Nejnovější organisační opatření,
která se poslední dobou v oboru tělesné
výchovy chystají, dají Sokolu pevnou a vymezenou
linii jeho další práce. Všem výkonným
tělocvikářům a sportovcům je
jasné, že nové začlenění
tělovýchovy podle pracovních sektorů
bude opět výlučně sloužit zintensivnění
činnosti a dalšímu zlepšení celkového
rozvoje.
Jako složka NF jest dnes Sokol platným činitelem
při výstavbě socialismu v naší
vlasti. Zúčastňuje se všech akcí
zajišťovaných v tomto směru stranou a
vládou a plní na tomto úseku činnosti
svědomitě své úkoly. Významný
úkol připadá sokolské organisaci nejen
na závodech, ale hlavně na vesnicích, které
v tomto období stojí na přechodu k vyšším
výrobním formám v zemědělství,
k družstevnictví.
Máme dnes již celou řadu dokladů o tom,
jak se příslušníci Sokola starají
o rozšiřování členských
základen JZD a o urychlené převádění
HTÚP. V Gottwaldovském kraji, odkud chci čerpati
své zkušenosti, uzavřeli soutěž
s krajem nitranským a dosáhli v ní mimořádného
úspěchu zásluhou všech složek NF,
v neposlední řadě zásluhou sokolské
organisace.
Krajský výbor Sokola v Gottwaldově se vážně
zabýval celým problémem a dovedl dobře
přenésti jeho těžiště na
jednotlivé okresy, které ve vzájemné
soutěži mezi sebou, ale také i s ostatními
složkami NF dosahují v obcích moravského
Slovácka a Hané, kde poměry politické
po této stránce jsou poněkud těžší
než jinde, velmi pěkných výsledků.
Tak na př. okresní výbor Sokola v Kyjově
vydal na všechny své jednoty a členy výzvu,
která je dokladem opravdu vážného chápání
situace, a v období měsíce října
překročil svůj závazek získání
30 členů pro JZD o 160%. Korunou úspěchu
v této přesvědčovací akci je
práce okresního výbora Sokola v Kroměříži,
který získal 62 %z celkového náboru
NF. Mimo tento úkol se Sokol velmi pěkně
zapojil v akci žňových a řepných
brigád a vydatné pomoci při stavbách
a adaptací kravínů, vepřinců
atd. Je to několik desítek tisíc dobrovolných
brigádnických hodin, které svědčí
o tom, že Sokol mimo svou tělovýchovnou činnost
provádí i dobrou činnost budovatelskou.
K této sokolské práci na vesnici musíme
si vzít přiklad a vzor ze sovětské
organisace Kolchozník, která sdružuje pracovníky
kolchozu. Ač je v činnosti teprve od skončení
Velké vlastenecké války, přece vykonala
již tolik dobré práce, že mnozí
z jejich příslušníků získali
v tomto roce tituly při mistrovství Sovětského
svazu v nejrůznějších sportech. A z
práce sovětských kolchozů, z toho,
jak dobře plní své hospodářské
plány, vidíme nejlépe, že tělovýchova
a sport zemědělcům neškodí, že
jim naopak pomáhá k lepšímu plnění
pracovních úkolů.
Akce celostátního charakteru odrážejí
se i v Sokole jako důležitá součást
celkové výchovné činnosti členstva.
Na vesnici, kde zpravidla Sokol je nejmasovější
organisací, zvláště významný
úkol připadá právě jemu v tomto
ohledu. Příprava občanských besed,
slavností, akademií, připadá Sokolu,
který velmi těsně pracuje s MNV a s KSČ.
Tam, kde vzájemná podpora těchto složek
je nejlepší, tam se také projevují výsledky
této plodné spolupráce po všech stránkách.
Jsou sice ještě místa, kde k této spolupráci
nedochází, a to je, myslím, právě
chyba politických činovníků v Národní
frontě i v lidosprávě, že nepomáhají
tam, kde pomoci je třeba. Odsouzeníhodný
je naprosto nedostatečný zájem o tělovýchovu
v řadách učitelského sboru. Učitelé
raději přijímají sebemenší
funkce jiné před funkcemi v Sokole, i když
mají způsobilost vést tělesnou výchovu.
