Více péče je třeba věnovat
učňovskému dorostu, organisaci a obsahu jeho
školení. Veliká střediska pracujícího
dorostu nelze dost dobře zvládnout. V ČKD
Stalingrad na př. má jeden ředitel na starosti
dorost 15letý, 17letý i vyučené. Jak
může dokonale poznat jeden člověk na
1400 mladých lidí? A jak jim může účinně
pomáhat? Co má dělat dřív?
Sociální věci? Výrobu? Personální
otázky? Nezbytně potřebuje pro školení
pracujícího dorostu zvláštního
referenta. I tu je třeba veliké odpovědnosti.
A musíme se věnovat i vyučeným.
Na potřeby pracujících se musí ještě
víc zaměřit i samo ministerstvo školství,
věd a umění, zejména osnovami pro
školy II. a III. stupně. Jasnou linii tu dává
usnesení předsednictva ÚV KSČ o učebnicích.
Kontrolují páni ministři a ostatní
příslušní činitelé, jak
se tato linie plní? Všichni kompetentní pracovníci
by měli mít k sobě blíž. V dohodě
s výrobními ministerstvy by měl vzniknout
ze vzájemných porad návrh, jak má
vypadat obsah učebnic. A zase nám tu bude nejlepším
příkladem Sovětský svaz. Pokud školíme
v odborném školství technické kádry,
je třeba podávat jim nejnovější
výsledky techniky. Radikálně škrtat
přežitky! Ještě dnes slyšíme
oprávněné stížnosti, že
by bylo záhodno vypustit z učebnic polovičku
materiálu, který není nic jiného než
zastaralý balast. Vzpomínám tu slov úderníka
Svobody. Podle něho máme učebnice o mnoha
stránkách. Ale kdyby se provedla revise jejich obsahu,
byl by kratší a lepší. I buržoasní
kosmopolitismus a poklonkování před Západem
do nich ještě tu a tam proklouzlo.
Nedostatečnou pozornost jsme dosud věnovali technické
inteligenci, jejímu odbornému a politickému
školení. Nepodařilo se nám z ní
ještě docela vyhnat zbytky starého byrokratismu.
Neskloubili jsme ani dostatečně nové dělnické
kádry se starou, poctivou inteligencí, oddanou lidové
demokracii a práci pro socialismus. Málo doposud
pomáháme ve školení úderníků.
Což není jejich kulturně technické školení
stejně významné jako samo údernictví
a novátorství? I tu ještě daleko pokulháváme
za sovětským vzorem. Tam na př. ve stachanovském
závodu Kalibr všichni navštěvují
nějakou večerní školu. Nedovedli by
snad naši soudruzi úderníci něco podobného?
Jistě že by dovedli! Jen je na to upozornit a důsledně
je k tomu vést! (Předsednictví se ujal
předseda dr. John.)
Veliké úkoly máme tedy ještě
před sebou v odborném školení pracujících.
Je ctí ministerstva školství, věd a
umění, že chystá už pro nejbližší
dobu další rozšíření a prohloubení
mimořádných způsobů studia.
Naši dělníci budou moci získat i při
zaměstnání vyšší všeobecné
a odborné vzdělání na gymnasiích
a pedagogických gymnasiích. I tu podle vzoru SSSR
a lidově demokratických států.
Bylo by nespravedlivé tvrdit, že jsme u nás
zanedbali odborné školení pracujících.
Ale jisto je, že v tomto směru se nám dosud
nepodařilo přizpůsobit nadstavbu rychlým
změnám hospodářské základny
a jejím naléhavým potřebám.
Je čas, aby mizely rozdíly ve vzdělání,
rozdíly zaviněné kapitalismem. Chceme, aby
pracující lid obou našich národů,
všichni Čechové a Slováci byli lidmi
vysoce vzdělanými, dokonale připravenými
pro veliké úkoly výstavby socialismu v naší
vlasti.
