Anebo není to skutečně průkopnický
úkol, k němuž nás vyzývá
vláda, totiž nastoupit do pohraničí,
neleknout se počátečních obtíží
a nového prostředí a pozvednout na základě
moderních strojů a moderní techniky jeho
zemědělství tak, aby i tato část
naší vlasti dala na stůl národa své
dosud nevyužité bohatství? A stejně
smělých a vytrvalých mladých lidí,
obhájců a průkopníků pokroku,
bude třeba na celé naší vesnici, jejíž
družstva, státní statky a stanice zvláště
nyní s perspektivou stále širší
mechanisace dávají vesnické mládeži
možnost šťastného, zajímavého
a kulturního života, pro jehož nedostatek dříve
z vesnice utíkala.
Máme při tomto nástupu veliký živý
vzor, od něhož se musíme neustále učit,
slavný sovětský Komsomol. Stalo se slavnou
tradicí Komsomolu, že vždy na výzvu strany
a vlády mobilisoval sovětskou mládež,
aby nastoupila na přední úseky socialistické
fronty, a že nebylo skutečně jediného
důležitého úseku, na němž
by sovětská mládež obětavě
nepracovala. Na příklad jen v letech první
pětiletky nastoupilo 60.000 komsomolců na stavby
nových závodů a 30.000 komsomolců
začalo pracovat v donbaských dolech.
Komsomolci nám jsou vzorem svou uvědomělostí
a obětavostí, s níž pracovali za těžkých
podmínek, v mrazu i vedru, ve dne i v noci, bojujíce
s přírodními živly a neznajíce
ústupu nebo útěku.
I u nás už je mnoho chlapců a děvčat,
kteří nastoupili na důležité
úseky výstavby, nelekli se těžkostí
a nedali se odradit fňukáním slabochů.
Máme proto předpoklady a musíme se o to všemožně
snažit, aby se náš Čs. svaz mládeže
při plnění úkolů vytyčených
vládním prohlášením ještě
více přiblížil svému vzoru -
sovětskému Komsomolu a aby se vyznamenal jako úderná
brigáda našich pětiletek. Příklad
60.000 mladých brigádníků, kteří
pracovali na stavbě mladých budovatelů socialismu
na Ostravsku i ostatních předních mladých
pracovníků ze závodů a zemědělství,
svědčí o tom, že Svaz mládeže
již nastoupil tuto cestu podle vzoru komsomolců. Nyní
ale čeká Svaz ještě těžký
úkol, jemuž zůstává mnoho dlužen,
strhnout na tuto cestu tisíce a desetitisíce mladých
lidí.
Tyto nové úkoly by se však nedaly zvládnout
jen s nadšením, byť sebevětším.
Vyžadují, aby naše mládež byla vzdělaná,
hluboce ideová, kulturní, aby si osvojovala všechny
poklady lidského vědění a tvořivě
je dále rozvíjela a aby co nejvíce hochů
a děvčat se stalo specialisty ve svém oboru.
Je proto naléhavým úkolem, aby mladí
lidé daleko lépe a dychtivěji než dosud
využívali všech možností k dalšímu
vzdělávání, jež nám vláda
tak bohatě dává a stále rozšiřuje
jako jednu z našich největších vymožeností
a o jaké v minulosti nejlepší synové
a dcery našich národů jen snili. Spolu s tím
se budeme snažit zvýšit účast mládeže
na rozvoji kultury, vědy, osvěty a vůbec
na veřejném životě, abychom mohli uvádět
v život poselství soudr. Gottwalda mládeži,
vyjádřené v hesle "Učit se hospodařit
- učit se vládnout".
Pro tuto cestu musíme získat všechny čestné
mladé lidi, i ty, kterým ještě dnes
předsudky brání vidět dopředu
a kteří ještě nenašli své
pevné místo v našich řadách.
Věříme v lidi a proto jsme přesvědčeni,
že není v tomto státě poctivého
mladého člověka, kterého bychom nezískali
pro společnou práci na tomto vznešeném
díle výstavby naší vlasti.
V tomto přesvědčení nás utvrzují
dosavadní velké výsledky, jichž jsme
dosáhli, nevyčerpatelné zdroje energie, jež
jsou v naší mládeži a lidu a vědomí,
že s námi jdou miliony mládeže ze všech
zemí světa, jak nám to znovu potvrdily letošní
Světový festival mládeže a studentstva,
Kongres mládeže v Bukurešti a Kongres studenstva
ve Varšavě. Tato tři velká setkání
mládeže ukázala názorně, že
mladí lidé, a stejně tak jistě i všichni
pracující, bez rozdílu národností,
barvy, rasy i odstínu v politických názorech
si mohou porozumět a žít v bratrské
shodě a že mohou odrazit úspěšně
všechny zločinné machinace různých
kazimírů. (Předsednictví převzal
místopředseda Žiak).
Taková se tedy před námi otvírá
cesta - cesta nevídaného rozkvětu naší
vlasti. Po této cestě nás vede naše
vláda Národní fronty v čele s milovanou
Komunistickou stranou Československa, vláda, která
tolikrát názorně dokázala, že
je nejlepším přítelem mládeže.
A jistě nemůže být pro nás, mladé
občany této republiky, větší
a šlechetnější ctižádosti
než dát do služeb tohoto programu všechno
nejlepší, čeho jsme schopni, své nejlepší
myšlenky, city a činy, všechny svoje síly.
(Dlouhotrvající potlesk.)
Podpredseda Žiak: Ďalším prihláseným
rečníkom je pán posl. Pokojný.
Prosím, aby sa ujal slova.
Posl. Pokojný: Pán prezident, vážené
Národné shromaždenie!
Už o niekoľko mesiacov ukončíme prvú,
Gottwaldovu päťročnicu. Päť rokov vo
vývoji štátu a národa síce nepredstavuje
dlhú dobu, no uplynulých päť rokov v našom
ľudovodemokratickom zriadení, najmä pri utváraní
a prebudovaní nášho hospodárskeho života,
má význam priamo historický. Predtým
celé naše hospodárstvo spočívalo
na kapitalistických základoch, celé bolo
orientované smerom na kapitalistický západ,
ba bolo s ním pevne späté. Preto bolo treba
stavať celkom nové základy. Základy
hospodárstva socialistického, v ktorom niet už
viac vykorisťovania človeka človekom, ale ktoré
slúži už len pracujúcemu ľudu.
Predovšetkým bolo treba od základov prebudovať
nás priemysel. Jednak prebudovať a aj znovu vybudovať,
a to podľa plánu Gottwaldovej päťročnice.
So zadosťučinením môžeme konštatovať,
že dielo tohto mohutného budovateľského
úsilia sa v podstate zdarilo. Za to môžeme na
prvom mieste ďakovať nášmu pracujúcemu
ľudu, ktorý pochopil prevratný význam
päťročnice a vynaložil všetky svoji
sily, aby sa zdarila.
Pravda, tu i tam sa vyskytly i nedostatky a chyby, ale pri takom
búrlivom raste, akým sa vyznačovalo tempo
prebudovania nášho hospodárstva a tvorba materiálnej
a technickej základne ďalšej výstavby
socializmu, inak to nebolo ani možné. Je celkom prirodzené,
že bez ťažkostí a prekážok nemôže
byť ani zrod takého obrovitého diela, ako je
položenie pevných základov budovy socializmu.
No rozhodujúci je veľký a krásny cieľ,
za ktorým kráčame a pre ktorý žiadna
prekážka nemôže byť taká, aby
sme ju s odhodlaním nadšene a smelo neprekonali.
Vláda Československej republiky a s ňou všetok
náš pracujúci ľud s hrdosťou môže
poukázať na skutočnosť, že ciele
päťročnice boly dosiahnuté a že na
jej konci vidíme stáť Československo
celkom prerodené v novej jeho radostnejšej tvárnosti,
Československo na úspešnej ceste ku konečným
métam socializmu. A toto je to nejhlavnejšie a najdôležitejšie.
Mimoriadne významné následky mala zmena hospodárskej
a spoločenskej základne v našej ľudovodemokratickej
republike najmä pre Slovensko. Prudké tempo spriemyselňovania
Slovenska za pomoci bratských odborníkov a celej
českej robotníckej triedy spôsobilo, že
sa do značnej miery mohly vyrovnať štrukturálne
hospodárske rozdiely medzi východnou a západnou
časťou republiky. Zo Slovenska stáva sa i pri
výraznom poľnohospodárskom charaktere krajiny
krajina priemyslová so všetkými známkami
takejto zmeny. Za uplynulých päť rokov v plodnom,
nerušenom spolunažívaní národov
republiky čo do hospodárskeho, politického
a následkom toho aj kultúrneho vyrovnania viac sa
vykonalo, ako za celých 20 rokov predmníchovskej
republiky. Odstránením až krikľavých
hospodárskych a kultúrnych rozdielov medzi východom
a západom republiky spolužitie našich národov
dostalo úprimnú bratskú náplň,
čo predtým za vlády kapitalizmu nebolo, nakoľko
československý monopolisti mali vykorisťovateľský
záujem na šírení trhlín medzi
českým a slovenským ľudom. Dnes však
môžeme radostne konštatovať, že naša
ľudovodemokratická republika je naozaj jednotná
a spoločné sú aj záujmy všetkého
jej obyvateľstva. Toto je tiež jeden veľký
kladný prínos päťročnice.
