Tak na př. v Pražském kraji, který letos
jako první kraj v republice ohlásil presidentu republiky
splnění dodávek obilí, překročil
nejvíce výkupní plán a tak se umístil
na prvním místě v kraji okres Praha-západ,
který splnil dodávkové úkoly v obilí
na 124,63 % . Na okrese Praha-západ stejně jako
na okrese Rakovník, který splnil stanovený
výkupní úkol na 116,52 %, se projevila výrazně
převaha družstevní velkovýroby, v překročení
plánu se promítla skutečnost, že plné
dvě třetiny výměry zemědělské
půdy na okrese Praha-západ a více než
50 % výměry zemědělské půdy
okresu Rakovník obhospodařují JZD vyšších
typů s rozoranými mezemi.
Jak řešit problém výroby většího
množství tržního obilí, másla,
mléka, vajec a jak tím řešit otázku
dalšího zvýšení životní
úrovně pracujících uspokojením
jejích zvýšené poptávky po zemědělských
produktech, to nám ukazují první výrobní
úspěchy tisíců našich JZD. Ukazuje
nám ji na př. JZD Kosmonosy, okres Mladá
Boleslav, které již letos dokázal vyprodukovat
na stejné výměře půdy, na které
dříve hospodařili individuálně
hospodařící rolníci, o 23 % více
tržního obilí. Místo loňských
21 vagónů bylo letos v Kosmonosech dodáno
ze stejné výměry scelených družstevních
lánů 27,5 vagónů obilí.
Podstatně vyšší produkce tržního
obilí u JZD v letošní sklizni ukazuje, že
jediným a trvalým řešením naších
potíží v zásobování je
otázka zvýšení zemědělské
výroby, je - jak řekl včera ve svém
projevu s. Zápotocký, "otázka
nové organisace celého našeho zemědělství
a jeho výrobnosti". Dosavadní výsledky
hospodaření JZD pak ukazují správnost
nastoupené cesty, kterou vybudujeme tuto novou organisací
našeho zemědělství, cesty postupného
sdružování malovýrobních hospodářství
v jednotná zemědělská družstva.
Dobré hospodaření JZD, které znamená
zvýšení tržní produkce zemědělských
produktů, neznamená jen zvýšení
životní úrovně pracujících
ve městech, řeší se tím současně
i staletý problém zvýšení životní
úrovně pracujících rolníků
na naší vesnici. Dobře hospodaří
jednotná zemědělská družstva;
již v prvním roce společného hospodaření
zajišťují svým družstevníkům
vyšší důchody, než měli jako
samostatné hospodařící rolníci.
Tak na př. v okrese Sedlčany JZD Zvírotice
letos rovněž po prvé sklízelo na scelených
lánech. JZD Zvírotice se včas postaralo o
společné ustájení plánovaného
stavu dobytka, nezaleklo se obtíží a dobytek
ustájilo v adaptovaných 3 stájích,
ve kterých byla teprve nyní zavedena elektřina
a do kterých se dovážela voda ve voznicích,
protože nebyl zaveden přívod vody do stáje.
Péče družstevníků o zavedení
společné živočišné výroby
se vyplatila, neboť společná živočišná
výroba se stala hlavním zdrojem příjmů
družstva. Družstvo tak splnilo dodávku mléka
na 200 %, dodávku vepřového masa na 180 %
a mohlo pak ještě dodávat na volný trh.
Tak vydatně přispělo nejen k zásobování
pracujících, ale zajistilo též důchody
svým členům. V JZD pracují na př.
družstevníci Alois a Marie Chvátalovi, kteří
dříve samostatně hospodařili na 11
ha zemědělské půdy. Marie Chvátalová
je jednou z nejlepších pracovnic JZD a pracuje ve
stáji. Do 31. 8. 1951 odpracovala 521 pracovních
jednotek, spolu se svým manželem do toho dne odpracovali
Chvátalovi dohromady 854 pracovních jednotek. Na
zálohách za tyto odpracované pracovní
jednotky dostala tato rodina dosud 40.560 Kčs, dále
8,54 q pšenice, 8,54 q žita, 4,27 q ječmene,
12,81 q ovsa a 25,6 q brambor. Do konce roku bude mít tato
rodina odpracováno nejméně 1000 pracovních
jednotek, takže na konci roku bude pravděpodobně
v penězích dobírat na odpracované
pracovní jednotky kolem 50.000 Kčs.