K tomuto krásnému a vznešenému cíli
musí směrovat také všechny ostatní
obory naší kulturní činnosti. Nejenom
školy, ale také věda, umění,
lidová osvěta, tělovýchova a sport.
I tu si přejeme, aby naše agitace a propagace byla
ještě bojovnější, útočnější
a aktuálnější. Máme přece
být nač hrdi. A není problému, na
který bychom nemohli pohotově odpovědět.
Náš Československý rozhlas by měl
stát ještě ostřeji a rozhodněji
v nejpřednější bojové frontě
tábora míru. Ještě věrněji
a přesvědčivěji by měl do celého
světa hlásat smýšlení všeho
pracujícího lidu Československa. Naši
vášnivou nenávist k válečným
paličům a emigrantským zrádcům,
naši nekonečnou lásku k Sovětskému
svazu a k velikému Stalinovi. (Potlesk.) Náš
film by měl ještě lépe a soustavněji
sloužit dokumentárními a populárně
vědeckými snímky výstavbě socialismu
u nás. Měl by zachycovat a zvěčňovat
to, čím dnes žijeme: Naši práci
a naše nejlepší snahy, náš nadšený
rozhled a naše horoucí úsilí, vytvořit
z naší krásné země - republiky
Gottwaldovy - vbrzku pravý ráj. (Potlesk.)
Ano, vytváříme si dnes novou kulturu, kulturu
lidovou, pokrokovou, bojovnou, kulturu socialistickou obsahem
a národní ve formě. I tu pro nás platí
příkaz presidenta republiky Klementa Gottwalda:
Tváří k masám! Také na poli
kultury! A to znamená především a na
prvém místě práci pro socialismus
a boj za trvalý mír! Podle vzoru slavné sovětské
kultury! (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Prosím soudruha
posl. Štětku, aby se ujal slova.
Posl. Štětka (uvítán potleskem):
Soudružky a soudruzi!
Předseda naší vlády soudruh Zápotocký
ve včerejší schůzi Národního
shromáždění předložil nám,
voleným zástupcům lidu, tříletou
bilanci práce vlády obrozené Národní
fronty Čechů a Slováku k posouzení
a ke schválení.
Předseda vlády na konkrétních příkladech
dokázal, jak vláda plnila své programové
prohlášení ze dne 17. června 1948, překonávajíc
těžké překážky v boji se
zbytky starého kapitalistického světa, se
zbytky starého kapitalistického myšlení.
Mým úkolem jest při této příležitosti
aspoň v hrubých rysech dotknouti se velmi důležitého
problému, to je problému kontroly státní,
lidové a hospodářské správy.
Plánované hospodářství, které
je základním pilířem budování
socialismu v naší vlasti, je nemyslitelné bez
stálé a účinné kontroly.
Na únorovém zasedání Ústředního
výboru KSČ řekl předseda naší
strany a president republiky soudruh Gottwald v závěru
svého historického projevu, že "musíme
zřídit přísnou a pružnou kontrolu
všeho našeho hospodářství".
Naše vláda v čele s naším soudruhem
Zápotockým ihned po únorovém zasedání
Ústředního výboru KSČ přikročila
k provádění celé řady opatření,
která znamenala a znamenají zhospodárnění
naší státní, lidové a hospodářské
správy, a mezi jiným také ke zřízení
ministerstva státní kontroly.
Nebudu se zabývati úkoly ministerstva státní
kontroly - na tuto otázku dal odpověď ministr
státní kontroly soudruh Bacílek, která,
jak víte, byla uveřejněna v denním
tisku.
Kontrolu, o níž chci mluvit, lze ovšem provádět
na různých místech a různými
prostředky, které se musí navzájem
doplňovat a koordinovat, aby se nedělala kontrola
pro kontrolu.
Dnes už nelze nevidět výsledky kontroly, které
se nám projevují na příklad ve Státní
bance a v peněžnictví vůbec. Jak všichni
víme, Státní banka a peněžnictví,
které bylo přetvořeno z vykořisťovatelského
nástroje v rukou kapitalistů na nástroj,
pomocí něhož má dělnická
třída provádět kontrolu výroby,
oběhu zboží i hospodaření podniků,
používá peněz, jejichž úloha
se v našem hospodářství změnila,
při plánovaném hospodářství
jako nástroje evidence a kontroly celého hospodářského
dění. V penězích se promítají
výsledky práce a pomocí peněz dostávají
dělníci a všichni pracující podíl
ze společného produktu, který jim podle jejich
práce a služeb náleží, a jak to
soudruh Zápotocký ve svém projevu
tak konkrétně dokázal, že jsme - to
si nesmíme zamlčovat - na hranicích možností
a že nemůžeme více utrácet než
vydělávat.
Abychom mohli více vydělávat, toho můžeme
docílit jen a jen stálou a soustavnou kontrolou
celého našeho hospodářského,
sociálního a kulturního života.
Proto peníze je třeba hlídat a kontrolovat,
aby nikdo nedostával anebo si nebral více, než
si zaslouží.
K plnění tohoto úkolu je třeba kádrů,
které nad vší pochybnost musí býti
oddány dělnické třídě,
věci socialismu. Musí býti schopny politicky
myslet a rozhodovat, býti důsledně při
kontrole a rozhodování, musí umět
osobně přesvědčovat a ne četníkovat,
to jest, nesmí hledat za každým rohem zloděje
a nepoctivce.
Takové kontrolní kádry potřebuje náš
lidově demokratický režim jako soli.
Ochrana a nedotknutelnost národního majetku musí
býti ctí a povinností každého
poctivého občana tohoto státu. Bude třeba
rázně skoncovat se starým myšlením
- z cizího, to je ze státního, krev neteče.
Bude třeba zorganisovat lidovou kontrolu, počínaje
místními národními výbory přes
okresní a krajské národní výbory
až ke státní kontrole. Takovou lidovou kontrolu
už započalo organisovat ministerstvo vnitra a jeho
počáteční úspěchy jsou
již patrný, ale jak ukázal na příkladech
sám ministr vnitra soudruh Nosek, objevují
se ještě právě ve finančním
hospodářství národních výborů
velké nedostatky, které je třeba odstraňovat.
Nic by nám nepomohlo míti ministerstvo státní
kontroly a čekat, že ono to za nás všechny
udělá. Tady mají povinnosti poslanci jako
volení zástupci lidu, aby se při výkonu
své funkce plně zapojili do lidové kontroly,
jak nás to učí velký Lenin, že
kontrola je 90 % pořádku.
Naše vláda učinila před parlamentními
prázdninami celou řadu opatření pro
zhospodárnění státní, lidové
a hospodářské správy v našem
státě. Jedno takové opatření
týká se zhospodárnění osobního
autoprovozu ve státní, lidové a hospodářské
správě. Uvedu jen stručný přehled
a některé výsledky, jak se projevily při
provádění usnesení vlády, pokud
jde o zhospodárnění autoprovozu národních
výborů. Zástupci národních
výborů - okresních a krajských - na
poradách za tím účelem svolaných
uvítali a kladně zhodnotili způsob provádění
průzkumu a zhospodárnění autoprovozu
v lidové správě. Průzkum jasně
ukázal, jak bezhlavě a nezodpovědně
byla vybavována lidová správa osobními
auty. Tak na příklad okresy Žatec, Stříbro,
Hořice, Děčín, Chomutov, Teplice,
Kladno atd. měly 7 až 10 osobních vozů
pro tak zvané plnění úředních
výkonů, zatím co okresům Soběslav,
Vodňany, Stod, Kraslice, Lanškroun, Dvůr Králové
atd. stačila 2 osobní auta pro úřední
naléhavé cesty, při čemž je třeba
zdůraznit, že tyto okresy nemají o nic menší
politickou a hospodářskou problematiku než
ty okresy, které mají 10 osobních aut.
Tady je vidět, jak se velkoryse začala provádět
politika motorisování - ne pro plnění
hospodářských úkolů, ale politika
osobního pohodlí.
Při hodnocení politických a hospodářských
otázek jednotlivých okresů byl zkoumán
dosavadní stav a vývoj do budoucna jak průmyslové,
tak i zemědělské výroby a možnost
využití hromadných dopravních prostředků,
jak jsou vybaveny služby dopravními prostředky,
včetně motocyklů, jak je prováděna
koordinace služebních jízd, kdo disponuje služebními
osobními vozy, jak je prováděna údržba,
vybavení veterinární a lékařské
služby dopravními prostředky, jaký je
stav úvěru na benzin a pohonné látky
vůbec a kteří referenti nejvíce využívají
vozového parku.
Průzkumem objevila se celá řada nedostatků
a závad, v nichž uvedu jen některé.
- Jak bylo zjištěno, údržbě osobních vozů ve většině případů není věnována řádná péče. To je ponecháno osudu.
- Téměř na všech okresních národních výborech zůstává nevyřešena otázka lékařské a veterinární služby s hlediska dopravních prostředků. Lékaři a veterináři používají většinou svých motorových vozidel. Většinou se proplácí kilometrovné pří používání vlastních motorových vozidel, při čemž není zajištěna a prováděna kontrola. Na příklad: Okresní národní výbor v Kolíně vyplácí veterináři, který je současně zvěrokleštičem, měsíčně na kilometrovném přes Kčs 10.000 a v červenci t. r. dokonce přes Kčs 13.000. Jestli tomuhle chce někdo říkat zhospodárnění veřejné služby, pak je to nejlepší způsob - zbankrotění veřejné správy.
Přátelé, jestliže uvádím
dnes tato fakta o nehospodárnosti v autoprovozu u národních
výborů, činím tak proto, abych upozornil
na nutnost řádné kontroly v lidové
správě všech stupňů.
Prosím, aby mi bylo dobře rozuměno. Chci
zvlášť podtrhnout, že nikdo přece
nechce, aby lidová správa neměla k obstarávání
veřejného zájmu osobní auto pro naléhavé
potřeby, ale nikdo mne nepřesvědčí
o tom, že taková obec Flaje anebo Prestovec, které
mají 400-600 obyvatel, potřebují osobní
auto, anebo konečně, že místní
národní výbor v Šumperku, který
má tři osobní auta, měl nadto ještě
letadlo typu Sokol (Veselost.)
Docela právem si zástupci krajských národních
výborů a okresních národních
výborů stěžovali na poradách,
že osobní automobily svádějí
často místní národní výbory
k obcházení ONV a KNV, k intervencím přímo
na ministerstvech, mnohdy v záležitostech, které
jasně patří do kompetence okresních
anebo krajských ONV.
Nemohu se nezmínit o autoprovozu hlavního města
Prahy. To je zvláštní kapitola, která
zasluhuje pozornosti. Autoprovoz hl. m. Prahy se vyznačuje
právě tím, že přes nejhustější
dopravní síť - za 5 minut jsi v Praze s místa
na místě - potřebují pražské
národní výbory největší
počet osobních aut, při čemž
obvodním národním výborům postačí
po jednom osobním voze, který je používán
jen pro naléhavé případy, zatím
co Ústřední národní výbor,
pro který asi platí výjimečná
pravidla, a jeho úřad potřebuje 26 osobních
aut, jak bylo výslovně řečeno - na
representaci a rychlé vykonávání služeb
úřadu. Ono se říká, že
pod svícnem bývá tma, ale tady je úplné
temno. (Veselost.) Všichni víme, že v
Praze je možno v několika minutách projet elektrikou,
autobusem nebo trolejbusem na různá místa,
ale tohle nechápe finanční kontrolní
komise Ústředního národního
výboru hlavního města Prahy.
Ať se na mne ti, kterých se to dotýká,
nehněvají, když jim připomenu jedno
staré pražské srovnání pro rychlé
úřadování na proslavené pražské
obci. Toto srovnání zní: "Kdyby se mohly
dělat z pražských konšelů nitě,
tak by se věru nikdy nepřetrhly". (Veselost.)
Já nevím, jestli tomu docela dobře rozumíte.
A já bych k tomu dodal, že by všem těm,
kteří mají za to, že pro svou službu
nemohou úřad vykonávat bez osobního,
jim přiděleného auta, že by jim slušelo
býti více skromnými, ba dokonce prospělo,
kdyby na své úřední cestě Prahou,
v pohovorech s občany v elektrikách, autobusech
a trolejbusech poznali přání, požadavky
a stížnosti pražských občanů.
(Hlučný potlesk.)
Chci jenom v závěru zdůraznit, že by
bylo chybou domnívat se o několika málo příkladech,
které jsem zde uvedl, že se vyskytují snad
jen u národních výborů. Ony se v daleko
větší míře vyskytují na
ústředních místech našeho hospodářství.
Bylo by chybou se domnívat, že vybudováním
státní kontroly jsme již otázku kontroly
vyřešili. Těch několik set lidí
by nebylo s to zvládnout tyto velké úkoly,
kdyby se jim nedostalo široké podpory a spolupráce
všech. Naše kontrola stane se stoprocentně účinnou
teprve tehdy, bude-li široká, masově založená
a naučíme-li se pomocí této kontroly
kontrolovat a odstraňovat chyby, odhalovat je ve všech
důsledcích.
"Práce nás čeká" - tak končil
soudruh Zápotocký svůj včerejší
projev. Ano, čeká nás mnoho práce
na všech úsecích naší činnosti.
Samozřejmě také na úseku státní
a lidové kontroly. My se však této práce
nebojíme, poněvadž víme, že na
jejím konci čeká bohaté ovoce pro
stát a náš národ. V starých pověstech
českých se praví, že naše země
oplývá mlékem a medem. A my tato stará
toužebná přání našich předků
proměníme ve skutečnost. (Dlouhotrvající
potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Přistoupíme k hlasování o prohlášení
předsedy vlády a o návrhu na vyslovení
důvěry vládě.
Národní shromáždění je
způsobilé se usnášet.
Kdo souhlasí s prohlášením předsedy
vlády ze dne 31. října 1951 a s předneseným
v něm návrhem na vyslovení důvěry
vládě, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To jsou všichni. (Hlučný, dlouhotrvající
potlesk.)
Tím Národní shromáždění
jednomyslně schválilo prohlášení
předsedy vlády učiněné v Národním
shromáždění dne 31. října
1951 a vyslovilo jednomyslně vládě
důvěru ve smyslu § 83 odst. 3 ústavy.
Tím je vyřízen 1. bod pořadu.
Užší předsednictvo Národního
shromáždění se usneslo, aby se příští
schůze konala zítra v pátek dne 2. listopadu
1951 v 9 hodin. Na jejím pořadu byly by nevyčerpané
body pořadu 58. schůze Národního shromáždění,
jak byl schválen ve včerejší schůzi
Národního shromáždění,
t. j.
- Zpráva výboru branného a bezpečnostního k vládnímu návrhu zákona (tisk 588) o branné výchově (tisk 590),
2. Zpráva výboru ústavně-právního
k vládnímu návrhu zákona (tisk 587)
o státním svátku, o dnech pracovního
klidu a o památných a významných dnech
(tisk 589),
3. Doplňovací volba předsednictva a členů
výborů Národního shromáždění.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není.
Podle § 24 odst. 1 jedn. řádu rozhodne Národní
shromáždění o pořadu zítřejší
schůze prostým hlasováním bez rozpravy.
Dám tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem zítřejší
schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. Navržený pořad je
tedy schválen.
Schůze se bude konati zítra o 9. hodině.
Končím schůzi.