Únorové znárodnění postihlo více než 1000 dovozců a vývozců, kteří dříve měli zajištěné bezpracné důchody tím, že ovládali asi ze ²/₃ náš dovoz a z ¹/₃ náš vývoz. Na jejich místě jsme si vybudovali 29 výsadních státních akciových společností.

Květnová revoluce i únor 1948 vytvořily tak novou třídní strukturu našeho hospodářství. Po únoru vzrostl socialistický sektor podle podílu na národním důchodu roku 1948 z 50,3 % na 61,4 %. Kapitalistický sektor se zmenšil z 24,7 % na pouhých 13,6 %. Podíl drobných výrobců se nezměnil a zůstal 25 %. Od té doby se však tato třídní stavba naší společnosti dále podstatně změnila na úkor kapitalistického sektoru. Jsme si ovšem vědomi, že síla svržené buržoasie je větší, než naznačují naše statistická data.

Tyto změny mocenské a třídní stavby naší společnosti umožnily nám nebývalý rozvoj čs. hospodářství, za kapitalismu nemožný a neuskutečnitelný. O tom jasně svědčí skutečnost, že průmyslová výroba u nás dosáhla letos v říjnu v průměru na 1 obyvatele o 36 % vyšší úrovně než před válkou. Není již toto číslo samo dokladem převahy našeho hospodářského systému nad systémem kapitalistickým, uvážíme-li, že v r. 1922 - také ve čtvrtém roce po válce, k tomu daleko méně ničivé, než byla druhá válka světová - dosáhla průmyslová výroba u nás pouhých 61 % úrovně z doby předválečné?

Dovolte mi, paní a pánové, abych nyní podrobněji probral jednotlivé úseky našeho hospodářství a ukázal, jaký rozvoj prodělaly v letech po osvobození.

Naše politika v průmyslu směřovala především k tomu, aby byl upevněn a rozšířen socialistický sektor. Tu nám bylo projíti těžkými boji s reakcí o rozsah znárodnění, o konfiskáty a o t. zv. "zbytkové fabriky", o industrialisaci Slovenska atd. Hlavní důraz jsme při tom kladli na rozvoj především těžkého průmyslu, jenž je základnou a hlavním článkem výstavby socialismu od začátku jsme si byli vědomi toho, že těžký průmysl a zejména těžké strojírenství jsou předpokladem rozvoje našeho hospodářství, nezávislosti na imperialismu, spolupráce se Sovětským svazem a lidově demokratickými státy a předpokladem udržení a zvýšení životní úrovně našeho lidu. Bylo by jistě snazší spokojit se s dosavadním zařízením a rozsahem našeho těžkého průmyslu a obrátit všechny prostředky a veškerou péči na rozvoj průmyslové výroby spotřebních statků, obzvláště, když po tak ničivé válce se na všech stranách ozývaly hlasy po větším množství textilu, obuvi, porcelánového zboží, kovového nádobí, potravin atd. Ale daleko bychom nedošli. Ukázalo by se záhy, že se naše strojová zařízení opotřebovávají, že naše průmyslová technika upadá, že stagnuje produktivita práce, že vázne zahraniční obchod, a zanedlouho bychom pocítili všechny neblahé následky toho i v naší spotřebě a životní úrovni. Proto také náš pětiletý plán jako plán výstavby a přestavby našeho hospodářství, jehož hlavním cílem přece je podstatné zvýšení životní úrovně všech vrstev pracujícího lidu, klade takový důraz na rozvoj těžkého průmyslu, zejména těžkého strojírenství. Přitom ovšem socialistická akumulace, nutná pro investiční díla výstavby socialismu, vyžaduje naprostý pořádek ve znárodněném průmyslu. Odtud naše úsilí o zhospodárnění výroby a o hospodaření podle rozpočtu.

Dvouletý plán jsme splnili v prvém roce na 101 % (bez průmyslu výživy), v druhém roce plánu na 102 %.

