"Mám rodinu - chlapečka a vidím v něm sama sebe", říká úderník Bořina. "Nechci, aby moje dítě v pláči musilo volat matku, ubitou bombami válečných štváčů. Chci pro svou rodinu šťastný domov. Proto jsem ve směně na pomoc korejskému lidu pracoval na 730 % a stále pracuji na 350 %, aby moje rodina a rodiny všech pracujících mohly žít a radovat se."

Takto chápou svůj úkol již tisíce dělníků a dělnic. Mírové závazky, mírové účty a směny, mírové soutěžení, to všechno jsou svědectví, že dělníci stále více chápou, že bojovat za mír znamená především lépe plnit pětiletku, lépe, více a levněji vyrábět, znamená šetřit surovinami, pohonnými látkami i šetřit stroje. Přitom víme, že úspěchy v naší práci jsou trnem v oku nepřátel, že by si přáli, aby se nám práce nedařila.

Aby zmařili naše dílo, posílají k nám najaté vrahy, špiony a diversanty. Chtějí rozleptat budovatelské úsilí našeho lidu, organisují sabotáže a atentáty. Každý, i ten nejšpinavější prostředek jest jim v boji proti nám dobrý. Při vší budovatelské práci na tyto nepřátele nezapomeneme. Jsme odhodláni chránit své továrny, města i vesnice proti všem záškodníkům a špionům. Ubezpečujeme je, že se všemožně vynasnažíme o to, aby také je po zásluze potkal osud Lenhartů, Vávrů, Staříků a Opasků, neboť stále ještě platí, jak řekl náš president soudruh Gottwald, že si republiku rozvracet nedáme! (Potlesk.)

Výzva II. světového kongresu obránců míru vyjadřuje i naše přání a vůli a je vzpruhou pro další práci i boj za mír. Projednáme ji proto na všech pracovištích, se všemi dělníky, rolníky i ostatními pracujícími tak, aby se stala novým podnětem k zvýšenému budovatelskému úsilí, aby vedla k novým úspěchům a vítězstvím, aby pomohla k ještě větší ostražitosti a bdělosti vůči třídnímu nepříteli.

Dělnickou třídu čeká tedy veliký a historický úkol: vést pracující k stále větším úspěchům při výstavbě socialismu a neustále je přesvědčovat a mobilisovat do boje proti válečným štváčům, do boje za vítězství mírových sil.

V boji o mír nese dělnická třída největší odpovědnost. Ona je páteří mírového hnutí. Jak dělnická třída bude jednotná, jak aktivně bude bojovat, jak povede ostatní pracující do boje za mír proti válečným paličům - to rozhodne o tom, zda šílené plány imperialistů budou uskutečněny nebo zmařeny. Na dělnících, na jejich jednotě záleží, zda budou vyráběna děla místo traktorů a strojů, zda budou stavěny válečné základny místo škol, divadel a kulturních domů, zda budou žít lidé v míru, či budou zakoušet útrapy nové války. (Předsednictví převzal místopředseda dr Polanský.)

S hrdostí proto sledujeme boje dělníků a pracujících v ostatním světě, kteří si svoji velikou odpovědnost za věc míru uvědomují, kteří holýma rukama převracejí vlaky s válečnou výzbrojí, kteří odmítají nakládat děla a tanky, kteří potápějí lodě se zbraněmi posílanými proti bojovníkům za svobodu. Váš boj, dělníci Francie, Italie, Holandska, Anglie, Koreje i ostatních zemí, je i naším bojem. (Potlesk.) Jdete správnou cestou. Vytvořte nerozbornou jednotu, semkněte všechny lidi dobré vůle v jedinou velikou mírovou frontu, braňte mír, a pak plány válečných šílenců budou zmařeny. My stojíme s vámi a v boji za mír nezklameme. Ještě více zvýšíme budovatelské úsilí, ještě více zvýšíme ostražitost a bdělost vůči nepřátelům, ještě více pozvedneme prapor internacionalismu, prapor demokracie, svobody a míru!.

Zákon na ochranu míru, který dnes projednáváme a schválíme, je dokladem našeho mírového úsilí. Stane se však také nástrojem proti všem, kdož by naše mírové úsilí chtěli mařit, stane se nástrojem proti všem zrádcům, sabotérům, špionům a záškodníkům, kteří za žoldácký groš jsou ochotni škodit lidu a mařit mírovou výstavbu.

Bude úkolem a velikou ctí naší dělnické třídy zajistit, aby se zákon tímto mírovým nástrojem stal.

Sám jako jeden z dělníků si pokládám za velikou čest, že mohu pro tento zákon hlasovat a také tím vyjádřit nezlomnou vůli celé dělnické třídy a všeho pracujícího lidu, zmařit plány válečných paličů a vítězně zakončit svatý boj za trvalý světový mír. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda dr Polanský: Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Čulen. Dávám mu slovo.

Posl. Čulen: Slávna snemovňa!

Ešte nevymizol z našej pamäti strašný obraz zabíjania a krviprelievania. V našej mysli neskončil sa ešte smutný pochod zmrzačených, slepých a neprehľadný zástup osirelých detí, vychudnutých na kosť, s veľkými, mdlými a vyplakanými očami, ktoré odchádzaly z koncentračných táborov, a už kapitalisti hrozia novou vojnou. Ešte počujeme ženy, ktore oplakávajú svojich padlých mužov, ešte poučujeme plač matiek oplakávajúcich svojich synov, a srdce nám do krvava režie otázka dieťaťa: Mamička, prečo ja už nemám otecka? Znovu by chceli vojnu, aby nové milióny detí spytovaly sa na svojich otcov, aby nové státisíce žien a matiek trasúcimi sa rukami vypravovaly svojich mužov a synov do krvavej a hazardnej hry. Viem, že sa nebudete pýtať, prečo. Ešte máme v jasnej pamäti dunenie, kanónov a hukot leteckých motorov. A keď sa tak na chvíľu zamyslíme, celkom zreteľne počujeme z Kóreje, Vietnamu a Malajska besnú vojnovú vravu, večný shon, schovávanie pred črepinami a smrteľné výkriky nevinných obetí. A znovu i nám toto všetko zase začína hroziť.

Náš ľud sa modlil, aby bol uchránený pred hladom a hrôzami vojny, lebo myslel, že ho modlitba zachráni. No presvedčil sa, že nie modlitba, ale mocná, organizovaná sila a jednota národov a pracovné nadšenie je zábezpekou nášho pokojného mierového žitia. Náš malý a stredný roľník a robotník nebudoval a nestaval vojnou zničený domov preto, aby bol zajtra zničený vražednou rukou vojny, ale aby si zaistil tak sebe, ako aj svojim potomkom pokojný a šťastný život.

Pán Truman hrozí atomovou bombou, hrozí rozsievaním nákazlivých bacilov a myslí si, že zastraší milióny pracujúcich porobených národov a že panstvo kapitálu tým udrží na veky. K týmto podlým cieľom sa zapredal i Vatikán, a vieme dobre, že i vysoká cirkevná hierarchia v našej republike špionážou "zázrakmi" a protištátnou činnosťou, pastierskymi listami a iným, chce zničiť našu budovateľskú činnosť.

Svätý otec vo Vatikáne a pán Truman hovoria o božom požehnaní a chcú ho rozdávať pomocou atomovej bomby. Oni vidia jediné východisko v rozpútaní novej vojny. Americkí imperialisti snívajú, ako sa zmocniť našich tovární, Vatikán a cirkevná hierarchia, ako dostať zpäť veľkostatky, ktoré boly rozdelené malým roľníkom a zemerobotníkom.

My dnes vidíme, čo sa robí s malými roľníkmi v kapitalistických zemiach na západe. V Taliansku, ktoré je sídlom pápeža, sa strieľa do malých roľníkov, pretože žiadajú veľkostatkársku pôdu, ktorá leží ladom. V Amerike tisíce malých farmárov zanecháva pôdu pre nízke ceny svojich produktov a nesnesiteľné dane. V severnej Kóreji, keď tam prišli Američania, hneď zrušili pozemkovú reformu a pôdu prinavrátili statkárom.

Naša vláda nielen že dala statkársku pôdu malým roľníkom a zemerobotníkom, ale roľnícka politika našej vlády umožňuje finančnou podporou mechanizovať poľnohospodárstvo v JRD, strojové stanice a traktory nahrádzajú kravské poťahy, roľníci kultivujú pašienky a tým sa zvyšujú kvalitné krmoviny a živočíšna výroba. Naša vláda robí všetko, aby umožnila našim roľníkom zvýšenú úrodnosť a tým možnosť väčšieho blahobytu.

Len si spomeňme, ako v kapitalistických dobách každoročne desaťtisíce drobných roľníkov sa vysťahovávalo zo Slovenska do cudziny za prácou, aby zaplatili dlžobu bankám. Títo synovia a dcéry slovenského národa museli robiť, v cudzine za najťažších podmienok a mnohí nemalí už nikdy možnosť vrátiť sa do svojej vlasti. Toto už patrí minulosti. Dnes naši roľníci, zbavení dlžôb, v mieri a pokoji pracujú pre zlepšenie svojho života doma. Bieda, hlad a nezamestnanosť patria dnes v našich krajoch nenávratnej minulosti. V dobe, keď Truman vyhlašuje v Amerike stav národnej pohotovosti, ktorá prinesie ďalšie zvýšenie daní a nové zvýšenie cien výrobkov, to znamená ďalšie zbedačovanie roľníkov - v tom istom čase my prijímame v tejto našej snemovni ďalšie zákony o zdokonalení rastlinnej a živočíšnej výroby, ktoré povedú ku zvýšeniu pôdohospodárskej výroby a tým i k zvýšeniu blahobytu našich roľníkov.

Posledná vojna, ktorá prešla cez naše kraje, a päť rokov nášho budovania ukázaly jasne nášmu roľníkovi, akou cestou sa musí uberať, aby došiel k blahobytu. Náš ľud i na dedine už dnes vie, že nie vojna, trpezlivosť ho spasí a zachráni od biedy, ale kolektívna veľkovýroba v JRD, cesta k socializmu a k zvyšovaniu hektárových výnosov a užitkovosti dobytka. Preto dal toľko miliónov podpisov pod Štokholmskú rezolúciu mieru. Preto má takú veľkú lásku k bojujúcemu kórejskému ľudu. Pozrime sa len bližšie na mierové budovateľské záväzky našich malých a stredných roľníkov, roľníckych žien a roľníckej mládeže. V rámci týchto záväzkov tisíce našich družstevníkov, malých a stredných roľníkov prešlo a prechádza na vyššie typy JRD. Rozoraly a rozorávajú sa medze a súťažením pri spoločnej práci v žatve, mlatbe a jesenných prácach ušetrili naši malí a strední roľníci pre seba už 22 mil. Kčs.

Takýchto mierových budovateľských záväzkov po II. kongrese obrancov mieru vo Varšave stále a stále pribúda. Stovky našich JRD si dávajú teraz záväzky zvýšiť hektarové výnosy, upraviť lúky a pašienky a zvýšiť takto živočíšnu výrobu nad plán. Všetky tieto záväzky si náš ľud na dedine dáva s tým vedomím, že toto je najlepšia cesta k mieru, a naša vláda tieto šľachetné snahy i plne podporuje.

Takto to teda vyzerá na našej dedine. Takto odpovedá ten náš malý a stredný roľník na zločinné plány vojnových podpaľačov. V pevnom sväzku s robotníckou triedou, pod vedením Komunistickej strany Československa, pevne opretí o Sovietsky sväz a v spojenectve s ostatnými štátmi ľudových demokracií slibuje šťastný život v Československej republike. Za kapitalizmu volali nás Slovákov vandrákmi, bedármi a národom sluhov. Áno, boli sme za kapitalizmu takými, pokiaľ sme sa len modlili, prosili a žobrali u pánov. Ale dnes nimi nie sme! Prehlasujeme Američanom a všetkým západným imperialistom, že už nikdy žobrákmi, vandrákmi a kapitalistickými otrokmi nebudeme. (Potlesk.)

Roľníkova práca vyžaduje pokoja a kľudu. Zo semena, ktoré vložil do kyprej pôdy, vyrastá nový život. Hojná úroda prispieva k šťastnejšiemu životu našich národov. Cesta k vysokým výnosom na našich poliach je cesta k lepšiemu blahobytu našich roľníkov a vedie len cez pokojnú prácu mieru. A preto naši malí a strední roľníci sú bojovníkmi za svetový mier a vítajú s radosťou a zadosťučinením tento zákon na obranu mieru. (Dlhotrvajúci potlesk.)

Místopředseda dr Polanský (zvoní): Dávám slovo dalšímu přihlášenému řečníku, posl. dr Hulínskému.

Posl. dr Hulínský: Pane místopředsedo, páni ministři, vážení přátelé!

Budujeme nový život. Na všech pracovištích Gottwaldovy pětiletky, v továrních halách, na sjednocených lánech jednotných zemědělských družstev, v laboratořích našich výzkumných ústavů, ve školních lavicích, v kroužcích pionýrů, v kulturních souborech Svazu československé mládeže, na sokolských hřištích, na jevištích divadel a kin, v kancelářích národních podniků a úřadů, právě tak jako v akčních výborech Národní fronty, na veřejných schůzích Hovorů národní fronty s lidem, v národních výborech.

Krok za krokem, dík vzrůstajícímu budovatelskému nadšení pracujících lidí, se přibližujeme ke svému vytčenému cíli, vybudování šťastné socialistické vlasti. V této budovatelské práci posílil nás všechny II. světový kongres obránců míru ve Varšavě v pevné víře, že síly mírumilovných lidí na světě jsou neporazitelné. Uložil nám, abychom i ve svých zákonech vyjadřovali svou rozhodnou vůli budovat mír, bránit mír a bojovat za mír!

Jednáme-li nyní o návrhu zákona na ochranu míru, jde vlastně o shrnutí všech dosavadních našich mírových zákonných aktů, jde o manifestační potvrzení a přísahu našeho lidu, že nebude litovat svých sil v boji za udržení světového míru.

Jde o národ, který se již nemusí strachovat o svou národní svobodu a státní samostatnost, vždyť dnes jde o národ, který tvoří a staví, maje před sebou široké a jasné obzory socialismu, národ, v němž přibývá více kolébek než hrobů, národ, který jednou provždy skoncoval s kapitalistickým vykořisťováním, krisí, nezaměstnaností a bídou. Takovýto lid tím pevněji sevře svá kladiva, rádla i pera, aby jednou provždy zastavil i hrůzu války. Pracující inteligence je nerozlučnou součástí tohoto lidu a právě tak jako on nalezla v budování socialismu nesmírné a dosud netušené možnosti a uplatnění. Výstavba země, budování průmyslu, nových sídlišť, vodních přehrad, dává inženýrům a technikům obrovské pracovní příležitosti k rozvinutí nejsmělejších technických plánů a skoncovala s názorem, že pro velká technická díla není v malé zemi místa. Již první kroky našeho zemědělství k socialistické velkovýrobě postavily před naše agronomy a vědecké pracovníky otázku, jejíž rozřešení si vyžádá důkladné a soustavné vědecké práce v nejužší spolupráci s pokrokovými rolníky - družstevníky. Jak nesmírné pole působnosti a radostné vědecké práce se otevřelo před našimi lékaři a zdravotníky uplatněním socialistické zásady, že právo na ochranu a na zdravotní péči má každý pracující člověk a ne jenom několik bohatců, kteří si to mohou dovolit! A co naši učitelé a profesoři na školách, kteří připravují naši mládež do života, aby z nich vyrostli uvědomělí budovatelé socialismu, kteří je vedou k lásce a porozumění ke všem národům světa a učí je bojovat proti fašismu a válce? Jaké nesmírné pedagogické a odborné schopnosti je jim třeba si osvojit a vědecky zpracovat, aby byli hodni tohoto velkého úkolu! Našim umělcům, spisovatelům, malířům, hudebníkům se otvírá dokořán svět netušených krás. Svět svobodné práce a svobodných lidí, který čeká jenom na to, aby byl ztvárněn v umělecká díla sloužící k radosti, potěšení a posílení lidu. Celá naše věda, všechny její discipliny, veškeré naše umění, spojené v budování socialismu nerozlučně s každodenním životem pracujících lidí, stojí před mohutným rozvojem, protože již neposluhuje kapitalistům, nýbrž slouží svému národu. Proto naši spisovatelé, umělci, vědci i ostatní pracující inteligence dávají cele všechny své schopnosti a síly do služeb myšlenky míru; vpřed do boje za světový mír nás vede nesmrtelný voják míru, Julius Fučík. Tak krásně o něm napsala sovětská spisovatelka Nikolajevova: "Když na II. světovém kongresu obránců míru bylo vysloveno jako první mezi jmény laureátů mezinárodní ceny míru jméno Fučíkovo, uvítali to všichni účastníci kongresu bouřlivými ovacemi. V srdci každého poctivého člověka je jiskra lásky k pravdě, k dobru a spravedlnosti. Jsou však silní a krásní lide, kteří dovedou rozžehnout tuto jiskru, dovedou nadchnout člověka k velkým činům, k boji za pravdu a za lepší budoucnost." A takovým člověkem byl Julius Fučík.

