Zákon
ze dne |
1952 |
o hlavních (vedoucích) účetních a o organisaci účetní služby.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Závažnost úkolů, které připadají účetní evidenci v socialistickém plánovaném
hospodářství, zejména upevňovat státní pořádek ve věcech evidence peněžních
prostředků, zásob a hospodářských prostředků jiných, zamezovat nezákonně
jejich vydávání a nešetrné nakládání s nimi, upevňovat chozrasčot a uplatňovat
zásadu nejpřísnější hospodárnosti, vyžaduje, aby byly účetní službě zabezpečený
předpoklady pro jejich splnění. Za tím účelem je třeba zřídit funkci hlavního
účetního a vedoucího účetního, ustavit orgány účetní služby a vymezit jejich
působnost.
§ 2.
(1) V účetních jednotkách, jimiž se rozumějí podniky, úřady, národní
výbory, jejich referáty, zařízení a jiné hospodařící celky, se zřizuje
funkce hlavního (vedoucího) účetního.
(2) K výkonu účetní služby se zřídí ústřední účtárny, hlavní účtárny
nebo účtárny jako samostatné a organisační útvary účetních jednotek a nesmějí
být začleněny do jiného jejich organisačního útvaru.
§ 3.
(1) Hlavní účetní vede ústřední účtárnu nebo hlavní účtárnu, vedoucí
účetní vede účtárnu.
(2) Hlavní (vedoucí) účetní vykonává funkci státního kontrolního orgánu
ve věcech zachovávání hospodářské, finanční a rozpočtové kázně.
§ 4.
(1) Hlavní účetní ústředních a hlavních účtáren zajišťují jednotnou
organisaci a řízení účetní evidence a účetní služby v podřízených účetních
jednotkách, jakož i dozor v těchto věcech; jejich příkazy jsou pro tyto
účetní jednotky závazné.
(2) Hlavní (vedoucí) účetní řídí účetní evidenci ve svých učetních jednotkách.
(3) Příkazy hlavních (vedoucích) účetních týkající se správného vyhotovování,
oběhu a včasného předkládání účetních dokladů jsou závazné pro všechny
pracovníky účetní jednotky.
§ 5.
(1) Hlavního účetního v ministerstvech, jiných ústředních úřadech a
v ústředích organisací (ústřední účetní jednotky) ustanovuje a odvolává
příslušný ministr, po případě vedoucí jiného ústředního úřadu nebo ústředí
organisaci, jemuž je hlavní účetní také přímo podřízen.
(2) Hlavního (vedoucího) účetního v podřízených účetních jednotkách
na návrh jejich vedoucího ustanovuje a odvolává vedoucí přímo nadřízené
účetní jednotky se souhlasem - ministr po slyšení - svého hlavního účetního.
Ministři, vedoucí jiných ústředních úřadů a ústředí organisace si však
mohou vyhradit právo ustanovovat a odvolávat hlavního účetního i v účetních
jednotkách, které jim nejsou přímo podřízeny.
(3) Pracovní příjmy hlavního (vedoucího) účetního podřízené účetní jednotky
v rámci platných předpisů stanoví vedoucí přímo nadřízené účetní jednotky
se souhlasem - ministr po slyšení - svého hlavního účetního, pokud k tomu
podle zvláštních předpisů není příslušný vyšší orgán.
§ 6.
Hlavní (vedoucí) účetní podřízených účetních jednotek je v administrativních
věcech podřízen přímo vedoucímu účetní jednotky; ve věcech účetní evidence
je podřízen hlavnímu účetnímu přímo nadřízené účetní jednotky. Neshody
mezi ním a vedoucím účetní jednotky rozhoduje vedoucí přímo nadřízené účetní
jednotky se souhlasem - ministr po slyšení - svého hlavního účetního.
§ 7.
(1) Pracovníky ústřední účtárně, hlavní účtárně a účtárně přiděluje,
odvolává je a jejich pracovní příjmy stanoví (§ 5 odst. 3) vedoucí príslušné
účetní jednotky se souhlasem - ministr po slyšení - svého hlavního (vedoucího)
účetního.
(2) Přidělení pracovníci jsou podřízeni hlavnímu (vedoucímu) učetnímu
a nesmějí být bez jeho souhlasu zaměstnáváni pracemi, ktere se netýkají
účetní evidence.
§ 8.
Ministerstvo státní kontroly zkoumá oznámení a stížnosti hlavních (vedoucích)
účetních ve věcech trestů, včetně propuštění uložených jim v souvislosti
s výkonem jejich funkce a činí opatření k stíhání vedoucích účetních jednotek,
kteří se provinili porušením práv hlavního (vedoucího) účetního.
§ 9.
(1) Vláda upraví nařízením podrobnosti
a) o zřízení ústředních účtáren, hlavních účtáren a účtáren, jakož i
o jejich působnosti,
b) o povinnostech, právech a odpovědnosti hlavních (vedoucích) účetních.
(2) Ministr financí se zmocňuje, aby podle potřeby stanovil odchylky
od ustanovení tohoto zákona, zejména pro národní výbory a pro malé účetní
jednotky.
(3) Ministr zemědělství se zmocňuje, aby v dohodě s ministrem financí
stanovil odchylky od ustanovení tohoto zákona pro jednotná zemědělská družstva.
§ 10.
(1) Zrušují se všechny předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje
tento zákon, zejména ustanovení § 26 zákona č. 10 / 1950 Sb., o národních
podnicích průmyslových, a ustanovení § 19 zákona č. 167/1950 Sb., o komunálních
podnicích, a předpisy o funkcí úsporného referenta ve státní správě.
(2) Příslušný ministr určí, kdo bude vykonávat dosavadní úkoly podnikového
hospodáře, pokud se tímto zákonem neukládají hlavnímu (vedoucímu) účetnímu;
ministr financí učiní obdobné opatření, pokud jde o úkoly úsporného referenta.
§ 11.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1953; provede jej ministr
financí a ostatní členové vlády.