V prvém roce dvouletky stoupla průmyslová výroba proti předchozímu roku o 23 % a v druhém roce opět o 19 % (proti předchozímu roku). V posledních měsících dvouletého plánu dosáhl objem výroby o 10 % vyšší úrovně než před válkou, bez průmyslu výživy dokonce o 17 %. Těmito výsledky splnil průmysl dvouletý plán, který stanovil, že výroba má být obnovena a má překročit předválečnou úroveň o 10 %. Při tom byl vývoj rychlejší ve výrobě výrobních prostředků než ve výrobě spotřebního zboží. Objem výroby výrobních prostředků se ve dvouletce proti předválečné úrovni zvětšil o ¹/₃, zatím co výroba spotřebního zboží dosáhla v posledních měsících pouze 88 % předválečného objemu, což se rovná předválečné výrobě na 1 obyvatele vzhledem ke zmenšení počtu obyvatelstva.

Rozvoj našeho průmyslu pokračuje úspěšně i v prvních 10 měsících pětiletého plánu. Za prvních 10 měsíců letošního roku jsme splnili plán v průmyslu na 102 %. Průmyslová výroba byla v tomto období o 8 % vyšší než výroba téhož období loňského roku. Ve srovnání se stavem před válkou (1937) byla v říjnu průmyslová výroba vyšší o 17,2 %, při čemž výroba výrobních prostředků dosáhla úrovně o 40,9 % vyšší než před válkou. Těžba hnědého uhlí byla o 49 % vyšší než před válkou, kamenného uhlí o 7 %. Výroba elektřiny dosáhla proti době předválečné více než dvojnásobku. Výroba surové oceli je o 22 % vyšší než před válkou. Nová výroba valivých ložisek, kterou jsme před válkou neměli, byla více než 2¹/₂krát vyšší než loni. Naše výroba traktorů ve srovnání s dobou předválečnou dosáhla 50násobku. Výroba lokomotiv se letos zvýšila proti době předválečné na 3násobek. Také výroba spotřebního zboží roste. Na př. bavlněné příze jsme letos za prvních 10 měsíců vyrobili o 11 % více než loni, vlněné příze o 9 % atd.

Nesmíme však ani na chvíli pouštět se zřetele, že hlavní těžiště naší výstavby a přestavby leží v těžkém strojírenství. To je hlavní článek naší pětiletky, který musíme uchopit, abychom ovládli všechny ostatní články plánu. A tu si nesmíme zastírat, že tento hlavní článek úkoly, které mu plán stanoví, ještě řádně neplní. Neuskutečňují se plně plánované dodávky průmyslového zařízení pro naše hospodářství a nedodržují se vždycky včas všechny naše dodávky strojů a jiného průmyslového zařízení pro ostatní lidové demokracie. Hlavní příčina tkví v tom, že není řádně využito dnešní kapacity našeho těžkého strojírenství. V těžkém strojírenství je obsazena pouze o něco více než jedna směna. Třetí směny není využito téměř vůbec, kdežto druhé směny v ojedinělých případech nejvýše z jedné čtvrtiny. Při tom není ani první směny všude využito na 100 %. Co to znamená? To znamená, že bychom mohli lepším využitím kapacity bez dalších investic zvýšit velmi podstatně výrobu těžkého strojírenství.

Všeobecně je známo, že 2letý plán obnovil náš průmysl válkou a okupací poničený a vydrancovaný. Kromě těžce poškozené Škodovky v Plzni, ČKD ve Vysočanech a Stalinových závodů v Horním Litvínově máme v každém průmyslovém odvětví desítky továren, které byly poškozeny ustupující německou armádou nebo "přátelským" bombardováním západními spojenci těsně před ukončením války. Dnes již slavná továrna na valivá ložiska v Líšni byla v r. 1945 v troskách. Odstranili jsme těžké škody v národním podniku Svit v Gottwaldově. Chemický průmysl obnovil ještě rafinerie v Kolíně, Pardubicích a Bratislavě. Ve strojírenství bylo třeba ještě obnovit a opravit Spojené brněnské strojírny a slévárny, závod TOS v Kuřimi, Švermovy železárny v Podbrezové, závod Dubnica a pod.

Úsilí vymanit se ze závislosti na západním kapitalistickém průmyslu a zhusta také imperialistická politika diskriminace vedly náš vyspělý průmysl k tomu, aby hledal a zaváděl nové výroby, až dosud u nás neznámé.

Přední místo v tomto novotářství zaujímá naše znárodněné přesné strojírenství, chlouba našeho kovoprůmyslu. Za neobyčejně těžkých podmínek a téměř z ničeho se zde zavedla výroba úplných ložisek kuličkových. Ve Zbrojovce se na př. započalo s výrobou textilních strojů, zemědělství odtud odebírá dojící stroje. Zdokonaluje se výroba obráběcích strojů, speciálního nářadí a nástrojů. Nezastavili jsme se ani před obtížnou a složitou výrobou strojů počítacích, statistických, kancelářských a grafických, při čemž první naše rotačka byla vyrobena ve Škodovce. Vyrábíme nové druhy hodin, lékařských přístrojů atd. K velikému zdokonalení došlo v naší výrobě motorových vozidel a motocyklů, k omezení typů a zavedení a rozšíření seriové výroby.

Náš těžký kovoprůmysl vyrobil ve dvouletce přes 530 nových typů strojů, které se u nás do roku 1945 nevyráběly. Tak na př. se vyrobily kotle pro spalování méněcenných paliv s vysokými výkony, parní turbiny pro vysoký tlak, rychloběžné mnohastupňové parní turbiny a turbokompresory pro vysoké výkony, čerpadla, diesel-elektrické lokomotivy posunovací a odklizovací, různé nové typy remorkérů, jeřábů, různé stavební stroje, stroje keramické, hornické, cukrovarnické, pivovarnické, lihovarnické, mlékárenské, jateční, sklářské, kožařské, chemické atd.

Lehký kovoprůmysl zavedl novou výrobu radiatorů s velkou úsporou materiálu, zářivkových svítidel, která spotřebují jen ¹/₄ energie, potřebné u žárovek, kuchyňských robotů, vysavačů, textilních jehel atd. Pro naše zemědělství jsou nesmírně důležité nové typy hospodářských strojů, jako jsou rozmetadla hnoje, celokovové mlátičky, kombajny pro vyorávání řepy a brambor a především traktory, jež teprve v znárodněném průmyslu se vyrábějí seriově.

Naše znárodněné hutě rozšířily výrobu různých speciálních válených materiálů a ocelí pro kuličková ložiska. Zavedla se výroba různých slitin, obtížně vyrobitelných. Vedle různých speciálních druhů taženého drátu, speciálních plechů a bezešvých trubek zavedly hutě výrobu betonářských výztuží, textilních hrotů a trhacích hřebíků a pod.

Chemický průmysl se hlavně orientoval na nové výrobky umělých hmot a na některé důležité výrobky farmaceutické, jako jsou insulin, penicilin, sulfamidy a pod. Sklářský průmysl dovede již dnes vyrábět brýlové sklo, optické filtry pro export, mikroskopická sklíčka, teploměry, a na předním místě skleněné vlákno - novou surovinu našeho průmyslu.

Chemici nalezli a zavedli do výroby agronal, ochranný prostředek proti sněti obilné, a tím nás i ostatní lidově demokratické státy zbavili v tomto oboru závislosti na cizině. Ve farmacii byla zavedena výroba některých hormonů, které jsme dříve dováželi, a stali jsme se tak prvním státem ve východní Evropě, který zahájil výrobu. Slibně se vyvíjí v textilu výzkum na novém způsobu výroby textilií (netkaných a nepředených látek), který je s to způsobit převrat ve výrobě. Geologům se podařilo průzkumem ložisek a navržením methody dobývání zvýšit těžbu tuhy ze dvou na dvanáct vagonů denně. Zásluhou několika jednotlivců dostali jsme se v některých oborech základního výzkumu na úroveň, která snese přísné mezinárodní měřítko. Jsou to zvláště fysikální chemici Hejrovský a Brdlička, matematik Čech, organický chemik Šorm, bakteriolog Málek a j. Avšak náš výzkum trpí velikou roztříštěností a neorganisovaností, jež jsou v plánovaném hospodářství nadále neudržitelné. Proto vláda právě v minulých dnech schválila osnovu zákona o organisaci vědeckého výzkumu, jež vedle výchovy vědeckých kádrů zajistí rozvoj našeho výzkumnictví.

Při přechodu od dvouletého plánu k pětiletému došlo z podnětu ústředního tajemníka KSČ posl. Slánského k hluboké reorganisaci našeho průmyslu. Byla likvidována přílišná decentralisace, která ponechávala jen velmi malou pravomoc ředitelům závodů; odstraněny jako zbytečné byrokratické mezičlánky národní podniky, pokud neměly úzký vztah k závodům; zrušena představenstva, příčící se zásadě jediné osobní odpovědnosti na závodě a v ostatních řídících orgánech průmyslu. Jádrem nových podniků se staly t. zv. základní závody, kolem nichž se seskupují další menší závody s tímtéž nebo podobným výrobním programem. Ředitel základního závodu je zároveň ředitelem národního podniku. V důsledku tohoto nového uspořádání průmyslu zvýšil se úhrnný počet národních podniků z 267 na 677. Jedenáct ústředních ředitelství na úseku ministerstva průmyslu se rozmnožilo na 14 tím, že byl rozdělen nepřehledný a neovladatelný kovoprůmysl na těžké strojírenství, přesné strojírenství, automobily a letadla a lehký kovoprůmysl. Před podobnou reorganisací stojí také náš průmysl výživy.

Ještě v roce 1946 vykazoval náš průmysl značné ztráty, jež byly způsobeny jednak válečnými škodami, poruchami provozu, nedostatkem a nepravidelným přísunem surovin, výplatou mezd za neproduktivní práci a pod. Ale již od r. 1947 vykazuje náš znárodněný průmysl každoročně se zvyšující zisky. Tak končí již první rok dvouletky (1947) úhrnným ziskem 2,4 miliardy a na sklonku r. 1948 vykazuje náš průmysl zisk již ve výši 16 miliard Kčs. Tak naše státní pokladna získává stále větší částky z průmyslu, nehledě k zvláštní dani výdělkové. Všechny tyto finanční prostředky, v našem průmyslu akumulované, jsou ve státní pokladně určeny k investicím výstavby socialismu.

Ve stavebnictví jsme také prodělali těžké boje s kapitalistickými velkostaviteli, kteří sabotovali plán a jimž napomáhali copařští byrokraté. Stojíme tu stále ještě před těžkým problémem přeměny zaostalé řemeslné stavební výroby na moderní výrobu průmyslovou. Do února se na tomto poli nestalo téměř nic kloudného. Od té doby se však i zde leccos změnilo k lepšímu zejména díky resoluci předsednictva ÚV KSČ z dubna letošního roku. Vinou kapitalistických velkostavitelů nesplnilo stavebnictví 2letý plán. Odhaduje se, že věcně, materiálově tu byl plán splněn pouze asi ze ²/₃.

Čs. stavební závody prostavěly 101 % finančního úkolu pro prvních 10 měsíců. Ostatní sektory stavebnictví mimo Československé stavební závody splnily 10měsíční plán podobně. Je to veliký pokrok proti loňskému roku, i když finanční plnění není ani dnes zcela směrodatné, neboť ceny nejsou dosud úplně ustáleny.

Náš stavební průmysl musí překonávat a začíná již překonávat úkoly nemalé. Musí zvyšovat výrobu a produktivitu práce a současně organisačně stmelovat 1.173 bývalých kapitalistických podniků, které byly teprve po únoru do Čs. stavebních závodů začleněny. Z těchto bývalých kapitalistických podniků se vytvořilo 56 závodů, takže průměrná velikost jednoho závodu se touto koncentrací zvýšila 21krát.

Teprve znárodnění umožnilo typisaci a normalisaci stavebních prací, po nichž stavební odborníci tak dlouho marně volali a jež jsou předpokladem přechodu k průmyslové výrobě na tomto zaostalém úseku. Pro stavby příštího roku byl již vyhlášen typ malého rostoucího domku a 6 závazných typů bytů, kterých bude povinně použito. Dále byly vypracovány - jak zde již pan ministr techniky oznámil - různé typy průmyslových staveb, staveb zemědělských, zdravotních, sociálních i osvětových. Také se již uplatňují prefabrikáty a stavby montované. Byly již normalisovány a vyhlášeny normy a typy pro okna, dveře, dlaždice, instalační zařízení atd. atd.

