Středa 20. prosince 1950

Jiný než zemědělský majetek, pokud nebude přidělen JZD, bude možno podle vládního návrhu přidělit také jiným uchazečům, a to především dosavadním uživatelům. Vládní návrh zákona tu vychází z úvahy, že tito uživatelé uchránili namnoze značný majetek před zkázou, udržují jej nebo jinak o něj pečují, po př. na něm pracují, a je proto spravedlivé, aby jim bylo zajištěno přednostní pořadí na přidělení majetku, hned po JZD.

Vládní návrh konečně umožňuje přidělit zanechaný majetek osobám, které se přistěhovaly, navrátily na území ČSR, při čemž tu přicházejí v úvahu zejména Slováci, kteří přesídlili na Slovensko ze Zakarpatské Ukrajiny.

Jiný než zemědělský majetek se přidělí do vlastnictví za náhradu ve výši obecné ceny, odpovídající příslušným cenovým předpisům ke dni přídělu. Jiný než zemědělský majetek, který nebude přidělen způsobem právě naznačeným, může ONV prodat.

Před přídělem nebo prodejem majetku může ONV dát majetek nebo jeho část za náhradu do zatímního užívání. Takovou náhradou jsou ovšem povinni i dosavadní uživatelé zmíněného majetku. Veškeré výtěžky z úhrad za majetek přidělený do vlastnictví nebo za majetek prodaný, po příp. za užívání majetku plynou do státní pokladny.

Je nutno počítat také s tím, že v mezidobí došlo k převodu zanechaného a úředně sepsaného majetku na některé osoby. Vládní návrh řeší i tyto případy, a to tak, že nemohl-li nabyvatel vědět, že jde o úředně sepsaný majetek, a poskytl-li zaň přiměřenou úplatu, uznává se takový převod za platný. Nejsou-li tyto předpoklady splněny, považuje se převod majetku za neplatný. V pochybných případech rozhodne ve věci ONV.

Vládní návrh předloženého zákona zmocňuje ministerstvo financí, aby v dohodě se zúčastněnými ministerstvy stanovilo vyhláškou v Úředním listě některé podrobnosti, a to zejména o přídělu majetku a o způsobu úhrady za přidělený majetek, dále o výši náhrady za užívání majetku, způsob její úhrady a pod.

Paní a pánové! Rozpočtový výbor projednal vládní návrh zákona ve schůzi dne 19. prosince a navrhuje sněmovně, aby jej přijala podle zprávy výborové. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Poněvadž se k tomuto bodu nikdo ke slovu nepřihlásil, rozprava odpadá a přistoupíme ihned k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 12. bod pořadu.

Přistoupíme k projednávání třináctého bodu pořadu, jímž je

13. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 525) o úpravě nejnižších důchodů dřívějších příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů (tisk 553).

Zpravodajkou je posl. Kleňhová-Besserová. Dávám jí slovo.

Zpravodajka posl. Kleňhová Besserová: Paní a pánové!

Osnova zákona tisk 525 o úpravě nejnižších důchodů dřívějších příjemců odpočivných (zaopatřovacích) platů, kterou dnes projednáváme, nepřináší v podstatě nic nového. Tímto zákonem upravujeme de facto a natrvalo usnesení slavného historického sjezdu závodních rad z 22. února 1948, kde v přijaté resoluci byla mimo jiné požadována také úprava nízkých veřejných pensí. A v tomtéž roce přikročila vláda k realisování tohoto usnesení. Vládním usnesením z 9. června 1948 byl přiznán t. zv. "staropensistům" jednorázový příspěvek k odpočivným platům, a to 2400 Kčs u přímých pensistů, 1800 Kčs k vdovské pensi, 1200 Kčs k sirotčí pensi ročně. Tento příspěvek byl pak vyplacen i v r. 1949 jednorázově.

Nyní přistupujeme k trvalé úpravě, a to tak, aby důchodci mohli s tímto přídavkem do budoucna trvale počítati. Touto osnovou neupravujeme pense všeobecně a lineárně, t. j. všem důchodcům stejně, nýbrž právě těm, kteří měli pense nejnižší. Nebylo by zde na místě lineární zvýšení, neboť by znovu došlo k prohloubení rozdílu v těchto veřejných pensích a dále i k prohloubení rozdílu v porovnání s důchody národního pojištění.

Myslím, že vám všem je známo, jaké roztrpčení bylo často mezi veřejnými důchodci, když se za prvé republiky někdy přistupovalo k některým drobným úpravám nebo přídavečkům, t. zv. drahotním výpomocím a pod. Jak to bývalo zvykem kapitalistické společnosti, největší drahotní výpomoc dostal vždy ten, kdo měl největší důchod, a ti, jejichž důchody byly malé, dostali zase nejméně. A nejen to, byli jsme svědky, jak se tyto drahotní výpomoci odbourávaly, jak se rušily ty drobné přídavky, které sem tam důchodci dostali. A v tom právě spočívá ten obrovský rozdíl mezi dřívějškem a dneškem. My dnes, kdy se zvyšuje všeobecně národní důchod, přistupujeme ne k odbourání, ale k trvalému zajištění těchto přídavků důchodcům zákonnou cestou.

Trvalá úprava nízkých veřejných pensí podle předloženého vládního návrhu zákona svědčí o tom, že náš lidově demokratický stát se stará o své občany nejen v době, kdy pracují, nýbrž také v době, kdy se už pro invaliditu nebo pro vysoký věk nemohou s takovou aktivitou podíleti na budování našeho státu. A nejen to. Ze srovnání s dobou první republiky je úprava nízkých veřejných pensí dokladem toho, že náš lidově demokratický stát pečuje o drobné pensisty lépe, než tomu bylo za t. zv. "demokratické" republiky. Srovnejme si několik dat z doby před druhou světovou válkou a z doby nynější.

Roku 1937 činilo nejmenší výslužné z veřejného pensijního zaopatření 375 Kč měsíčně; po navrhované úpravě, nehledíme-li k minimálnímu výslužnému 888 Kčs měsíčně, které se bude týkati jen několika jednotlivců, bude činit nejmenší výslužné 1375 Kčs měsíčně, t. j. 3,66 krát více než před válkou. Nejmenší vdovská pense z veřejného pensijního zaopatření činila r. 1937 325 Kčs měsíčně, po zvýšení bude činit 1125 Kčs měsíčně, t. j. 3,46 krát více. U sirotků je rozdíl ještě větší. Nejmenší sirotčí pense činila r. 1937 65 Kč měsíčně, nyní bude činit po zvýšení 665 Kčs měsíčně, t. j. 10,23 krát více než před válkou.

Výše pense však není sama o sobě rozhodující. Hlavní je, co si může pensista za svou pensi koupit. A tu se nám objeví tento obraz. Pensista s pensí 325 Kč měsíčně mohl si v r. 1933 nakoupit za denní částku pense 5,7 kg chleba, 16,7 kg brambor, 0,8 kg hovězího masa. Roku 1951 bude si moci pensista nakoupit s pensí 1375 Kčs měsíčně za denní částku své pense 9,1 kg chleba, 27 kg brambor, 1,3 kg masa na vázaném trhu. Vdova s měsíční pensí 325 Kč mohla si nakoupiti r. 1923 za denní částku své pense 4,9 kg chleba, 14,4 kg brambor, 0,7 kg masa. (Hluk.)

Místopředsedkyně Hodinová-Spurná: Prosím o klid.

Zpravodajka posl. Kleňhová-Besserová (pokračuje): Roku 1951 bude si moci nakoupiti za denní částku své pense 7,5 kg chleba, 22,1 kg brambor, 1 kg masa na vázaném trhu.

Sirotek se sirotčí pensí 65 Kč měsíčně mohl si r. 1933 nakoupit za denní částku své pense 1 kg chleba, 2,9 kg brambor, 0,1 kg masa. R. 1951 bude si moci nakoupit za denní částku své pense 4,4 kg chleba, 13 kg brambor a 0,6 kg masa na vázaném trhu.

Z toho je patrno, že náš lidově demokratický stát pamatuje na všechny své občany a stará se o zvýšení životní úrovně všech postupně tak, jak to umožňují stále příznivější výsledky našeho pracovního úsilí na cestě k socialismu.

Jistě bude s povděkem přijato také to, že se zvyšuje minimální výslužné, které dosud činilo 8400 Kčs, na 9600 Kčs ročně, t. j. na hranici minimálního důchodu z národního pojištění.

Také zvýšení důchodů bezmocným, t. j. těm, kteří potřebují cizí péče a ošetření, podle zásad národního pojištění až o polovinu, má veliký význam.

Do úpravy veřejných pensí, kterou předkládáme plenu sněmovny, spadají také veřejní pensisté, kteří byli v době své činné služby příslušníky ozbrojených sborů, po příp. sborů jim předcházejících, t. j. sborů četnictva, uniformované i neuniformované stráže bezpečnosti a vězeňské stráže.

Navrhované úpravy bude účastno asi 48.000 příjemců odpočivných platů, t. j. 48 % jejich celkového počtu, asi 48.400 vdov, t. j. 63 % jejich celkového počtu, a asi 13.000 sirotků, t. j. 92 % celkového jejich počtu. Osnova si vyžádá ročního nákladu asi 229 mil. Kčs. Z tohoto nákladu připadne okrouhle 6,5 %, t. j. 15 mil. Kčs ročně na veřejné pensisty, kteří byli za činné služby příslušníky ozbrojených sborů, po případě příslušníky sborů četnictva, uniformované i neuniformované stráže bezpečnosti a vězeňské stráže.

Náklad 214 mil. Kčs ročně připadající na veřejné pensisty veřejného sektoru uhradí Ústřední národní pojišťovna, zbylý náklad 15 mil. Kčs ročně bude hrazen z rozpočtové kapitoly 31 - odpočivné a zaopatřovací platy.

Osnova zákona byla projednána ve výboru sociálně-politickém a zdravotnickém i ve výboru rozpočtovém a já jménem obou výborů ji doporučuji ke schválení. (Potlesk.)

Místopředsedkyně Hodinová Spurná: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle zprávy výborové. (Námitky Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Tím Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen pořad schůze.

Sděluji, že se užší předsednictvo usneslo, aby se příští schůze Národního shromáždění konala zítra, 21. prosince 1950 o 9. hod. ranní.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP