Osnova zákona, která je rámcová, vytyčuje
zásady hospodaření v některých
lesích. Odstraňuje i překážky,
které stály v cestě uplatnění
ohromných zkušeností sovětských
lesních hospodářů v našich podmínkách.
Dosavadní lesní plochy, udržované a
obnovované společně s těmi, které
naše jednotná zemědělská družstva
a státní lesy ještě vysázejí,
odstraní natrvalo hrozbu sucha. Vytvoří podmínky
pro stále stoupající výrobu cenné
suroviny, dřeva, a pro stoupající výnos
na polích jednotných zemědělských
družstev a státních statků.
V souvislosti s projednáváním vládního
návrhu zákona o odborné správě
lesů se zemědělský výbor obrátil
prostřednictvím tisku k pracující
veřejnosti a upozorňuje na význam tohoto
zákona a význam účasti pracujícího
lidu na hospodářství v našich lesích.
Zároveň byla zdůrazněna potřeba
úspornosti cenné suroviny, dřeva, zejména
v našem stavebním průmyslu.
Zemědělský výbor ve své schůzi
dne 4. července projednal vládní návrh
zákona o odborné správě lesů,
v bohaté debatě podrobně prodiskutoval zákonná
ustanovení, která schválil, a doporučuje
jej plenu Národního shromáždění
k přijetí. (Potlesk.)
Místopředseda dr. Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen.
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 5. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
šestého bodu pořadu, jímž je
6. Zpráva výborů zemědělského
a ústavně-právního k vládnímu
návrhu zákona o převodech nemovitostí
a o pronájmech zemědělské a lesní
půdy (tisk 583).
Zpravodajem je posl. Havlíček; dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Havlíček: Paní a pánové,
soudružky a soudruzi!
Zemědělský výbor projednal na své
schůzi návrh zákona o převodech nemovitostí
a o pronájmech zemědělské a lesní
půdy. Dosavadní schvalování převádění
a pronájmu půdy i nemovitostí podléhá
různým zákonům a směrnicím,
takže vzniká zbytečná nepřehlednost
a také nedůslednost. S půdou a nemovitostmi
spekulují vesničtí boháči a
jiní čachráři. Zákon zamezí
různé fingované a spekulační
prodeje a převody zemědělské a lesní
půdy u vesnických boháčů, kteří
využívali toho, že převody mezi blízkými
příbuznými nebyly žádným
zákonem upraveny a byly tedy nekontrolovatelné.
Zákon, který zabraňuje obchodu s půdou,
napomáhá také rozvoji JZD, zamezuje drobení
zemědělské půdy a tím prospívá
plnění výrobního plánu v zemědělství.
Napříště bude k převodu a pronájmu
půdy a nemovitostí dávat povolení
ONV. Jako převod se posuzuje také rozdělení
půdy nebo nemovitosti. Přesuny, které jsou
v rozporu s tím, že půda slouží
těm, kteří na ní pracují, a
příčí se obecnému zájmu,
to znamená brzdí rozvoj JZD, nebudou napříště
povolovány. Okresní národní výbory
budou přezkoumávat a schvalovat všechny převody
pozemků a trvalých staveb a budou mít podle
tohoto zákona na zřeteli, jak požadovaný
převod prospívá rozvoji JZD a jak podporuje
rozvoj našeho socialistického zemědělství.
Přivolení není třeba, převádí-li
se nemovitost do stát. socialistického vlastnictví
nebo při pronájmech a nájmech státní
správou.
Že na základě kupních smluv, směn
nebo darování dochází u vesnických
boháčů ke spekulacím, škodivým
našemu zemědělství, ukazuje nám
několik příkladů.
Byla rozdělena 25 ha usedlost Antonína Davídka
z Prosenice, okr. Přerov, mezi otce a syny. Další
případ: 44 ha statek Emila Pavelky, Horní
Brusnice, okr. Dvůr Králové, rozdělen
- včetně lesů - na dceru a zetě. Vesnický
boháč Tondl z Lažan, okr. Mor. Budějovice,
převedl část půdy na čeledína,
který však dále jezdil s jeho potahem, vykonával
jiné práce a obdělával tuto t. zv.
"svou" půdu kolem 7 ha a půdu Tondlovu
16 ha. V postavení čeledína se nic nezměnilo,
ale Tondl, vesnický boháč, se dožadoval
nižších dodávkových úkolů.
Tento cíl sledují všichni spekulanti z řad
vesnických boháčů; ale nejen to: unikají
povinnosti platit všeobecnou daň, dožadují
se nižších poplatků na pojištění
i na zemědělské dani a všech výhod,
které mají drobní a střední
rolníci. Tím poškozují jak republiku,
tak zájmy drobných a středních rolníků.
V mnoha obcích v každém okrese došlo k
podobným machinacím s půdou, nebo k nim mají
vesničtí boháči a jiní spekulanti
chuť. Také spekulační rozprodeje půdy
na stavební místa bez ohledu na stavební
plán jsou velmi časté, a proto nebyly převody
mezi blízkými příbuznými kontrolovány.
Půdu nelze záměrně odnímat
jejímu účelu a obchodovat s ní. Na
půdě vyrábějí rolníci
pro potřebu všeho pracujícího lidu a
pro potřebu svou. Obchod s půdou je vlastní
vesnickým boháčům a tímto zákonem
bude znemožněn. Drobní a střední
rolníci za veliké pomoci naší vlády
a podle zkušeností sovětských kolchozníků
budují JZD, v nichž dosahují mnoha úspěchů.
Bude tedy tento zákon většině rolníků
sloužit. (Předsednictví převzal místopředseda
Žiak.)
Převody s rodičů na děti, mezi manžely
a sourozenci se budou vcelku schvalovat. Nabytí vlastnictví
jako dědictví, k němuž dochází
ze zákona, se tímto zákonem nemění.
Při převodech budou sledovány tyto zásady:
nesmí to být drobení parcel a odnímání
půdy jejímu účelu - pěstování
obilí a jiných zemědělských
plodin, potřebných k výživě našeho
lidu a pro naše hospodářství. Dále
bude na zřeteli řádné hospodaření,
nové uzavírání smluv o dodávkách
v rostlinné a živočišné výrobě
a jejich splnění. Nezávadné jsou též
převody rodinných domků, drobných
staveb nebo pro ně potřebných pozemků.
Odpírá se rozhodně prodej nebo rozprodej
půdy vesnickými boháči. Souhlas nebude
dáván také v takových případech,
kde jde o hromadění nemovitého majetku, které
se příčí obecnému zájmu.
Toto hromadění provádějí různé
kapitalistické živly.
Tento zákon přispěje k tomu, abychom odstranili
spekulaci s půdou a nemovitostmi, která je našemu
hospodářství škodlivá, a odhlasováním
zákona bude podpořen rozvoj JZD.
Zemědělský výbor projednal navrhovanou
osnovu, jednomyslně ji schválil a doporučuje
ji Národnímu shromáždění
ke schválení. (Potlesk.)
Místopředseda Žiak: Ku slovu sa nikto
neprihlásil.
Pristúpime k hlasovaniu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboli.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona vo
znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku!
(Deje sa.)
To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený 6. bod denného poriadku.
Pristúpime k prerokovaniu siedmeho bodu poriadku, ktorým
je
7. Zpráva výboru ústavno-právneho
k vládnemu návrhu zákona o odpovednosti za
škody spôsobené dopravnými prostriedkami
(tlač 586).
Zpravodajcom je posl. dr. Kučera; dávam mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr. Kučera: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
V našem hospodářském životě
zaujímá doprava významné místo
při plnění pětiletého hospodářského
plánu. Velký rozmach všech druhů dopravy
a znárodnění převážné
její části vyvolaly nutnost nové právní
úpravy odpovědnosti za škody způsobené
dopravními prostředky.
Úvodem k projednávanému zákonu o odpovědnosti
za škody způsobené dopravními prostředky
nutno vysvětlit, proč tato právní
úprava není obsažena v občanském
zákoníku, který se také zabývá
náhradou škody. Je to proto, že veškerá
doprava, ať jde o dráhu, motorová vozidla,
letadla nebo plavidla, podléhá stálému
zdokonalování na poli techniky, a dále je
třeba při vnitrostátní úpravě
přihlížet i k obsahu mezinárodních
konvencí.
V našem novém občanském právu,
které upravuje životní poměry občanů
rodící se socialistické společnosti,
je odpovědnost k náhradě škody upravena
podle zásady zavinění. Kdo škodu zavinil,
musí ji nahradit. S tím však nevystačíme
ve všech případech, zejména ne v tom,
kde škoda vznikla při provozu zvlášť
nebezpečném, nebo tam, kde poškozenému
vzhledem ke složitosti provozního zařízení
je znesnadněno dokázat, zda škoda byla způsobena
a kým. Vývoj novodobého života hospodářského
vede ke zmírnění uvedené zásady
a k požadavku odpovědnosti za výsledek, t.
j. bez ohledu na zavinění. Škody vzniklé
při provozu zvlášť nebezpečném
ukládá občanský zákoník
hradit podle právě uvedené zásady
odpovědnosti za výsledek. Nemůžeme však
takto postupovat při škodách způsobených
provozem dráhy, motorových vozidel, letadel a plavidel.
Pro technickou dokonalost těchto dopravních prostředků
nemůžeme je zařadit do kategorie provozů
nebezpečných. Přesto však vzhledem ke
složitosti provozního zařízení
a provozní organisace je třeba ulehčit poškozenému
jeho procesní situaci v tom směru, aby za škody,
vzešlé z nehody v dopravě, byl zásadně
odpověden provozovatel dopravního prostředku
a aby poškozený nemusel dokazovat, že škoda
byla způsobena provozovatelem nebo osobou užitou v
provozu.
Projednávaná osnova zabývá se touto
odpovědností nad rámec zavinění.
Sjednocuje dosavadní roztříštěnou
a nejednotnou úpravu a jednotně řeší
otázku náhrady pro dopravu železniční,
dopravu motorovými vozidly, leteckou dopravu a vodní
dopravu. Osnova přizpůsobuje se potřebám
naší znárodněné dopravy - národních
podniků a komunálních podniků dopravních.
Zajišťuje v souladu s pravidly socialistického
soužití, aby poškozenému byla nahrazena
škoda, která v dopravě vznikla a kterou si
sám nezavinil.
Zásadně odpovídá za škodu nad
rámec zavinění provozovatel dopravního
prostředku. Jím je zásadně ten, kdo
má právní a faktickou možnost dopravním
prostředkem jako takovým disponovat. Je to podstatný
rozdíl proti dnešnímu právnímu
stavu, který ukládá takovou odpovědnost
i řidičům motorových vozidel a letcům
odpovědným za řízení letadla.
Při nové úpravě bylo přihlédnuto
k zákonodárství Sovětského
svazu, které ukládá odpovědnost přes
rámec zavinění zásadně jen
provozovateli. Osnova vypočítává,
v kterých případech je provozovatel odpovědnosti
nad rámec zavinění zproštěn.
Zákon však zavádí plnou odpovědnost
za výsledek, jestliže škoda vznikla ze stavu
dopravního prostředku nebo jiných provozních
zařízení, ze selhání nebo nedostatku
jejich činnosti nebo ze selhání nebo nedostatku
činnosti organismu osob v provozu užitých.
Zde nerozhoduje, zda škoda mohla být odvrácena
či ne. Obsah a rozsah škody se řídí
občanským zákoníkem, při čemž
se vláda zmocňuje, aby nařízením
stanovila nejvyšší částku peněžité
náhrady. Aby odpovědné osoby mohly se včas
postarat o řádné vyšetření
věci, stanoví se časové omezení
pro uplatnění nároků z odpovědnosti
nad rámec zavinění a včasné
oznámení odpovědné osobě, že
nastalo poškození. Odpovědnost podle tohoto
zákona za škody způsobené usmrcením
nebo ublížením na zdraví zásadně
nemůže být vyloučena a omezena. Odpovědnost
za škodu ze střetnutí vozidel různých
provozů se posuzuje zásadně podle občanského
zákoníka. Ve prospěch poškozeného
je ustanovení, že příslušným
soudem o náhradu škody je také soud, v jehož
obvodě škoda vznikla. Poškozenému je dále
usnadněno vymáhání jeho nároků
i ustanovením, že může své nároky
uplatňovat i podle občanského zákoníka,
je-li to pro něho výhodnější.
Zákon nabude účinnosti 1. listopadu 1951,
kdy bude již v celém rozsahu platit jak zákon
o drahách, tak i zákon o provozu na veřejných
silnicích.
Předložená osnova je dalším dokladem
toho, že lidově demokratický stát spatřuje
v člověku nejcennější hodnotu
lidské společnosti.
Ústavně-právní výbor projednal
tuto osnovu ve své schůzi dne 5. července
1951 a přijal ji ve znění vládního
návrhu. Doporučuji proto jménem tohoto výboru,
aby Národní shromáždění
přijalo vládní návrh zákona
o odpovědnosti za škody způsobené dopravními
prostředky ve znění schváleném
ústavně-právním výborem. (Potlesk.)
Podpredseda Žiak: Ku slovu neni nikto prihlásený.
Pristúpime k hlasovaniu.
Pretože niet pozmeňovacích návrhov,
dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy
výborovej. (Námietky neboli.)
Námietok niet.
Kto teda súhlasí s celou osnovou zákona v
znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku!
(Deje sa.)
To je väčšina. Tým Národné
shromaždenie prijalo túto osnovu zákona
podľa zprávy výborovej.
Tým je vybavený celý poriadok schôdze.
Oznamujem, že sa užšie predsedníctvo uznieslo,
aby sa budúca schôdza konala zajtra dňa 12.
júla 1951 o 9. hodine.
Končím schôdzu.