Jiný než zemědělský majetek,
pokud nebude přidělen JZD, bude možno podle
vládního návrhu přidělit také
jiným uchazečům, a to především
dosavadním uživatelům. Vládní
návrh zákona tu vychází z úvahy,
že tito uživatelé uchránili namnoze značný
majetek před zkázou, udržují jej nebo
jinak o něj pečují, po př. na něm
pracují, a je proto spravedlivé, aby jim bylo zajištěno
přednostní pořadí na přidělení
majetku, hned po JZD.
Vládní návrh konečně umožňuje
přidělit zanechaný majetek osobám,
které se přistěhovaly, navrátily na
území ČSR, při čemž tu
přicházejí v úvahu zejména
Slováci, kteří přesídlili na
Slovensko ze Zakarpatské Ukrajiny.
Jiný než zemědělský majetek se
přidělí do vlastnictví za náhradu
ve výši obecné ceny, odpovídající
příslušným cenovým předpisům
ke dni přídělu. Jiný než zemědělský
majetek, který nebude přidělen způsobem
právě naznačeným, může
ONV prodat.
Před přídělem nebo prodejem majetku
může ONV dát majetek nebo jeho část
za náhradu do zatímního užívání.
Takovou náhradou jsou ovšem povinni i dosavadní
uživatelé zmíněného majetku.
Veškeré výtěžky z úhrad
za majetek přidělený do vlastnictví
nebo za majetek prodaný, po příp. za užívání
majetku plynou do státní pokladny.
Je nutno počítat také s tím, že
v mezidobí došlo k převodu zanechaného
a úředně sepsaného majetku na některé
osoby. Vládní návrh řeší
i tyto případy, a to tak, že nemohl-li nabyvatel
vědět, že jde o úředně
sepsaný majetek, a poskytl-li zaň přiměřenou
úplatu, uznává se takový převod
za platný. Nejsou-li tyto předpoklady splněny,
považuje se převod majetku za neplatný. V pochybných
případech rozhodne ve věci ONV.
Vládní návrh předloženého
zákona zmocňuje ministerstvo financí, aby
v dohodě se zúčastněnými ministerstvy
stanovilo vyhláškou v Úředním
listě některé podrobnosti, a to zejména
o přídělu majetku a o způsobu úhrady
za přidělený majetek, dále o výši
náhrady za užívání majetku, způsob
její úhrady a pod.
Paní a pánové! Rozpočtový výbor
projednal vládní návrh zákona ve schůzi
dne 19. prosince a navrhuje sněmovně, aby jej přijala
podle zprávy výborové. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Poněvadž se k tomuto bodu nikdo ke slovu nepřihlásil,
rozprava odpadá a přistoupíme ihned k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 12. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
třináctého bodu pořadu, jímž
je
13. Zpráva výboru soc.-politického a zdravotnického
a výboru rozpočtového k vládnímu
návrhu zákona (tisk 525) o úpravě
nejnižších důchodů dřívějších
příjemců odpočivných (zaopatřovacích)
platů (tisk 553).
Zpravodajkou je posl. Kleňhová-Besserová.
Dávám jí slovo.
Zpravodajka posl. Kleňhová Besserová:
Paní a pánové!
Osnova zákona tisk 525 o úpravě nejnižších
důchodů dřívějších
příjemců odpočivných (zaopatřovacích)
platů, kterou dnes projednáváme, nepřináší
v podstatě nic nového. Tímto zákonem
upravujeme de facto a natrvalo usnesení slavného
historického sjezdu závodních rad z 22. února
1948, kde v přijaté resoluci byla mimo jiné
požadována také úprava nízkých
veřejných pensí. A v tomtéž roce
přikročila vláda k realisování
tohoto usnesení. Vládním usnesením
z 9. června 1948 byl přiznán t. zv. "staropensistům"
jednorázový příspěvek k odpočivným
platům, a to 2400 Kčs u přímých
pensistů, 1800 Kčs k vdovské pensi, 1200
Kčs k sirotčí pensi ročně.
Tento příspěvek byl pak vyplacen i v r. 1949
jednorázově.
Nyní přistupujeme k trvalé úpravě,
a to tak, aby důchodci mohli s tímto přídavkem
do budoucna trvale počítati. Touto osnovou neupravujeme
pense všeobecně a lineárně, t. j. všem
důchodcům stejně, nýbrž právě
těm, kteří měli pense nejnižší.
Nebylo by zde na místě lineární zvýšení,
neboť by znovu došlo k prohloubení rozdílu
v těchto veřejných pensích a dále
i k prohloubení rozdílu v porovnání
s důchody národního pojištění.
Myslím, že vám všem je známo, jaké
roztrpčení bylo často mezi veřejnými
důchodci, když se za prvé republiky někdy
přistupovalo k některým drobným úpravám
nebo přídavečkům, t. zv. drahotním
výpomocím a pod. Jak to bývalo zvykem kapitalistické
společnosti, největší drahotní
výpomoc dostal vždy ten, kdo měl největší
důchod, a ti, jejichž důchody byly malé,
dostali zase nejméně. A nejen to, byli jsme svědky,
jak se tyto drahotní výpomoci odbourávaly,
jak se rušily ty drobné přídavky, které
sem tam důchodci dostali. A v tom právě spočívá
ten obrovský rozdíl mezi dřívějškem
a dneškem. My dnes, kdy se zvyšuje všeobecně
národní důchod, přistupujeme ne k
odbourání, ale k trvalému zajištění
těchto přídavků důchodcům
zákonnou cestou.
Trvalá úprava nízkých veřejných
pensí podle předloženého vládního
návrhu zákona svědčí o tom,
že náš lidově demokratický stát
se stará o své občany nejen v době,
kdy pracují, nýbrž také v době,
kdy se už pro invaliditu nebo pro vysoký věk
nemohou s takovou aktivitou podíleti na budování
našeho státu. A nejen to. Ze srovnání
s dobou první republiky je úprava nízkých
veřejných pensí dokladem toho, že náš
lidově demokratický stát pečuje o
drobné pensisty lépe, než tomu bylo za t. zv.
"demokratické" republiky. Srovnejme si několik
dat z doby před druhou světovou válkou a
z doby nynější.
Roku 1937 činilo nejmenší výslužné
z veřejného pensijního zaopatření
375 Kč měsíčně; po navrhované
úpravě, nehledíme-li k minimálnímu
výslužnému 888 Kčs měsíčně,
které se bude týkati jen několika jednotlivců,
bude činit nejmenší výslužné
1375 Kčs měsíčně, t. j. 3,66
krát více než před válkou. Nejmenší
vdovská pense z veřejného pensijního
zaopatření činila r. 1937 325 Kčs
měsíčně, po zvýšení
bude činit 1125 Kčs měsíčně,
t. j. 3,46 krát více. U sirotků je rozdíl
ještě větší. Nejmenší
sirotčí pense činila r. 1937 65 Kč
měsíčně, nyní bude činit
po zvýšení 665 Kčs měsíčně,
t. j. 10,23 krát více než před válkou.
Výše pense však není sama o sobě
rozhodující. Hlavní je, co si může
pensista za svou pensi koupit. A tu se nám objeví
tento obraz. Pensista s pensí 325 Kč měsíčně
mohl si v r. 1933 nakoupit za denní částku
pense 5,7 kg chleba, 16,7 kg brambor, 0,8 kg hovězího
masa. Roku 1951 bude si moci pensista nakoupit s pensí
1375 Kčs měsíčně za denní
částku své pense 9,1 kg chleba, 27 kg brambor,
1,3 kg masa na vázaném trhu. Vdova s měsíční
pensí 325 Kč mohla si nakoupiti r. 1923 za denní
částku své pense 4,9 kg chleba, 14,4 kg brambor,
0,7 kg masa. (Hluk.)
Místopředsedkyně Hodinová-Spurná:
Prosím o klid.
Zpravodajka posl. Kleňhová-Besserová
(pokračuje): Roku 1951 bude si moci nakoupiti za
denní částku své pense 7,5 kg chleba,
22,1 kg brambor, 1 kg masa na vázaném trhu.
Sirotek se sirotčí pensí 65 Kč měsíčně
mohl si r. 1933 nakoupit za denní částku
své pense 1 kg chleba, 2,9 kg brambor, 0,1 kg masa. R.
1951 bude si moci nakoupit za denní částku
své pense 4,4 kg chleba, 13 kg brambor a 0,6 kg masa na
vázaném trhu.
Z toho je patrno, že náš lidově demokratický
stát pamatuje na všechny své občany
a stará se o zvýšení životní
úrovně všech postupně tak, jak to umožňují
stále příznivější výsledky
našeho pracovního úsilí na cestě
k socialismu.
Jistě bude s povděkem přijato také
to, že se zvyšuje minimální výslužné,
které dosud činilo 8400 Kčs, na 9600 Kčs
ročně, t. j. na hranici minimálního
důchodu z národního pojištění.
Také zvýšení důchodů bezmocným,
t. j. těm, kteří potřebují
cizí péče a ošetření,
podle zásad národního pojištění
až o polovinu, má veliký význam.
Do úpravy veřejných pensí, kterou
předkládáme plenu sněmovny, spadají
také veřejní pensisté, kteří
byli v době své činné služby
příslušníky ozbrojených sborů,
po příp. sborů jim předcházejících,
t. j. sborů četnictva, uniformované i neuniformované
stráže bezpečnosti a vězeňské
stráže.
Navrhované úpravy bude účastno asi
48.000 příjemců odpočivných
platů, t. j. 48 % jejich celkového počtu,
asi 48.400 vdov, t. j. 63 % jejich celkového počtu,
a asi 13.000 sirotků, t. j. 92 % celkového jejich
počtu. Osnova si vyžádá ročního
nákladu asi 229 mil. Kčs. Z tohoto nákladu
připadne okrouhle 6,5 %, t. j. 15 mil. Kčs ročně
na veřejné pensisty, kteří byli za
činné služby příslušníky
ozbrojených sborů, po případě
příslušníky sborů četnictva,
uniformované i neuniformované stráže
bezpečnosti a vězeňské stráže.
Náklad 214 mil. Kčs ročně připadající
na veřejné pensisty veřejného sektoru
uhradí Ústřední národní
pojišťovna, zbylý náklad 15 mil. Kčs
ročně bude hrazen z rozpočtové kapitoly
31 - odpočivné a zaopatřovací platy.
Osnova zákona byla projednána ve výboru sociálně-politickém
a zdravotnickém i ve výboru rozpočtovém
a já jménem obou výborů ji doporučuji
ke schválení. (Potlesk.)
Místopředsedkyně Hodinová Spurná:
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
Nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen pořad schůze.
Sděluji, že se užší předsednictvo
usneslo, aby se příští schůze
Národního shromáždění
konala zítra, 21. prosince 1950 o 9. hod. ranní.
Končím schůzi.