V odvětvích, v nichž jest zavedeno zúčtovací období odlišné od kalendářního měsíce, může býti zavedeno placení daně podle tohoto účtovacího období. Placení daně bude přizpůsobeno hospodářskému roku po jeho zavedení.

K § 13:

Zákon vycházeje z předpokladu, že závod je zpravidla hospodářskou jednotkou a že má býti tudíž i daňovou jednotkou, stanoví, že daň se zásadně platí za každý závod zvlášť. Bylo však pamatováno na to, že placení daně bude třeba přizpůsobit v případech, kdy se — zejména u národních podniků — vedou ústředně účetní knihy a ústředně vydávají účty, potřebám takto centrálně uspořádaného vedení podniku.

K §§ 14—16:

Hlášení o dani jest převzato z nepřímých daní a daně přepychové, kde se osvědčilo. Hlášení je nutné, aby úřad mohl přezkoušet a stanovit daň, jakož i provádět kontrolu daně. Nahrazuje také dosavadní přiznání k dani z obratu a umožňuje stanovení daně po uplynutí každého kalendářního měsíce, tedy v krátkých časových obdobích, aniž by bylo třeba čekat na uplynutí celého roku. Tím se oproti dosavadní praksi v oboru daně z obratu správa daně podstatné zjednodušuje, zdokonaluje a urychluje.

Oznamovací povinnost vyplývá z nutnosti stálé evidence poplatníků a skutečností důležitých pro kontrolu daně.

Ustanovení o daňových záznamech navazuje celkem na dosavadní stav. Povinnost odběratele žádat doklady o odběru zboží slouží rovněž kontrolním účelům. Povinnost zapisovat výkony a vydávat o nich doklad se nevztahuje na veškeré výkony, nýbrž jen na výkony, které budou v sazebníku uvedeny jako dani podléhající.

Hlášení o dani má povahu samovyměření daně a umožňuje poplatníkovi, aby si svoji daňovou povinnost rychle zjistil a splatnou daň odvedl. Měsíčním odvodem nestává se placení daně pro poplatníka tíživým, omezuje se samofinancování podniku daní, která je zahrnuta ve fakturované ceně, a umožňuje se kontrola korunou peněžnímu ústavu u národních podniků.

K § 17:

Jakmile jednou vznikla daňová povinnost, připouští zákon změnu této povinnosti jen při vrácení daně v případech, kde zdaněné zboží se vrátilo zpět poplatníkovi pro své vady nebo

proto, že obchod byl zrušen. Poplatník tuto daň od dalších odbytových článků (velkoobchodu, maloobchodu) neobdržel, neboť zboží se nedostalo spotřebiteli, který má tuto daň ve spotřebitelské ceně nakonec zaplatit.

K § 18:

Přenesení působnosti finanční správy _na národní výbory se děje zákonem o přenesení výkonu finanční správy na národní výbory zásadně dnem 1. ledna 1949. Z důvodu zajištění hladkého chodu správy bude převedení prováděno postupně v časovém pořadí, jež určí vláda.

K § 19:

Z případů, v nichž lze podat odvolání proti rozhodnutím úřadů, je pro poplatníka nejdůležitějším stanovení daně. Při opravných prostředcích proti rozhodnutí o tomto stanovení daně jsou přejímána obdobná ustanovení ze zákonů o dosavadních veřejných daních a dávkách.

K § 20:

Dosah daně zahrnující téměř všechno zboží, které pro potřebu této daně nutno sledovat od výroby (dovozu) až ke spotřebiteli, zvláště ve stadiu daňově vázaného oběhu, dále zásadní princip, že poplatník odvádí daň bez zvláštního úředního zásahu podle vlastního výpočtu, vyžadují účinnou daňovou kontrolu. Poněvadž daň nemá dosud obdoby v našem berním systému a je novinkou našeho finančního práva, budou orgány daňové kontroly poplatníkům též nápomocny radou, aby se s ustanoveními zákona lépe seznámili, porozuměli dani a jejímu účelu a usnadnili tím provádění zákona.

Na splnění účelu všeobecné daně, o němž je podáno vysvětlení ve všeobecné časti důvodové zprávy, má zájem též všechen pracující lid. Tento může vydatně pomoci tím, že bude sám dozírat v závodech na to, aby zákon o všeobecné dani byl přesně plněn. Proto zákon umožňuje spoluúčast závodních zastupitelstev zaměstnanců na daňové kontrole.

K § 21:

Důvody platné pro daňovou kontrolu, platí též o součinnosti, k níž jsou zákonem přibrány všechny složky našeho veřejného života, pokud jejich působnost se vztahuje na hospodářské věci.

K § 22—24:

Ustanovení o ručení jsou v podstatě převzata ze zákona č. 31/1946 Sb., o dani z obratu, a č. 200/1947 Sb., o přepychové dani.

K §§ 25 a 26:

Včasné odvádění daně se zajišťuje ustanovením o zvýšení ve výši 5%, jak je tomu dosud u daně z obratu a u daně přepychové.

Vymáhání daně se bude provádět podle předpisů o přímých daních, dokud nebude v dalším sledu berní reformy změněno, zjednodušeno a sjednoceno veškeré naše formální berní právo.

K § 27:

Pro ustanovení o promlčení byla vzorem obdobná ustanovení o dani z obratu.

K §§ 28—30:

Trestní sankce musely být stanoveny s přihlédnutím k tomu, že poplatník odvádí daň podle vlastního výpočtu a že daň je součástí cen zboží a výkonů a že má také jiné národohospodářské funkce než pouze funkce fiskální. Jsou normovány obdobně jako u nepřímých daní a u přepychové daně s tím rozdílem, že se majetkové a peněžní tresty zvyšují podle zkušeností získaných v trestním řízení devisovém a tresty na svobodě že se stanoví tak, aby nevylučovaly nápravu potrestaného.

Nově se vyhrazuje finanční správě vliv na to, aby úřady a podniky zaměstnávaly pouze zaměstnance důchodkově zachovalé v té části své služby nebo provozu, která se týká daně.

K § 31:

Tímto ustanovením se dává možnost t. zv. objektivního propadnutí věci v administrativním řízení, t. j. aniž bylo zavedeno proti určité osobě trestní řízení. Tím se mají poplatníci přidržovat k tomu, aby uskladňovali zboží dani podléhající toliko v ohlášených prostorách.

K §§ 32—36:

Tato ustanovení jsou převzata ze zrušovaných zákonů a jsou nutným doplňkem předcházejících ustanovení zákona.

K § 87: K odst. l:

ad a) K provedení zákona nutno především vydat sazebník. K jeho vydání se volí forma nařízení ministra financí, poněvadž podstatnými funkcemi sazebníku jsou funkce finanční a daňově technická a hospodářsko-regulatorní podle potřeb jednotného hospodářského plánu. Sazebník bude nutno pružně přizpůsobovat vývoji hospodářských poměrů, zejména ve výrobě a distribuci; ministr financí se proto též zmocňuje k tomu,. aby sazebník měnil a doplňoval.

ad b) Aby sazebník všeobecné daně měl funkci uvedenou ad a), dává zákon ministru financí směrnice, jakým způsobem má daňové sazby stanovit.

ad c) Aby mohla býti nově zaváděná daň podle postupně nabývaných zkušeností pružně upravována, omezuje se zákon většinou jen na rámcová ustanovení a zmocňuje ministra financí k jeho provedení.

ad e) V zájmu hladkého a pružného provádění zákona a podle obdoby zákona o přepychové dani zmocňuje zákon ministra financí k zjednodušenému vybírání daně (na př. formou paušálu).

ad f) Poněvadž zákon zavádí zcela nový, dosud nevyzkoušený způsob zdanění, nelze vyloučit, že jeho ustanovení se v praxi ukáží příliš strohá, a proto se zmocňuje ministr financí, aby správním opatřením zjednal nápravu.

K § 38:

Aby nedošlo k neodůvodněnému obohacení distribučních složek, je také pamatováno na dodatečné zdanění všech zásob zboží podléhajícího všeobecné dani, které se nachází v den nabytí účinnosti zákona zejména mimo výrobu. K tomu bude zapotřebí přesného zjištění a kontroly zásob. Podrobnosti ustanoví ministr financí. Zároveň se pamatuje na možnost likvidovat daňové případy, jejichž projednávání podle dosavadních předpisů by se mohlo vléci po delší dobu.

V Praze dne 30. listopadu 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: Dr. Dolanský v. r.

Státní tiskárna v Praze. — 6231-48