Tento příklad ukazuje, že JZD dovedou překonávat
obtíže, které vyplývají z jejích
růstu, potíže zejména organisačního
rázu a potíže vyplývající
z rozšiřování jejích výrobní
základny.
Vedle těchto družstev máme však i družstva,
která nedosáhla takových výrobních
úspěchů a kde buď družstevníci
nevěnovali dostatečnou péčí
ošetření kultur nebo praktikováním
rovnostářských způsobů v odměňování
překročili plánované náklady
na obdělání půdy.
Tak na př. JZD Svojetín na okrese Rakovník
osázelo stejnou výměru 10 ha brambor jako
JZD Chrášťany na témž okrese. Obě
JZD jsou přibližně ve stejných výrobních
podmínkách a přece ve Svojetíně
sklízeli 35 q brambor z 1 ha, kdežto v Chrášťanech,
kde si brambor více hleděli, sklidili 120 q z ha.
V podstatě však všechna JZD letos prokázala
falešnost a reakčnost teorie t. zv. "vědců"
v kapitalistických státech o ubývajících
výnosech půdy, rozbila všechny kulacké
argumenty, že výnosy, kterých dosahují
naši individuálně hospodařící
rolníci, nelze zvyšovat, a tak odhalila velké
perspektivy socialistického zemědělství.
V řadě JZD se ukázalo, že k zvyšování
sklizní pomáhá správně uplatňování
sovětských zkušeností v obdělávání
půdy. Sklizně na polích, která byla
po sovětském způsobu oseta křížovým
způsobem, byly o několik q vyšší
než na parcelách osetých normálním
způsobem. Tak na př. v pražském kraji
v 86 provedených srovnávacích pokusech osevu
bylo v 79 případech dosaženo průměrně
o 2-3 q vyšších výnosů na parcelách
osetých křížovým způsobem.
Jednotná zemědělská družstva
proto přistoupila nyní na podzim k širšímu
uplatňování nových způsobů
obdělávání půdy, neboť
se přesvědčila, že používání
sovětských zkušeností i v zemědělské
výrobě znamená zvýšení
výroby.
Se všemi těmito úspěchy jednotných
zemědělských družstev se však nechce
smířit vesnický boháč, který
se denně přesvědčuje, že nastává
konec jeho panství na vesnici. Proto vesničtí
boháči i v letošních žních
se snažili různými způsoby zabrzdit
náš vítězný pochod k socialismu
na naší vesnici. Nejvíce starostí jím
dělala JZD, která přistupovala k provádění
hospodářsko-technických úprav a rozorání
mezí, neboť na výsledcích hospodaření
v těch JZD, která se k tomuto kroku rozhodla, již
v minulém roce viděli, že po rozorání
mezí docilují JZD vyšších výnosů,
že rozoráním mezí jednotným zemědělským
družstvem je obvykle citelně otřesena posice
vesnického boháče. Vesničtí
boháči se proto pokoušeli organisovat protesty
a nezastavili se před podvody, sliby a různými
machinacemi, aby se pokusili zabrzdit rozvoj JZD.
Tak na př. vesnický boháč Hrabák
z obce Kváň na Hořovicku zneužil presenční
listiny schůze místního sdružení
JSČZ, aby ji vydával za listinu, na které
rolníci protestují proti hospodářsko-technické
úpravě pozemků. Vesničtí boháči
se pokoušeli sabotovat dodávky obilí, šrotovali
obilí, rozšiřovali panické zprávy
a pod.
Průběh letošních žní tak
opět ukázal, že cesta k socialismu na vesnici
je cestou zostřeného třídního
boje, že musíme být stále ostražití
a bdělí vůči vesnickým boháčům,
neustále odhalovat jejích pravé úmysly,
které se často skrývají za maskou
stoupenců družstevního hnutí, když
se chtějí vloudit do JZD a rozvracet je zevnitř,
že musíme na naší vesnici do všech
důsledků provádět politiku omezování
a zatlačování vesnických boháčů.
Důležitým článkem k zajištění
trvalého zvyšování hektarových
výnosů v JZD jsou státní s rojní
stanice. Průběh letošních žní
ukázal, že politická, organisační
a technická připravenost strojních stanic
nebyla dostatečná. Značný počet
strojních stanic nesplnil své plány v sekání
obilí zejména proto, že nebylo dostatečně
využito strojů prací na dvě směny,
takže průměrný výkon na traktor
a samovaz byl nižší, než předpokládal
plán. Na strojních stanicích bude potřeba
věnovat velké úsilí tomu, aby vysoké
výkony předních traktoristů více
mobilisovaly všechny traktoristy k tomu, aby v socialistickém
soutěžení, prací na dvě směny
se zvýšil průměr využití
strojů a tak bylo zajištěno plnění
plánovaných úkolů.
Je potřeba, aby všechny strojní stanice nastoupily
cestu strojní stanice Olešná, která
splnila žňový plán na 115 % a plán
podzimních prací dosud na 61 %.
Je potřebí, aby všechna střediska si
vzala příklad ze střediska Šanov, které
do této doby provedlo podzimní práce na 2.489
průměrných hektarech, je potřeba,
aby všichni traktoristé následovali traktoristu
Mrhala z STS Olešná a dosáhli jeho výkonu
v podzimních pracích 588 průměrných
ha na traktoru Škoda 30.
Jestliže ve všech strojních stanicích
tak jako v STS Olešná bude pracovat denně 60-70
traktorů na 2 směny, pak strojní stanice
vykonají veliký krok ku předu v pomoci jednotným
zemědělským družstvům, pak se
zvýší jejich podíl na výrobních
úspěších družstev a ještě
více se upevní politické a organisační
spojení mezi strojními stanicemi a jednotnými
zemědělskými družstvy.
Je proto potřebí, abychom si všichni uvědomili
souvislost plnění zvýšených úkolů
pětiletého plánu v zemědělství
s otázkou tempa výstavby socialismu v naší
vlasti. Je dále potřebí, abychom správně
chápali souvislost těchto úkolů s
výstavbou a upevňováním JZD, neboť
všechny dosavadní zkušenosti nám ukazují,
že pečovat o jednotná zemědělská
družstva, upevňovat je, znamená vytvářet
předpoklady k zajištění splnění
zvýšených úkolů zemědělské
pětiletky.
Zajišťovat plnění pětiletého
plánu v zemědělství znamená
dát na stůl pracujících více
obilí, masa, mléka a tuků, znamená
dále postoupit na cestě zvyšování
životní úrovně našich pracujících,
na cestě k vybudování socialismu v naší
vlasti. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Udeľujem slovo ďalšiemu
prihlásenému rečníkovi, pánu
posl. dr. Dolanskému Júliusovi.
Posl. dr. Julius Dolanský: Slavné Národní
shromáždění, paní a pánové!
Dovolte, abych pověděl k včerejšímu
projevu pana předsedy vlády Zápotockého
několik slov s hlediska kulturní výstavby
naší lidově demokratické republiky.
Ano, prožíváme dobu tak radostnou a slavnou,
jaké ještě nikdy nepoznaly celé naše
dějiny. Správně řekl pan předseda
vlády, že "pokud se týká zvýšení
životní úrovně, sociálních
požitků a kulturních potřeb lidu, bylo
vykonáno v posledních letech něco, co doposud
u nás nikdy vykonáno nebylo."
Už na naší nynější cestě
k socialismu si vytváříme novou kulturu,
kulturu, která slouží všemu pracujícímu
lidu.
Za těch několik málo let, co převzala
u nás do rukou moc dělnická třída
a všecek pracující lid, dýcháme
jiný, radostnější vzduch, plný
slunce a jásavého štěstí. Celá
naše země rozkvétá gigantickými
stavbami socialismu. Životní úroveň
pracujícího lidu vzrostla a s ní rostou i
kulturní potřeby. Naplňují se slova,
která pověděl brzy po slavném Únoru
1948 na Sjezdu národní kultury dne 11. dubna 1948
president republiky Klement Gottwald: "Ano, naše
lidová demokracie, chce-li jít co nejrychleji vpřed,
potřebuje mnoho talentů a znalostí, mnoho
nových, smělých myšlenek a vynálezů
pro rozvoj našeho hospodářství, pro
zlepšení naší administrativy, pro rozkvět
našeho školství, vědy, umění.
Potřebujeme početné kádry kvalifikovaných
odborníků, techniků a agronomů, vědců
a pedagogů, administrativních pracovníků
a umělců. Problém nadprodukce inteligence
patří dávné minulosti."
Plníc tuto gottwaldovskou linii, přistoupila naše
lidová demokracie energicky a důsledně k
budování nové, socialistické kultury.
