Pátek 12. prosince 1952

Nejnovější organisační opatření, která se poslední dobou v oboru tělesné výchovy chystají, dají Sokolu pevnou a vymezenou linii jeho další práce. Všem výkonným tělocvikářům a sportovcům je jasné, že nové začlenění tělovýchovy podle pracovních sektorů bude opět výlučně sloužit zintensivnění činnosti a dalšímu zlepšení celkového rozvoje.

Jako složka NF jest dnes Sokol platným činitelem při výstavbě socialismu v naší vlasti. Zúčastňuje se všech akcí zajišťovaných v tomto směru stranou a vládou a plní na tomto úseku činnosti svědomitě své úkoly. Významný úkol připadá sokolské organisaci nejen na závodech, ale hlavně na vesnicích, které v tomto období stojí na přechodu k vyšším výrobním formám v zemědělství, k družstevnictví.

Máme dnes již celou řadu dokladů o tom, jak se příslušníci Sokola starají o rozšiřování členských základen JZD a o urychlené převádění HTÚP. V Gottwaldovském kraji, odkud chci čerpati své zkušenosti, uzavřeli soutěž s krajem nitranským a dosáhli v ní mimořádného úspěchu zásluhou všech složek NF, v neposlední řadě zásluhou sokolské organisace.

Krajský výbor Sokola v Gottwaldově se vážně zabýval celým problémem a dovedl dobře přenésti jeho těžiště na jednotlivé okresy, které ve vzájemné soutěži mezi sebou, ale také i s ostatními složkami NF dosahují v obcích moravského Slovácka a Hané, kde poměry politické po této stránce jsou poněkud těžší než jinde, velmi pěkných výsledků. Tak na př. okresní výbor Sokola v Kyjově vydal na všechny své jednoty a členy výzvu, která je dokladem opravdu vážného chápání situace, a v období měsíce října překročil svůj závazek získání 30 členů pro JZD o 160%. Korunou úspěchu v této přesvědčovací akci je práce okresního výbora Sokola v Kroměříži, který získal 62 %z celkového náboru NF. Mimo tento úkol se Sokol velmi pěkně zapojil v akci žňových a řepných brigád a vydatné pomoci při stavbách a adaptací kravínů, vepřinců atd. Je to několik desítek tisíc dobrovolných brigádnických hodin, které svědčí o tom, že Sokol mimo svou tělovýchovnou činnost provádí i dobrou činnost budovatelskou.

K této sokolské práci na vesnici musíme si vzít přiklad a vzor ze sovětské organisace Kolchozník, která sdružuje pracovníky kolchozu. Ač je v činnosti teprve od skončení Velké vlastenecké války, přece vykonala již tolik dobré práce, že mnozí z jejich příslušníků získali v tomto roce tituly při mistrovství Sovětského svazu v nejrůznějších sportech. A z práce sovětských kolchozů, z toho, jak dobře plní své hospodářské plány, vidíme nejlépe, že tělovýchova a sport zemědělcům neškodí, že jim naopak pomáhá k lepšímu plnění pracovních úkolů.

Akce celostátního charakteru odrážejí se i v Sokole jako důležitá součást celkové výchovné činnosti členstva. Na vesnici, kde zpravidla Sokol je nejmasovější organisací, zvláště významný úkol připadá právě jemu v tomto ohledu. Příprava občanských besed, slavností, akademií, připadá Sokolu, který velmi těsně pracuje s MNV a s KSČ. Tam, kde vzájemná podpora těchto složek je nejlepší, tam se také projevují výsledky této plodné spolupráce po všech stránkách. Jsou sice ještě místa, kde k této spolupráci nedochází, a to je, myslím, právě chyba politických činovníků v Národní frontě i v lidosprávě, že nepomáhají tam, kde pomoci je třeba. Odsouzeníhodný je naprosto nedostatečný zájem o tělovýchovu v řadách učitelského sboru. Učitelé raději přijímají sebemenší funkce jiné před funkcemi v Sokole, i když mají způsobilost vést tělesnou výchovu. A je samozřejmé, není-li zájem ve složkách NF a u těch, kteří k tomu mají nejblíže, u učitelů, že se to odráží i v nezájmu lidosprávy samé, že Sokol zůstává osamocen, a nemá-li vlastních iniciativních činovníků, že živoří a s ním celý kulturní a osvětový život na vesnici. Sokolští pracovníci na vesnici jistě s velkou radostí uvítají projednávaný zákon, který v § 8 jasně hovoří o nejužší spolupráci výboru pro tělesnou výchovu a sportu s národními výbory. Tímto opatřením jistě se nebudou opakovat případy letošního roku, kdy okresní tělovýchovní inspektoři místo zajišťování svých úkolů byli organisátory zcela jiných akcí, které s tělovýchovou neměly nic společného.

Jsou to případy jen řídké a jistě budou napraveny. Vždyť na zdárném rozvoji tělovýchovy a na jejím kladném podíle na budovatelské práci má velký zájem celá pracující třída, a proto také se musí tento zájem o spolupráci projevovat především u vedoucích činitelů na našich vesnicích. Stát poskytuje všemožnou podporu a péči sokolské tělovýchově a to je nutno si dnes uvědomit všude. (Předsednictví převzal místopředseda dr Polanský.)

Sokol na vesnicích, zvláště v těch malých, je současně nositelem kultury a předním činitelem ve výchově našeho občanstva. Dobře organisované členské a občanské besedy o všech nejdůležitějších otázkách doby, výchova k lásce k lidově demokratickému zřízení a k Sovětskému svazu, výchova k pokroku a socialismu, to jsou přední úkoly, které zde vhodně připadají našemu Sokolu. Bude povinností nás všech, abychom pro tuto práci Sokolu zajistili nejvhodnější podmínky. Budeme se starat o to, abychom mu dali všechny předpoklady k řádnému provádění tělesné výchovy pro zdraví a rozvoj našeho lidu a pro jeho brannou připravenost i pro to, aby Sokol byl platným pomocníkem při budování šťastné a socialistické budoucnosti. (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Dávám slovo dále přihlášenému poslanci Knapovi.

Posl. Knap: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Zákon o organisaci tělesné výchovy, předložený dnes ke schválení, uplatňuje mimo jiné zásadu, která byla probojovávána obtížně již během celého posledního roku a často za značného odporu po staru myslících členů sokolské organisace. Je to zásada, že provádění tělesné výchovy a sportu má být přeneseno důsledně co nejblíže k pracovišti a co nejblíže k místu, kde dospělí lidé, dospívající mládež a naše děti pracují nebo se učí a připravují na život v zemi, jejímž cílem je vybudování socialismu.

Při uskutečňování této zásady budou proto budovány samostatné dobrovolné tělovýchovné organisace na školách a učilištích státních pracovních záloh a organisována dobrovolná tělesná výchova, aby tak byl znovu podán důkaz péče naší KSČ a vlády o ty, kteří představují naději a pokračování našeho života a kdož si zaslouží vše, co je přivede k pevnému postoji lidí, rostoucích do socialistických životních podmínek.

Tuto potřebu nejvyšší péče a lásky k mládeži a dětem si musíme uvědomit my všichni, zejména dnes, kdy se lid vypořádal se špiony a zrádci z bandy Slánského, kteří právě při své jedovaté infekci hnusnou buržoasní bezpáteřnou morálkou se stali bezectnými vyvrheli a nepřáteli všech oněch poctivých pracujících lidí, vtiskujících své obětavé práci rysy opravdového budovatelského hrdinství. Ohromeni a rozhořčeni špínou a nízkostí odhalených zločinů musíme všichni ještě rozhodněji udělat všechno pro to, abychom ve zdravém prostředí, za soustředěné, ničeho nelitující péče vychovali z našich svazáků, z našich pionýrů, z veškeré ostatní mládeže a dětí první generaci opravdu svobodných, mravných a duševně i tělesně zdravých lidí. Jsme už dnes proto hrdi na svou mládež, dospěvší a dospívající v období naší dvouletky a první pětiletky, ověřujeme si na její tělesné váze a vzrůstu výsledky své péče a jsme rozhodnuti udělat i nadále všechno pro to, aby nám dorostla nedotčena vlastnostmi lidí starého společenského řádu, který vymetáme z naší republiky tak rázně a rozhodně, jednou v únorových dnech 1948, po druhé třeba v procesu s pokryteckou hierarchií nebo v nedávných dnech rozsudkem nad špionskou bandou Slánského.

Proto v péči o mládež už jdeme a nadále půjdeme za svým velkým vzorem, Sovětským svazem, který první na světě místo nic neřešících ubohých milodarů otrhaným a vyhublým žebrajícím chlapcům a děvčátkům postavil svým dětem nové školy, pionýrské domy, hřiště, parky kultury a dětské železnice a lásku k mládeži postavil na první místo mezi city, naplňující srdce lidí kráčejících nezadržitelně ke slunci komunismu.

My u nás v Československu jsme již v minulých letech na úseku tělovýchovy mládeže provedli úspěšný nástup a předběhli tak v péči o mládež kapitalistické země. Zatím co se chlapci na periferii západoevpropských měst honí dodnes za hadrovým míčem, jedinou dosažitelnou sportovní potřebou proletářských dětí, zatím co se tam mladý nadaný sportovec stává nástrojem vykořisťování se strany kšeftařů a čachrářů, zatím co tam mladí lidé šilhají na sportovní hřiště jenom škvírou v ohradě, my jsme již umožnili, aby značná část mladých lidí ovládla techniku lehkoatletických disciplín a kolektivních her, my jsme jim otevřeli dokořán hřiště a tělocvičny a poskytli jim cennou sportovní výstroj a výzbroj.

A v tom také spočívá převaha lidově demokratického dneška nad buržoasním včerejškem naší republiky. Zatím co dříve učeň v nuzném oblečení a někde v podkroví strádal a jenom snil o sportech, které se staly výsadou buržoasní smetánky, jako je tennis, jízda na koni nebo lyžování, může již dnes žák pracovních záloh nebo mladý dělník létat v letadle, jezdit na koni nebo strávit své zimní prázdniny v Tatrách nebo v Krkonoších v dobré výstroji a se vší potřebnou vyzbrojí lyžaře.

Přesto však jsme přes některé úspěchy, zejména ve Sportovních hrách mládeže, nemohli být spokojeni. Nebyli jsme schopni při stále rostoucím zájmu mládeže dobře ji vést za dosavadní organisace a tak nám často mladé sportovní kádry rostly bez soustředěné a skutečně odborné péče cvičitelů, trenérů a vedoucích.

Z tohoto důvodu dnes otvíráme novým zákonem cestu k zajištění zdravého růstu našich dětí a mládeže tím, že budeme rozvíjet v rámci dobrovolných sportovních organisací na školách a učilištích pracovních záloh jejich tělesné schopnosti s tím cílem, aby tělesnou sílu a obratnost uplatnily při pracovním výkonu a v přípravě na obranu všech vymožeností, které u nás dělnická třída, vedená KSČ a soudruhem Klementem Gottwaldem, v minulých desetiletích a zejména od osvobození naší domoviny sovětskou armádou vybojovala.

Ode dneška bude na našich školách vedle povinné tělesné výchovy nově organisována všude a důsledně i dobrovolná tělesná výchova, řízená komisemi dobrovolných pracovníků - odborníků od ministerstva školství až po komise na okresech. Pod jejich vedením vzniknou nám zakrátko z podnětu pionýrské organisace na školách I. a II. stupně a z podnětu ČSM na školách III. stupně tělovýchovné a sportovní kroužky. V rámci těchto kroužků se rozroste dobrovolná tělovýchova dále v podobě oddílů podle tříd nebo podle zájmů, aby se systém tělesné výchovy všude mohl zaměřit k plnění odznaku "Buď připraven k práci a obraně vlasti", jehož nositeli se co nejdříve budou moci stát i naši pionýři. Vedoucí těchto oddílů budou dobrovolní cvičitelé z řad učitelů, ČSM, vedoucích pionýrských oddílů, a konečně také z řad dobrovolných cvičitelů sokolských nebo jiných organisací. Je třeba si nyní uvědomit a připomenout, že si přirozený a neustále rostoucí zájem našich dětí a mládeže o tělovýchovu bude žádat bezpodmínečně ještě obětavější práci učitelů tělesné výchovy a vůbec lepší poměr k tělesné výchově i všech ostatních učitelských kádrů, aby nám nadále v tomto směru nezůstávali bez péče zejména naši nejmenší v předškolním věku a ve věku do 11 let na národních školách, kde se v tomto období bohužel v mimoškolní tělesné výchově přestalo skoro vůbec pracovat. Toho se dosáhne tím, že všichni naši učitelé budou vidět v povinné i dobrovolné tělesné výchově naprosto nezbytnou součást veškeré naší školní výchovy a uvědomí si, že sportovní vyspělost nové generace závisí na tom, jak důsledně naše školy budou již dnes v dětech od samých počátků vytvářet krásný poměr k tělesné výchově a sportu.

Množství nově vytvořených oddílů si bude vyžadovat nezbytně i pomoc zvenku. Bude tu nyní i na maminkách a otcích našich dětí, z nichž mnozí přece po léta tělovýchovu sami v různých organisacích nadšeně pěstovali, aby v rámci své činnosti ve Sdružení rodičů a přátel školy podle možnosti vedli žákovské oddíly. Při důsledném využití zkušeností a method sovětské fyskultury, a to ve všech stupních škol, půjdeme rychle kupředu a zajistíme tak pro všechnu mládež výchovu k nejvyšším vlasteneckým povinnostem.

Pod řízením ústředního výboru, oblastních výborů a výborů kolektivů bude pracovat také samostatná dobrovolná organisace na úseku státních pracovních záloh, a to po vzoru pracovních záloh sovětských. Na jednotlivých učilištích, v oddílech svých kolektivů budou naši žáci - budoucí vysoce kvalifikovaní dělníci, stachanovci, novátoři a jistě i nositelé Řádu republiky a práce - pracovat pod vedením tělovýchovných a ostatních výchovných pracovníků učilišť. Práce v tělovýchovných oddílech na každém učilišti bude harmonicky s výrobním výcvikem, theoretickým výcvikem a politicko-kulturně-masovou výchovou tvořit celý bohatý systém výchovy budoucích mladých dělníků.

Na učilištích v nových podmínkách organisuje se nový způsob výchovy mladých lidí; hledají a nalézají se s plným využitím sovětských zkušeností formy a methody výchovy, jež připraví naše chlapce a děvčata k budoucí práci v přebudovávaných a nově budovaných závodech naší lidově demokratické vlasti. Vedle všech dosavadních záloh bude mít za úkol vychovávat mladé lidi pevného charakteru a zoceleného zdraví a zvyšovat neustále jejich tělesnou a brannou zdatnost.

Jestliže již v rámci sportovních her mládeže dosáhla mládež ze středisek pracujícího dorostu a letos již také z nově vybudovaných učilišť svých prvních velkých sportovních úspěchů, vytvoří jistě správně zaměřená dobrovolná tělovýchovná organisace ještě lepší předpoklady k tomu, aby ještě masověji byla pěstována na učilištích tělesná výchova a sport, aby žáci z učilišť se stali v desetitisících nositeli nově zavedeného odznaku PPOV a aby právě příslušníci nové směny dělnické třídy své pracovní úspěchy ve svém oboru na pracovišti ještě podepřeli úspěchy ve sportovních soutěžích. I oni jistě si vybojují tituly přeborníků a mistrů sportu a stanou se v budoucnu po všech stránkách chloubou svých národů.

Z těchto všech důvodů naše mládež na školách i v učilištích pracovních záloh s radostí využije všech možností dávaných novou organisací tělesné výchovy a plně je uplatní v zájmu svého zdraví. Současně také všichni školští pracovníci a výchovní pracovníci systému pracovních záloh si uvědomují, že tímto zákonem stejně jako mnoha jinými opatřeními zajišťujeme již nyní svou budoucnost, neboť zdraví lidu a jeho zdatnost v budoucnu jsou také závislé na dnešní naší péči o tělesnou výchovu děti a mládeže.

