Předseda dr. John.
Místopředsedové Hodinová-Spurná,
Komzala, dr. Polanský, Fiala, dr.
Procházka, Valo, David, Žiak.
Členové vlády: předseda vlády
Zápotocký; náměstek předsedy
vlády a ministr zahraničních věcí
Široký, náměstek předsedy
vlády a ministr Fierlinger, náměstek
předsedy vlády dr. Ševčík;
ministr-předseda Státního úřadu
plánovacího dr. Dolanský, ministři
arm. gen. dr. Čepička, dr. Gregor,
Nosek, Kopřiva, Kabeš, dr. Nejedlý,
dr. Rais, Kopecký, Kliment, Krajčír,
Petr, dr. inž. Šlechta, dr. Neuman,
Erban, inž. Jankovcová.
Předseda NÚKÚ dr. Friedmann.
242 poslanců podle presenční listiny.
Z kanceláře NS: gen. tajemník NS Kováčik;
jeho náměstkové dr. Ramajzl, dr. Rattinger.
Předseda (zvoní): Zahajuji 53. schůzi
Národního shromáždění.
Podle denního pořadu usneseného užším
předsednictvem Národního shromáždění
dne 16. března 1951, který byl již členům
Národního shromáždění
rozeslán, je na pořadu dnešní schůze
1. Zpráva výborů rozpočtového,
hospodářského, pro hospodářské
plánování a jeho kontrolu, zemědělského,
sociálně-politického a zdravotnického,
kulturního, ústavně-právního,
branného a bezpečnostního, zahraničního
o vládním návrhu zákona (tisk 562),
kterým se stanoví státní rozpočet
republiky Československé na rok 1951 (rozpočtový
zákon na rok 1951) - (tisk 566).
2. Zpráva výboru rozpočtového o vládním
návrhu usnesení, jímž Národní
shromáždění uděluje souhlas podle
§ 8 rozpočtového zákona republiky Československé
na rok 1949 č. 33/1949 Sb. a schvaluje podle § 62
ústavy státní závěrečný
účet za rok 1949 (tisk 565).
Jsou nějaké námitky proti tomuto pořadu?
(Nebyly.)
Námitek není.
Podle § 24 odst. 1 jedn. řádu rozhodne Národní
shromáždění o pořadu prostým
hlasováním bez rozpravy. Dám tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem dnešní
schůze, nechť zvedne ruku! (Děje se.)
To je většina. - Navržený pořad
je tedy schválen.
Přistoupíme k projednávání
1. zprávy jmenovaných již výborů
o vládním návrhu (tisk 562), kterým
se stanoví státní rozpočet republiky
Československé na rok 1951 (rozpočtový
zákon na rok 1951) (tisk 566).
Navrhuji, aby tento bod byl sloučen s projednáváním
druhého bodu pořadu, jímž je
2. Zpráva výboru rozpočtového o
vládním návrhu usnesení, jímž
Národní shromáždění uděluje
souhlas podle § 8 rozpočtového zákona
republiky Československé na rok 1949 č. 33/1949
Sb. a schvaluje podle § 62 ústavy státní
závěrečný účet za rok
1949 (tisk 565),
a aby byla provedena společná rozprava spolu s rozpravou
o výkladu pana ministra financí Jaroslava Kabeše,
který ji přednesl v 52. schůzi Národního
shromáždění dne 9. března t.
r.
Jsou nějaké námitky proti návrhu na
sloučení těchto bodů? (Nebyly.)
Není jich. Projednávání bude tedy
podle návrhu sloučeno.
Dávám slovo generálnímu zpravodaji
o rozpočtu posl. Janoušovi.
Gen. zpravodaj posl. Janouš (uvítán
hlučným potleskem): Pane předsedo, páni
ministři, paní a pánové!
Při projednávání návrhu státního
rozpočtu na rok 1951 všechny věcně příslušné
výbory s radostí konstatovaly, že i pro tento
třetí a rozhodující rok Gottwaldovy
pětiletky byl vládou předložen návrh
vyrovnaného státního rozpočtu. Pokračujeme
tak v cestě, kterou jsme nastoupili po slavném únorovém
vítězství pracujícího lidu
nad reakcí v r. 1948. Je to mladá, ale hrdá
tradice vlády obrozené Národní fronty,
vlády s. Antonína Zápotockého,
počatá předložením prvního
vyrovnaného státního rozpočtu v r.
1949.
Současně se státním rozpočtem
projednávaný státní závěrečný
účet za rok 1949 nám poskytl možnost
ověřit si pravděpodobnost rozpočtových
předpokladů, o které se opírají
naše rozpočty, rozpočty mírové
výstavby a přestavby našeho průmyslu.
Srovnání těchto předpokladů
s hospodařením podle rozpočtu pro první
rok pětiletky dopadlo skvěle.
Soudruh ministr financí ve svém rozpočtovém
exposé, kterým uváděl návrh
státního rozpočtu v plénu Národního
shromáždění dne 9. t. m., uvedl některá
čísla a údaje z r. 1949 a tak vás
již seznámil s radostnými výsledky hospodaření
r. 1949. Hospodařili jsme tak, že nejen my zde, ale
celá dělnická třída, všechen
pracující lid, se společně s námi
může nad dosaženými výsledky radovat
a být hrdým. Rozpočtový výbor
proto zcela po právu konstatoval, že za dosažený
přebytek 35.041,700.000 Kčs vděčíme
v prvé řadě iniciativě a pracovnímu
úsilí naší slavné dělnické
třídy. Plně si uvědomujeme, že
těchto výsledků mohlo být dosaženo
jen díky nezištné a bratrské pomoci
našeho spojence, Sovětského svazu. (Potlesk.)
Dosáhli jsme úspěchů také proto,
že náš stát, naši vládu vedou
státníci nového typu, věrní
synové dělnické třídy, milovaný
president s. Klement Gottwald a předseda vlády
s. Antonín Zápotocký. (Dlouhotrvající
hlučný potlesk.)
Paní a pánové, rozpočtový výbor
také právem konstatoval, že na úspěchu
se podílí celá obrozená Národní
fronta, vedená naší slavnou komunistickou stranou.
Vždyť jen tím, že obrozená Národní
fronta sdružovala všechny lidi dobré vůle
k činorodé práci, mohlo býti dosaženo
těch výsledků v našem národním
hospodářství, které nám dnes
umožnily vytyčiti další, smělé
a radostné perspektivy rozvoje. Se zmenšeným
počtem obyvatelstva jsme překročili předválečný
objem průmyslové výroby o 11,5%. Proti r.
1948 stoupla výroba o 8%. A výroba výrobních
statků, tato jedině správná základna
pro rozvoj všech výrobních sil, stoupla proti
předválečnému stavu o 40%.
Tak jsme také vytvořili trvalé materiální
předpoklady pro růst životní úrovně.
První tisíce úderníků a zlepšovatelů
strhávaly s sebou další a další
následovníky a pomáhaly tak k splnění
a překračování úkolů
stanovených pětiletým hospodářským
plánem. Heslo našeho presidenta Klementa Gottwalda,
že nejlepší odpovědí reakci je
plnění a překračování
plánů - a to že je přímo morem
na reakci - se ukázalo pravdivým a účinným.
Ano, účinným! Cožpak bylo málo
reakční šuškandy o tom, že stravujeme
podstatu, zděděnou po kapitalistech? Což bylo
málo těch, kteří nám předpovídali
krach? Říkali, že děláme špatnou,
pomýlenou politiku. Odmítli jsme Marshallův
plám, tím jsme odmítli potřebnou pomoc,
a proto to nepůjde. A ještě dnes se najdou
malodušní a malověrní lidé, kteří
tomu věří. A jsou otevření
i skrytí nepřátelé pracujícího
lidu a národa, kteří tyto lži horlivě
rozšiřují.
Ano, odmítli jsme pomoc podle Marshallova plánu!
Jen díky tomu jsme si zachovali plnou státní
nezávislost. Jen díky tomu nemáme nezaměstnaných,
naopak máme nedostatek pracovních sil. Stačí,
když se podíváme na to, jak to vypadá
ve Francii, Itálii, Anglii, Belgii, západním
Německu a pod. Tam je Marshallův plán podepřen
tak, jako podpírá provaz oběšence. Dováží
se tam zboží z Ameriky, ale jejich vlastní
továrny stojí a rostou miliony nezaměstnaných.
To právě my nechceme a nepotřebujeme.
A tak rok 1949 dal také jednostrannou, nedvojsmyslnou odpověď
na to, zda to půjde bez dolarů. Jde to, a velmi
dobře. Za doby prvé, kapitalistické republiky
byl jen jeden rok, a to rok 1927, kdy se představitelé
tehdejší vládnoucí třídy
obešli bez výpůjček. Půjčovali
si každý rok, ať byl státní rozpočet
v rovnováze nebo ne. Zanechali nám neslavné
dědictví. V květnu 1945 jsme po nich podědili
na sto miliard státních a jiných veřejných
dluhů. A my v r. 1949, za 4 roky po strašné
válce a po vyrabování našich zemí
okupanty, po spojeneckém bombardování vedoucích
závodů našeho průmyslu, jsme se obešli
bez půjček. Přebytek prvého roku hospodaření
bez nich, bez zrádců ve vládě, je
takový, že rádi věříme,
že když nyní slyší o našich
úspěších, pociťují k nám
strašnou, smrtelnou nenávist. Musí nás
nenáviděti proto, že jsme jim znemožnili
vykořisťování a vysávání
našeho lidu. Musí nás nenáviděti
proto, že jsme jim znemožnili zaprodávati náš
lid. V posledních dnech jsme právě vzpomínali
černých dnů jejich národní
zrady a obětování Československa jejich
včerejšími i dnešními pány
a vzpomínali jsme Mnichova. Náš lid již
dávno řekl ústy našeho presidenta Klementa
Gottwalda, že už nikdy více se nebude
opakovati Mnichov. Lid je odsoudil a zavrhl, lid jim dává
svou budovatelskou prací tu nejsprávnější
odpověď.
Víme, nenávidí nás a stýská
se jim po našich továrnách, po našich
lánech polí, po všem tom, co se prací
našeho lidu neustále zvelebuje. Iniciativa, nadšení
a socialistické soutěžení pracujících,
které má lví podíl na výsledku
dosaženém v r. 1949, nepoleví, naopak rozvine
se do šíře i do hloubky, aby tak byla naše
bezpečnost ještě více posilována
a aby tak bylo zabezpečeno stálé stoupání
životní úrovně pracujících.
Tuto snahu v plné míře potvrdily tak krásné
výsledky hospodaření r. 1949. Ještě
nikdy neprojednával československý parlament
tak příznivý státní závěrečný
účet, jako za r. 1949.
Potěšitelné a pro náš lidově
demokratický režim příznačné
je to, že těchto výsledků nebylo dosaženo
pomocí zavádění nových daní
a ožebračování poplatnictva.
Nejpodstatněji stoupl výnos u zvláštní
daně výdělkové. Tuto daň platí
výhradně sektor výrobní, a to sektor
socialistický. Lepší organisací práce,
lepším pořádkem ve výrobě
a administrativě i zvýšenou výrobností
stoupl výnos této daně. Daň vynesla
o 12.624 milionů Kčs více, než se předpokládalo.
Všeobecná daň, tento nejlepší nástroj
socialistické akumulace, vynesla více o 6.185 mil.
Kčs. Každá hlavní příjmová
položka dokazuje nový způsob získávání
prostředků pro stát. Není to bezduché
utahování berního šroubu u drobného
poplatníka, jako tomu bylo za kapitalistů. Hlavním
zdrojem příjmů státní pokladny
jsou zisky ze znárodněného podnikání,
které dříve pluly do kapes kapitalistů.
Jen tak přestala závislost státu na úvěru
od bank. Jen proto nemusí čerpati své prostředky
pomocí půjček, pomocí úvěrů.
Je to důkazem toho, že se naše dělnická
třída naučila nejen vládnout, ale
také hospodařit! Vždyť vedle zvýšeného
prelimináře příjmů byl snížen
preliminář výdajů, a to o 9.299 mil.
Kčs. Na těchto stejně úctyhodných
úsporách - jako bylo úctyhodné zvýšení
příjmů - se v prvé řadě
podílejí úspory dosažené v důsledku
reorganisace veřejné správy - zavedení
krajského zřízení. I zde se v praxi
potvrdilo to, co komunistická strana tvrdila od r. 1945,
že reorganisace veřejné správy bude
znamenati zjednodušení a proto také zlevnění.
Při hodnocení výsledků r. 1949 musíme
zvláště vysoce hodnotit vývoj Slovenska.
Vždyť na celkovém rozpočtovém přebytku
se Slovensko podílí plnými 20%. Rozpočtový
preliminář příjmů byl Slovenskem
splněn na 145%. Tak země, která za první
republiky byla uměle a záměrně držena
na nízké úrovni a byla vystavena dvojnásobnému
útlaku a vykořisťování, nyní,
za moci nové vládnoucí třídy
mílovými kroky dohání zameškané.
Od r. 1945, od doby osvobození, systematicky a cílevědomě,
plánovaně prováděná industrialisace
přinesla své ovoce. Slovensko přestalo být
reservoirem pracovních sil. Přestalo být
jen zemí lidového folklóru, bačů
a turistických krás a stalo se zemí průmyslu
a zemědělství budovaného na pokrokové,
družstevní základně. Přehrady,
nové elektrárny a hutní kombináty,
to vše smazává rozdíl mezi českými
kraji a Slovenskem. Roste zdravé národní
sebevědomí, rozvíjí se pravá
národní kultura.
Ale nejen to! Mladá dělnická třída
Slovenska stále víc a víc si uvědomuje,
že za tento nový, radostný život vděčí
v prvé řadě slavné a vítězné
Rudé armádě Osvoboditelce, Sovětskému
svazu a velikému vůdci všeho pokrokového
lidstva, Stalinovi! (Potlesk.) Proto tím
pevněji a semknutěji stojí v jednom šiku
s českou dělnickou třídou a spolu
s ní, pod vedením našeho presidenta Klementa
Gottwalda, půjde vpřed, k socialismu.
A to je, paní a pánové, další
velký klad roku 1949.
Hlavním heslem roku 1949 bylo, že jde o rozpočet
míru a socialistického budování. Výsledky
dosažené v tomto roce potvrzují, že jsme
tomuto heslu zůstali věrni. Dále jsme upevňovali
naše spojenecké a bratrské vztahy k zemi socialismu,
Sovětskému svazu. A Sovětský svaz
nám plně pomáhal, ať již šlo
o suroviny pro průmysl nebo o potraviny. Jen díky
této pomoci jsme mohli dosáhnouti tak velkých
úspěchů. Tato pomoc Sovětského
svazu pomáhala roztáčet kola našich
továren. Znamenala zrychlení tempa růstu
našeho průmyslu, posílení celé
naší hospodářské základny.
Znamenala lepší zásobování a
tak přispívala ke zvýšení životní
úrovně. Jaký zásadní rozdíl
proti "také pomoci", kterou podle Marshallova
plánu poskytují Spojené státy americké
svým satelitům. Tam tato "pomoc" znamená
zavírání továren a hlad - a zde pomoc
SSSR rozkvět průmyslu a blahobyt.
Pro rok 1949 jsme si také dali jeden cíl: vydávat
peníze účelně a proto úsporně.
Vydávat peníze včas a jen na to, co slouží
rozvoji našeho hospodářství, co slouží
celku.
Když se na hospodaření r. 1949 podíváme
s tohoto zorného úhlu, nemůžeme už
být tak plně spokojeni. Řekl to také
soudruh ministr financí ve svém exposé. Pronesl
kritická slova na adresu hospodaření národních
podniků a i národních výborů,
a jistě právem.
Příslušné odbory některých
ministerstev nebo pověřenectev pokračovaly
ve staré zděděné tradici, kterou neopustily
ani po r. 1945 a tvořily si buď pro sebe, nebo pro
jiné, reservy pro hospodaření příštího
roku. Tomu nasvědčují tyto příklady:
V jedné rozpočtové kapitole u jedné
a téže rozpočtové položky zůstalo
v r. 1947 nevyužitých 188 mil. Kčs, v r. 1948
269 mil. Kčs a v r. 1949 295 mil. Kčs. A to nejsou
uvedeny všechny položky této kapitoly, jichž
nebylo využito, těch je celá řada. Nejedná
se tedy o skutečné úspory, ale o dělání
reserv. V jiné rozpočtové kapitole byla kromě
jiných položek poskytnuta v roce 1949 záloha
na nábytek, který ještě dnes není
dodán. Dále bylo 31. 12. 1949 poukázáno
Orbisu 3,500.000 Kčs jako předplatné na časopisy
pro r. 1950. V další rozpočtové kapitole
bylo koncem roku 1949 poukázáno na otevřený
účet u Investiční banky 101 mil. Kčs,
z nichž ještě v listopadu 1950 nebylo odčerpáno
45,5 mil. Kčs. V téže rozpočtové
kapitole nebylo ještě v listopadu 1950 vyúčtováno
několik druhů záloh, z nichž jedna z
roku 1947, dvě z roku 1948 a šest z roku 1949. V téže
rozpočtové kapitole byla v roce 1949 vyplacena podpora
sedmi mlékárnám v celkové výši
2,550.000 Kčs, ačkoliv těchto sedm mlékáren
docílilo v roce 1948 zisku v celkové částce
7,217.925,15 Kčs. Jistě bylo udělení
těchto podpor při nejmenším neuváženým
činem. V jiné rozpočtové kapitole
nebylo do konce října 1950 vyúčtováno
517 druhů různých záloh za několik
roků. Z neproúčtované částky
317 mil. Kčs připadá na zálohy, poskytnuté
v roce 1949, 30 mil. Kčs.
Podobné neproúčtování záloh
vykazuje několik dalších rozpočtových
kapitol. Jde o menší zálohy a případy.
Také u několika dalších kapitol bylo
podobně postupováno u podpor a subvencí.
V některých rozpočtových kapitolách
docházelo k nesprávnému účtování
různých výdajů, které byly
zanášeny do účt. oddílů
nebo pododdílů, kam nepatřily.
Všechny tyto závady jsem uvedl proto, že si vážíme
práce celé naší vlády a jsme
jí za její dobrou práci vděčni
my a celá dělnická třída. Vždyť
v jejím čele stojí jeden z nejlepších
našich hospodářů, s. Zápotocký.
A výsledky roku 1949 plně potvrzují její
dobrou práci.
Nechceme však, aby několik zkostnatělých,
po staru myslících byrokratů, i když
sedí v ministerstvech, zmenšovalo práci vlády.
Nebojíme se kritisovat to, co kritiky zasluhuje. Jen tak
si uvědomíme nedostatky a jen tak je budeme moci
napravit. Rok 1949 byl opravdu dobrým rokem, proto nechť
je nám dobrou základnou pro další úspěšnou
naši práci, pro práci bez nedostatků,
které jsme si uvědomili.
Rozpočtový výbor po projednání
státního závěrečného
účtu na rok 1949 jednomyslně doporučuje
slavnému Národnímu shromáždění
schválení tohoto závěrečného
účtu i s návrhem vládního usnesení.