. Území kraje tvoří:

A. území statutárního města Brna.

 

B. Celé okresy: Boskovice,

Mikulov,

Brno-venkov;

Moravská Třebová a

Hustopeče,

Tišnov.

C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Brněnského, a to:

Z okresu Znojmo

všechny obce soudního okresu Jaroslavice;

všechny obce soudního okresu Znojmo;

obce soudního okresu Vranov vyjma: Oslnovice, Vysočany a Zblovice.

Z okresu Moravský Krumlov

všechny obce soudního okresu Moravský Krumlov;

tyto obce soudního ok

resu Hrotovice:

 

Běhařovice,

Ratišovice,

 

Dobronice,

Řešice,

 

Dukovany,

Rouchovany,

 

Heřmanice,

Skryje,

 

Horní Kounice,

Stupešice,

 

Křepice,

Šemíkovice a

 

Přeskače,

Tavíkovice.

Z okresu Vyškov

obce soudního okresu Vyškov vyjma obec Ondratice;

všechny obce soudního okresu Bučovice;

všechny obce soudního okresu Slavkov u Brna.

 

D. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje Brněnského, a to:

Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2)

Z okresu Třebíč

obce soudního okresu Náměšť nad Oslavou vyjma: Koněšín, Pozďatín a Studenec.

Jihlava

Z okresu Velké Meziříčí

obce soudního okresu Velká Bíteš vyjma osadu Lhotku z obce Holubí Zhoře.

Z okresu Nové Město na Moravě

všechny obce soudního okresu Bystřice nad Pernštejnem.

(Pokračování oddílu D)

Z okresu Polička

tyto obce soudního okresu Polička:

Pardubice

 

Banm,

Česká Radiměř,

 
 

Bělá,

Chrastavec,

 
 

Brněnec,

Lavičné a

 
 

česká Dlouhá,

Vítějeves.

 

Z okresu Litomyšl j

tyto obce soudního

okresu Litomyšl:

 
 

Dětřichov,

Mikuleč,

 
 

Kamenná Horka,

Opatov a

 
 

Koclířov,

Opatovec.

 

Z okresu Zábřeh

obec Vránová (soudní okres Mohelnice).

Olomouc

Z okresu Kroměříž

tyto obce soudního

okresu Zdounky:

Zlín

 

Chvalnov,

Nítkovice,

 
 

Kunkovice,

Střílky a

 
 

Lísky,

Zástřizly.

 

Z okresu Hodonín

všechny obce soudního okresu Břeclav.

 

11. Kraj Olomoucký.

Sídlo krajského národního výboru je v Olomouci. Území kraje tvoří:

A. Statutární město Olomouc.

B. Celé okresy:

 

Litovel,

Rýmařov,

Olomouc-venkov,

Šternberk.

Prostějov,

Šumperk.

Přerov,

 

C. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Olomouckého, a to:

Z okresu Zábřeh

obce soudního okresu Mohelnice vyjma obec Vránovou;

i

obce soudního okresu Zábřeh vyjma obec Lubník;

 

všechny obce soudního okresu Šilperk.

Z okresu Jeseník

všechny obce soudního okresu Javorník;

 

všechny obce soudního okresu Vidnava;

 

všechny obce soudního okresu Jeseník;

 

obce soudního okresu Cukmantl vyjma obec Heřmanovice.

(Pokračování oddílu C)

Z okresu Bruntál

všechny obce soudního okresu Vrbno;

všechny obce soudního okresu Bruntál;

tyto obce soudního okresu Horní Benešov: Leskovec nad Moravicí, Rázová a Slezská Harta.

Z okresu Moravský

obce soudního okresu Dvorce vyjma:

 

Beroun

Herčivald,

Kunčice a

Medlice;

 

Kerhartice,

 

obce soudního okresu

Libavá vyjma:

 

Budišov nad

Nové Oldřůvky,

 

Budišovkou,

Staré Oldřůvky a

 

Guntramovice,

Šumvald.

Z okresu Hranice

obce soudního okresu Hranice vyjma:

 

Babice,

Malou Lhotu a

 

Kelč,

Spálov;

 

Luboměř,

 

všechny obce soudního okresu Lipník nad Bečvou.

D. části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje

Dočasná příslušnost krajského národního výboru(§4, odst. 2)

Olomouckého, a to:

 

Z okresu Vyškov

obec Ondratice (soudní okres Vyškov).

Brno

Z okresu Holešov

tyto obce soudního ok pod Hostýnem:

resu Bystřice

Zlín

 

Bezuchov,

Nahošovice,

 
 

Hradčany,

Oprostovice a

 
 

Líšná,

Šišma.

 

12. Kraj Gottwaldovský.

Sídlo krajského národního výboru je ve Zlíně, území kraje tvoří:

A. Celé okresy:

 

Kyjov,

Vsetín a

Uherský Brod,

Zlín.

Uherské Hradiště,

 

B. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Gottwaldovského, a to:

Z okresu Hodonín

všechny obce soudního okresu Strážnice;

všechny obce soudního okresu Hodonín.

Z okresu Kroměříž

všechny obce soudního okresu Kroměříž;

obce soudního okresu Zdounky vyjma:

 

Chvalnov,

Nítkovice,

 

Kunkovice,

Střílky a

 

Lísky,

Zástřizly.

Z okresu Holešov

všechny obce soudního

okresu Holešov;

obce soudního okresu Bystřice pod Hostýnem vyjma:

 

Bezuchov,

Nahošovice,

 

Hradčany,

Oprostovice a

 

Líšnou,

Šišmu.

Z okresu Valašské Meziříčí

všechny obce soudního okresu Valašské Meziříčí;

obce soudního okresu Rožnov pod Radhoštěm vyjma: Dolní Bečvu, Horní Bečvu a Prostřední Bečvu.

C. část území děleného okresu, jehož sídlo je mimo území kraje Gottwaldovského, a to:

Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2)

Z okresu Hranice

tyto obce soudního okresu Hranice: Babice, Kelč a Malá Lhota.

Olomouc

13. Kraj Ostravský.

Sídlo krajského národního výboru je v Ostravě. Území kraje tvoří:

A. Statutární města Ostrava a Opava.

B. Celé okresy:

 

Bílovec,

Nový Jičín,

Český Těšín,

Krnov,

Fryštát,

Místek a

Hlučín,

Opava-venkov.

C. Části území dělených okresů, jejichž sídlo je mimo území kraje Ostravského, a to:

Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§4, odst. 2)

Z okresu Valašské Meziříčí -

tyto obce soudního okresu Rožnov pod Radhoštěm:

Zlín

 

Dolní Bečva, Horní Bečva a Prostřední Bečva.

 

Z okresu Hranice

tyto obce soudního okresu Hranice:

Olomouc

 

Lumoběř a Spálov.

 

Z okresu Moravský

tyto obce soudního

okresu Libavá:

 

Beroun

Budišov nad

Nové Oldřůvky,

 

Budišovkou,

Staré Oldřůvky a

 
 

Guntramovice,

Šumvald;

 

tyto obce soudního Herčivald,

okresu Dvorce: Kunčice a

 
 

Kerhartice,

Medlice.

 

Z okresu Bruntál

obce soudního okresu Horní Benešov vyjma:

 
 

Leskovec nad Moravicí, Rázovou a Slezskou

 
 

Hartu.

 

Z okresu Jeseník

obec Heřmanovice (soudní okres Cukmantl).

 

14. Kraj Bratislavský.

Sídlo krajského národního výboru je v Bratislavě. Území kraje tvoří:

A.

Město Bratislava.

 

B.

Celé okresy:

  
 

Bratislava — okolí,

Piešťany,

 
 

Dunajská Středa,

Senica,

 
 

Galanta,

Skalica,

 
 

Malacky,

Šamorín,

 
 

Modra,

Trenčín a

 
 

Myjava,

Trnava.

 
 

Nové Město nad Váhom,

  

C.

části území dělených okresů, jejichž

sídlo je mimo obvod kraje

Dočasná příslušnost

 

Bratislavského, a to:

 

krajského národního

   

výboru (§4, odst. 2)

Z okresu Hlohovec tyto obce:

 

Nitra

Dvorníky,

Šalgočka,

 

Malý Báb,

Veľký Báb,

 

Pusté Sady,

Zemianske Sady.

 

Rumanová,

  

37 (Pokračování oddílu C)

Z okresu šal'a

tyto obce:

Dverníky, Pata,

Šintava a Šoporňa.