Proto všichni tito pracovníci schválí společně s námi zákon o organisaci tělesné výchovy, ježto na významném úseku zajišťuje zdravý vývin mládeže - mládeže Gottwaldovy - a pomůže ji jistě vyzbrojit vlastnostmi, které na ni bude blížící se šťastný život v socialismu vyžadovat (Potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Dále je přihlášen posl. Šafařík. Dávám mu slovo.

Posl. Šafařík: Vážené Národní shromáždění, soudružky a soudruzi!

Jedním z významných prostředků k výchově nového socialistického člověka je nesporně i tělesná výchova a sport. Proto s opravdovou radostí přistupujeme dnes k projednávání zákona o organisaci tělesné výchovy a sportu, která je neodlučitelnou součástí naší národní kultury a socialistické výchovy v duchu proletářského internacionalismu a tvůrčího socialistického vlastenectví. Tento zákon umožňuje naší tělesné výchově a sportu splatit čestný dluh, jejž dosud dluží svému zářnému vzoru, sovětské fyskultuře.

Náš pracující lid, vedený Komunistickou stranou Československa, usiloval po osvobození naší vlasti vítěznou sovětskou armádou, naší osvoboditelkou, o vytvoření jednotné organisace tělesné výchovy a sportu, která by po vzoru sovětské fyskultury nastoupila k nebývalému rozkvětu. Avšak buržoasně nacionalistické živly v Sokole a ve sportovních svazech za pomoci představitelů zrádných politických stran předúnorové Národní fronty v čele s dr Eduardem Benešem, Petrem Zenklem, dr Antonínem Hřebíkem, Václavem Majerem, Josefem Lettrichem, Hubertem Ripkou až k Marii Provazníkové a ostatním zrádcům vlasti a nepřátel lidu sjednocovací akce vědomě rozbíjeli.

Na sjezdu osvětových školských a tělovýchovných pracovníků bývalé strany národně-socialistické ve dnech 23. - 25. srpna 1946 v Luhačovicích uvádí v projevu dr Antonín Hrebík:

"Chtěl bych také zdůraznit, že k úplnému organickému sloučení nedošlo nikoliv pro nějakou zlou vůli, nýbrž z důvodů zcela jiných. Pan president republiky dr Eduard Beneš již .při návštěvě 17. července 1945 nás upozornil, že tu zůstanou, i kdyby se překonaly všechny technické obtíže sjednocení, podstatné rozdíly pokud jde o ideové zaměření....".

Taková byla skutečnost. Nešlo jim o nic jiného než o to, aby byla ze Sokola vytvořena základna proti dělnické třídě a všemu pracujícímu lidu a proti lidově demokratickému zřízení naší republiky. Dr Eduard Beneš, který už jako ministr zahraničních věcí předmnichovské republiky přednášíval ve vzdělávacích školách Československé obce sokolské, počítal vždy s tím, že použije Sokola k svým politickým cílům.

Našel pro tyto své politické cíle, jež se vždy kryly s nepřátelskými záměry kapitalistického západu proti našemu pracujícímu lidu a proti Sovětskému svazu, kariéristu a kosmopolitu dr Antonína Hřebíka. Ať podnikal Sokol s tendencí protilidovou a na podporu kapitalistické buržoasie jakékoliv akce, Antonín Hřebík je vždy podporoval před členstvem tím, že jsou dělány po dohodě s dr Eduardem Benešem.

Proces s vedením spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským postavil znovu do jasného světla i úlohu dr Eduarda Beneše. Dokumenty a svědecké výpovědi pak ukázaly všemu pokrokovému lidu, že úloha spikleneckého centra Rudolfa Slánského kryla se s úlohou dr Eduarda Beneše. Byla to úloha nepřátel lidu, nepřátel šťastného života našich pracujících a míru, úloha těch, kteří ve službách kapitalismu chtěli uvrhnout naši zem zpět do kapitalistického otroctví, kteří chtěli narušit naše přátelství a spojenectví se Sovětským svazem.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP