Soubor zákonů, o nichž jednáme, je vyvrcholením
tohoto vývoje. Bylo při nich využito všech
nových zkušeností, získaných
v pětiletém vývoji našeho socialistického
hospodářství, ať již jde o zkušenosti
při hledání správných organisačních
forem podniku a zkušeností při plánování,
nebo o poznatky, získané v péči o
kádry, rozvíjení techniky výroby,
finanční hospodářství v podniku
atd. Proto i tyto zákony jsou důkazem převahy
společenské i hospodářské soustavy
socialistické nad kapitalistickou.
Také o nás, o našem pracujícím
lidu, platí slova G. M. Malenkova, která pronesl
ve svém projevu k 32. výročí Velké
říjnové revoluce: "Sovětští
lidé se nebojí mírového soutěžení
s kapitalismem. Proto bojují proti nové válce,
na obranu míru přesto nebo právě proto,
že jsou pevně a úplně přesvědčeni
o své nepřemožitelné síle."
lmperialisté mají věru mnoho důvodů
bát se mírového soutěžení
s táborem socialismu. Koncem minulého roku překročila
průmyslová výroba všech kapitalistických
států předválečnou úroveň
o pouhých 20 %. Za stejnou dobu průmyslová
výroba SSSR a zemí lidové demokracie překročila
rozsah výroby z roku 1937 o 203 %, t. j. vzrostla více
nežli dvojnásobně. Sovětský delegát
Aruťuňan provedl ve schůzi evropské
hospodářské komise Spojených národů,
která zasedala v Ženevě v červnu t.
r., rozbor evropské hospodářské situace
a uvedl dvě linie vývoje: stálý rozmach
hospodářství lidových demokracií
a SSSR, vzrůst jejich hospodářské
spolupráce a vzájemné pomoci na jedné
straně a přiostřování rozporů
i vzrůstající hospodářskou
krisi v západoevropských zemích, které
se vyvíjejí pod neblahým vlivem Marshallova
plánu, na straně druhé. V mnoha západoevropských
státech - pravil Aruťuňan - prožívají
nejdůležitější průmyslová
odvětví úpadek a krisi. Tak na př.
index báňského průmyslu v Anglii činil
v roce 1949 85 a v Nizozemí 82. Některé západoevropské
státy nedosáhly ani úrovně r. 1929.
Průmyslová výroba Francie činí
nyní ve srovnání s r. 1929 jen 92 %, Belgie
94 % atd. Úroveň výroby, dosažená
v západoevropských státech, se jeví
zvláště nízká ve srovnání
s úspěchy SSSR a zemí lidové demokracie.
Tyto úspěchy jsou zajištěny každoročním
vzrůstem průmyslu.
V socialismu, kde není už rozporu mezi charakterem
výroby a charakterem přivlastňování
výsledků práce, není možno, aby
se za obětavé pracovníky skrývali
parasiti, žijící z práce jiných.
Jedním ze základů socialistické ekonomiky
a ekonomiky zemí lidové demokracie je neustálý
vzrůst výroby a tím i národního
důchodu. Nejde však jen o neustálý,
ale též o velmi rychlý vzrůst, podmíněný
rychlým a stálým vzrůstem společenské
produktivity práce. Tento vývoj v socialistické
společnosti je pochopitelný. Byly v ní odstraněny
všechny překážky jejího růstu,
mezi nimi nejhlavnější: soukromé vlastnictví
výrobních prostředků. Na jeho místo
nastoupilo vlastnictví národní, společné,
které odstranilo všechny anarchie ve výrobě,
vytvořilo předpoklady pro plánované
hospodářství, zaměřované
na neustálé zvyšování životní
úrovně pracujícího lidu.
