Mladí lidé mimo to byli vystaveni různým spekulacím se strany svých zaměstnavatelů. Co jiného bylo zavedení t. zv. "zaměstnání na zkoušku" nebo t. zv. "čekatelský systém". Mladí lidé museli zadarmo pracovat určitou dobu, třeba půl roku, aby získali nárok na zaměstnání. I zaměstnaná mládež nebyla na tom o mnoho lépe. Mzdy mladých lidí, zejména dívek, byly tak nízké, že nestačily ani k obživě. Ve stejné a ještě horší situaci žila zemědělská mládež. Otcové mladých zemědělců, drobní a střední rolníci, byli v procesu zbídačování vesnice vyháněni z půdy a odkázáni na žebráckou hůl i se svými dětmi. Za několik korun denně od východu slunce až do pozdního večera pracovala mládež na statkáře a přitom byla vyňata z jakéhokoliv zákonodárství, nebyla jí poskytována žádná sociální a kulturní péče. Ve stejně bídných podmínkách žila i mládež živnostenská a stejně neutěšené perspektivy do budoucna měli i studenti. A tak mládež, která vcházela do života plná naděje a životního elánu, mládež plná síly a chuti tvořit a budovat, byla v samých počátcích svého růstu ubíjena. Mládeži, která chtěla pracovat a tvořit, která cítila, jak by dokázala pracovat, která chtěla uplatniti svůj talent, to, čemu se naučila ve škole v knihách a čím prohloubila své vzdělání této mládeži bylo přisouzeno žít v nezaměstnanosti, bídě a hladu. Nejpřirozenější touhy mládeže nenašly uplatnění a byly ubíjeny. (Předsednictví převzal místopředseda Valo.)

Mladá generace, pýcha národa, zdravá a silná mládež z měst, továren i vesnic, z které měla vyrůst generace příštích hospodářů, nemohla uplatnit své tvůrčí síly.

I v předmnichovské republice byla však malá část mládeže, které bylo umožněno všechno vzdělání, sport i dobré bydlení, která žila v přepychu a nadbytku. Byla to skupina dětí boháčů, fabrikantů, bankéřů a velkostatkářů, které byly hýčkány, kterým sloužilo všechno, zatím co na druhé straně desetitisíce dětí proletářů byly ponechány na pospas bídě a hladu.

V takových podmínkách žila mládež kdysi. Dnes toto všechno patří již nenávratně minulosti. Dnes je mládeži věnována všestranná péče. V podmínkách lidově demokratického zřízení může rozvíjet a uplatnit své nadání a zájmy, není nezaměstnanosti a bídy. A proto máme mládež šťastnou a rozjásanou, mládež, před kterou jsou široce otevřeny cesty k získání vzdělání, uplatnění všech schopností a budovatelského elánu, mládež nadšenou perspektivou šťastné socialistické budoucnosti.

Hesla, která kdysi byla pouhou frází, stávají se dnes skutečností. Umožňujeme talentované mládeži studium na všech školách, z dělníků a rolníků nám rostou inženýři, technici, noví vědci, oddaní dělnické třídě a věci socialismu.

Mladým učňům dáváme a dáme možnost ovládnout v daném oboru všechno, co lidstvo vytvořilo. Mládeži na vesnici dáváme stroje, zbavujeme ji útlaku venkovského boháče, ukazujeme jí cestu k takovému způsobu výroby, jaký nezná historie našeho národa, cestu, po které tak úspěšně kráčí pracující Sovětského svazu. Ano, roste nám mládež, na niž mohou být otcové i matky právem hrdi: nová mládež, "Gottwaldova mládež". (Potlesk.)

Dnes, v nové republice, je výchova mládeže chápána již zcela jinak než v minulosti. Výchova dorostu je prováděna jako příprava nejen odborně zdatných, nýbrž i politicky uvědomělých pracovníků, z nichž bude vyrůstati nová generace dělnické třídy. Přesto, že pro pracující dorost bylo již toho tolik v naší republice za poměrně krátkou dobu uděleno, jsou dosud některé nedostatky ve výchově, které je třeba odstranit. Tak na př. není řádně koordinován odborný výcvik v dílně s odborným vzděláním s ZOŠ. Zejména v menších závodech není výcvik učňů prováděn plánovitě a často k jejich výchově není dostatek potřebného výcvikového zařízení, ani kvalifikovaných instruktorů. Učební doba není dosud zcela věnována získání zručností a vědomostí v daném oboru. Učňové jsou někdy zaměstnáváni také pomocnými pracemi.

Domovy mládeže, které mají pečovat o výchovu dorostu, mají nedostatek zejména v tom, že není pro ně dosti způsobilých vychovatelů. Hlavní nedostatek ve výchově pracujícího dorostu pak je, že nejdůležitější výchovné složky - pracoviště, škola a domov - nejsou ani organisačně, ani pracovně skloubeny a nemají jednotného vedení. Bude proto třeba zříditi zvláštní učiliště pracujícího dorostu, která by splňovala uvedené požadavky. Výchova pracujícího dorostu není také dosud ústředně usměrněna a řízena, což je důsledek kompetenční roztříštěnosti. O výchovu mládeže se stará několik ministerstev a je pochopitelné, že výsledkem této roztříštěnosti je nejednotnost postupu i ve stejných otázkách. Přitom je třeba míti na zřeteli, že po vyčerpání různých zdrojů pracovních sil, na př. získání a začlenění žen a pod., bude dorost hlavním zdrojem pracovníků pro naši výrobu.

Plnění úkolů daných 5LP vyžaduje účelné rozplánování pracujícího dorostu na průmyslová odvětví, která jsou pro naši výrobu nejdůležitější, a to zejména pro hornictví a hutnictví, neboť bez rozvíjení těchto výrobních úseků nebylo by možno plnit úkoly 5LP ani na ostatních výrobních úsecích.

Daleko více pozornosti než dosud je nutno věnovat také začleňování dívek do vhodných povolání, která byla dříve vyhrazena jen mužům. Jsou to některé dosavadní nedostatky, z nichž je možno vyvodit tyto závěry: Při výchově pracujícího dorostu musíme překonávat přežitky staré společnosti v nazírání na manuální práci a vychovávat jej k novému chápání práce, k hodnocení pracovníka podle důležitosti jeho práce pro společnost. K tomu je třeba vytvářet nezbytné materiální podmínky, které umožní získání a začlenění potřebného pracujícího dorostu na pracovní úseky pro 5LP zvlášť důležité.

K dosažení těchto cílů stanoví předložený zákon tyto úkoly:

a) budovat postupně domovy pracujícího dorostu a postarat se o jejich náležité vybavení a řádné vedení;

b) budovat a zlepšovat učňovské dílny učňovská pracoviště;

c) vytvořit jednotu všech tří výchovných složek, t. j. utvořit jednotu dílny, ZOŠ a domova pracujícího dorostu;

d) ústředně řídit výchovu pracujícího dorostu v celé šíři.

Paní a pánové, bylo by zcela zbytečné opakovat to, co zde již ve svém skvělém referátu vysvětlil pan ministr Erban. Tlumočil zcela názory, které měl také výbor soc.-politický a zdravotnický.

Po projednání tohoto návrhu zákona se výbor soc.-politický a zdravotnický jednomyslně shodl na tom, abych jej Národnímu shromáždění s navrženými změnami doporučil ke schválení.

Uskutečnění opatření daných tímto zákonem umožní odstranění dosavadních nedostatků ve výchově pracujícího dorostu a pomůže k tomu, aby ve stále větší míře nám vyrůstala na základě potřeb 5LP nová, schopná, odborně i politicky vyzbrojená mládež, mládež oddaná věci dělnické třídy a pracujícího lidu, milující našeho velikého spojence, bratrský Sovětský svaz, pod jehož záštitou bude provádět obtížné, ale radostné úkoly při tvorbě podmínek stále šťastnějšího života v naší drahé zemi. (Potlesk.)

Podpredseda Valo: Do rozpravy o tejto osnove zákona sú prihlásení rečníci p. posl. Žiak a p. posl. Mátl.

Dávam slovo prvému rečníkovi, p. posl. Žiakovi.

Posl. Žiak: Slávne Národné shromaždenie!

K osnove zákona o pracovnom doraste dovolím si prehovoriť s hľadiska slovenských hospodárskych a pracovných pomerov.

Mohutné spriemyselnenie Slovenska, postupná socializácia nášho hospodárskeho, výrobného i obchodného sektoru kladie nám za úlohu zaplniť ohromne rozšírené pracovné príležitosti v našich baniach, fabrikách, obchode, stavebníctve a v Jednotných roľníckych družstvách kvalifikovanými pracovnými silami.

V socializme plánujeme celý hospodársky život. Treba nám plánovite rozložiť i pracovné sily. To je len tak možné, keď na pracoviská usmerníme nielen primerané množstvo dospelých, ale aj patričný počet pracujúceho dorastu podľa hospodárskej potreby. Len takto zamedzíme prebytku kvalifikovaných robotníkov v jednom a nedostatku v druhom hospodárskom sektore. V tomto duchu nieslo sa i usnesenie Sboru povereníkov, aby sa vhodnou propagáciou vzbudil u mládeže záujem o tie odbory, kde je odborných pracovníkov nedostatok. To sa stalo na školách druhého stupňa. Učitelia v prednáškach o voľbe povolania vysvetlili žiakom a na školských besiedkach aj rodičom význam a smysel plánovania, a takto sa dosiahlo, že z 53.000 mládeže, ktorá tohto roku opustila strednú školu, takmer 40.000 dorastu vyvolilo si praktické povolania ako učni a pracujúca mládež. Ostatní budú pokračovať v štúdiách.

Z mládeže, ktorá na Slovensku nastupuje do praktického povolania, 44 % ide do učenia, 56 % za pomocne pracovné sily. S hľadiska odbornej prípravy je tento pomer neuspokojivý. Potrebujeme zvýšiť počet učňov a tak rozšíriť prípravu kvalifikovaných robotníkov. Už tohoto roku javí sa tu pokrok, lebo v porovnaní so školským rokom 1949-50 celkový počet učňov sa tohto roku zvýši o 29 %. V českých krajinách je pomer učňov k pomocným pracovným silám mládeže výhodnejší.

Pri nábore pracovných, najmä kvalifikovaných síl ostávajú nám v poľnohospodárstve stále veľké rezervy. Z týchto rezerv nutne odčerpávame a budeme odčerpávať pre priemysel. To ale znamená, že pre poľnohospodárstvo postavené na vyššiu technickú a organizačnú formu práce musíme odborne školiť roľníkov i roľnícky pracujúci dorast, aby sme výhodnejším spôsobom s menším počtom pracovných síl zvládli poľnohospodárske úlohy v našom štáte, predovšetkým JRD. V duchu zákona zriadime pri štátnych majetkoch a lesoch výcvikové strediská mládeže pre poľnohospodárske a lesné povolanie.

Rovnako treba konštatovať, že nemáme prakticky doriešenú účasť žien v pracovnom procese.

Príprava pracujúc ho dorastu u nás sa deje v podnikových základných odborných a vo všeobecných učňovských školách. V minulom školskom roku sme mali 10 podnikových škôl s 3.881 žiakmi (11 %), 36 tried základných odborných škôl s 8000 žiakmi (26 %), 59 všeobecných učňovských škôl s 20.300 žiakmi (63 %).

Keďže všeobecné učňovské školy jednak pre rôznorodosť povolania učňov, jednak pre nízky počet vyučovacích hodín nevyhovujú, je nutné budovať výcvikové strediská pri podnikoch, kde sú bezprostredné možnosti koordinácie pracoviska učňovskej školy i domova pracujúcej mládeže. Remeselnícka dielňa v socialistickej výrobe prestáva byť miestom dostatočnej odbornej prípravy a výchovy učňa za kvalifikovaného robotníka pre výrobu s vyššími organizačnými formami v továrňach vybavených modernými výrobnými prostriedkami.

Roku 1949 v učňovských strediskách a domovoch bolo ubytovaných 7.000 učňov. Tento stav v septembri 1950 zvýšime o 60 %, t. j. na 11.000. K 1. septembru 1951 plánujeme zvýšenie o 160 %, t. j. na 18.500 učňov.

V rámci vecného vybavenia plánujeme stavby škôl a výcvikových stredísk pracujúcej mládeže v Ružomberku pre priemysel textilný a papiernický, v Trnave pre ťažký kovopriemysel, vo Zvolene pre priemysel drevársky. Podľa školského zákona o učiteľov sa stará školská správa, o dielne, ubytovanie atď. činitelia z priemyslu, práce a sociálnej starostlivosti. Výcvikové strediská v Galante a Košiciach pre ťažký priemysel a v Zlatých Moravciach pre ľahký kovopriemysel účelne konajú svoju úlohu.

I po tomto zvýšení budeme pociťovať nedostatky pri výchove učňov pre ťažký priemysel a pre baníctvo. Tu počítame s bratskou pomocou českých krajín, kde mienime umiestiť časť učňov pre ťažký strojárenský priemysel a značnú časť učňov prihlásených do baníctva v rámci Lánskej akcie. Pre nové priemyselné závody na Slovensku počítame s prípravou odborných kádrov v českých továrňach, a to nielen pokiaľ ide o pracujúcu mládež, ale aj pokiaľ ide o dospelých kvalifikovaných robotníkov. V českých krajinách sú továrne, aké teraz budujeme na Slovensku. Z českých tovární sa nám vrátili i vrátia odborne pripravení a politicky uvedomelí robotníci. Vážime si túto pomoc, vďační sme za ňu, ona utužuje jednotu českého i slovenského pracujúceho ľudu a tak vnútornú silu nášho štátu.

Na pracovné kvalifikované sily značné nároky kladie naše stavebníctvo. Záujem mládeže o stavebníctvo treba neustále zvyšovať. Je prirodzené, že o učňov a pracovný dorast v stavebníctve budeme sa starať rovnakými sociálnými a odbornými opatreniami a starostlivosťou, ako aj v tak zvaných ľahších povolaniach.

Záujem dievčat o praktické povolania je potešiteľný, ale opanovaný je stále vžitými predsudkami. Mnoho dievčat sa hlási do odevného priemyslu, skôr za pomocné pracovné sily než za učnice. Tu treba stále vhodne zainteresovať záujem dievčat aj o iné pre nich vhodné pracovné sektory.

Pomer chlapcov učňov k dievčatám učniciam do r. 1949/50 je 90 % k 10 %. R. 1950 plánu. jeme už 78 % učňov k 22 % učníc. Sväz žien i ČSM propagujú zdravé heslo: "Dievčatá do distribúcie a do ľahkého priemyslu, chlapci do priemyslu ťažkého a do stavebníctva." Sú už početné skupiny dievčat v priemysle ťažkom a máme už aj murárky. Osvedčujú sa najmä v kovopriemysle svojou vytrvalosťou a vyvinutým smyslom pre presnosť.

Lánska akcia náboru učňov do baníctva skončila sa na Slovensku úspešne. Predpokladaná kvóta činila 960 učňov, no do baníckeho učenia nastúpilo už 500 učňov a do konca júna okrem týchto sa prihlásilo 1120 učňov, takže celková kvóta u nás bola prekročená o celých 75 %.

Tento dobrý výsledok sa dosiahol dobrou propagáciou a poskytnutím rady pri voľbe povolania. Porozumenie rodičov i mládeže nám umožní, že dohľadnom čase úplne odstránime nedostatok kvalifikovaných pracovných síl v baníctve a budeme sa mocť zaobísť bez nutných sezónnych brigád. Na povrchove práce v baniach sa prihlásilo i 20 dievčat. Lánska akcia dosiahla najlepšie výsledky na východnom Slovensku. Hodnotíme porozumenie našich Slovákov z východu a ďakujeme im za ne.

