Vývoj vlastních oběžných prostředků
je ovlivňován nejen růstem výroby,
ale i řadou dalších činitelů.
Zrychlení jejich obratu je z hlavních problémů
našeho hospodaření. Zrychlení obratu
oběžných prostředků předpokládá
snížení rozpracovanosti ve výrobě,
zrychlení dodávek mezi podniky, pořádek
ve hmotném zásobování, včasné
aktivování investic vlastní výroby
a vůbec přísnou plánovací kázeň.
Pro státní rozpočet znamená zrychlení
obratu oběžných prostředků uvolnění
peněz na další úkoly výstavby
socialismu.
Strana i vláda proto požadují na hospodářských
ministerstvech, hlavních správách a podnicích,
aby starost o zrychlení obratu vlastních oběžných
prostředků měly za prvořadý
politický úkol. Zvláště je třeba,
aby se jím zabýval těžký průmysl
a vnitřní obchod, v jejichž oborech jsou umrtveny
značné prostředky v t. zv. nadměrných
zásobách. Tyto zásoby se v roce 1952 v některých
odvětvích nejen nesnížily, ale naopak
vzrostly. Byl to důsledek nedostatků v plnění
plánu výroby, plánu investic i plánu
maloobchodního obratu. "Nadměrné zásoby"
jsou zásoby narůstající bez plánu
a živelně, povětšině jako výsledek
neplnění plánu či chyb v jeho plnění.
Některé podniky vyráběly bez ohledu
na plán zboží, které se jim vyrábí
nejsnáze nebo u kterého s nejmenším
napětím dosáhnou plánované
akumulace. Nelze však trpět, aby nám kvůli
takovémuto postupu vázlo na př. kompletování
vyráběných strojních zařízení,
aby nebyly na trhu některé předměty
běžné potřeby, aby bylo vyráběno
některého zboží na léta dopředu,
zatím co jiného není, aby chyběly
náhradní součástky a aby nám
v zásobách zboží, jež jsme neplánovali
vyrábět na sklad, byly umrtvovány, ne-li
dokonce mrhány, finanční prostředky.
Vedoucí podniku musí dbát o urychlení
obratu oběžných prostředků podle
zkušeností nejlepších podniků.
Výsledky jejich práce na tomto poli je třeba
považovat za jeden z nejdůležitějších
ukazatelů při zhodnocováni jejich činnosti.
Náš stát věnuje velikou péči
rozvoji zemědělství. Růst zemědělské
výroby je jedním z hlavních úkolů
budování socialismu. Proto je na přímou
péči o zvelebení rostlinné i živočišné
výroby ve státním rozpočtu na rok
1953 věnováno okrouhle 31/2 mld Kčs, nepočítaje
v to náklady na zemědělské výzkumnictví.
Miliardové částky věnuje stát
na rozšíření, údržbu a opravy
strojního parku strojních a traktorových
stanic. Velmi značné částky jsou zařazeny
na zlepšení kulturních poměrů
naši vesnice, na jesle, dětské útulky,
kuchyně, prádelny, na rekreaci zemědělských
pracovníků v lázních, na kulturní
jizby, čítárny atp.
Mnohostrannou pomoc poskytuje stát rozvoji JZD. Děje
se to v různých formách úlev i příspěvků,
ve slevách a úlevách nákladů
na hospodářsko-technické úpravy pozemků,
děje se to i ve výhodném poskytování
úvěrů na provoz a výstavbu družstevního
hospodářství. Tato státní péče
se v roce 1953 zvyšuje v důsledku růstu družstevního
hnutí mezi našimi zemědělci v uplynulém
roce a protože lze i letos očekávat další
růst JZD. Úvěrové prostředky
na výstavbu a rozvoj JZD se zvyšují v roce
1953 proti předchozímu roku o 50 %; to znamená
ovšem i růst odpovědnosti za řádné
hospodaření jimi, za plněm jejich plánu,
za správné využití úvěrů
podle jejich účelů. Zde připadá
význačná role Státní bance
a Investiční bance.
Síla našich jednotných zemědělských
družstev je v jejich síle vnitřní, v
pevnosti jejich discipliny členské, pořádku
v jejich financích. Proto také nedávno strana
a vláda schválily pevný řád
pro úvěrováni našich jednotných
zemědělských družstev, která
nevybudujeme subvencemi - a subvenci je i nerozvážně
poskytnutý nepodložený, nekontrolovaný
a nakonec nenávratný úvěr - nýbrž
výchovou k hospodárnosti a s rozvahou poskytovanou
finanční pomocí, která cestou dobře
organisovaného úvěru pomůže nejen
provozu a výstavbě družstva, ale naučí
je i dobře hospodařit.
Plán generálních oprav se v roce 1953 proti
roku 1952 téměř ztrojnásobuje. Otázce
generálních oprav nebyla dosud věnována
patřičná péče, přesto,
že jde o věc veledůležitou pro další
rozvoj našeho hospodářství. Na správném
plánováni a prováděni generálních
oprav závisí potřeba investic - včas
provedená generální oprava nám ušetři
mnohou novou investici a předejde mnohým zbytečným
poruchám, snižujícím objem výroby
a ohrožujícím plněni plánu. Právě
proto, že plnění plánu generálních
oprav v mnohých ministerstvech dosud pokulhávalo,
klade strana a vláda v roce 1953 na tuto otázku
mimořádně zvýšený důraz.
Druhou největší skupinou státních
výdajů - po výdajích na rozvoj národního
hospodářství - jsou prostředky věnované
na kulturní a sociální opatření.
Již ve srovnáni dnešní spotřeby
kulturních statků s jejich spotřebou v roce
1937 jsem ukázal, jak mohutně vzrostla a roste tato
spotřeba v lidově demokratickém Československu.
V návrhu státního rozpočtu na rok
1953 je plánován další růst kulturně
sociálních opatření. Tak se zvyšuje
- ve srovnáni s rokem 1952 - počet lůžek
v nemocnicích a porodnicích o 6,5 %, počet
míst v jeslích o 9,4 %, počet dětí
v mateřských školách o 10,4 %, počet
žáků v národních a středních
školách o 5,6 %, počet vysokoškolských
posluchačů o 11,3 %. Z úhrnné částky
111,1 mld Kčs vydávané na tyto účely
připadá na školství a osvětu
33,9 mld Kčs, na sociální opatření
52,4 mld Kčs a na zdravotnictví 24,8 mld Kčs.
Z celkových státních prostředků,
věnovaných na kulturně-sociální
opatření připadá na jednoho obyvatele
8.812 Kčs, z výdajů na školství
a osvětu 2.692 Kčs, z výdajů sociální
povahy 4.159 Kčs a z výdajů na péči
o zdraví 1.961 Kčs.
K takovému stavu nikdy žádný kapitalistický
stát nedospěl a nemůže dospět.
My však ani na něm nechceme a nemůžeme
ustrnout. Budeme i nadále rozšiřovat péči
o kulturní a sociální, zdravotní opatření.
Je však nutné, aby peníze na tyto účely
byly vydávány vždy hospodárně,
protože je velmi dobře možné dosáhnout
lepším využitím daných prostředků
mnohem více než dosud zatím jsme ještě
nevybudovali dokonalý systém hospodárnosti
v kulturně sociálních opatřeních.
Nemáme vědecky propracované a mobilisační
normy výdajů, které by nám ulehčily
sestavení státního rozpočtu i kontrolu
jeho plnění.
Nejde tu však o organisační shora prováděná
opatření. Jde o iniciativu pracujících,
o přesvědčeni pracovníků v
kulturním životě, že je třeba zacházet
s prostředky vyprodukovanými našimi dělníky
vskutku účelně a hospodárně.
Rok 1952 zůstane mezníkem ve vývoji organisace
naší vědy, protože bylo přikročeno
ke zřízeni Československé akademie
věd, Slovenské akademie věd a Československé
akademie zemědělských věd. Akademie,
jak jí rozumí socialismus, má být
organisátorem a nítitelem vědeckého
pokroku. Rozpočtová částka blížící
se téměř jedné miliardě Kčs
je důkazem, že náš stát zabezpečuje
nejen svobodu rozvoje vědeckého bádání,
ale staví je i na pevnou hospodářskou základnu.
Výdaje na obranu a bezpečnost našeho státu
činí celkem 9,7 % úhrnu státních
výdajů. Je to částka poměrně
značná, ale bylo by chybou nepostavit se čelem
ke skutečnosti a nebýt připraven hájit
věc míru v případě ohrožení
všemi silami a prostředky.
Vládní prohlášení ze dne 16.
t. m. o tom praví:
"Naše armáda se opírá o stále
se rozvíjející průmysl, který
ji zabezpečuje v rostoucí míře všemi
materiálními potřebami. Náš pracujicí
lid nebude ani nadále litovat žádných
obětí, aby dával své armádě
všechno, co potřebuje pro úspěšnou
obranu vlasti."
Správní státní orgány si vyžadují
nákladu 18,8 mld Kčs. V posledních letech
bylo sice podniknuto mnoho opatření ke zlevněni
státního aparátu, avšak všechny
možnosti zjednodušení, lepší organisace
práce a zlevnění státní správy
nejsou dosud zdaleka vyčerpány. Je zapotřebí
jít důsledně po linii zmenšování
státního aparátu a především
je potřebí zamezit jeho zbytnění.
Zavedením mzdových fondů byla v roce 1952
značně upevněna kázeň a byly
vytvořeny předpoklady pro dokonalejší
sestavení plánu práce na rok 1953. Přesto
však nemohlo toto opatření zcela zabránit
vzrůstu správního aparátu v některých
úsecích. Globální ukazatelé
plánu práce je třeba doplnit podrobnými
rozvrhy podle úkolů té které organisace.
Proto se strana a vláda při schvalováni státního
plánu hospodářského rozvoje na rok
1953 usnesly, aby byla zavedena systemisace všech správních
pracovních míst.
Novým úkolem, který při tom připadá
finančním orgánům, je registrace schválených
systemisovaných osobních stavů administrativních
pracovníků, výše mezd a jejich měsíčních
průměrů, mzdových fondů a správní
a hospodářské režie.
Rád bych se ještě zmínil o rozpočtech
národních výborů, které podle
nové zákonné úpravy (zákon
č. 81/1952 Sb.) jsou samostatné a vyrovnané.
Národní výbory již nečerpají
ze státních prostředků bez ohledu
na to, jakých příjmů samy dosáhly,
nýbrž musí držet svoje výdaje v
mezích svých skutečně dosažených
vlastních příjmů a v mezích
plánovaných přídělů
ze státních daní. To je jim pobídkou,
aby se aktivně staraly o splnění plánu
státních příjmů a aby se tak
staly aktivními činiteli státní moci
pracujícího lidu i na tomto poli.
Letos jsou do soustavy hospodaření národních
výborů po prvé přímo zapojeny
podniky místního průmyslu a komunálního
hospodářství svými příděly
a odvody, takže se jejich hospodářské
výsledky přímo projevují v hospodaření
národních výborů. Tak se dostáváme
k tomu, aby byl vzbuzen i finanční zájem
národních výborů na funkci uspokojení
potřeb obyvatelstva.
Celkové výdaje národních výborů
jsou stanoveny v návrhu státního rozpočtu
částkou 70,1 mld Kčs, a jejich vlastní
celkové příjmy částkou 15,1
mld Kčs; rozdíl ve výši 55 mld Kčs
je hrazen přídělem ze státních
daňových příjmů.
Národní výbory jsou základním
článkem organisace naši společnosti.
Jejich činnost se přímo týká
milionů našich občanů a jejich denního
života. Valná většina jejich rozpočtových
výdajů (65,2 %) jde na kulturní a sociální
opatření, na bezprostřední péčí
o obyvatelstvo. Národní výbory jsou odpovědny
za to, jak jsou obyvatelstvu poskytovány místní
služby, jak na příklad pracují opravářské
a údržbářské dílny. Odvody
komunálních podniků, které dříve
plynuly do rozpočtu ministerstva vnitra, tvoří
dnes hlavní složku vlastních příjmů
národních výborů. Protože národní
výbory hospodaří jen v rámci svých
příjmů, je v jejich vlastním zájmu,
aby kontrolovaly hospodaření komunálních
podniků, jejich účetnictví, zásoby,
mzdové hospodářství i cenovou kalkulaci.
Nezastírejme si, že právě v těchto
směrech nebylo dosud všechno vykonáno, a uvědomme
si, že nesprávné plnění funkce
komunálních podniků, předražování,
nesolidní a zdlouhavé práce i to, že
se namnoze člověk v čas potřeby pomoci
podniku těžko dovolá, působí
mnoho škod a tedy i spravedlivého rozhořčení.
Na tomto poli tedy čeká naše národní
výbory ještě mnoho práce a mnoho odpovědnosti.
Jde tu jak o činnost komunálních podniků,
tak o jejich vlastní finanční hospodářství.
Odstrašujícím příkladem špatného
finančního hospodaření byl sdružený
komunální podnik v Karlových varech, kde
finanční hospodářství a administrativa
vůbec tvořily neproniknutelnou spleť, kde se
nevedlo provozní účetnictví, kde nebylo
kontrolní oddělení, kde bujely zlořády
jako fingované nákupy materiálu, machinace
s motorovými vozidly, černé mzdy atd. Výsledky
hospodaření tu ovšem byly ztrátové
a podnik vstoupil na jaře loňského roku do
likvidace.
Soudružky a soudruzi, paní a pánové,
státní rozpočet je v našem hospodářství
souhrnnou bilancí úkolů, které před
nás staví pro běžný rok náš
pětiletý plán. Zabírá v sobě
gigantické úkoly naší investiční
výstavby, úkoly plynoucí nám z rozvíjení
našich plánovaných kulturních i sociálních
opatření, úkoly obrany naší státní
bezpečnosti, úkoly, plynoucí z budování
našeho lidově demokratického státu,
úkoly i našich, lidu v jeho běžném
životě nejbezprostředněji sloužících
útvarů: národních výborů
a komunálních podniků.
Rok 1953 bude po věky poznamenán dvěma pro
všechny pokrokové lidi světa tragickými
událostmi: odchodem soudruha Stalina a odchodem soudruha
Gottwalda. V duchu obou těchto velikých lidí
je jít neoblomně a pevně a s budovatelskou
radostí vpřed a uvádět v život
jejich dílo, uctívat jejich nehynoucí slávu
pomníkem nad kámen i spěž pevnějším:
oddanou a poctivou prací na díle socialismu.
Soudružky a soudruzi, paní a pánové,
navrhuji jménem vlády, aby Národní
shromáždění schválilo návrh
rozpočtového zákona a státního
rozpočtu na rok 1953 tak, jak vám byl předložen.
Tento návrh vyrůstá z velikých úspěchů,
kterých dosáhl náš pracující
lid vedený Komunistickou stranou Československa
v čele se soudruhem Gottwaldem. Je projevem veliké
a stále se rozvíjející síly
našeho hospodářství a napomáhá
dalšímu růstu sil naší vlasti.
Je nástrojem budování míru. Je v něm
vyjádřena ohromná dynamika rozvoje našeho
hospodářství, dynamika plynoucí z
tvořivé iniciativy svobodné masy pracujících.
Návrh rozpočtu klade před nás všechny
veliké úkoly, které však mohou být
splněny, budeme-li se řídit zásadami
vytyčenými soudruhem Gottwaldem na celostátní
konferenci Komunistické strany Československa v
prosinci minulého roku a budeme-li se řídit
zářivým příkladem pracujícího
lidu Sovětského svazu.
Po vítězném únoru jsme se dali do
práce na plnění prvních úkolů
pětiletky. Nyní se blížíme k
jejímu splnění a v některých
oborech i překročeni.
Státní rozpočet je směrnice díla
tedy: pod vedením naší rodné, Komunistické
strany Československa, pod vedením našeho presidenta
Antonína Zápotockého vpřed k jeho
uskutečnění! (Dlouhotrvající
potlesk.)
Předseda (zvoní): Děkuji soudruhu
ministrovi za jeho projev. Dávám slovo předsedovi
rozpočtového výboru a zpravodaji ke státnímu
rozpočtu na rok 1953 posl. Valo.
Zpravodajca posl. Valo: Súdruhovia a súdružky.
Vážení priatelia!
Predložený štátny rozpočet na rok
1953, na posledný rok Gottwaldovej päťročnice,
predstavuje úhrnnú sumu v príjmoch 435,207,287.000
Kčs, vo výdavkoch 430,910,216.000 Kčs a predpokladá
prebytok 4.297,071.000 Kčs. Úlohy, ktoré
pred nás stavia posledný rok päťročnice,
sú veľké. Náš pracujúci
ľud a jeho vlád zaisťujú na splnenie týchto
veľkých úloh potrebné peňažné
prostriedky. Splnenie týchto úloh smeruje k uspokojeniu
stále rastúcej životnej a kultúrnej
úrovne našich pracujúcich a práve preto,
aby tento cieľ bol dosiahnutý, treba neustále
zvyšovať našu výrobu a využívať
najvyššiu techniku. Sme si toho jasne vedomí
a preto sa náš rozpočet predovšetkým
sústreďuje na ďalšie rozšírenie
a upevnenie našej priemyselnej a poľnohospodárskej
výrobnej základne a výroby vôbec. (Predsedníctvo
prevzal podpredseda dr Polanský.)
Náš štátny rozpočet, ktorý
je dôležitým nástrojom rozvoja nášho
národného hospodárstva, je rozpočtom
mieru, ako to vyplýva za samej hospodárskej základne
nášho ľudovodemokratického štátu.
Je výrazom tej mierovej politiky nášho ľudu
a vlády, ako o nej v minulom týždni hovoril
predseda vlády Viliam Široký vo vládnom
vyhlásení. Všetky položky štátneho
rozpočtu sú svedectvom toho, že naša socialistická
výstavba, slúžiaca záujmom našich
národov, je vedená zachovaním a upevnením
mieru medzi národmi, je vedená zásadou upevnenia
a zabezpečenia samostatnosti a nezávislosti našej
vlasti, je vedená zásadou zaistiť šťastie
a blaho nášho ľudu. Naše budovanie, rozširovanie
našej hospodárskej základne a stavba našich
priemyselných gigantov budú slúžiť
zabezpečovaniu a uspokojovaniu stále rastúcich
materiálnych a kultúrnych potrieb nášho
pracujúceho ľudu. Táto hospodárska základňa
zároveň slúži a bude slúžiť
zabezpečeniu našej štátnej a národnej
nezávislosti, slobode našich národov. Budovaním
nášho nového priemyslu a rozširovaním
našej výroby rastie aj obranyschopnosť našej
republiky, a to je tiež veľkým prínosom
našich národov v boji za zachovanie svetového
mieru. (Potlesk.)
My si prajeme mier, nemáme žiadnych ani územných,
ani iných požiadaviek voči žiadnemu štátu.
Plne rešpektujeme národné a štátne
záujmy každého národa. Je pre nás
samozrejmé, že tak, ako milujeme svoj štát,
svoju slobodu a nezávislosť, ctime a vážime
si slobodu, nezávislosť a práva na svojský
život národov iných. Chceme, aby takéto
vzájomné právo a úcta boly vodidlom
vo všetkých medzinárodných rokovaniach.
Vychádzame z múdrych slov s. Stalina, že môžu
byť dva rôzne systémy spoločenského
zriadenia vedľa seba v mieri, len je treba, aby bol vzájomný
rešpekt a úcta k právu národa, aby mohol
žiť podľa svojho tak, ako to tomu-ktorému
národu vyhovuje. (Potlesk.)
Kapitalistický a socialistický svet môžu
v mierovom súťažení dokázať,
ktorý svet má životnú oprávnenosť.
Mierovým súťažením sa najlepšie
ukáže výhoda toho-ktorého spoločenského
poriadku. Sme za okamžite uzavretie mieru na Kórei.
Sme za jednotné mierumilovné demokratické
Nemecko. No do tej doby, kým nebudú dané
všetky podmienky našej bezpečnosti, kým
nebude mier zaručený vzájomným odzbrojením,
nedáme sa nikým pomýliť. Ani nech nikto
neráta s tým, že nás bude môcť
prekvapiť. Budeme ďalej posiľňovať
našu obranyschopnosť, budovať našu armádu
a vybavovať ju všetkým potrebným, aby
nepriateľ nikdy nemohol počítať s ľahkou
korisťou. Po boku velikého Sovietskeho sväzu
a jeho slávnej a nepremožiteľnej armády,
v tábore mierumilovných štátov a spolu
so svetovým mierovým hnutím mier ubránime.
(Potlesk.)