Prvý rok první pětiletky přinesl našemu
hospodářství celou řadu velkých
úspěchů. Splnění plánu
průmyslové výroby na 102 %, při čemž
celkový rozsah průmyslové výroby od
r. 1946 vzrostl o více než 57 %, zlepšení
plnění plánu stavebnictví, rozvoj
socialistického soutěžení, to jsou úspěchy
našeho československého plánovaného
hospodářství. Sovětský národohospodář
Kronrod píše v č. 8 časopisu "Bolševik",
z r. 1950, že je charakteristické, že v kapitalistických
zemích po druhé světové válce
v důsledku prohloubení celkové krise kapitalismu
zesílila tendence ke snižování objemu
národního důchodu. V USA objem hmotné
výroby v poválečných letech je na
úrovni zůstávající o více
než 20 % pozadu za úrovní t. zv. válečného
maxima. Ve čtvrtém čtvrtletí 1949
zvýšila se úroveň průmyslové
výroby SSSR o 53 % nad úroveň posledního
předválečného roku 1940. Současně
s rozšířením výroby roste nebývalým
tempem též počet pracovníků v
sovětském průmyslu, zejména pracovníků
kvalifikovaných, čímž se rychle zvyšuje
společenská produktivita práce.
Zatím na druhé straně v kapitalistických
státech souběžně s poklesem výroby
stále se zvětšuje obrovská armáda
nezaměstnaných, lidí vyvržených
na okraj života, lidí, kteří chtějí
žít, pracovat a tvořit, ale kterým kapitalismus
dovoluje již jen živořit a umírat.
Podle údajů Labour Monthly Review bylo v USA koncem
minulého roku 5,710.000 zcela nezaměstnaných,
2,392.000 dělníků pracovalo průměrně
jen 7 hodin týdně, 7,660.000 dělníků
jen 24 hodin týdně. Počet nezaměstnaných
v celém hospodářském světě
dosáhl počtu 45 milionů. V letech 1929 až
1933, tedy v období hospodářské krise,
nejhlubší do té doby všech, které
předtím řádily v kapitalistické
společnosti, dosahoval počet nezaměstnaných
30 až 40 milionů. A tento počet dnes v kapitalismu
už dávno přesáhli. Omezuje se výroba,
což je způsobeno nedostatkem koupěschopné
poptávky. Rostou neprodejné zásoby zboží
a zmenšuje se rozsah objednávek, což je charakteristické
začínající hospodářskou
krisí z nadvýroby.
A tak i na těchto číslicích vidíme,
jak v období všeobecné hospodářské
krise, do níž kapitalismus znova vstupuje, uplatňuje
se znovu zákon o absolutním a relativním
zbídačení proletariátu, který
objevil již Karel Marx. Podíl dělnictva na
národním důchodu v kapitalistických
zemích klesá, reálné mzdy dělníků
se snižují absolutně i relativně. Ještě
jasněji se rýsuje proces shromažďování
obrovských bohatství na straně jedné
a utrpení, hladu a bídy na straně druhé.
V USA zisky akciových společností činily
po odpočtu daní v r. 1948 21,2 miliardy dolarů,
t. j. vzrostly 3 a půlkráte ve srovnání
s r. 1939, a v r. 1949 se tyto zisky ještě zvýšily
o dalších 7 %. Ve Francii za dva roky, od května
1947 do loňského května, se zvýšily
zisky kapitalistů o 276 %. Zisky deseti akciových
společností stouply v téže době
téměř na čtyřnásobek.
Přitom za stejné období klesla reálná
hodnota mezd francouzských dělníků
o 25 % a dnes dosahuje pouze poloviny předválečné
úrovně. Ceny chleba za stejnou dobu stouply tam
o 290 %, mléka o 233 %, cukru o 187 %.
A přitom, jak píše New York Herald Tribune
ve svém pařížském vydání
z 10. 3. 1950, vládne hlad v táboře zemědělských
dělníků v městě Phönix
ve státě Arizona, USA. Sociální pracovník
John Thompson prohlásil, že našel 6 dětí,
které nejedly 10 dnů. Prohlásil dále:
Skoro 100 dětí je před vyhladověním.
Jsou to děti zemědělských dělníků,
kteří přišli se svými rodinami
do Arizony na sbírání ovoce. Zůstali
bez práce, poněvadž ovoce bylo zničeno
živelními pohromami. Anglický časopis
Economist píše: "Ve velkém údolí
uprostřed Kalifornie prožívá 50.000
potulných dělníků scény známé
z knihy Johna Steinbecka "Hrozny hněvu" a čeká
na ně temná budoucnost."
A v knize A. Johana "Záhuba Ameriky z nadbytku"
píše nezaměstnaný Charles Doyle z města
Phönix v Arizoně, o němž už byla
prve řeč: "Jsem slevač ocele. Posledních
30 let jsem pracoval v ocelárnách. Před 3
roky mne vyhodili na ulici a od té doby jsem již nenašel
práci. Peníze, jež jsem si ušetřil,
jsme již dávno projedli. Včera jsem spal v
loděnici pod přístřeškem. Práci
již nehledám. Přišel jsem k závěru,
že svět skončil a že práce je tudíž
skončena. To je vše, co jsem chtěl říci.
Dobře, že žena a dva synové, také
nezaměstnaní, zemřeli. Nyní jsem sám."
Tak vypadá "ráj" v kapitalistických
zemích, takový je život ve státech,
kde vládnou monopoly a kde hlavní slovo mají
dosud váleční paliči, kteří
špiní vysoce ušlechtilou stockholmskou resoluci.
Tak vypadá svět, k němuž i naši
buržoasní političtí ztroskotanci upjali
své naděje, jak ukázal poslední proces
s rozvratníky na Pankráci, doufajíce, že
útočná válka, kterou imperialisté
připravují, povede k porážce jejich
vlastní země a k nastolení kapitalismu zvenčí.
Kam by nás jejich vítězství zavedlo,
dokazuje nejlépe osud jižní Koreje, jejíž
hospodářství bylo okupanty zničeno
a bohatství země vyrabováno. Srovnáno
s rokem 1943, klesl počet podniků v jižní
Koreji v prvé polovici 1949 na 36 %. Strojírenský
průmysl dosahoval v roce 1949 jenom 5 % ve srovnání
s koncem roku 1945. Výroba dopravních prostředků
v jižní Koreji klesla na 8 % a v textilním
průmyslu, který je nejvyvinutějším
oborem průmyslu v jižní Koreji, dosáhla
produkce jenom 13 %. Obdělávaná půda
klesla v roce 1949 na 55 %. Ve srovnání s předválečnou
dobou stouply tam ceny 160krát v roce 1946, 400krát
v roce 1947, 818krát v roce 1948 a 1002krát v roce
1949. To jsou plody a prospěch, které má
jižní Korea z americké pomoci.
A zatím co americký nezaměstnaný slevač,
Charles Doyle, píše svůj výkřik
zoufalství, náš československý
úderník, hrdina naší doby, píše
zcela jinak. Poslyšte, co píše slevač-úderník
Jindřich Toncar v knížce, která vyšla
v "Knihovničce úderníků",
jak ji vydává nakladatelství Práce:
"Zakousl jsem se do práce, zkoušel, nekoukal
jsem na hodiny, chodil jsem ze závodu pozdě večer.
Neměl jsem za to nic, protože jsem vyráběl
zmetky. Tak jsem těžce vyhmatával a odstraňoval
postupně všechny závady. Špatný
kus jsem rozbil, prohlížel kanálky, hledal
příčinu chyby. Byl jsem kolikrát v
dílně úplně sám a někdy
to bylo opravdu zoufalé. Chtělo se mi utéci.
Vyběhl jsem z dílny. Na dvoře bylo šero.
Najednou, jako když vidím tam dole svého tátu,
jak zametá dvůr. Vrátil jsem se zpátky.
"Musím, musím" - tak jsem si opakoval
snad stokrát a znovu jsem prohlížel zmetek,
znovu jsem hledal chyby. Cítil jsem, jako by má
práce byla hrozně důležitá, že
na ní záleží, aby se už nikdy nevrátily
doby, kdy dělník, když se zmrzačí,
musí živořit i s rodinou a z milosti dostává
práci zametače."
Ano, takový je náš dělník, který
je pánem podniků, jejichž hospodářskou
ústavu tvoří zákony, o kterých
právě jednáme. Naplňují se
prorocká slova S. K. Neumanna z jeho "Zpěvu
zástupů", který vyšel už v
roce 1923 v Rudých zpěvech: "...otroci železa
vstaneme, železa pány se staneme."
