Čtvrtek 30. října 1952

(Začátek schůze v 8 hod. 9 min.)

Přítomni:

Předseda dr John.

Místopředsedové Hodinová-Spurná, dr Polanský, Fiala, Valo, David, Žiak.

Členové vlády: náměstkové předsedy vlády Fierlinger, dr Kyselý; ministři arm. gen. Bacílek, Harus, dr Havelka, inž. Jankovcová, Kopecký, Krosnář, Nepomucký, dr Neuman, Nosek, dr Plojhar, Pospíšil Ant., dr Rais, Smida, dr inž. Šlechta.

247 poslanců podle presenční listiny.

Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik; jeho náměstek dr Rattinger.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná (zvoní): Zahajuji 67. schůzi Národního shromáždění.

Podle denního pořadu usneseného užším předsednictvem Národního shromáždění dne 25. září 1952, který byl již členům Národního shromáždění rozdán, je na pořadu schůze

1. zpráva výboru ústavně-právního (tisk 642) k vládnímu návrhu ústavního zákona o soudech a prokuratuře (tisk 630);

2. zpráva výboru ústavně-právního (tisk 644) k vládnímu návrhu zákona o prokuratuře (tisk 631);

3. zpráva výboru ústavně-právního (tisk 641) k vládnímu návrhu zákona o organisaci soudů (tisk 632);

4. zpráva výboru ústavně-právního (tisk 647) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje občanský soudní řád (tisk 634); 5. zpráva výboru ústavně-právního (tisk 643) k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje trestní řád (tisk 629);

6. zpráva výborů ústavně-právního a sociálně-politického a zdravotnického (tisk 648) k vládnímu návrhu zákona o sociálněprávní ochraně mládeže (tisk 633);

7. zpráva výboru rozpočtového (tisk 650) k vládnímu návrhu zákona o hlavních (vedoucích) účetních a o organisaci účetní služby (tisk 628);

8. zpráva výboru sociálně-politického a zdravotnického (tisk 649) k vládnímu návrhu zákona o Československém Červeném kříži a o užívání znaku a názvu Červeného kříže (tisk 637);

9. zpráva výboru zemědělského (tisk 652) k vládnímu návrhu zákona o dodávkové povinnosti a o výkupu zemědělských výrobků (tisk 639);

10. volba předsednictva Národního shromáždění;

11. volba výborů Národního shromáždění.

Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Podle § 24 odst. 1 jedn. řádu rozhodne Národní shromáždění o pořadu prostým hlasováním bez rozpravy.

Dám tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. To je většina. - Navržený pořad je tedy schválen.

Dále navrhuji, aby byla sloučena rozprava k prvním pěti bodům schváleného pořadu.

Jsou nějaké námitky proti návrhu na sloučení rozpravy k těmto bodům? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Projednávání bude tedy podle návrhu sloučeno.

Společným zpravodajem je posl. dr Bartuška; dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Bartuška: Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci!

Vláda předložila Národnímu shromáždění dvě skupiny návrhů zákonů, které se vztahují k činnosti soudů a prokuratury. V prvé řadě jde o návrh ústavního zákona o soudech a prokuratuře, návrh zákona o organisaci soudů a návrh zákona o prokuratuře. V druhé skupině jde o návrh zákona o změně a doplnění trestního řádu a návrh zákona o změně a doplnění občanského soudního řádu.

Ústavně-právní výbor Národního shromáždění projednal tyto návrhy zákonů ve své schůzi dne 22. října t. r. a provedl v nich určité změny. Dovolte mi proto, abych podal jako společný zpravodaj k těmto návrhům zákonů zprávu plenární schůzi Národního shromáždění.

Toto Národní shromáždění projednávalo již v minulých letech řadu zákonů, které ve svém souboru jsou známy jako velké kodifikační dílo ministerstva spravedlnosti. Vzniká tedy otázka, proč přikračujeme k projednání dalšího velkého souboru zákonů, které mají vztah k činnosti soudů a prokuratury.

Všichni víme a na každém kroku se o tom přesvědčujeme, k jak velkým změnám v našem státním ústrojí dochází na všech úsecích. Je tomu tak především od slavného zasedání ÚV KSČ v září 1951, kdy byly nastíněny nové způsoby a methody řízení našeho hospodářství a s tím souvisící nové způsoby a nové methody státního a hospodářského aparátu. V podstatě jde o důsledné uplatňování sovětských zkušeností. Je proto přirozené, že tyto změny musely zasáhnout i do organisační struktury našich soudů a našich prokuratur. Účelem navrhovaného ústavního zákona a dalších navrhovaných zákonů je proto po vzoru a za využití sovětských zkušeností vybudovat novou, socialistickou prokuraturu a dovršit zlidovění našeho soudnictví v soudnictví vskutku lidové. Účelem navrhovaných opatření je dále, abychom posílili a upevnili náš lidově demokratický právní řád a tím také moc, bezpečnost a obranyschopnost našeho státu.

Návrhy předkládaných zákonů se dotýkají v otázce organisace soudů a nové prokuratury některých ustanovení Ústavy 9. května. Bylo proto třeba k provedení navrhovaných změn formy ústavního zákona. Návrh ústavního zákona o soudech a prokuratuře s hlediska státního práva naší Československé republiky vytyčuje jen základní zásady organisace a činnosti těchto orgánů, které pak v podrobnostech rozvíjejí vlastní návrhy zákonů o organisaci soudů a prokuratuře.

Podám nyní zprávu o jednotlivých navrhovaných zákonech s hlediska těžiska té které úpravy jednotlivého zákona.

Nejdříve k návrhu zákona o organisaci soudů. Návrh zákona důsledně podle sovětského vzoru vychází z požadavku jednotné soustavy socialistického soudnictví, založené na zásadě demokratického centralismu. Další demokratisace našeho soudnictví se zajišťuje ustanovením ústavního zákona, že soudci a soudci z lidu u obecných i vojenských soudů jsou lidem voleni. Podrobnosti a doba uvedení v život se vyhrazují zvláštnímu zákonu.

Demokratická centralisace našeho soudnictví se zajišťuje tím, že se odstraňuje dvojí samostatná soustava soudnictví, t. j. soustava soudnictví občanského v čele s Nejvyšším soudem a soustava soudnictví vojenského v čele s Nejvyšším soudem vojenským. Návrh ústavního zákona upouští také od dosavadního rozdělení soudů na soudy občanské a na trestní soudy obecné a vojenské. Nyní se soudy dělí jen na soudy obecné a zvláštní. Obecnými soudy jsou lidové soudy - dřívější okresní soudy - krajské soudy a Nejvyšší soud. Zvláštními soudy jsou vojenské soudy a rozhodčí soudy. Zřizuje se pak jediný Nejvyšší soud jako jediný nejvyšší soudní orgán, který má práci všech soudů sjednocovat, řídit a na ni dohlížet. Návrh zákona pak zajišťuje prostředky pro řádný výkon této funkce, jakož i upravuje vnitřní organisaci Nejvyššího soudu k zajištění řádného výkonu takové činnosti. K takovým prostředkům náleží především právo předsedy Nejvyššího soudu podávat stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému rozhodnutí kteréhokoliv obecného nebo zvláštního soudu. Vnitřní organisace Nejvyššího soudu pak spočívá v podstatě v tom, že se zřizují tři soudní kolegia, a to kolegium trestní, kolegium občansko-právní a kolegium vojenské. Pracovní obor jednotlivých kolegií vyplývá z jejich označení. Plenum Nejvyššího soudu rozhoduje o stížnostech pro porušení zákona podaných proti rozhodnutím senátu některého soudního kolegia Nejvyššího soudu. Kromě toho v zájmu jednotnosti soudního rozhodování vydává soudům směrnice pro správný výklad zákonů a jiných předpisů.

Důsledkem této demokratické centralisace je, že se ruší nejvyšší vojenský soud a správní soud. Úkoly nejvyššího vojenského soudu převezme nově organisovaný jediný Nejvyšší soud, a to svým kolegiem vojenským.

Správní soud jako typický orgán buržoasního státu se ruší, šlo ve skutečnosti o byrokratický orgán, kterým se mělo vzbudit zdání legality, ač ve skutečnosti sloužil převážně třídním zájmům majetných vrstev. Jeho rozhodnutí zasahovala zpravidla do života reakčně a k posilování kapitalistického vykořisťovatelského pořádku. Stačí jen připomenout, že v době předmnichovské republiky činnost správního soudu byla spojena s vedením reakčního byrokrata Háchy, který nejen sloužil úslužně zájmům buržoasie, ale zrazoval zájmy národa a státu v ochraně vlastizrádné činnosti henleinovců, aby nakonec jako služebník reakce a fašismu zradil republiku a prodal ji Hitlerovi. Stačí jen připomenout, že správní soud svou reakční úlohu znovu osvědčil v roce 1945, kdy svým rozhodováním se snažil mařit naše znárodnění. Stačí jen připomenout, že rozhodnutí správního soudu se vyznačovala takovou těžkopádností, délkou trvání a drahotou, že i s tohoto hlediska šlo o zřejmý nástroj majetných vrstev, nástroj vyloženě protidemokratický a protilidový.

V souvislosti s reorganisací soudů se rozšiřuje pravomoc vojenských soudů na civilní obyvatelstvo pro trestné činy, které ohrožují důležité zájmy obrany vlasti, a to vždy, a pro jiné trestné činy jen tehdy, jsou-li spáchány za zvýšeného ohrožení vlasti a pokud byly spáchány v této době. - Tolik k otázce reorganisace soudů.

Nyní ke zřízení prokuratury. Je třeba důrazně podtrhnout, že do našeho života se zavádí prokuratura nového typu, v jejímž čele stojí generální prokurátor a v jehož rukou se soustřeďuje nejvyšší dozor na zachovávání socialistické zákonnosti. Lidově demokratický stát potřebuje pevný řád a proto i přísnou zákonnost. Zákony, nařízení, usnesení strany a vlády a jiné předpisy zajišťují rychlý rozvoj našeho hospodářství a celého našeho života směrem k socialismu. Každé jejich porušení nebo jejich nedbání ohrožuje naše budování. Proto je přísné zachovávání zákonů a jejich předpisů, přísné zachovávání socialistické zákonnosti, nevyhnutelnou podmínkou úspěšného budování socialismu. A tomu slouží naše nová prokuratura. Je zbraní proti všem útokům třídního nepřítele, je strážcem práv občanů a demokratických svobod. Je nástrojem výchovy a převýchovy pracujících v duchu socialismu, socialistického vlastenectví a proletářského internacionalismu.

Navrhovaným opatřením se zavádí prokuratura jako orgán přísně centralisovaný, zcela nezávislý na místních orgánech státní moci a správy a odpovědný vládě. Prokuratura má povahu ústředního úřadu v čele s generálním prokurátorem, který je jmenován a odvoláván na návrh vlády presidentem republiky Generálního prokurátora plnění jeho úkolů podporují jeho náměstkové. Jedním z náměstků generálního prokurátora je hlavní vojenský prokurátor, což vyplývá z přičlenění vojenských prokurátorů generálnímu prokurátorovi. Jmenování a odvolání hlavního vojenského prokurátora náleží presidentu republiky jako nejvyššímu veliteli, a to na návrh generálního prokurátora v dohodě s ministrem národní obrany. Všechny ostatní orgány celé prokurátorské soustavy jsou jmenovány, podřízeny a odpovědný generálnímu prokurátorovi. Státní prokuratura a finanční prokuratury budou zrušeny.

Taková organisace a taková činnost prokuratury zajišťuje generálnímu prokurátorovi všeobecný dozor na zachovávání zákonnosti nejen v soudnictví, jak tomu bylo dosud, ale nad všemi ministerstvy a jinými úřady, soudy, národními výbory, orgány, institucemi a úředními osobami, jakož i jednotlivými občany.

Postup generálního prokurátora při vykonávání dozoru na zachovávání zákonnosti v soudnictví se řídí předpisy soudních řádů. Postup generálního prokurátora při vykonávání dozoru na zachovávání zákonnosti ve všech jiných případech, pokud zvláštní předpisy dosud neupravují účast prokurátorů na řízení, záleží v tom, že generální prokurátor má možnost domáhat se odstranění nezákonných rozhodnutí nebo opatření protestem. Protest však bude krajním prostředkem, jak dosáhnout odstranění nezákonného rozhodnutí nebo opatření, anebo jak uvést postup úřadů, národního výboru, orgánu nebo instituce i úřední osoby v soulad se zákonem nebo jinými předpisy. Zpravidla se vystačí s upozorněním, že postup, rozhodnutí nebo opatření neodpovídá zákonu. Tak tomu bude zejména tehdy, když řízení není ještě skončeno a závadu lze odstranit během tohoto řízení.

Důležité je, že generální prokurátor nebo jeho orgán se mohou s hlasem poradním účastnit zasedání národních výborů, jejich orgánů a jiných orgánů státní správy, jakož i arbitrážních komisí. Zasedání vlády nebo sboru pověřenců se účastní generální prokurátor sám nebo jeho náměstek s hlasem poradním jen tehdy, jedná-li se o protest a má-li ministerstvo nebo pověřenectvo nebo jiný ústřední úřad za to, že protest proti jeho rozhodnutí nebo opatření není odůvodněný.

S úkony generálního prokurátora úzce souvisí dohled na to, aby orgány národní bezpečnosti postupovaly podle zákona. Důvodná centralisace dozoru na zachovávání socialistické zákonnosti vyžaduje, aby nadřízený prokurátor mohl vykonávat sám úkony prokurátorů nižších. A poněvadž nejvyšší dohled na zachovávání socialistické zákonnosti se soustřeďuje v osobě generálního prokurátora, může tedy generální prokurátor vykonávat úkon kteréhokoliv prokurátora v naší republice. - Tolik k otázce nové prokuratury.

A konečně k otázce změn a doplnění trestního řádu a občanského soudního řádu. V oblasti trestního řádu jsou to nutné změny, které vyplývají ze zrušení státní prokuratury a státního soudu, jejichž agenda se přenáší ke krajským soudům. Tam je širší operativní možnost rychlého zákroku, tam je větší informovanost a znalost místních poměrů a tam je také lepší možnost zapojit do rozhodování široký okruh soudců a soudkyň z lidu.

Další změny v oblasti trestního řádu vyplývají z organisačního uspořádání jediného Nejvyššího soudu, postavení Nejvyššího soudu a jeho předsedy a postavení nové prokuratury a generálního prokurátora. V souvislosti s tím byly provedeny některé změny, jak vyplynuly ze zkušeností s novým trestním řádem v praxi, nebo jaké jsou vyvolány vývojem našeho zákonodárství od doby přijetí trestního řádu.

V oblasti občanského soudního řádu jsou to nutné změny, které vyplynuly z celé nové organisace soudů a prokuratury, z nové úpravy sociálně-právní ochrany mládeže, z přebudování národního pojištění, z nové organisace advokacie a notářství a některých jiných zákonů.

Další pak změny jsou také důsledkem zkušeností z praxe nebo změn vyplývajících z výstavy našeho státního ústrojí, jak to sebou přináší výstavba socialismu v naší vlasti.

Soudružky a soudruzi, ústavně-právní výbor Národního shromáždění je pevně přesvědčen, že nové zákony budou velkým pomocníkem ve výstavbě našeho státního ústrojí, v budování systému kontroly zákonnosti a v upevňování moci a obranyschopnosti našeho státu.

Půjde nyní o to, aby všichni poctiví lidé pochopili, že také na bezpodmínečném dodržováni zákonů lidové demokracie, v nichž je ztělesněna vůle pracujícího lidu, na řádném plnění všech občanských povinností a na řádném a spolehlivém výkonu státní správy záleží, jak rychle uskutečníme výstavbu socialismu v naší vlasti. Proto je třeba široce popularisovat naše nové zákony, především zákon o nové prokuratuře, ve všech oblastech našeho života. Naše soudy a naše nová prokuratura pak splní své úkoly, když se opřou o nejširší iniciativu pracujícího lidu a jeho organisací, když si budou bedlivě všímat všech stížností, upozornění a podnětů našeho lidu.

Soudružky a soudruzi, z pověření ústavně-právního výboru navrhuji, aby Národní shromáždění po provedené diskusi schválilo předložené návrhy naší vlády jako zákony naší lidově demokratické republiky. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu se přihlásil pan ministr spravedlnosti dr Štefan Rais. Prosím pana ministra, aby se ujal slova.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP