Zpravodaj posl. Burda: Pane místopředsedo, paní a pánové!

V dnešním období zostřené mezinárodně-politické situace, kdy imperialisté přešli k otevřenému útoku proti svobodymilovným národům, v období zvýšeného boje všech pracujících za trvalý světový mír, právě v tomto období jasně vynikají veliké přednosti našeho lidově demokratického zřízení nad zřízením kapitalistickým. Pracující pozorně sledují činy válečných paličů, sledují boj pracujících v kapitalistických státech a uvědomují si při sledování poměrů v těchto státech také obrovské rozdíly mezi postavením pracujících u nás a v zemích kapitalistických.

U nás po únorovém vítězství za nezištné pomoci Sovětského svazu nastoupili jsme cestu nebývalého rozvoje našeho hospodářství. Uvolnili jsme cestu všem tvůrčím silám lidu. S nebývalým nadšením byly splněny úkoly dvouletého plánu a prvního roku pětiletky. Právě v současné době na počest výročí znárodnění vyhlašují tisíce pracujících a stovky závodů své závazky, jimiž se zavazují splnit druhý rok pětiletého plánu do konce listopadu, odstranili jsme již docela nezaměstnanost a každý občan má právo, zákonem zajištěné právo na práci a na spravedlivou odměnu za vykonanou práci. Výsledky budovatelského úsilí jsou základem pro neustálé zvyšování životní úrovně a zlepšování sociálních opatření. Kupní síla lidu se zvětšuje. Průměrná měsíční mzda dělníků se zvýšila proti r. 1946 o 73% a úředníků o 56%. V r. 1949 bylo na rodinné přídavky vyplaceno o půldruhé miliardy víc než v roce 1946. Také důchody z národního pojištění se několikanásobně zvýšily. Takový je vývoj u nás. Je to vývoj znamenající stále větší blahobyt, štěstí a spokojenost lidu, znamenající život beze strachu z nezaměstnanosti, bídy a hladu.

Zcela jiný obraz najdeme v kapitalistických státech, kde hospodářství den ze dne upadá, armády nezaměstnaných rostou, jsou snižovány mzdy a platy a bída je u pracujících denním hostem. Na šílené válečné plány Trumanů, Churchillů a Schumacherů, na zvýšené náklady na zbrojení doplácejí drobní lidé, jejichž sociální postavení je den ze dne svízelnější. Hospodářský rozvrat, šílené válečné plány na jedné straně, a na druhé straně strach o existenci či zaměstnání, zoufalé úsilí najít práci a dennodenní boje za větší skývu chleba - to jsou charakteristické rysy dnešního kapitalistického světa.

Naproti tomu v naší republice je právo na práci zaručeno zákonem. Zákonem je zaručen nárok na spravedlivou odměnu za vykonanou práci a na odpočinek po práci. Právo na odpočinek po práci se zaručuje zákonnou úpravou pracovní doby a placené dovolené na zotavenou. Rok od roku zvyšujeme také péči o zotavenou pracujících. Ve stále větší míře je postaráno o to, aby zaměstnanci mohli svého odpočinku co nejlépe využíti a načerpati nových sil. Je budována široká síť rekreačních středisek. Nejlepší a nejkrásnější lázeňská místa jsou určována pro léčení a doléčování pracujících. Jenom letos byla ROH umožněna rekreace v nejkrásnějších rekreačních střediscích 250.000 pracujících, tedy přes 50krát více než v r. 1945. Ti všichni prožili svoji dovolenou šťastně, bezstarostně a spokojeně, čerpajíce nové síly do další práce v pětiletce. Máme řadu příkladů, jak si pracující této péče váží.