Zákony, o nichž budeme za chvíli hlasovat,
znamenají další vítězství
v našem boji za socialismus. A bojovat za socialismus, to
znamená také bojovat za to, aby člověk,
aby dělník přestal být pracovní
silou a aby se stal hrdým, sebevědomým tvůrcem
nesmírně krásných věcí,
květů a plodů tak krásných
a bohatých, že je vnímáme všemi
smysly, že jsou nejen naší pýchou, ale
také naším životem. (Potlesk.)
Soubor těchto čtyř zákonů není
jenom souhrnem suchých právních předpisů.
Bude nepostradatelnou pomůckou všem, kteří
jsou činní v našem hospodářství.
Přinášejí milionům našich
pracujících štěstí a blahobyt,
jsou projevem naší odhodlanosti mír uhájit
a za mír bojovat, protože víme, co je to vlast.
Vlast, tolikrát zkoušená a tolikrát
ohrožená, je drahým pokladem našeho lidu.
Osvobozené Československo není už jenom
naší rodnou zemí: stalo se naší
skutečnou vlastí. Není v něm už
jiného pána nežli lid, který v něm
žije a pracuje. Už nepatří nikomu jinému
než nám se vším svým bohatstvím,
z něhož největší je pracující
člověk, který miluje svou vlast a svou svobodu.
Ví však, že by svobody ani vlasti neměl,
kdyby se nezbavil vykořisťování, kdyby
neusiloval uskutečnit v naší zemi socialismus.
A tak, jestliže jménem celé Národní
fronty se hlásím k těmto zákonům,
bude jejich jednomyslné odhlasování znamenat
projev důvěry naší vládě,
vládě Národní fronty, avšak současně
též hluboké úcty k tomu, který
svým životním dílem tyto zákony
připravoval tak, jako nás učil hospodařit,
a který nás vede k socialismu, našemu moudrému
presidentu Klementu Gottwaldovi. (Potlesk.) Bude
však znamenat současně též projev
nesmírné lásky k tomu, kdo svým dílem
připravil nejen nám, ale celému lidstvu cestu
z otroctví ke svobodě a který jako vůdce
pracujícího lidu celého světa je nejlepším
strážcem míru a ochranitelem dobyté
svobody, velikému Josefu Vissarionovičovi Stalinovi.
(Hlučný potlesk.)
Místopředseda David: Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního
k bodům 1 až 3, posl. dr Procházkovi.
Zpravodaj posl. dr Procházka: Vzdávám
se slova.
Místopředseda David: Dávám
slovo k doslovu zpravodaji výboru hospodářského
k bodům 1 až 3, posl. Poláčkovi.
Zpravodaj posl. Poláček: Vzdávám
se slova.
Místopředseda David: Dávám
slovo k doslovu zpravodaji k bodu 4, posl. dr Hulínskému.
Zpravodaj posl. dr Hulínský: Vzdávám
se slova.
Místopředseda David: Vykonáme nyní
oddělené hlasování o společně
projednávaných předlohách.
Národní shromáždění je
způsobilé se usnášet.
Budeme hlasovat nejprve o prvém bodu pořadu.
Ad 1. Hlasování o osnově zákona,
kterým se mění a doplňují předpisy
o znárodnění dolů a některých
průmyslových podniků (tisk 502).
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 1. bod pořadu.
Přistoupíme k hlasování o druhém
bodu denního pořadu.
Ad 2. Hlasování o osnově zákona,
kterým se mění a doplňují předpisy
o znárodnění některých podniků
průmyslu potravinářského (tisk 503).
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 2. bod pořadu.
Přistoupíme k hlasování o třetím
hodu denního pořadu.
Ad 3. Hlasování o osnově zákona
o národních podnicích průmyslových
(tisk 504).
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 3. bod pořadu.
Přistoupíme k hlasování o čtvrtém
bodu denního pořadu.
Ad 4. Hlasování o osnově zákona
o financování národních a komunálních
podniků (tisk 498).
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 4. bod pořadu.