Zijeme novým, rušným, no pritom povznášajúcim
životom, ktorý je tak odlišný, keď
ho porovnávame s tým, čo predtým bývalo.
Vybudovaný ťažký priemysel, zachytené
mocné prírodné sily skrotených vodných
tokov, odkryté a stále sa odkrývajúce
prírodné bohatstvá v útrobách
zeme, nové školy, učilištia, katedry,
vzorné nemocnice, veľkolepé stavby, o akých
sa nám predtým na Slovensku ani nesnívalo,
veľkorysé mechanizovanie a postupné združstevňovanie
poľnohospodárskej výroby na dedine atď.,
toto všetko slúži len a len nášmu
pracujúcemu ľudu. A tak odstránením
vykorisťovateľských tried odstránené
boly všetky tie pramene zla, ktoré zaviňovaly
kedysi biedu a zaostalosť slovenského pracujúceho
ľudu v takej miere, že stotisíce Slovákov
musely hľadať obživu v ďalekej cudzine.
V päťročnici položená materiálna
a technická základňa predstavuje silu na
ďalšie budovanie republiky. Pritom si uvedomujeme, že
vedľa búrlivého rastu priemyselnej výroby
vzniká nový život aj na našej dedine.
Pripomíname si slová z prejavu prezidenta Klementa
Gottwalda na IX. sjazde KSČ, že v záujme úspešného
vybudovania socializmu je nevyhnutné získať
roľníka na dedine. Získať roľníka
nielen k družstevnej myšlienke, ale i k pokrokovej poľnohospodárskej
výrobe vôbec. Radikálna mechanizácia
poľnohospodárskej výroby umožňuje,
že náš roľník pomocou využitia
osvedčených strojov a pri použití moderných
agrotechnických vymožeností môže
s menšou námahou viac produkovať. Doterajší
vývoj však jasne ukázal, že naše
poľnohospodárstvo i pri veľkom pokroku zaostáva
ešte za rýchlejším rastom priemyslu. Kým
priemyselná výroba v päťročnici
zvýšila sa dvojnásobne, poľnohospodárska
výroba vzrástla iba o tretinu. Preto vláda
republiky celkom správne robí konkrétne opatrenia
na vyrovnanie tohto nepomeru. Pri budovaní socializmu ako
robotnícka, tak aj roľnícka výrobná
složka sú rovnako dôležité a obe
tesne súvisia.
Niet sporu o tom, že pre úspešné budovanie
priemyslu a iných spotrebných statkov je životne
dôležité zaistiť pracujúcim dostatočné
množstvo potravín. Bez nich by zastala všetka
výroba a pri ich nedostatku by došlo k poruchám
vo výrobe. Rovnako závisí hladký,
bezporuchový chod výroby ľahkého a potravinárskeho
priemyslu od dodávok technických plodín a
produktov dorábaných roľníkmi, ako je
ľan, konope, olejnaté rastliny, koža, atd. Preto
je vysokým štátnym záujmom, aby osvedčené
nové výrobné vymoženosti v poľnohospodárstve
našly si cestu aj do najposlednejšej dediny a aby takto
uvedomelý, pokrokový náš roľník
chopil sa nových obhospodarovacích metód
a pričinil sa o zvýšené výnosy
na družstevných i súkromných poliach,
ako aj o zvýšenie užitkovosti chovných
zvierat. Je to i jeho vlastný záujem, keďže
zvýšený výnos znamená i zvýšený
príjem. Vláda sleduje hmotné i kultúrne
zvýšenie úrovne roľníka: len nedávno
zvýšila výkupné ceny poľnohospodárskych
produktov o 24 až 46%. V socializácii dediny môžeme
už teraz zaznamenať pozoruhodné úspechy,
nakoľko socializácia dediny je na postupe napriek
rozličným ťažkostiam a nedostatkom. Ak
uvážime, že náš roľnícky
stav pod vplyvom nepriazne v minulosti bol silne konzervatívny
a vôbec nedôverčivý k novotám,
hoci čo najosožnejším, treba podporovať
šírenie družstevného hnutia pomocou trpezlivého
a neprestajného presvedčovania, že je v jeho
vlastnom záujme, aby si osvojil nové, pokrokové
formy obhospodarovania pôdy.
Veľká materiálna a technická pomoc,
ktorú vláda najmä na poli investičnej
výstavby chce poľnohospodárstvu poskytnúť,
bude znamenať, že prichádzajú do súzvuku
dve najdôležitejšie výrobné složky,
robotníctvo a roľníctvo. Len pri dobrom, plodnom
súzvuku týchto složiek môže pokračovať
úspešné budovanie socializmu v našej vlasti.
Uvedomujeme si, že to boly bývalé vládnuce
vykorisťovateľské triedy, ktoré často
stavaly robotníka a roľníka proti sebe. Robily
to preto, aby mohly ešte viac vyrorisťovať pracujúceho
človeka. Boly to umele vyvolávané rozpory,
lebo v skutočnosti robotník a roľník
sú najprirodzenejším spojencom proti vykorisťovateľom
a celému ich systému. Spojená robotnícka
a roľnícka trieda sú oporou a základom
štátu. Vláda republiky šťastne sa
opiera - ako to predniesol pán predseda vlády vo
vyhlásení - o vlastenecké cítenie
a presvedčenie nášho roľníctva
a robotníctva. Vlastenectvo nášho ľudu
je hlboké a úprimné. Dnešné socialistické
vlastenectvo, na rozdiel od minulého hejslovančenia,
je podložené skutočnou a reálnou prácou
pre národ, presvedčivými budovateľskými
výsledkami. Žiarivým vzorom nášmu
človeku je národný hrdina Július Fučík,
zápalistý vlastenec, ktorého bojovnú
povahu a charakterovú silu nemohlo zlomiť ani najbeštiálnejšie
mučenie gestapom. Fučík nás do dôsledkov
učí milovať svoju vlasť a jeho širšie
slovanské vlastenectvo nám ukazuje cestu, aby sme
milovali sovietskeho človeka, ako ho miloval a učil
sa od neho aj on. (Potlesk.) Nový slovenský
a český človek, nadchnutý uvedomelým
socialistickým vlastenectvom, nestrpí nikdy viac
nad sebou vykorisťovateľov, no ani sám nechce
nikoho vykorisťovat. Naše dnešné socialistické
vlastenectvo naväzuje na najkrajšie, najvzácnejšie
tradície minulosti, ako to bol vyjadril aj náš
veľký pevec Ján Kollár: "Sám
svobody kdo hoden, svobodu zná vážiti každou;
ten kdo do pout jímá otroky, sám je otrokem".
(Predsedníctvo prevzal podpredseda Valo.)
A tak národy Čechov a Slovákov, budujúce
svoju socialistickú vlasť, súčasne húževnate
bojujú aj za mier a slobodu nielen svoju, ale aj za slobodu
všetkých národov na svete. Ako vášniví
prívrženci a zastancovia mieru sme proti vykorisťovaniu,
nech sa deje akýmkoľvek spôsobom, sme proti
utláčaniu národov, no sme predovšetkým
proti imperialistickým vojnám. Preto chceme, aby
boly všetky rozpory medzi mocnosťami urovnané
vo smysle návrhov Sovietskeho sväzu. V duchu tejto
mierovej politiky nemôže nám byť ľahostajné,
čo sa deje na západných hraniciach našej
vlasti. Uznáváme, že veľký nemecký
národ má plné právo na život
v sjednotenej nemeckej vlasti. Je na čase, aby sa nemeckému
národu dostalo mierovej smluvy, ako sa o to neúnavne
usiluje Sovietsky sväz. Nám nemôže byť
ľahostajné, či na hraniciach máme dobrého,
mierumilovného priateľa, alebo útočného
suseda s vojnovými úmyslami. Výsledok posledných
podvodných volieb v západnom Nemecku je priamo hrozbou
našej republike. Preto si uvedomujeme, že v tejto situácii
je pre nás príkazom ešte lepšie a pevnejšie
sa somknúť okolo našej vlády, vlády
obrodeného Národného frontu pod vedením
Komunistickej strany Československa, aby sme tak v kľude
a v pokoji všetci, robotníci, roľníci,
pracujúcia inteligencia, komunisti i nekomunisti, mohli
spoločne budovať svoj lepší domov a prispieť
aj k udržaniu svetového mieru medzi národmi.
