Významným opatřením předložené
osnovy je to, že napříště mají
být komunální hospodářství
a místní průmysl zapojeny svými odvody
a příděly na rozpočty národních
výborů a jejich ztráty budou národní
výbory zatěžovat, zatím co jejich zisky
budou národní výbory finančně
posilovat. Bude tedy obnoven přímý zájem
národních výborů na hospodářském
výsledku podniku a národní výbor bude
za finanční hospodaření komunálního
podniku přímo odpověden. Tato změna
je tím důležitější, že
na formu podniků komunálních se převádí
mnoho závodů z národních podniků.
Pokud se týče podílu na státních
příjmech, které zůstávají
i nadále základní složkou příjmu
národních výborů, projeví se
prospěšně ustanovení navrhovaného
zákona, jímž se určuje, že tyto
podíly budou národnímu výboru poukazovány
v takovém poměru, v jakém byly státní
příjmy v jejich obvodu vybrány. Tato hmotná
zainteresovanost národních výborů
na státních příjmech posílí
státní disciplinu. (Předsednictví
převzal místopředseda Fiala.)
Zvláštní důraz klade nová zákonná
osnova na náležité provádění
účetní evidence. Na tomto poli zůstávají
místní národní výbory ještě
mnoho dlužny, neboť stále ještě není
vyškolen dostatečný počet účetních
kádrů, které by mohly tento úkol samostatně
zastávat. Jestliže nová osnova zákona
činí i případnou výplatu podílu
na státních příjmech závislou
na řádném vedení účetní
evidence, jeví se nutným, aby vedením účetní
evidence u národních výborů, které
nemají k tomuto účelu zvláštní
vyškolené síly, byli pověřeni
tajemníci místních národních
výborů.
Soudružky a soudruzi! Nová úprava rozpočtů
národních výborů povede národní
výbory ještě více než dosud k dodržování
státní kázně a posílí
jejich postavení jako místních orgánů
státní moci. Zákon podpoří
iniciativu národních výborů a širokých
mas pracujících a umožní využívání
a rozvíjení místních zvláštností
v hospodářství a kultuře. Naše
národní výbory se budou moci na jeho podkladě
stát skutečnými hospodáři v
obvodu svého působení, jejich význam
a působení jako jednoho ze základních
pilířů existence našeho lidově
demokratického státu se utvrdí.
To má svůj nedozírný význam,
ještě více než kdykoliv dříve,
právě dnes, kdy pohled do světa a zejména
také zkušenosti z nedávného procesu
se spikleneckým protistátním centrem vedou
všechny poctivé pracovníky našich národních
výborů k tomu, aby pod vedením rodné
strany našeho pracujícího lidu, Komunistické
strany Československa, a ještě úže
semknuti kolem svého moudrého, milovaného
vůdce presidenta soudruha Klementa Gottwalda, zmnohonásobili
své úsilí k ještě většímu
urychlení naší cesty k socialismu. (Potlesk.)
Rozpočtový výbor se proto po projednání
vládního návrhu zákona o rozpočtech
národních výborů (tisk 669) ve své
schůzi dne 3. prosince jednomyslně usnesl doporučit
Národnímu shromáždění
tento zákon ke schválení ve znění
vládní předlohy. (Potlesk.)
Místopředseda Fiala (zvoní):
K 12. a 13. bodu denního pořadu dávám
slovo zpravodaji posl. Horákovi.
Zpravodaj posl. Horák: Slavné Národní
shromáždění, soudružky a soudruzi!
Dnes zde byla projednávána řada významných
návrhů daňových zákonů,
mezi které, jak z dalšího vysvitne, zapadají
svou souvislostí i další dvě osnovy,
a to návrh zákona o organisaci peněžnictví
a zákona o pojišťovnictví. Oba jsou vyvrcholením
procesu budování naší peněžní
soustavy i našeho pojišťovnictví.
Zaměřím vaši pozornost nejprve k první
osnově, a to o organisaci peněžnictví.
Musíme si však především ujasnit,
že se sice po vyhlášeném znárodnění
v r. 1945 banky staly národními podniky, ale starý,
nezdravý duch v nich žil dále. Tehdejší
reakční strany Národní fronty měly
v bankách a vůbec v peněžnictví
značnou oporu a chtěly ho využívat jako
brzdu jak obnovy, tak i budování našeho průmyslu,
naší cesty k socialismu. Prosazovaly prostřednictvím
bank své vlastní zájmy i na jiných
úsecích našeho hospodářského
života, vytvářely si v nich posice a současně
se zaměřovaly také tam, kde znárodnění
bylo provedeno jenom částečně. Pro
tyto své záměry snadno získaly i některé
reakční bankovní ředitele, kteří
zase sledovali své sobecké zájmy, a celá
tato podařená společnost si chtěla
vytvořit živnou půdu pro své obohacování
i pro své nekalé politické cíle. Pracovali
pro to, aby se vrátily doby předmnichovské
republiky, kdy banky měly v rukou za pomoci svých
exponentů v průmyslových závodech
výrobu a řídily ji bez ohledu na potřebu
lidu jen v zájmu svých kapes, kdy spolurozhodovaly
o směru vládní politiky a vykonávaly
nátlak při podávání vládních
návrhů.
Teprve únor 1948 vymanil banky ze spárů a
vlivu těchto lidí. Národní shromáždění
schvaluje v r. 1948 zákon o reorganisaci peněžnictví,
i když bylo již tehdy jasno, že se tím neříká
poslední slovo. V březnu 1950 byl schválen
zákon o Státní bance československé
a přijetím tohoto zákona byl z valné
části ukončen velký reorganisační
proces v našem peněžnictví.
Osnova zákona o organisaci peněžnictví,
kterou mám čest doporučiti Národnímu
shromáždění ke schválení,
vymezuje jednotlivým složkám naší
peněžní soustavy, t. j. Státní
bance československé, Investiční bance
a soustavě státních spořitelen, jasně
jejich úkoly v našem hospodářství;
dosud se tyto úkoly prolínaly, a osnova zákona
určuje proto každé složce okruh její
odpovědnosti.
Státní banka československá provádí
podle zákona č. 31/1950 krátkodobé
úvěrování a je při tom povinna
provádět kontrolu korunou nad správným
využitím vlastních i cizích oběžných
prostředků, kromě dalších a dalších
úkolů. Sestavuje úvěrový a
pokladní plán k podpoře a kontrole plnění
pětiletého plánu. Jako pokladní a
zúčtovací ústředí Československé
republiky a jako místo pokladního plnění
státního rozpočtu je velkou ústřední
účtárnou a musela být proto osvobozena
od té činnosti, která jí nepatří,
jako je sběr vkladů a povolování zápůjček
pracujícím. Naproti tomu však přejímá
Státní banka od ústavů lidového
peněžnictví úvěrování
komunálních podniků a JZD a tím si
usnadňuje svoji kontrolní činnost, která
nemohla být mnohdy dosti účinná. Tuto
kontrolu dovrší dále tím, že dobuduje
síť svých poboček tak, aby alespoň
v každém okresním městě měla
svoji vlastní pobočku.
Dalším státním peněžním
ústavem je Investiční banka, jejímž
hlavním úkolem bude financování a
kontrola investiční výstavby, čímž
bude mít odpovědnost za kontrolu celé naší
investiční činnosti. Při projednávání
státního rozpočtu na r. 1952 se na tomto
místě hovořilo o značných částkách,
které investujeme do výstavby našeho průmyslu,
zvláště těžkého - Kunčice,
HUKO, hydroelektrárny atd. - a bude úkolem Investiční
banky, aby prováděla ne nějakou mechanickou,
ale hluboce věcnou kontrolu, aby zkoumala propočty,
kalkulace, zda je dbáno hospodárnosti, zda čerpání
částek odpovídá postupu stavby a současné,
aby se neprováděly stavby na černo.
Jak Státní banka československá, tak
i Investiční banka musí dbát na to,
aby národní podniky respektovaly zákony socialismu,
v prvé řadě zákon hospodárnosti,
neboť svými pákami zasahují do výrobní
sféry. O významu hospodárnosti mluvil ve
svém referátě na XIX. sjezdu KSSS s. Malenkov
a ukázal, jak KSSS věnovala a stále věnuje
trvalou pozornost boji za nejpřísnější
hospodárnost, neboť ji pokládá za nejdůležitější
podmínku tvorby vnitropodnikové akumulace a správného
využívání akumulovaných prostředků.
Sovětští lidé tak uskutečňují
směrnici s. Stalina, kterou dal na počátku
socialistické industrialisace v r. 1926 těmito slovy:
"Je třeba umět vydávat nashromážděné
reservy rozumně, rozvážně, tak, aby
ani jediná kopejka národního majetku nepřišla
nazmar, aby využití akumulace sledovalo základní
linii uspokojování nejdůležitějších
požadavků industrialisace naší země.
Jinak riskujeme, že narazíme na rozkrádání
akumulovaných prostředků, že se nám
tyto prostředky rozprchnou kanály všelijakých
drobných i velkých výdajů, jež
nemají nic společného s rozvojem průmyslu,
ani s pokrokem národního hospodářství
jako celku. Umět vydávat prostředky rozumně,
rozvážně, to je velké umění,
kterému se nenaučíme najednou."
Slova s. Stalina se musí stát i našim oběma
bankám směrnicí při plnění
jejich poslání.
Přecházím k poslednímu článku
naší peněžní soustavy, a to jsou
státní spořitelny, které nastupují
na místo dosavadních spořitelen a záložen,
okresních spořitelen a záložen a záložen
kampeliček. Dosavadní forma těchto peněžních
ústavů jako lidových družstev již
nevyhovuje a předkládanou osnovou se mění
nejenom tato vnější forma, ale i jejich vnitřní
náplň. Jako svoje hlavní poslání
budou mít státní spořitelny péči
o peněžní úspory obyvatelstva, a to
ve formě jednak vkladů, jednak státních
půjček, a v úzké spolupráci
s výbory spořivosti budou spořivost mezi
našimi pracujícími popularisovat. Kromě
této významné činnosti se budou zabývat
povolováním osobních zápůjček.
Náš pracující člověk bude
bez obav ukládat svoje úspory do Státní
spořitelny, neboť s jeho penězi nebude spekulováno,
jako tomu bývalo za vlády kapitalismu, kdy drobní
střádalové bývali okradeni o svoje
celoživotní úspory. V našem finančním
systému k dobru celého kolektivu budou úspory
pracujících použity pro naší výstavbu.
Za vklady ručí stát.
Tolik o prvním zákonu, o organisaci peněžnictví,
a přecházím k osnově druhé,
o pojišťovnictví.
Jak jsem již v úvodu své zprávy řekl,
i naše pojišťovnictví prošlo od února
1948 vývojem, který vytvořil předpoklady
k dnešní úpravě po stránce organisační
i po stránce jeho činnosti.
Dovolte, abych se při podávání zprávy
o tomto návrhu zákona, i když jen krátce,
vrátil zpět. Lidové vzájemné
pojišťovny, zakládané původně
jako svépomoc v případě neštěstí,
byly pohlceny a zneužity finančním kapitálem.
Kapitalisté zakládali akciové pojišťovny,
zmocnili se při tom vzájemných pojišťoven
a tak se stalo pojišťování obchodem a
prostředkem k vykořisťování.
Je to jeden z dalších důkazů, jak svépomocné
instituce, lidem vybudované, jsou za kapitalismu odcizovány
svému původnímu poslání.
Jak vládci bank, tak i vládci pojišťoven
rozhodovali o sestavování vlád a podle jejich
příkazů byly dělány vládní
programy. Vymáhali na státu bezúročné
půjčky, odpisy daní a subvence. Pět
set milionů korun bylo vydřeno z pracujících,
aby mohl být uhrazen ze státní pokladny krach
pojišťovny Fénix. Pomahači těchto
pijavic ve velkém byly soukromé pojišťovací
kanceláře se štábem pojišťovacích
agentů, kteří používali všech
forem i triků své výřečnosti
k tomu, aby pro sebe získali první prémii
uzavřeného pojištění. Byli postrachem
našeho lidu, hlavně na venkově, který
mnohdy z neznalosti nebo důvěřivosti podlehl
slibům o výhodách pojištění.
Sháněl-li kdo půjčku, obstaral mu
ji pojišťovací agent u pokoutního bankovního
domu pod podmínkou, že se dá pojistit na úměrnou
částku na život, a tak chudák dlužník
byl ve dvou oprátkách. Nakonec se pojistky se ztrátou
nějakým způsobem zbavil, ale nezbavil se
bankéře, který ho dále vydíral.
Dnes není naše pojištění obchodem,
nýbrž službou celé socialistické
společnosti. Pojištěním má být
zajištěna úhrada škod, aby byl udržen
nerušený chod plánované výroby,
a to již není osobní zájem jednotlivce,
nýbrž je to věcí celé společnosti.
Pojišťování a zajišťování
prováděla dosud Československá pojišťovna,
n. p., která se ve smyslu návrhu zákona přeměňuje
na státní pojišťovací úřad
pod jménem Státní pojišťovna. Dostává
se jí výlučné právo provozovat
pojištění majetku a osob ve formě povinného
a dobrovolného pojištění na celém
státním území.
Důležitým ustanovením v návrhu
o pojišťovnictví je okolnost, že se upouští
od pojištění majetku národních
podniků a ve správě státních
orgánů, s výjimkou národních
podniků. Národní podniky jsou zapojeny na
státní rozpočet a proto bude účelnější,
aby škody, vzniklé na tomto majetku, byly hrazeny
přímo ze státního rozpočtu.
Povinností ministerstev i národních podniků
bude, aby kontrolovaly a zjišťovaly jednotlivé
škody a zjednávaly ihned nápravu.
Naproti tomu se povinně pojišťuje proti požáru,
krupobití i dalším risikům.
a) národní majetek ve správě národních
výborů a podniků zapojených na rozpočet
národních výborů a zemědělský
majetek v jejich vlastní správě,
b) plodiny, hospodářská zvířata
a ostatní movité věci u jednotných
zemědělských družstev.
V obou těchto případech bude účelnější,
aby případné škody likvidovala a hradila
Státní pojišťovna.
Státní pojišťovna bude moci dobře
plnit svoje úkoly jen v těsné spolupráci
s národnímu výbory. Zákon proto ukládá
národním výborům, aby sledovaly činnost
orgánů Státní pojišťovny
a přispívaly svými podněty k jejímu
ustavičnému rozvoji.
V této organisační formě bude nová
Státní pojišťovna významnějším
pomocníkem na naší cestě k socialismu
a bude moci lépe vytvářet finanční
reservy, které budou sloužit k zabezpečení
majetku a životní úrovně pracujících.
Nelze opomenout a to bych chtěl ke konci zdůraznit,
že při organisaci jak peněžnictví,
tak i pojišťovnictví jsme čerpali z bohatých
zkušeností Sovětského svazu, které
nám jsou nezištně dávány k použití
a které jsou ověřeny tvrdým bojem
proti třídnímu nepříteli i
zahraničním agentům.
Nelze opomenout, že v navrhovaných osnovách
zákonů musíme vidět i každodenní
péči a starost našeho presidenta Klementa Gottwalda,
Ústředního výboru Komunistické
strany Československa a naší vlády o
náš hospodářský život a
o to, abychom zabezpečili šťastný život
všemu pracujícímu lidu našeho státu.
(Potlesk.)
Jako zpravodaj rozpočtového výboru doporučuji
oba vládní návrhy zákonů, a
to vládní návrh o organisaci peněžnictví
a vládní návrh o pojišťovnictví,
Národnímu shromáždění
ke schválení podle zpráv výborových.
(Potlesk.)
Místopředseda Fiala: Dávám
dále slovo zpravodaji posl. Ušiakovi k 14.
bodu denního pořadu.
Zpravodajca posl. Ušiak: Slávne Národné
shromaždenie!
Zákonom o kontrolnej a revíznej správe Ministerstva
financií zakončujeme a uceľujeme u nás
systém socialistickej kontrolnej sústavy. Tento
systém bude tvoriť Ministerstvo štátnej
kontroly, inštitúcia hlavných a vedúcich
účtovníkov a kontrolná a revízna
správa Ministerstva financií, uzákonenie
ktorej teraz prejednávame. Vrcholom celej tejto kontrolnej
sústavy bude Ministerstvo štátnej kontroly.
Čomu bude slúžiť tento náš
kontrolný systém?
Predovšetkým bude ochranou nášho socialistického
vlastníctva pred nepriateľmi, škodcami, sabotérmi
a špekulantmi.
Len dôkladnou a stálou kontrolou možno zabezpečiť,
aby hospodárske a finančné zdroje nášho
národného hospodárstva boly využívané
čo najlepšie a najefektívnejšie. Plytvaniu
a neekonomickému hospodáreniu materiálnymi
a finančnými hodnotami zabránime len dobrou,
účinnou kontrolou. Naša kontrola i ďalej
bude jedným z najúčinnejších
nástrojov boja za splnenie a prekročenie nášho
budovateľského plánu.
Jednou z najdôležitejších úloh celej
našej kontrolnej sústavy bude vytvárať
a neustále upevňovať socialistický vzťah
všetkého nášho obyvateľstva k nášmu
národnému majetku vo všetkých odvetviach
národného hospodárstva a štátnej
správy.
Je nutné stále cieľavedomejšie a energickejšie
bojovať proti každej nehospodárnosti, netrpieť
žiadne mrhanie materiálnymi i peňažnými
prostriedkami spoločnosti a chrániť každú
korunu národného majetku. To je metóda hospodárenia
zodpovedajúca nášmu štátnemu a
spoločenskému zriadeniu, to je zákon socialistickej
ekonomiky.
Každá, aj tá najmenšia úspora,
aj tá najmenšia hospodárnosť, trebárs
aj v najmenšom podniku, znásobená veľkými
rozmermi nášho hospodárstva dá v konečnom
efekte milióny a desiatky miliónov korún
pre ďalší rozvoj nášho národného
hospodárstva.
Jedným z dôležitých nástrojov
výchovy k hospodárnosti a finančnej a rozpočtovej
disciplíne je kontrola a revízia finančného
a hospodárskeho života.