Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Účelem autorského zákona je upravit
vztahy, které vznikají v souvislosti s vytvořením
děl literárních, vědeckých
a uměleckých, tak,
aby byla zajištěna ochrana zájmů autorů
takových děl a podnícena ideová tvorba
sloužící zájmům lidu a jeho kulturnímu
růstu,
aby zároveň bylo zaručeno, že se na
výsledcích tvůrčí činnosti
autorů budou podílet nejširší masy
pracujícího lidu, a
aby se tak jejich díla stala účinným
nástrojem budování socialistické společnosti.
(1) Předmětem autorského práva jsou
díla literární, vědecká a umělecká,
která jsou výsledkem tvůrčí
činnosti autora.
(2) Jsou jimi zejména
a) díla slovesná, vyjádřená
slovem, písmem, tiskem nebo jiným mechanickým
způsobem,
b) díla dramatická a hudebně dramatická,
choreografická a pantomimická,
c) díla hudební,
d) díla výtvarných umění, včetně
děl umění architektonického a děl
umění užitého,
e) díla filmová,
f) díla fotografická.
(1) Předmětem autorského práva nejsou
ani právní předpisy a rozhodnutí,
ani veřejné listiny a úřední
spisy, ani řeči proslovené při projednávání
veřejných záležitostí.
(2) K soubornému vydání takových řečí
je však třeba svolení toho, kdo je proslovil.
(1) Předmětem autorského práva jsou
také díla, která vznikla tvůrčím
zpracováním díla jiného.
(2) Autorem zpracování je ten, z jehož činnosti
vzešel osobitý ráz zpracování.
Jako zpracování díla literárního
posuzuje se také překlad takového díla
do jiného jazyka.
(1) Sborníky, pásma a podobná díla
souborná jsou předmětem autorského
práva, je-li jejich uspořádání
nebo výběr výsledkem tvůrčí
činnosti pořadatele.
(2) Autorské právo k soubornému dílu
jako celku přísluší jeho pořadateli
a nebrání, aby autoři děl zařazených,
není-li s pořadatelem jiné úmluvy,
svá díla rozšiřovali i jinak.
1) U sborníků a časopisů, vydávaných
úřady, orgány, institucemi nebo organisacemi,
příslušejí práva zahrnutá
v právu autorském (§ 15) těmto vydavatelům.
(2) Autorská práva k jednotlivým dílům,
zařazeným do takových publikací, nejsou
dotčena.
(1) Spojí-li se díla v dílo jediné,
zůstávají autorská práva k
jeho částem nedotčena.
(2) K provozování hudebního díla s
textem stačí souhlas autora části
hudební.
(1) U filmového nebo podobně vytvořeného
díla příslušejí práva
zahrnutá v právu autorském výrobci.
(2) Tím nejsou dotčena práva autorů
literární předlohy, filmové povídky
a literárního scénáře, ani
práva autorů slovesné, hudební, výtvarné
a fotografické složky filmového díla,
zejména ani jejich práva na autorské odměny.
(1) K dílům vytvořeným společně
několika osobami, při nichž jsou výsledky
jejich tvorby, i pokud je lze rozeznat, celkem nedílným,
přísluší autorské právo
všem spoluautorům společně a nerozdílně.
(2) Porušení společného práva
autorského může však každý
spoluautor stíhat samostatně.
(1) Dokud se autor díla, které bylo uveřejněno
bez udání pravého jména autorova nebo
s krycím jménem, veřejně neprohlásí
(díla anonymní a pseudonymní), může
práva příslušející autorovi
uplatňovat ten, kdo po prvé dílo oprávněně
uvedl na veřejnost nebo vydal, a dokud je neuplatní,
ochranná organisace autorská.
(2) Veřejného prohlášení není třeba, je-li pravé jméno autora
obecně známo.
Dílo se posuzuje jako uveřejněné toho
dne, kdy bylo oprávněně po prvé veřejně
předneseno, provedeno, předvedeno, vystaveno nebo
jinak na veřejnost uvedeno anebo vydáno.
(1) Dílo se posuzuje jako vydané toho dne, kdy bylo
oprávněně započato s veřejným
rozšiřováním jeho rozmnoženin.
(2) Místo, kde se tak stalo, je místem vydání
díla.
(3) Na dílo, které bylo vydáno současně
na území Československé republiky
i jinde, hledí se jako na dílo vydané v republice
Československé.
(1) Autorské právo k dílu vznikne, jakmile
je dílo vyjádřeno slovem nebo ve formě
rukopisu, náčrtu, skizzy anebo v jakékoli
jiné podobě.
(2) Autorské právo se vztahuje nejen na celek díla,
nýbrž i na jeho části.
Autorské právo zahrnuje
a) právo na ochranu osobních práv autorských,
zejména na ochranu autorství a nedotknutelnosti
díla (§§ 62, 63),
b) právo s dílem nakládat a
c) právo na autorské odměny (§§
23, 24).
Oprávnění cizí dílo uveřejnit,
zejména je vydat nebo jinak ho užít, nabývá
se, pokud není dáno přímo zákonem,
buď svolením autora nebo úředním
přivolením.
(1) Autorské právo neporušuje, kdo
a) užije cizího námětu k vytvoření
díla původního; zpracovat cizí dílo
samo (§§ 4, 5) je však přípustné
jen se svolením autora;
b) zhotoví rozmnoženiny nebo napodobeniny uveřejněného
díla pro vlastní osobní potřebu, pokud
je, jde-li o dílo výtvarné, zřetelně
jako rozmnoženiny nebo napodobeniny označí
a nejde-li o rozmnoženinu nebo napodobeninu díla umění
architektonického stavbou nebo jiným provedením;
c) cituje úryvky vydaného díla a uvede autora
i dílo;
d) zařadí do díla vědeckého
nebo kritického části vydaných děl
nebo i drobná vydaná díla anebo rozmnoženiny
či napodobeniny děl nebo jejich částí
v míře potřebné k vysvětlení
textu, uvede-li autora i dílo, anebo kdo provede takové
zařazení do učebnic nebo učebních
pomůcek, učiní-li tak v odůvodněném
rozsahu a uvede-li autora i dílo;
e) užije vydaného díla při samostatné
přednášce nebo při veřejném
přednesu výlučně k účelům
vyučovacím nebo vzdělávacím,
uvede-li autora i dílo, avšak toliko tehdy, mají-li
účastníci přístup zdarma;
f) otiskne v periodické publikaci články
časového významu o věcech hospodářských
nebo politických, uveřejněné již
v jiných časopisech, uvede-li autora i pramen; přípustné
však není takové otištění,
je-li výslovně zapověděno;
g) otiskne text k hudebnímu dílu pro nedivadelní
provozování hudebního díla, uvede-li
autora textu;
h) napodobí dílo výtvarné, umístěné
na veřejném prostranství, v jiném
oboru výtvarných umění; fotografie
takového díla lze také rozmnožovat,
ale jen tehdy, jsou-li dílem fotografickým nebo
fotografií pro účely filmové;
ch) otiskne v katalogu veřejné sbírky nebo výstavy vyobrazení výtvarného díla do ní zařazeného;
i) bezplatně veřejně vystavuje dílo
výtvarné, které je v jeho vlastnictví;
j) rozmnožuje nebo dává rozmnožovat pro
vlastní osobní potřebu nebo pro rozdávání
dílo fotografické, které je jeho podobiznou
a které bylo objednáno za plat.
(2) Autorské právo neporušuje podnik pro šíření
děl rozhlasem a televisí, ani podnik, instituce,
organisace nebo zařízení promítající
filmy (dále jen "podnik promítající
filmy"), jestliže v rozhlasovém, televisním
nebo filmovém zpravodajství vysílá
anebo promítá i dílo provozované při
události, která je předmětem reportáže.
Podnik pro šíření děl rozhlasem
a televisí může díla již uveřejněná
vysílat, uvede-li autora i dílo a vyplatí-li
autorovi provozovací honorář za každé
vysílání.
(1) Díla, které autor vytvořil ve vědecké
instituci nebo na jejím pracovišti, plně svou
povinnost z pracovního poměru, může
taková instituce bez svolení autora a aniž
mu poskytne honorář, užívat jako materiálu
pro plnění úkolů jí uložených
a může za tím účelem dílo
rozmnožovat v rozsahu vlastní nezbytné potřeby,
jestliže rozmnoženiny rozděluje zdarma.
(2) Vydávat takové dílo bez svolení
autorova je instituce oprávněna jen po dobu dvou
let ode dne, kdy jí bylo dílo odevzdáno,
a jen když bude autorovi vyplacen honorář.
(3) Dokud neuplyne uvedená dvouletá doba, může
autor sám své právo vydat dílo na
někoho jiného převést jen se svolením
instituce.
(4) Instituce může žádat, aby při
vydání díla, ať se vydání
uskuteční kdykoli, byl uveden její název.
(1) Úřady, orgány, instituce, organisace
a podniky mohou bez svolení autorova pro plnění
vlastních úkolů užívat díla
uměleckého, které autor vytvořil na
jejich pracovišti, plně svou povinnost z pracovního
poměru.
(2) Právo na autorské odměny není
tím dotčeno.
(1) Pokud není oprávnění užít
cizího díla dovoleno přímo zákonem
(§§ 17 až 20), lze ho užít jen se svolením
autora.
(2) Svolení k užití díla uděluje
autor zejména smlouvami o rozšiřování
díla (§§ 28 až 56).
(1) Není-li dobře možné opatřit
svolení autora, který je československým
občanem, k užití jeho uveřejněného
díla, anebo odpírá-li takový autor
toto svolení bez závažné příčiny,
může jeho svolení být nahrazeno výrokem
ministerstva kultury.
(2) Právo na autorské odměny není
tím dotčeno.
(1) Autorské odměny (zejména honoráře
za provozování nebo jiné užití
díla) a způsob jich placení mohou být
upraveny vyhláškou ministerstva kultury; směrnice
vydá vláda.
(2) Stejně platí o náhradách za honorář,
který autorovi ujde (§§ 43, 44, 51, 54).
Pokud jsou odměny nebo náhrady upraveny vyhláškou,
lze odměnu nebo náhradu určit jen v rámci
této úpravy.
(1) Majetková práva autorská přecházejí
na dědice.
(2) Není-li dědiců spoluautora, přirůstá
jeho podíl spoluautorům ostatním.
(1) Autor může veškerá svá majetková
práva nebo některá z nich převést
toliko na instituce, organisace, podniky a zařízení,
které jsou povolovány k tomu, aby díla uváděly
na veřejnost. Stejně platí pro dědice
majetkových práv autorských, pokud je nepřevádějí
dohodou o rozdělení dědictví.
(2) Do ciziny převádí autor tato práva
prostřednictvím ochranné organisace autorské.
Zanikne-li právnická osoba, na niž bylo převedeno
některé z majetkových práv autorských,
před ukončením doby ochrany bez právního
nástupce, nabude převedeného práva
opět autor.
(1) Smlouvu o rozšiřování díla
je třeba uzavřít písemně a
je v ní třeba určit způsob a rozsah
rozšiřování, čas, kdy bude s
rozšiřováním započato, autorskou
odměnu, účast autora při rozšiřování
díla a dobu, na kterou je smlouva sjednána.
(2) Určení doby, na kterou je smlouva sjednána,
lze nahradit údajem počtu vydání díla
nebo jiného jeho rozšiřování.
Předmětem smlouvy o rozšiřování
díla může být i dílo, které
má teprve být vytvořeno.
(1) Autor je povinen dílo rozšiřovateli odevzdat
včas a tak upravené, aby mohlo být bez obtíží
rozšiřováno.
(2) Dodá-li nebo přenechá-li autor materiál
pro rozšiřování díla, není
v autorské odměně zahrnuta úplata
za dodání nebo přenechání materiálu.
(1) Obsah smluv o rozšiřování děl
může být upraven vyhláškami ministerstva
kultury.
(2) Oprávnění autorova, plynoucí ze
zákona nebo z obsahu smlouvy, upraveného vyhláškou,
nemohou být dohodou stran ani vyloučena ani zkrácena.
Pro smluvní strany, na které se vztahuje hromadná
smlouva o rozšiřování děl, schválená
ministerstvem kultury, jsou ustanovení smlouvy hromadné
obsahem smlouvy jednotlivé a smlouva jednotlivá
se nemůže odchýlit od smlouvy hromadné.
Práva nabytá smlouvou o rozšiřování
díla lze dále převést jen se svolením
autora.
Smlouvami o rozšiřování díla
jsou zejména smlouva nakladatelská, smlouva o divadelním
provozování díla, smlouva scénární,
smlouva o promítání filmového díla,
smlouva o šíření díla rozhlasem
nebo televisí a smlouva o přenosu díla na
zvukový snímek nebo na podobné záznamy.
Smlouvou nakladatelskou převádí autor na
nakladatelství právo vydat dílo slovesné,
dílo hudebně dramatické nebo hudební,
dílo výtvarných umění anebo
dílo fotografické a nakladatelství se zavazuje
na svůj účet dílo vydat, učinit
opatření k jeho rozšíření
a vyplatit autorovi honorář.
(1) Autor je oprávněn provést autorskou korekturu
svého díla.
(2) Drobné změny provedené autorem, stejně
jako přehlídky a opravy redakční,
jdou na účet nakladatelství.
Nebude-li autoru umožněno provést autorskou
korekturu díla, anebo nebude-li dílo v určené
době vydáno, může autor od smlouvy odstoupit
a žádat vrácení díla; tím
není dotčen jeho nárok na honorář.
Dokud trvá poměr založený smlouvou nakladatelskou,
není nikdo bez svolení nakladatelství oprávněn
dílo vydat jinak než v souborném vydání
děl autorových nebo v periodické publikaci.
Nakladatelství může od smlouvy odstoupit a
žádat vrácení toho, co již autorovi
plnilo, jestliže mu autor bez závažného
důvodu dílo včas a řádně
neodevzdá.
Bude-li dílo rozebráno dříve, než
uplyne doba, na kterou byla smlouva sjednána, může
autor, i když nebylo ujednáno vydání
další, žádat, aby nakladatelství
vydalo dílo znovu. Nebude-li poté smlouva o novém
vydání uzavřena do šesti měsíců,
má autor volnost sjednat smlouvu s nakladatelstvím
jiným.
Smlouvou o divadelním provozování díla
převádí autor díla dramatického,
hudebně dramatického, choreografického nebo
pantomimického a autor hudební nebo výtvarné
složky díla na divadlo nebo na jinou organisaci (dále
jen "divadlo") právo dílo veřejně
provozovat a divadlo se zavazuje na svůj účet
provozování uskutečnit a vyplatit autorovi
provozovací honorář.
Smlouva o divadelním provozování díla
nebrání autorovi sjednat takovou smlouvu o témž
díle s divadlem v jiném místě.
(1) Divadlo je povinno, nebude-li ujednána doba kratší,
uspořádat první představení
nejpozději do osmnácti měsíců
ode dne, kdy mu bylo dílo odevzdáno.
(2) Nebude-li první představení uspořádáno
v určené době, může autor od
smlouvy odstoupit; za ušlý provozovací honorář
náleží autorovi náhrada.
Autor může od smlouvy odstoupit a domáhat se
náhrady za ušlý provozovací honorář
také tehdy, je-li dílo uvedeno nebo provozováno
způsobem snižujícím hodnotu díla.
Autor se nemůže bránit úpravám,
které jsou nutné k provozování díla
a k nimž nelze dobře svolení odepřít.
Smlouvou scénární převádí
autor literární předlohy, filmové
povídky, literárního scénáře,
díla hudebního, díla výtvarných
umění a díla fotografického na výrobce
filmu právo užít těchto děl k
vytvoření filmového díla (právo
k zfilmování) a výrobce filmu se zavazuje
vyplatit autorům honoráře za užití
jejich děl.
(1) Smlouvu scénární lze sjednat nejdéle
na dobu pěti let.
(2) Dokud trvá poměr založený smlouvou
scénární, může autor o témž
díle sjednat takovou smlouvu s výrobcem jiným
jen se svolením výrobce, s nímž smlouvu
dříve uzavřel.
Nebude-li film vyroben do tří let ode dne, kdy byla
scénární smlouva sjednána, může
autor od smlouvy odstoupit; tím není dotčen
jeho nárok na honorář.
Smlouvou o promítání filmového díla
převádějí autoři jednotlivých
složek tohoto díla právo dílo veřejně
promítat a podnik promítající filmy
se zavazuje vyplatit autorům provozovací honorář
za veřejné promítání filmu.
Smlouvou o šíření díla rozhlasem
nebo televisí převádí autor neuveřejněného
díla na podnik pro takové šíření
děl právo dílo vysílat a podnik se
zavazuje vyplatit autorovi provozovací honorář
za každé vysílání.
Neuskuteční-li podnik pro šíření
děl rozhlasem a televisí vysílání
díla do šesti měsíců ode dne,
kdy mu bylo dílo odevzdáno, může autor
od smlouvy odstoupit; za ušlý provozovací honorář
náleží autorovi náhrada.
Autor může o témž díle sjednat
několik smluv o šíření díla
rozhlasem nebo televisí, jen když jde o vysílání
z různých míst.
Smlouvou o přenosu díla na zvukový snímek
nebo na podobné záznamy (dále jen "snímky")
převádí autor díla na podnik zabývající
se jich výrobou právo dílo trvale zachytit,
vyrábět snímky a uvádět je
do prodeje a podnik se zavazuje vyplatit autorovi honorář.
Neuvede-li podnik snímky do prodeje do roka ode dne, kdy
byla smlouva sjednána, může autor od smlouvy
odstoupit; za ušlý honorář náleží
autorovi náhrada.
Na smlouvy o veřejném provozování
díla hudebního, přednesu díla literárního
a o vystavení díla výtvarných umění
nebo díla fotografického budiž přiměřeně
užito ustanovení upravujících smlouvu
o divadelním provozování díla.
(1) Autor může o témž díle sjednat
i více takových smluv, a to i pro jeho uvedení
na veřejnost v témž místě.
(2) Jde-li jen o ojedinělé uvedení díla
na veřejnost, není třeba takové smlouvy
uzavírat písemně.
Exekuci lze vést jen na majetkové nároky
z práva autorského.
(1) Zabavení nároku na autorskou odměnu provede
se, jde-li o nárok autora samého, jen do výše
jedné pětiny dlužníkovy pohledávky;
soud může na návrh vymáhajícího
věřitele po slyšení dlužníka
vyslovit zabavení další části
až do výše další pětiny, je-li
toho třeba se zřetelem k povaze vymáhané
pohledávky a je-li to možné se zřetelem
k hospodářským poměrům dlužníka.
(2) Stejně platí o zabavení autorova nároku
na náhradu za ušlý honorář (§§
43, 44, 51, 54).
(1) V exekuci na autorovu odměnu (náhradu za ušlý
honorář) uhrazují se pohledávky na
úhradu osobních potřeb před ostatními
pohledávkami bez zřetele na dobu zabavení.
Dojde-li k zabavení pro několik takových
pohledávek a nestačí-li zabavená pohledávka
na jejich úhradu, uhrazují se podle poměru
částek běžné úhrady osobních
potřeb.
(2) Při takové exekuci pro opětující
se dávky platí jednou provedené zabavení
i pro dávky, které se v budoucnu stanou splatnými.
Předchozích ustanovení o exekuci na autorovu
odměnu (náhradu za ušlý honorář)
budiž přiměřeně užito i
na předběžná opatření.
(1) K dílům autorů, kteří jsou
československými občany, přiznává
se právo autorské bez rozdílu, zdali a kde
byla uveřejněna.
(2) K dílům, která byla po prvé vydána
v Československé republice, přiznává
se právo autorské, i když je autor cizím
státním příslušníkem.
(3) K dílům cizích státních
příslušníků, která byla
uveřejněna v cizině anebo která jsou
tam v jakékoli podobě vyjádřena, přiznává
se autorské právo podle mezinárodních
smluv, a není-li jich, pokud je zaručena vzájemnost.
Osobní práva autorská porušuje zejména
ten, kdo
a) si osobuje autorství, zvláště jméno
nebo krycí jméno autora, anebo kdo jeho jméno
(krycí jméno) při uveřejnění
díla zamlčí;
b) proti vůli autora uvede jeho jméno na díle
nebo jinak autorství prozradí;
c) neuvede ve svém díle autora nebo pramen, z něhož
čerpal, anebo autora nebo pramen uvede nesprávně;
d) uveřejní dílo, které autor k uveřejnění
neurčil;
e) provede v díle změny bez svolení autora;
f) užije díla způsobem, který dílo
znetvořuje nebo jeho hodnotu snižuje.
(1) Autor, jehož osobní práva autorská
byla porušena, může se domáhat zejména,
aby bylo uznáno, že mu tato práva příslušejí,
aby bylo zapověděno je dále porušovat,
a aby následky porušení byly odstraněny.
(2) Po smrti autora mohou se ochrany osobních práv
autorských domáhat jeho manžel a děti,
a není-li jich, jeho rodiče; toto oprávnění
mají, i když uplynula doba ochrany majetkových
práv autorských.
(3) Ochrany osobních práv autorských mohou
se vždycky domáhat i autorské svazy a ochranné
organisace autorské.
(1) Autor se může na tom, kdo porušuje jeho majetková
práva autorská, domáhat, aby upustil od porušování
a aby mu vydal obohacení.
(2) Nárok na náhradu škody spravuje se ustanoveními
občanského zákoníka.
(3) Místo náhrady škody způsobené
neoprávněným užitím díla
lze se domáhat náhrady až do výše
dvojnásobku autorské odměny za takové
užití díla, kdyby bylo oprávněné.
(1) Doba ochrany majetkových práv autorských
(dále jen "doba ochrany") neskončí,
dokud autor žije.
(2) Pokud majetková práva autorská přešla
na dědice, trvá doba ochrany ještě padesát
let po smrti autora; u díla spoluautorů trvá
doba ochrany padesát let po smrti toho z nich, který
ostatní přežil.
Doba ochrany u sborníků a časopisů,
vydaných úřady, orgány, institucemi
nebo organisacemi (§ 7), končí uplynutím
deseti let po uveřejnění díla.
Bude-li pozůstalé dílo uveřejněno
v posledních deseti letech doby ochrany, prodlužuje
se doba ochrany na deset let od uveřejnění
díla.
Doba ochrany u díla anonymního a pseudonymního
(11) končí uplynutím padesáti let
po jejich uveřejnění.
Doba ochrany u díla filmového a díla fotografického
končí uplynutím deseti let po jejich uveřejnění.
O ochranu obecného zájmu v oblasti práva
autorského pečují vedle orgánů
státu také autorské svazy.
Ochranné organisace autorské podléhají
přímo ministerstvu kultury.
(1) Rozhodnutím ministerstva kultury, uveřejněným
v úředním listě, může
být ochranným organisacím autorským
přiznáno výhradné oprávnění
a) udílet v oboru své působnosti svolení
k užití děl, zejména sjednávat
smlouvy o jejich rozšiřování,
b) vybírat autorské odměny,
c) vybírat příspěvky pro kulturní
fondy § 75 písm. a), b), c).
(2) Stejně může ministerstvo kultury upravit
i povinnosti osob, které k užití díla
potřebují svolení ochranné organisace
autorské anebo jsou povinny jí vyplatit autorskou
odměnu.
(1) Pro podporu tvůrčí činnosti v
oboru písemnictví, hudby a výtvarných
umění zřizují se kulturní fondy
(literární, hudební a výtvarných
umění).
(2) Kulturní fondy (dále jen "fondy")
jsou právnické osoby.
(1) Posláním fondů je zjednávat spisovatelům,
hudebním skladatelům a výtvarným umělcům
příznivé podmínky tvůrčí
práce a tak přispívat k rozvoji nového
písemnictví a umění, sloužících
výstavbě socialismu a kulturnímu povznesení
lidu.
(2) O splnění svěřených úkolů
pečují fondy zvláště také
tím, že
a) dopomáhají tvůrčím pracovníkům
k tomu, aby se mohli věnovat výlučně
své tvůrčí práci, zejména
poskytováním dlouhodobých půjček
nebo pravidelných měsíčních
záloh;
b) umožňují jim studia potřebná
k vytvoření díla, zejména udělováním
stipendií a cestovních příspěvků;
c) zřizují pro tvůrčí práci
domovy a kluby,
d) provozují podniky, které mohou být plnění jejich úkolů na prospěch
e) poskytují podle potřeby a možnosti tvůrčím
pracovníkům a jejich rodinám podpory v případě
nemoci, invalidity nebo stáří.
Potřebné prostředky opatřují
si fondy zejména z těchto zdrojů:
a) z příspěvků příjemců
autorských odměn (§ 76),
b) z příspěvků vydavatelských
podniků a jiných uživatelů děl
(§ 78),
c) z příspěvků za užití
volných děl (§ 81),
d) z výnosu svého majetku (§ 79),
e) z přebytků podniků § 74 odst. 2 písm.
d),
f) z darů, dědictví a odkazů,
g) z podpor státních.
Příspěvek příjemců autorských
odměn vyberou úřady, orgány, instituce,
organisace nebo podniky, vyplácejí-li autorské
odměny, srážkou při výplatě
odměny; jinak ho odvede příjemce autorské
odměny.
Výši příspěvků příjemců
autorských odměn a příspěvků
za užití volných děl upraví vláda
na návrh autorských svazů; upraví
také povinnosti osob, které jsou povinny odvádět
příspěvky pro fondy, jakož i podrobnosti
o způsobu vyměřování a vybírání
příspěvků, a může stanovit
výjimky z příspěvkové povinnosti.
Výši příspěvků vydavatelských
podniků a jiných uživatelů děl
upraví ministr kultury v dohodě s ministrem financí.
(1) Na fondy přejde majetek
a) literárních, hudebních a výtvarnických
spolků, jakmile zaniknou;
b) zbývajících fondů, účelových
jmění a nadací, pokud byly určeny
k podpoře písemnictví, hudby, výtvarných
umění nebo tvůrčích pracovníků
těchto oborů, jakmile zaniknou.
(2) Ministr kultury určí v dohodě s ministrem
vnitra, které ze zanikajících spolků
jsou spolky literární, hudební a výtvarnické,
a v dohodě s ministrem financí, které ze
zbývajících fondů, účelových
jmění a nadací byly určeny k podpoře
písemnictví, hudby, výtvarných umění
nebo tvůrčích pracovníků těchto
oborů; zároveň stanoví den, kdy uvedené
spolky nebo fondy zanikly.
(1) Fondy spravují výbory; jejich členy jmenují
autorské svazy.
(2) Pro věci, které jsou fondům společné,
a pro věci, jichž správa vyžaduje jednotného
postupu, jakož i pro dohled nad hospodařením
fondů a pro zajištění, aby při
používání finančních prostředků
byla prováděna správná kulturní
politika, zřizuje se koordinační výbor.
(3) Podrobností o složení a působnosti
výborů a koordinačního výboru
upraví organisační a jednací řád,
vydaný vládou.
Pokud majetková práva autorská nepožívají
ochrany, zejména proto, poněvadž doba ochrany
skončila, může každý užít
díla volně (volné dílo), odvede-li
fondu příspěvek.
(1) Volné dílo, které svou zvlášť
vynikající úrovní a svým mimořádným
významem trvale obohatilo národní kulturu,
může vláda nařízením prohlásit
za kulturní majetek národa.
(2) Vládní nařízení, prohlašující
dílo za kulturní majetek národa, může
také určit podmínky a způsob užití
takového díla.
(1) Výkonu umělce, který účinkuje
jako sólista v uvedení literárního
nebo uměleckého díla na veřejnost
(dále jen "výkonný umělec"),
lze jen se svolením výkonného umělce
užít.
a) pro mechanické, elektrické nebo optické
zachycení, pokud se děje pro výrobu snímků
(§ 53), určených k veřejnému
odbytu, nebo pro výrobu filmů určených
k veřejnému promítání,
b) pro veřejný přednes snímků
a veřejné promítání filmů,
c) pro vysílání rozhlasem, televisí
nebo jiným podobným zařízením,
pokud byl výkon uskutečněn na účet
někoho jiného než podniku pro takové
šíření děl.
(2) Za užití výkonu náleží
výkonnému umělci honorář.
(1) Svolení výkonného umělce není
třeba
a) k mechanickému, elektrickému nebo optickému
zachycení jeho výkonu, pořízenému
podnikem pro šíření děl rozhlasem
a televisí vlastními prostředky a pro vlastní
vysílání,
b) k vysílání jeho výkonu rozhlasem,
televisí nebo jiným podobným zařízením,
pokud se děje ze snímků nebo z jejich rozmnoženin,
pořízených se svolením výkonného
umělce,
c) k dalšímu veřejnému přednesu
jeho výkonů vysílaných rozhlasem nebo
televisí.
(2) Tím není dotčen nárok výkonného
umělce na honorář.
(1) Svolení k užití svého výkonu
uděluje výkonný umělec zejména
smlouvami, obdobnými smlouvám o rozšiřování
díla (§§ 26, 28 a násl.).
(2) Obsah smluv o užití výkonu výkonného
umělce může být upraven vyhláškami
ministerstva kultury.
Honoráře výkonných umělců
za užití jejich výkonů budou upraveny
vyhláškou ministerstva kultury. Směrnice vydá
vláda; může také stanovit výjimky
z práva na honorář.
Právo výkonného umělce udílet
svolení k veřejnému přednesu a promítání
zachyceného výkonu § 83.odst. 1 písm.
b)(a jeho právo na honorář za další
užívání jeho výkonu trvá
dvacet let poté, kdy byl výkon zachycen.
Výhradné oprávnění udílet
svolení k užití výkonů a vybírat
honoráře pro výkonné umělce
může být rozhodnutím ministerstva kultury,
uveřejněným v úředním
listě, přiznáno organisací výkonných
umělců nebo ochranné organisaci autorské.
(1) Podnik pro výrobu snímků, jakož
i podnik vyrábějící filmy je povinen
na každé rozmnoženině snímku nebo
filmu a podnik pro šíření děl
rozhlasem a televisí je povinen při každém
vysílání uvést jméno (krycí
jméno) výkonného umělce.
(2) Tohoto práva se může výkonný
umělec vzdát.
(1) Výkonný umělec se může na
tom, kdo jeho výkonu užije neprávem nebo poruší
povinnost uvést jeho jméno anebo jeho výkonu
užije způsobem, který jej znetvořuje
nebo jeho hodnotu snižuje, domáhat, aby upustil od
tohoto počínání a jeho následky
odstranil.
(2) Po smrti výkonného umělce mohou se této
ochrany domáhat jeho manžel a děti, není-li
jich, jeho rodiče, jakož i organisace výkonných
umělců.
(1) Je-li výkonný umělec československým
občanem, jsou jeho práva chráněna,
ať k výkonu nebo k jeho užití došlo
kdekoliv.
(2) Je-li výkonný umělec cizím státním
příslušníkem, přiznává
se mu ochrana podle mezinárodních smluv, nebo pokud
je zaručena vzájemnost.
(1) Veřejný přednes snímků
(§ 53) a jejich vysílání rozhlasem nebo
televisí jsou dovoleny jen se svolením podniku,
který snímky vyrobil, a bude-li mu vyplacena odměna.
(2) Svolení podniku k dalšímu veřejnému
přednesu rozhlasového nebo televisního vysílání
snímků není třeba; není ani
nároku na odměnu.
(3) Právo podniku udílet svolení a jeho právo
na odměnu trvá deset let poté, kdy byl snímek
uveden do prodeje.
Přenos rozhlasového nebo televisního vysílání
(bez drátu i po vedení), zachycení na snímek
nebo jeho veřejné předvádění
zařízeními přenášejícími
obraz jsou dovoleny jen se svolením podniku pro šíření
děl rozhlasem a televisí a bude-li mu vyplacena
odměna.
(1) Odměny podniků za udělení svolení
k užití snímků a k užití
rozhlasového a televisního vysílání
budou upraveny vyhláškou ministerstva kultury. Směrnice
vydá vláda; může také stanovit
výjimky z práva na odměnu.
(2) Podniku, který má sídlo v cizině,
přiznává se ochrana podle mezinárodních
smluv, nebo pokud je zaručena vzájemnost.
Osobní dopisy, záznamy, deníky a podobné
písemnosti osobní povahy, i když nejsou díly
podle tohoto zákona, lze uveřejnit, zejména
vydat, a i jinak jich lze užít jen se svolením
pisatele, a jde-li o dopis, také se svolením příjemce.
Po smrti pisatele (příjemce) je třeba svolení
pozůstalého manžela a dětí zemřelého,
a není-li jich, jeho rodičů.
(1) Podobizen a jejich rozmnoženin smí být
užito jen se svolením zobrazeného; není-li
na živu, se svolením pozůstalého manžela
a dětí zemřelého, a není-li
jich, se svolením jeho rodičů.
(2) Svolení není třeba, užije-li se
podobizny pro zpravodajství nebo pro účely
vědecké či umělecké. I zde
je však třeba šetřit zájmů
zasluhujících ochrany.
(3) Užití podobizen pro účely úřední
není těmito ustanoveními dotčeno.
Kdo nabude vlastnictví k dílu, nenabude majetkových
práv autorských, ačli není výslovně
ujednáno jinak.
(1) Autor, který vlastnictví k svému dílu
převedl za úplatu, může se na jeho nabyvateli,
který v době ochrany dílo zcizí s
nadměrným ziskem, domáhat, aby se s ním
slušně vypořádal. Po smrti autora mohou
se tohoto nároku domáhat pozůstalý
manžel a děti zemřelého, a není-li
jich, jeho rodiče.
(2) Tohoto nároku se nelze vzdát.
(1) Vyžaduje-li to ochrana díla významného
pro kulturní potřeby lidu, může soud
na návrh ministerstva kultury učinit opatření
přiměřená potřebám ochrany
a povaze díla.
(2) Pro příslušnost soudu a pro řízení
platí jinak obecná ustanovení o předběžných
opatřeních.
Ustanovení tohoto zákona platí také
o dílech, která byla uveřejněna před
1. lednem 1954.
Na díla, která byla podle dosud platných
předpisů zapsána do původského
rejstříku, hledí se tak, jako by vyšla
s udáním pravého jména autorova. Stejně
platí, jestliže se autor díla anonymního
nebo pseudonymního, dříve než skončí
doba ochrany, veřejně prohlásí.
Zemře-li fysická osoba, na niž bylo před
1. lednem 1954 převedeno některé z majetkových
práv autorských, před skončením
doby ochrany bez dědice, nabude převedeného
práva opět autor.
Ujednání, jimiž byla před 1. lednem
1954 převedena majetková práva autorská,
mohou být, jsou-li v rozporu se zásadami tohoto
zákona a vyžaduje-li to obecný zájem,
rozhodnutím ministerstva kultury zbavena právních
následků.
Bylo-li před 1. lednem 1954 právo užít
díla převedeno za odměnu nepřiměřeně
nízkou, může autor napříště
za užití díla požadovat odměnu
v rámci úpravy odměn podle tohoto zákona.
(1) Pokud z ustanovení tohoto zákona neplyne něco
jiného, řídí se právní
poměry jím upravené, zejména právní
poměry ze smluv o rozšiřování
díla, ustanoveními občanského zákoníka.
(2) Přechodná ustanovení občanského
zákoníka o počítání
lhůt (§ 566) platí tu s tím, že
se počátek nově určené lhůty
kratší, zejména nové kratší
doby promlčecí, počítá ode
dne 1. ledna 1954.
Porušení práv výkonných umělců
(§§ 83 a násl.) je trestné jako porušení
práva autorského.
Konec doby ochrany majetkových práv autorských
(§§ 65 až 69) i doby ochrany práv výkonných
umělců (§ 87) a práv podniku pro výrobu
snímků (§ 92 odst. 3) připadá
vždy teprve na poslední den kalendářního
roku.
(1) Nestanoví-li zákon jinak a neplyne-li něco
jiného ani z povahy věci, zejména z nepřevoditelnosti
osobních práv autorských, platí ustanovení
daná pro autora i pro jeho dědice a jiné
právní nástupce.
(2) Obdobně platí o ustanoveních daných
pro výkonného umělce.
Pokud se opatření, svěřená
ministerstvu kultury ustanoveními §§ 22, 23,
§ 31 odst. 1, § 32, § 85 odst. 2, §§
86, 88, § 94 odst. 1, §§ 99 a 103, dotýkají
děl vědeckých, budou učiněna
v dohodě s Československou akademií věd
(Slovenskou akademií věd), a pokud se dotýkají
děl z oboru věd zemědělských,
v dohodě s Československou akademií zemědělských
věd.
Právní poměry podniků provozovaných
fondy § 74 odst. 2 písm. d)(upraví organisační
rád, který vydá ministr kultury v dohodě
se zúčastněnými členy vlády.
Veškeré orgány státní správy,
národní výbory, instituce a organisace jsou
povinny spolupůsobit při provádění
tohoto zákona.
(1) Zrušují se veškerá ustanovení
o věcech upravených tímto zákonem
a všechna ustanovení, která odporují
ustanovením tohoto zákona.
(2) Zrušují se zejména:
1. zákon č. 218/1926 Sb., o právu autorském,
ve znění zákona č. 120/1936 Sb.;
2. vládní nařízení č.
10/1927 Sb., kterým se provádí zákon
č. 218/1926 Sb., o právu autorském;
3. vládní nařízení č.
10/1939 Sb. II, o zabezpečení ochrany původských
práv při veřejném provozování
chráněných hudebních děl;
4. vládní nařízení č.
164/1939 Sl. z., o zabezpečení ochrany autorských
práv při veřejném provozování
některých chráněných hudebních
děl;
5. zákon č. 106/1923 Sb., o nakladatelské
smlouvě.