K §31:

Ustanovení odstavce l jest odchylkou od dosavadního právního stavu, který připouštěl možnost přehlasovati na valné hromadě ostatní majitele podílů a získati tak rozhodující vliv v družstvu. Odstavec 3 směřuje k tomu, aby zavedením t. zv. kolektivního členství v okresních spořitelnách a záložnách nebylo oslabeno družstevní hnutí.

K §32:

Osnovou se vytvořuje zvláštní typ t. zv. lidového družstva, které se vyznačuje tím, že část členů jeho orgánů, kteří byli dosud výlučně volení, jsou nyní jmenováni příslušným národním výborem jakožto orgánem lidové správy. Mimo to zaručuje osnova přiměřené zastoupení v představenstvu také zaměstnancům ústavu lidového peněžnictví. Odstavec 6 má na mysli případy, jež by mohly býti praktické zejména na Slovensku.

K §33:

U malých ústavů lidového peněžnictví, kde agendu obstarávají z velké části také funkcionáři sami, zůstává zachována dosavadní právní forma družstev s orgány volenými valnou hromadou.

K §36:

Ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu se vztahuje na všechny ústavy lidového peněžnictví, tedy nejen na ty, u nichž podle odstavce l ministerstvo financí schvaluje jmenování nebo odvolání vedoucího úředníka a jeho zástupce.

K §38:

Toto ustanovení odstraňuje nynější nežádoucí stav, pokud jde o přijímání úsporných vkladů. Vychází se ze zásady, že přijímati úsporné vlády na knížky má býti výlučně vyhrazeno peněžním ústavům. Ostatně ani peněžní podniky nebyly oprávněny takové vklady přijímati. Pouze neúvěrní družstva měla oprávnění přijímati vklady na knížky, které musely býti označeny jako členské úsporné knížky resp. členské knížky, a přijímání takových vkladů bylo omezeno pouze na členy. V oboru vkladů na běžný účet odňalo také vládní nařízení č. 325/1940 Sb. peněžním podnikům právo přijímati vklady na běžný účet. Ustanovením § 38 je zabezpečeno soustředění peněžitých prostředků u peněžních ústavů k dalšímu použití v rámci plánovaného hospodářství.

K §§ 40 až 42:

Působnost Okresních spořitelen a záložen jako vyrovnávacích míst spořitelen a záložen jest vymezena v § 40 taxativně. Budou totiž ústavy lidového peněžnictví odváděti své přebytky své příslušné Okresní spořitelně a záložně, která po vyrovnání potřeb jí přidělených ústavů bude odváděti peněžité přebytky lidovému peněžnímu ústředí. Tím má se dosáhnouti co nejúčelnějšího soustředění volných prostředků na jednom místě k účelům plánovaného hospodářství.

K §§ 43 a 44:

Pro ústavy lidového peněžnictví vytváří se v zemích českých společné peněžní ústředí tím způsobem, že dosavadní subjekty, vykonávající tuto funkci, sloučí se universální sukcesí bez likvidace v jeden ústav ve formě společenstva s ručením obmezeným. Bude to tedy obdoba fuse, neboť zde nebude subjektu, který by právně trval dále a slučoval v sobě jiné zanikající subjekty. Rovněž na Slovensku se vytváří podle § 44 zvláštní peněžní ústředí pro ústavy lidového peněžnictví, které bude míti obdobnou funkci jako ústředí v Praze. Bude zřízeno rovněž jako družstvo s ručením obmezeným, avšak nevznikne sloučením dosavadních slovenských ústředí, kteroužto funkci vykonávaly dosud svazy, uvedené v odstavci 3, písm. a) až c). Na nové peněžní ústředí na Slovensku přejdou tedy jen funkce těchto svazů jakožto peněžních ústředí. Peněžité prostředky, které jsou uloženy u dosavadních peněžních ústředí několika různých typů ústavů, budou soustředěny u společného peněžního ústředí. Tím ovšem nastává peněžnímu ústředí povinnost převzíti také příslušný počet zaměstnanců dosavadních peněžních ústředí.

K § 47:

Výčet obchodní činnosti peněžního ústředí jest taxativní a nelze jej rozšiřovati na ostatní obory. Nebude tedy peněžní ústředí, omezujíc se na své členy způsobem v tomto paragrafu uvedeným, míti nadále obchodní oprávnění. Kdyby se však přece ukázal v praxi nutným ještě nějaký další zde výslovně neuvedený druh činnosti, bylo by nutno měniti resp. doplňovati zákon. Aby se tomu předešlo, pamatuje na tyto případy ustanovení odstavce 2.

K § 52:

Osnovou zákona o ústřední radě družstev bude zřízeno celostátní družstevní ústředí, jež má sdružovati všechna družstva v jediné organisací za účelem podpory družstevní myšlenky

a k hájení družstevních zájmů. Úvěrní družstva jako významná složka družstevnictví nemohou zůstati stranou tohoto sjednocení a začleňují se spolu s ostatními družstvy do vrcholné družstevní organisace, representované ústřední radou družstev. V této organisací budou míti zvláštní odbor se svou správou tak, jak toho vyžaduje zvláštní povaha družstevního peněžnictví. Tato družstva tvoří významnou skupinu v organisací peněžnictví a jest proto nutno, aby byla úzce spjata s peněžnictvím vůbec a proto aby podléhala výlučně dohledu a revisi orgánů, které jsou k tomu v zájmu jednotného řízení peněžní politiky pro celý sektor peněžnictví povolány.

Byla tudíž zvolena forma zvláštního odboru při ústřední radě družstev, spravovaného správním sborem podléhajícím dozoru ministerstva financí. Podrobnosti budou obsaženy ve stanovách, které budou vydány podle zákona o ústřední radě družstev. Jest proto toto ustanovení v úzké souvislosti s ustanoveními, která budou pojata do připravovaného zákona o ústřední radě družstev.

K § 53:

Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy nebylo ústředního revisního místa pro celé peněžnictví, bude nyní revisní funkce soustředěna v ministerstvu financí. Na Slovensku bude peněžní ústav revidovati pověřenectvo financí. Revise prováděné ministerstvem financí resp. pověřenectvem budou sledovati především hospodářskou stránku peněžních ústavů a výsledky jejich budou často podnětem k reorganisačním a úsporným opatřením v peněžnictví. Přitom ovšem nutno míti na zřeteli, že kompetence Generálního sekretariátu Hospodářské rady, příslušející mu podle dekretu ze dne 25. srpna 1945, č. 63 Sb., vládního nařízení č. 144/1945 Sb., zákona ze dne 16. května 1946, č. 116 Sb., a vládního nařízení č. 205/1946 Sb. zůstává nedotčena.

K § 54:

Dnem, kdy zahájí ministerstvo financí revisní činnost, budou zrušeny, resp. zastaví svou dosavadní revisní činnost tyto revisní instituce:

Revisní jednota bank, zapsané společenstvo s r. o. v Praze, která byla revisním orgánem pro banky v zemích českých;

Revisní odbor Národní banky československé, oblastního ústavu v Bratislavě, který revidoval banky na Slovensku;

Svaz spořitelen v Praze;

Svaz okresních záložen hospodářských v Praze;

Všeobecný družstevní svaz pro Čechy a Moravu v Praze;

Ústřední svaz zemědělských družstev pro Čechy a Moravu v Praze;

Svaz zemědělských družstev v Čechách v Praze;

Svaz zemědělských družstev na Moravě v Brně; pokud jde o Slovensko:

Svaz rolnických vzájemných pokladnic, družstvo s obmezeným ručením v Bratislavě;

živnosvaz, ústředí živnostenských a občanských úvěrních ústavů a družstev, družstvo s obmezeným ručením v Bratislavě;

Ústřední družstvo, zapsané společenstvo s obmezeným ručením v Bratislavě, a

Svaz slovenských spořitelen v Bratislavě.

K §§ 56 a 57:

Ustanovení těchto paragrafů mají za účel podporovati platební styk bez hotových. Tím odpadá nutnost předkládati zvláštní osnovu zákona upravující tyto otázky. Podrobnosti budou upraveny zvláštními směrnicemi a pokyny. S tím souvisí také ustanovení § 59 osnovy. Ministerstvo financí trvá přes případné námitky, že tato ustanovení nezapadají systematicky do osnovy, na těchto ustanoveních, protože zdárná reorganisace peněžnictví jest značně odvislá od praktického používání a rozšíření platebního styku bez hotových především mezi peněžními ústavy. V zájmu rozšíření platebního styku bez hotových pomýšlí ministerstvo financí na zrušení kolkového poplatku ze šeku a tuto změnu hodlá uskutečniti při nejbližší příležitosti v jiné normě.

K §60:

Navrhovaným ustanovením se zrušuje vybírání paušálního poplatku (posledně ve výši 3%) z úroků z peněz převzatých oprávněnými peněžními ústavy na běžný účet (z vkladních knížek), který se vybíral jako paušál za poplatky z právních listin vyhotovovaných při přijímání vkladů a jejich zúročení. Jednotlivé druhy peněžních ústavů byly postupně v určitých zákonech osvobozovány od uvedeného poplatku tak, že se ve skutečnosti přestával vybírat. Pro spořitelny bylo stanoveno osvobození spořitelních knížek od poplatků v § 29 zák. č. 302/1920 Sb., který se nyní zrušuje. Aby nevznikly pochybnosti o tom, zda po zrušení předpisů o vybírání paušálního procentního poplatku z vkladních knížek se obnovuje vybírání listinných poplatků z právních listin, které procentní poplatek nahradil, vyslovuje se také zrušení předpisů o vybírání listinných poplatků z uvedených listin.

K § 61:

Pod ustanovení odstavce l spadají především dosavadní základní organisační normy, týkající se peněžnictví, zejména vládní nařízení ze dne 13. března 1941, č. 113 Sb., a vládní nařízení ze dne 16. ledna 1941, č. 11 SI. z. V dalších ustanoveních se zrušují příslušné předpisy dekretu č. 102/1945 Sb., které byly pojaty s příslušnými změnami do této osnovy a zároveň byla změněna ustanovení zákona č. 51/1948 Sb., pokud se týkala

ústřední (oblastní) správy bank, která se zrušuje. Zaměstnanci této instituce budou převzati bankami, pro něž konali služby.

K § 65:

Ministerstvo financí započalo již před uskutečněním této osnovy se slučováním peněžních ústavů, zejména v sektoru lidového peněžnictví podle předchozích platných předpisů, zejména podle § 11 použivatelného ví. nař. č. 113/1941 Sb. se zřetelem k nové úpravě.

V Praze dne 29. června 1948.

Předseda vlády: A. Zápotocký v. r.

Ministr financí: Dr. Dolanský v. r.

Státní tiskárna v Praze, — 3629-48.