Tak na příklad úderník s. Jaroslav Klásek ze závodu Svit, n. p., vypráví o své dovolené a porovnává ji s dovolenou za předmnichovské republiky: Pracuji v závodě od roku 1927, říká soudruh Klásek. Práce byla těžká. Dovolenou jsme tehdy dostávali jenom jeden týden, a to vždycky zaměstnavatel byl tak chytrý, že dovolenou určil právě v takové dny, kdy bylo hodně svátků, takže volné pracovní dny byly jen čtyři. Dovolenou jsem strávil se svou rodinou obyčejně doma. Vždyť nebylo peněz na to, abychom si zajeli někam odpočinout. Moje žena nikdy dovolenou neměla. Po celou dobu dovolené jsem se nezbavil ani svých domácích starostí a ani starostí, jak to bude po dovolené s prací, zda mě nechají pracovat dále anebo mně řeknou, že mě již nepotřebují. Myšlenka, že mohu být z práce propuštěn, mě pronásledovala po celou dobu mé dovolené, neboť případné propuštění z práce znamenalo pro mne i pro celou rodinu zároveň i vyhazov z bytu. Také značné zadlužení nepřispívalo k tomu, abych svou dovolenou trávil v klidu a bezstarostně. Docela jiné poměry jsou nyní. Vím, že náš blahobyt závisí na tom, jak budeme pracovat. Proto jsem se zapojil do socialistického soutěžení, za což jsem byl pro svůj vynikající výkon vyznamenán údernickou knížkou a odznakem průkopníka práce. Zvlášť jsem byl za svoji práci odměněn tím, že mi bylo umožněno stráviti i se svou rodinou dovolenou v rekreačním středisku v Jevanech u Prahy, a to 14 dní úplně bezplatně. Nedovedete si představit, jakou jsme měli radost, že můžeme pohromadě a bezstarostně stráviti krásnou dovolenou v prostředí, o kterém se nám ani nezdálo. A vskutku! Byla to krásná dovolená. Všichni jsme okřáli. Načerpali jsme nových sil do další práce a doma ještě nyní vzpomínáme na prožitou dovolenou a na všechnu péči, která nám byla věnována. Jsem přesvědčen, že takovou dovolenou jsem neprožíval naposled, a přičiním se o to, abych svou prací přispěl k tomu, aby příští dovolené byly stále radostnější.

Stejně vypráví soudružka Marie Hošová z téhož závodu, která tam pracuje již 30 let. Také ona vzpomíná na to, že z počátku neměla vůbec dovolenou, až teprve později jeden týden, a to v období svátků. Dovolenou jsem měla tehdy takovou, říká soudružka Hošová, že jsem si musela doma všechno pouklízet, zalátat šaty pro děti, protože jinak nebyl čas, a tak dovolená pro všechnu tu práci, která se za celý rok doma nahromadila, ani nestačila. Na nějaké výlety nebo rekreaci nebylo ani pomyšlení. Neměla jsem na to ani peněz. Letos jsem však měla takovou dovolenou, na jakou jsem si dříve ani nemyslela. Bylo mi umožněno strávit ji v Bulharsku. Letěli jsme tam letadlem. Byla to pro mne veliká slavnost, protože jsem letěla po prvé v životě. v Bulharsku jsme se měli velmi dobře. Prožívali jsme dovolenou v krásném prostředí u moře. Bulharští pracující nás obklopili veškerou péčí. Tato dovolená se nedala ani přirovnat k dovoleným, které jsem měla za starého režimu. Na dovolené jsem si odpočinula, neměla jsem starostí, a tak se mohu dnes s novými silami pustit zase do práce. Dovolená mě nestála ani korunu. Všechno jsem měla zaplaceno, ubytování, stravu a ještě jsme dostali od závodní rady 1500 Kčs, takže jsme si mohli koupit, co jsme chtěli. To byla dovolená, jakou jsem dosud v životě neprožila. Jsem za ni vděčná a o to více budu pracovat.

Takto mluví stovky a tisíce pracujících. Vždyť jenom v letošním roce bylo vysláno do zahraničí 5.600 osob. Ti všichni načerpali nové síly do další práce, ti všichni radostně vzpomínají na všechnu péči, která jim byla věnována. A také mnozí srovnávají, jak trávili dovolenou kdysi v předmnichovské republice, a jak je jim umožněno prožívat ji nyní. Za předmnichovské republiky činila průměrná délka dovolené jeden týden. Jaká však to byla dovolená, když malé výdělky nutily dělníka, aby - pokud k tomu byly možnosti - i v době dovolené místo odpočinku pracovala tak si přivydělal na větší skývu chleba pro hladovějící rodinu. Jak si mohl oddychnout, když místo odpočinku jej bída nutila do práce i v době dovolené a při tom žil ve strachu, zda bude zase přijat do práce!

Jet na rekreaci si v předmnichovské republice většina pracujících nemohla vůbec dovolit. Pobyt v rekreačním středisku si mohli dopřát jen takoví, kteří měli peníze. U drobných lidí peníze obyčejně nebyly, neboť mzdy a platy byly nízké. Na příklad průměrná dělnická mzda v roce 1937 činila 450 Kčs měsíčně. Jak si mohl dělník dovolit jet na rekreaci, když 14denní pobyt v lázních stál tehdy 800-1000 Kč?

Proto v našich lázních, na našich horách a letoviscích se zotavovala jen naše buržoasie a buržoasie zahraniční. Tím méně možností jet na rekreaci do zahraničí, k mořím, měli pracující. Tam dojížděla jen úzká vrstva nejbohatších lidí národa.

Tyto poměry jsou ještě dnes v kapitalistických státech. Ani v průmyslově vyspělých kapitalistických zemích není dovolená zaručena zákonem, nýbrž jen určována kolektivními smlouvami. Ani ty však nejsou nějakým dobrodiním od kapitalistů, nýbrž výsledkem dlouhých a tvrdých bojů pracujících. V žádném kapitalistickém státě nepřesahuje délka dovolené 14 dní - až na jednotlivé případy. Ve Švédsku, ve Finsku i ve Francii dostávají zaměstnanci dovolenou ve výši jednoho dne za každý měsíc odpracovaný v příslušném roce. Tak nebo podobně je tomu i v ostatních kapitalistických státech. Rekreační činnost se v těchto státech stala předmětem spekulace a zdrojem zisků podnikatelů. U nás činila letos průměrná délka dovolené 3^1/2 týdne. Mimo to máme 10 placených svátků. Není tedy jediného kapitalistického státu, ve kterém by byla dovolená výhodnější než u nás. Všechny tyto okolnosti svědčí o tom, že dosavadní úprava i provádění dovolené se osvědčily. Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1950 upravuje dovolenou jen v letošním roce. Je tedy třeba pro příští rok zákona nového.

Po prozkoumání všech rozhodujících okolností se dospělo k závěru, že dosavadní úprava dovolené se vžila a vcelku osvědčila. Osvědčila se v ní zejména ustanovení čelící nezdravé fluktuaci a absentismu. Také výměra dovolených vyhovuje. Navrhovaným zákonem bude dovolená upravena opět na jeden rok; není tudíž nynější úprava konečná.

Podle vývoje hospodářských poměrů bude uvažováno o přechodu na diferencované dovolené po vzoru Sovětského svazu. V navrhované osnově zákona jsou převzata v podstatě ustanovení téhož zákona pro rok 1950 až na některé změny, které přinášejí pracujícím další zlepšení. (Předsednictví převzal místopředseda Valo.)

První zlepšení tkví v tom, že zkrácená čekací doba pro nárok na dovolenou se rozšiřuje také na ženy, které jsou vyňaty z přidělení k výkonům práce, zapojí-li se samy do pracovního procesu. Tím pomáhá navrhovaný zákon i v řešení tak významného úkolu, jako je začleňování žen do pracovního procesu. Podle dosavadního zákona má zaměstnanec, který v souladu s jednotným hospodářským plánem změní zaměstnání, nárok na plnou příslušnou dovolenou u nového zaměstnavatele. Často se však stává, že tito zaměstnanci se přestěhují i se svými rodinami. Byli-li oba manželé zaměstnáni a oba se přestěhovali, pak jednomu z nich - a to tomu, který svého druha následoval - zákon nepřiznával nárok na plnou příslušnou dovolenou. Další zlepšení zákona je v tom, že podle nového návrhu se přiznává stejný nárok i tomu z manželů, který svého druha na nové působiště následuje.

Další změny v navrhovaném zákoně proti zákonu z letošního roku jsou jen v úpravách, které vyplývají z přijetí nových zákonů, jako je na příklad trestní zákon správní, a také ze zkušeností, které s prováděním zákona o placené dovolené na zotavenou v roce 1950 zde jsou. Délka dovolené, i podmínky pro vznik nároku na dovolenou se nemění.

Navrhovaný zákon je únosný pro naše hospodářství, vyhovuje potřebám, jakož i zájmům pracujících, a proto jménem výboru sociálně-politického a zdravotnického doporučuji návrh zákona o placené dovolené na zotavenou v roce 1951 Národnímu shromáždění ke schválení ve znění zprávy výboru sociálně-politického a zdravotnického. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Ke slovu neni nikto prihlásený, rozprava odpadá. Pristúpime k hlasovaniu.

Keďže neni pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podľa zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok neni.

Kto tedy súhlasí s celou osnovou zákona v znení zprávy výborovej, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. - Tým Národné shromažděnie prijalo túto osnovu zákona podľa zprávy výborovej.

Tým je vybavený 8. bod poriadku.

Pristúpime k prejednávaniu deviateho bodu poriadku, ktorým je

9. Doplňovacia voľba členov výborov Národného shromaždenia.

Bol mi podaný návrh poslancov Hodinovej-Spurnej, dr Bartušku, dr Beráka, Davida, Koktána, Komzalu, Štětku, Žiaka a druhov na doplňovaciu voľbu členov výborov Národného shromaždenia podľa § 68 odst. 2 a § 39 jednacieho poriadku. Žiadam ho prečítať.

Gen. tajemník NS Kováčik (čte): "Návrh posl. Hodinové-Spurné, dr Bartušky, dr Beráka, V. Davida, Koktána, Komzaly, Štětky, Žiaka a druhů na doplňovací voľbu členů výborů NS podle § 68 odst. 2 a § 39 j. ř.

Podepsaní navrhují zvolení těchto členů do výborů NS:

Do výboru

branného a bezpečnostního: 1. Horára, 2. dr Steinera;

hospodářského: 1. Pavlíčka, 2. Horna, 3. Mátla;

kulturního: 1. dr Šmídu, 2. Vyhnálka, 3. Čolláka, 4. Novomeského, 5. Karlovskou, 6. Šachovou, 7. Danieliče;

pro hospodářské plánování a jeho kontrolu: 1. Martanoviče, 2. J. Pospíšila, 3. Šmidkeho, 4. Kleštinského, 5. Bubníka, 6. Sedláčkovou;

rozpočtového: 1. Tokára, 2. Knapa, 3. Myšku;

soc.-politického a zdravotnického: 1. Belokostolskou, 2. Matějkovou, 3. Buchvaldka, 4. Kleštinského, 5. Slávu;

ústavně-právního: 1. dr Clementise, 2. Tejchmana, 3. Koštejna;

zahraničního: 1. Tokára, 2. Holečkovou, 3. Koktána;

zemědělského: 1. dr Husáka, 2. Hruškovou."

Podpredseda Valo: Hodlám dať hlasovať o celom návrhu, t. j. o doplňovacej voľbe členov do všetkých výborov, naraz.

Sú nejaké námietky? (Námietky neboly.)

Námietok neni. Kto teda súhlasí s návrhom poslancov Hodinovej-Spurnej, dr Bartušky, dr Beráka, Davida V., Koktána, Komzalu, Štětku, Žiaka a druhov na doplňovaciu voľbu členov výborov: branného a bezpečnostného, hospodárskeho, kultúrneho, pre hospodárske plánovanie a jeho kontrolu, rozpočtového a sociálne-politického a zdravotníckeho, ústavne-právneho, zahraničného a pôdohospodárskeho tak, ako bol prečítaný, nech zdvihne ruku! (Deje sa.)

To je väčšina. Uvedení poslanci boli tedy zvolení členmi menovaných výborov.

Tým je vybavený poriadok schôdze.

Oznamujem, že budúca schôdza Národného shromaždenia bude svolaná písomne alebo telegraficky.

Upozorňujem ešte členov zahraničného výboru, že neni vylúčené, že zahraničný výbor bude konať schôdzu tento piatok. Keby táto schôdza v piatok nebola, budú zavolaní na schôdzu telegraficky.

Končím schôdzu.