My, príslušníci Strany slobody, vládu
Československej republiky v tomto jej snažení
budeme všemožne podporovať. (Potlesk.)
Podpredseda Valo: Ďalším prihláseným
rečníkom je súdruh posl. Pašek.
Prosím, aby sa ujal slova.
Posl. Pašek: Soudruzi poslanci!
Projednáváme vládní prohlášení
v době, kdy boj za mír docílil řady
významných úspěchů, které
přinesly určité uvolnění napětí
ve světě a jsou úspěchem mírového
tábora a všech pokrokových lidí světa.
Je nesporné, že úspěšná
výstavba naší socialistické vlasti byla
a je velkým přínosem v tomto dějinném
zápolení. Prohlášení vlády,
jakož i rozprava k němu ukázaly, že veškeren
náš lid je i nadále odhodlán učinit
vše, co je v jeho silách, aby byl mír zachován.
Mírová politika naší strany a vlády
má své hluboké kořeny v tom, že
veškeré naše počínání
je zaměřeno výlučně k uskutečnění
štěstí a blahobytu našich národů.
Budování socialismu v naší vlasti znamená
pro všechen náš pracující lid mír,
rozkvět rodné země a pokojné soužití
se všemi národy a zejména s naším
německým sousedem.
Ztotožňuje se plně s tím, že naše
vláda je ochotna v zájmu našeho lidu a v zájmu
míru v Evropě poskytnout plnou aktivní pomoc
pro vítězství spravedlivých požadavků
německého lidu, pro uzavření mírové
smlouvy a demokratického sjednocení mírumilovného
Německa, zvláště nyní, kdy v
západním Německu se dostávají
znovu k mocí nositelé revanšismu a militarismu,
kteří přejímají reakční
a agresivní cíle poraženého hitlerovského
fašismu.
Československá republika a všechen náš
lid pozorně sleduje události a vývoj v západním
Německu a bude stát ostražitě a bděle
na stráži. Přejeme německému
lidu mír, svobodu, nezávislost a pevně podporujeme
sjednocení Německa na mírumilovném
základě, neboť v tom vidíme záruku
míru a pokojného žití nejen Němců,
ale i našich národů. (Potlesk.)
Zvláště nyní, kdy se podařilo
Adenauerově klice za pomoci amerických monopolistů
vyhrát volby v západním Německu a
kdy znovu před našimi národy vyvstává
nebezpečí útočnosti německého
militarismu a revanšismu, je v zájmu nejen našich
národů, ale i všech pokrokových sil
v Německu, učinit přítrž tomuto
nebezpečí. Jediná cesta, která k tomu
vede, je sjednocení Německa jako mírumilovného
a demokratického státu. To odpovídá
jak přáním německého lidu,
tak i zájmům a přáním všech
národů sousedících s Německem.
Naše národy, které v průběhu
svých dějin nabyly krutých zkušeností
s německým militarismem a které v boji proti
němu za svou národní existenci přinesly
nesčetné oběti svých nejlepších
synů a dcer, jsou naplněny jediným přáním,
aby sjednocené Německo vedli demokratičtí
a mírumilovní představitelé německého
lidu. (Potlesk.) V představitelích Německé
demokratické republiky, v demokraticky smýšlejících
Němcích, v jejich snahách a činech
vidíme německé vlastence, kteří
po desetiletí sváděli boj proti těm
reakčním a válkychtivým silám
v Německu, které za posledních 40 let přivedly
již dvakrát k neštěstí svůj
národ jakož i řadu národů Evropy
a světa. Mírová politika NDR a boj pokrokových
sil v západním Německu za demokratické
řešení německé otázky
má plnou podporu našich národů a pokrokových
lidí celého světa. (Potlesk.)
Jsme přesvědčeni, že mírové
návrhy sovětské vlády, tlumočené
v její notě z 15. srpna t. r. vládám
tří velmocí, obsahují řešení
německého problému, jaké odpovídá
zájmům německého národa i zájmům
národů s ním sousedících. Pokus
amerických monopolistů využít Adenaerova
vítězství k dalšímu posílení
agresivních úmyslů proti Sovětskému
svazu a státům lidové demokracie, hlavně
Polsku a Československu, ohrožuje daleko více
západní sousedy Německa. Nedávné
historické zkušenosti ukazují, že právě
oni byli především cílem dobyvačných
plánů německých militaristů.
Nemůže být pochybnosti, že jakékoliv
pokusy novonacistické soldatesky, řízené
americkými monopolisty, skončí jako v minulosti
úplným krachem a fiaskem. (Potlesk.)