Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Lidová družstva, vznikající dobrovolným
sdružováním pracujících, napomáhají
svou hospodářskou činností a kulturně
politickou prací socialistické výstavbě,
zvyšování hmotného blahobytu a kulturní
úrovně členů i ostatního pracujícího
lidu. K usnadnění své práce vytvářejí
si lidová družstva družstevní organisace,
které zajišťují a napomáhají
plnění jejich úkolů, hájí
zájmy družstevního hnutí a pečují
o jeho všestranný rozvoj.
Lidová družstva (dále jen "družstva")
jsou socialistickými právnickými osobami;
zapisují se do podnikového rejstříku.
(1) Podrobnosti o právních poměrech
družstev zejména o právech a povinnostech členů,
o orgánech družstev, jakož i o činnosti
a hospodaření družstev upravují stanovy
schvalované valnou hromadou družstva.
(2) Stanovy družstva musí upravovat:
a) název, sídlo a obvod působnosti družstva;
z názvu musí být patrno, že jde o lidové
družstvo;
b) předmět činnosti;
c) podmínky, za kterých se nabývá
a pozbývá členství;
d) práva a povinnosti členů;
e) výši členských podílů
a způsob, jak se tvoří;
f) složení orgánů družstva, jejich
působnost a způsob, jak jednají;
g) způsob, jak se svolávají členové
družstva;
h) způsob, jak se nakládá se ziskem a uhrazuje
ztráta.
Ke vzniku družstva je třeba:
a) schválení stanov ustavující valnou
hromadou,
b) zvolení orgánů družstva,
c) souhlasu příslušného ústředního
svazu družstev, a není-li vytvořen, souhlasu
Ústřední rady družstev.
(1) Členem družstva se může
stát každý pracující občan,
který dovršil 16. rok. Stanovy mohou obsahovat odchylky,
zejména určit, že členem družstva
mohou být také osoby právnické.
(2) Žádost o přijetí za člena
nutno podat písemně; rozhoduje o ní valná
hromada.
(3) Stanovy mohou přijímáním
členů pověřit jiný orgán.
Zamítne-li tento orgán žádost o přijetí
za člena, je povinen doručit žadateli odůvodněné
rozhodnutí, proti němuž je možno se odvolat
k nejbližší valné hromadě.
(4) Družstvo je povinno vést seznam členů.
Členství v družstvu zaniká:
a) úmrtím člena (zánikem právnické
osoby),
b) vystoupením člena,
c) vyloučením člena,
d) zrušením členství.
(1) Člen může z družstva vystoupit
po předchozí výpovědi; výpovědní
lhůtu určují stanovy.
(2) Člen může být vyloučen
z družstva, jen porušuje-li stanovy nebo rozhodnutí
orgánů družstva nebo jsou-li tu jiné,
ve stanovách uvedené, závažné
důvody, a nelze-li ani předchozím napomenutím,
ani písemnou výstrahou dosáhnout nápravy.
(3) Neplní-li člen družstva bez
své viny své povinnosti, lze jeho členství
zrušit.
(4) O vyloučení z družstva a o zrušení
členství rozhoduje, pokud stanovy neurčují
jinak, valná hromada. Proti rozhodnutí o vyloučení
nebo o zrušení členství může
být podáno odvolání k nadřízené
družstevní organisaci do patnácti dnů
od jeho doručení. Rozhodlo-li představenstvo
družstva, musí být odvolání projednáno
nejprve valnou hromadou nebo členskou schůzí.
Včas podané odvolání má odkladný
účinek.
Člen družstva má zejména právo:
a) účastnit se rozhodování o věcech
družstva;
b) volit a být volen do orgánů družstva;
c) podílet se na výsledcích družstevního
podnikání, po případě brát
odměnu za práci v družstvu, a určují-li
tak stanovy, také podíl na zisku.
(1) Dobrovolným vstupem do družstva vyjadřuje
člen svoji vůli zachovávat družstevní
kázeň.
(2) Člen družstva je zejména povinen:
a) zachovávat stanovy a řídit se rozhodnutími
orgánů družstva i směrnicemi nadřízených
družstevních organisací;
b) chránit a šetřit majetek družstva;
c) napomáhat k upevňování a zlepšování
hospodářství družstva.
