bude při vypracování oblastních plánů opírat o přímou účast a iniciativu pracujícího lidu a národních výborů.
(3) Složení a úkoly orgánů oblastní plánovací služby upraví vláda nařízením.
§ 38. úkoly občanů a lidových organisací.
(1) Plnění úkolů pětiletého plánu je občanskou povinností a ctí každého jednotlivce, neboť na řádně a poctivě vykonané práci spočívá uskutečnění plánu a tím celkový vzestup hospodářské síly státu a životní úrovně každého občana. Proto je každý, komu připadá jakýkoliv úkol při provádění a plnění pětiletého plánu, povinen vykonávat jej svědomitě a hospodárně podle svých osobních a hospodářských možností. Osoby fysické i právnické jsou povinny přizpůsobit svou hospodářskou činnost pětiletému plánu.
(2) Jednotná odborová organisace se účastní přípravy, provádění a kontroly pětiletého plánu. Podrobnosti upraví vláda nařízením.
(3) Jednotné svazy zemědělců a jejich složky, ústřední rada družstev a jiné široké lidové organisace se přičiňují ve svém oboru působnosti o stupňování úsilí ke splnění pětiletého plánu a o stále hospodárnější plnění jeho úkolů.
Oddíl III. Kontrola plnění pětiletého plánu.
§ 39. Kontrola Národního shromáždění.
Národní shromáždění sleduje provádění a plnění pětiletého plánu výborem, ustaveným pro kontrolu plnění pětiletého plánu, zejména na podkladě zpráv, které mu vláda podává pravidelně čtvrtletně, nebo kdykoliv ji o to výbor požádá.
§ 40. Instanční dozor.
Veřejná správa a národní podniky dozírají, jak složky jim podřízené plní pětiletý plán a činí v mezích své působnosti neprodleně opatření k odstranění zjištěných závad.
část sedmá.
Prováděcí předpisy.
§ 41. Prováděcí nařízení.
(1) Nastane-li podstatná změna v předpokladech, za nichž byl pětiletý plán sestaven,
nebo budou-li toho vyžadovat jiné závažné důvody, může vláda nařízením nově upravit úkoly pětiletého plánu.
(2) Vláda může nařízením vydávat předpisy k provedení tohoto zákona. Zejména může vydat předpisy, jimiž
a) zajistí potřebné suroviny, pomocné hmoty, energii, polotovary, strojní a jiná zařízení a spotřební statky,
b) zajistí potřebné pracovní síly a upraví pracovně-právní poměry s tím souvisící,
c) stanoví podmínky výroby (těžby, zpracování), dodávek, odběru, spotřeby a soutěže a upraví výrobní, dodávkové, odběrní a skladovací povinnosti,
d) zajistí plné využití hospodářských možností ve výrobě, dopravě a oběhu statků, jakož i rozvodu energie,
e) zajistí zvýšení výrobnosti, hospodárnosti a zlepšení jakosti výrobků,
f) zajistí předpoklady pro plnění plánu zahraničního obchodu,
g) zajistí podmínky potřebné pro splnění plánu ve stavebnictví,
h) zajistí získání přehledu o předpokladech a průběhu plnění pětiletého plánu,
i) stanoví zásady pro rozmístění výrobních a investičních úkolů se zřetelem k oblastem,
j) upraví rozvrhování úkolů na jednotlivé podniky, po případě osoby.
(3) Vládní nařízení podle odstavce 2 mohou svěřit bližší úpravu obecným právním předpisům ministerstev, národních výborů, jakož i jiných úřadů.
(4) Jednotliví ministři mohou k provádění tohoto zákona nařízeními vydávat předpisy, pokud jimi upravují věci uvedené v odstavci 2, písm. a) až j).
(5) Hospodářská opatření obecné povahy, která mohou ústřední úřady činit podle jiných zákonných zmocnění, lze činit jen se souhlasem předsedy vlády, dotýkají-li se přípravy nebo provedení hospodářského plánu.
§ 42. Zmocnění vlády.
(1) Vláda se zmocňuje, aby do 31. prosince 1953 nařízeními činila i taková opatření nutná ke splnění úkolů pětiletého plánu, k nimž by jinak bylo třeba zákona. Tato nařízení vyžadují souhlasu presidenta republiky, který je spolupodpisuje.
(2) Zmocnění podle odstavce l se nevztahuje:
a) na úpravu poměrů ústavních,
b) na schvalování státního rozpočtu, sjednávání úvěrových operací a úpravu státního dluhu,
c) na úpravu daní, cel, poplatků a jiných veřejných dávek v oboru státní finanční správy a na úpravu státních finančních monopolů,
d) na úpravu věcí měnových.
(3) Vláda je povinna nařízení podle odstavce l předložit do jednoho měsíce ode dne jeho vyhlášení Národnímu shromáždění. Odepře-li je Národní shromáždění při hlasování podle jmen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců schválit, pozbývá nařízení platnosti třicátým dnem ode dne usnesení, nestanoví-li Národní shromáždění lhůtu jinou. Předseda vlády vyhlásí pak bez odkladu ve Sbírce zákonů, že nařízení pozbylo platnosti a od kdy.
§ 43.
Ustanovení § 41, odst. 2 až 5 platí přiměřené i pro vydávání opatření, jimiž se mají vytvořit předpoklady pro stanovení a provádění hospodářského plánu navazujícího na pětiletý plán.
Část osmá. Ustanoveni všeobecná a závěrečná.
Oddíl I. Ustanovení všeobecná.
§ 44. Ústřední plánovací komise.
Ústřední plánovací komise (§ 7 dekretu presidenta republiky ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., o Hospodářské radě) je při provádění pětiletého plánu
a) pomocným orgánem předsedy vlády a vlády při plnění všech úkolů podle tohoto zákona, zejména při přípravě prováděcích plánů (§ 34) a vládních nařízení (§§ 41 a 42), jakož i ve věcech cenových,
b) orgánem, který vykonává působnost Statistické rady státní podle zákona ze dne 28. ledna 1919, č. 49 Sb., o organisací statistické služby, a podle vládního nařízení ze dne 28. listopadu 1919, č. 634 Sb., o složení, kompetenci a způsobu jednání Statistické rady státní (Statut Statistické rady státní).
§ 45. Směrnice.
Generální sekretariát Hospodářské rady upravuje závaznými směrnicemi postup plánovacích prací, jejich rozsah a způsob jejich provádění.
§ 46.
Stálé plánovací ceny.
Údaje v penězích v tomto zákoně se rozumějí v cenách ke dni 1. ledna 1948 (stálé plánovací ceny).
§ 47. Jednotný hospodářský rok.
Pro provádění pětiletého plánu, pro potřeby hospodářské statistiky a pro potřeby podnikového početnictví se zavádí jednotný hospodářský rok. Vláda stanoví nařízením jeho počátek a konec, rozdělení na období, jakož i úseky, odvětví a obory, pro které se zavádí. Přitom může upravit dosavadní předpisy o lhůtách.
Oddíl II.
Ustanovení závěrečná.
§ 48.
Do doby než začnou působit krajské národní výbory v plánování, vykonávají jejich působnost podle tohoto zákona oblastní složky plánovací služby, jejichž sídla, složení a obvody působnosti určí vláda nařízením.
§ 49. účinnost a provedení.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou jej všichni členové vlády.
Důvodová zpráva
k zákonu o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu).
I. Bilance dvouletého plánu a vytvoření předpokladů prvního československého pětiletého plánu.
II. Hlavní zásady pětiletého plánu.
III. Plán výroby:
A. Průmysl a řemeslo.
B. Zemědělství a lesnictví.
C. Stavebnictví.
D. Doprava.
IV. Rozvoj hmotné a kulturní úrovně lidu:
A. Sociální spotřeba,
B. Soukromá spotřeba.
V. Bilance pracovních sil a hmotné bilance.
VI. Úkoly pětiletého plánu v oblastech:
A. Hospodářský rozvoj Slovenska.
B. Rozvoj oblastí.
VIL Úkoly plánovací služby. VIII. Právní stránka zákona.
L
Bilance dvouletého plánu a vytvoření předpokladů prvního československého pětiletého
plánu.
V době, kdy vláda předkládá Národnímu shromáždění návrh zákona o pětiletém plánu, je údobí dvouletého plánu již těsně před ukončením. Pětiletý plán buduje na dvouletém plánu. Navazuje na to, co v tomto období bylo Vytvořeno a vybudováno úsilím pracujícího lidu, na tu výši, které naše výroba dosáhla v průmyslu, zemědělství, dopravě a ve stavebnictví, na výrobnost a organisační stav všech našich hospodářských úseků, zkrátka na stav našeho hospodářství, jehož jsme již dosáhli. Pětiletý plán navazuje dále na zkušenosti, kterých jsme v období dvouletého plánu nabyli a které jsou pro nás zvlášť cenné, protože dvouletý plán byl náš první hospodářský plán a protože jsme tedy v tomto období prošli první zkouškou soustavy plánovaného hospodářství v Československu. Proto je bezpodmínečně třeba, aby při přechodu k pětiletému plánu byla provedena bilance dvouletého plánu a aby byl proveden rozbor jeho výsledků a zkušeností a zcela otevřeně, vážně a střízlivě zváženy a zhodnoceny všechny skutečnosti, projevivši se ve vývoji našeho hospodářství v letech 1947—1948. To znamená, že při hodnocení výsledků dvouletého plánu je nutno vážiti nejen ty jeho úseky, v nichž plán byl úspěšně splněn — jak je tomu zejména v průmyslu a v dopravě — nýbrž musí být sledovány i tam, kde vývoj neprobíhal podle plánu, jako na př. v úseku životní úrovně.
V průmyslové výrobě byl plán, jak známo, splněn. Přesný výsledek je, že náš průmysl (bez průmyslů výživy) splnil svůj plán v prvních 18 měsících na 101%. Dále se dá už dnes s jistotou soudit, že v průmyslové výrobě dosáhneme do konce roku 1948 také celkového úkolu dvouletého plánu, totiž 110% předválečné průmyslové výroby. Splníme-li ve zbývajících měsících dvouletý plán průmyslové výroby na více než 100%, jak to až
dosud bývalo pravidlem, dosáhneme dokonce ještě vyššího celkového výsledku.
V hornictví byla v prvních 18 měsících dvouletky plánována těžba 25, 3 mil. tun kamenného a 33, 6 mil. tun hnědého uhlí. Horníci a s nimi Brigádníci splnili svou povinnost a skutečná těžba dosáhla v tomto období 25, 2 mil. tun kamenného a 34, 2 mil. tun hnědého uhlí. Tím byl plán pro toto období splněn na 100, 1%. Těžba kamenného uhlí v L pololetí 1948 se zvýšila proti stejnému období roku 1946 o 30% a těžba hnědého uhlí o 22%, stoupla tedy značně nad těžbu v údobí před plánem. Předválečná úroveň byla překročena v kamenném uhlí o 15% a v hnědém uhlí o 36%.
Hutníci svou povinnost rovněž splnili. Nejen že plán splnili, dokonce jej značně překročili. V prvních 18 měsících plánu dosáhla výroba surového železa 2, 2 milionu tun proti plánované výrobě 2 milionů tun, výroba surové oceli 3, 6 milionu tun proti plánované výrobě 3, 4 milionu tun. Plán hutnického průmyslu byl v uvedeném období splněn na 107, 6%. Výroba železa vzrostla v I. pololetí 1948 proti stejnému období roku 1946 o 92%, výroba oceli o 70%. Předválečná úroveň byla převýšena o 2% u železa a o 20% u oceli.
Tento zvlášť radostný úspěch hutníků jest mimo jiné výsledkem spojení plánování shora s plánováním zdola a s nadplánováním. Je zároveň důkazem, čeho lze dosáhnouti, stane-li se plánování věcí pracujícího lidu a předmětem jeho iniciativy.
I pracující průmyslu elektrárenského a plynárenského celkem splnili svůj vysoký plán, a to na 98, 6%. Výroba elekrárenského proudu vzrostla za I. pololetí 1948 odpovídajícímu údobí před plánom 40% a proti době předválečné o více než 80%.
Kovodělný průmysl, největší a dnes nejdůležitější průmyslové odvětví, svůj plán splnil na 100%. Právě v době dvouletky, v době mezi prvním pololetím roku 1947 a prvním pololetím 1948, probíhal v kovoprůmyslu zvlášť pozoruhodný vzestup. Za první pololetí 1948 bylo vyrobeno na příklad 182 lokomotiv, což je proti stejné době 1947 zvýšení o 60%; šicích strojů 53. 021 kusů, což je vzestup o více než 50%; výroba osobních automobilů se v tomto období víc než zdvojnásobila a dosáhla 9. 095 vozů; výroba nákladních automobilů se zvýšila o více než 40% a dosáhla v prvním pololetí 1948 počtu 3. 535 vozů; výroba traktorů se zdvojnásobila a činila 4. 689; motocyklů bylo vyrobeno přes 31. 000, čili o 120% více než v prvním pololetí 1947; výroba jízdních kol se zvýšila skoro o 25% a činila 119. 350 kusů; hodnota výroby hospodářských strojů činila 773 milionů Kčs a byla o 30% vyšší než v prvním pololetí 1947. Ne tak příznivých výsledků bylo však dosaženo u těch výrobních prostředků, jejichž výroba nebyla pojata mezi základní úkoly, a zejména tam, kde výroba plánována nebyla.
Průmysl chemický splnil plán pouze na 93, 7%. Poměrně nižší splnění v tomto odvětví je způsobeno zčásti nesnázemi při rekonstrukci a v dovozu některých surovin. Přitom chemická výroba překročila předválečnou úroveň o 20%.
Průmysl kožedělný a gumárenský plán značně překonal, splnil jej na 111, 8%. Mezi prvním pololetím 1947 a prvním pololetím 1948 vzrostla výroba obuvi o 34% a dosáhla 110% výroby roku 1937.
Také průmysly sklářský, keramický, papírenský a dřevařský splnily a překonaly plán. Textilní průmysl splnil plán na 96, 6%, takže nezůstal daleko za 100% plnění plánu. V porovnání s dobou předválečnou činí výroba textilního průmyslu 86% výroby roku 1937, což se zřetelem k tomu, že máme dnes na území republiky zhruba jen 85% předválečného počtu obyvatelstva, znamená, že výroba textilního průmyslu na hlavu je tak velká jako před válkou.
Všechna tato čísla o splnění plánu v průmyslu jsou důkazem toho, že dvouletý plán, o němž se na začátku plánování tak často tvrdilo, že je nesplnitelný, byl vypracován reálně a že pracující v průmyslu, který je dnes téměř zcela znárodněn, se svých povinností zhostili čestně a plán splnili.
I v dopravě byl dvouletý plán splněn dobře, železničáři, pošťáci a ostatní pracující v dopravě svým povinnostem čestně dostáli. V že-
lezniční dopravě byl v roce 1947—48 překročen předválečný výkon přesto, že ČSD proti předválečné době disponují asi čtyřmi pětinami poetu lokomotiv, třemi čtvrtinami počtu nákladních vozů a 70% počtu osobních vozů.
V silniční dopravě zaznamenáváme prudký vzestup, zejména v dopravě osob do povolání. Osobní automobilová doprava splnila plán v roce 1947 na 169% a v prvním čtvrtletí roku 1948 na 148%. I v nákladní dopravě automobilové se projevuje rychlý vzrůst množství přepraveného zboží, které činí za prvé pololetí 1948 asi 10, 7 milionu tun proti 7, 8 milionu tun za stejné období v roce 1947, což znamená vzestup o 37% a splnění plánu na 119%. Výkon poštovní služby překročuje už předválečnou úroveň. I ti, kdož pracují v dopravě, kde existuje také jenom malý soukromý sektor, tudíž také dobře dostáli svým povinnostem vůči dvouletému plánu a tím vůči národu a republice.
Tak tedy probíhalo plnění plánu v průmyslu a dopravě, v těch dvou úsecích našeho hospodářství, které jsou téměř zcela znárodněny. Jistě není náhoda, že plán byl splněn tak dobře v těch úsecích, kde už téměř všichni pracují přímo pro společnost.
Všechny tyto příznivé číselné výsledky splnění plánu v průmyslu a dopravě byly na rozdíl od čísel o splnění plánu v jiných sektorech pravidelně každý měsíc nebo i v kratších časových obdobích uveřejňovány a propagovány tiskem a jinými informačními prostředky. Tak se stalo, že skoro výhradně jen tato čísla stála v popředí zájmu veřejnosti při sledování splnění plánu. Skutečnost, že tyto dva hospodářské úseky jsou téměř zcela znárodněny a tedy v jedněch rukou, usnadnila a částečně dokonce teprve umožnila získávání pravidelného přehledu a tím uveřejňování dosažených výsledků. K tomu ještě dále přispěla zvláštnost těchto dvou úseků, totiž že jde o pravidelné výkony v krátké době se opakující.
Avšak jakkoliv jsou tato čísla o splnění plánu v průmyslu a dopravě důležitá, neskýtají přece jen celý a úplný a proto zcela správný obraz o výsledku dvouletého plánu. Neboť plán je celek, tak jako každý stroj, na př. hodinky, nebo jako každý organismus, na př. člověk. Je-li v hodinkách v pořádku jen jedno kolečko anebo dokonce i všechna kolečka až na jedno, hodinky buď nejdou přesně nebo vůbec nejdou. Všechny důležité součásti musí být v pořádku; podobně tak člověk. Celý organismus, přesněji řečeno všechny jeho důležité části musí být v pořádku, aby člověk byl zdravý a silný. Jestliže jen jedna důležitá část
organismu selhává, jestliže "jen" srdce nebo "jen" plíce nepracují dobře, nastávají vážné poruchy v celém organismu. Jak je tomu v celém živém a neživém světě, tak je tomu i jde-li o společenské jevy, o stát, o výrobu v jedné dílně, o výrobu v celé továrně, o hospodářství atd. A tak tomu je také, jde-li o plán. úplný úspěch plánu je závislý na tom, jak byly všechny jeho důležité části splněny; tak tomu je zvláště v jeho výrobní části. Ovšem i nesplnění jednoho a dokonce několika důležitých dílčích plánů, plánu zahraničního obchodu, finančního plánu a jiných musilo by mít nepříznivé následky na výsledek celého plánu. Prostě: splnění jednoho a dokonce i několika dílčích plánů nestačí k plnému úspěchu celého plánu.
Tato celkem prostá věc, která v našem případě znamená, že hlavního cíle celého hospodářského plánu, t. j. zvýšení životní úrovně lidu, nelze dosáhnout bez splnění plánu na všech rozhodujících úsecích, je naší veřejností často přezírána. Přihlíží se jen k číslům plánu v průmyslové výrobě a v dopravě a tento dílčí výsledek se pak vydává za výsledek celého plánu. Lidé, kteří takto sledují splnění plánu, si nutně ovšem nedovedou vysvětlit, jak je to možné, že prý je dvouletý plán plněn dokonce na víc než 100% a že životní úroveň přece nestoupá tak, jak bychom si toho přáli a jak to dokonce ve dvouletém plánu bylo předpokládáno. Není potom divu, že takoví lidé snadno podléhají reakční šeptané propagandě, která už tím, že vytrhuje jednotlivosti ze všech souvislostí, skutečnost zkresluje a překrucuje.
Čísla o plnění plánu v průmyslové výrobě a dopravě však neříkají celou pravdu, již je třeba znát, chceme-li se správně orientovat. Vždyť průmyslová výroba a doprava přispívají dokonce i u nás, v zemi tak vysoce průmyslové, podílem jen asi 2/3 k našemu národnímu důchodu. Jestliže v posledním roce z různých důvodů, zejména pro neúrodu, předpokládaný reálný národní důchod byl zmenšen asi o 10% — a následky toho jsou velmi citelné ještě v tomto roce —, pak je jasné, že životní úroveň lidu nemohla vzrůstat, jak bylo piánováno, a že ani plánovaný vzestup průmyslové výroby nemohl stačit na to, aby vyplnil tuto mezeru. V tom je třeba hledat druhou, často zanedbávanou část celé pravdy o splnění dvouletého plánu. Plán v zemědělství a stavebnictví splněn nebyl a plněn není. Výsledky právě těchto dvou úseků však mají přímý vliv na životní úroveň lidu: zemědělství na veškeré naše zásobování a stavebnictví na naše bydlení.
Na těchto dvou úsecích jsou výsledky plnění plánu tyto:
Zemědělství plán nesplnilo. V roce 1947 bylo místo plánované sklizně 147. 000 vagónů pšenice sklizeno pouze 85. 360 vagónů. Zde byl tedy plán splněn pouze na 58%. Místo 128. 000 vagónů plánované sklizně žita bylo sklizeno pouze 98. 760 vagónů, tudíž 77% plánu. Místo 914. 000 vagónů brambor bylo sklizeno 467. 766 vagónů, tudíž asi 51 %; místo 483. 000 vagónů cukrovky pouze 240. 700 vagónů, tudíž polovina plánovaného množství.
V živočišné výrobě byl splněn plán zvlášť nepříznivě v první polovině roku 1948. Tak činila výroba hovězího masa v ČSR v prvních šesti měsících roku 1948 46. 327 t proti původně plánované výrobě ve výši 80. 000 t, t. j. pouze 58%. Výroba vepřového masa dosahovala 71. 388 t proti původně plánovaným 133. 000 t, t. j. pouze 54%. Proti původně plánované výrobě ve výši 16 mil. hl mléka bylo vyrobeno pouze 10 mil. hl, t. j. 62%. K tomu došlo jednak proto, že klesl počet dojnic, ale zejména proto, že průměrná dojivost jedné krávy, která byla již původně plánována velmi nízko množstvím jen 4 l denně, činila prý jen 2, 9 l mléka denně, t. j. 66% vykazované dojivosti předválečné. Pokud jde o tuky, nejsou důležité pouze dodávky mléka, nýbrž i to, že plán osevu ani výkupu olejnin z valné části nebyl splněn.
Po nové úrodě je situace sice jiná. Plán v rostlinné výrobě byl v roce 1948 splněn uspokojivě, ale výživa lidu a tím i jeho životní úroveň od druhé poloviny roku 1947 byly v podstatě určeny nepříznivým splněním zemědělského plánu v roce 1947. Zvláště pokles ve stavu dobytka, který nastal předtím, bude vykonávat stále nepříznivý vliv až do konce roku 1948, ba ještě později. K prvnímu červenci 1948 byl stav skotu 3, 4 milionů kusů proti 3, 9 milionům kusů plánovaných, t. j. o 14% méně, a stav vepřů byl 2, 7 milionů kusů proti 3, 5 milionům kusů plánovaných, t. j. o 24% méně.
Následkem nesplnění zemědělského plánu nemohl splnit svůj plán ani průmysl výživy, který splnil výrobní plán v roce 1947 jen na 71, 5% a za první pololetí 1948 na 82, 8%.
Celkové škody způsobené jen přímo neúrodou se odhadují na kolem 15 miliard Kčs.
Rovněž stavebnictví plán nesplnilo. V roce 1947 bylo v rámci dvouletého plánu prostavěno celkem asi 15 miliard Kčs. Plánována však byla v tomto roce stavební činnost ve výši asi 22, 5 miliardy Kčs, čili plán byl finančně splněn ani ne na 70%, reálně pak ještě níže. V oboru bytových staveb bylo v roce 1947 v rámci dvouletého plánu provedeno stavebních prací v hodnotě představující výstavbu asi 29. 000 bytů proti počtu 61. 000 bytů stanovenému plánem, čili plán byl splněn jen na 47%.
Tak je jasné, že nesplnění plánu v zemědělství a stavebnictví je příčinou toho, že v oboru zásobování a bytové péče životní úroveň lidu se nevyvíjela tak, jak předpokládá dvouletý plán, a Že dokonce částečně klesla proti prvnímu pololetí 1947.
Máme-li se z toho poučit pro pětiletý plán a ptáme-li se proto po důvodech, proč v jmenovaných dvou oborech dvouletý plán byl splněn tak nedokonale, pak je třeba, abychom obrátili pozornost na tyto okolnosti:
Byly to sice jednak objektivní příčiny, jež byly mimo naši moc, které vedly k špatnému splnění jmenovaných dílčích úseků, na př. sucho roku 1947 v zemědělství.
Avšak byly zde i příčiny, které je třeba hledati jinde, v sabotáži kapitalistických živlů a jejich přisluhovačů, kteří se nemohou smířit s tím, že v Československu pracující lid vzal moc do svých rukou, kteří své sobecké zájmy staví nad zájmy celku a kteří sabotáží plánu by chtěli působit k návratu starých kapitalistických poměrů, za nichž byli pány.
Další příčinu je třeba hledat v tom, že v těchto dvou sektorech zaostalé malovýrobní formy hospodaření do února byly a částečně, zvláště v zemědělství jsou velice silné. To často vedlo k tomu, že se zde zájem jednotlivce stavěl výše než zájem celku.
Zvláště jasné je to ve stavebnictví. Vedle bytů dvouletým plánem předvídaných byly masově postaveny černé byty a jiné stavby prováděné mimo plán, jejichž hodnota jen v roce 1947 dosáhla podle odhadu asi 3 miliardy Kčs. Tyto byty skoro výhradně byly odňaty potřebným uchazečům z řad pracujících a sloužily nebo také ještě slouží neoprávněnému pohodlí některých jednotlivců. Nepříznivé výsledky ve stavebnictví v roce 1947 nejsou náhodné. Ve stavebnictví byl podíl znárodněného průmyslu do února 1948 nepatrný a zkušenosti ukázaly, že kapitalističtí podnikatelé ve stavebnictví se řídili vždy svými výdělkářskými zájmy bez ohledu na požadavky plánu.
Ale ani v zemědělství není sucho jedinou příčinou tak špatného splnění plánu. I tu zle působili až do provedení druhé pozemkové reformy dokonce ještě velkostatkáři s usedlostmi většími než 50 ha. Avšak i po druhé pozemkové reformě, jež byla výsledkem února, vyvíjejí na venkově nadále ještě četné kapitalistické vykořisťovatelské živly velkých sedláků své záškodnictví. Mnozí malí a střední rolníci následovali jejich příkladu, i když někdy pod tlakem závislosti na velkých sedlácích, a tak podstatně
přispěli k tak špatnému splnění plánu. Ke špatnému splnění plánu v zemědělství dále přispěly nedostatky organisace našeho výkupního a distribučního aparátu. Ke splnění zemědělského plánu nestačí totiž splnění výrobního plánu jak v rostlinné tak živočišné výrobě. Reakční a kapitalistické živly v našem družstevním, výkupním a distribučním aparátu vědomě ztěžovaly tento výkup a distribuci. Nebýt této rozvratnické činnosti, jak by si bylo možno na př. vysvětlit, že udávaná dojivost krávy činila dokonce v létě t. r., na př. v červnu jen 3 1/2 litru mléka denně? Nebo jak by bylo možné jinak vysvětlit skutečnost, že letos zvlášť velcí sedlati plní částečně své obilní kontingenty zásobami předešlého roku? Nebo jak by bylo možné jinak vysvětlit skutečnost, že v českých zemích při stavu vepřů 2, 1 mil. kusů začátkem roku 1936 bylo v živnostenských porážkách poraženo během onoho roku 2, 4 mil. vepřů, zatím co při stavu vepřů skoro 2 mil. kusů začátkem roku 1948 má být v živnostenských porážkách poraženo během roku pouze 770. 000 kusů vepřů.
Zbytky kapitalismu a velká váha zaostalých malovýrobních forem hospodaření v těchto výrobních úsecích tedy byly jednou z hlavních příčin nesplnění plánu.
Nesplnění plánu v zemědělství a ve stavebnictví nemělo ovšem nepříznivé následky jen přímé, t. j. na výživu a bytovou péči, nýbrž také nepřímé na životní úroveň lidu v jiných úsecích, právě proto, že plán, jak už bylo řečeno, je celek. Abychom aspoň částečně odčinili škody vzniklé nesplněním zemědělského plánu a abychom aspoň částečně odvrátili zhoubné následky, které by toto nesplnění plánu jinak muselo míti na výživu lidu, musili jsme sáhnout k nebývalému dovozu potravin. Dovezli jsme na př. v prvé polovině roku 1948 35. 475 vagónů chlebového obilí, zatím co jsme v prvém pololetí 1947 prakticky nemuseli dovážet nic. Podobně tomu bylo s masem i s tuky. Dovezli jsme v prvním pololetí 1948 15. 180 tun masa, čímž jsme kryli asi 14 % naší spotřeby v tomto pololetí. Celkem jsme dovezli v druhém pololetí 1947 a v prvním pololetí 1948 pro výživu skoro o 7. 5 miliardy Kčs více než ve stejném období 1946/47. Při tomto dovozu nám poskytl hlavně velkorysou pomoc Sovětský svaz a lidově demokratické státy, odkud jsme v druhém pololetí 1947 a v prvním pololetí 1948 dovezli za 6, 5 miliardy Kčs potravin a jatečného dobytka. Sovětský svaz nám však nepomohl jen dodávkami obilí, nýbrž nadto i tím, že nám poskytl úvěr ve výši 1. 250 mil. Kčs, jímž jsme mohli částečně financovat dovoz obilnin.
Zvýšený dovoz nutný následkem nesplnění zemědělského plánu jsme nemohli jinak umož-