To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 9. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
desátého bodu pořadu, jímž je
10. Zpráva výboru hospodářského
k vládnímu návrh zákona o drahách
(tisk 489).
Zpravodajem je posl. Jura. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Jura: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
Vládní návrh zákona o drahách,
jejž projednal a schválil hospodářský
výbor, má nahradit železniční
zákon z r. 1937. I když v době předmnichovské
byly železnice provozovány převážně
státem, přece si dovedla kapitalistická třída
zajistit, aby sloužily především jejím
zájmům a jejímu prospěchu.
Po velkých hospodářských a společenských
změnách, k nimž u nás došlo, má
také doprava nové poslání. Musí
co nejlépe sloužit lidu a jeho hospodářství
v období výstavby socialismu. V tomto smyslu a na
podkladě zásad daných slavnou Ústavou
9. května byl připraven vládní návrh
zákona o drahách.
Starý železniční zákon se vyznačoval
tuhou centralisací, zvláště ve výkonu
veřejné správy, kde bylo ministerstvo dopravy
jediným železničním správním
úřadem. Vládní návrh zákona
upouští od tuhé centralisace, a pokud je to
možné, svěřuje agendu správního
úřadu národním výborům
jako novým nositelům veřejné správy.
S tohoto hlediska můžeme zákon o drahách
označit jako přínos do systému socialistického
práva a jako nástroj, podle něhož bude
doprava stále lépe sloužit našemu hospodářství.
Je-li doprava prodlouženým procesem výroby
do oblasti oběhu, pak je třeba si uvědomit
velký význam a důležité poslání
dopravy v období budování socialismu. Pohlédneme-li
zpět, můžeme říci, že doprava
poměrně dobře plnila své úkoly.
Naše dráhy přes nedostatek vozů zvládly
předcházející podzimní kampaně
a dovezly na statisíce tun obilí a rudy z SSSR.
Také ostatní druhy dopravy ukázaly, že
jsou na výši ve službě lidově demokratickému
zřízení.
Náš mladý a slibně se rozvíjející
podnik ČSAD ukázal před několika dny,
že vedle svých pravidelných úkolů
je schopen zvládnout i mimořádné akce.
Přes 11.000 hornických učňů
bylo dopraveno do Prahy a odtud do Lán. Největší
jejich část přivezly autobusy ČSAD
ze všech krajů republiky. Ve 220 autobusech n. p.
ČSAD a ve 20 autobusech komunálních podniků
projížděla mládež Prahou a prohlížela
si její památnosti. Jen za neděli, která
vyvrcholila pobytem mládeže v Lánech, ujely
autobusy celkem 40.000 km, t. j. dráhu rovnající
se cestě kolem zeměkoule. A celou tuto cestu vykonaly
autobusy bez nejmenších defektů, bez jediného
prasknutí pneumatiky. Kdo měl v neděli příležitost
pozorovat tuto nebývalou kolonu autobusů s nadšenou
hornickou mládeží, kdo viděl, jak disciplinovaně
a odpovědně si vedli řidiči, uvědomil
si, jak významnou funkci plní doprava. Právem
byla komisí pro Lánskou akci služba automobilové
dopravy zhodnocena jako prvotřídní a vysloveno
uznání řidičům, kteří
byli průměrně denně 18 hodin ve službě.
I když doprava plní své úkoly, je třeba
si uvědomit, že jen tehdy splní zvýšené
nároky, jež na ni budou kladeny, když bude technicky
a provozně dobře vybavena, když bude vyzbrojena
náležitou mechanisací. Po této stránce
zápasí železniční doprava stále
s neblahým dědictvím války a okupace.
Železničáři a dopravní zaměstnanci
jsou si vědomi své odpovědnosti za to, aby
doprava stačila rychlému růstu našeho
průmyslu, aby mohla zvládnout podzimní kampaň
kladoucí zvláště na železnici velké
nároky. Proto se železniční zaměstnanci
zavázali, že od června do října
odpracují na zlepšení železničních
tratí přes 3 miliony brigádnických
hodin. Proto v rámci vstřícného plánu
připravují velkou akci za zrychlení oběhu
vozů, který se má do podzimu snížit
o půl dne. Tím se získá několik
tisíc vozů. Zrychlení oběhu vozů
chtějí dopraváci dosáhnout rychlejším
vykládáním a skládáním,
snížením zpoždění a zbytečného
čekání, snížením prázdných
běhů vozů, zrychlením oprav a snížením
správkového stavu. Ústřední
výbor Svazu zaměstnanců v dopravě
zahajuje akci za zdárný průběh letošní
kampaně, aby ani zrno obilí nepřišlo
nazmar, aby obilí, brambory i řípa byly včas
dopraveny do skladišť, cukrovarů, závodů
a průmyslových středisek.
Železničáři a dopravní zaměstnanci
si uvědomili, že úspěšné
splnění podzimní kampaně ke závislé
na nich samých, na odkrytí a mobilisaci všech
vlastních sil a reserv. Víme dobře, že
máme ještě na železnicích skryté
reservy. Ovšem tyto skryté reservy nevidí ten,
kdo se dívá na železnici a na práci
železničních zaměstnanců jen
z okna jedoucího rychlíku. Tak to dělal známý
předmnichovský předák Mlčoch,
který si stěžoval, že dělníci
zastaví práci, když jede vlak. Je to přirozené,
že dělníci nezůstanou na trati, aby
je vlak přejel. Avšak máme ještě
jiné skryté reservy na železnici a železničáři
se sami postarají o jejich odkrytí a lepší
využití lidí a strojů, tak jako se přičinili
o zvládnutí těžkých dopravních
úkolů.
Je třeba apelovat také na výrobní
a hospodářské složky, aby více
než dosud dopravě pomáhaly, zvláště
v blížícím se období podzimní
kampaně. Některé podniky raději platí
zdržné, místo aby se postaraly o urychlené
nakládání a vykládání
vozů. Stejně se výrobní a hospodářské
podniky dosud nenaučily plánovat nároky na
dopravu a často si neuvědomují, že doprava
nemůže jejich požadavky plnit jen s jejich úzkého
podnikového hlediska, nýbrž s ohledem na potřeby
celostátního hospodářského
plánu dopravy.
Ukazujeme-li kriticky na některé obtíže
v dopravě, činíme tak proto, abychom si všechny
nedostatky uvědomili a postarali se o nápravu. Ostatně
i o obtížích v naší dopravě
platí, že to nejsou obtíže z krise a nedostatků,
nýbrž obtíže růstu, plynoucí
z pronikavého a velkého rozvoje našeho hospodářství.
Obtíže tohoto druhu by jistě měli rádi
v kapitalistických zemích, kde narůstá
nezaměstnanost, kde klesá počet přepracovaných
osob a nákladů, kde jsou stávky v dopravě
denním zjevem.
Naši železničáři a dopraváci
se postarají o zajištění a zvládnutí
podzimní kampaně. Postarají se o to, aby
rozvojem socialistického soutěžení,
vstřícným plánováním
a zpevňováním norem byly odstraněny
všechny nedostatky v dopravě.
A proto s ujištěním a přesvědčením,
že i tento zákon přispěje k tomu, aby
doprava podle slov s. Klementa Gottwalda byla rychlejší,
levnější a spolehlivější,
doporučuji jménem hospodářského
výboru, aby Národní shromáždění
návrh zákona schválilo. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 10. bod pořadu. Přistoupíme
k projednávání jedenáctého
bodu pořadu, jímž je
11. Zpráva výboru branného a bezpečnostního
k vládnímu návrhu zákona o ubytování
branné moci a Sboru národní bezpečnosti
(tisk 507).
Zpravodajem je posl. Janulík. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Janulík: Paní a pánové!
Osnova zákona o ubytování branné moci
a SNB je důležitým zákonem, který
řeší staré formy z minulého století
a zároveň upravuje odchylná nařízení
v zemích českých a na Slovensku. Již
tato skutečnost je dostatečným důvodem
k provedení nové zákonné úpravy;
dále pak ta okolnost, že celá řada dosavadních
ustanovení se stala v důsledku pronikavé
změny ekonomických poměrů prakticky
neproveditelnou.
Podle starých ubytovacích zákonů bylo
trvalé ubytování vojska veřejným
břemenem, které postihovalo při společném
ubytování celou zemi a při ubytování
v jednotlivých obcích ty obce, ve kterých
byly posádky. Změny, které nastaly po roce
1918 vydáním zákona č. 125/1927 Sb.
o finančním hospodářství svazků
územní samosprávy, měly za následek,
že ubytovací břemeno postihlo bez rozdílu,
zda šlo o trvalé ubytování společné
či po jednotlivu, zásadně jen ty obce, které
byly podle dislokačního plánu určeny
za stálé posádky. Náhrady za ubytování
vojska v novostavbách kasáren, jež byly stanoveny
vládním nařízením č.
164/1922 Sb. a jež byly upraveny naposled zákonem
č. 248/1920 Sb., byly tak nízké, že
ani zdaleka nestačily na krytí udržovacích
nákladů, takže se v obcích domáhali,
aby břemeno trvalého ubytování převzal
stát. Vojenská správa uznávala tyto
důvody a se souhlasem ministerstva financí, ministerstva
vnitra a nejvyššího účetního
kontrolního úřadu převzala již
koncem r.1948 kasárny, cvičiště a jiné
vojenské objekty do prozatímní správy
a udržování. Tento faktický stav byl
legalisován zákonem č. 144/49 Sb. o oddlužení
svazků lidové správy a zákonem č.
279/49 Sb. o finančním hospodaření
národních výborů.
Osnovaný zákon, který navazuje na právě
zmíněnou úpravu, přihlíží
dálek změněným politickým a
hospodářským poměrům, zejména
jak byly založeny Ústavou 9. května a novou
organisací veřejné správy. Dosavadní
tíživé povinnosti obcí jsou nyní
zredukovány na nezbytně nutnou součinnost
při zajišťování ubytování
a ubytovacích potřeb, kdežto ostatní
břemena, zejména finanční, při
ubytování ve vlastních ubytovacích
objektech vojenské správy přejímá
stát. Při ubytování mimo vlastní
ubytovací objekty vychází nová úprava
z ustanovení § 34 odst. 3 ústavy, podle něhož
na obranu státu a k její přípravě
lze od každého požadovat součinnost a
věcné prostředky a ukládat mu omezení
i věcná plnění; proto osnovaný
zákon ukládá některé povinnosti
přímo držitelům objektů vhodných
k ubytování.
Důležitou je instituce rodinného ubytování
vojenských osob z povolání, která
navazuje na sovětský vzor a od níž lze
očekávat značné zmírnění
bytové tísně vojenských osob z povolání.
Ubytování SNB a otázky s ním souvisící
nejsou dosud upraveny. Zákon č. 286/1948 Sb. o národní
bezpečnosti předvídal nutnost zvláštní
úpravy ubytování SNB a předpokládal,
že otázky tyto budou řešeny shodně
s ubytováním branné moci. Proto rozlišoval,
podobně jako je tomu dosud u branné moci, mezi t.
zv. ubytováním stálým a přechodným
a stanovil v § 14, že stálé ubytování
SNB upraví ministr vnitra nařízením
a že pro přechodné ubytování
příslušníků SNB v případě
jejich soustředění platí předpisy
o přechodném ubytování vojska.
Z okolnosti, že celou strukturu dosavadního ubytování
branné moci bylo nutno postavit na nový základ.
Vyplývá, že podobné změny bylo
nutno provésti i při ubytování SNB.
A tu je pochybné, zda by bylo lze všechny otázky,
které s ubytováním souvisí. Vyřešit
na podkladě zmocnění daného zákonem
o národní bezpečnosti. Proto osnovaný
zákon řeší celou materii jak pro brannou
moc, tak i pro SNB společně a přikročuje
tak k potřebné a účelné unifikaci
ubytovacích předpisů.
Provedení zákona si nevyžádá
v resortu ministerstva národní obrany nových
finančních nákladů, poněvadž
vojenská správa, jak již shora uvedeno, převzala
do své správy vojenské objekty od svazků
lidové správy již koncem roku 1948 a zajistila
si k tomu účelu potřebnou rozpočtovou
úhradu. Ani v resortu ministerstva národní
bezpečnosti nevzniknou nové finanční
náklady, poněvadž ubytování SNB
ve vlastních ubytovacích objektech se děje
na náklad státu.
Paní a pánové, branný a bezpečnostní
výbor projednal osnovu vládního návrhu
zákona tisk 505 o ubytování branné
moci a SNB dne 11. července t. r. a doporučuje ji
Národnímu shromáždění
ke schválení podle zprávy výborové.
(Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen 11. bod pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dvanáctého bodu pořadu, jímž
je
12. Zpráva výboru zemědělského
k vládnímu návrhu zákona o zrušení
Národního pozemkového fondu při ministerstvu
zemědělství a fondů pozemkových
reforem a o sloučení jejich jmění
(tisk 506).
Zpravodajem je poslanec Růzha. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Růzha: Pane místopředsedo,
paní a pánové!
Předložený vládní návrh
zákona jedná především o zrušení
Národního pozemkového fondu při ministerstvu
zemědělství. Tento zvláštní
orgán, vytvořený podle dekretu č.
12 z r. 1945 v zemích českých, měl
a má za úkol spravovat a oceňovat konfiskovaný
majetek a dozírat nad ním. Na Slovensku vykonává
působnost Národního pozemkového fondu
pověřenectvo zemědělství.
Fond svůj úkol splnil dnes už natolik, že
lze přistoupit k jeho likvidaci. Uvážíme-li
zvláště, že existencí Fondu se
vytváří dvojkolejnost ve veřejné
správě, je bezpodmínečně nutno
přenést působnost Fondu na národní
výbory a na ministerstvo zemědělství.
Likvidaci nutno provést také v zájmu zhospodárnění
a zjednodušení veřejné správy.
Vládní návrh zákona se ovšem
nezabývá pouze likvidací Národního
pozemkového fondu, ale také fondů první
pozemkové reformy, slovenským pozemkovým
fondem a náhradovou bankou.
Při projednávání tohoto vládního
návrhu zákona v zemědělském
výboru bylo konstatováno, že je velmi málo
těch, kteří se v problematice všech
uvedených fondů vyznají. Projednávaný
návrh zákona navrhuje sloučení všech
těchto fondů v jednu majetkovou podstatu, která
by měla povahu účelového státního
jmění, odděleně a podle zásad
hospodářského plánování
spravovaného, čímž by se tato problematika
podstatně zjednodušila.
Lze doufat, že likvidace Fondu i ostatní úkoly
spojené s prováděním tohoto zákona
budou provedeny hladce. Personál Národního
pozemkového fondu se vynasnaží, aby zlikvidoval
nedodělky co nejvíce a aby tak na národní
výbory a ministerstvo zemědělství
jich přešlo co nejméně. V zájmu
hladkých likvidačních prací budou
jistě všichni zaměstnanci Národního
pozemkového fondu uvědoměni, kam budou po
likvidaci přeloženi a kde budou pracovat. Zkušení
zaměstnanci ústředí i poboček
Národního pozemkového fondu přejdou
s agendou a povedou ji dále u národních výborů
a v ministerstvu zemědělství.
Zhodnotíme-li činnost těchto zaměstnanců,
vidíme, že udělali veliký kus poctivé
práce. Jestliže uvážíme začátky
Fondu v době, kdy už operace s půdou byly v
proudu, uvážíme-li velkou fluktuaci osídlenců,
zvláště v prvních dobách po osvobození
pohraničí, a jestliže můžeme konstatovat,
že s celou touto prací a problematikou se zaměstnanci
Fondu vypořádali, patří jim všem
upřímný dík za vykonanou práci
na budování našeho státu, zvláště
pak v pohraničním území. Je nutno
zdůraznit, že tento zákon je rámcový,
vyřešení všech podrobností ponechává
prováděcím nařízením
a že si nevyžádá žádných
úhrad ze státní pokladny.
Vládní návrh zákona tisk 493 byl projednán
včera v zemědělském výboru
a mám čest doporučit jeho jménem plenu
Národního shromáždění
tento zákon k přijetí ve znění
zprávy výborové tisk 506. (Potlesk.)
Místopředseda dr Polanský: Ke slovu
není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž není pozměňovacích
návrhů, dám o celé osnově hlasovat
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve znění
zprávy výborové, nechť zvedne ruku!
(Děje se.)
To je většina. Tím Národní shromáždění
přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy
výborové.
Tím je vyřízen pořad schůze.
Sděluji, že se užší předsednictvo
usneslo, aby se příští schůze
Národního shromáždění
konala zítra, 13. července, o 8. hodině ranní.
Končím schůzi.