V boji za mír stojí před námi jako veliký vzor sovětská věda a sovětské umění. Její technika, jeho písně byly se sovětským lidem za Velké vlastenecké války v předních liniích boje proti fašismu a stojí dnes s ním opět v prvních řadách práce při budování komunismu a při obraně míru. (Potlesk.)

Sovětští právníci na půdě Organisace spojených národů brání mezinárodní právo, hájí základní lidská práva na život a svobodu všech národů bez rozdílu barvy a rasy, ať jde o národy velké nebo malé. Sovětští státníci houževnatě bojují, aby Organisace spojených národů byla vrácena svému poslání, mezinárodní spolupráci na zajištění míru na zásadě rovnoprávnosti států a nikoliv na zásadě nadvlády jedněch nad druhými.

Přechod od socialismu ke komunismu vyžaduje vytvoření nové, vyšší techniky, nemyslitelné a nedosažitelné v kapitalismu. Tato nová technika zajistí podmínky pro nebývalý růst výrobních sil, pro úplné odstranění rozporů mezi duševní a tělesnou prací, pro netušený rozvoj kultury sovětského lidu. Sovětští učenci využívajíce posledních úspěchů světové vědy a techniky rozvíjejí neustále sovětskou vědu. Velkolepé stavby kujbyševské, stalingradské a kachovské hydroelektrárny, gigantická stavba Hlavního turkmenského průplavu Amu Darja-Krasnovodsk jsou zcela odevzdány do služeb mírového budování, aby zavlažily neúrodné pouště o rozloze 22 mil. ha půdy. Sovětská věda dává vzniknout novému životu na území téměř osmkrát větším a úrodnějším, než je celé zavlažované nilské údolí, kde má zavlažování tisíciletou tradici.

"Hlavní směr socialistické ofensivy", píše dánský list, "které se na západě tolik bojí, je již přesně vyznačen. Cílem není dobýti sousedních zemí a změna hranic. Na základě plánu a práce prospěšné celku budou s mapy Sovětského svazu mizet velké pouště."

Dovolte, aby se zmínil při této příležitosti o jiných také obrovských hydrotechnických projektech, o projektech amerického generálního štábu, který připravuje zločinný výbuch u skály Lorelei na Rýně, aby zatopením úrodného rýnského údolí a desítky německých měst vytvořil širokou strategickou hranici.

Tyto dva projekty nám názorně ukazují, že neexistuje věda sama o sobě, věda pohybující se ve vakuu, věda nepolitická, za niž se někdy rádi schovávají někteří vědci a duševní pracovníci. Jsou jasným důkazem, že dnes jsou jenom dva druhy vědy, věda, která je cele ve službách míru, budování a života, a věda, která se zaprodala žoldnéřům války, ničení a smrti.