Podobná situace vykořisťování byla i v notářství, které bylo zřízeno zákonem č. 75 z r. 1871 o notářství. Staré notářství si v praktice v ničem nezadalo se starou advokacií, jak uvádí JUDr Kunft, notář krajského soudu v Karl. Varech, který taktéž dělal koncipienta u notáře za 500 Kčs měsíčně v r. 1937. Uvádí, že typickým vykořisťováním klienta byly rozmluvy, za které byl notář honorován v t. zv. projednávacích rocích, t. j. ústní jednání, kdy notář provokoval klienta k tomu, aby rozmluv byl co největší počet a tudíž větší příjem pro notáře. Rozmluv bylo tolik, jak velké bylo dědictví, nikoliv jaká byla hodnota smluvního předmětu. V notářství za bývalé první republiky bylo zvlášť typické postavení notářů na Slovensku, kde byla u notáře dlužna celé vesnice. Přítrž všem podobným jednáním učinil zákon o notářství č. 201 z r. 1949, který mohl býti vytvořen zásluhou vítězství dělnické třídy ve slavných dnech února 1948. Ještě po osvobození pokračovala činnost advokátů a notářů stále ve starém kapitalistickém myšlení, t. j. takovém, kdy advokát hájil v podstatě kapitalistický právní pořádek. Prosazovali obvyklé osobní zájmy klientů, kterými byli přímo placeni. Neexistovala bezplatná právní pomoc lidem, kterou v každém případě považovali za obtížné břemeno; podceňovali ji a odbývali jako zbytečnou práci. Viděli jsme po osvobození advokáty jako obhájce zrádců a kolaborantů, máme dobře v paměti, jak advokáti vystupovali proti znárodnění průmyslu, kolik obtíží při tom chtěli vyvolávat. Případ továrníka Beera ve Varnsdorfu je dokladem toho, kdy se advokát dr Křídlo postavil proti pracujícímu lidu. Podobných příkladů by bylo lze uvést dosti.

Změna v advokacii a v notářství nastala po únorovém vítězství v r. 1948, kdy bylo umožněno provést nové zákony o advokacii, notářství a lidovém soudnictví. Tyto zákony byly začátkem nového pořádku a umožňují zkvalitnit práci advokátů a notářů. Advokátní praxe dosáhla již značného zlepšení. Právníci mění své methody v práci, neboť mají svůj velký vzor v sovětské právní vědě, která má ve svých rukou spolehlivý kompas, to jest methody dialektického materialismu, učení marxismu-leninismu.

Naši advokáti mají plnou podporu KSČ. Jsou si dobře vědomi, že pro nové právo je třeba nových advokátů, kteří budou sloužit zájmům lidu, jeho práci, a kteří budou posilovat pracující lid, pomáhat odhalovat a postihovat třídní nepřátele. V našem státě nebudou právníci starého typu a překrucovatelé paragrafů, nýbrž právníci specialisté; jak řekl president republiky soudruh Kl. Gottwald - budou to právníci vyrostlí z lidu a s lidem srostlí.

Projevují se ještě nedostatky v tom, že starý kapitalistický způsob, kdy advokát je ochoten za honorář vyhověti každému příkazu svého klienta, ještě z mysli některých advokátů nevymizel. Přes všechnu snahu projevují se u nich ještě zbytky kapitalistické výchovy a praxe. Dále se vyskytují jednotlivci, kteří se nesnaží oprostit starých praktik a propůjčují se k úkonům, které z materiální stránky odporují zákonům. Pracující lid to nelibě nese a je právem rozhořčen, chce-li obhájce znemožnit svým postupem zjišťování materiální pravdy, když chce udělat z černého bílé a odvrátit spravedlivý trest od usvědčeného pachatele.

Jak se dívají soudci z lidu na advokáty, o tom svědčí rozmluva se soudcem z lidu, zemědělcem Kozákem z Horního Žďáru u Karlových Varů, který mně řekl: Změnil se postup advokátů u soudu, ale je potřebí, aby advokáti šli do obhajoby klienta hlouběji po stránce politické; aby se zamyslili nad tím, že dnes mají sloužiti zájmům pracujícího lidu; aby řekli klientovi, v čem se dopustil chyby, aby pomáhali obžalovanému chápat povinnosti vůči celku a ukazovali mu, co trestní čin znamená, a tak napomáhali odhalení materiální pravdy a k převýchově potrestaného. K dosažení toho a k odstranění dosavadních nedostatků má pomáhat nová organisace advokátní a notářské praxe, právní poradny a přidělení notářů jako státních zaměstnanců k soudu.

Co říkají sami notáři a advokáti o nových zákonech? Dr Prokeš z Karl. Varů se vyjádřil, že nové uspořádání je velkou pomocí pro advokáty, a to v tom, že "jsme odměňováni v krajské poradně advokátů podle výkonu, máme zaručenou odměnu, což dříve nebývalo. Nemusíme si žádným způsobem nadhánět klienty, neboť můžeme dnes říci, že přicházejí za námi sami. Dříve jsme hájili klienta z materiální stránky, která byla první a rozhodující pro způsob obhajoby. Drželi jsme se klienta jako klíště. Bylo to podle jeho přání, jen abychom se zavděčili, aby nám neutekl k druhému advokátovi. Dnes vidíme, že v krajské poradně advokátů se učíme organisaci práce, dělbě práce, výměně zkušeností a co je nejhlavnější, kolektivnímu nazírání na případ a obhajobu v duchu lidově demokratického zřízení. V krajské poradně advokátů se zbavujeme starých znamení kapitalistické společnosti, pracujeme podle nových method, zvyšujeme pracovní morálku, odpovídající lidově demokratickému zřízení."

• notářském zákoně se vyjádřil JUDr Kunft, že "je velikým přínosem pro provádění notářské právní pomoci, a že se ve veliké míře přibližuje sovětské úpravě notářství. Tím, že se notáři přidělují přímo k soudu, jsou zabezpečeni materiálně, a to svědčí o tom, jakou důvěru dala dělnická třída notářům. Je na nás samých, abychom tuto důvěru dělnické třídy neztratili, ale naopak, abychom si ji udrželi a prohloubili ji víc a víc."

Z dosavadní zkušenosti se ukazuje, že právní poradny mohou splnit to, co pracující očekávají. Důkazem toho je několik případů, kdy se prostí lidé obrátili na poradnu advokátů. Uvádím příkladem rozmluvu s pí. Vlastou Kubečkovou z Dubiny u Karl. Varů, která mi řekla: "Měla jsem před lety rozvod, který skončil pro mne nepříznivě proto, že jsem byla postižena sluchovou poruchou. Protože jsem neslyšela, považoval mne advokát za méněcennou, musila jsem dobře zaplatit a přitom jsem rozvod prohrála. V této době jsem opět přišla na poradu k advokátovi do Karl. Varů do krajské advokátní poradny a tam jsem poznala, jaké změny se staly, jakých vymožeností se dostává pracujícímu lidu, když slušným způsobem jsem dostala právní porady zdarma, což bylo pro mne velikým překvapením. Vidím, co se u nás v republice změnilo a mění, aniž si to ještě všichni dost dobře uvědomujeme."

Mohl bych uvést další řadu příkladů bezplatných porad, ze kterých je vidět, že advokáti pomalu, ale jistě budou získávat důvěru pracujících lidí. Pracující lid pochopí, když uvidí správnost projednávaných věcí, ale závisí to na advokátech samých. Pochopitelně nemůžeme míti z dřívějších individuálních podnikatelů ihned přes noc nového socialistického pracovníka, aby odpovídal naší cestě, ale jsou vidět veliké pokroky. A ještě jedna skutečnost ukazuje, jak se mění v organisaci advokacie a notářství rozdíl v počtu a potřebě advokátů, což přispívá k velkým úsporám.

Za prvé republiky v r. 1936 bylo v Karlových Varech 97 advokátů a podle zjištění u některých z nich byl prodán jeden pension a z výtěžku prodeje žili celý rok. V Chebu jich bylo 45, v Sokolově 18, v Aši 20, ve Žluticích 5, v Lokti 7. Dnes je v Karl. Varech 7 advokátů, potřeba je 9, v celém kraji 18, potřeba 20. To je již podstatný rozdíl mezi kapitalistickou první republikou a lidově demokratickou republikou, kde si dává zákony a nařízení sám lid. Bude na nás záležet, abychom pomohli advokátům a notářům k odstranění zbývajících nedostatků v dobře nastoupené cestě. Velikou povinnost mají soudci z povolání a soudci z lidu, kteří mohou přispět k tomu, abychom měli dobré advokáty. Budeme míti advokacii takovou, jakou si ji vychováme. Na druhé straně musí advokáti a notáři pochopit, oč jde, musí si sami uvědomit, jaké je jejich poslání v lidově demokratickém státě. Musí si uvědomit, že náš právní řád neslouží kapitalistům, velkostatkářům, ale že slouží zájmům lidu. Právník a notář musí hájit upřímně, poctivě a otevřeně věc lidu, musí hájit socialistické právo. Musí si uvědomit, jakou pomocí jsou jim nové zákony, které dnes budou našim Národním shromážděním schváleny.

Stále zostřující se třídní boj vyžaduje, aby pro svoji funkci zvyšovali obhájci svou politickou a odbornou úroveň, aby více studovali marxismus-leninismus, aby více studovali zkušenosti a učili se u svého vzoru sovětské advokacie. Nastoupená cesta kolektivního vedení práce advokátů opravňuje pracující lid ČSR k důvěře, že tato cesta bude míti úspěšný vývoj, že naše advokacie a notářství si získají poctivou prací důvěru pracujícího lidu, kterou dosud nemají, takovou důvěru, jakou má advokacie sovětská. My všichni jim k tomu budeme pomáhat. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Ke slovu není již nikdo přihlášen, společná rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji k bodu 1, posl. dr Kučerovi.

Zpravodaj posl. dr Kučera: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Dávám slovo k doslovu zpravodaji k bodu 2, posl. dr Jelínkovi.

Zpravodaj posl. dr Jelínek: Vzdávám se slova.

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Vykonáme nyní oddělené hlasování o společně projednávaných předlohách.

Budeme nejprve hlasovat o prvním bodu denního pořadu.

Ad 1. Hlasování o osnově zákona o státním notářství.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je jednomyslné. - Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 1. bod pořadu.

Přistoupíme k hlasování o druhém bodu denního pořadu.

Ad 2. Hlasování o osnově zákona o advokacii.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je jednomyslné. - Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 2. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání třetího bodu denního pořadu, jímž je§

1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o správních poplatcích (tisk 608).

Zpravodajem je posl. Sajal, dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Sajal: Paní a pánové, soudružky a soudruzi!

Kapitalistická veřejná a státní správa odčerpávala od pracujícího lidu vždy s velkým potěšením co největší část národního důchodu, a to pod nejrůznějšími tituly. V tomto případě byly to poplatky a dávky z úředního úkonu, které jsou v předložené osnově označeny pod pojmem "správní poplatky".

Právě před rokem projednávali jsme osnovu, s níž tato osnova činí celek. Byl to zákon o zrušení některých poplatkových předpisů, který zrušil poplatky z podání na národní výbory a jiné správní orgány a téměř všechny poplatky z úředních vyhotovení těchto orgánů a zároveň se uzákonila osnova o poplatcích soudních.

Dodnes platný poplatkový zákon je platný již sto let. Během doby se ukázal kusým a byla proto na něj nalepována řada nařízení a zákonů, že se stal dokonale nepřehledným a těžkopádným, takže poplatkové právo vcelku zvládl jen málokterý odborník.

Pro nový zákon mluví tedy důvody zjednodušení státní administrativy a zlevnění veřejné správy. Systém a jednoduchost, přehlednost a pochopitelnost jsou jeho velkými přednostmi. Další předností je hledisko politické. Poplatky z úředních výkonů vyvíjely se v rámci a duchu berní soustavy kapitalistického hospodářství. Proto starý poplatkový zákon není v souladu s naším lidově demokratickým berním systémem, jehož organickou součástí jsou také správní poplatky. Řada poplatků je již bezpředmětná anebo nevhodná.

Kapitalistický stát považoval poplatky a dávky za důležitou součást svých řádných rozpočtových příjmů. Byla zde prostě příležitost od lidu poplatky vymáhat, získávat pro státní pokladnu co největší příjmy a používat jich ve prospěch vládnoucí třídy a proti zájmům pracujícího lidu, který je platil.

Zajisté i dnes částky vybrané na poplatcích představují značné položky. Avšak dnešní stát by se mohl zříci výnosů z poplatků a rozpočtový příjem čerpat z jiných položek, kdyby se to považovalo za nutné a prospěšné.

Poplatky se budou vybírat nadále zejména z toho důvodu, že je zásadně správné, aby občan anebo osoba právnická sama nesla náklad za úřední jednání, které se děje v jejich prospěch anebo proto, že úřední jednání bylo jimi vyvoláno. Nebylo by zajisté spravedlivé, aby náklady na tato úřední jednání byly rozvrženy na veškeré obyvatelstvo a zahrnuty do státních nákladů.

Přesto však projednávaná osnova a prováděcí nařízení správně rozlišuje míru veřejného zájmu na úředním jednání. V některých směrech se zvýhodňují národní a komunální podniky, jakož i JZD, a to buď přiznáním osvobození anebo snížením sazby. Kromě toho ministr financí a vyměřující orgány budou mít možnost přiznat ze zvláštních důvodů, zejména z důvodu obecného zájmu, další úlevy.

Ovšem i zvýhodnění má své meze, a to proto, aby nedocházelo ke zbytečnému zatěžování úřadů a aby každý občan i právnická osoba byli záměrně přidržováni k hospodárnosti ve vlastním jednání.

Správní poplatky se budou vybírat za úkony všech orgánů, jejichž činnost spočívá převážně ve výkonu veřejné správy, zejména tedy za úkony národních výborů. V jediném předpisu budou soustředěny poplatky za úkony orgánů všech odvětví státní správy a tím se odstraní dosavadní roztříštěnost. Nebude tedy několik poplatků vedle sebe. Touto zásadou jsme se řídili již loňského roku při zákonu o poplatcích soudních. Ministerstvo financí vypracovalo zároveň i přehledný poplatkový sazebník, v němž se laik i lidová správa snadno vyznají.

Zákon je rámcový a ministrovi financí se ponechává pravomoc, aby nařízením stanovil směrnice pro vybírání a sazebník poplatků. Aby občané z neznalosti zákona nedoznali újmy, bude jen několik málo poplatků splatných při předložení podání, jímž má být řízení zahájeno. Poplatník bude k placení vyzván a když poplatek nezaplatí, úřední jednání se prostě neprovede.

Osnova zákona znamená krok kupředu v naší berní legislativě. Zavádí systém a pořádek do materie, která byla pro většinu obyvatelstva i lidové správy neproniknutelná a nesrozumitelná. Proto lze osnovu označit za prospěšnou.

Navrhuji proto jménem rozpočtového výboru, aby osnova zákona byla schválena v předloženém znění. (Potlesk.)