VI. Úkoly pětiletého plánu v oblastech.

Dvouletý plán jako plán obnovy měl jako dílčí oblastní úkol přinést nejnutnější pomoc hospodářsky slabým oblastem českých zemí. Tento úkol byl splněn tím, že v těchto oblastech, kterým hrozilo trvalé vylidňováňí, bylo do počátku roku 1948 vytvořeno 26. 700 nových pracovních příležitostí v průmyslu (bez řemesla).

Mimo to v akci "800 milionů Kčs" byla zahájena stavba několika nových průmyslových závodů, které přinesou další zvýšení úrovně hospodářsky slabých oblastí.

Dvouletý plán stanovil cíle toliko v obnově dosavadní skladby hospodářsví; pětiletý plán do ní hluboce zasáhne. Není proto možno spokojit se jen s plánováním odborovým a v plánu nutno se vypořádat i s prostorovým rozmístěním úkolů. Dosažení základního cíle plánu, t. j. zajištění velkého a stálého rozvoje produktivních sil a zvýšení životní úrovně širokých vrstev, si vyžádá péče o správné rozmístění výrobních i investičních úkolů průmyslových, protože rozmístění těchto úkolů v oblastech:

a) určuje stupeň průmyslové zaměstnanosti,

b) má podstatný vliv na stupeň zaměstnanosti v řemesle, stavebnictví, službách i v zemědělství,

c) mnohonásobně na sebe váže ostatní stavební investiční činnost,

d) určuje tempo hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje, a tím silně ovlivňuje osídlení oblastí,

e) určuje výši. životní úrovně v oblastech a má vliv na zvýšení nebo snížení rozdílů v životní míře obyvatelstva,

f) nepřímo určuje tempo rozvoje produktivity práce v celém státě, neboť rozhoduje nejen o stupni ekonomie hospodářské činnosti, nýbrž také o účasti obyvatel a jejich podílu na plnění plánu.

Proto je v pětiletém plánu nutné řešit dva základní úkoly: jednak správně rozmístit vý-

robní síly a úkoly, jednak prohloubit prováděcí plány a oblastně je skloubit za účasti a iniciativy lidu.

A. Hospodářský rozvoj Slovenska.

Jedním ze základních úkolů našeho hospodářského plánování, který byl vytčen už ve vládním prohlášení první Gottwaldovy vlády, je postupné vyrovnávání hospodářské a sociální úrovně Slovenska s úrovní českých zemí. Hlavním předpokladem splnění tohoto úkolu je zprůmyslnění Slovenska a současné zvyšování produktivity práce v zemědělské výrobě. Ačkoliv dvouletý plán položil jen základy plánovité industrialisace, bylo dosaženo pozoruhodných výsledků, které se zračí jednak v prudkém vzestupu národního důchodu, jednak ve vzrůstu průmyslové výroby a zaměstnanosti. Národní důchod na Slovensku stoupl ve dvouletce o 30%.

Úkoly dvouletky v průmyslové výrobě byly na Slovensku splněny za 18 měsíců 1947/48 na 103, 8%.

Zaměstnanost v průmyslu vzrostla od ledna 1947 ze 142. 000 činných osob do 1. srpna 1948 na 175. 500 osob (bez stavebního průmyslu), t. j. o 23%. Hodnota odbytu slovenského průmyslu vzrostla od I. čtvrtletí 1947 z 6, 5 miliardy Kčs do I. čtvrtletí 1948 na 8, 8 miliardy Kčs, t. j. o 85%. Produktivita práce se proti roku 1937 zvýšila o 18%. Tyto údaje dosvědčují rychlý vzrůst průmyslové výroby a produktivity práce na Slovensku během dvouletého plánu.

V podstatě byla dokončena akce přemístění závodů a strojů z českého pohraničí, čímž Slovensko získalo téměř 24. 000 nových pracovních příležitostí. Započalo se s výstavbou 40 nových průmyslových závodů. Výstavba těchto závodů však svým rozsahem a významem překračuje možnosti dvouletého plánu; budou dokončeny v pětiletce. Ve výstavbě hydrocentrál, které

vytvoří potřebný energetický základ pro další industrialisaci, byl plán vcelku splněn. Byly částečně odstraněny vážné válečné škody v dopravě železniční i silniční, v průmyslu a zčásti na veřejných obytných budovách. V zemědělství položil se ve dvouletce základ k mechanisaci a k racionalisaci práce rolníků, zakládaly se strojní a traktorové stanice.

Úspěch industrialisace se jeví zejména v tom, jak rychle vzrůstá na Slovensku počet zaměstnaných v průmyslu. Zatím co v minulosti za kapitalistických výrobních podmínek na Slovensku pro skutečný rozvoj průmyslu a tím pro rozvoj výrobních sil vůbec nebyly vytvořeny vhodné předpoklady a v některých odvětvích byl průmysl likvidován, pokračuje industrialisační proces za podmínek lidové demokracie intensivním a plánovitě předvídaným tempem. Během dvouletky vzrostl počet v průmyslu zaměstnaných ročně průměrně o více než 20 ti-
. síc osob, což je výsledek, jakého nebylo dosud v žádném období hospodářského vývoje Slovenska dosaženo. V pětiletce zůstane vysoké tempo industrialisace zachováno.

Pětiletý plán prohloubí a urychlí zprůmyslnění a hospodářský rozvoj Slovenska. Podstatný rys našeho plánovitého vyrovnání hospodářské úrovně mezi východní a západní částí státu, vyjádřený již ve dvouletce vysokým podílem investic na Slovensku, je zachován. Výše investic na Slovensku v pětiletém plánu dosahuje 96, 2 miliardy Kčs, což je 28, 6% z celostátních investic a průměrně ročně se blíží dvojnásobku investic dvouletého plánu, což umožňuje značné urychlení tempa hospodářského rozvoje.

Pětiletý plán přináší tedy Slovensku nejen poměrně značné rozvojové možnosti, ale i mimořádně velký nový úkol. Příznivý průběh dvouletky na Slovensku a její přesvědčivé výsledky právě v průmyslu mluví velmi příznivě o schopnosti obyvatel Slovenska k využití značných rozvojových možností, pětiletkou poskytovaných, a tudíž i o tom, že cenné investice, jež mají být na Slovensku provedeny, naleznou tam příznivé předpoklady pro jejich účelné a plánované využití, tak aby se Slovensko v příštích vývojových etapách z vlastní síly rozvíjelo k prospěchu celého státu.

Hospodářský rozvoj Slovenska řeší pětiletý plán především:

1. industrialisaci, při čemž hlavní důraz klade na budování energetické základny, zejména využitím vodních sil, a na budování nových průmyslových závodů,

2. zvyšováním produktivity zemědělství, jeho mechanisací, racionalisaci, zejména zvýšením výroby živočišné a pomocí nových forem výrobních,

3. investicemi v dopravě, ve stavebnictví, v oboru veřejných prací, v oboru sociálním, zdravotnickém a v oboru cestovního ruchu,

4. investicemi kulturními, při čemž velký důraz klade na rozvoj školství, a to zejména učňovského školství základního a odborného. Na základě zprůmyslnění Slovenska nastanou

během pětiletého plánu na Slovensku další velké strukturní změny; vzroste značně podíl obyvatelstva průmyslového a zmenší se podíl obyvatelstva zemědělského, čímž se zmenší i tlak na půdu. Zvláštní péče o hospodářský rozvoj Slovenska se projeví v dalším vzestupu národního důchodu, který se na Slovensku zvýší o 60% v roce 1953 oproti celostátnímu vzrůstu národního důchodu o 49%. Pětiletý plán tím, že na základě výstavby průmyslu, jakož i rozvoje zemědělství pečuje o zvýšení sociální a kulturní úrovně lidu, stará se nejlépe o plnění hlavních našich úloh státních a politických: odstranění rozdílů mezi západní a východní částí republiky, posilnění její jednoty a síly a dalšího pokroku na cestě k socialismu.

Průmysl.