Za vedení pana ministra školství, věd
a umění Zdeňka Nejedlého uskutečnili
jsme především epochální reformu
celé naší školské soustavy. Jednotná
škola od mateřských škol přes školy
I., II. a III. stupně až po nejrůznější
druhy vysokých učilišť slouží
jen a jen pracujícím. Naše věda a umění
nemají vyšší ctižádosti než
zapojit se všemi silami do výstavby socialismu u nás
a pomáhat v boji za světový mír, lidová
osvěta, štědře podporovaná ze
státních prostředků, proniká
i do nejvzdálenějších končin
naší vlasti, do závodů, do dílen
a na vesnice. Činí život pracujícího
člověka ještě radostnějším
a krásnějším. Obohacuje ho vnitřně
a rozněcuje hluboké zdroje lidové tvořivosti.
Naše obrozená tělovýchova a sport dosahují
v poslední době jedinečných úspěchů.
Podle zásady "Sokol patří pracujícím"
připravujeme i na tomto poli socialistické kultury
nejširší vrstvy pracujícího lidu
k práci a k obraně. Všude tu je nám
zářivým a nabádavým vzorem
kvetoucí kultura Sovětského svazu, pevně
vrostlá do lidových mas, vyrostlá z lidu
a lidu cele oddaná.
Udělali jsme nesporně veliký krok kupředu
i v kulturní oblasti. A správná je výtka
pana předsedy vlády soudruha Zápotockého,
že jsme si přitom leckdy počínali "nejen
přepychově, ale mnohdy i neúnosně".
Je jisto, že větší skromnost v požadavcích
a v kavalírských zařízeních
bude znamenat na tomto stadiu našeho vývoje a výstavby
velký prospěch jak pro rozvoj našeho hospodářství,
tak i kultury. Stejně tak by byla chyba, kdybychom se už
chtěli spokojiti s dosavadními organisačními
výsledky a kdybychom odpočívali na vavřínech.
Není nic horšího než závrať
z úspěchů. Právě v kulturní
práci potřebujeme kritiky a sebekritiky jako soli.
Rychlé tempo socialistické výstavby u nás
přímo žádá, abychom i dále
zvyšovali soustavně a plánovitě i všestranné
vzdělání našeho lidu. Živý
příklad Sovětského svazu nám
ukazuje, že socialismu dosáhneme jenom tehdy, když
se budeme všichni neustále učit. Učit
se, učit se, učit se! Tento leninský příkaz
si denně dvakrát opakujme! A pamatujme: Nestačí
jenom učit se a vzdělávat se! Je třeba
nového člověka také vychovávat.
Vychovávat, aby z nás rostli krásní
a ušlechtilí lidé, nadšení budovatelé
socialismu, zanícení nositelé nejpokrokovějších
tradic naší národní minulosti a plamenní
obránci trvalého míru, hodní hřejivého
přátelství velikého Stalina!
Na zasedání Ústředního výboru
Komunistické strany Československa v září
t. r. přesvědčivě zdůraznil
ministr-předseda státního úřadu
plánovacího s. dr. Jaromír Dolanský,
jakých nových kádrů je potřeba
pro rozvoj našeho hospodářství. Pravil:
"Musí to býti lidé života, nového
života, který se nyní v socialismu buduje.
To znamená: Musí býti oddání
dělnické třídě a věci
socialismu, schopni politicky myslet a uskutečňovat
linii, směrnice a hesla strany a vlády. Musí
to býti lidé konkrétní, ne povšechní
mluvkové, lidé, kteří se umějí
zabývat věcmi do všech podrobností a
pohroužit se do t. zv. maličkostí ... Musí
býti spojení s masami, které vedou a jejichž
práci řídí, ale od nichž se neustále
zároveň učí. Musí ve všem
a všude umět přesvědčovat a svým
osobním příkladem strhovat druhé.
Takové kádry vydává ze sebe dělnická
třída. Tyto vlastnosti musí míti zajisté
především vedoucí řídící
kádry, ale ve větší neb menší
míře i střední technicko-hospodářské
kádry i vyspělé kádry dělnické."
Nuže, tu jsme u jádra věci i pro otázky
naší kultury. Udělali jsme všechno, abychom
si už pro nejbližší budoucnost vypěstovali
a zabezpečili takové kádry? Staráme
se dosti o vzdělání a výchovu našich
techniků, inženýrů a mistrů?
Věnovali jsme dosti péče odbornému
školení pracujícího dorostu? Tady je
dnes nejdůležitější článek
v řetězci naléhavých úkolů
naší kulturní politiky. To je prvořadý
úkol v naší kulturní práci. Na
něm závisí, jak rychle a jak zdárně
se bude u nás rozvíjet výstavba socialismu
za 5, za 10 let. Pan předseda vlády s. Zápotocký
přesvědčivě osvětil v souvislosti
se mzdovou politikou společenský význam práce.
I kulturní práci musíme oceňovat podle
jejího společenského významu. Úkolem
čís. 1 je dnes odborné školení.
Jsme dnes ve vývoji naší národní
vzdělanosti už tak daleko, že všechnu výchovnou
a vzdělávací péči zaměřujeme
především k nejširším pracujícím
masám. Jak by se zaradoval nesmrtelný "učitel
národů" Komenský, kdyby viděl,
že lidová demokracie na cestě k socialismu
už zajistila výchovu a vzdělání
pro všechny stupně věku mladého člověka
a že přistupuje nyní plánovitě
k zvýšené odbornosti, k prohloubené
specialisaci pro jednotlivá povolání. Ano,
dovedli jsme už vybudovat celoroční dělnické
školy, množství přípravných
kursů a máme i jednoroční kursy pro
přípravu dělníků na vysoké
školy. Ale v organisaci odborného školení
nám to doposud na nejednom místě skřípe
a vázne.
Příklad Sovětského svazu nám
názorně ukazuje, jak je třeba neustále
zvyšovat kvalifikaci dělnických kádrů
promyšlenou soustavou kursů a škol. V Sovětském
svazu přímo sami ministři v jednotlivých
výrobních ministerstvech se starají o zvyšování
školení a kulturní úrovně pracujících.
Na prvním místě je už péče
o dobré učitele. Ani pro nás nemůže
být lhostejným, jestliže vedoucí hlavních
správ u nás nevěnují dost pozornosti
těm, kteří studují na ÚDŠ
a na 3-6měsíčních internátních
kursech. Podnikoví ředitelé se dost nezajímají
o učitele v závodních školách.
I učitelům je třeba vyhradit čas na
odborné školení. Jak znamenitě by mohl
resortní ministr nebo vedoucí hlavní správy
učitele povzbudit a posílit, kdyby mu aspoň
podepsal jmenovací dekret nebo kdyby mu občas vyslovil
za dobře vykonanou práci písemné uznání!
Kdyby pozval učitele na poradu a pohovořil si s
nimi! Děje se to? Až na řídké
výjimky neděje. Každý ví, že
naší nejdůležitější
hospodářskou starostí je dnes prvovýroba,
zejména těžba uhlí. Umožněme
učitelům závodních škol, aby
měli co největší styk se závodem
a pracujícími přímo na jejích
pracovištích. Jenom když na vlastní očí
poznají, kde a za jakých okolností jejich
žáci pracují, budou jim moci dobře pomáhat,
dobře je učit a vychovávat. Je třeba
správně oceňovat pomoc závodní
škole. Ani ji nepřeceňovat, ale ani nepodceňovat.
Stejně je třeba zvýšit péči
o žáky závodních škol a kursů.
Ani tu nelze postupovat šablonovitě. Je třeba
stavět jim před oči další perspektivy,
vysvětlovat jim, proč mají vycházet
ze škol dobří odborní pracovníci.
Ukažme jim, že vyšší odborné
vzdělání je v jejich vlastním zájmu
a že jenom tak budou moci líp prospívat i celku!
Nechť žádají žáci od svých
učitelů co nejvíce poučení.
Podporujme a rozvíjejme všechny jejich snahy o lepší
vzdělání.
Usnesení předsednictva Ústředního
výboru KSČ a vlády o opatřeních
ke zvýšení těžby uhlí a
výrobnosti práce v ostravsko-karvínském
revíru dává mnoho podnětů také
k tomu, jak je nutno prohloubit obsah odborného školení.
Reorganisace práce si vyžaduje i změněné
učební osnovy. Nechť si je dají páni
ministři předložit! Přizpůsobily
se už osnovy dnešní generální linii?
Poučujeme se dosti i tam z příkladu Sovětského
svazu? Zdůrazňujeme v osnovách za dnešní
vývojové etapy na př. z dějin VKS
(b) období budování socialismu v SSSR?