Nitra

Z okresu Komárno

tyto obce:

  
 

Bodza,

Klížska Nemá,

 
 

Čalovo,

Okoč,

 
 

Číčov,

Opatovský Sokolec,

 
 

Hodžovo,

Toň,

 
 

Holiare,

Trávnik a

 
 

Ižop,

Zemianska Olča.

 

15. Kraj Nitranský.

Sídlo krajského národního výboru je v Nitře. Území kraje tvoří:

A. Celé okresy: Bánovce nad Bebravou,

Štúrovo,

Hurbanovo,

Topol'čany,

Levice,

Vráble,

Nitra,

Zlaté Moravce a

Nové Zámky,

Želiezovce.

B. části území dělených okresů, jejichž sídlo zůstává na území kraje Nitranského, a to:

Z okresu Komárno

všechny obce vyjma:

 
 

Bodzu,

Klížskou Němou,

 

Čalovo,

Okoč,

 

ČÍČOV,

Opatovský Sokolec,

 

Hodžovo,

Toň,

 

Holiare,

Trávnik a

 

Ižop,

Zemianskou Olču.

Z okresu šal'a všechny obce vyjma:

 
 

Dveřníky,

Šintavu a

Z okresu Hlohovec

Patu, všechny obce vyjma:

Šoporňu.

 

Dvorníky,

Šalgočku,

 

Malý Báb,

Veľký Báb a

 

Pusté Sady,

Zemianske Sady.

 

Rumanovou,

 

Z okresu Prievidza

všechny obce vyjma Valaškou Belou.

16. Kraj Banskobystrický.

Sídlo krajského národního výboru je v Banské Bystrici, území kraje tvoří:

Celé okresy:

 

Banská Bystrica,

Lučenec,

Banská Štiavnica,

Modrý Kameň,

Březno,

Nová Baňa,

Jesenské,

Rimavská Sobota,

Kremnica,

Šafárikovo a

Krupina,

Zvolen.

17. Kraj Žilinský.

Sídlo krajského národního výboru je v Žilině. Území kraje tvoří:

A.

Celé okresy:

 
 

Bytča,

Považská Bystrica,

 

Čadca,

Púchov,

 

Dolný Kubín,

Ružomberok,

 

Ilava,

Trstená,

 

Kysucké Nové Město,

Turčiansky Svátý Martin a

 

Liptovský Svátý Mikuláš,

Žilina.

 

Námestovo,

 

B.

Část území děleného okresu, Žilinského, a to:

jehož sídlo je mimo obvod kraje

Dočasná příslušnost krajského národního výboru (§ 4, odst. 2)

Z okresu Prievidza obec Valaška Bělá.

Nitra

18. Kraj Košíčky.

Sídlo krajského národního výboru je v Košicích. Území kraje tvoří:

A. Město Košice a obec Vysoké Tatry.

B. Celé okresy:

 

Gelnica,

Poprad,

Kežmarok,

Revúca,

Košice-okolí,

Rožňava,

Kráľovský Chľmec,

Spišská Nová Ves a

Levoča,

Trebišov.

Moldava nad Bodvou,

 

19. Kraj Prešovský.

Sídlo krajského národního výboru je v Prešově, území kraje tvoří:

Celé okresy:

 

Bardejov,

Sebrance,

Giraltovce,

Spišská Stará Ves,

Humenné,

Stará Ľubovňa,

Medzilaborce,

Stropkov,

Michalovce,

Svidník,

Prešov,

Veľké Kapušany a

Sabinov,

Vranov.

Snina,

 

Důvodová zpráva.

Všeobecná část.

A. Krajské zřízení v minulosti.

Krajské zřízení jako instituce územní organisace správní má v Čechách pradávné historické kořeny. Jeho vývoj můžeme sledovati již od poloviny 13. století, kdy panovník, ustanovoval pro jednotlivé oblasti zvláštní úředníky (poprávce) s rozsáhlou pravomocí policejní a trestní, časem však i finanční a vojenskou. Tato krajská organisace, jež byla plně v rukou šlechty, vyvinula se ve významnou instituci. V bojích mezi feudálním vládcem a mezi stavy měnila se průběhem času tvářnost krajské organisace podle toho, jak se stavům dařilo v té které době vydobýt na panovníku větší nebo menší podíl na moci. účast stavovské representace národa na politické a administrativní moci nikdy však nepřekročila hranice, dané sociální a třídní strukturou feudální společnosti.

V době husitské byl demokratický charakter krajských orgánů značně posílen: na místo starých popraven stáli v čele krajů hejtmane, volení na krajských sjezdech, skládajících se ze zástupců všech tří stavů. Krajské sjezdy rozhodovaly časem i o všeobecných záležitostech týkajících se krajů a volily delegáty rytířstva do sněmu. Správu v krajích měli krajští hejtmane vésti spolu s radou, složenou z obyvatel kraje.

Instituce krajských hejtmanů byla v 16. století uzákoněna. Za Habsburků odpadlo volení krajských hejtmanů, avšak stavovská pována tohoto úřadu zůstala dlouho zachována. Působnost hejtmanů se rozšiřovala na věci hospodářské, sociální i jiné.

Na Moravě došlo k rozdělení země na hejtmanství resp. kraje teprve pod hrozbou tureckého nebezpečí a ve Slezsku vznikly kraje až v 16. století, rovněž z vojenských důvodů. Na Slovensku bylo obdobou českých krajů zřízení komitátní.

Habsburský absolutismus zbavil krajské zřízení — až na nepatrné zbytky — prvků stavovských a vytvořil v něm byrokratický aparát, plně postavený do služeb monarchie. Paralelně s tímto vývojem rozšiřovala se působnost krajských úřadů. Na Slovensku zachovala se stará feudální komitátní soustava s rozsáhlou samostatností až do roku 1848.

I když v některých údobích byl význam krajských orgánů zmenšen na prospěch byrokratických orgánů zemských, byla územní organisace krajská i nadále útvarem příznačným pro správní strukturu české země. Teprve

pronikavé převraty ve veřejné správě, k nimž u nás došlo v polovině 19. stol., otřásly základy krajského zřízení, nikoliv však nadobro. Také Kroměřížský sněm r. 1848 jednal o krajském zřízení, jehož základem měly být krajské sněmy s rozsáhlou kompetencí. Rovněž Stadionovo obecní zřízení z roku 1849 mluví o krajské obci.

Ve stále se opakujících snahách po obnově krajského zřízení počal se pak projevovat nový prvek, prvek nacionální, a s ním úsilí o rozdělení Čech s hledisek národnostních a o posílení vídeňské centralisace. Tyto tendence zastiňují v očích české veřejnosti věcné důvody, mluvící pro reorganisaci veřejné správy, jak si ji vynucoval hospodářský, sociální a kulturní rozvoj českých zemí. Tento vývoj vyžadoval si administrativu intensivní a moderní, jakou nebylo možno prováděti v rámci zřízení zemského.

Po osvobození v roce 1918 vrátila se nová republika k myšlence krajského zřízení. Důvodová zpráva k zákonu, jímž se zavádí župní zřízení (č. 126/1920 Sb. ), svědčí o tom, že země byly uznány za obvody pro správu příliš veliké a nestejnoměrné a že správě prováděné v zemích byla vytýkána pomalost, těžkopádnost, formalismus a nedostatek i nemožnost iniciativy.

Zákon vytvořil v župní organisaci mocné byrokratické zábrany proti tomu, aby se župní zřízení nestalo počátkem skutečného zlidovění veřejné správy. Ani v této byrokratické podobě nebylo však župní zřízení v českých zemích uskutečněno. Pod pláštíkem obav z německé iredenty, která by mohla najít pole působnosti v župách převážně německých, a pod záminkami rázu finančního, zabráněno bylo tehdy reorganisaci veřejné správy, jejíž nutnost uznával lid i odborníci. Organisační zákon z roku 1927 znamená úplný návrat k byrokratické soustavě, representované okresními hejtmany a zemskými presidenty a takřka bezmocnými okresními a zemskými zastupitelstvy. Tím ztroskotal tento náběh na modernější územní organisaci veřejné správy právě tak. jako se po roce 1918 rozplynuly sliby socialisace a jako již po několika týdnech byla zlikvidována instituce národních výborů, jež se vytvořily v říjnu 1918.

Na Slovensku byl sice župní zákon republiky uveden ve skutek, avšak i tam bylo župní zřízení po několika letech nahrazeno zřízením zemským. Tisův režim za t. zv. slovenského státu zavedl opět župní zřízení s omezenou kompetencí župních orgánů. I na Slovensku zůstal na župním zřízení v očích lidu stín, který


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP