Naše vláda v čele s naším soudruhem
Zápotockým ihned po únorovém zasedání
Ústředního výboru KSČ přikročila
k provádění celé řady opatření,
která znamenala a znamenají zhospodárnění
naší státní, lidové a hospodářské
správy, a mezi jiným také ke zřízení
ministerstva státní kontroly.
Nebudu se zabývati úkoly ministerstva státní
kontroly - na tuto otázku dal odpověď ministr
státní kontroly soudruh Bacílek, která,
jak víte, byla uveřejněna v denním
tisku.
Kontrolu, o níž chci mluvit, lze ovšem provádět
na různých místech a různými
prostředky, které se musí navzájem
doplňovat a koordinovat, aby se nedělala kontrola
pro kontrolu.
Dnes už nelze nevidět výsledky kontroly, které
se nám projevují na příklad ve Státní
bance a v peněžnictví vůbec. Jak všichni
víme, Státní banka a peněžnictví,
které bylo přetvořeno z vykořisťovatelského
nástroje v rukou kapitalistů na nástroj,
pomocí něhož má dělnická
třída provádět kontrolu výroby,
oběhu zboží i hospodaření podniků,
používá peněz, jejichž úloha
se v našem hospodářství změnila,
při plánovaném hospodářství
jako nástroje evidence a kontroly celého hospodářského
dění. V penězích se promítají
výsledky práce a pomocí peněz dostávají
dělníci a všichni pracující podíl
ze společného produktu, který jim podle jejich
práce a služeb náleží, a jak to
soudruh Zápotocký ve svém projevu
tak konkrétně dokázal, že jsme to si
nesmíme zamlčovat - na hranicích možností
a že nemůžeme více utrácet než
vydělávat.
Abychom mohli více vydělávat, toho můžeme
docílit jen a jen stálou a soustavnou kontrolou
celého našeho hospodářského,
sociálního a kulturního života.
Proto peníze je třeba hlídat a kontrolovat,
aby nikdo nedostával anebo si nebral více, než
si zaslouží.
K plnění tohoto úkolu je třeba kádrů,
které nad vší pochybnost musí býti
oddány dělnické třídě,
věci socialismu. Musí býti schopny politicky
myslet a rozhodovat, býti důsledně při
kontrole a rozhodování, musí umět
osobně přesvědčovat a ne četníkovat,
to jest, nesmí hledat za každým rohem zloděje
a nepoctivce.
Takové kontrolní kádry potřebuje náš
lidově demokratický režim jako soli.
Ochrana a nedotknutelnost národního majetku musí
býti ctí a povinností každého
poctivého občana tohoto státu. Bude třeba
rázně skoncovat se starým myšlením
- z cizího, to je ze státního, krev neteče.
Bude třeba zorganisovat lidovou kontrolu, počínaje
místními národními výbory přes
okresní a krajské národní výbory
až ke státní kontrole. Takovou lidovou kontrolu
už započalo organisovat ministerstvo vnitra a jeho
počáteční úspěchy jsou
již patrny, ale jak ukázal na příkladech
sám ministr vnitra soudruh Nosek, objevují
se ještě právě ve finančním
hospodářství národních výborů
velké nedostatky, které je třeba odstraňovat.
Nic by nám nepomohlo míti ministerstvo státní
kontroly a čekat, že ono to za nás všechny
udělá. Tady mají povinnosti poslanci jako
volení zástupci lidu, aby se při výkonu
své funkce plně zapojili do lidové kontroly,
jak nás to učí velký Lenin, že
kontrola je 90 % pořádku.
Naše vláda učinila před parlamentními
prázdninami celou řadu opatření pro
zhospodárnění státní, lidové
a hospodářské správy v našem
státě. Jedno takové opatření
týká se zhospodárnění osobního
autoprovozu ve státní, lidové a hospodářské
správě. Uvedu jen stručný přehled
a některé výsledky, jak se projevily při
provádění usnesení vlády, pokud
jde o zhospodárnění autoprovozu národních
výborů. Zástupci národních
výborů - okresních a krajských -
na poradách za tím účelem svolaných
uvítali a kladně zhodnotili způsob provádění
průzkumu a zhospodárnění autoprovozu
v lidové správě. Průzkum jasně
ukázal, jak bezhlavě a nezodpovědně
byla vybavována lidová správa osobními
auty. Tak na příklad okresy Žatec, Stříbro,
Hořice, Děčín, Chomutov, Teplice,
Kladno atd. měly 7 až 10 osobních vozů
pro tak zvané plnění úředních
výkonů, zatím co okresům Soběslav,
Vodňany, Stod, Kraslice, Lanškroun, Dvůr Králové
atd. stačila 2 osobní auta pro úřední
naléhavé cesty, při čemž je třeba
zdůraznit, že tyto okresy nemají o nic menší
politickou a hospodářskou problematiku než
ty okresy, které mají 10 osobních aut.
Tady je vidět, jak se velkoryse začala provádět
politika motorisování - ne pro plnění
hospodářských úkolů, ale politika
osobního pohodlí.
Při hodnocení politických a hospodářských
otázek jednotlivých okresů byl zkoumán
dosavadní stav a vývoj do budoucna jak průmyslové,
tak i zemědělské výroby a možnost
využití hromadných dopravních prostředků,
jak jsou vybaveny služby dopravními prostředky,
včetně motocyklů, jak je prováděna
koordinace služebních jízd, kdo disponuje služebními
osobními vozy, jak je prováděna údržba,
vybavení veterinární a lékařské
služby dopravními prostředky, jaký je
stav úvěru na benzin a pohonné látky
vůbec a kteří referenti nejvíce využívají
vozového parku.
Průzkumem objevila se celá řada nedostatků
a závad, v nichž uvedu jen některé.
1. Jak bylo zjištěno, údržbě osobních
vozů ve většině případů
není věnována řádná
péče. To je ponecháno osudu.
2. Téměř na všech okresních národních
výborech zůstává nevyřešena
otázka lékařské a veterinární
služby s hlediska dopravních prostředků.
Lékaři a veterináři používají
většinou svých motorových vozidel. Většinou
se proplácí kilometrovné při používání
vlastních motorových vozidel, při čemž
není zajištěna a prováděna kontrola.
Na příklad: Okresní národní
výbor v Kolíně vyplácí veterináři,
který je současně zvěrokleštičem,
měsíčně na kilometrovném přes
Kčs 10.000 a v červenci t. r. dokonce přes
Kčs 13.000. Jestli tomuhle chce někdo říkat
zhospodárnění veřejné služby,
pak je to nejlepší způsob - zbankrotění
veřejné správy.
Přátelé, jestliže uvádím
dnes tato fakta o nehospodárnosti v autoprovozu u národních
výborů, činím tak proto, abych upozornil
na nutnost řádné kontroly v lidové
správě všech stupňů.
Prosím, aby mi bylo dobře rozuměno. Chci
zvlášť podtrhnout, že nikdo přece
nechce, aby lidová správa neměla k obstarávání
veřejného zájmu osobní auto pro naléhavé
potřeby, ale nikdo mne nepřesvědčí
o tom, že taková obec Flaje anebo Prestovec, které
mají 400-600 obyvatel, potřebují osobní
auto, anebo konečně, že místní
národní výbor v Šumperku, který
má tři osobní auta, měl nadto ještě
letadlo typu Sokol (Veselost.)
Docela právem si zástupci krajských národních
výborů a okresních národních
výborů stěžovali na poradách,
že osobní automobily svádějí
často místní národní výbory
k obcházení ONV a KNV, k intervencím přímo
na ministerstvech, mnohdy v záležitostech, které
jasně patří do kompetence okresních
anebo krajských ONV.
Nemohu se nezmínit o autoprovozu hlavního města
Prahy. To je zvláštní kapitola, která
zasluhuje pozornosti. Autoprovoz hl. m. Prahy se vyznačuje
právě tím, že přes nejhustější
dopravní síť - za 5 minut jsi v Praze s místa
na místě potřebují pražské
národní výbory největší
počet osobních aut, při čemž
obvodním národním výborům postačí
po jednom osobním voze, který je používán
jen pro naléhavé případy, zatím
co Ústřední národní výbor,
pro který asi platí výjimečná
pravidla, a jeho úřad potřebuje 26 osobních
aut, jak bylo výslovně řečeno na representaci
a rychlé vykonávání služeb úřadu.
Ono se říká, že pod svícnem bývá
tma, ale tady je úplné temno. (Veselost.)
Všichni víme, že v Praze je možno v několika
minutách projet elektrikou, autobusem nebo trolejbusem
na různá místa, ale tohle nechápe
finanční kontrolní komise Ústředního
národního výboru hlavního města
Prahy.
Ať se na mne ti, kterých se to dotýká,
nehněvají, když jim připomenu jedno
staré pražské srovnání pro rychlé
úřadování na proslavené pražské
obci. Toto srovnání zní: "Kdyby se mohly
dělat z pražských konšelů nitě,
tak by se věru nikdy nepřetrhly". (Veselost.)
Já nevím, jestli tomu docela dobře rozumíte.
A já bych k tomu dodal, že by všem těm,
kteří mají za to, že pro svou službu
nemohou úřad vykonávat bez osobního,
jim přiděleného auta, že by jim slušelo
býti více skromnými, ba dokonce prospělo,
kdyby na své úřední cestě Prahou,
v pohovorech s občany v elektrikách, autobusech
a trolejbusech poznali přání, požadavky
a stížnosti pražských občanů.
(Hlučný potlesk.)
Chci jenom v závěru zdůraznit, že by
bylo chybou domnívat se o několika málo příkladech,
které jsem zde uvedl, že se vyskytují snad
jen u národních výborů. Ony se v daleko
větší míře vyskytují na
ústředních místech našeho hospodářství.
Bylo by chybou se domnívat, že vybudováním
státní kontroly jsme již otázku kontroly
vyřešili. Těch několik set lidí
by nebylo s to zvládnout tyto velké úkoly,
kdyby se jim nedostalo široké podpory a spolupráce
všech. Naše kontrola stane se stoprocentně účinnou
teprve tehdy, bude-li široká, masově založená
a naučíme-li se pomocí této kontroly
kontrolovat a odstraňovat chyby, odhalovat je ve všech
důsledcích.
"Práce nás čeká" - tak končil
soudruh Zápotocký svůj včerejší
projev. Ano, čeká nás mnoho práce
na všech úsecích naší činnosti.
Samozřejmě také na úseku státní
a lidové kontroly. My se však této práce
nebojíme, poněvadž víme, že na
jejím konci čeká bohaté ovoce pro
stát a náš národ. V starých pověstech
českých se praví, že naše země
oplývá mlékem a medem. A my tato stará
toužebná přání našich předků
proměníme ve skutečnost. (Dlouhotrvající
potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není již
nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Přistoupíme k hlasování o prohlášení
předsedy vlády a o návrhu na vyslovení
důvěry vládě.
Národní shromáždění je
způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí s prohlášením předsedy
vlády ze dne 31. října 1951 a s předneseným
v něm návrhem na vyslovení důvěry
vládě, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To jsou všichni. (Hlučný, dlouhotrvající
potlesk.)
Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo prohlášení
předsedy vlády učiněné v Národním
shromáždění dne 31. října
1951 a vyslovilo jednomyslně vládě
důvěru ve smyslu § 83 odst. 3 ústavy.
Tím je vyřízen 1. bod pořadu.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění se usneslo, aby se příští
schůze konala zítra v pátek dne 2. listopadu
1951 v 9 hodin. Na jejím pořadu byly by nevyčerpané
body pořadu 58. schůze Národního shromáždění,
jak byl schválen ve včerejší schůzi
Národního shromáždění,
t. j.
1. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 588)
o branné výchově (tisk 590),
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 587)
o státním svátku, o dnech pracovního
klidu a o památných a významných dnech
(tisk 589),
3. Doplňovací volba předsednictva a členů
výborů Národního shromáždění.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Podle § 24 odst. 1 jedn. řádu rozhodne Národní
shromáždění o pořadu zítřejší
schůze prostým hlasováním bez rozpravy.
Dám tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem zítřejší
schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržený pořad je
tedy schválen.
Schůze se bude konati zítra o 9. hodině.
Končím schůzi.