Keď hovoríme o veľkej starostlivosti o náš pracujúci dorast, je tiež potrebná zmienka aj o odborných inštruktoroch, učiteľoch a vychovávateľoch pracujúcej mládeže.

Ukazuje sa nám potreba nových kádrov, schopných inštruktorov a vychovávateľov, najmä v ťažkom strojárenstve a stavebníctve. Nedostatky odstraňujeme postupne. Zriadili sme ústrednú školu pre vychovávateľov a inštruktorov pri Povereníctve práce a sociálnej starostlivosti, ktorá z robotníckych kádrov vychovala schopných inštruktorov. Skúsenosti z prvého behu sú dobré. Absolventi z robotníckych radov napospol dobre zvládli úlohy na nich sverené. Kapacita ústrednej školy je taká, že behom r. 1950/51 bude možno uspokojiť požiadavky všetkých výcvikových stredísk pokiaľ ide o inštruktorov. Naši inštruktori a učitelia vcelku svedomite vychovávajú pracujúci dorast. No miestami chybuje pružnosť zaradiť aktuálne problémy do učebného postupu, ktoré vyplývajú z každonenného života. A to je účelom výcvikových stredísk: učiť učňov pozorovať, myslieť, tvorivo pracovať, upevňovať dôveru v pokrok, ktorý priniesol svetu socializmus, povzbudzovať ich do práce, do súťaživosti na konkrétnych úlohách, ako ich prináša nový život. Vychovávať ich tak, aby tvorivá práce bola im radosťou života.

Masová organizácia našej pokrokovej mládeže v ČSM je a - veríme - bude vynikajúcim pomocníkom výchovy pracujúceho dorastu. Dokázalo sa to pri besiedkach o voľbe povolania, pri Lánskej akcii i v praktickom živote vo všestrannej starostlivosti o pracujúcu mládež. ČSM v učňovských strediskách dosahuje veľké úspechy tak odbornej a politickej, ako aj v telesnej výchove účňov.

Dobrá práca ČSM napr. v Galante bola podkladom galantského hnutia učňov, ktorí chcú dosiahnuť skrátenie učňovskej doby z 3 na 2 a pol, alebo na dva roky, ale tak, aby sa zachovala kvalita odbornej prípravy. Hnutie prispôsobuje skrátenej učebnej dobe rozvrh učebnej látky a práce. Výsledky sú dobré. Niekoľko sto učňov sa zodpovedne, sebavedome a s nadšením mravne zaviazalo viac pracovať, lepšie sa učiť a tak dosiahnuť vytýčený cieľ pre prospech svoj i pre budovanie socializmu v našej vlasti.

Zákon o pracujúcom doraste prináša veľké možnosti a výhody pracujúcej mládeži. Národným podnikom ukladá zákonitú starostlivosť o odbornú a politickú výchovu pracujúcej mládeže. Do starostlivosti o pracujúci dorast zainteresúva ľudové orgány a ľudovýchovu. Rozširuje starostlivosť okrem učňov aj na všetok pracujúci dorast. Sjednocuje tri složky výchovy, a to pracovisko, odbornú školu a domov, v jednotné výcvikové stredisko. Spoluprácou českých krajín a Slovenska pri výchove pracujúceho dorastu utužia sa dobré vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi.

Ešte slovo rodičom. Zákon o pracujúcom doraste nám rodičom v značnej miere uľavuje starosť o budúcnosť detí. S dôverou môžeme sveriť svoje deti odbornej výchove v našich výcvikových strediskách. Dostane sa im dobrej odbornej prípravy pre praktické povolanie, i dobrej mravnej výchovy pre život. Práca rúk a umu dostala i aj v socializme novú náplň a skutočnú hodnotu. Technický pokrok v socializme prejavený industrializáciou Slovenska žiada viac kvalifikovaných robotníkov ako nádeníkov. Budúcnost našich detí je bezpečná a môže byť šťastná.