(1) Členové výrobních družstev
jsou povinní za odměnu pracovat pro družstvo
podle pokynů jeho orgánů. Výrobní
družstvo je povinno, pokud to nevylučují mimořádné
okolnosti, zaměstnávat člena pracemi, které
odpovídají jeho schopnostem a odborným znalostem.
(2) Podrobnou úpravu této povinnosti
členů výrobních družstev a nároku
na odměnu obsahuje pracovní řád družstva,
který schvaluje valná hromada. Pracovní řád
též stanoví, jaká opatření
může družstvo učinit, poruší-li
člen svou povinnost pracovat v družstvu. Může
též stanovit, jakým způsobem se rozhodují
spory mezi družstvem a jeho členy, týkající
se této povinnosti a nároku na odměnu.
(1) Každý člen družstva je
povinen zaplatit zápisné a nejméně
jeden podíl; podrobnosti určují stanovy.
(2) Členský podíl nemůže
být převeden na jinou osobu a nelze naň vést
exekuci.
(1) Pokud členství v družstvu trvá,
nemůže člen žádat vrácení
svého podílu.
(2) Zanikne-li členství v družstvu,
má bývalý člen, a jde-li o zánik
členství úmrtím, jeho dědicové
nárok na vrácení částky odpovídající
členskému podílu, po případě
zvětšené o podíl na zisku nebo snížené
o podíl na ztrátě. Tato částka
se stanoví podle účetního výkazu
ke konci roku, v němž došlo k zániku členství,
a je splatná do jednoho měsíce po schválení
ročního účetního výkazu.
Nárok na vyplacení této částky
se promlčuje ve třech letech.
(1) Členové družstva jsou povinni
přispívat k úhradě ztrát vykázaných
v ročních účetních výkazech,
jakož i k úhradě schodku zjištěného
při zrušení družstva, vždy však
nejvýše částkou rovnající
se dvojnásobku členského podílu.
(2) Tato povinnost stíhá i bývalé
členy družstva, pokud jde o ztrátu (schodek)
vykázanou v roce, v němž členství
zaniklo; dědice zemřelých členů
jen v míře, ve které je dědic povinen
plnit závazky zustavitele.
(1) Nejvyšším orgánem družstva
je valná hromada členů.
(2) U družstev s velkým počtem členů
a u družstev, jejichž členové bydlí
ve více místech, může být ve
stanovách určeno, že místo valné
hromady členů se schází shromáždění
delegátů volených členy; ustanovení
o valné hromadě členů platí
obdobně pro shromáždění delegátů.
(1) Valnou hromadu svolává představenstvo
družstva způsobem předepsaným ve stanovách.
Není-li možno tento způsob zachovat, určí
způsob svolání valné hromady nadřízená
družstevní organisace.
(2) Valná hromada se koná nejméně
jednou za rok.
(3) Představenstvo je povinno svolat valnou
hromadu také, žádá-li o to písemně
s uvedením důvodů část členů
určená ve stanovách, revisní komise
nebo nadřízená družstevní organisace.
Nevyhoví-li představenstvo bez zbytečného
odkladu této žádosti, je oprávněna
svolat valnou hromadu nadřízená družstevní
organisace.
Valná hromada rozhoduje o všech závažných
otázkách družstva; pokud stanovy neurčují
jinak, přísluší jí zejména:
a) schvalovat stanovy, jednací řád, po případě
pracovní řád družstva i jejich změny;
b) přijímat a vylučovat členy družstva,
jakož i zrušovat členství;
c) volit členy představenstva a revisní komise
(jejich náhradníky) a odvolávat je;
d) volit delegáty na sjezdy nadřízených
družstevních organisací;
e) schvalovat hospodářské a finanční
plány družstva a určovat zásady činnosti
pro příští období;
f) schvalovat roční účetní
výkazy družstva a rozhodovat o tom, jak se naloží
se ziskem a jak se uhradí ztráty;
g) projednávat a schvalovat zprávy představenstva
a revisní komise o činnosti družstva, jakož
i zprávy o revisi družstva provedené nadřízenou
družstevní organisací;
h) rozhodovat o stížnostech a odvoláních
proti rozhodnutím a opatřením představenstva
a revisní komise;
ch) usnášet se o zrušení a o sloučení
družstva.