A je samozřejmé, není-li zájem ve
složkách NF a u těch, kteří k
tomu mají nejblíže, u učitelů,
že se to odráží i v nezájmu lidosprávy
samé, že Sokol zůstává osamocen,
a nemá-li vlastních iniciativních činovníků,
že živoří a s ním celý kulturní
a osvětový život na vesnici. Sokolští
pracovníci na vesnici jistě s velkou radostí
uvítají projednávaný zákon,
který v § 8 jasně hovoří o nejužší
spolupráci výboru pro tělesnou výchovu
a sportu s národními výbory. Tímto
opatřením jistě se nebudou opakovat případy
letošního roku, kdy okresní tělovýchovní
inspektoři místo zajišťování
svých úkolů byli organisátory zcela
jiných akcí, které s tělovýchovou
neměly nic společného.
Jsou to případy jen řídké a
jistě budou napraveny. Vždyť na zdárném
rozvoji tělovýchovy a na jejím kladném
podíle na budovatelské práci má velký
zájem celá pracující třída,
a proto také se musí tento zájem o spolupráci
projevovat především u vedoucích činitelů
na našich vesnicích. Stát poskytuje všemožnou
podporu a péči sokolské tělovýchově
a to je nutno si dnes uvědomit všude. (Předsednictví
převzal místopředseda dr Polanský.)
Sokol na vesnicích, zvláště v těch
malých, je současně nositelem kultury a předním
činitelem ve výchově našeho občanstva.
Dobře organisované členské a občanské
besedy o všech nejdůležitějších
otázkách doby, výchova k lásce k lidově
demokratickému zřízení a k Sovětskému
svazu, výchova k pokroku a socialismu, to jsou přední
úkoly, které zde vhodně připadají
našemu Sokolu. Bude povinností nás všech,
abychom pro tuto práci Sokolu zajistili nejvhodnější
podmínky. Budeme se starat o to, abychom mu dali všechny
předpoklady k řádnému provádění
tělesné výchovy pro zdraví a rozvoj
našeho lidu a pro jeho brannou připravenost i pro
to, aby Sokol byl platným pomocníkem při
budování šťastné a socialistické
budoucnosti. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský (zvoní):
Dávám slovo dále přihlášenému
poslanci Knapovi.
Posl. Knap: Vážené Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi!
Zákon o organisaci tělesné výchovy,
předložený dnes ke schválení,
uplatňuje mimo jiné zásadu, která
byla probojovávána obtížně již
během celého posledního roku a často
za značného odporu po staru myslících
členů sokolské organisace. Je to zásada,
že provádění tělesné výchovy
a sportu má být přeneseno důsledně
co nejblíže k pracovišti a co nejblíže
k místu, kde dospělí lidé, dospívající
mládež a naše děti pracují nebo
se učí a připravují na život
v zemi, jejímž cílem je vybudování
socialismu.
Při uskutečňování této
zásady budou proto budovány samostatné dobrovolné
tělovýchovné organisace na školách
a učilištích státních pracovních
záloh a organisována dobrovolná tělesná
výchova, aby tak byl znovu podán důkaz péče
naší KSČ a vlády o ty, kteří
představují naději a pokračování
našeho života a kdož si zaslouží vše,
co je přivede k pevnému postoji lidí, rostoucích
do socialistických životních podmínek.
Tuto potřebu nejvyšší péče
a lásky k mládeži a dětem si musíme
uvědomit my všichni, zejména dnes, kdy se lid
vypořádal se špiony a zrádci z bandy
Slánského, kteří právě
při své jedovaté infekci hnusnou buržoasní
bezpáteřnou morálkou se stali bezectnými
vyvrheli a nepřáteli všech oněch poctivých
pracujících lidí, vtiskujících
své obětavé práci rysy opravdového
budovatelského hrdinství. Ohromeni a rozhořčeni
špínou a nízkostí odhalených
zločinů musíme všichni ještě
rozhodněji udělat všechno pro to, abychom ve
zdravém prostředí, za soustředěné,
ničeho nelitující péče vychovali
z našich svazáků, z našich pionýrů,
z veškeré ostatní mládeže a dětí
první generaci opravdu svobodných, mravných
a duševně i tělesně zdravých
lidí. Jsme už dnes proto hrdi na svou mládež,
dospěvší a dospívající
v období naší dvouletky a první pětiletky,
ověřujeme si na její tělesné
váze a vzrůstu výsledky své péče
a jsme rozhodnuti udělat i nadále všechno pro
to, aby nám dorostla nedotčena vlastnostmi lidí
starého společenského řádu,
který vymetáme z naší republiky tak
rázně a rozhodně, jednou v únorových
dnech 1948, po druhé třeba v procesu s pokryteckou
hierarchií nebo v nedávných dnech rozsudkem
nad špionskou bandou Slánského.
Proto v péči o mládež už jdeme
a nadále půjdeme za svým velkým vzorem,
Sovětským svazem, který první na světě
místo nic neřešících ubohých
milodarů otrhaným a vyhublým žebrajícím
chlapcům a děvčátkům postavil
svým dětem nové školy, pionýrské
domy, hřiště, parky kultury a dětské
železnice a lásku k mládeži postavil na
první místo mezi city, naplňující
srdce lidí kráčejících nezadržitelně
ke slunci komunismu.
My u nás v Československu jsme již v minulých
letech na úseku tělovýchovy mládeže
provedli úspěšný nástup a předběhli
tak v péči o mládež kapitalistické
země. Zatím co se chlapci na periferii západoevpropských
měst honí dodnes za hadrovým míčem,
jedinou dosažitelnou sportovní potřebou proletářských
dětí, zatím co se tam mladý nadaný
sportovec stává nástrojem vykořisťování
se strany kšeftařů a čachrářů,
zatím co tam mladí lidé šilhají
na sportovní hřiště jenom škvírou
v ohradě, my jsme již umožnili, aby značná
část mladých lidí ovládla techniku
lehkoatletických disciplín a kolektivních
her, my jsme jim otevřeli dokořán hřiště
a tělocvičny a poskytli jim cennou sportovní
výstroj a výzbroj.
A v tom také spočívá převaha
lidově demokratického dneška nad buržoasním
včerejškem naší republiky. Zatím
co dříve učeň v nuzném oblečení
a někde v podkroví strádal a jenom snil o
sportech, které se staly výsadou buržoasní
smetánky, jako je tennis, jízda na koni nebo lyžování,
může již dnes žák pracovních
záloh nebo mladý dělník létat
v letadle, jezdit na koni nebo strávit své zimní
prázdniny v Tatrách nebo v Krkonoších
v dobré výstroji a se vší potřebnou
vyzbrojí lyžaře.
Přesto však jsme přes některé
úspěchy, zejména ve Sportovních hrách
mládeže, nemohli být spokojeni. Nebyli jsme
schopni při stále rostoucím zájmu
mládeže dobře ji vést za dosavadní
organisace a tak nám často mladé sportovní
kádry rostly bez soustředěné a skutečně
odborné péče cvičitelů, trenérů
a vedoucích.
Z tohoto důvodu dnes otvíráme novým
zákonem cestu k zajištění zdravého
růstu našich dětí a mládeže
tím, že budeme rozvíjet v rámci dobrovolných
sportovních organisací na školách a
učilištích pracovních záloh jejich
tělesné schopnosti s tím cílem, aby
tělesnou sílu a obratnost uplatnily při pracovním
výkonu a v přípravě na obranu všech
vymožeností, které u nás dělnická
třída, vedená KSČ a soudruhem Klementem
Gottwaldem, v minulých desetiletích a zejména
od osvobození naší domoviny sovětskou
armádou vybojovala.
Ode dneška bude na našich školách vedle
povinné tělesné výchovy nově
organisována všude a důsledně i dobrovolná
tělesná výchova, řízená
komisemi dobrovolných pracovníků - odborníků
od ministerstva školství až po komise na okresech.
Pod jejich vedením vzniknou nám zakrátko
z podnětu pionýrské organisace na školách
I. a II. stupně a z podnětu ČSM na školách
III. stupně tělovýchovné a sportovní
kroužky. V rámci těchto kroužků
se rozroste dobrovolná tělovýchova dále
v podobě oddílů podle tříd
nebo podle zájmů, aby se systém tělesné
výchovy všude mohl zaměřit k plnění
odznaku "Buď připraven k práci a obraně
vlasti", jehož nositeli se co nejdříve
budou moci stát i naši pionýři. Vedoucí
těchto oddílů budou dobrovolní cvičitelé
z řad učitelů, ČSM, vedoucích
pionýrských oddílů, a konečně
také z řad dobrovolných cvičitelů
sokolských nebo jiných organisací. Je třeba
si nyní uvědomit a připomenout, že si
přirozený a neustále rostoucí zájem
našich dětí a mládeže o tělovýchovu
bude žádat bezpodmínečně ještě
obětavější práci učitelů
tělesné výchovy a vůbec lepší
poměr k tělesné výchově i všech
ostatních učitelských kádrů,
aby nám nadále v tomto směru nezůstávali
bez péče zejména naši nejmenší
v předškolním věku a ve věku
do 11 let na národních školách, kde
se v tomto období bohužel v mimoškolní
tělesné výchově přestalo skoro
vůbec pracovat. Toho se dosáhne tím, že
všichni naši učitelé budou vidět
v povinné i dobrovolné tělesné výchově
naprosto nezbytnou součást veškeré naší
školní výchovy a uvědomí si,
že sportovní vyspělost nové generace
závisí na tom, jak důsledně naše
školy budou již dnes v dětech od samých
počátků vytvářet krásný
poměr k tělesné výchově a sportu.
Množství nově vytvořených oddílů
si bude vyžadovat nezbytně i pomoc zvenku. Bude tu
nyní i na maminkách a otcích našich
dětí, z nichž mnozí přece po
léta tělovýchovu sami v různých
organisacích nadšeně pěstovali, aby
v rámci své činnosti ve Sdružení
rodičů a přátel školy podle možnosti
vedli žákovské oddíly. Při důsledném
využití zkušeností a method sovětské
fyskultury, a to ve všech stupních škol, půjdeme
rychle kupředu a zajistíme tak pro všechnu
mládež výchovu k nejvyšším
vlasteneckým povinnostem.
Pod řízením ústředního
výboru, oblastních výborů a výborů
kolektivů bude pracovat také samostatná dobrovolná
organisace na úseku státních pracovních
záloh, a to po vzoru pracovních záloh sovětských.
Na jednotlivých učilištích, v oddílech
svých kolektivů budou naši žáci
- budoucí vysoce kvalifikovaní dělníci,
stachanovci, novátoři a jistě i nositelé
Řádu republiky a práce - pracovat pod vedením
tělovýchovných a ostatních výchovných
pracovníků učilišť. Práce
v tělovýchovných oddílech na každém
učilišti bude harmonicky s výrobním
výcvikem, theoretickým výcvikem a politicko-kulturně-masovou
výchovou tvořit celý bohatý systém
výchovy budoucích mladých dělníků.
Na učilištích v nových podmínkách
organisuje se nový způsob výchovy mladých
lidí; hledají a nalézají se s plným
využitím sovětských zkušeností
formy a methody výchovy, jež připraví
naše chlapce a děvčata k budoucí práci
v přebudovávaných a nově budovaných
závodech naší lidově demokratické
vlasti. Vedle všech dosavadních záloh bude
mít za úkol vychovávat mladé lidi
pevného charakteru a zoceleného zdraví a
zvyšovat neustále jejich tělesnou a brannou
zdatnost.
Jestliže již v rámci sportovních her mládeže
dosáhla mládež ze středisek pracujícího
dorostu a letos již také z nově vybudovaných
učilišť svých prvních velkých
sportovních úspěchů, vytvoří
jistě správně zaměřená
dobrovolná tělovýchovná organisace
ještě lepší předpoklady k tomu,
aby ještě masověji byla pěstována
na učilištích tělesná výchova
a sport, aby žáci z učilišť se stali
v desetitisících nositeli nově zavedeného
odznaku PPOV a aby právě příslušníci
nové směny dělnické třídy
své pracovní úspěchy ve svém
oboru na pracovišti ještě podepřeli úspěchy
ve sportovních soutěžích. I oni jistě
si vybojují tituly přeborníků a mistrů
sportu a stanou se v budoucnu po všech stránkách
chloubou svých národů.
Z těchto všech důvodů naše mládež
na školách i v učilištích pracovních
záloh s radostí využije všech možností
dávaných novou organisací tělesné
výchovy a plně je uplatní v zájmu
svého zdraví. Současně také
všichni školští pracovníci a výchovní
pracovníci systému pracovních záloh
si uvědomují, že tímto zákonem
stejně jako mnoha jinými opatřeními
zajišťujeme již nyní svou budoucnost, neboť
zdraví lidu a jeho zdatnost v budoucnu jsou také
závislé na dnešní naší péči
o tělesnou výchovu děti a mládeže.
Proto všichni tito pracovníci schválí
společně s námi zákon o organisaci
tělesné výchovy, ježto na významném
úseku zajišťuje zdravý vývin mládeže
- mládeže Gottwaldovy - a pomůže ji jistě
vyzbrojit vlastnostmi, které na ni bude blížící
se šťastný život v socialismu vyžadovat
(Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Dále
je přihlášen posl. Šafařík.
Dávám mu slovo.
Posl. Šafařík: Vážené
Národní shromáždění, soudružky
a soudruzi!
Jedním z významných prostředků
k výchově nového socialistického člověka
je nesporně i tělesná výchova a sport.
Proto s opravdovou radostí přistupujeme dnes k projednávání
zákona o organisaci tělesné výchovy
a sportu, která je neodlučitelnou součástí
naší národní kultury a socialistické
výchovy v duchu proletářského internacionalismu
a tvůrčího socialistického vlastenectví.
Tento zákon umožňuje naší tělesné
výchově a sportu splatit čestný dluh,
jejž dosud dluží svému zářnému
vzoru, sovětské fyskultuře.
Náš pracující lid, vedený Komunistickou
stranou Československa, usiloval po osvobození naší
vlasti vítěznou sovětskou armádou,
naší osvoboditelkou, o vytvoření jednotné
organisace tělesné výchovy a sportu, která
by po vzoru sovětské fyskultury nastoupila k nebývalému
rozkvětu. Avšak buržoasně nacionalistické
živly v Sokole a ve sportovních svazech za pomoci
představitelů zrádných politických
stran předúnorové Národní fronty
v čele s dr Eduardem Benešem, Petrem Zenklem, dr Antonínem
Hřebíkem, Václavem Majerem, Josefem Lettrichem,
Hubertem Ripkou až k Marii Provazníkové a ostatním
zrádcům vlasti a nepřátel lidu sjednocovací
akce vědomě rozbíjeli.
Na sjezdu osvětových školských a tělovýchovných
pracovníků bývalé strany národně-socialistické
ve dnech 23. - 25. srpna 1946 v Luhačovicích uvádí
v projevu dr Antonín Hrebík:
"Chtěl bych také zdůraznit, že
k úplnému organickému sloučení
nedošlo nikoliv pro nějakou zlou vůli, nýbrž
z důvodů zcela jiných. Pan president republiky
dr Eduard Beneš již .při návštěvě
17. července 1945 nás upozornil, že tu zůstanou,
i kdyby se překonaly všechny technické obtíže
sjednocení, podstatné rozdíly pokud jde o
ideové zaměření....".
Taková byla skutečnost. Nešlo jim o nic jiného
než o to, aby byla ze Sokola vytvořena základna
proti dělnické třídě a všemu
pracujícímu lidu a proti lidově demokratickému
zřízení naší republiky. Dr Eduard
Beneš, který už jako ministr zahraničních
věcí předmnichovské republiky přednášíval
ve vzdělávacích školách Československé
obce sokolské, počítal vždy s tím,
že použije Sokola k svým politickým cílům.
Našel pro tyto své politické cíle, jež
se vždy kryly s nepřátelskými záměry
kapitalistického západu proti našemu pracujícímu
lidu a proti Sovětskému svazu, kariéristu
a kosmopolitu dr Antonína Hřebíka. Ať
podnikal Sokol s tendencí protilidovou a na podporu kapitalistické
buržoasie jakékoliv akce, Antonín Hřebík
je vždy podporoval před členstvem tím,
že jsou dělány po dohodě s dr Eduardem
Benešem.
Proces s vedením spikleneckého centra v čele
s Rudolfem Slánským postavil znovu do jasného
světla i úlohu dr Eduarda Beneše. Dokumenty
a svědecké výpovědi pak ukázaly
všemu pokrokovému lidu, že úloha spikleneckého
centra Rudolfa Slánského kryla se s úlohou
dr Eduarda Beneše. Byla to úloha nepřátel
lidu, nepřátel šťastného života
našich pracujících a míru, úloha
těch, kteří ve službách kapitalismu
chtěli uvrhnout naši zem zpět do kapitalistického
otroctví, kteří chtěli narušit
naše přátelství a spojenectví
se Sovětským svazem.