Předseda: Ke slovu již není nikdo přihlášen.
Rozprava je skončena. Prosím zpravodajku posl. Trojanovou
o doslov.
Zpravodajka posl. Trojanová: Vzdávám
se slova.
Předseda: Přistoupíme k hlasování.
Protože není pozměňovacích návrhů,
dám hlasovat o celém vládním návrhu
najednou podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek
není.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona ve znění výborové
zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o státním plánu
rozvoje národního hospodářství
republiky Československé na rok 1954. (Dlouhotrvající
bouřlivý potlesk.)
Tím je vyřízen první bod pořadu
schůze.
Přistoupíme k projednávání
druhého bodu schváleného pořadu, kterým
je
2. Zpráva výboru sociálně-politického
a zdravotnického k vládnímu návrhu
zákona o placené dovolené na zotavenou v
roce 1954 (tisk 744).
Zpravodajem je posl. Koktán. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Koktán: Vážené
Národní shromážděni!
Placená dovolená na zotavenou na rok 1952 byla upravena
zákonem č. 11/1952, jehož platnost byla s některými
změnami prodloužena vládním nařízením
č. 4/1953 Sb. i na rok 1953. Tento návrh zákona
o placené dovolené na zotavenou v roce 1954 je dalším
dokladem zvýšené péče strany
a vlády o pracující. V návrhu se v
podstatě vychází z předchozích
zákonů o úpravě dovolené, které
se vcelku osvědčily, při čemž
se, pokud jde o délku dovolené, nenavrhují
žádné změny. Některé navrhované
změny sledují pouze odstranění určitých
nedostatků, jak vyplynuly z praktického používání
předchozích předpisů o placených
dovolených na zotavenou. Jde vesměs o změny
ve prospěch pracujících.
K dovolené na rok 1954, jak ji přináší
vládní návrh č. 742, je možno
poznamenat, že se nevyrovnává se všemi
potřebami socialistického hospodářství
a jeho výstavby. Nároky na dovolenou zůstávají
v některých bodech poněkud mechanické
a nezvýhodňují zaměstnance pracující
v prostředí nebezpečném a zdravotně
škodlivém, jak je tomu v Sovětském svazu.
S doplněním takových ustanovení, jež
mají pracovníky mobilisovat a odměňovat
obtížnost a namáhavost práce, se ovšem
počítá až v ustanovení o dovolené
v zákoníku práce, kde již má
být dovolená upravena podle socialistických
potřeb a zásad.
Naši pracující se denně přesvědčují
o tom, jak náš lidově demokratický stát
o ně pečuje stále zvýšenou měrou.
Stálá péče se výrazně
projevuje též na úseku pracovně-právního
zákonodárství. Dokladem toho je i úprava
placené dovolené na zotavenou, o níž
je možno konstatovat, že se pohybuje vysoko nad světovým
průměrem a že je prakticky po úpravě
sovětské pro pracující nejpříznivější.
Nárok na dovolenou je u nás zajištěn
ústavou 9. května a mimo to ještě zvláštními
právními předpisy. Naproti tomu v kapitalistických
státech i poskytnutí nepatrné dovolené
mnohdy závisí na libovůli zaměstnavatele,
který ostatně má možnost, stejně
jako tomu bylo za kapitalismu u nás, zbavit se zaměstnance
před nastoupením dovolené propuštěním
z práce. Všichni pamatujeme, kolik našich pracujících
se v kapitalistické republice neodvážilo hlásit
se o dovolenou jen proto, aby zaměstnavatele proti sobě
nepopudili a nevystavovali se vážnému nebezpečí
že rozšíří armádu nezaměstnaných
a zbídačelých dělníků.
Velkorysost naší úpravy dovolené na
zotavenou vyplývá nejlépe ve srovnání
s úpravou dovolené v kapitalistických státech.
Tak na př. ve Velké Britannii je nejdelší
dovolená od 6 do 12 pracovních dnů. Z toho
je 6 pracovních dnů v průmyslu, hornictví,
ve stavebnictví a 12 pracovních dnů v obchodě,
úřadech a pod. V chemii jsou 2 týdny dovolené
maximum, ve stavebnictví je maximum dovolené 6 pracovních
dní, v ocelářském průmyslu
12 pracovních dnů, ale ve strojírenství
jen týden, pokud kolektivní smlouvy neurčují
něco jiného. Ve Spojených státech
amerických většina pracujících
v průmyslu a v obchodních podnicích dostává
po jednoroční čekací době 1
týden dovolené. Možnost vyšší
dovolené vyplývá pouze ze zvláštních
úprav, zejména z kolektivních smluv. Na př.
zaměstnanci v textilu dostávají po 3 měsících
pracovního poměru 1 týden dovolené,
při čemž náklad na dovolenou činí
pouze 2 % mzdy z průměru 12 měsíců.
Podle kolektivní smlouvy společnosti "General
Motors Works" dostal dělník po jednom roce
čekací doby 40 hodin dovolené, po 3 letech
60 hodin a po 7 letech práce 80 hodin dovolené,
což je nejdelší dovolená vůbec.
Ve Švýcarsku činí dovolená na
př. jenom 6 pracovních dnů. Pro některé
obory na základě kolektivních smluv je úprava
výhodnější, na př. dovolená
zaměstnanců v silniční dopravě,
kde činí po 20 letech nepřetržitého
zaměstnání 18 dnů. A tak bychom mohli
pokračovat do nekonečna a nebyl by to pro kapitalisty
obraz radostný. Proto se naše dovolená stává
terčem útoků reakčních sil
doma i za hranicemi. Také letos rozšiřovala
reakce zprávy, že délka dovolené pro
rok 1954 bude podstatně zkrácena. Dělníci
a zaměstnanci ovšem tyto zprávy ignorovali
a jejich důvěra v lidově demokratický
řád a jeho nadřazenost nad kořistným
kapitalismem také tímto návrhem není
zklamána.
V návrhu na placenou dovolenou na zotavenou v roce 1954
dochází k některým příznivým
úpravám. Zmíním se jen o některých.
Tak na př. čekací doba pro nárok na
dovolenou u zaměstnanců, kteří úspěšně
skončili návštěvu školy, se neomezuje
jenom na pracovníky do 26 let, ale platí i pro zaměstnance
starší 26 let vzhledem k tomu, že v současné
době se stále častěji vybírají
studující z řad nejlepších pracovníků,
kteří jsou starší. Je proto naprosto
správné, aby zkrácená čekací
doba platila i pro tyto dělnické kádry. Další
zvýhodnění pro absolventy škol přináší
změna v § 2, kde rozhodující stav pro
určení dovolené se přesunuje s 1.
května na 1. srpen, takže absolventi škol, kteří
nastoupí do zaměstnání, nejsou nikterak
zkráceni.
Změna v § 3 určuje zlepšené podmínky
pro brigádníky a pracovníky v hornictví,
pokud se zavázali k jednoroční práci
pod zemi. Přiznání dodatkového týdne
k dovolené je určeno tak, aby i brigádník,
který nesplnil podmínky pro přiznání
celého dodatkového týdne, dostal alespoň
jeho část odpovídající odpracované
době pod zemí. To platí i tehdy, když
nejde o dobu odpracovanou pod zemí v témže
kalendářním roce.
K zásadní změně dochází
v § 7. Podle starého ustanovení zákona
o placených dovolených mohl si zaměstnanec
na požádání vyčerpat dovolenou
až do 31. března příštího
kalendářního roku. Tato osnova zákona
určuje, že zaměstnanec má si vyčerpat
dovolenou během kalendářního roku,
a to počínaje již 1. lednem kalendářního
roku, má-li splněnu podmínku čekací
doby. Toto ustanovení je správné vzhledem
k tomu, že velká část dovolených
byla čerpána do konce března příštího
kalendářního roku. Tím byl narušován
pořádek v čerpání mzdových
fondů, které jsou plánovány na běžný
kalendářní rok. Nový návrh
tuto nevýhodu odstraňuje; připouští
přesun čerpání dovolené do
konce března příštího roku jenom
v ojedinělých případech, které
jsou zdůvodněny naléhavou potřebou
provozu závodů, anebo z důležitých
příčin týkajících se
zaměstnancovy osoby, na příklad dlouhá
nemoc nebo konání vojenské presenční
služby.
Nová osnova zákona zpřísňuje
podmínky pro čerpání hromadné
dovolené v závodech. Hromadná dovolená
má být pouze výjimkou, odůvodněnou
na příklad potížemi v zásobování
elektrickou energií, případně prováděním
generálních oprav strojového zařízení.
Dalším podstatným zlepšením je
ustanovení, že nemoc, která vyžaduje ústavního
léčení, do čehož je zahrnut u
žen i porod, přerušuje čerpání
dovolené. Rovněž pracující, kteří
v rámci své dovolené se zúčastňují
brigád a utrpí úraz, mají nárok
na přerušení dovolené a mohou ji dočerpat
až po uzdravení.
Řekl jsem již ze začátku, že naše
dovolená pro pracující je jednou z nejlepších
na světě. Ale nejde jen o dovolenou. Ústřední
rada odborů v rámci veliké rekreační
akce umožňuje našim pracujícím,
aby dovolenou užili v nejkrásnějším
prostředí našich letovisek a lázní,
za neobyčejně mírné poplatky. Pro
rok 1954 organisují odbory zvláštní
léčebnou péči a rekreaci pro 444.643
osob. Připočítáme-li k tomu řadu
rekreačních středisek, která mají
k disposici naše závody pro oddech na soboty a neděle
anebo i pro užití celé dovolené, můžeme
s hrdostí konstatovat, že statisíce našich
dělníků a všech ostatních zaměstnanců
mají nejen časově dlouhou dovolenou, ale
také podmínky pro její krásné
užití v takové míře, o jaké
se jim v kapitalistickém státě nikdy ani
nezdálo. Je to jeden z velikých úspěchů
našeho socialistického budování. A budou
při zvyšované produktivitě práce
přicházet další a další,
jimiž se bude soustavně projevovat stále zvyšovaná
péče o člověka v našem lidově
demokratickém zřízení. Chceme být
vzorem v této socialistické péči o
člověka podle usnesení strany a vlády
ze dne 15. září m. r. Je však samozřejmou
podmínkou, abychom byli také vzorem v práci
a v zdárném budování rozvoje našeho
socialistického hospodářství.
Přejeme našim pracujícím, aby při
splnění všech svých pracovních
a výrobních úkolů svou dovolenou v
letošním roce dobře užili a nabyli tak
nových sil k dalšímu budovatelskému
úsilí v naší vlasti a pro další
práci k zachování míru na celém
světě.
Zákon o placené dovolené na zotavenou na
rok 1954, tisk 742, byl projednán ve schůzi sociálně-politického
a zdravotnického výboru dne 14. ledna 1954. Doporučuji,
aby byl Národním shromážděním
schválen podle zprávy výborové. (Potlesk.)
Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen,
přistoupíme proto k hlasování. Protože
není pozměňovacích návrhů,
dám hlasovat o celém vládním návrhu
najednou podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celým vládním
návrhem zákona ve znění výborové
zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)
Děkuji. - Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo vládní
návrh zákona o placené dovolené na
zotavenou v roce 1954.
Tím je vyřízen pořad schůze.
Končím schůzi.