(1) Valná hromada se může usnášet,
je-li přítomna alespoň polovina členů
družstva. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční
většiny odevzdaných hlasů; k usnesení
o zrušení nebo sloučení družstva
je však třeba nejméně dvoutřetinové
většiny.
(2) Při hlasování přísluší
každému členu jeden hlas bez ohledu na počet
a výši podílů.
(3) Valná hromada se může platně
usnášet jen o věcech, které byly oznámeny
při jejím svolání.
Ve stanovách lze určit, že nesejde-li se v
době určené k zahájení valné
hromady dostatečný počet členů,
může se po určité době konat
nová valná hromada s týmž pořadem,
která je schopna usnášet se i při menším
počtu přítomných členů.
Má-li být této možnosti použito,
musí být členové při svolání
valné hromady na to upozorněni.
(1) V období mezi valnými hromadami svolává
představenstvo družstva členské schůze
(schůze delegátů).
(2) Působnost, způsob svolávání
a jednání členských schůzí
(schůzí delegátů) určují
stanovy. Na těchto schůzích nelze rozhodovat
o stanovách družstva, o tom jak se naloží
se ziskem, jak se uhradí ztráta, ani o zrušení
a o sloučení družstva.
(1) Představenstvo (výbor) řídí
činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech,
které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny jinému
orgánu. Představenstvo provádí usnesení
valné hromady (členské schůze) a je
povinno dbát jejích pokynů. Omezení
pravomoci představenstva, dané valnou hromadou nebo
stanovami, nepůsobí proti třetím osobám,
pokud jim nejsou známa.
(2) Představenstvo volí ze svého
středu předsedu a jeho zástupce. Stanovy
mohou vyhradit volbu předsedy valné hromadě.
(1) V každém družstvu musí
být zvolena nejméně tříčlenná
revisní komise, která zejména kontroluje
činnost představenstva, dohlíží
na splnění plánu družstva, provádí
revisi pokladní hotovosti, družstevního majetku,
listin a účetních dokladů.
(2) Revisní komise podává představenstvu
posudky o výsledcích hospodaření družstva
a o plnění plánu, jakož i návrhy
k odstranění zjištěných nedostatků;
alespoň jednou do roka podává valné
hromadě zprávu o své činnosti.
(3) Neodstraní-li představenstvo zjištěné
závažné nedostatky v činnosti družstva
ve lhůtě stanovené revisní komisí,
je komise povinna požádat představenstvo o
svolání valné hromady a zároveň
upozornit na tyto nedostatky nadřízenou družstevní
organisaci.
Družstvo si může k plnění dílčích
úkolů zřizovat další orgány,
jejichž složení, způsob zřízení
a působnost určují stanovy.
(1) Členy představenstva a revisní
komise a jejich náhradníky volí valná
hromada z členů družstva. Stanovy určují
počet členů (náhradníků)
představenstva a revisní komise, podmínky
pro jejich volbu, jakož i dobu, na kterou jsou volení.
Ve stanovách může být dovoleno, aby
doplňování představenstva nebo revisní
komise v období mezi valnými hromadami prováděla
členská schůze.
(2) Valná hromada může představenstvo,
revisní komisi nebo jejich jednotlivé členy
kdykoli odvolat, neplní-li rádně své
povinnosti.
(1) Členové představenstva a revisní
komise jsou povinní plnit své úkoly s péči
řádného hospodáře. Za svoji
činnost odpovídají valné hromadě.
(2) Členové představenstva nebo
revisní komise, kteří porušením
svých povinností způsobí družstvu
škodu, odpovídají za ni rukou společnou
a nerozdílnou.
Družstvo zastupují, jeho jménem jednají
a za ně podpisují předseda (jeho zástupce)
a jeden člen představenstva. Kromě toho mohou
jménem družstva jednat též osoby, které
k tomu zmocní představenstvo, a to v rozsahu uděleného
zmocnění.
(1) Podrobnosti o složení orgánů
družstva, o způsobu jejich jednání a
rozhodování mohou být v mezích zákona
a stanov upraveny jednacím řádem družstva,
který schvaluje valná hromada.
(2) Podstatné body jednání a všechna
rozhodnutí orgánů družstva se zapisují
do knih protokolů.
(1) Družstva mohou v rámci platných
předpisů a stanov vyvíjet veškerou činnost,
která umožňuje splnit jejich úkoly.
(2) Družstva nepotřebují oprávnění,
jichž by jinak bylo podle platných předpisů
třeba k zahájení podnikatelské činnosti.
Na družstva se však vztahují předpisy
o schvalování provozoven, jakož i předpisy
o ochraně života a zdraví pracujících
a o obecné bezpečnosti.
(1) Družstva se řídí zásadami
socialistického hospodářství. Jejich
činnost je určována plánem sestavovaným
v souladu s úkoly státního plánu rozvoje
národního hospodářství. Účelnou
organisaci své činnosti, plným využitím
všech prostředků a hospodárností
usilují družstva a dosažení co nejlepšího
splnění svých úkolů při
soustavném zvyšování produktivity práce
a snižování vlastních nákladů.
Přitom se opírají o uvědomělé
úsilí svých pracujících, zejména
o socialistické soutěžení.
(2) Podrobnosti o hospodaření družstev
upravují kromě všeobecných předpisů
jejich stanovy a směrnice nadřízených
družstevních organisací.
(1) Vlastní prostředky družstva
tvoří: zápisné, členské
podíly a jiné příjmy. Z vlastních
prostředků se zřizují podle potřeb
a úkolů družstva fondy.
(2) Družstva používají podle
potřeby v mezích platných předpisů
také bankovního úvěru, po případě
úvěru z fondů k tomu účelu
pro družstva zřízených.
Docíleného zisku družstva se použije zejména
na příděly fondům, na výplatu
podílů na zisku členům, na prémie
nejlepším pracovníkům družstva,
na náhrady členům družstevních
orgánů a na kulturní zařízení
družstva.
(1) Vykázaná ztráta družstva
se podle rozhodnutí valné hromady buď uhradí
z fondů družstva, nebo se rozvrhne na jednotlivé
členy družstva (§ 13).
(2) Sníží-li se při úhradě
ztrát fond členských podílů,
rozhodne valná hromada také, zda a jakým
způsobem mají členové doplnit své
podíly.
Družstvo se zrušuje:
a) usnesením valné hromady, které vyžaduje
schválení ústředního svazu
družstev;
b) rozhodnutím ústředního svazu družstev,
jestliže družstvo hrubě porušuje povinnosti
uložené mu právními předpisy,
stanovami, státním plánem rozvoje národního
hospodářství, anebo vyžaduje-li to obecný
zájem;
c) exekuční likvidací všeho majetku
družstva.
(1) V případech uvedených v §
32 písm. a) a b) je nutno provést uspořádání
majetkových poměrů (likvidaci) zrušeného
družstva.
(2) Likvidaci provádějí likvidátoři
zvolení valnou hromadou, po případě
určení družstevní organisací,
která zrušila družstvo; mohou být kdykoli
odvolání.
(3) Po dobu likvidace užívá družstvo
svého názvu s dodatkem označujícím
likvidaci. Jsou-li ustanovení likvidátoři,
přestává působit představenstvo;
jménem družstva jednají likvidátoři,
a to společně, pokud není ustanoveno jinak.
Likvidátoři odpovídají rukou společnou
a nerozdílnou za škodu, kterou způsobili porušením
svých povinností družstvu nebo jeho věřitelům.
(4) Nejsou-li určení likvidátoři,
provede likvidaci zrušeného družstva jeho představenstvo.
(1) Úkolem likvidátorů je dokončit
jednání, která jsou v běhu, zpeněžit
jmění družstva, uspokojit věřitele
družstva a vrátit podíly členům.
(2) Likvidátoři sestaví ihned
při zahájení své činnosti rozvahu.
Vyplývá-li z ní, že majetek družstva
nestačí ani po splnění uhrazovací
povinnosti členů (§ 13) k vyrovnání
závazků družstva, podají likvidátoři
návrh na exekuční likvidaci majetku družstva
a vyrozumí o tom nadřízenou družstevní
organisaci.
