Předseda dr John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
dr Polanský, Fiala, Valo, David, Žiak.
Členové vlády: náměstkové
předsedy vlády Fierlinger, dr Kyselý;
ministři arm. gen. Bacílek, Harus, dr Havelka,
inž. Jankovcová, Kopecký, Krosnář,
Nepomucký, dr Neuman, Nosek, dr Plojhar,
Pospíšil Ant., dr Rais, Smida, dr inž.
Šlechta.
247 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstek dr Rattinger.
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná
(zvoní): Zahajuji 67. schůzi Národního
shromáždění.
Podle denního pořadu usneseného užším
předsednictvem Národního shromáždění
dne 25. září 1952, který byl již
členům Národního shromáždění
rozdán, je na pořadu schůze
1. zpráva výboru ústavně-právního
(tisk 642) k vládnímu návrhu ústavního
zákona o soudech a prokuratuře (tisk 630);
2. zpráva výboru ústavně-právního
(tisk 644) k vládnímu návrhu zákona
o prokuratuře (tisk 631);
3. zpráva výboru ústavně-právního
(tisk 641) k vládnímu návrhu zákona
o organisaci soudů (tisk 632);
4. zpráva výboru ústavně-právního
(tisk 647) k vládnímu návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje občanský
soudní řád (tisk 634); 5. zpráva výboru
ústavně-právního (tisk 643) k vládnímu
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje trestní řád (tisk 629);
6. zpráva výborů ústavně-právního
a sociálně-politického a zdravotnického
(tisk 648) k vládnímu návrhu zákona
o sociálněprávní ochraně mládeže
(tisk 633);
7. zpráva výboru rozpočtového (tisk
650) k vládnímu návrhu zákona o hlavních
(vedoucích) účetních a o organisaci
účetní služby (tisk 628);
8. zpráva výboru sociálně-politického
a zdravotnického (tisk 649) k vládnímu návrhu
zákona o Československém Červeném
kříži a o užívání
znaku a názvu Červeného kříže
(tisk 637);
9. zpráva výboru zemědělského
(tisk 652) k vládnímu návrhu zákona
o dodávkové povinnosti a o výkupu zemědělských
výrobků (tisk 639);
10. volba předsednictva Národního shromáždění;
11. volba výborů Národního shromáždění.
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu?
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Podle § 24 odst. 1 jedn. řádu rozhodne Národní
shromáždění o pořadu prostým
hlasováním bez rozpravy.
Dám tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní
schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
Děkuji. To je většina. - Navržený
pořad je tedy schválen.
Dále navrhuji, aby byla sloučena rozprava k prvním
pěti bodům schváleného pořadu.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení rozpravy k těmto bodům? (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Projednávání bude tedy podle návrhu
sloučeno.
Společným zpravodajem je posl. dr Bartuška;
dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Bartuška: Soudružky poslankyně
a soudruzi poslanci!
Vláda předložila Národnímu shromáždění
dvě skupiny návrhů zákonů,
které se vztahují k činnosti soudů
a prokuratury. V prvé řadě jde o návrh
ústavního zákona o soudech a prokuratuře,
návrh zákona o organisaci soudů a návrh
zákona o prokuratuře. V druhé skupině
jde o návrh zákona o změně a doplnění
trestního řádu a návrh zákona
o změně a doplnění občanského
soudního řádu.
Ústavně-právní výbor Národního
shromáždění projednal tyto návrhy
zákonů ve své schůzi dne 22. října
t. r. a provedl v nich určité změny. Dovolte
mi proto, abych podal jako společný zpravodaj k
těmto návrhům zákonů zprávu
plenární schůzi Národního shromáždění.
Toto Národní shromáždění
projednávalo již v minulých letech řadu
zákonů, které ve svém souboru jsou
známy jako velké kodifikační dílo
ministerstva spravedlnosti. Vzniká tedy otázka,
proč přikračujeme k projednání
dalšího velkého souboru zákonů,
které mají vztah k činnosti soudů
a prokuratury.
Všichni víme a na každém kroku se o tom
přesvědčujeme, k jak velkým změnám
v našem státním ústrojí dochází
na všech úsecích. Je tomu tak především
od slavného zasedání ÚV KSČ
v září 1951, kdy byly nastíněny
nové způsoby a methody řízení
našeho hospodářství a s tím souvisící
nové způsoby a nové methody státního
a hospodářského aparátu. V podstatě
jde o důsledné uplatňování
sovětských zkušeností. Je proto přirozené,
že tyto změny musely zasáhnout i do organisační
struktury našich soudů a našich prokuratur. Účelem
navrhovaného ústavního zákona a dalších
navrhovaných zákonů je proto po vzoru a za
využití sovětských zkušeností
vybudovat novou, socialistickou prokuraturu a dovršit zlidovění
našeho soudnictví v soudnictví vskutku lidové.
Účelem navrhovaných opatření
je dále, abychom posílili a upevnili náš
lidově demokratický právní řád
a tím také moc, bezpečnost a obranyschopnost
našeho státu.
Návrhy předkládaných zákonů
se dotýkají v otázce organisace soudů
a nové prokuratury některých ustanovení
Ústavy 9. května. Bylo proto třeba k provedení
navrhovaných změn formy ústavního
zákona. Návrh ústavního zákona
o soudech a prokuratuře s hlediska státního
práva naší Československé republiky
vytyčuje jen základní zásady organisace
a činnosti těchto orgánů, které
pak v podrobnostech rozvíjejí vlastní návrhy
zákonů o organisaci soudů a prokuratuře.
Podám nyní zprávu o jednotlivých navrhovaných
zákonech s hlediska těžiska té které
úpravy jednotlivého zákona.
Nejdříve k návrhu zákona o organisaci
soudů. Návrh zákona důsledně
podle sovětského vzoru vychází z požadavku
jednotné soustavy socialistického soudnictví,
založené na zásadě demokratického
centralismu. Další demokratisace našeho soudnictví
se zajišťuje ustanovením ústavního
zákona, že soudci a soudci z lidu u obecných
i vojenských soudů jsou lidem voleni. Podrobnosti
a doba uvedení v život se vyhrazují zvláštnímu
zákonu.
Demokratická centralisace našeho soudnictví
se zajišťuje tím, že se odstraňuje
dvojí samostatná soustava soudnictví, t.
j. soustava soudnictví občanského v čele
s Nejvyšším soudem a soustava soudnictví
vojenského v čele s Nejvyšším soudem
vojenským. Návrh ústavního zákona
upouští také od dosavadního rozdělení
soudů na soudy občanské a na trestní
soudy obecné a vojenské. Nyní se soudy dělí
jen na soudy obecné a zvláštní. Obecnými
soudy jsou lidové soudy - dřívější
okresní soudy - krajské soudy a Nejvyšší
soud. Zvláštními soudy jsou vojenské
soudy a rozhodčí soudy. Zřizuje se pak jediný
Nejvyšší soud jako jediný nejvyšší
soudní orgán, který má práci
všech soudů sjednocovat, řídit a na
ni dohlížet. Návrh zákona pak zajišťuje
prostředky pro řádný výkon
této funkce, jakož i upravuje vnitřní
organisaci Nejvyššího soudu k zajištění
řádného výkonu takové činnosti.
K takovým prostředkům náleží
především právo předsedy Nejvyššího
soudu podávat stížnost pro porušení
zákona proti pravomocnému rozhodnutí kteréhokoliv
obecného nebo zvláštního soudu. Vnitřní
organisace Nejvyššího soudu pak spočívá
v podstatě v tom, že se zřizují tři
soudní kolegia, a to kolegium trestní, kolegium
občansko-právní a kolegium vojenské.
Pracovní obor jednotlivých kolegií vyplývá
z jejich označení. Plenum Nejvyššího
soudu rozhoduje o stížnostech pro porušení
zákona podaných proti rozhodnutím senátu
některého soudního kolegia Nejvyššího
soudu. Kromě toho v zájmu jednotnosti soudního
rozhodování vydává soudům směrnice
pro správný výklad zákonů a
jiných předpisů.
Důsledkem této demokratické centralisace
je, že se ruší nejvyšší vojenský
soud a správní soud. Úkoly nejvyššího
vojenského soudu převezme nově organisovaný
jediný Nejvyšší soud, a to svým
kolegiem vojenským.
Správní soud jako typický orgán buržoasního
státu se ruší, šlo ve skutečnosti
o byrokratický orgán, kterým se mělo
vzbudit zdání legality, ač ve skutečnosti
sloužil převážně třídním
zájmům majetných vrstev. Jeho rozhodnutí
zasahovala zpravidla do života reakčně a k
posilování kapitalistického vykořisťovatelského
pořádku. Stačí jen připomenout,
že v době předmnichovské republiky činnost
správního soudu byla spojena s vedením reakčního
byrokrata Háchy, který nejen sloužil
úslužně zájmům buržoasie,
ale zrazoval zájmy národa a státu v ochraně
vlastizrádné činnosti henleinovců,
aby nakonec jako služebník reakce a fašismu zradil
republiku a prodal ji Hitlerovi. Stačí jen připomenout,
že správní soud svou reakční
úlohu znovu osvědčil v roce 1945, kdy svým
rozhodováním se snažil mařit naše
znárodnění. Stačí jen připomenout,
že rozhodnutí správního soudu se vyznačovala
takovou těžkopádností, délkou
trvání a drahotou, že i s tohoto hlediska šlo
o zřejmý nástroj majetných vrstev,
nástroj vyloženě protidemokratický a
protilidový.
V souvislosti s reorganisací soudů se rozšiřuje
pravomoc vojenských soudů na civilní obyvatelstvo
pro trestné činy, které ohrožují
důležité zájmy obrany vlasti, a to vždy,
a pro jiné trestné činy jen tehdy, jsou-li
spáchány za zvýšeného ohrožení
vlasti a pokud byly spáchány v této době.
- Tolik k otázce reorganisace soudů.
Nyní ke zřízení prokuratury. Je třeba
důrazně podtrhnout, že do našeho života
se zavádí prokuratura nového typu, v jejímž
čele stojí generální prokurátor
a v jehož rukou se soustřeďuje nejvyšší
dozor na zachovávání socialistické
zákonnosti. Lidově demokratický stát
potřebuje pevný řád a proto i přísnou
zákonnost. Zákony, nařízení,
usnesení strany a vlády a jiné předpisy
zajišťují rychlý rozvoj našeho hospodářství
a celého našeho života směrem k socialismu.
Každé jejich porušení nebo jejich nedbání
ohrožuje naše budování. Proto je přísné
zachovávání zákonů a jejich
předpisů, přísné zachovávání
socialistické zákonnosti, nevyhnutelnou podmínkou
úspěšného budování socialismu.
A tomu slouží naše nová prokuratura. Je
zbraní proti všem útokům třídního
nepřítele, je strážcem práv občanů
a demokratických svobod. Je nástrojem výchovy
a převýchovy pracujících v duchu socialismu,
socialistického vlastenectví a proletářského
internacionalismu.
Navrhovaným opatřením se zavádí
prokuratura jako orgán přísně centralisovaný,
zcela nezávislý na místních orgánech
státní moci a správy a odpovědný
vládě. Prokuratura má povahu ústředního
úřadu v čele s generálním prokurátorem,
který je jmenován a odvoláván na návrh
vlády presidentem republiky Generálního prokurátora
plnění jeho úkolů podporují
jeho náměstkové. Jedním z náměstků
generálního prokurátora je hlavní
vojenský prokurátor, což vyplývá
z přičlenění vojenských prokurátorů
generálnímu prokurátorovi. Jmenování
a odvolání hlavního vojenského prokurátora
náleží presidentu republiky jako nejvyššímu
veliteli, a to na návrh generálního prokurátora
v dohodě s ministrem národní obrany. Všechny
ostatní orgány celé prokurátorské
soustavy jsou jmenovány, podřízeny a odpovědný
generálnímu prokurátorovi. Státní
prokuratura a finanční prokuratury budou zrušeny.
Taková organisace a taková činnost prokuratury
zajišťuje generálnímu prokurátorovi
všeobecný dozor na zachovávání
zákonnosti nejen v soudnictví, jak tomu bylo dosud,
ale nad všemi ministerstvy a jinými úřady,
soudy, národními výbory, orgány, institucemi
a úředními osobami, jakož i jednotlivými
občany.
Postup generálního prokurátora při
vykonávání dozoru na zachovávání
zákonnosti v soudnictví se řídí
předpisy soudních řádů. Postup
generálního prokurátora při vykonávání
dozoru na zachovávání zákonnosti ve
všech jiných případech, pokud zvláštní
předpisy dosud neupravují účast prokurátorů
na řízení, záleží v tom,
že generální prokurátor má možnost
domáhat se odstranění nezákonných
rozhodnutí nebo opatření protestem. Protest
však bude krajním prostředkem, jak dosáhnout
odstranění nezákonného rozhodnutí
nebo opatření, anebo jak uvést postup úřadů,
národního výboru, orgánu nebo instituce
i úřední osoby v soulad se zákonem
nebo jinými předpisy. Zpravidla se vystačí
s upozorněním, že postup, rozhodnutí
nebo opatření neodpovídá zákonu.
Tak tomu bude zejména tehdy, když řízení
není ještě skončeno a závadu
lze odstranit během tohoto řízení.
Důležité je, že generální
prokurátor nebo jeho orgán se mohou s hlasem poradním
účastnit zasedání národních
výborů, jejich orgánů a jiných
orgánů státní správy, jakož
i arbitrážních komisí. Zasedání
vlády nebo sboru pověřenců se účastní
generální prokurátor sám nebo jeho
náměstek s hlasem poradním jen tehdy, jedná-li
se o protest a má-li ministerstvo nebo pověřenectvo
nebo jiný ústřední úřad
za to, že protest proti jeho rozhodnutí nebo opatření
není odůvodněný.
S úkony generálního prokurátora úzce
souvisí dohled na to, aby orgány národní
bezpečnosti postupovaly podle zákona. Důvodná
centralisace dozoru na zachovávání socialistické
zákonnosti vyžaduje, aby nadřízený
prokurátor mohl vykonávat sám úkony
prokurátorů nižších. A poněvadž
nejvyšší dohled na zachovávání
socialistické zákonnosti se soustřeďuje
v osobě generálního prokurátora, může
tedy generální prokurátor vykonávat
úkon kteréhokoliv prokurátora v naší
republice. - Tolik k otázce nové prokuratury.
A konečně k otázce změn a doplnění
trestního řádu a občanského
soudního řádu. V oblasti trestního
řádu jsou to nutné změny, které
vyplývají ze zrušení státní
prokuratury a státního soudu, jejichž agenda
se přenáší ke krajským soudům.
Tam je širší operativní možnost rychlého
zákroku, tam je větší informovanost
a znalost místních poměrů a tam je
také lepší možnost zapojit do rozhodování
široký okruh soudců a soudkyň z lidu.
Další změny v oblasti trestního řádu
vyplývají z organisačního uspořádání
jediného Nejvyššího soudu, postavení
Nejvyššího soudu a jeho předsedy a postavení
nové prokuratury a generálního prokurátora.
V souvislosti s tím byly provedeny některé
změny, jak vyplynuly ze zkušeností s novým
trestním řádem v praxi, nebo jaké
jsou vyvolány vývojem našeho zákonodárství
od doby přijetí trestního řádu.
V oblasti občanského soudního řádu
jsou to nutné změny, které vyplynuly z celé
nové organisace soudů a prokuratury, z nové
úpravy sociálně-právní ochrany
mládeže, z přebudování národního
pojištění, z nové organisace advokacie
a notářství a některých jiných
zákonů.
Další pak změny jsou také důsledkem
zkušeností z praxe nebo změn vyplývajících
z výstavy našeho státního ústrojí,
jak to sebou přináší výstavba
socialismu v naší vlasti.
Soudružky a soudruzi, ústavně-právní
výbor Národního shromáždění
je pevně přesvědčen, že nové
zákony budou velkým pomocníkem ve výstavbě
našeho státního ústrojí, v budování
systému kontroly zákonnosti a v upevňování
moci a obranyschopnosti našeho státu.
Půjde nyní o to, aby všichni poctiví
lidé pochopili, že také na bezpodmínečném
dodržováni zákonů lidové demokracie,
v nichž je ztělesněna vůle pracujícího
lidu, na řádném plnění všech
občanských povinností a na řádném
a spolehlivém výkonu státní správy
záleží, jak rychle uskutečníme
výstavbu socialismu v naší vlasti. Proto je
třeba široce popularisovat naše nové zákony,
především zákon o nové prokuratuře,
ve všech oblastech našeho života. Naše soudy
a naše nová prokuratura pak splní své
úkoly, když se opřou o nejširší
iniciativu pracujícího lidu a jeho organisací,
když si budou bedlivě všímat všech
stížností, upozornění a podnětů
našeho lidu.
Soudružky a soudruzi, z pověření ústavně-právního
výboru navrhuji, aby Národní shromáždění
po provedené diskusi schválilo předložené
návrhy naší vlády jako zákony
naší lidově demokratické republiky.
(Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Ke slovu se přihlásil pan ministr spravedlnosti
dr Štefan Rais. Prosím pana ministra, aby se
ujal slova.