Národní shromáždění republiky Československé 1948.
I. volební období. 2. zasedání.
159.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne........................................1948,
o národních dopravních podnicích.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ.
Znárodnění některých dopravních podniků.
§ 1. Rozsah znárodnění.
(1) Dnem vyhlášení tohoto zákona se znárodňují zestátněním:
1. nestátní dráhy pro veřejnou přepravu,
2. podniky pro pravidelnou silniční motorovou dopravu osob a nákladů,
3. podniky pro pravidelnou leteckou dopravu a
4. podniky společností:
a) československé plavební akciové společnosti Labské v Praze,
b) Pražské paroplavební společnosti v Praze,
c) Remorkáže na Vltavě a Labi, společnosti s r. o. v Praze,
d) Vltavsko — Labské dopravy, společnosti s r. o. v Praze,
e) Československé plavební akciové společnosti Oderské v Praze,
f) Československé Dunaj plavby, akc. spol. v Bratislavě,
g) Slovenské Mořeplavby, akc. spol. v Bratislavě,
h) Labsko - Vltavské překladištní společnosti s r. o. v Praze.
(2) Znárodnění podle odstavce 1, č. 1 až 3 se nevztahuje na dopravní podniky, které byly dne 1. prosince 1948 ve vlastnictví nebo správě (národní správě) svazků lidové správy nebo na nichž jsou svazky lidové správy majetkově zúčastněny alespoň polovinou.
(3) Ministr dopravy vyhlásí s účinkem doručení v úředním listě republiky Československé, které jednotlivé dráhy a podniky byly znárodněny podle odstavce 1, č. 1 až 3.
(4) Znárodněním nabývá stát vlastnictví k veškerému majetku znárodněných podniků.
(5) O rozsahu znárodnění rozhoduje ministr dopravy, který může vyjmouti jednotlivé majetkové části nebo práva ze znárodnění, pokud jich není třeba k provozu některého národního dopravního podniku (§ 7), a ponechati je dosavadnímu vlastníku, jemuž může zároveň uložiti podmínky, zejména podmínku, že do stanovené lhůty zřídí ve prospěch některého národního dopravního podniku služebnosti nebo užívací práva.
(6) Pro řízení o zjištění rozsahu znárodnění neplatí ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).
§ 2.
Opatření o znárodněném majetku.
(1) Ministr dopravy určí a vyhlásí v úředním listě republiky československé, které jednotlivé dráhy a podniky (§ l, odst. 1)
a) se začleňují do národních dopravních podniků (§ 7),
b) se začleňují za náhradu podle § 3 na ně připadající do jiného národního podniku než národního podniku dopravního,
c) se přenechávají rovněž za náhradu podle § 3 na ně připadající svazkům lidové správy ke zřízení komunálních podniků podle zákona ze dne 21. července 1948, č. 199 Sb., o komunálních podnicích.
(2) Rozhodnutí podlé odstavce l, písm. a) učiní ministr dopravy v dohodě s ministrem financí, rozhodnutí podle odstavce l, písm. b) v dohodě s příslušným ministrem a ministrem financí, rozhodnutí podle odstavce l, písm. c) v dohodě s ministry vnitra a financí.
l
(3) Pokud znárodněného majetku není třeba k účelům uvedeným v odstavci l, může jej ministr dopravy v dohodě s ministrem financí a příslušným ministrem
a) přenechati za náhradu připadající podle § 3 na tento majetek svazkům lidové správy k jiným účelům než k vytvoření komunálního podniku, lidovým družstvům nebo jiným právnickým osobám,
b) převésti do působnosti jiného ministra, aby jej začlenil do podniků, ústavů nebo zařízení, na něž se vztahuje jeho působnost.
(4) Týká-li se rozhodnutí podle odstavce l, písm. a) a b) nebo odstavce 3, písm. b) začlenění nebo přenechání dopravních podniků místního významu, o které se ucházely svazky lidové správy pro zřízení komunálního podniku, učiní je ministr dopravy též v dohodě s ministrem vnitra.
§ 3. Náhrada.
(l) Za znárodněný majetek (§ 1) přísluší náhrada; platí o ní přiměřeně ustanovení §§7 až 10 dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 100 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 114 Sb. (dále jen "dekret"), s těmito odchylkami:
1. Náhrada za znárodněný majetek drah, které požívají nebo požívaly výhody poshovění úhrady provozních schodků a zálohování výdajů [§ 156, odst. 1, písm. a), věta druhá zákona ze dne 20. května 1937, č. 86 Sb., o drahách], smí činiti nejvýše jmenovitou hodnotu neslosovaných přednostních akcií a náleží toliko držitelům těchto akcií; právní jednání o převodech vlastnictví přednostních akcií drah na stát, uskutečněná v době dvou let před účinností tohoto zákona, jsou právně neúčinná, jde-li o dráhy, za které stát poskytuje náhradu podle tohoto zákona.
2. Náhrada za znárodněný majetek podniků uvedených v § 1, odst. 1, č. 2 až 4, který náleží akciovým společnostem nebo společnostem s r. o., nesmí přesahovati jmenovitou hodnotu akcií nebo kmenových vkladů.
3. Do obecné ceny zjištěné podle předchozího bodu 2 se nezapočítává hodnota majetku, určeného pro účely sociální a kulturní péče o zaměstnance podniku. Od obecné ceny se odečítá obecná cena majetkových částí, které stát opatřil z vlastních prostředků a odevzdal vlastníku podniku do vlastnictví, jakož i poměrná část obecné ceny majetkových částí, na jejichž pořízení, opravu nebo obnovu poskytl stát
podniku peněžitý příspěvek, která odpovídá poměru tohoto příspěvku státu k celkovým nákladům.
(2) Náhrada se neposkytuje za znárodněný majetek, který ke dni znárodnění vlastnicky náležel nebo náleží osobám fysickým, jež byly nebo budou pravoplatně odsouzeny soudy pro zločin nebo přečin spáchaný do dne znárodnění
a) po 5. květnu 1945 podle zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb., na ochranu republiky, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících,
b) podle § 43 dekretu,
c) podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich,
d) podle zákona ze dne 13. února 1947, č. 27 Sb., o trestní ochraně provádění dvouletého hospodářského plánu,
e) podle zákona ze dne 18. července 1946, č. 165 Sb., o trestní ochraně národních podniků, znárodněných podniků a podniků pod národní správou, nebo
f) podle zákona ze dne 6. října 1948, č. 231 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky.
(3) O použití cenných papírů odpovídajících hodnotě znárodněného majetku, za který se neposkytuje náhrada osobám uvedeným v odstavci 2, platí přiměřeně ustanovení § 5, odst. 2, č. 2 zákona ze dne 11. března 1948, č. 51 Sb., o úpravě některých finančních poměrů národních podniků průmyslových a potravinářských.
§ 4. Přechod závazků.
(1) V závazky znárodněných podniků vstupují podniky, do nichž bude začleněn znárodněný majetek (§2). Ustanovení §§ 5, 5a a 6 dekretu platí tu obdobně, při čemž tam, kde podle tohoto dekretu vyvíjí působnost ministr průmyslu, přísluší tato působnost ve věcech upravených tímto zákonem ministru dopravy.
(2) Ustanovení odstavce l se nevztahuje na závazky znárodněných drah z poshovění úhrady provozních schodků a zálohování výdajů; tyto závazky převezme stát, pokud nebyly již uhrazeny z prostředků dosavadního státního podniku "československé státní, dráhy".
§ 5. Zatímní správa.
(1) Znárodněné podniky ponechá ministr dopravy, dokud nebudou učiněna opatření
podle § 2, v zatímní správě dosavadních vlastníků, pokud již nejsou ve správě státu. O zatímní správě platí přiměřeně ustanovení §§ 20 až 22 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově — právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, po případě ustanovení nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945 č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě, při čemž dozorčím orgánem je ministerstvo dopravy. Ministerstvo dopravy je tímto dozorčím orgánem také ve vztahu ke znárodněným podnikům, do nichž byla zavedena národní správa.
(2) Práva a závazky vzniklé v době zatímní správy znárodněného podniku náleží k jeho majetkové podstatě.
§ 6. Zánik společností.
(1) Pokud znárodněné podniky náležejí akciovým společnostem nebo společnostem s r. o., zaniknou tyto společnosti bez likvidace dnem, který určí ministr dopravy a vyhlásí v úředním listě republiky československé. Na návrh ministerstva dopravy provedou příslušné soudy jejich výmaz v obchodním (firemním) rejstříku, odvolajíce se na tento zákon.
(2) Zánikem společností podle odstavce l přechází nárok na náhradu podle § 3 po předchozí úhradě nedoplatků osobních daní a dávek bývalých vlastníků na držitele akcií nebo závodních podílů; ustanovení § 3, odst. l, č. l zůstává nedotčeno.
ČÁST DRUHÁ. Národní dopravní podniky.
Oddíl I. Všeobecná ustanovení.
§ 7. Zřízení národních podniků.
(1) Dnem, který stanoví vláda a vyhlásí ministr dopravy ve Sbírce zákonů republiky Československé, se zřizují tyto národní dopravní podniky (v dalším jen "národní podniky"):
1. "Československé dráhy, národní podnik" se sídlem v Praze,
2. "Československá automobilová doprava, národní podnik" se sídlem v Praze,
3. "Československá plavba labská, národní podnik" se sídlem v Praze,
4. "Československá plavba oderská, národní podnik" se sídlem v Ostravě,
5. "Československá plavba dunajská, národní podnik" se sídlem v Bratislavě,
6. "Československé aerolinie, národní podnik" se sídlem v Praze.
(2) Vláda může nařízením změniti jméno, sídlo nebo předmět podnikání národních podniků, jednotlivé národní podniky sloučiti nebo zrušiti, po případě z jejich majetkových podstat zříditi nové národní podniky a určiti jim jméno, sídlo a předmět podnikání.
§ 8. Majetková podstata.
(1) Ministr dopravy začlení v dohodě s ministrem financí do národních podniků
a) znárodněné majetkové podstaty uvedené v § 2, odst. l, písm. a),
b) dosavadní státní podniky,, Československé státní dráhy" a "Československé aerolinie",
c) jiný státní majetek.
(2) Začlenění majetku uvedeného v odstavci l, písm. c) provede ministr dopravy také v dohodě s ministrem, jehož správě tento majetek podléhá; majetek nebo jeho části, které jsou konfiskovány podle dekretu presidenta republiky ze dne 26. října 1945, č. 108 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, nebo které jsou spravovány Fondem národní obnovy podle § 16 zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, ministr dopravy určí a do národních podniků včlení též v dohodě s ministrem vnitra přiměřeně podle předpisů o přídělu konfiskovaného majetku.
() Národní podnik, do něhož se včleňuje státní majetek [odstavec l, písm. b) a c)], vstupuje ke dni začlenění tohoto majetku v závazky k němu náležející a stát je těchto závazků zproštěn.
(4) části majetkových podstat národních podniků vytvořených podle dekretu nebo podle dekretu presidenta republiky ze dne 24. října 1945, č. 101 Sb., o znárodnění některých podniků průmyslu potravinářského, ve znění zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., které slouží dopravě, může příslušný ministr v dohodě s ministrem financí na návrh ministra dopravy vyjmouti z těchto podniků i s poměrnou částí závazků na ně připadajících a ministr dopravy je rovněž začlení do národních podniků zřízených podle tohoto zákona nebo je přenechá svazkům lidové správy ke zřízení komunálního podniku.
(5) části majetkových podstat na státních civilních letištích ve vlastnictví státu, používané dosavadním státním podnikem "československé aerolinie", budou dány národnímu podniku "československé aerolinie" toliko do užívání, a to za podmínek, jež stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí, a jde-li o části majetkových podstat, jež jsou používány též vojenskou správou, také v dohodě s ministerstvem národní obrany.
(6) Na návrh národního podniku zapíše knihovní soud přechod vlastnických a jiných práv znárodněného podniku nebo jiné začleněné majetkové podstaty na navrhovatele, odvolaje se na tento zákon. Toto ustanovení platí obdobně o vyznačení přechodu práv v jiných úředních rejstřících a seznamech (vodní kniha, rejstřík patentní, živnostenský a pod. ).
(7) O náhradě za majetek konfiskovaný podle dekretu č. 100/1945 Sb. nebo spravovaný Fondem národní obnovy podle § 16 zákona č. 128/1946 Sb. platí přiměřeně ustanovení §§ 7 až 10 dekretu s výjimkou ustanovení § 9, odst. 4 téhož dekretu; Fond národní obnovy zatíží Fond znárodněného hospodářství částkou rovnající se úhradě za konfiskovanou majetkovou podstatu takto vypočtenou.
(8) Ministr dopravy může v dohodě s ministrem financí naříditi, aby národní dopravní podniky převedly na Fond znárodněného hospodářství své vázané vklady.
(9) Vláda určí, jak se vyrovná zůstatek Vzájemných nároků mezi Fondem národní obnovy a Fondem znárodněného hospodářství.
§ 9. Právní postavení.
(1) Národní podniky jsou majetkem státu ve smyslu dalších ustanovení. Jsou právnickými osobami. Platí pro ně ustanovení o obchodnících plného práva.
(2) Národní podnik se zapisuje Jako firma jednotlivce do rejstříku u krajského soudu vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu má národní podnik své sídlo; má-li národní podnik odštěpný závod, oznámí jej k zápisu do rejstříku také u krajského soudu, vykonávajícího pravomoc ve věcech obchodních, v jehož obvodu je tento závod.
(3) V přihlášce k zápisu do rejstříku uvede národní podnik den zřízení, firmu, sídlo a předmět podnikání a způsob zastupování a znamenání jeho firmy.
(4) Národnímu podniku "československá automobilová doprava" přísluší právo vyvlastnění v rozsahu nezbytně nutném pro jeho vybudování a řádný provoz podle obdoby zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z., o vyvlastnění k účelům železničním, ve znění přílohy k zákonu ze dne 20. května 1937. č. 86 Sb., o drahách, po případě podle obdoby zák. čl. XLI/ 1881, o vyvlastnění.
§ 10. Předmět podnikání.
(1) Předmětem podnikám národních podniků je doprava osob a věcí.
(2) Národní podniky mohou vykonávati a obstarávati, a to třeba i ve zvláštních pomocných závodech, samostatně všechny práce a pomocné úkony, jež slouží předmětu jejich podnikání nebo vybudování a udržování jejich zařízení, i když by jinak k nim bylo třeba živnostenského oprávnění; tyto zvláštní pomocné závody a vedlejší činnosti blíže vymezí organisační statut (§ 25).
O d d í l II. Hospodářství národních podniků.
§ 11. Zásady hospodaření.
(1) Národní podniky buďtež vedeny podle zásad obchodního podnikání; jsou povinny uspořádati svůj provoz tak, aby co nejlépe a nejhospodárněji obstarávaly dopravní potřeby ve státě.
(2) Majetek, který ministr dopravy včlení do národních podniků, a závazky, do kterých národní podniky vstoupí při jejich zřízení, nebo později, se v jednotlivém národním podniku ocení podle čl. 29 a 31 obchodního zákona, na Slovensku podle §§ 26 a 28 zák. čl. XXXVII/ 1875. čistá hodnota majetkové podstaty, kterou ministr dopravy do jednotlivého národního podniku včlení při jeho zřízení, tvoří jeho počáteční kmenové jmění.
(3) Výdaje souvisící s provozem hradí národní podniky z vlastních provozních prostředků. Nestačí-li tyto prostředky, opatří si potřebné finanční prostředky se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem (provozní úvěr).
(4) Pokud nestačí prostředky získané prováděním řádných odpisů (odstavec 7), opatří si národní podniky prostředky na investice se souhlasem ministerstev dopravy a financí úvěrem (investiční úvěr). Stát přispěje národním podnikům na investice určené jednotným hospodářským plánem, jsou-li podnikány ve veřejném zájmu a přesáhly — li by náklady na ně hospodářské možnosti jednotlivých národních podniků, a to pokud by tyto náklady byly pro ně hospodářsky neúnosné; výši tohoto investičního příspěvku stanoví vláda před započetím příslušných investic. Za téhož předpokladu, týmž způsobem a v téže míře přispěje stát národním podnikům na zúročení a úmor zápůjček na investice, sjednaných do dne zřízení národních podniků.
(5) Za plnění přepravních, tarifních nebo jiných závazků a úkonů, uložených státem nebo prováděných v naléhavém zájmu národního hospodářství nebo v jiném důležitém státním zájmu, jež přesahují míru obvyklou v obchodním podnikání a za něž se národním podnikům nedostane přímé úplaty odpovídající alespoň vlastním nákladům, přísluší, pokud v tomto zákoně (§ 23, odst. 1) není stanoveno jinak, národním podnikům náhrada ve výši rozdílu mezi vlastními náklady a úplatou přijatou za splnění těchto závazků. O této náhradě, její výši a způsobu jejího placení rozhodne vláda, která zároveň určí odvětví státní správy, jež poskytne stanovenou náhradu.
(6) Národní podniky jsou povinny každoročně sestavovati podnikové rozpočty a podle nich hospodařiti. Rozpočetní závěrka tvoří přílohu státního rozpočtu; účetní závěrka národních podniků je přílohou státního závěrečného účtu.
(7) Národní podniky jsou povinny prováděti řádné odpisy; prostředků takto získaných použijí k obnově svých investic.
(8) Přebytky svých výtěžků odvádějí národní podniky státu.
(9) Stát neručí za závazky národních podniků; záruky převzaté státem za závazky, které váznou na majetku začleněném do národních podniků, zůstávají nedotčeny.
§ 12.
Ustanovení daňová a poplatková.
Pro národní podniky platí daňové předpisy o podnicích veřejně účtujících. Národní podniky podléhají poplatkové povinnosti podle poplatkového zákona s jeho změnami a doplňky, a od svého zřízení také poplatkovému ekvivalentu podle § l, odst. 2, písm. a) zákona ze dne 8. dubna 1938, č. 76 Sb., o poplatkovém ekvivalentu, při čemž se však na ně nevztahují ustanovení § 8 a § 17, odst. l téhož zákona.
§ 13. Provozní společenství.
(1) Při plnění svých úkolů jsou národní podniky všech odvětví (§ 7. odst. 1) povinny v provozu spolupracovati tak, aby bylo co nejhospodárněji využito všech jejich provozních zařízení a pracovních sil a aby bylo dosaženo s nejmenšími náklady co největší výkonnosti národních podniků jako hospodářského účelového celku (provozní společenství). Národní podniky jsou zejména povinny vzájemně se doplňovati jednotlivými správními, provozními a přepravními úkony, pracemi a dodávkami, a obstarávati je, pokud možno, podle jednotných zásad.
(2) Ministerstvo dopravy může po slyšení ředitelské rady (§20) a jednotné odborové organisace národním podnikům také uložiti společné obstarávání určitých úkonů, prací a dodávek.
(3) Vzájemné úkony, práce a dodávky si národní podniky účtují podle dohody zásadně ve výši vlastních nákladů; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne ministerstvo dopravy.
Oddíl III. Správa národních podniků.
§ 14. Správní orgány.
Správa národního podniku přísluší představenstvu a řediteli, který je jeho předsedou.
§ 15. Představenstvo.
(1) Představenstvo národního podniku se skládá z předsedy (§ 14) až dalších nejméně 6, nejvíce 15 členů a stejného počtu jejich náhradníků.
(2) Další členy představenstva a jejich náhradníky jmenuje vláda, a to:
a) jednu třetinu členů a jejich náhradníky ze stálých zaměstnanců národního podniku, navržených jednotnou odborovou organisací v dohodě s příslušnou podnikovou (závodní) radou,
b) ostatní členy a jejich náhradníky z odborníků dopravních, národohospodářských, finančních a technických po slyšení jednotné odborové organisace.
(3) členem představenstva nebo jeho náhradníkem může býti toliko československý občan, který má odborné vědomosti a zkušenosti a je mravně a státně spolehlivý a zachovalý.
(4) člen představenstva nebo jeho náhradník nesmí provozovati výdělečný podnik, jehož podnikání je v rozporu se zájmy národního podniku, a nesmí vykonávati jinou funkci nebo činnost, která by byla v rozporu s těmito zájmy.
(5) členové představenstva a jejich náhradníci slíbí ministru dopravy, že budou svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.
(6) členové představenstva, po případě jejich náhradníci spravují národní podnik s péčí řádného hospodáře a jsou osobně odpovědni za splnění svých povinností.
(7) členům představenstva, po případě jejich náhradníkům přísluší náhrada hotových výloh spojených s výkonem funkce a to podle směrnic, jež vydá ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem financí; ministerstvo dopravy může v dohodě s ministerstvem financí přiznati jim mimo to odměnu za zvláštní práce nebo za dosažení zvlášť příznivých hospodářských výsledků národního podniku.
§ 16.
Působnost představenstva.
Představenstvu národního podniku přísluší rozhodovati o všech věcech, jež přesahují běžný provoz národního podniku, a usnášeti se ve věcech jeho provozu, jež vyžadují vyššího schválení (§ 22).
§ 17. Ř e d i t e l.
(1) Ředitele národního podniku ustanovuje a odvolává vláda po slyšení jednotné odborové organisace. Prohlášení, kterým se ředitel vzdává své funkce, bere na vědomí ministr dopravy, čímž se zánik funkce stává účinným.
(2) Ředitelem může býti toliko československý občan, který má odborné vědomosti a zkušenosti a je mravně a státně spolehlivý a zachovalý.
(3) Ředitel nesmí vykonávati zaměstnání, funkci nebo jinou činnost, která je v rozporu se zájmy národního podniku, ani nesmí provozovati jakýkoliv výdělečný podnik, ani se na něm účastniti.
(4) Ředitel slíbí ministru dopravy, že bude svědomitě plniti své povinnosti v souladu se zájmy státu.
(6) Vykonávaje svou funkci, je ředitel povinen jednati s péčí řádného hospodáře a osobně odpovídá za splnění svých povinností.
(6) Své funkce se ředitel ujímá dnem vykonání slibu a stává se. pokud jím již nebyl, zaměstnancem národního podniku: jeho pracovní poměr zaniká dnem, kdy byl odvolán nebo dnem, kdy bylo vzato na vědomí, že se vzdává funkce. Nedošlo-li k zániku pracovního poměru za okolností, pro které by bylo lze jinak pracovní poměr zrušiti předčasně, příslušejí řediteli požitky nejméně po dobu, po kterou by náležely, kdyby byl pracovní poměr rozvázán výpovědí.
(7) Na jmenování a odvodní ředitele se nevztahují předpisy o spolurozhodování závodního zastupitelstva zaměstnanců při přijímání a propouštění zaměstnanců, po případě o spolupůsobení tohoto zastupitelstva při zařazování zaměstnanců na pracovní místa a o předchozím souhlasu okresního úřadu ochrany práce při sjednání a rozvázání pracovního poměru.
(8) Národní podnik ohlásí svého ředitele k zápisu do obchodního (firemního) rejstříku. Ředitel má učiniti svůj podpis před obchodním soudem nebo dodati jej soudu v ověřené formě. Za národní podnik podepisuje tak, že k vytištěnému nebo kýmkoli napsanému znění firmy národního podniku připojí svůj podpis.
§ 18. Pravomoc ředitele.
(1) Ředitel zastupuje národní podnik a vede věci jeho běžného provozu. Není-li představenstva nebo není-li schopno se usnášeti nebo je-li nebezpečí v prodlení, přísluší řediteli, aby učinil potřebná opatření; je povinen o nich podati zprávu představenstvu v nejbližší jeho schůzi.
(2) Ředitel vykonává usnesení představenstva. Má-li však za to, že usnesení představenstva je na újmu zájmů národního podniku nebo zájmů státu, zastaví jeho výkon a podá o tom ihned zprávu představenstvu a ministerstvu dopravy, které o věci rozhodne.
(3) Zastupování ředitele upraví organisační statut (§ 25); o zástupcích ředitele platí obdobně ustanovení § 17, odst. 4 a 5.
§ 19. Zastupování před soudy.
Ve věcech, v nichž se podle platných předpisů vyžaduje v jednání před soudy zastoupení advokátem, jsou národní podniky zastupovány finančními prokuraturami; nahradí jim za to jejich vlastní náklady, které však nesmí činiti více, než by příslušelo advokátu v sídle národního podniku, jehož zastupovaly.
Oddíl IV. Koordinace národních podniků.
§ 20. Ředitelská rada.
(1) Ředitelská rada národních podniků se skládá z předsedy, jehož jmenuje a odvolává ministr dopravy, z ředitelů všech národních podniků (§ 7) a ze zástupce jednotné odborové organisace jmenovaného ministrem dopravy na její návrh.
(2) Ředitelské radě přísluší, aby rozhodovala o věcech vzájemné provozní součinnosti národních podniků (§ 13), zejména o věcech, které jsou důležité pro stanovení provozního programu národních podniků a rozsahu, druhu a časového sledu jejich investiční činnosti.
(3) Ředitelská rada je způsobilá se usnášeti, jsou-li přítomni mimo předsedu ředitelské rady ředitelé národních podniků, jichž se týká projednávaná věc.
(4) K platnosti usnesení ředitelské rady se vyžaduje jednomyslnosti, a jde-li o věc, vyhrazenou představenstvu některého národního podniku, též souhlasu tohoto představenstva. Nedojde-li mu souhlas tohoto představenstva do 5 dnů ode dne usnesení, předloží předseda ředitelské rady věc k rozhodnutí ministerstvu dopravy.
(5) Nelze-li dosáhnouti jednomyslného usnesení ředitelské rady, předloží předseda ředitelské rady věc rovněž ministerstvu dopravy k rozhodnutí. Jde-li při tom o věc vyhrazenou rozhodnutí představenstva některého národního podniku a nesouhlasil-li předseda tohoto představenstva s navrhovaným usnesením, vyžádá si ministerstvo dopravy před svým rozhodnutím vyjádření dotčeného představenstva. Nedojde-li toto vyjádření do 5 dnů, má se za to, že představenstvo sdílí odmítavé stanovisko svého předsedy.
(6) Podrobnosti o tom, jak se ředitelská rada svolává, jak jedná a jak se usnáší, upraví jednací řád ředitelské rady, který vydá ministr dopravy na návrh ředitelské rady.
Oddíl V.
Zaměstnanci.
§ 21.
Pracovní (služební), mzdové (platové) a pensijní poměry zaměstnanců.
(1) Zaměstnanci v podnicích, z nichž se zřídí národní podniky (§ 7, odst. 1), jakož i státní zaměstnanci, které určí ministerstvo