Celá galerie takových lidí je nám
už z nedávné doby dobře známa.
Ať už to byl býv. velvyslanec USA Lawrence Steinhardt,
jeden z iniciátorů pokusu o únorový
puč r. 1948, usvědčený roku 1950 z
padělání cestovních pasů pro
nepřátele ČSR, či jeho politický
poradce W. Birge, nebo američtí řemeslní
špioni S. L. Taggart a S. Meryn, či bývalý
americký politický attaché J. Patch, ředitel
"dobročinné" americké mise v Praze
Daniel Benedikt, špion a hlavní agent trockistické
Internacionály Harold Gibson, bývalý první
tajemník britského velvyslanectví v Praze,
ve skutečnosti vedoucí angloamerické špionáže
proti zemím lidové demokracie a proti SSSR, nebo
americká velvyslanecká tajemnice L. Schaffnerová,
britský vicekonsul Philip C. T. Wildash, nebo zaměstnanci
kanadské legace Danko a Vanier, či holandský
špion J. A. Louvers a minulý měsíc odhalený
a ze špionážní činnosti usvědčený
francouzský gen. konsul Manach a konsul Michelot - všichni
tito lidé a jejich zákeřná činnost
jsou jasným dokladem toho, jak veliká je nenávist
kapitalistických zotročovatelů a připravovatelů
nové války k našemu svobodnému lidu,
k naší socialistické výstavbě
a k Sovětskému svazu.
Jak přepestrá je tato banda nenávistných
škůdců a zrádců! Jakými
methodami ona pracuje: rozhlas vylévající
špínu a klevety na Sovětský svaz a naši
republiku i jiné země lidové demokracie,
mandelinka bramborová, zápalné destičky
na ničení úrody, jindy zase sprosté
vraždy a loupeže, a mnohdy stačí poukázka
do Darexu, kousek čokolády nebo pár parfumovaných
cigaret, několik dolarů vydřených
z práce dělníků v koloniích,
a jsou i bídní škůdci a zrádci.
jimž stačí úsměv dolarových
otrokářů, aby v nenávisti proti našemu
pracujícímu lidu byli ochotni udělat sebe
větší a sebe surovější zločin.
Zatím co SSSR nám posílá obilí
pro zabezpečení naši výživy, zatím
co nám posílá své nejlepší
stachanovce a kolchozníky, aby nám poradili a pomohli
v naší práci, abychom mohli rychleji a beze
ztrát a bez zbytečných obav budovat socialismus
v naší vlasti, na druhé straně západní
imperialisté a s nimi naše bídná, zrádná
emigrace k nám posílá žravý hmyz
na ničení úrody a lidský hmyz, hmyz
v lidské podobě na provádění
vražd, zakládání požárů,
sabotáže, špionáže a pod. Tito škůdci
se k nám dostávají různými
cestami, někdy i v diplomatických vozech.
Předním úkolem naší lidově
demokratické bezpečnosti tedy právě
nyní je zabránit a zamezit spojení domácích
nepřátel s jejich chlebodárci, pomahači
a spřeženci za hranicemi, znemožnit pronikáni
špionů, rozvratníků, diversantů
a škůdců našeho pracujícího
lidu přes naše státní hranice.
Je proto v zájmu bezpečnosti naší republiky,
našeho úspěšného budování
socialismu věnovat zvýšenou pozornost ochraně
státních hranic, které jsou předmětem
neustálého tlaku a náporu, zvláště
na místech přilehlých k americké okupační
zóně. Je třeba po všech stránkách
prohloubit péči o orgány, které provádějí
střežení a ochranu státních hranic,
které v každodenních střetnutích
s nepřáteli dosáhly již řady
významných úspěchů a pomohly
tak nemalou měrou při úspěšném
budování socialismu v naší vlasti.
Navrhovaný zákon je jedním z prostředků
péče o ochranu státních hranic. Až
dosud není v našem právním řádu
předpisu, který by jednoduše, účelně
a srozumitelně urovnával otázky souvisící
s ostrahou státních hranic. Zvýšený
její význam právě nyní, v etapě
urychleného budování socialismu v naší
vlasti, nutně vyžaduje, aby byla ostraha a ochrana
státních hranic upravena zvláštním
zákonem a aby orgánům tuto ochranu a ostrahu
provádějícím - zejména pohraniční
stráži, nejmladšímu to článku
našich ozbrojených sborů - se dostalo náležitého
a nutného právního postavení.
Naše pohraniční stráž, jejíž
příslušníci vroubí dnes galerii
našeho Národního shromáždění
(Hlučný potlesk.), navazuje na tradice našich
dávných ochránců hranic, na tradice
Chodů, o nichž první zmínka v historii
se datuje z počátku druhého tisíciletí.
Oni střežili přístupové cesty
přes šumavské hvozdy, hvozdy Císařského
lesa, a není snad občana v naší republice,
který by neznal Jiráskovy Psohlavce, líčící
boj chodského lidu proti utlačovatelům, a
jméno Jana Sladského Koziny se stalo symbolem bojovníka
za práva utiskovaného chodského lidu. Symbol
Chodů - psí hlava - pak se stává čestným
označením na stejnokrojích našich pohraničníků,
abychom jasně dokumentovali, že navazujeme na tradice
našich slavných Chodů-Psohlavců. (Potlesk.)
Paní a pánové! Musí se stát
ctí každého mladého občana naší
republiky, aby mohl v době výkonu své nejčestnější
povinnosti - výkonu vojenské služby - nosit
stejnokroj naší pohraniční stráže.
Stejně jako navazujeme na tradice našich strážců
hranic, Chodů, budeme se učit a učíme
se ze zkušeností našeho vzoru, sovětských
pohraničníků, slavných ochránců
hranic prvního socialistického státu světa.
(Potlesk.)
Naše pohraniční stráž se musí
stát nepřekonatelnou překážkou
a zábranou pro všechny zrádné elementy
narušující naše státní hranice,
musí se stát bezpečnou zárukou nedotknutelnosti
posvátných hranic naší vlasti.
Bude-li zákon přijat, bude nutno v patřičné
míře a formě provádět propagaci
pohraniční stráže zvláště
mezi naší mládeží, ve školách,
seznamování a výchovu všeho obyvatelstva
v zásadách, že ochrana a ostraha státních
hranic je povinností každého občana
republiky.
Navrhovaný zákon pak ve svých 11 paragrafech
řeší v podstatě tyto zásady:
provádění ostrahy a ochrany státních
hranic přináleží do působnosti
ministerstva národní bezpečnosti, které
je uskutečňuje zejména pohraniční
stráží; pohraniční stráž
podléhá ministerstvu národní bezpečnosti,
jsou do ní zvlášť vybíráni
příslušníci pracujícího
lidu; příslušníci pohraniční
stráže jsou postaveni na roveň vojsku, mají
stejná práva a povinnosti; služba v pohraniční
stráži se počítá jako služba
ve vojsku a při výkonu své služby mají
příslušníci pohraniční
služby takové postavení, jako příslušníci
SNB.
Paní a pánové, branný a bezpečnostní
výbor projednal na své schůzi dne 4. července
osnovu zákona o ochraně státních hranic
a po bohaté a plodné diskusi ji jednomyslně
schválil a doporučuje plénu NS přijetí
zákona ve znění zprávy výborové.
(Potlesk.)
Předseda (zvoní): Děkuji panu
zpravodaji. Ke slovu se přihlásil pan ministr národní
bezpečnosti Lad. Kopřiva. Prosím pana
ministra, aby se ujal slova.
Ministr Kopřiva (uvítán hlučným
potleskem a povstáním poslanců): Paní
a pánové, soudružky a soudruzi!
Zachovat mír a budovat socialismus v naší vlasti
- to je v současné době podle pokynů
presidenta republiky Klementa Gottwalda hlavním
cílem našeho lidu a jeho vlády. Vládní
návrh zákona o ochraně státních
hranic, který dnes Národní shromáždění
projednává, odpovídá zcela této
politice.
O nutnosti střežit nedotknutelnost státních
hranic není sporu; tomu nás učí jednak
zkušenosti Sovětského svazu a jednak zkušenosti
vlastní. Denně se přesvědčujeme
o tom, že imperialistická část světa
hledá a bude i nadále hledat všemožné
cesty k navázání spojení se zbytky
poražené reakce u nás, aby v nich živila
naději na změnu režimu. My sice na jedné
straně díky existenci, pomoci, podpoře a
záštitě Sovětského svazu a díky
tomu, že většinou sousedíme s bratrskými
lidově demokratickými zeměmi, můžeme
socialismus budovat poměrně za výhodných
podmínek; nesmíme však na druhé straně
ani na okamžik podceňovat existenci a činnost
agresivního imperialistického tábora války,
vedeného Spojenými státy. Imperialisté
se netají svou nenávistí k zemím tábora
míru. Bylo by možno uvést celou řadu
i oficiálních prohlášení imperialistických
politiků o tom, že proti státům, které
nastoupily cestu k socialismu, počítají se
všemi prostředky, které mají po ruce.
Časopisy na západě otevřeně
mluví o různých plánech nepřátelské
činnosti vůči těmto zemím.
V březnu letošního roku byl v americkém
tisku uveřejněn pověstný plán
X, který cynicky odhaluje záměry imperialistů.
V těchto strategických plánech se konec konců
počítá s rozpoutáním nové
světové války. Imperialisté horečně
zbrojí. Přikročili k remilitarisaci západního
Německa bez ohledu na platnost mezinárodních
dohod, které po porážce nacistů spolupodepsali.
V tak zvané studené válce, kterou rozpoutali,
sázejí hlavně na činnost svých
zpravodajských centrál. V americké okupační
zóně Německa a Rakouska rozmístili
podél našich hranic své zpravodajské
služebny a výcvikové tábory. Naverbovali
do svých služeb gestapácké kreatury
i naše domácí zrádce. Cvičí
je k organisování sabotáží, diversí
a vražd. S příkazy k provádění
nepřátelské činnosti a k terorisování
našeho pokojného obyvatelstva vysílají
je na československé území. Tito vycvičení
vrahové počítají při své
zákeřné, zločinecké činnosti
s podporou zbytků reakce, která po drtivé
politické porážce v únoru 1948 ztratila
masovou oporu, svou věc v otevřeném politickém
boji prohrála a uchyluje se, jak jí to president
republiky Klement Gottwald již v únorových
dnech předpověděl, do podzemí, aby
odtud poškozovala naše budování a aby
se při své podvratné činnosti dala
do služeb zahraničních imperialistů
a byla jejich agenty a špiony přímo řízena.
Jestliže třídní zájem hnal kdysi
vykořisťovatele a jejich spřežence u nás
do náruče Hitlera, pracují dnes v žoldu
jejich amerického dědice. Jejich poslední
nadějí je válka, neboť dobře
vědí, že jejich vlastní síly
dnes již nestačí k tomu, aby se u nás
vrátily jejich staré, zlaté časy,
kdy lid poslouchal a vykořisťovatelé panovali.
Veškerou svou naději skládají proto
ve válku proti vlastní zemi.
Pravda, tyto naděje reakce jsou vzhledem k obrovské
světové převaze sil tábora míru
nereálné a předem odsouzeny k bankrotu. Nelze
je však přehlížet. Ukazují, že
reakce je pro záchranu svých třídních
posic všeho schopna, že v zostřeném třídním
boji na cestě k socialismu bude reakce ze svých
řad rekrutovat diversanty a vrahy ochotné plnit
příkazy svých zahraničních
pánů, provádět sabotáže
a páchat vraždy pokojných funkcionářů
a budovatelů socialismu.
O naprosté zvrhlosti třídního nepřítele
našeho lidu svědčí m. j. zejména
nedávné bestiální zavraždění
3 členů NV v Babicích na Jihlavsku. Slovem,
zkušeností nás učí, že je
třeba přervat spoje domácí reakce
s imperialistickou cizinou, že je třeba bděle
a ostražitě chránit naše území
před špiony a agenty, kteří k nám
přinášejí instrukce k zasévání
rozvratu, k brždění naší výstavby
a k páchání vražd na našich lidech.
Do popředí vystupuje nutnost střežit
státní hranice novým způsobem. S tím
přirozeně dosavadní zákonná
ustanovení, pokud se týkají ochrany hranic
a pokud byla převzata do našeho lidově demokratického
právního řádu z kapitalistických
zákoníků, počítat nemohla a
ani nepočítala. Kapitalistický režim
za prvé republiky se převážně
zajímal jen o hospodářskou ochranu hranic.
Kapitalisté chránili státními hranicemi
svou výrobu a své zisky. Celní orgány
stíhaly většinou drobné lidi, kteří
se dopouštěli pašeráctví. To ovšem
neznamená, že by se na území předmnichovské
republiky nezdržovali nepřátelští
špioni a záškodníci. Naše země
se tehdy hemžila cizími agenty. Tito agenti však
neměli nikterak zapotřebí hledat ilegální
přechod na naše území. Buržoasní
vlády je vítaly přímo s otevřenou
náručí. Vzpomeňme jen, s jakou aureolou
spasitelství věnčila vládnoucí
buržoasie různé ty zahraniční
mise, které do naší země ze západu
zvala. Vzpomeňme jen klasického příkladu
s lordem Runcimanem v předvečer mnichovské
zrady. Mimo to měli u nás zahraniční
kapitalisté své hospodářské
posice a z těchto míst pohodlně budovali
politické a zpravodajské sítě a připravovali
republice záhubu.
V současné době američtí imperialisté
zaplavují své vasalské státy agenty
a špiony všech formátů. Většina
z nich může díky prodejnosti místní
buržoasie vystupovat v legálním rouše
úředníků Marshallova plánu
a vojenských velitelů Atlantického paktu.
Hlavní zájem imperialistických zpravodajských
orgánů směřuje však proti zemím
tábora míru. Rozkvět těchto zemí
a jejich socialistická výstavba znamenají
nejen zúžení kapitalistické světové
základny, ale jako příklad a vzor revolucionují
utlačované a vykořisťované masy
kapitalistických zemí a přispívají
tak k dalšímu oslabení moci světového
imperialismu.
Je proto lehce pochopitelné, že imperialisté
mobilisují všechny síly a prostředky,
které mají po ruce, a že se pokoušejí
odtrhnout lidově demokratické země od Sovětského
svazu a přivést je na cestu vedoucí zpět
ke kapitalismu. Díky bdělosti lidu a komunistických
stran utrpěly výpočty imperialistů
již mnohé citelné rány. Postupně
jsou odhalováni jejich zakuklení agenti nasazení
do legálních posic. Odhalením skupiny Šling,
Švermová, Clementis a spol. zkrachovaly
u nás v podstatě výpočty americko-anglických
imperialistů na zvrat, který by byl obdobou titovské
zrady v Jugoslávii. Naše úspěchy při
odhalování agentů a špionů nutí
imperialisty, aby horečně lepili přetrhané
sítě a budovali nové. Do této činnosti,
jak se ukazuje, zapřahují plně své
diplomaty a novináře, stále více a
více jsou však odkázáni na služby
agentů přecházejících ilegálně
hranice. To platí pro všechny lidově demokratické
země. Pro naši republiku to platí tím
spíše, že stojíme na nejzažší
výspě tábora míru a přímo
sousedíme se západním kapitalistickým
světem.
V poměru k sousedním kapitalistickým státům
se od základu změnila u nás funkce ochrany
státních hranic. Nejde již jen o ochranu výroby
pomocí celní a poplatkové kontroly, nýbrž
jde především o zajištění
nedotknutelnosti našeho území a o zabezpečení
klidného a nerušeného budování
socialismu v naší vlasti. (Potlesk.) V tom
spočívá základní význam
návrhu zákona, který dnes projednáváme.
Chránit území naší republiky
proti pronikání imperialistických agentů,
špionů, diversantů a vrahů, bdít,
aby zločinné kontrarevoluční živly
nemohly opouštět území naší
republiky a hledat útočiště na kapitalistickém
západě, který nám je vrátí
zpět jako teroristy, je věcí všeho lidu,
je povinností každého občana republiky.
Jediným pánem a hospodářem v naší
zemi je lid. Budovatelské úsilí lidu je zárukou
toho, že se naše země bude rozvíjet v
šťastný domov pracujících. Každý,
kdo se odváží sáhnout u nás na
vymoženosti lidu, musí počítat s tím,
že to bude především lid sám, který
ho odhalí a zneškodní (Potlesk.)
Gangsterské methody imperialistických agentů
vyvolávají oprávněné rozhořčení
našeho lidu. Díky podpoře lidu mají
pak naše bezpečnostní orgány úspěchy
při stíhání protistátních
živlů. Pro náš lidově demokratický
bezpečnostní aparát je pravě při
srovnání s policejními orgány buržoasního
státu charakteristické, že se může
opírat a opírá se o široké vrstvy
obyvatelstva od něhož se mu dostává
celé pomoci při zneškodňování
nepřátel. V tomto směru je nám skvělým
příkladem Sovětský svaz, kde díky
bdělosti a ostražitosti lidu je práce cizích
vyzvědačských agentur předem odsouzena
k nezdaru. Tak jako hanebně zkrachovala kontrarevoluce
v Sovětském svazu, tak je odsouzena k ztroskotání
také u nás, protože i u nás naráží
na nezničitelnou sílu lidových mas, budujících
socialismus. Revoluční bdělost lidu je síla,
proti které žádný nepřítel
nic nezmůže. Bude proto při provádění
našeho nového zákona o ochraně státních
hranic hlavním úkolem všech poctivých
občanů, všech stran obrozené Národní
fronty, všech orgánů státní správy
a národních výborů zvyšovat a
prohlubovat revoluční bdělost lidu.
Návrh zákona o ochraně hranic počítá
proto také ve svém prvém paragrafu se zásadou,
že ochrana státních hranic je první
povinností každého občana. Pokud jde
o vlastní provádění ochrany našeho
území, tu zákon ponechává jako
dosud v působnosti ministerstva národní bezpečnosti.
Z největší části střežili
a dosud střeží naše hranice příslušníci
Sboru národní bezpečnosti a třeba
po zásluze ocenit jejich namáhavou službu.
Na nejvíce ohrožených úsecích
našich hranic vůči imperialistickému
západu stojí jako pevná hráz pohraniční
stráž. Střetává se zde s agenty
CIC, vycvičenými k záškodnictví
a k vraždám a neváhajícími používat
při přechodu hranic zbraní, jimiž jsou
vybaveni. Bylo by možno uvádět konkrétní
příklady, kdy příslušníci
pohraniční stráže, nedbajíce
osobního ohrožení, zneškodnili nebezpečné
ozbrojené zločince, přinášející
na naše území instrukce, vysílačky,
falešné osobní doklady, seznamy spolupracovníků,
zbraně a hlavně peníze. Peníze jsou
pánembohem imperialistů. Domnívají
se, že je možno za peníze koupit vše. Kupují
si však pouze jednotlivé zvrhlé živly
z řad třídních nepřátel
lidu, z řad bývalých vykořisťovatelů,
z řad vesnických boháčů a jejich
spřeženců. Za peníze mohou získat
pro své úkoly jenom vyvrhele naší společnosti.
Vysoko je nutno ocenit vlastenectví poctivých pracovitých
obyvatel našich pohraničních okresů,
sousedících s americkými okupačními
zónami v Německu a Rakousku. Shodou okolností
stojí zde dnes jako v dobách pradávných,
jako v dobách za husitů a Psohlavců na stráži
bezpečnosti naší vlasti. V duchu slavných
tradic našeho lidu spolupracují s příslušníky
pohraniční stráže. Ruku v ruce s výstavbou
pohraniční stráže bude třeba
spolupráci s lidem dále rozvíjet a pečovat
o to, aby v našem pohraničí žilo obyvatelstvo
uvědomělé, oddané naší
lidově demokratické vlasti a připravené
mařit cizím agentům pronikání
na naše území.
Návrh zákona o ochraně státních
hranic je také právním výrazem nutnosti
přebudovat pohraniční stráž tak,
aby byla na výši úkolů současné
doby. Návrh stanoví, že služba v pohraniční
stráži bude napříště výsadou
vybraných příslušníků
pracujícího lidu. Není pochyby o tom, že
být pohraničníkem, být strážcem
nedotknutelnosti našich hranic je velkou ctí a výsadou,
které se dostane jen nejlepším synům
pracujícího lidu. (Potlesk.) Naše veřejnost
bude v příslušnících pohraniční
stráže právem vidět přední
bojovníky ve frontě třídního
boje. Naše lidově demokratická republika dá
útvarům pohraniční stráže
vše, co je k výkonu služby nezbytné. Pohraniční
stráž budeme budovat podle příkladu
Sovětské pohraniční stráže.
Cílem našich pohraničníků bude
vyrovnat se svým sovětským vzorům.
Je jisté, že silná pohraniční
stráž, bojově a politicky dobře připravená,
zneškodní z největší části
zahraniční agenty, pokoušející
se pronikat do naší vlasti, již v pohraničním
pásmu a bude tak velkou překážkou americko-anglickým
imperialistům při uskutečňování
jejich nepřátelských záměrů
vůči naší lidově demokratické
republice a vůči celému táboru míru.
Naši pohraničníci si bojem s nepřátelskými
diversanty a vrahy, kterým budou stále účinněji
znemožňovat pronikání do naší
vlasti, nepochybně vyslouží lásku a
úctu lidu.