Jinak tomu bylo na západě v době, kdy po
dlouhém váhání a průtazích
byla otevřena t. zv. druhá fronta. Přestože
zde stála podřadná a nepočetná
vojska nepřítele, který neměl ani
úmyslu vážně bojovat, nepodařilo
se americkým a britským vojskům zasadit nacistům
ani jeden jediný zdrcující úder, který
bylo možno porovnat s úspěchy, jichž dosáhla
sovětská armáda na východě.
Když pak došlo v prosinci 1944 k ofensivě nacistických
armád v Ardennách, získal Hitler bez velké
námahy a rychle podobných úspěchů
jako na začátku války, když pronikal
do Francie jako nůž máslem. Je známo,
že tehdy nešlo se strany Hitlera o vážný
úmysl dosáhnout nějakého obratu na
bojišti. Šlo o manévr, jímž chtěl
Hitler přimět imperialisty za zády Sovětského
svazu k separátnímu míru, aby měl
uvolněny ruce pro východní frontu. Důvod,
proč imperialisté Hitlerovi na tuto vějičku
nesedli, možno vysvětlit tím, že válečné
zločiny Hitlerovy byly tak velké, že by je
byli nedovedli před vlastním lidem obhájit.
Aby nedošlo ke katastrofě amerických a britských
vojsk, aby se neopakoval Dunkerque, obrátil se Churchill
s prosbou k Sovětskému svazu, aby sovětská
armáda zahájila ofensivu a tak pomohla z těžké
situace americkým a britským vojskům. Jak
známo, tato pomoc Sovětským svazem byla poskytnuta.
To však zdaleka není jediný důkaz vojenské
slabosti imperialistů. Americkému imperialismu se
nepodařilo vyhrát dosud válku v Koreji, třebas
tam bylo soustředěno všechno, co mělo
nějakou vojenskou hodnotu. Zvláště použití
bakteriologické zbraně je nezvratným důkazem
slabosti a vojenské nemohoucnosti. Ale ani tímto
hrozným zločinem si neproklestí američtí
vykořisťovatelé, vrazi a žháři
cestu k vítězství. Za tento zločin
proti lidskosti se budou jednou zodpovídat jako váleční
zločinci před soudem celého lidstva a spravedlivé
odplatě neujdou! (Potlesk.)
Francouzským imperialistům se dosud nepodařilo
zvítězit v osvobozovacím boji vietnamského
lidu, třebas v jeho cizinecké legii bojuje několik
desítek tisíc nacistů pod vedením
německých generálů a důstojníků,
kteří mají bohaté válečné
zkušenosti. Britskému imperialismu se nepodařilo
přivodit porážku lidu Malajska, který
hrdinně bojuje o svou svobodu, třebas byla do tohoto
boje vyslána vojska vybavená nejmodernější
bojovou technikou. Z těchto skutečností si
každý soudný člověk učiní
závěr, jak by asi dopadli imperialisté, kdyby
se odvážili útoku proti Sovětskému
svazu a táboru míru. Od porážky by je
nezachránila ani atomová puma, ani žádné
jiné barbarské zbraně.
Není třeba se bát hrozeb válečných
žhářů. Je třeba zachovat rozvahu,
pevné nervy a vidět věci, jak jsou. Zejména
je třeba stále pozorovat nepřítele,
správně jej oceňovat a nepřipustit,
aby nás zastihl nepřipraveny a bezbranné.
Světové mírové hnuti dosáhlo
velkých úspěchů na samém začátku
boje o zachování míru. Tak jako v minulosti,
i po skončení této světové
války chtěli zbrojaři a váleční
podněcovatelé připravit svůj útok
v tajnosti podle starého osvědčeného
receptu, že je třeba postavit národy a lidstvo
před hotovou věc. To, že se nepodařilo
válečným žhářům
utajit válečné přípravy a překvapit
lidstvo válkou, která by přikvačila
najisto jako bouře nebo živelní pohroma, to
je základní velký úspěch světových
mírových sil. Tuto zbraň si lidstvo nikdy
nedá vzít z rukou.
Americký imperialismus přeměnil své
hospodářství na hospodářství
válečné. Na zbrojení vydal již
větší částku než v poslední
světové válce. Nahromadil obrovská
množství zbraní a k horečnému
zbrojení donutil své přisluhovače
v Anglii, ve Francii i v jiných kapitalistických
státech. Kdykoli v minulosti byli by mohli imperialisté
za takových okolností již dávno, libovolně
a kdekoli začít loupežnou válku ve světovém
měřítku. Jen proto, že mírové
hnutí nepředstavuje dnes roztříštěnou
touhu lidí po udržení míru, nýbrž
je jednotnou a dobře organisovanou silou, mohly být
všechny paličské pokusy zmařeny.
Sama tato skutečnost má velký význam
do budoucnosti. Je důkazem, že mírumilovné
národy a lidstvo mají reálné prostředky,
jimiž lze skutečné válce zabránit.
Nejen národy, které se zbavily kapitalistického
otroctví, ale pracující celého světa
si dnes uvědomují, jakou obrovskou sílu představuje
touha po míru, vyjádřená mohutnou
jednotou a proniknutá rozhodnou vůlí za věc
míru bojovat do konečného vítězství.
(Potlesk.) Proto zůstane i hlavním úkolem
mírového hnutí u nás, aby neposkytlo
útočníkům možnost oklamat náš
lid. Žádné lži, zastrašování
a vydírání nesmí náš lid
odvrátit od pevné, železné vůle
pokračovat v budování socialismu a posilovat
a upevňovat obranyschopnost naší země.
Hospodářská síla země, zejména
vyspělý průmysl dává naší
zemi možnosti vzít nepříteli předem
jakoukoli naději na úspěch pro případ,
že by nás chtěl přepadnout.
V našich podmínkách již není -
jako v minulosti - výstavba obrany předmětem
zisku a kupčení domácích a cizích
vykořisťovatelů. V krátké době
lze proto učinit naši obranu skutečně
nepřemožitelnou.
Počáteční obtíže při
její výstavbě byly překonány.
Nesmírný význam pro další rozvoj
obranných sil má odhalení záškodnického
spiknutí v čele se Slánským,
Švermovou, Clementisem, Šlingem,
Reicinem a spol. Imperialistům se podařilo vpašovat
k nám svého trojského koně, pomocí
něhož chtěli učinit z naší
země svoji lacinou kořist. Právě na
úseku obrany proti vnějšímu a vnitřnímu
nepříteli rozvinuli zrádci ve službách
západních imperialistů rozsáhlou rozvratnou
činnost v úmyslu podlomit a ochromit síly
obrany pro případ útoku imperialistů.
Proto byla těmito škůdci prováděna
rozsáhlá škůdcovská činnost
v celém hospodářství, v politickém,
kulturním i sportovním životě. Není
třeba zvláště zdůrazňovat,
že bylo rozvinuto mimořádně velké
úsilí, aby nedošlo k rychlé výstavbě
armády, Sboru národní bezpečnosti
a obrany země vůbec.
Nevypočitatelné jsou formy této škůdcovské
činnosti. Žádnému, sebeodpornějšímu
prostředku se tito bídní zrádci nevyhýbali,
jen když poškozoval zájmy pracujícího
lidu a republiky. Aby mohly být brány vlasti dokořán
otevřeny k návratu kapitalistů, zákeřní
škůdci a zrádci rozsévali vzájemnou
nedůvěru, nejistotu, nedůvěru ve vlastní
síly, posmívali se vlastenectví, národní
hrdosti, podrývali sebevědomí lidu i autoritu
komunistické strany, víru v budoucnost a podrývali
lásku a důvěru k Sovětskému
svazu a mezinárodní solidaritě. Je pravda,
že tito bídní zrádci napáchali
tolik škod, jako dosud nikdo, ale dílo zrady se jim
nepodařilo dokončit. To je hlavní a rozhodující.
Svoboda, samostatnost našeho státu a lidu byla zachráněna
před skutečným smrtelným objetím
imperialismu. To je velké vítězství,
neboť ve svobodném, samostatném státě
může lid vždy i sebevětší
následky škůdcovské činnosti
v krátké době vždy odstranit.
Škody, které byly těmito zločinci napáchány
na úseku obrany státu, byly z největší
části již napraveny. Je jisto, že i všechny
další pozůstatky rozvratné činnosti
bandy spiklenců budou nyní u nás k velkému
žalu imperialistů rychle odstraňovány.
(Potlesk.)
Ve výstavbě lidové a nepřemožitelné
obrany naší vlasti dosáhne náš
lid velkých a viditelných výsledků,
bude-li se ve všem řídit příkladem
sovětského lidu. (Potlesk.) Při výstavbě
sovětského státu sovětský lid
od prvních dnů nezapomínal na zajištění
své vlasti proti možnému útoku; nikdy
nepřipustil, aby kterákoliv otázka jeho země
nebyla také přezkoumána s hlediska obrany
státu. Obrana sovětské vlasti stála
vždy v popředí pozornosti a péče
sovětského lidu, Všesvazové komunistické
strany (bolševiků), sovětské vlády
a osobně soudruha Stalina. Proto nikdy nedošlo k samoúčelnému
nebo opožděnému řešení otázek
bezpečnosti sovětského státu, proto
mohl sovětský stát odolat všem pokusům
nepřítele, který ohrožoval jeho vnitřní
nebo vnější bezpečnost. Jen v těchto
podmínkách neustálé a soustavné
každodenní péče o otázky obrany
státu se podařilo dosáhnout toho, že
sovětský stát je po všech stránkách,
tedy i po vojenské stránce nepřemožitelný.
U nás nebyla vždycky otázkám zajištění
bezpečnosti země věnována dostatečná
pozornost a péče. Zde bude nutno dosáhnout
zásadního obratu, aby v celém našem
životě politickém a hospodářském,
kulturním i sportovním byla věnována
péče posilování a upevňování
obranyschopnosti země, jak toho zasluhuje vývoj
mezinárodní situace. Daleko více než
doposud se musejí zabývat otázkami výstavby
obrany orgány Komunistické strany Československa,
Národní fronty, všech masových organisací,
státní i hospodářský aparát.
Síla naší obrany vyrůstá ze síly
všeho lidu a nelze ji zužovat jen na zájem jednotlivců
nebo zvláštních orgánů.
Cesta k nepřemožitelnosti naší národní
a lidové obrany začíná u každého
poctivého občana, u každého vlastence.
Bránit rodnou zem je vrcholem vlasteneckých povinností
a lásky k vlasti! (Potlesk.) Podle vzoru hrdinného
sovětského lidu je třeba učit všechno
obyvatelstvo měst i venkova, tedy i ženy, zacházet
s prostředky obrany vlasti, naučit všechen
náš lid hájit rodnou vlast, domovy a bohatství
naší země, závody, města, pole
proti pozemnímu i vzdušnému útoku nepřítele.
Budování aktivní obrany by mělo být
všude naplněno duchem bojového nadšení,
bít a zničit nepřítele, kdyby se pokusil
o útok (Bouřlivý potlesk).
Zejména je třeba v duchu vroucího vlastenectví,
osobní statečnosti, národní hrdosti,
sebevědomí a smělosti provádět
také brannou výchovu naší mládeže.
Obrana se nesmí stát podle starých představ
trpnou záležitosti, která je odkládána
na poslední chvíli anebo dokonce na kterou se zapomíná.
Do služeb budování skálopevné
obrany vlasti je nutno vložit všechno bojové
nadšení, tvůrčí iniciativu a
důvtip, který je vlastní našemu lidu.
Zkušenosti z Velké vlastenecké války
ukazují, že lze najít vhodnou obranu proti
jakémukoli druhu útočných zbraní,
jsou-li ochranná opatření provedena včas
a správně organisována. Na nás závisí,
jen na nás a nikoliv na útočníku,
zdali připustíme, aby byla rozsévána
v naší krásné vlasti smrt a zkáza
či nikoliv.
V těchto podmínkách bude pak moci úspěšně
plnit své veliké a vznešené poslání
branná moc našeho lidu jako přední stráž
jeho svobody, samostatnosti a nezávislosti. Náš
lid může být na svou armádu hrdý.
Již dnes představuje lidová armáda takovou
vojenskou sílu, která je s to vzít kterémukoliv
útočníku chuť k přepadu. Po dlouhou
dobu neměl náš lid svou národní
armádu, která by ruku v ruce s ním na půdě
rodné země mohla bojovat za svobodu svého
lidu. Osvobození naší vlasti vítěznou
Sovětskou armádou přineslo i zde hlubokou
změnu. Svobodný lid mohl zahájit výstavbu
své armády, která spojena s lidem je s to
zajistit jeho svobodu a nezávislost. Obdivuhodný
růst bojové síly naší armády
pramení z jejího revolučního původu
a poslání. Plně se potvrzují slova
velikého Lenina: "Nikdy nebude přemožen
národ, jehož dělníci a rolníci
ve své většině poznali, pocítili
a uviděli, že hájí svou moc, vládu
pracujících, že hájí věc,
jejíž vítězství jim a jejich
dětem zajistí užívat všech dobrodiní
kultury, všech výtvorů lidské práce."
Naši vlast je třeba chránit nejen před
útoky vnějšího nepřítele,
ale i před útoky vnitřního nepřítele.
Imperialisté vynakládají velké úsilí,
aby rozvratnou činnosti špionů a agentů,
které k nám posílají přes hranice,
ztěžovali a brzdili výstavbu socialismu. Pro
tuto rozvratnou činnost poskytli američtí
vykořisťovatelé velké finanční
prostředky, aby se nejrůznějšími
druhy rozvratné záškodnické činnosti,
sabotáží, špionáži, terorem,
žhářstvím a vraždami pokusili otřást
základy klidného vnitřního života
ve státě. Jestliže se to nepříteli
nedaří a jestliže lze říci, že
do dnešního dne zplakal nad výdělkem,
pak má o to zásluhu Sbor národní bezpečnosti
a jeho stateční příslušníci.
(Potlesk.) Zneškodněním nepřátelských
agentů zachránili svému lidu a státu
stamilionové hodnoty. Za to, že příslušníci
Sboru národní bezpečnosti svádějí
s třídním nepřítelem každodenně
tvrdý boj, v němž neváhají v
případe nutnosti položit pro věc svého
lidu a státu i životy, patří Sboru národní
bezpečnosti se všemi jeho složkami úcta
a dík všeho lidu. (Potlesk.) Zájem státu
vyžaduje, aby záslužná činnost
Sboru národní bezpečnosti byla ještě
účinněji podporována nejširšími
lidovými vrstvami.
Jak ubohý je pokus nepřítele, aby odvrátil
příslušníky Sboru národní
bezpečnosti, tyto věrné příslušníky
dělnické třídy, od konání
jejich vlastenecké povinnosti vyhrůžkami na
vlnách rozhlasu! Kdo to vlastně vyhrožuje a
vydírá? Nejde o nikoho jiného než o
domácí zrádce, kteří ze strachu
před hněvem lidu utekli a dnes za žold slouží
nepříteli. Jak by mohli někomu vážně
nahnat strachu zaprodanci, kteří se ještě
dnes sami strachem třesou! A jejich strach je oprávněný.
Není daleká doba, kdy pracující lid
kapitalistických států svrhne své
vykořisťovatele a vyžene je se všemi odpornými
příživníky. Tak dojde i na naše
běžence. Bude jim však hůře než
po únoru, protože nebudou mít již v Evropě
kam utíkat. (Potlesk.)
Významná úloha při upevňování
obranyschopnosti naši vlasti připadá našim
slavným lidovým milicím. (Potlesk.)
Od vítězného února se lidové
milice, tato ozbrojená garda dělnické třídy
a komunistické strany, zúčastnily aktivně
boje proti vnitřnímu nepříteli. Za
úspěchy, jichž v tomto boji dosáhly,
vděčí nadšení a nevyčerpatelné
obětavosti svých členů. Bude proto
velkým posílením výstavby obrany státu,
jestliže lidové milice rozšíří
svoji činnost také na obranná opatření
proti vnějšímu nepříteli. Zejména
účinnou se může stát účast
lidových milic na poli branné výchovy a přípravy.
Kreslili bychom si vzdušné zámky, kdybychom
neviděli, že k výstavbě aktivní
obrany, která je schopna úspěšně
čelit útoku nepřítele, je třeba
materielních prostředků. Budovat obranu znamená
budovat nejen armádu a jiné složky ozbrojených
sil, ale také budovat civilní protileteckou obranu,
zabezpečit západní hranici i budovat pevný
týl a zázemí a organisovat řadu dalších
obranných opatření. K tomu ke všemu
je třeba železa, uhlí, textilu, obilí,
pohonných hmot, surovin i peněžních
prostředků. Každý pochopí, jaký
důležitý podíl při posílení
obranyschopnosti země má dnes náš zbrojní
průmysl. Je třeba vyslovit velké uznání
všem pracovníkům, dělníkům,
ředitelům, technikům, inženýrům
a vědcům, kteří se účastní
na zbrojní výrobě, za vynikající
výsledky, jichž dosáhli v zájmu posílení
bezpečnosti vlasti. (Potlesk.)
Obrana takto a v tomto duchu budovaná má všechny
předpoklady, aby vytvořila soustavu takových
obranných opatření, jimiž nepřítel
nikdy nebude moci proniknout. Nutno počítat s tím,
že nepřítel nás bude obviňovat
z útočných úmyslů. To nás
nijak nesmí odvést od pevného rozhodnutí
a odhodlání stát se ještě silnějšími
a skutečně nezranitelnými. Nepřítel
vzal na sebe skutečně Sysifovo břímě,
jestliže se namáhá, aby nás obvinil
z útočných úmyslů. Není
nic cizejšího a vzdálenějšího
našemu lidu než útok a válka. Náš
lid ještě nikoho nepřepadl, ale za to ví,
že byl přepaden v minulosti už mnohokráte
právě těmi, kteří mu dnes vyčítají,
že se chce stát odolným proti jakémukoliv
útoku. Smysl pro pokojný a klidný život
je zakořeněn v srdci našeho lidu tak hluboce,
že nikdy nezatoužil po výboji na účet
jiného národa. Pochybovat o vroucí mírumilovnosti
našeho lidu mohou skutečně jen pomatenci.
Bylo zdůrazněno, že úsilí o zachování
míru je boj, který i když se u nás neodehrává
na bojišti - přece vyžaduje, abychom se v něm
chovali jako bojovníci. Je třeba skoncovat s podceňováním
významu mírového úsilí u nás
i ve světě, které se ještě někdy
objevuje. Zdali bude mír zachován nebo podaří-li
se válečným žhářům
rozpoutat válku, závisí především
na práci, skutcích a činech každého
z nás. Není prázdným heslem výzva
obránců míru, že usilovnou prací
bude mír nejvíce posílen.
V boji platí zásada, že útočník
před zahájením útoku musí vytvořit
několikanásobnou převahu nad obráncem,
aby měl vůbec naději na úspěch.
Bez takové převahy útočníka
je výhoda na straně obránce, který
vždy vítězí nad útočníkem.
Za takové situace útočník, je-li přístupen
rozumnému úsudku, zpravidla ani k útoku nesáhne.
S tohoto hlediska má proto každé posílení
naší země, ať již v ohledu politickém,
hospodářském, kulturním nebo vojenském,
velký význam. Každá tuna uhlí
a železa, každý cent obilí, každý
pracovní závazek, každý vyšší
pracovní výkon, každý lepší
pracovní výsledek ztěžuje nepříteli
útok. Aby získali pro svůj útok potřebnou
převahu, museli by imperialisté vyrobit za každou
naši tunu uhlí, železa a obilí mnohonásobně
více. A to se imperialistům nemůže podařit
pro rozpory, které jsou vlastní kapitalistické
soustavě a které nelze odstranit. V mírovém
soutěžení nikdy nemůže stará
kapitalistická soustava, i kdyby o to sebevíce usilovala,
dosáhnout takových hospodářských
výsledků a úspěchů jako nový
společenský řád - socialismus.