(1) Členské podíly mohou být
vráceny teprve po uhrazení nebo zajištění
pohledávek všech věřitelů družstva.
Nestačí-li majetek družstva k úplné
úhradě členských podílů,
uhradí se tyto podíly poměrně podle
jejich výše.
(2) Jmění, zbylé po úhradě
všech závazků družstva, vrácení
členských podílů a po úhradě
likvidačních výloh, připadá
ústřednímu svazu družstev.
(3) Po skončení likvidace podají
likvidátoři zprávu valné hromadě,
po případě i družstevní organisací,
která rozhodla o zrušení družstva, a navrhnou
výmaz družstva z podnikového rejstříku,
sloučení družstev.
(1) Družstva se mohou usnesením svých
valných hromad se schválením ústředního
svazu družstev sloučit bez likvidace.
(2) Vyžaduje-li to obecný zájem,
může sloučení družstev provést
ústřední svaz družstev, a to po předchozím
slyšení slučovaných družstev a
jejich nadřízených svazů.
(3) V rozhodnutí o sloučení družstev
musí být určeno, ke kterému dni sloučení
nastává.
(1) Dnem sloučení stávají
se členové družstva přejímaného
členy družstva přejímajícího.
(2) Přejímající družstvo
sestaví ke dni sloučení družstev rozvahu
majetku přejímaného družstva a spravuje
tento majetek odděleně do té doby, dokud
nebudou uspokojeny nebo zajištěny pohledávky
věřitelů přejímaného
družstva.
Ustanovení o sloučení družstev platí
přiměřeně pro sloučení
družstev s družstevními organisacemi a pro převedení
jednotlivých závodů družstva na jiné
družstvo nebo na družstevní organisaci.
(1) Družstva se mohou sdružovat ve svazy.
Družstevní svazy mohou vytvářet vyšší
svazy.
(2) Pro jednotlivá družstevní odvětví
mohou být jako ústřední organisace
vytvořeny ústřední svazy družstev;
oblastními orgány pro Slovensko jsou slovenské
svazy družstev, které jsou členy ústředních
svazů družstev.
(3) Družstevní svazy jsou socialistickými
právnickými osobami. Zapisují se do podnikového
rejstříku stejným způsobem jako lidová
družstva.
Podrobnosti o právních poměrech družstevních
svazů, zejména o právech a povinnostech jejich
členů, o orgánech svazů, jakož
i o činnosti a hospodaření svazů,
upravují stanovy schvalované sjezdem svazů.
Ke vzniku družstevního svazu je třeba:
a) schválení stanov ustavujícím sjezdem,
b) zvolení orgánů svazu,
c) souhlasu příslušného ústředního
svazu družstev; není-li takový svaz vytvořen,
je třeba souhlasu Ústřední rady družstev.
(1) Členství v družstevním
svazu je dobrovolné.
(2) Člen svazu může z něho
vystoupit, usnese-li se na tom jeho valná hromada (sjezd).
(3) Člen svazu může být vyloučen,
neplní-li své povinnosti vůči svazu.
Proti rozhodnutí o vyloučení z nižšího
družstevního svazu je možno podat odvolání
k nadřízenému družstevnímu svazu
do patnácti dnů od doručení rozhodnuti;
o odvolání rozhoduje sjezd nadřízeného
svazu. Včas podané odvolání má
odkladný účinek.
Členové svazu mají zejména právo:
a) účastnit se správy svazu způsobem
určeným ve stanovách,
b) používat hospodářských a organisačních
služeb svazu, jeho podniků a zařízení.
Členové svazu jsou zejména povinni:
a) zachovávat stanovy svazu a dbát směrnic,
pokynů a rozhodnutí orgánů svého
svazu, jakož i vyšších družstevních
svazů;
b) předkládat svému svazu, po případě
vyšším družstevním svazům
zprávy a výkazy o své činnosti;
c) podrobit se kontrole a revisi orgánů svého
svazu i vyšších družstevních svazů
a odstraňovat zjištěné nedostatky.
(1) Členové svazu jsou povinni zaplatit
zápisné a nejméně jeden podíl
ve výši a způsobem, které určují
stanovy. Vystoupivšímu nebo vyloučenému
členu se vrátí jeho členský
podíl, po případě snížený
o podíl na ztrátě vykázané
ke konci hospodářského roku, v němž
členství zaniklo.
(2) Členové svazu jsou povinni přispívat
svazu k úhradě nákladů spojených
s plněním jeho úkolů a dále
k úhradě ztrát vykázaných v
ročních účetních výkazech
svazu, jakož i k úhradě schodku zjištěného
při zrušení svazu. Povinnost přispívat
k úhradě ztrát (schodku) nemůže
přesáhnout dvojnásobek členského
podílu a stihá i bývalé členy
svazu, pokud jde o ztráty (schodek) vzniklé v roce,
v němž členství zaniklo.
(1) Nejvyšším orgánem svazu
je sjezd. Delegáti na sjezd jsou volení na valných
hromadách (sjezdech) členských organisací.
(2) V období mezi sjezdy vykonává
práva, která příslušejí
sjezdu, výbor svazu.
(3) Výkonným orgánem svazu je
představenstvo, v čele s předsedou; kontrolním
orgánem je revisní komise.
(4) Předsedu, členy představenstva,
výboru a revisní komise i jejich náhradníky
volí a odvolává sjezd.
(5) Jménem svazu jedná předseda
(zástupce) a jeden člen představenstva. Kromě
toho mohou jménem svazu jednat též osoby, které
k tomu zmocní představenstvo, a to v rozsahu uděleného
zmocnění.
(6) Stanovy nižších družstevních
svazů mohou obsahovat odchylky od předchozích
ustanovení.
(1) Nižší družstevní svazy
ve svých obvodech plánují, řídí
a kontrolují činnost svého družstevního
odvětví podle platných předpisů
a podle směrnic vydávaných ústředními
svazy družstev; provádějí také
hospodářskou činnost potřebnou k zajištění
řádného plnění úkolů
podřízených družstevních svazů
a družstev.
(2) Družstevní svazy provádějí
revise hospodaření podřízených
družstevních svazů a družstev.
(1) Ústřední svazy družstev
jsou hospodářskými a organisačními
ústředími jednotlivých družstevních
odvětví.
(2) Ústřední svaz družstev
zejména:
a) plánuje, řídí a kontroluje činnost
svého družstevního odvětví,
b) uděluje souhlas ke zřízení družstev
a družstevních svazů v tomto odvětví
a schvaluje jejich usnesení o zrušení nebo
sloučení,
c) vydává vzorové stanovy družstev a
družstevních svazů,
d) reviduje hospodaření podřízených
svazů, po případě družstev, a
pečuje o ochranu družstevního vlastnictví,
e) sjednává základní podmínky
dodávky, uzavírá rámcové hospodářské
smlouvy, organisuje a provádí zásobování
příslušného družstevního
odvětví zbožím, surovinami, materiály
a zařízeními; u výrobních družstev
organisuje též odbyt výrobků a prodej
ve vlastní maloobchodní síti.
f) v odvětví spotřebních družstev
organisuje a provádí nákupní a výkupní
činnost,
g) hájí zájmy svého družstevního
odvětví a podává příslušné
návrhy vládě; vyjadřuje se o návrzích
právních předpisů a opatření,
které se týkají tohoto družstevního
odvětví,
h) organisuje a zajišťuje provádění
kulturně-politické práce družstev a
družstevních svazů, jakož i výchovu
družstevních pracovníků.
(3) Ústřední svaz družstev
může výkonem některé své
působnosti pověřit podřízený
svaz.
(1) Družstevní svaz má právo
odvolat vedoucí pracovníky všech podřízených
svazů a jejich členských družstev z
funkcí, do nichž byli zvolení, jestliže
neplní své povinnosti.
(2) Družstevní svaz má právo
zastavit výkon usnesení, vydaných orgány
jeho členských svazů (družstev), pokud
tato usnesení odporují právním předpisům,
stanovám, směrnicím nadřízených
družstevních svazů nebo obecnému zájmu.
(3) Proti rozhodnutím nižších
družstevních svazů, vydaným podle předchozích
odstavců, je možno podat do patnácti dnů
od jejich doručení odvolání k nadřízenému
svazu.
(1) Ústřední svaz družstev
má právo odvolat kterýkoli stálý
orgán podřízeného družstevního
svazu nebo družstva, neplní-li tento orgán
povinnosti uložené právními předpisy,
stanovami, státním plánem rozvoje národního
hospodářství nebo poškozuje-li zájmy
družstevnictví, a jmenovat na dobu do zvolení
nového orgánu náhradní orgán.
(2) Ústřední svaz družstev
může zrušit podřízené družstvo,
které hrubě porušuje povinnosti uložené
právními předpisy, stanovami nebo státním
plánem rozvoje národního hospodářství,
anebo vyžaduje-li to obecný zájem.
(3) Ústřední svaz družstev
může, vyžaduje-li to obecný zájem,
provést sloučení podřízených
družstev, a to po předchozím slyšení
slučovaných družstev a jejich nadřízených
svazů.
(1) Družstevní svazy mohou k plnění
svých hospodářských úkolů
zřizovat podniky, jež jsou právnickými
osobami. Tyto podniky se zapisují do podnikového
rejstříku v oddílech pro lidová družstva.
(2) Právní poměry těchto
podniků upraví statut, který vydá
příslušný ústřední
svaz družstev.
(3) Družstevní svazy ani podniky jimi zřízené
nepotřebují oprávnění, jichž
by jinak bylo podle platných předpisů třeba
k zahájení podnikatelské činnosti.
Na družstevní svazy i na podniky jimi zřízené
se však vztahují předpisy o schvalování
provozoven, jakož i předpisy o ochraně života
a zdraví pracujících a o obecné bezpečnosti.
(1) Družstevní svazy se mohou usnesením
svých sjezdů sloučit bez likvidace; jde-li
o nižší družstevní svazy, je třeba
schválení ústředního svazu
družstev.
(2) V usnesení o sloučení družstevních
svazů musí být určeno, ke kterému
dni sloučení nastává. Tímto
dnem se členové přejímaného
svazu stávají členy svazu přejímajícího.
(1) Družstevní svaz může být
zrušen usnesením svého sjezdu; jde-li o nižší
družstevní svaz, musí být toto usnesení
schváleno ústředním svazem družstev.
(2) Po zrušení svazu je třeba provést
uspořádání majetkových poměrů
svazu (likvidaci). Likvidátory jmenuje sjezd.
(3) Jmění nižšího družstevního
svazu, zbylé po uspokojení věřitelů
a po vrácení podílů členům,
se odvede ústřednímu svazu družstev,
a není-li takový svaz vytvořen, Ústřední
radě družstev; zbylého jmění
ústředního svazu družstev se použije
způsobem, který určí sjezd při
zrušení svazu.
(1) Ústřední rada družstev
je vrcholnou organisaci československého družstevnictví;
je socialistickou právnickou osobou.
(2) Ústřední rada družstev
zejména hájí a podporuje zájmy družstevního
hnutí a pečuje o jeho všestranný rozvoj,
zastupuje československé družstevnictví
navenek i ve styku se zahraničím, projednává
společné záležitosti, týkající
se družstevnictví, a předkládá
o nich návrhy vládě; vyjadřuje se
o návrzích právních předpisů
a opatření, týkajících se družstevního
hnutí jako celku.
(1) Ústřední rada družstev
sdružuje nejvyšší družstevní
svazy jednotlivých družstevních odvětví,
jakož i družstva, která nejsou členy žádného
družstevního svazu; členství v Ústřední
radě družstev je dobrovolné.
(2) Vůči družstevním svazům
a družstvům, které nepodléhají
žádnému ústřednímu svazu
družstev, příslušejí Ústřední
radě družstev stejná oprávnění,
jaká příslušejí ústředním
svazům družstev vůči družstevním
svazům a družstvům jim podřízeným.
(3) Členové Ústřední
rady družstev jsou povinní přispívat
jí na úhradu nákladů spojených
s plněním jejích úkolů.
(1). Orgány Ústřední rady
družstev jsou: sjezd, rada, představenstvo a revisní
komise.
(2) Podrobnosti o právních poměrech
Ústřední rady družstev, zejména
o právech a povinnostech členů a o jejích
orgánech, jakož i o její činnosti a
hospodaření, upravují stanovy, které
přijímá sjezd.
