Naše nové shromažďovacie právo je zakotvené v zákone na základe shromažďovacej slobody. Jeho uplatňovanie povedie výchovne pracujúce masy do boja proti akýmkoľvek formám vykorisťovania, za aktívnu účasť na uvedomelom zápase o mierové, zabezpečené, usilovné budovanie novej socialistickej spoločnosti bez národnostného, rasového, hospodárskeho a akéhokoľvek iného potlačovanie. Obsah tohto práva je triedny, má neodškriepiteľnú pečať triednej proletárskej demokracie.

Novým zákonom o dobrovoľných organizáciách a shromaždeniach, ktorého osnovu nám vláda republiky predkladá, kladieme ďalší kameň do stavby našej šťastnejšej socialistickej budúcnosti. Ním bude daný výraz aktívnej masovej účasti všetkých pracujúcich u nás bez rozdielu národnosti na budovaní lepšieho života.

Mám radostnú povinnosť doporučiť menom ústavno-právneho výboru prijatie tohto vládneho návrhu za platný zákon ľudovodemokratickej republiky Československej. (Potlesk.)

Podpredseda Komzala: Slávna snemovňa, súdružky a súdruhovia, panie a páni,

oznamujem vám, že do dnešnej plenárnej schôdze dostavil sa vzácny hosť, námestník predsedu prezídia Najvyššieho sovietu SSSR a predseda Moskevského sovietu, súdruh Jasnov, ktorého menom celého Národného shromaždenia vítam. (Shromaždenie povstává a skanduje: Ať žije Sovětský svaz! - Dlhotrvajúci potlesk.).

Vážené Národné shromaždenie, súdružky a súdruhovia, v súdruhovi Jasnovovi pozdravuje naše Národné shromaždenie predstaviteľa nášho osloboditeľa, najlepšieho priateľa a ochráncu, Sovietskeho sväzu, záštitu mieru na celom svete. V ňom pozdravujeme hrdinný sovietsky ľud, ktorý nám pomáha budovať náš nový spoločenský poriadok - socializmus.

Nech žije veľký Stalin! (Shromaždenie postáva a privoláva: Ať žije s. Stalin! - Dlhotrvajúci potlesk.)

Pokračujem v prerokovávaní 1. bodu denného poriadku. Ku slovu sa prihlásil pán minister Václav Nosek, ktorému dávam slovo.

Ministr Nosek (uvítán potleskem): Soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Zákon o dobrovolných organisacích a shromážděních, který právě projednáváme, má upravit v naší lidově demokratické republice nové právo shromažďovací a spolčovací a zavést pořádek do spolkových věcí.

Právo občanů sdružovati se, tvořit spolky a organisace a právo shromažďovací patří k nejstarším a nejdůležitějším demokratickým právům lidu. Boj pracujícího lidu o toto právo byl velmi dlouhý, těžký a plný obětí. Kapitalistická třída ve své snaze o udržení vykořisťovatelského systému vždy oklešťovala a pracujícímu lidu upírala spolkové a shromažďovací právo, které pracující lid - to je masy městské chudiny a vesnického lidu - probojovával na barikádách demokratických revolucí. Věděla dobře, jaké nebezpečí pro její třídní panství představují organisace a spolky uvědomělého dělnictva. Na druhé straně třídně uvědomělí dělníci a příslušníci pokrokových vrstev vždy chápali význam spolčovacího práva, neboť věděli, že v organisaci, ve společenství a v jednotném postupu stejně smýšlejících je jejich síla proti vykořisťování a útlaku. Proto si přes veškerou persekuci a pronásledování své organisace politické, odborové a vzdělávací tvořili a budovali. Vzpomínáme s úctou a láskou zejména průkopníků socialistického hnutí v naší zemi, representovaných jmény Ladislava Zápotockého, Boleslava Pecky, Strahovského, Rezlera a druhých, kteří nehledíce na žalářování a pronásledování burcovali dělníky, sdružovali je do organisací pod nejrůznějšími jmény a tak šířili třídní uvědomění dělnictva jako předpoklad úspěšných bojů proletariátu proti vykořisťování a úsilí vládnoucích tříd. Tak tomu bylo v dobách reakčního Rakousko-Uherska, dokud si pracující lid svým neúprosným bojem nevynutil na utlačovatelích alespoň částečný ústup a uznání svých práv na organisace a shromáždění. Tak tomu bylo také za buržoasní předmnichovské republiky, vydávané lživě za humanitní demokracii. Byla to demokracie pro bohaté, pro jejich organisace a spolky, nikoliv pro pracující lid.

S rozhořčením vzpomínáme, jak v předmnichovské republice byly zakazovány a rozháněny dělnické a pokrokové organisace, svazy a spolky a s jakou brutalitou bylo dělnictvo olupováno o shromažďovací právo. Tak v r. 1923 rozpustily úřady buržoasní republiky třídně-odborovou organisaci Svazu obuvnického dělnictva. Téhož roku byl rozpuštěn a zakázán Svaz komunistické mládeže. Později pak v r. 1928, kdy byla buržoasií za souhlasu zrádných reformistů zakázána tělovýchovná slavnost druhé Spartakiády, bylo rozpuštěno několik desítek Jednot proletářské tělovýchovy a okresních svazů této organisace. V r. 1932 byl rozpuštěn a zakázán Svaz přátel Sovětského svazu, organisace Rudé pomoci a mnohé další a další. Sekretariáty byly zapečetěny, majetek těchto organisací konfiskován a funkcionáři byli stavěni před soudy a posíláni do kriminálů.

Tento stav se pochopitelně zhoršil po Mnichově, kdy již na podzim r. 1938 Beranova a Háchova vláda za souhlasu československé reakce zakázala a likvidovala téměř všechna demokratická práva našeho lidu, rozpustila i Komunistickou stranu Československa, zakázala třídně-dělnický tisk a znemožnila činnost i mnoha dalších dělnických a pokrokových organisací. Tak připravovala půdu pro dokončení zániku republiky Československé, tak československá buržoasie dláždila cestu pro nacistické okupanty, kteří vtrhli do naší vlasti, do Prahy, Brna, Ostravy i Bratislavy onu škaredou středu 15. března 1939. Hitlerovští okupanti již jenom dokonali dílo zkázy i na poli shromažďovacího a spolčovacího práva pracujícího lidu. Byly rozpuštěny organisace, které ještě zbyly, jako na př. Sokol a jné.

Osvobození naší země slavnou sovětskou armádou v květnu 1945 vrátilo našemu pracujícímu lidu všechna práva a otevřelo mu cestu k novému, lepšímu životu. Rozvinula se znovu organisační a spolková činnost. Této příležitosti však použily také zbytky poražených svržených tříd a vrstev a pokoušely se pod různými názvy o sdružování ke sledování protidělnických a protistátních cílů. Postupem doby se domnívaly, že zesílily již natolik, že se mohou pokusit o zvrat vývoje, o návrat ke starým předmnichovským poměrům. Avšak dík rozhodnosti a pohotovosti pracujícího lidu v čele s KSČ a se soudruhem Klementem Gottwaldem byly tyto pokusy navždy zmařeny (Potlesk.)

Ještě v únoru 1948 bylo ve spolkových katastrech v českých zemích zapsáno 49.481 spolků, na Slovensku 12.202 spolky. Jen v Praze bylo zapsáno na 4359 spolků. Šlo většinou o spolky měšťácké, jejichž činnost v mnoha případech odporovala zásadnímu politickému, hospodářskému a sociálnímu vývoji. Byly tu také spolky, jichž činnost již dávno nebyla opodstatněna a jejichž úkoly převzaly buď orgány státní správy nebo jiné organisace nového typu. Tak na př. byly ve spolkových katastrech dosud tyto spolky: Klub akcionářů, Sbor českých dam, Klub ředitelů moravských cukrovarů, Všesvětové sdružení Nováků, různé společenské kluby a spolky akademiků a podobných t. zv. lepších vrstev, různé pseudovědecké, kulturní, náboženské a umělecké spolky, ve kterých se vesměs sdružovali lidé, jejichž poměr k lidově demokratickému zřízení byl naprosto záporný. Byla tu celá řada t. zv. náboženských a filosofických spolků, jako na př. Theosofická společnost, Sdružení sv. Grálu, Synové a světci Jehovovi, Mezinárodní svaz vykladačů bible, Armáda spásy a pod. Byly tu dále různé spolky, které byly vlastně zastřeným soukromým výdělečným podnikem funkcionářů a zaměstnanců spolku, jako na př. různé spolky svépomoci a t. zv. pojišťovací spolky. Šlo prostě o tříšť různých druhů a účelů, které odváděly pozornost svých členů od účasti na veřejném životě.

Teprve po vítězném únoru 1948 došlo v této oblasti našeho života k základním změnám. Těžisko spolčování přešlo na jednotné masové organisace. Lidově demokratické zřízení dává totiž spolčovací svobodě novou a bohatší obsahovou náplň. Měšťácké bezobsažné a samoúčelné formy spolkaření odumírají. Pracující lid se sdružuje v dobrovolných organisacích, aby bral činnou účast na všestranném rozvoji svých společenských, kulturních a jiných převážně ideových zájmů a aby tak pomáhal uskutečnit přechod od kapitalismu k socialismu jakož i nerozbornou jednotu dělníků, rolníků a pracující inteligence.

Již Ústava 9. května položila základy k tomu, aby lid vytvářel organisace, které jsou nástrojem, jímž nejširší masy pracujících se účastní budování socialismu. Článek IV, odst. 3 ústavy stanoví, že k obstarávání věcí veřejných a k uplatňování svých demokratických práv vytváří lid dobrovolné organisace, zejména politické, odborové, družstevní a kulturní, organisace žen a mládeže a organisace tělovýchovné. Nyní přistupujeme k odstranění všech starých předpisů, které ještě brzdily vývoj, a na jejich místo nastoupí právě projednávaná osnova zákona.

Osnova rozvíjí dobrovolné organisace jako nový typ trvalého sdružování lidu a upravuje je po právní stránce. Tyto organisace se zásadně liší od dosavadních spolků, neboť slouží budování socialismu v naší vlasti; v pojmu organisace je vyjádřen pevnější řád, jímž se budou řídit. Osnova prohlašuje přímo za organisace jen nejvýznačnější celonárodní organisace lidu. Jsou ovšem ještě jiné spolky, které budou prohlášeny za organisace nového typu podle § 5 osnovy. Na př. organisace bojovníků za svobodu je rovněž významnou organisací pracujícího lidu a hraje jak v našich poměrech, tak i v mezinárodním hnutí za zachování míru a v boji proti fašismu důležitou úlohu. Není však ještě organisací celonárodní, neboť sloučení českého Svazu bojovníků za svobodu a slovenského Svazu lidových bojovníků se teprve připravuje. Nová jednotná a celostátní organisace bojovníků za svobodu se jistě přiřadí svým podílem na budování republiky a socialismu u nás po bok novým zákonným organisacím.

Bude úkolem dobrovolných organisací, aby přesvědčováním nejširších vrstev obyvatelstva a jejich mobilisováním k spolupráci upevňovaly moc pracujícího lidu, soustavně zvyšovaly jeho budovatelské úsilí a svou kulturně výchovnou prací posilovaly světové síly demokracie, pokroku a míru.

V převážné většině organisací se sdružují pracující podle zásady proletářského internacionalismu bez rozdílu národnosti; se strany druhé budou právě organisace vhodnou základnou, ve které se sdruží pracující určité národnosti, aby pěstovali příslušnost ke svému národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím jsou vnitřně spjati, a aby za pomoci organisací upevnili přátelství a jednotu všech pracujících bez ohledu na jejich národnost. Bude právě věcí těchto organisací, aby potíraly zbytky buržoasního nacionalismu, této nesprávné ideologie, která napomáhá reakci při jejích temných cílech.

Dosavadním spolkům dává zákon možnost k přechodu v organisace nového typu. Zásadou bude zachytit všechno budovatelské úsilí pracujících mas vykonávané ve spolcích a získat členstvo k činné účasti na budování socialismu. Methodou při tom bude přesvědčování, základem spolupráce mas bude dobrovolnost. Tímto způsobem dá nová právní úprava spolčovacího práva popud k přeměně spolků, jejichž poslání a struktura se k tomu hodí, v organisace nového typu nebo k jejich včlenění do některé stávající organisace a pomůže při likvidaci dosavadních spolků, které neodpovídají společenským potřebám současné etapy budování socialismu.

Tento úkol se ovšem nevyřeší právní úpravou samotnou, nýbrž vyžádá si značnou a usilovnou práci, i když už v tomto směru bylo vykonáno značné dílo. Z vlastní iniciativy orgány lidové správy spolu s ministerstvem vnitra začaly s očistou spolkového života. Bylo zkoumáno, zda a jakým způsobem spolek přispívá svým dílem k budování socialismu, jak získává své členstvo pro tuto práci a zda v dosavadní formě může jeho činnost dále probíhat, či zda by se mohla lépe uplatnit v nějaké jiné, větší organisační složce. Akce se prováděla jednáním s masovými organisacemi, instruktážemi a revisemi národních výborů. Výsledkem akce je, že se počet spolků zmenšil v českých zemích o 13.000, a to sloučením a včleněním do masových a jiných organisací, odpovídajících již svým pojetím zásadám nového zákona a novému vývoji. Na Slovensku stejným způsobem z původního počtu zůstalo dosud 8.020 spolků. Podle dosavadních zpráv národních výborů k 1. červenci 1941 změnila se podstatně spolková struktura. Jestliže dříve převládaly spolky drobné a roztříštěné, spolky starého typu, jeví se nyní zcela jiný obraz. V katastrech národních výborů převládají organisace nového typu, socialistického, t. j. masové a jiné organisace, tak jak je předpokládá nový zákon. Je to na př. podle jednotlivých krajů u KNV České Budějovice poměr 96 % organisací nového socialistického typu a 4% spolků starého typu, u KNV Plzeň 91% nových organisací a 9% starých spolků, u KNV Karlovy Vary 90 % nových organisací a 10 % starých spolků; stejný poměr je u KNV Pardubice a Liberec, u KNV v Jihlavě 92 % nových spolků a 8% starých. Poněkud nepříznivější je poměr u kraj. nár. výborů, v jejichž obvodech jsou bývalá hlavní zemská města, kde byl velký počet malých spolků a kde proto úprava nepostupuje tak rychlým tempem. Je to zejména v obvodě ÚNV hlav. města Prahy, u kraj. nár. výb. v Brně, kraj. nár. výb. v Olomouci a Ostravě. Ale i zde se změnila spolková struktura tak, že 75% zapsaných spolků jsou organisace nového typu.

Dřívější právo shromažďovací mělo čistě policejní ráz a sloužilo jako nástroj proti pracujícímu lidu, kterému mělo znemožňovat, aby užíval shromažďovací svobody, anebo ji alespoň omezovalo. Předpisů se dnes již prakticky nepoužívá, úprava však, která pochází na Slovensku z r. 1848 a v českých zemích z r. 1867, je dosud formálně platná.

V dnešní době ustupují schůze pořádané jednotlivci naprosto do pozadí a konají se skoro výlučně shromáždění pořádaná veřejnými činiteli. Osnova upravuje shromažďovací právo na základě zásady shromažďovací svobody, jak o ní jedná § 24 ústavy. Tomu musí odpovídat zvýšená kázeň a odpovědnost účastníků shromáždění a osnova stanoví povinnosti pořadatelů a účastníků, nezbytné pro udržení pořádku ve shromáždění.

Osnova odstraní také mnohdy zbytečné povolování nebo braní na vědomí zpráv o pořádání schůzí se strany činitelů, kteří bezpečně zajišťují nezávadnost shromáždění.

Existují nejrůznější druhy shromáždění jako: tábory lidu, průvody, schůze, obvyklé lidové slavnosti a pod. a koná se jich velmi mnoho. Tento fakt, jakož i neobyčejný rozmach organisací, umožněný příznivými podmínkami, které pro ně vytváří lidově demokratické zřízení, si vyžadují, aby nová zákonná úprava výkonu spolčovacího a shromažďovacího práva byla pružná a usnadňovala tak budoucí vývoj. Proto je osnova rámcová a umožňuje, aby podrobnosti upravily prováděcí předpisy, které bude možno rychle přizpůsobovat měnícím se podmínkám a potřebám. Prováděcí předpisy také zabezpečí, aby svobody spolčovací a shromažďovací, která v takové míře nebyla za kapitalismu nikdy možná, nemohlo být zneužito třídním nepřítelem. (Předsednictví převzal místopředseda Fiala.)

Jsme svědky toho, jak reakce v kapitalistických státech útočí na shromažďovací a spolčovací právo pokrokových občanů; americká lživá propaganda mluví sice stále o svobodě, ve skutečnosti však na základě fašistických zákonů, zejména t. zv. zákona Mac-Carranova, jsou persekvovány pokrokové organisace, pronásledováni obránci míru a brutálně potlačovány jejich schůze. Protidělnický zákon Taft-Hartleyův postavil odborové organisace úplně pod kontrolu kapitalistických monopolů. Francie vydává z příkazu amerických imperialistů zákazy činnosti největších světových demokratických organisací, jako na př. Světové odborové federace, Mezinárodní federace demokratických žen, Světové federace demokratické mládeže a Světové rady míru, nehledě k ostatním neustálým a trvalým porušováním práv pracujících Francie. Jak vypadá shromažďovací svoboda Anglie, dověděl se celý svět, když tamní vláda znemožnila konání světového kongresu obránců míru v Sheffieldu.

V tomto období, kdy v celém světě probíhá velký boj tábora pokroku a míru s táborem reakce a války, provádíme u nás důsledně demokratická práva, neboť víme, že právě v dobrovolných organisacích a ve shromážděních našeho lidu tvoříme spolehlivý a dobrý nástroj budování socialismu a boje za světový mír.

Zákon o spolcích a shromážděních, který vláda předložila Národnímu shromáždění k projednání a schválení, je mimo jiné také výrazem té skutečnosti, že v Československé republice je pracující lid v čele s dělnickou třídou třídou vládnoucí; má proto zajištěna a zaručena všecka práva a všecku moc, které použil k tomu, aby rozvinul činnost svých organisací jako nástroje budování socialismu a aby potlačil i na tomto poli veškeré pokusy a kroky reakce, směřující k poškozování našeho budovatelského úsilí. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda Fiala (zvoní): Ke slovu jsou dále přihlášeni jako řečníci posl. Štětka, Koktán a Horn.

Dávám slovo posl. Štětkovi.

Posl. Štětka (uvítán hlučným potleskem): Soudružky, soudruzi, paní a pánové!

Projednáváme vládní návrh zákona o dobrovolných organisacích a shromážděních, kterým se upravuje na základě shromažďovací svobody podle § 24 Ústavy 9. května shromažďovací právo.