Pokračování industrialisace Slovenska projevuje se v pětiletém plánu vzrůstem hrubé hodnoty průmyslové výroby o 75%, proti roku 1948 a vytvořením asi 90. 000 nových pracovních příležitostí. Zvelebení řemesel a jejich účast na plánované výrobě přispěje též k zvýšení výroby a životní úrovně na Slovensku.

Pro pokračování v rozestavených průmyslových stavbách a pro výstavbu dalších nových závodů, jakož i pro modernisaci a racionalisaci existujících závodů a zvelebování řemeslné výroby připadají na Slovensko investice ve výši 30, 9 miliardy Kčs, což činí 23, 4% z celostátních průmyslových investic.

V průmyslu báňském se rozšíří těžba uhlí a železné rudy a uskuteční se rozsáhlý geologický průzkum.

V průmyslu železa a. kovu je program výstavby nových závodů nejrozsáhlejší. Kromě modernisace a racionalisace v existujících závodech se dokončí výstavba nových kovoprůmyslových závodů, rozestavěných v dvouletém plánu. Výroba se do roku 1953 oproti roku 1948 podstatně zvýší.

Výstavba energetiky má klíčový význam pro industrialisaci Slovenska a pro jeho další hospodářský rozvoj. Proto i v pětiletém hospodářském plánu investice v energetice zajišťují zejména urychlené využití vodních sil na Slovensku.

Dokončí se stavba započatých hydrocentrál a vvbudují se další nové. Zelektrisuje se dalších 1000 obcí. Výstavbou energetiky zvýší se Vý-

roba elektřiny proti roku 1948 během pětiletky více než o trojnásobek. Jenom takovýto rychlý rozvoj energetiky umožňuje i rychlý rozvoj průmyslu a určuje jeho velkorysý rámec.

V průmyslu chemickém se během pětiletého plánu výroba zdvojnásobí. V průmyslu sklářském se výroba zmodernizuje a v průmyslu kamene, zemin a keramiky se podstatně rozšíří výroba cementu, cihel a tvárnic. I v tomto sektoru se proti roku 1948 výroba během pětiletého plánu téměř zdvojnásobí, neboť rozvoj výroby stavebních hmot je základním předpokladem splnění velkých investičních úkolů v pětiletce.

V průmyslu celulosy a papíru se výroba značně rozšíří.

V průmyslu dřevařském se dokončí výstavba východoslovenského a středoslovenského dřevokombinátu. Vybuduje se nový závod na výrobu sudů; dále na západním Slovensku nový závod na výrobu překližek a dýh a dokončí se výstavba závodu na nábytek. Výstavba v dřevařském průmyslu je zaměřena na lepší zpracování a využití dřeva, které se dosud zpracovávalo velmi nehospodárně. Proti roku 1948 se zvýší výroba v tomto odvětví během pětiletky o 11/2 násobek.

V průmyslu textilním a oděvním se dokončí výstavba závodů rozestavěných v dvouletce, zmodernisuje se a rozšíří výroba v některých existujících závodech. Během pětiletky zvýší se výroba o polovinu.

V průmyslu kůže a pumy se rozšíří výroba obuvi a výroba pneumatik, čímž se během pětiletky proti roku 1948 výroba v tomto odvětví zdvojnásobí.

V průmyslu výživy novou výstavbou a modernisací se umožní dokonalejší využití a zhodnocení rostlinných a živočišných výrobků, čímž se vytvoří předpoklady k plynulejšímu a hodnotnějšímu zásobování. Dokončí se výstavba chladíren a mrazíren a vybuduje se síť mlékáren a sběren mléka. Dále se dokončí výstavba tukového závodu a zvýší se výroba piva a sladu. Proti roku 1948 se zvýší výroba v průmyslu výživy během pětiletky o víc než polovinu.

Zemědělství a lesnictví.

Zemědělství na Slovensku bude v pětiletém plánu zaměřeno na zvelebení a zvýšení výroby, a to hlavně výroby živočišné tak, aby se celková hodnota zemědělské výroby oproti plánované výrobě v roce 1948 zvýšila o 37 % a tím se zajistila lepší výživa lidu. Hodnota rostlinné výroby se má zvýšit o 11% a hodnota výroby živočišné o 98 %.