Zemědělství, které na rozdíl od znárodněné průmyslové velkovýroby má převážně charakter malovýroby ještě s početnými kapitalistickými živly na vesnici, mělo ještě ve dvouletém plánu, kdy neexistovala ani jednotná zemědělská družstva, ani státní statky v dnešním rozsahu a socialisticky rekonstruované, velmi úzké hranice a rámec svého rozvoje. Venkovští boháči obdělávají přibližně 14 % orné půdy. Při tom zaměstnávají přibližně 60.000 námezdních pracovních sil, t. j. asi 43 % z celkového množství námezdních pracovních sil v zemědělství. Podle kontraktů, uzavřených na rok 1949, podílejí se na celkové dodávce pšenice více než 18 %, žita asi 19 %, ječmene asi 15 %, brambor asi 19 %.

Vláda obrozené Národní fronty ukazuje naší vesnici cestu ke zvyšování produktivity práce, ke zmenšení těžké zemědělské dřiny a k lepšímu lidskému životu. Náš rolník se může denně na vlastních zkušenostech přesvědčit, že jeho cesta k socialismu a tím k radostnému a blahobytnému životu vede přes družstevnictví - přes jednotná zemědělská družstva, která jedině umožňují racionální výrobu pomocí moderních velkých strojů.

Zemědělství nesplnilo 2letý plán v důsledku neúrody v r. 1947 a sabotáže velkostatkářů a vesnických boháčů.

Prvé kroky, které byly učiněny na počátku pětiletého plánu v důkladnějším využití strojové práce v našem zemědělství, v organisaci strojních stanic a státních statků, a lepší klimatické podmínky v r. 1949 zlepšují celkový výsledek hospodaření v zemědělství i stav naší výživy.

Dosavadní odhady na r. 1949 ukazují na nejvyšší poválečné hektarové výnosy u obilí, které jsou u pšenice, žita a ječmene dokonce vyšší, než plán předpokládá pro poslední rok 5LP. Plán výroby chlebového obilí byl splněn podle odhadu na 113,5 %.

Stav dobytka, který byl po neúrodě vážně ohrožen, vyvíjel se letos už podle plánu. Plánovaný stav skotu byl k 1. listopadu překonán o 5,3 %. Stav prasat dosáhl k 1. listopadu 120 % plánu. Prasnic máme při tom o 6,5 % více, než plán předpokládal. Zatím co dodávky hovězího masa se pohybují pod plánem, dodávky prasat se stále zvyšují a v září byl plán překročen o 25 %. Dodávky mléka se pohybují také pod plánem (90 %) a nestačí tedy vystupňované poptávce. V září dosáhla však denní dojivost 4 litrů, což je nejvyšší dojivost po válce. Snůška vajec je uspokojivá a ve srovnání s rokem 1946 byla v prvním pololetí letošního roku o 68 % vyšší. Plán dodávek vajec zůstává v posledních měsících nesplněn, avšak vcelku v období od ledna do října byl plán překonán téměř o 17 %. I zde však je vzestup poptávky ještě rychlejší než vzestup výroby.

Hluboký vliv na vývoj našeho zemědělství má mechanisace, která od základu mění tvář našeho venkova. Velká většina našich drobných a středních zemědělců poznává dobrodiní strojů na svých polích teprve v posledních letech. Vždyť v r. 1930 měli rolníci s výměrou do 20 ha půdy pouze 300 traktorů, kdežto hrstka vesnických velkostatkářů a boháčů vlastnila přes 3.000 traktorů. Po válce počet traktorů neobyčejně rychle roste. Dnes je naše zemědělství vybaveno, díky dělníkům na závodech, 27.000 traktorů. Před válkou připadl 1 traktor na 690 ha orné půdy, zatím co dnes již připadá na necelých 200 ha. Na více než dvojnásobek vyrostl počet samovazů, z 13.400 v roce 1937 na 31.000 letošního září. Před válkou připadal 1 samovaz na 420 ha orné půdy, zatím co dnes připadá na pouhých 171 ha, t. j. asi na 88 ha obilovin. Tato čísla ukazují, jak vysoký je stupeň vybavení mechanisačními prostředky, i když zatím dovedeme tohoto velikého strojního parku využít jenom nedostatečně.