(1) Majetek družstevních svazů a
jejich podniků, jakož i majetek Ústřední
rady družstev požívá stejné ochrany
a výhod jako majetek lidových družstev.
(2) Exekuci proti družstvům, družstevním
svazům, jejich podnikům a Ústřední
radě družstev lze vést jen způsobem
a v rozsahu uvedeném v § 437 odst. 1 občanského
soudního řádu. Dozorčími orgány
jsou ústřední svazy družstev a Ústřední
rada družstev.
(3) Základní fondy družstev a nižších
družstevních svazů nemohou být zcizeny
ani zatíženy bez přivolení nadřízené
družstevní organisace. Právní úkony,
jež jsou v rozporu s tímto ustanovením, nemají
právních následků.
Převody majetku mezi družstvy, mezi družstevními
organisacemi a mezi družstvy a družstevními organisacemi
navzájem jsou osvobozeny od darovací daně,
nemovitostního poplatku a od dávky z přírůstku
hodnoty nemovitostí. Stejné osvobození platí
pro převody majetku s družstva nebo s družstevní
organisace na stát a naopak.
(1) Výdělková a hospodářská
společenstva a družstva zřízená
podle dosavadních předpisů, která
jsou zapsána v podnikovém rejstříku,
se považují za lidová družstva podle tohoto
zákona a řídí se jeho ustanoveními.
Jsou povinna do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto
zákona přizpůsobit své stanovy jeho
ustanovením.
(2) Ostatní společenstva a družstva
zřízená podle dosavadních předpisů
se řídí těmito předpisy i nadále.
Po přizpůsobení svých stanov ustanovením
tohoto zákona mohou být zapsána do podnikového
rejstříku. K tomu je třeba souhlasu orgánu
oprávněného udílet souhlas ke zřízení
družstev toho druhu, o který jde. Společenstva
a družstva, která nebudou převedena do podnikového
rejstříku do jednoho roku od počátku
účinnosti tohoto zákona, zanikají.
Způsob likvidace takto zaniklých společenstev
a družstev stanoví Ústřední rada
družstev, která též určí,
komu se odvedou likvidační přebytky.
(3) Družstevní svazy zřízené
před účinnosti tohoto zákona a Ústřední
rada družstev se řídí napříště
jeho ustanoveními a jsou povinny přizpůsobit
jim své stanovy.
Tento zákon se nevztahuje na jednotná zemědělská
družstva.
Opatření učiněná ve shodě
s ustanoveními tohoto zákona před jeho účinností
se považují za opatření podle tohoto
zákona.
(1) Zrušují se s výhradou uvedenou
v § 59 odst. 2 všechny předpisy odporující
tomuto zákonu, zejména:
1. zákon č. 70/1873 ř. z., o výdělkových
a hospodářských společenstvech;
2. zákon č. 133/1903 ř. z., o revisi společenstev
výdělkových a hospodářských
a jiných spolků;
3. vládní nařízení č.
116/1935 Sb., o úpravě některých poměrů
výdělkových a hospodářských
společenstev, družstev, hospodářských
a živnostenských družstev úvěrních;
4. zákon č. 200/1946 Sb., o některých
opatřeních v oboru obchodního a společenstevního
práva;
5. zákon č. 187/1948 Sb., o Ústřední
radě družstev;
6. §§ 223 až 257 zák. čl. XXXVII/1875,
o obchodním zákonu;
7. zákon č. 210/1919 Sb., o úpravě
poměrů družstev na Slovensku;
8. vládní nařízení č.
492/1919 Sb., aby proveden byl zákon ze dne 15. dubna 1919
č. 210 Sb. z. a n., o úpravě poměrů
družstev na Slovensku;
9. ustanovení §§ 5 a 6 vládního
nařízení č. 108/1953 Sb., o fondech
dlouhodobého úvěru pro výrobní
a spotřební družstva, a to v úpravě,
jaká vyplývá z předpisů je
měnících a doplňujících.
(2) Nedotčeno zůstává ustanovení
§ 71 autorského zákona č. 115/1953 Sb.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1955 s výjimkou ustanovení §
58, které nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1954; provedou jej všichni členové
vlády.