Pro takovéto zvelebení a zvýšení zemědělské výroby na Slovensku připadají investice ve výši 9, 8 miliardy Kčs, t. j. 36, 5% z celostátních investic pro zemědělství.

Strojními investicemi se zajistí další mechanisace a racionalisace práce zemědělství, ulehčí se práce slovenského rolníka a zvýší se výnosnost zemědělské výroby. Zvyšování zemědělské výroby a racionální využití zemědělských strojů se má zajistit vytvořením dalších 2500 zemědělských strojních družstev.

Stavební investice se týkají hlavně výstavby zemědělských usedlostí na půdě, získané z pozemkové reformy, a obnovy usedlostí poškozených válkou, staveb pro zvelebení chovu dobytka a pro zajištění zvýšené živočišné a rostlinné výroby. Pro zvelebení chovu dobytka se věnuje velká pozornost úpravě pastvin a luk.

Z investic určených pro lesnictví bude se hlavně mechanisovat lesní těžba a odvoz dřeva. Pro lepší odvoz dřeva vybuduje se asi 3000 km tvrdých i měkkých lesních cest. V lesnictví, které je důležitou částí slovenského hospodářství a předpokladem rozvoje některých průmyslových odvětví, bude se pokračovat v odstraňování škod způsobených nesprávným hospodařením a válkou, urychleným zalesňováním mýtin a holých ploch, v odstraňování ztrát při lesní výrobě a těžbě, jakož i při použití dřeva.

Doprava.

Na dopravu připadá v pětiletce na Slovensku investic ve výši 13, 9 miliardy Kčs, což znamená 26, 3% z celostátních investic v tomto oboru.

V železniční dopravě se dokončí rekonstrukce válkou zničených mostů a obnova strojového a vozového parku. Pro zvýšení přepravní kapacity se přistoupí k prvé etapě elektrisace košicko-bohumínské dráhy. Přebudují se hlavní železniční uzly. Dokončí se stavba 5 rozestavěných železničních tratí.

V silniční dopravě se rozšíří síť autobusových linek a rozšíří se pravidelná nákladní doprava, čímž se umožní přiblížení venkova k městu.

V lodní dopravě se rozšíří lodní park na Dunaji a upraví se překladiště v Bratislavě a v Komárně.

V letecké dopravě bude věnována zvýšená péče letišti v Bratislavě.

V oboru poštovní dopravy pamatuje se na zdokonalení a rozšíření telefonních a dálnopisných zařízení a na další doplnění meziměstské telefonní sítě.

Vodohospodářské a jiné veřejné stavby.

Do tohoto sektoru kromě už zmíněných hydrocentrál patří veřejné pozemní stavby, cesty, mosty a stavby vodohospodářské. Investice v tomto sektoru spolu se stavebními investicemi hydrocentrál dosahují sumy 15, 3 miliardy Kčs, t. j. 32, 4% z celostátních investic. Budou započaty práce na zplavnění Váhu a na úpravě dalších vodních toků, aby se zajistilo zavlažování rolí a jejich ochrana od velkých vod. Ve veřejných pozemních stavbách vybudují se nové administrativní budovy, a to zejména pro lidovou správu. Přikročí se k soustavnému zlepšování silničních vozovek a k přestavbě nevyhovujících cest. Bude se pokračovat v stavbě trvalých mostů místo dřevěných provisorií.

Cestovní ruch.

Vybudují se ubytovací objekty, lázeňské budovy, turistické chaty i různá jiná rekreační zařízení o celkovém nákladu 810 milionů Kčs, což je 51, 5% z celostátních investic cestovního ruchu. Širokým vrstvám, pracujících z celého státu umožní se tím lepší rekreace. Cestovní ruch bude významným činitelem

i pro hospodářské povznesení některých krajů Slovenska.

Péče sociální, zdravotní, školská a kulturní.

V pětiletce se pořídí na Slovensku celkovým stavebním nákladem 13, 7 miliardy Kčs nová bytová plocha ve výměře 3, 39 milionů m2, a to v novostavbách i rekonstrukcích, úroveň bydlení se zlepší dokonalejším vybavením a účelnějším řešením bytů. Bytová výstavba bude zaměřena zejména na výstavbu bytů v nových průmyslových střediscích a na obnovu válkou zničených bytů. Aby se ženám umožnila větší účast na hospodářském rozvoji Slovenska, vybudují se dětské jesle o celkovém počtu 2. 650 lůžek, takže jejich počet vzroste proti roku 1948 o 254%. Dále se vybuduje 100 nových sezónních útulků pro 5. 000 dětí a počet lůžek v nich vzroste o 200%, 10 oblastních dětských domovů pro 1. 500 dětí, 4 ústavy pro 600 dětí a zřídí se 1. 500 nových školských kuchyní. Pro dorůstající mládež se vybudují domovy mládeže o celkovém počtu 7. 000 lůžek, dále 3 zotavovny. Počet lůžek v domovech mládeže vzroste tedy během pětiletky o 200%. Pro tělesně a duševně vadnou mládež se vybudují 3 ústavy a pro umístění přestárlých a osob neschopných práce dokončí se výstavba

2 dalších ústavů. Tato zařízení, směřující ke vzrůstu a k zvýšení životní úrovně pracujících,

uskuteční se nákladem 1, 6 miliard Kčs, což je asi 20% z celostátního nákladu na sociální zařízení.

Vybudují a rozšíří se nemocnice o 3. 400 lůžek, rozšíří se kapacita odborných léčebných ústavů" o 500 lůžek, čímž se počet lůžek během pětiletky proti roku 1948 podstatně zvýší. Vybudují se dále 4 kojenecké ústavy o 420 lůžkách. Tím se počet lůžek v těchto ústavech zvýší během pětiletky rovněž podstatně. Pro léčení tuberkulosy se vybuduje 5 calmettisačních center s 250 lůžky a vybuduje se ústav pro léčení dětské obrny o 100 lůžkách. Pro účely poradenské zdravotní péče se vybuduje na Slovensku 86 ústavů národního zdraví (včetně poboček). Investice pro preventivní a léčebnou péči na Slovensku v pětiletce dosáhnou částky 3, 4 miliardy Kčs, což je asi 33% celostátních investic určených zdravotnictví.

Plánovitý rozvoj slovenského hospodářství není možný bez rozvoje vzdělanosti a kultury. Proto se věnuje na Slovensku výstavbě školství i rozvoji kultury mimořádná pozornost a investice v tomto oboru činí 4, 2 miliardy Kčs, což je asi'41% investic celostátních. Investice v samotném školství dosahují téměř 60% všech investic v oboru školství a kultury. Počet učeben se zvýší celkem o 2080. Pro školení pracujících a pro výcvik kvalifikovaných kádrů se vybuduje výcvikové středisko. Dobuduje se vysoká škola technická v Bratislavě a v Košicích. Zřídí se nová lékařská fakulta v Košicích a vybudují se významné ústavy lékařské fakulty v Bratislavě, školství na Slovensku stojí před úkolem vyškolit během pětiletky aspoň 35 tisíc odborných pracovníků, techniků a inženýrů všeho druhu. V oblasti kulturní a osvětové dokončí se stavba činoherního divadla v Bratislavě a vybuduje se hudební ústav, jakož i 32 kulturní domy. Vystaví se budova rozhlasu v Bratislavě. V tělovýchově se vybuduje několik tělovýchovných školských objektů, které budou sloužit i účelům mimoškolské tělesné výchovy.

B. Rozvoj jednotlivých oblastí.

Skladba československého hospodářství byla dána kapitalistickým vývojem a s oblastního hlediska vykazuje velkou nerovnoměrnost. Na jedné straně se vytvořily silné oblasti a střediska s vysokou průmyslovou intensitou, na druhé straně byly celé oblasti zanedbány, nebylo v nich průmyslu a pravidelně se zároveň vyznačovaly nízkou produktivitou zemědělství a tím i nízkou úrovní sociální, kulturní i zdravotní. Tyto rozdíly jsou velmi silné, jak patrno z oblastních rozborů, provedených podle

politických okresů, podle nichž možno okresy rozdělit zhruba do těchto stupňů:

a) okresy vysoce průmyslové (ostravská oblast, severozápadní a severní část Čech, částečně severovýchodní Čechy, velké aglomerace Praha, Plzeň, Brno, Ostrava, jakož i okolí těchto měst);

b) okresy průměrné a smíšené;

c) okresy hluboko pod průměrem s nízkou průmyslovou intensitou a s chudou zemědělskou prvovýrobou (téměř celé Slovensko, jižní a jihozápadní Čechy, českomoravská vysočina, Slovácko, Valašsko a pod. )

S rozdíly v průmyslové intensitě a v zemědělské produktivitě jednotlivých oblastí souvisí i rozdíly v intensitě řemeslné výroby, v množství a kvalitě služeb i v úrovni sociální, kulturní a zdravotní. Také vybavení jednotlivých oblastí veřejnými zařízeními, dopravními a vodohospodářskými stavbami a hustota jejich osídlení se značně liší podle stupně hospodářské vyspělosti.

Tyto velké rozdíly, vytvořené dlouholetým kapitalistickým vývojem, nebude možno odstranit již v pětiletém plánu, který sleduje především přebudování našeho průmyslu zdůrazněním těžkého strojírenství; bude je možno toliko zmírnit. Některé velké investiční a výrobní úkoly v dolech, v hutích, v energetice, v těžkém kovoprůmyslu a v chemii si za úče-

1. hustota obyvatelstva na l km2,

2. % činných osob v průmyslu z celkového počtu obyvatelstva okresu,

3. celkem ha zemědělské půdy na l činnou osobu v zemědělství (kvalita půdy není hodnocena).

lem rychlého uskutečňování vyžádají soustředění výrobních sil zpravidla právě v těchto průmyslových oblastech. To ovšem předpokládá, že všechny jiné investiční a výrobní úkoly průmyslové i ostatní se plánovitě rozmístí mimo tyto oblasti, a to především na Slovensko a do podprůměrných oblastí se zálohami nevyužitých pracovních sil.

Průmysl, zemědělství a zejména stavebnictví musí v oblastech s intensivním průmyslem počítat s nedostatkem pracovních sil, s nedostatkem bytů, s přetíženou dopravou, se zásobovacími potížemi a pod. I s těchto hledisek jest odůvodněno, aby do takových oblastí byly umístěny jen úkoly, jež jinak splnit nebude možno. K splnění velkých úkolů plánu přispěje na druhé straně mobilisace zjevných i skrytých pracovních reserv na Slovensku i v ostatních hospodářsky slabých oblastech. Tuto zdánlivě těžší cestu umožní právě rozvoj našeho hospodářství v novém společenském řádu. Budování nových závodů na Slovensku a v hospodářsky slabých oblastech zajistí dokonalé využití nových investic, protože se zde nebude nedostávat pracovních sil. Vzniknou tím zároveň krystalisační jádra nových průmyslových středisk. Umístění výrobních jednotek v oblastech s reservou pracovních síl, zejména v hustě osídlených oblastech s roztříštěnou pozemkovou držbou znamená vytvoření předpokladů pro řešení zemědělských otázek a zvýšení produktivity zemědělské práce v těchto oblastech.

I v zemědělství jest však třeba plánovitě rozmisťovat výrobní i investiční úkoly tak, aby produktivita zemědělské práce byla zvyšována především tam, kde jsou pro to geonomické, klimatické, ale i společenské předpoklady. Proto se bude záměrně zvyšovat zemědělská výroba především v oblastech, kde nejsou podmínky pro stupňování průmyslové intensity, tedy především v úrodných oblastech jižního Slovenska, jižní Moravy a v chudších oblastech jižních a jihozápadních Čech. Kromě toho bude třeba v těchto oblastech rozšiřovat lázeňství, rekreaci, cestovní ruch a pod.

Hospodářskému rozvoji Slovenska a hospodářsky slabých oblastí v českých zemích je proto třeba věnovat mimořádnou pozornost. Industrialisace Slovenska se tak stává jedním ze základních předpokladů splnění plánu. Proto byly při přípravě plánu zvláště vyznačeny úkoly týkající se hospodářského rozvoje Slovenska. Pro hospodářský rozvoj hospodářsky slabých oblastí v zemích českých bylo možno stanoviti toliko zásady, podle kterých se bude postupovat při vypracovávání prováděcích plánů na jednotlivé roky pětiletky.

VII. úkoly plánovací služby.

Dvouletý plán byl prvním československým hospodářským plánem. Byl to plán v podstatě dílčí, který se omezoval na některé úseky československého hospodářství, především na výrobu. Dvouletý plán byl v zásadě plánem výroby v klíčových odvětvích, doplněný nejdůležitějšími bilancemi surovin, investic, pracovních sil i zahraničního obchodu, jež měly zajistit zladěný, vzájemně se doplňující a navzájem se nerušící vývoj jednotlivých odvětví. Výrobní plány stanovící určitá množství výrobků v každém jednotlivém odvětví byly pak doplněny v druhém roce dvouletky určitými ukazateli kvalitativními, jimiž se plánovala jakost některých hlavních výrobků a hospodárnost výroby, zejména produktivita práce, spotřeba surovin, paliv, pomocných látek, energie atd.

Dokonalé plánování však vyžaduje, aby plán zachytil všechny úseky hospodářského života. Musí zachytit nejenom část výroby, nýbrž veškerou výrobu a nadto obchod, spotřebu a ještě k tomu hospodářské základy výstavby sociální, zdravotní a kulturní, jakož i hospodářský, sociální, zdravotní a kulturní rozvoj. Dokonalý plán musí dále zachytit nejenom hmotnou stránku hospodářského procesu, nýbrž i jeho finanční vyjádření. To znamená plánování výrobních a distribučních nákladů, zisků, cen atd.

Dokonalé plánování vyžaduje dále, aby byl zajištěn vyrovnaný rozvoj jednotlivých oblastí republiky a aby byly zmobilisovány ke splnění plánu i veškeré místní zdroje. Proto je zapotřebí, aby celostátní plán byl doplněn plány oblastními, které by splnění těchto úkolů zajištjovaly.

Veškeré plánování zůstává však nedokonalé, nebude-li provádění plánu sledováno stálou a účinnou kontrolou.

Poměrně jednoduchá plánovací technika v začátcích dvouletky byla zvolena proto, že scházely plánovací zkušenosti a plánovací kádry pro plně rozvinuté formy plánování. Mimoto odpovídala dílčí povaha plánu tehdejším politickým a hospodářským podmínkám, kdy značná část výrobních prostředků v průmyslu, ve stavebnictví, v obchodě a v zemědělství byla ještě v kapitalistických rukou.

Už při přípravě pětiletého plánu byla plánovací technika dále rozvinuta tím, že pětiletý plán již zachycuje výrobu veškerou, část ve fysických jednotkách jako dosud, část jenom v peněžní hodnotě. Kromě toho byla už zachycena výstavba sociální, zdravotní a kulturní a rozvoj těchto služeb. Pětiletý plán obsahuje rovněž již plán spotřeby.

Pokud jde o oblastní plánování, byl během příprav pětiletého plánu vývoj již analysován v jednotlivých oblastech, i když úplnější využití místních námětů při vypracování plánu a úplná mobilisace místních zdrojů a místní iniciativy ještě vyžaduje dobudování oblastní plánovací organisace, jež dosud existuje jenom v začátcích. Jenom v případě Slovenska bylo možno sestaviti ucelený plán pro celou tuto zemi, a to proto, že už existovaly organisační předpoklady, t. j. slovenské plánovací orgány.

Závěrem lze říci, že dvouletý plán byl v podstatě plánem obnovy československého hospodářství. Byl to plán krátkodobý, poněvadž si stanovil úkoly, které mohly a musely býti řešeny v období dvou let. Byl, jak uvedeno, plánem dílčím, ústředním a plánem odborovým, s ojedinělými prvky plánování oblastního.

Naproti tomu plán pětiletý je plánem přestavby a výstavby hospodářství, vyžadující delšího údobí. Je tedy plánem dlouhodobým, ve své podstatě perspektivním, stanovícím zásadu, směr a rychlost dalšího vývoje, plánem který pak bude konkretisován, obsahově rozšířen a